Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice. Aktualizace Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice Aktualizace 2014 Část A Podklady pro RURÚ Zpracovatel: Magistrát města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu Externí spolupráce: Institut regionálních informací, s. r. o.

2 Zpracovatel: Magistrát města Teplice, odbor územního plánování a stavebního řádu Autorský kolektiv: Ing. Rudolf Jahoda vedoucí autorského kolektivu Ing. Libor Perner odborný pracovník IT Externí spolupráce: Institut regionálních informací, s. r. o. Ing. arch. Michal Hadlač koordinace týmu, problémy k řešení v ÚPD Bc. Lubomír Lazar aktualizace a zpracování dat, GIS Ing. Milada Kadlecová hospodářský rozvoj Ing. Milada Májska, PhD. životní prostředí RNDr. Milan Polednik soudržnost společenství obyvatel území

3 Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Daňová výtěžnost Trh práce Souhrn pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř

4 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda)

5 Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Teplice obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Teplice. Poslední část C vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Teplice

6 1 Popis území 1.1 Základní charakteristika území SO ORP Teplice představuje jeden z 16 SO ORP Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá ve středu severní hranice kraje v okrese Teplice. SO ORP Teplice patří svojí rozlohou ,7 ha k průměrným SO ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 26 obcemi, z toho má 6 status města, jedná se o Dubí, Duchcov, Hrob, Košťany, Krupka a Teplice. Nejrozsáhlejší obcí je Krupka zabírající téměř 4 693,6 ha, která se rozkládá na severovýchodní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící s Německem. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Teplice Z geomorfologického hlediska prochází danou oblastí České středohoří. Krajina je poseta velkým množstvím přírodních i umělých vodních nádrží. Hlavním tokem území je řeka Bílina

7 Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Teplice Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Bořislav 752,1 2,2 Bystřany 848,1 2,5 Bžany 1 117,0 3,2 Dubí 3 390,7 9,8 Duchcov 1 539,6 4,5 Háj u Duchcova 742,9 2,1 Hrob 1 110,0 3,2 Jeníkov 772,5 2,2 Kladruby 287,7 0,8 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 3,2 Košťany 2 433,2 7,0 Krupka 4 693,6 13,6 Lahošť 303,5 0,9 Mikulov 318,5 0,9 Modlany 1 007,1 2,9 Moldava 3 245,1 9,4 Novosedlice 144,6 0,4 Osek 4 244,4 12,3 Proboštov 374,2 1,1 Rtyně nad Bílinou 879,9 2,5 Srbice 215,1 0,6 Teplice 2 370,5 6,9 Újezdeček 177,7 0,5 Zabrušany 922,4 2,7 Žalany 986,4 2,9 Žim 572,3 1,7 Celkem SO ORP Teplice ,7 100,0 Zdroj: Datový model ÚAP

