Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Transkript

1 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum je spojován s hypoteticko-deduktivním modelem vědy, který se skládá: 1. TEORIE formální vyjádření obecného tvrzení, které může vysvětlit vztahy v reálném světě. 2. DEDUKCE za předpokladu, že teorie platí, budeme očekávat, že nalezneme vztah mezi minimálně dvěma proměnnými X a Y HYPOTÉZA. 3. OPERACIONALIZOVANÁ DEFINICE co potřebujeme zjistit, abychom pozorovali X a Y, 4. MĚŘENÍ pozorování, musí být VALIDNÍ (je měřeno to, co se má měřit) a SPOLEHLIVÉ (při měření stejné věci dosáhneme stejného výsledku file Strana 1 (celkem 7)

2 5. závěry o platnosti hypotézy TESTOVÁNÍ HYPOTÉZY. 6. VERIFIKACE vztáhneme výsledky zpět k teorii. Podoby tradičního kvantitativního výzkumu EXPERIMENT je aktivně přivozena situace, okolnosti nebo zkušenosti sledovaných jedinců a pak je sledována změna jedinců (manipulace nezávisle proměnnými X a měření změny zvolených závisle proměnných Y). NEEXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM změna situace není uplatněna aktivně výzkumníkem. Více se kvantitativním metodám budete věnovat v předmětu Kvantitativní metody. Kvalitativní výzkum Někdo vnímá jako jakýkoli výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Bývá nazírán také jako tvorba komplexního holistického obrazu v rámci zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. (Holizmus: směr (zejm. biologický) zdůrazňující celostnost a pokládající celek za něco vyššího než souhrn částí.) Je to pružný (emergentní) typ výzkumu. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy a nová rozhodnutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plán, pokračovat ve sběru dat a jejich analýze ( detektivní práce ). Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, provádí deduktivní i induktivní závěry, výzkumný proces má LONGITUDINÁLNÍ charakter (probíhá dlouho). Pro tuto pružnost je kvalitativní výzkum (na rozdíl od kvantitativního) těžko replikovatelný. Vzhledem k omezenému počtu jedinců a místnímu určení výzkumu vznikají obtíže se zobecňováním výsledků. Výhodou je hloubkový popis případů, nezůstává na povrchu, zkoumá procesy a poskytuje informace, proč se daný fenomén objevil. Postup zkoumání 1. TÉMA 2. VÝZKUMNÁ OTÁZKA (lze měnit či modifikovat v průběhu výzkumu) 3. SBĚR A ANLÝZA DAT probíhá současně v rámci cyklů (sběr analýza výsledky rozhodnutí další sběr analýza.) 4. OVĚŘENÍ POPISNÉ, INTERPRETAČNÍ NEBO TEORETICKÉ VALIDITY 5. ZPRÁVA O KVALITATIVNÍM VÝZKUMU podrobný popis, návrh teorie o pozorovaném fenoménu. Musí být TRANSPARENTNÍ. file Strana 2 (celkem 7)

3 Vztah mezi kvalitativní a kvantitativním výzkumem Nejsou kontradiktorní výsledky získané oběma strategiemi výzkumu se doplňují. file Strana 3 (celkem 7)

