18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Transkript

1 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

2

3 Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle odstavce 1 paragrafu 92 zákona 111/98 Sb. o vysokých školách, nejvyšší reprezentace studentů vysokých škol České republiky, vyjadřujíce vůli studentů vysokých škol v České republice, vědomi si významu této instituce pro rozvoj poznání, vzdělanosti a kultury v rámci akademické obce i celé společnosti, vycházejíce z historických tradic a odkazů nejstaršího vysokého školství ve střední Evropě, v souladu s politikou Sdružení národních studentských organizací v Evropě - ESIB, platnou legislativou České republiky zejména ústavním pořádkem České republiky, občanským zákoníkem, správním řádem a zákonem o vysokých školách, naplněni snahou umožnit přístup ke vzdělání všem, kdož po něm touží, majíce na zřeteli základní nezpochybnitelná práva studentů, naplňujíce odkaz těch, kteří za tyto ideály obětovali svou svobodu či život, přijali jsme tento poziční dokument.

4 Úvod Právo na vzdělání je základním právem každého člověka. Právo na vzdělání zaručuje všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení i právo na poskytnutí vzdělání terciárního, které dle článku 33 Listiny základních práv a svobod má být bezplatné, pokud to schopnosti občana a možnosti společnosti dovolí. Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na vzdělání nevylučuje nárok na další občanská práva deklarovaná Listinou základních práv a svobod. I. Akademickou obec konstituují studenti a akademičtí pracovníci. Do vzájemné interakce by měli vstupovat jako rovnoprávní partneři. I přes to, že vláda a zákonodárná shromáždění mají přímou politickou odpovědnost za sektor terciárního vzdělávání, investoři terciárního vzdělávání a zejména zástupci akademické obce z řad akademických pracovníků i studentů mají právo účastnit se všech jednání a spolupodílet se na rozhodnutích přímo i nepřímo se dotýkajících procesu vzdělávání, ať již na úrovni fakultní, univerzitní, národní či mezinárodní. Studenti musí mít právo vyjádřit se jako rovní partneři ke všem záležitostem týkajícím se samotné podstaty terciárního vzdělávání, ať se jedná o dlouhodobé trendy ve financování VŠ, dlouhodobé záměry vlády České republiky, ministerstva školství i jednotlivých vysokoškolských institucí, kontroly hospodaření vysokých škol, volby funkcionářů institucí terciárního vzdělávání, nebo o další problémy. V žádném případě nesmí dojít k potlačení základních nezpochybnitelných práv studentů a omezení práva na svobodný projev.

5 Zájmy studentů hájí - a navenek i na akademické půdě reprezentují studentské zastupitelské orgány. Volení zástupci studentů získávají mandát v procesu demokratických voleb, které se opakují v pravidelných periodách a kterých se mají právo zúčastnit všichni studenti v dané akademické komunitě. Nejvyšší reprezentací studentů vysokých škol v České republice je podle zákona o vysokých školách Studentská komora Rady vysokých škol České republiky, která zastupuje studenty všech typů vysokých škol v České republice. Nejvyšší a jedinou celoevropskou reprezentací studentů je Sdružení národních studentských organizací v Evropě, The National Unions of Students in Europe - ESIB. II. Uchazeč o vysokoškolské vzdělání se stává studentem vysoké školy zápisem ke studiu. Každé rozšíření akademické obce je pro vysokoškolskou instituci primárně intelektuálním obohacením, sekundárně finančním přínosem. Prostředky určené na náklady spojené se vzdělávacím procesem musí být takto využity bez ohledu na to, zda je investorem peněz student nebo stát. Student musí být vnímán jako rovnocenný partner, který významně přispívá k dynamickému rozvoji školy, nikoli jako pouhý zákazník, a to bez rozdílu na všech typech institucí terciárního vzdělávání. III. Základním posláním institucí terciárního vzdělávání je pedagogická činnost na základě činnosti vědecké. Škola by měla modifikovat vzdělávací proces v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru, nových vyučovacích technik, rozvoje informačních a komunikačních technologií s přihlédnutím k požadavkům studentů Student přistupuje ke svému studiu zodpovědně, aktivně participuje na prohlubování svých znalostí, schopností a vědomostí. Ke kontrole kvality poskytovaného vzdělávání musí pravidelně docházet různými formami evaluace výuky. Musí být zajištěna skutečná účast studentů na akreditaci a evaluaci studijních programů.

6 Instituce terciárního vzdělávání musí nahlížet na každého studenta jako na jedinečnou individualitu a maximálně tak zajistit jeho duševní i tělesný rozvoj a růst. Student má mít právo individuálně si modifikovat svůj studijní plán v rámci možností daných akreditovaným studijním plánem. V případě absolvování části studia na jiné než kmenové fakultě, ať již tuzemské nebo zahraniční, musí vysoká škola zaručit akceptaci kreditů tam získaných, neboť mobilita studentů je základním pilířem zvyšování kvality poskytovaného vzdělání. Student musí mít možnost absolvovat část svého vzdělání na zahraniční vysoké škole, pokud o takový způsob výuky projeví zájem. IV. V realizaci vzdělávacího procesu musí být kladen důraz na rovnost, toleranci, vzájemnou úctu a respekt ve vzájemném postavení studentů a pedagogů. Je nutno zásadně odmítnout paternalistický přístup ze strany poskytovatelů vzdělávání - student aktivně vyžaduje podněty zajímavé a podstatné pro jeho budoucí profesní život. Není možné akceptovat žádnou disproporci ve vzájemném postavení studenta a pedagoga v průběhu procesu ověřování dosažených znalostí, vědomostí a schopností. Při procesu kontroly studia musí být brán ohled na všechna práva a svobody dané zejména Listinou základních práv a svobod, občanským zákoníkem, správním řádem, zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy vysoké školy a vnitřními předpisy fakulty. V. K institucím terciárního vzdělávání neodmyslitelně patří vědecká činnost. Zajišťuje akademickým pracovníkům žádoucí prohlubování kvalifikace, znamená i finanční přínos pro vysokou školu, ať již formou státem podporovaných programů, nebo jejím komerčním využitím.

7 Student se již během svého studia zpravidla profiluje směrem praktickým nebo vědeckým. Tento fakt musí vysoká škola zohlednit a připravit podmínky pro jeho realizaci. I student pregraduálního studijního programu musí mít možnost aktivně participovat na vědecké a výzkumné činnosti dané vysokoškolské instituce. Vědecko pedagogická činnost je základním pilířem vzdělávání studentů doktorských programů. VI. Při rozhodování o zástupcích ve správních orgánech vysokoškolských institucí by měla být zachována parita v počtu akademických pracovníků a studentů, v žádném případě nesmí dojít k potlačení hlasu studentů jako nejpočetnější části akademické obce. Na soukromých vysokých školách musí být zajištěna skutečná účast studentů na rozhodování o záležitostech vysoké školy a její akademické obce. Zástupci studentů soukromých vysokých škol v reprezentativních orgánech vysoké školy i v celonárodní reprezentaci musí být vybíráni způsobem srovnatelným s volbou zástupců studentů ostatních typů škol.

8 Studentská komora Rady vysokých škol