8 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Oblast SO ORP Teplice spadá geologicky do Krušnohorské oblasti, která zahrnuje geograficky region Krušných hor a přilehlých oblastí. Vůči jednotce středočeské je na jihovýchodě omezena podkrušnohorským zlomem. Na severovýchodě je od oblasti lugické oddělena rovněž tektonicky, tzv. středosaským nasunutím. Na severo a jihozápad přechází krušnohorská oblast do Německa. Krušnohorská oblast má složitou geologickou stavbu a dělí se na řadu dílčích jednotek. Horniny zastoupené v této oblasti jsou velmi pestré. V centru oblasti (samotné Krušné hory) převládají silně metamorfované horniny. Převážně různé typy rul a migmatitů. V okrajových jednotkách se nacházejí i horniny slaběji metamorfované, jako jsou svory či fylity. Krystalinické jednotky krušnohorské oblasti prostupují také tělesa magmatických hornin, k nimž patří teplický paleoryolitový komplex. Ten vystupuje mezi Teplicemi, Krupkou a Cínovcem. Jde o složitý komplex výlevných a žilných hornin, kombinovaných i s vulkanoklastickými horninami ryolitového složení. Teplický křemenný porfyr byl odedávna používán v Teplicích a okolí jako vhodný stavební kámen. Typická je pro něho porfyrická textura a nejčastěji nezaměnitelná hnědo-červená barva. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Teplice je relativně bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především ložiska hnědého uhlí. Ve velké míře jsou taktéž zastoupeny stavební suroviny jako stavební kámen a cihlářský materiál. Dále se zde vyskytuje oxihumolit jako výchozí surovina pro výrobu barev a nábytkářského mořidla, cín, litinová ruda, fluorit a křemenné suroviny. Na území SO ORP Teplice byly vymezeny dobývací prostory, jejich výměry v rámci obcí SO ORP znázorňuje následující tabulka. Nejvíce je těžbou postižena obec Duchcov, kde jsou dobývací prostory vymezeny téměř až na 65 % území. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Teplice (A057) Obec Výměra obce (ha) A057 (ha) A057 (%) Duchcov 1 539,6 998,0 64,8 Háj u Duchcova 742,9 3,3 0,4 Lahošť 303,5 9,0 3,0 Osek 4 244, ,7 28,0 Zabrušany 922,4 20,7 2,2 SO ORP celkem , ,6 6,4 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Ve sledovaném území byla vymezena bohatá chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především ložiska hnědého uhlí, cín-wolframových, litiových rud ad. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Teplice je 5 177,5 ha a zaujímá 15 % celkové výměry území

9 Tabulka 2.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Teplice (A058) Obec Výměra obce (ha) A058 (ha) A058 (%) Surovina Bystřany 848,1 0,9 0,1 Stavební kámen Bžany 1117,0 27,5 2,5 Uhlí hnědé Dubí 3390,7 221,8 Cín-wolframová ruda, Litiová 6,5 ruda, Wolframová ruda Dubí 3390,7 433,9 12,8 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 252,8 16,4 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 169,6 11,0 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 321,1 20,9 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 0,1 0,0 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 0,1 0,0 Uhlí hnědé Háj u Duchcova 742,9 385,9 51,9 Uhlí hnědé Háj u Duchcova 742,9 59,2 8,0 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 47,6 4,3 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 178,1 16,0 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 9,9 0,9 Křemenné suroviny Jeníkov 772,5 7,8 1,0 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 69,3 9,0 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 281,1 36,4 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 38,1 4,9 Kladruby 287,7 0,3 0,1 Uhlí hnědé Kostomlaty pod Milešovkou 1115,4 28,0 2,5 Uhlí hnědé Košťany 2433,2 47,8 Cín-wolframová ruda, Litiová 2,0 ruda, Wolframová ruda Košťany 2433,2 35,0 1,4 Křemenné suroviny Krupka 4693,6 753,7 16,1 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 97,8 2,1 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 2,5 0,1 Fluorit-barytová surovina Krupka 4693,6 17,0 0,4 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 204,5 4,4 Cín-wolframová ruda Krupka 4693,6 65,0 1,4 Fluorit-barytová surovina Krupka 4693,6 65,0 1,4 Cín-wolframová ruda Lahošť 303,5 7,1 2,3 Modlany 1007,1 131,6 13,1 Uhlí hnědé Modlany 1007,1 78,9 7,8 Uhlí hnědé Moldava 3245,1 125,2 3,9 Fluorit-barytová surovina Novosedlice 144,6 43,4 30,0 Uhlí hnědé Osek 4244,4 62,5 1,5 Uhlí hnědé Osek 4244,4 239,0 5,6 Uhlí hnědé Proboštov 374,2 0,4 0,1 Uhlí hnědé Proboštov 374,2 203,5 54,4 Uhlí hnědé Rtyně nad Bílinou 879,9 9,4 1,1 Stavební kámen Srbice 215,1 100,3 46,6 Uhlí hnědé Teplice 2370,5 145,8 6,1 Uhlí hnědé - 9 -