4 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum je spojován s hypoteticko-deduktivním modelem vědy, který se skládá: 1. TEORIE formální vyjádření obecného tvrzení, které může vysvětlit vztahy v reálném světě. 2. DEDUKCE za předpokladu, že teorie platí, budeme očekávat, že nalezneme vztah mezi minimálně dvěma proměnnými X a Y HYPOTÉZA. 3. OPERACIONALIZOVANÁ DEFINICE co potřebujeme zjistit, abychom pozorovali X a Y, 4. MĚŘENÍ pozorování, musí být VALIDNÍ (je měřeno to, co se má měřit) a SPOLEHLIVÉ (při měření stejné věci dosáhneme stejného výsledku 5. závěry o platnosti hypotézy TESTOVÁNÍ HYPOTÉZY. 6. VERIFIKACE vztáhneme výsledky zpět k teorii. Podoby tradičního kvantitativního výzkumu EXPERIMENT je aktivně přivozena situace, okolnosti nebo zkušenosti sledovaných jedinců a pak je sledována změna jedinců (manipulace nezávisle proměnnými X a měření změny zvolených závisle proměnných Y). NEEXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM změna situace není uplatněna aktivně výzkumníkem. Více se kvantitativním metodám budete věnovat v předmětu Kvantitativní metody. Kvalitativní výzkum Někdo vnímá jako jakýkoli výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Bývá nazírán také jako tvorba komplexního holistického obrazu v rámci zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. (Holizmus: směr (zejm. biologický) zdůrazňující celostnost a pokládající celek za něco vyššího než souhrn částí.) Je to pružný (emergentní) typ výzkumu. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy a nová rozhodnutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plán, pokračovat ve sběru dat a jejich analýze ( detektivní práce ). Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, provádí deduktivní i induktivní závěry, výzkumný proces má LONGITUDINÁLNÍ charakter (probíhá dlouho). file Strana 4 (celkem 7)

5 Pro tuto pružnost je kvalitativní výzkum (na rozdíl od kvantitativního) těžko replikovatelný. Vzhledem k omezenému počtu jedinců a místnímu určení výzkumu vznikají obtíže se zobecňováním výsledků. Výhodou je hloubkový popis případů, nezůstává na povrchu, zkoumá procesy a poskytuje informace, proč se daný fenomén objevil. Postup zkoumání 1. TÉMA 2. VÝZKUMNÁ OTÁZKA (lze měnit či modifikovat v průběhu výzkumu) 3. SBĚR A ANLÝZA DAT probíhá současně v rámci cyklů (sběr analýza výsledky rozhodnutí další sběr analýza.) 4. OVĚŘENÍ POPISNÉ, INTERPRETAČNÍ NEBO TEORETICKÉ VALIDITY 5. ZPRÁVA O KVALITATIVNÍM VÝZKUMU podrobný popis, návrh teorie o pozorovaném fenoménu. Musí být TRANSPARENTNÍ. Vztah mezi kvalitativní a kvantitativním výzkumem Nejsou kontradiktorní výsledky získané oběma strategiemi výzkumu se doplňují. Smíšený výzkum Výzkum pomocí míchání metod - na úvod kvalitativní metody sběru dat - analýza dat - dotazování pomocí strukturovaného dotazníku (kvantitativní šetření) - dodatečné hloubkové dotazování vybraných účastníků šetření. file Strana 5 (celkem 7)