10 Obec Výměra obce (ha) A058 (ha) A058 (%) Surovina Teplice 2370,5 69,0 2,9 Uhlí hnědé Teplice 2370,5 1,4 0,1 Stavební kámen Zabrušany 922,4 138,5 15,0 Stavební kámen SO ORP celkem , ,5 15,0 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Vymezení ložisek nerostných surovin včetně jejich typů a stavu těžby je zakresleno v následující mapě. Na správním území ORP Teplice v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách, území je však výrazně postiženou těžbou dřívější. Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Teplice

11 Podrobný přehled ložisek nerostných surovin těžených i netěžených, velikost ploch jednotlivých ložisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A 1 v příloze. Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné oblasti představují významné limity využití území. SO ORP Teplice je důlní činností výrazně poznamenáno. Poddolované území zaujímají plochu 8 437,4 ha, což představuje 24,4 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 2 v příloze. V SO ORP Teplice je taktéž situováno 19 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce A 3 v příloze. Nachází se zde taktéž řada sesuvných území, což je z hlediska územního plánování velmi negativní jev. Celkem představují rozlohu 334,7 ha, tedy 1 % celkové výměry území. Podrobný přehled sesuvných území v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 4 v příloze. Lokalizaci poddolovaných, sesuvných území a starých důlních děl znázorňuje následující mapa

12 Mapa 2.1.2: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Teplice Celkový počet 72 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Krupka. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Dle dat ÚAP se v území nevyskytují žádné haldy a odvaly. Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Obec Počet Dubí 13 Krupka 43 Moldava 15 Osek 1 SO ORP celkem 72 Zdroj: Datový model ÚAP

13 2.2 Vodní režim MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Území SO ORP Teplice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Z hydrogeologického mapování vyplývá, že kolem 35 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe pokrývají horniny nepropustné, nebo velmi slabě propustné. Jedná se o část krystalinika českého masívu a poměrně rozsáhlé oblasti pokryté tercierními jíly a kvarterními hlínami a sprašemi, které se vyskytují na vnějších stranách kvarterních teras vytvořených písky a štěrky. Horniny slabě propustné pokrývají kolem 29 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Jde hlavně o granitoidy, které tvoří část krystalinika a některé další struktury menšího rozsahu a různého geologického stáří. Zbývající část oblasti (cca 36 % území) má v průměru dobrou až velmi dobrou propustnost geologického podloží. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Teplice nebyla vymezena žádná zranitelná oblast. Výskyt ploch vodních zdrojů včetně ochranných pásem (jev A044) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Teplice uvádí následující tabulka. Z hlediska výskytu vodních zdrojů je na tom nejlépe město Osek, kde vodní zdroje včetně ochranných pásem zaujímají cca 47,4 % území. Tabulka 2.2.1: Ochranná pásma vodních zdrojů (A044) Obec Výměra obce (ha) A044 (ha) A044 (%) Bořislav 752,1 3,0 0,4 Bystřany 848,1 6,7 0,8 Bžany 1 117,0 1,0 0,1 Dubí 3 390,7 96,3 2,8 Hrob 1 110,0 29,6 2,7 Háj u Duchcova 742,9 18,7 2,5 Jeníkov 772,5 2,0 0,3 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 200,7 18,0 Košťany 2 433,2 17,7 0,7 Krupka 4 693,6 273,5 5,8 Mikulov 318,5 3,7 1,2 Modlany 1 007,1 1,1 0,1 Moldava 3 245,1 801,1 24,7 Osek 4 244, ,4 47,4 Proboštov 374,2 2,7 0,7 Teplice 2 370,5 0,2 0,0 Žalany 986,4 57,5 5,8 SO ORP celkem , ,0 10,2 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních ploch a jedna vodní nádrž o celkové rozloze cca 131,1 ha, což představuje zhruba 0,3 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A5 a A6 v příloze. Největší vodní plochou je zbytková jáma dolu Barbora o velikosti cca 63,1 ha

14 Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 636,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Teplice

15 Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází V SO ORP Teplice opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Teplice byla vymezena záplavová území na katastrálním území 21 obcí z celkového počtu 26 v celkové rozloze 993,9 ha, což představuje cca 2,9 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Rozpis záplavových území dle jednotlivých obcí udává tabulka A7 v příloze. Nejhorší situace je v obci Srbice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 31,2 % území. Tabulka 2.2.2: Záplavová území v SO ORP Teplice Výměra (ha) Q100 (ha) Q100 (%) Q20 (ha) Q20 (%) Q5 (ha) Q5 (%) SO ORP celkem ,7 993,9 2,9 553,1 1,6 351,6 1,0 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Periodicita povodně 5, 20 a 100 let znamená výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Výskyt záplavových území s periodicitou 100 let na sledovaném území znázorňuje následující mapa

16 Mapa 2.2.2: Záplavové území s periodicitou 100 let V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Teplice jsou uvedeny v tabulce A 8 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice (QAZ) Výměra obce (ha) QAZ (ha) QAZ (%) SO ORP celkem ,7 516,2 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: QAZ aktivní zóna záplavového území Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Jedná se pouze o jednoduché ochranné hráze v obci Zabrušany

17 Tabulka 2.2.4: Objekty/zařízení protipovodňové ochrany Obec Typ Popis Délka (m) Zabrušany Ochranná hráz Bouřlivec - nádrž Všechlapy 128,1 Zabrušany Ochranná hráz 128,1 Zdroj: ÚAP Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik tzn., účinky látek znečišťujících ovzduší, emitovaných v určité oblasti, se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, SO ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedená na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (především v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Obecný nástin kvality ovzduší v SO ORP Teplice znázorňuje následující mapa

18 Mapa 2.3.1: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Teplice dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O 3. Významným problémem na velké části území je výskyt polétavého prachu PM10. Překročení této škodliviny nebylo indikováno pouze na území obce Mikulov. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Podrobný přehled indikovaných škodlivin pro jednotlivé obce je uveden v tabulce A 9 v příloze

19 Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 17 obcí se nachází celkem 51 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Žim, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 11 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec A064 počet Obec A064 počet Obec A064 počet Bystřany 2 Košťany 2 Teplice 8 Bžany 1 Krupka 6 Zabrušany 1 Dubí 2 Lahošť 3 Újezdeček 1 Duchcov 4 Modlany 1 Žalany 1 Hrob 3 Proboštov 3 Žim 11 Kladruby 1 Rtyně nad Bílinou 1 SO ORP Celkem 51 Zdroj: ÚAP 2012 Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) na území SO ORP Teplice zabírají cca 11,6 ha, což představuje pouhých 0,03 % území. Tabulka 2.3.2: Brownfields v SO ORP Teplice (A004) Obec Výměra obce (ha) Popis A004 (ha) A004 (%) Bystřany 848,1 továrna - výroba 1,3 0,2 Duchcov 1 539,6 areál bývalého skladiště cihel 2,6 0,2 Bystřany 848,1 bývalá továrna ETZ Bystřany 7,7 0,9 SO ORP celkem ,7 11,6 0,03 Zdroj: ÚAP 2012 Na daném území se rovněž vyskytuje 72 starých důlních děl, z toho 43 na území obce Krupka. Jejich podrobný výpis je uveden v tabulce Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V následující tabulce jsou vypsány skládky lokalizované dle dat ÚAP v SO ORP Teplice. Spalovny a uložiště nebezpečných látek se v daném území nevyskytují

20 Tabulka 2.3.3: Skládky v SO ORP Teplice (A064) Obec Výměra obce (ha) Název Skupina Výměra (ha) Podíl (%) Modlany 1 007,1 Marius Pedersen a.s., skládka Ostatní Modlany odpad 10,1 1,0 Srbice 215,1 Marius Pedersen a.s., skládka Ostatní Modlany odpad 10,9 5,1 SO ORP celkem ,7 21,0 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Lokalizaci vybraných jevů z oblasti hygieny životního prostředí zprostředkovává následující mapa. Stará důlní díla se nachází hlavně v obcích Krupka, Dubí a Moldava. Staré zátěže území a kontaminované plochy se naopak nacházejí ve více urbanizovaných oblastech. Mapa 2.3.2: Hygiena životního prostředí