6 Výzkum na základě smíšeného modelu (použití obou metod v rámci jednotlivých fází) - určení výzkumných otázek Cíle výzkumu: - kvalitativní výzkum explorace a popis případů - kvantitativní výzkum statistický popis, predikce nebo verifikace hypotéz - shromáždění dat Typy dat: - kvantitativní výzkum texty, slova, obrazy. - kvantitativní výzkum - standardizovaná kvalitativní data - analýza a interpretace kvantitativní výzkum: statistická analýza kvalitativní výzkum: interpretativní metody hledáním témat a pravidelností v narativních datech. 4. Základní přístupy kvalitativního výzkumu VÝZKUMNÉ STRATEGIE Pro rozšíření znalostí se, prosím, seznamte s kap. 3. Vývoj kvalitativního výzkumu, školy a teorie (Hendl, 2005, s. 65). Etnografický výzkum - popis kultury nějaké skupiny lidí (celistvý obraz). - kultura = společně sdílené postoje, hodnoty, normy a jazyk. - výzkumná otázka: Jaké jsou kulturní charakteristiky dané skupiny lidí nebo dané kulturní scény? Zakotvená teorie - návrh teorie pomocí dat, jež výzkumník shromažďuje pomocí různých metod. - výzkumná otázka: Jakou teorii nebo vysvětlení lze odvodit analýzou nashromážděných dat o daném fenoménu? - pozornost je věnována jednání a interakcím sledovaných jedinců a procesům v daném prostředí. Fenomenologické zkoumání - důraz na porozumění, jak jedinci vnímají určitou zkušenost. - cílem je popsat a analyzovat prožitou zkušenost se specifickým fenoménem, kterou má určitý jedinec nebo skupina jedinců. - je vytvářen popis a interpretace sdělených prožitků. - výzkumná otázka: jaké jsou významy, struktury a esence prožívané zkušeností jedince nebo skupiny s daným fenoménem? Biografický výzkum - typ případové studie, - týká se jedné osoby nebo malého počtu osob (případů), - napsaná historie života jedince, rekonstrukce průběhu života jedince někým jiným. Zkoumání dokumentů - v dokumentech se projevuje osobní nebo skupinové vědomé nebo nevědomé postoje, hodnoty a ideje. - dokument = knihy, novinové články, záznamy projevů, deníky, plakáty, obrazy, veškeré stopy lidské existence. - jedná se o přístup k informacím, které jinak nezískáme, - data nejsou vystavena působení zdrojů chyb nebo zkreslení (na rozdíl od rozhovorů), - subjektivita výzkumníka hraje roli při výběru dokumentů, ale už ne v informacích, které dokumenty obsahují. - často v historickém výzkumu. Proces zpracování dokumentů 1. Definice výzkumné otázky. 2. Definice, co vše se bude považovat za dokument. Sběr dokumentů (všechny relevantní dokumenty). 3. Pramenná kritika. Externí a interní posouzení dokumentů. 4. Interpretace dokumentů zaměřená na hledání odpovědi na položené otázky a vypracované zprávy. Poznávací cena dokumentu Typ dokumentu - úřední listiny a akta mají větší hodnotu než novinové zprávy, file Strana 6 (celkem 7)

7 Vnější znaky dokumentu - stav dokumentu a jeho vnější zpracování mají zvláštní význam (ilustrace). - externí posouzení dokumentu: zda dokument představuje skutečně to, za co se vydává. Vnitřní znaky dokumentu - obsah má ústřední význam u textových dokumentů, u ostatních se tím míní výpovědní hodnota dokumentu. - interní posouzení dokumentu: - pozitivní kritika zda výzkumník skutečně pochopil, co dokument vypovídá, - negativní kritika spolehlivost a přesnost údajů v dokumentu. Intencionalita 1 dokumentu - dokument je ovlivněn ideologií, vzděláním, zaměřením pisatele. Blízkost dokumentu - k předmětu zkoumání (časová, prostorová, sociální blízkost). Původ dokumentu - kde byl nalezen, odkud pochází, jak se dochoval. - Historický výzkum - výzkum historické události, - výzkum historického procesu, - komparativní historický výzkum krátkého časového období (průběh dané události na více místech), - komparativní historický výzkum více časových období (na více místech). Zkoumání dat - dokumenty: - primární dokument: autor byl přímým účastníkem události nebo k ní měl úzký vztah (kroniky, deníky, mapy, písně atd.) - sekundární dokument: zdroje vytvořené pomocí primárních dokumentů. Nejcennější jsou ty, které vytvořili samotní historici. - numerické záznamy (statistická data v tištěné podobě), - orální výpovědi (výpovědi svědků) metoda narativního interview, - předměty. Akční výzkum - hledání cest, jak optimálně přenést výsledky výzkumu do praxe a urychlit proces potřebných změn, - vliv výzkumu se zvětší, pokud se na něm budou podílet ti, jichž se týká. - na začátku se musí definovat problém praxe a cíl změn. Kritický výzkum - blízký akčnímu výzkumu, dostat se pod povrch odcizujícím poměrům, vysvětlit jejich fungování, osvětlit mýty a iluze, ukázat lidem, jaké existují možnosti k dosažení oprávněných sociálních cílů. 1 [Latinsky], zaměřenost. file Strana 7 (celkem 7)