21 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Teplice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Teplice Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL)

22 Na území SO ORP Teplice se nachází řada velkoplošných zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují Chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a oblasti soustavy NATURA Ty jsou vymezeny na následující mapě a jejich výpis v rámci obcí je uveden v příloze v tabulce A 10, A 11 a A 12. Dále je v mapě zobrazen přírodní park Východní Krušné hory jako obecně chráněné území. Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Teplice pro rok 2012 Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace. Jejich lokalizace je zprostředkována následující mapou. Výpis a rozlohy v rámci jednotlivých obcí uvádí tabulka A 13 v příloze

23 Mapa 2.4.3: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Teplice Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Teplice jsou v rámci ZÚR Ústeckého kraje vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 6 694,0 ha, což představuje 19,4 % celkové plochy. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka

24 Tabulka 2.4.1: Územní systém ekologické stability (A021) Obec Výměra obce (ha) A021 (ha) A021 (%) Bořislav 752,1 30,6 4,1 Bystřany 848,1 3,0 0,3 Bžany 1 117,0 295,2 26,4 Dubí 3 390,7 825,9 24,4 Duchcov 1 539,6 195,4 12,7 Hrob 1 110,0 566,4 51,0 Háj u Duchcova 742,9 336,1 45,2 Jeníkov 772,5 59,7 7,7 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 189,0 16,9 Košťany 2 433,2 482,3 19,8 Krupka 4 693, ,0 27,8 Lahošť 303,5 18,2 6,0 Mikulov 318,5 12,9 4,1 Modlany 1 007,1 63,7 6,3 Moldava 3 245,1 439,8 13,6 Osek 4 244, ,8 27,3 Proboštov 374,2 54,6 14,6 Rtyně nad Bílinou 879,9 272,5 31,0 Zabrušany 922,4 119,5 13,0 Žalany 986,4 235,8 23,9 Žim 572,3 26,6 4,6 SO ORP celkem , ,0 19,4 Zdroj: ÚAP 2012 Ochrana památek na území SO ORP Teplice zahrnuje především nemovitou národní kulturní památku Klášter Cisterciáků v obci Osek. Mezi nemovité kulturní památky se dále řadí celkem 47 objektů. Výpis dle jednotlivých obcí uvádí tabulky A 14 a A 15 v příloze. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Vývoj hodnot KES pro roky je uveden v následující tabulce

25 Tabulka 2.4.2: Koeficient ekologické stability pro SO ORP Teplice Obec KES Bořislav 1,7 1,7 1,7 1,7 Bystřany 0,4 0,4 0,4 0,4 Bžany 0,6 0,6 0,6 0,6 Dubí 4,7 4,7 4,8 4,8 Duchcov 0,2 0,2 0,2 0,3 Háj u Duchcova 1,8 1,8 1,8 1,8 Hrob 3,4 3,4 3,5 3,7 Jeníkov 0,7 0,7 0,7 0,7 Kladruby 0,2 0,2 0,2 0,3 Kostomlaty pod Milešovkou 2,2 2,2 2,2 2,3 Košťany 10,3 10,3 10,6 10,7 Krupka 3,2 3,2 3,2 3,2 Lahošť 0,2 0,2 0,2 0,2 Mikulov 4,9 4,9 6,3 6,3 Modlany 0,3 0,3 0,3 0,3 Moldava 5,5 5,5 9,6 9,6 Novosedlice 0,3 0,3 0,3 0,3 Osek 3 3 3,8 3,8 Proboštov 1,6 1,6 1,6 1,6 Rtyně nad Bílinou 0,9 0,9 0,9 1 Srbice 0,5 0,5 0,5 0,5 Teplice 0,4 0,4 0,4 0,4 Újezdeček 0,6 0,6 0,6 0,6 Zabrušany 0,3 0,4 0,4 0,4 Žalany 1,5 1,4 1,4 1,4 Žim 1,1 1,1 1,1 1,3 SO ORP Teplice 1,9 1,9 2,2 2,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. KES-Koeficient ekologické stability Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5-2 0,5-1, ,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2 Nejlepší situace je v obcích Dubí, Hrob, Košťany, Krupka, Mikulov, Moldava a Osek, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Výrazný nárůst hodnoty KES lze pozorovat v obci Moldava. Celkový průměr SO ORP činí 2,2 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Rozložení hodnot KES je znázorněno na následující mapě

26 Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Teplice 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Teplice nepatří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj však patří k významným charakteristikám

27 Rozloha orné půdy na území SO ORP Teplice poklesla v období 2012 až 2014 o 0,1 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 51 ha a nejvíce se na něm podílela obec Žim, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 67,6 ha. Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Teplice Podíl orné půdy z celkového území Obec Orná půda (ha) [%] Rozdíl Rozdíl / /2014 Bořislav 198,7 197, ,5 26,5 26,4 24,6-1,8 Bystřany 393,7 403, ,3 46,2 47,3 46,2-1,1 Bžany 472,3 437, ,4 42,4 39,2 39,2 0 Dubí 88,9 79,7 80 0,3 2,6 2,4 2,4 0 Duchcov 73,3 84, ,2 4,8 5,5 12,2 6,7 Háj u Duchcova 178,9 178, ,4 23,8 23,8 23,6-0,2 Hrob 45,1 45,1 45-0,1 4,1 4,1 4,1 0 Jeníkov 195,5 195, ,5 25,3 25,3 25,2-0,1 Kladruby 193,5 193, ,5 67,4 67,4 62-5,4 Kostomlaty pod Milešovkou 211,9 211, , ,9-0,1 Košťany 29,6 29,6 30 0,4 1,2 1,2 1,2 0 Krupka 464,8 462, ,1 10 9,9 9,8-0,1 Lahošť 180,8 179, ,3 59,7 59,4 59,4 0 Mikulov 0,9 0,9 1 0,1 0,3 0,3 0,3 0 Modlany 546,6 546, ,5 54,1 54,1 54-0,1 Moldava 60,6 60,2 60-0,2 1,9 1,9 1,9 0 Novosedlice 15,4 15,4 15-0,4 10,8 10,8 10,5-0,3 Osek 105,8 105, ,7 2,5 2,5 2,4-0,1 Proboštov 26, ,7-0,3 Rtyně nad Bílinou 245,8 245, , ,1-3,9 Srbice 91,8 91,7 91-0,7 43, ,7-0,3 Teplice 489, ,6 20,6 20,5-0,1 Újezdeček 33,7 33,7 34 0, ,2 0,2 Zabrušany 414,2 414, ,2 44,8 44,8 44,7-0,1 Žalany 313,9 304, ,4 31,8 30,8 30,9 0,1 Žim 187,5 188, ,6 32,8 32,9 21,1-11,8 SO ORP Teplice 5 261, , ,0-51,0 15,2 15,1 15-0,1 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa

28 Mapa 2.5.1: Investice do zlepšení úrodnosti půd Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Teplice se v období se snížil pouze nepatrně o 0,01 % a činí 2,4 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období klesla pouze o 3,0 ha na 845,0 ha k

29 Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěné půdy v SO ORP Teplice Obec Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Bořislav 7,3 7,4 0,02 1,0 1,0 0,00 Bystřany 26,9 25,8-1,08 3,2 3,0-0,13 Bžany 15,9 16,1 0,17 1,4 1,4 0,01 Dubí 77,2 77,6 0,48 2,3 2,3 0,01 Duchcov 54,6 54,4-0,22 3,5 3,5-0,01 Háj u Duchcova 15,6 16,0 0,38 2,1 2,1 0,05 Hrob 20,9 21,0 0,08 1,9 1,9 0,01 Jeníkov 14,1 14,2 0,10 1,8 1,8 0,01 Kladruby 5,7 5,8 0,07 2,0 2,0 0,03 Kostomlaty pod Milešovkou 13,7 13,6-0,06 1,2 1,2-0,01 Košťany 23,8 24,3 0,55 1,0 1,0 0,02 Krupka 95,6 95,8 0,20 2,1 2,1 0,00 Lahošť 9,8 9,3-0,54 3,3 3,1-0,18 Mikulov 3,8 3,8-0,03 1,2 1,2-0,01 Modlany 14,8 14,9 0,13 1,5 1,5 0,01 Moldava 8,2 7,9-0,31 0,3 0,2-0,01 Novosedlice 22,3 18,8-3,51 15,6 13,1-2,45 Osek 33,6 33,4-0,22 0,8 0,8 0,00 Proboštov 21,7 22,1 0,43 5,8 5,9 0,12 Rtyně nad Bílinou 17,5 17,6 0,10 2,0 2,0 0,01 Srbice 5,1 5,2 0,10 2,4 2,5 0,04 Teplice 291,3 291,1-0,14 12,3 12,2-0,01 Újezdeček 11,6 11,4-0,27 6,6 6,4-0,15 Zabrušany 18,1 20,0 1,91 2,0 2,2 0,21 Žalany 12,2 12,8 0,59 1,2 1,3 0,06 Žim 4,9 4,7-0,19 0,9 0,8-0,03 SO ORP Teplice 849,0 845,0-4,00 2,5 2,4-0,01 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Zabrušany, kde přibylo 1,91 ha nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,21 %. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Novosedlice, kde ubylo 3,51 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 2,45 %. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. SO ORP Teplice je relativně velmi zalesněna. Lesy tvoří 43,9 % území. Lesnatost je nejvyšší v severní části území (obce Košťany, Osek, Dubí, Hrob, Moldava, Mikulov). Poměrně vysoké je i zalesnění v jižní části území (obec Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany). Naproti tomu v centrální části se nalézají oblasti s velmi nízkou lesnatostí způsobující ekologickou nestabilitu území. Podrobný výpis podílu lesní půdy v rámci SO ORP uvádí následující tabulka

30 Tabulka 2.5.3:Podíl lesní půdy v SO ORP Teplice Podíl lesní půdy z celkové výměry Obec Lesní půda (ha) [%] Rozdíl Rozdíl / /2014 Bořislav 273,8 275, ,9 36,5 36,8 36,4-0,4 Bystřany 35,7 35,7 35-0,7 4,2 4,2 4,2 0 Bžany 137,5 140, ,5 12,3 12,6 12,6 0 Dubí 2 303, , ,00-1,0 68,1 67,3 67,3 0 Duchcov 70,4 104, ,7 4,6 6,8 9,4 2,6 Háj u Duchcova 316, ,0 42,2 42,5 42,4-0,1 Hrob , ,3 59, Jeníkov 85,4 85,4 85-0, Kladruby ,0 10,8 10,8 11,6 0,8 Kostomlaty pod Milešovkou 545,5 545, ,5 48,9 48,9 48,9 0 Košťany 2 144, , ,00-0,4 88,2 88,4 88,4 0 Krupka 1 981, , ,00-2,4 42,5 42,7 42,6-0,1 Lahošť 25,4 25,4 25-0,4 8,4 8,4 8,4 0 Mikulov , ,2 67,4 70,6 70,6 0 Modlany 31,1 31, ,8 3,1 3,1 5,1 2 Moldava 1 777, , ,00-0,5 54,8 60,8 60,8 0 Novosedlice 0,8 0,8 1 0,2 0,5 0,5 0,5 0 Osek 2 826, , ,00-0,3 66, Proboštov 93,8 93,8 94 0,2 25,1 25,1 25,1 0 Rtyně nad Bílinou 167,6 167, ,7 19, ,8 1,8 Srbice , Teplice 253,3 253, ,2 10,7 10,7 10,7 0 Újezdeček 47,6 45,4 45-0,4 26,8 25,6 25,6 0 Zabrušany 95,7 120, ,3 10, Žalany 412,2 412, ,2 41,7 41,7 41,7 0 Žim 118,1 116, ,8 20,6 20,3 21,7 1,4 SO ORP Teplice , , ,0 86,0 42,4 43,7 43,9 0,2 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Ačkoliv v SO ORP Teplice lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů zvláštního určení (25 463,2 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (769,8 ha). Lesy hospodářské se v daném území nevyskytují. Podrobný přehled subkategorií lesních porostů uvádí následující tabulka. Nejvyšší podíl potom zaujímá subkategorie lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou. Tabulka 2.5.4: Subkategorie lesů v SO ORP Teplice Kategorie Subkategorie Výměra celkem (ha) les ochranný lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 769,8 les zvláštního určení lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 196,3 les zvláštního určení lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 8 540,0 les zvláštního určení lesy na území nár. parků a nár. přírodních rezervací 0,0 les zvláštního určení lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přír. rezervacích a přírodních památkách 1 452,3 les zvláštního určení lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou ,7 les zvláštního určení lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 68,0 Zdroj dat: ÚAP

31 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Teplice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Teplice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Teplice

32 Zásobování vodou MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Severočeskou vodárenskou společností, a.s. (dále SVS) a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. SVS je největší vodárenskou společností v Čechách i v širším středoevropském regionu. Region její působnosti pokrývá kraj Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Jde o území o celkové rozloze km 2, tedy 9 % plochy státu, kde žije 1,172 milionu obyvatel. Všechny obce v SO ORP Teplice jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, kromě obce Kostomlaty pod Milešovkou. Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je zásobeno přibližně 92% obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v ÚK. V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno vodárenskou soustavou OP Přísečnice a OF Fláje. Zdrojem vodárenské soustavy Přísečnice je přehrada Přísečnice posílená vodou z Černého potoka. Voda z přehrady je dopravována štolou do úpravny vody Hradiště, která má kapacitu 1050 l/s. Zdrojem vodárenské soustavy Fláje je Flájská přehrada, která zásobuje úpravnu vody Meziboří. Z ÚV Meziboří je voda dodávána do zájmového území řadem DN 600 do PK Osek a dále do VDJ Střelná, odkud je dodávána řadem SFV DN 400 do VDJ Libušín a dále řadem DN 250 do VDJ DTP Maršov. ZÚR ÚK (2011) navrhují koridor VPS V6 pro propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem podél silnice I/13, který je odůvodněn potřebou posílení zásobování vodou v oblasti, která se vyznačuje mimořádným územním rozvojem. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK vymezena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. Délky vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2)

33 Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Teplice Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody. Obce Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim nemají vybudovanou kanalizační síť. V obec Bořislav je vybudována jednotná kanalizace, v obci Bžany jednotná a splašková kanalizace a obec Žalany má jednotnou kanalizaci. Kanalizační systémy měst, obcí a místních částí Běhánky, Bystřany, Bystřice, Dubí, Košťany, Krupka, Novosedlice, Oldřichov, Proboštov, Přítkov, Střelná, Světice, Teplice a Újezdeček, tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Bystřany

34 Město Teplice má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Kanalizace je provedena z převážné části jako jednotná, oddílný kanalizační systém je vybudován pouze v lokalitách sídlištního charakteru (Prosetice, Nová Ves a Trnovany). V současné době jsou na kanalizaci napojeni téměř všichni obyvatelé města Teplice. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách s odvozem na ČOV Bystřany nebo po předčištění v septicích vypouštěny do kanalizace. V Teplicích je navrhována rekonstrukce stávajících kanalizačních stok a dostavba kanalizačních řadů na rozvojových územích. Kanalizační systémy města, obcí a místních částí Domaslavice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek a Zabrušany tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Želénky. Na ČOV Želénky jsou přiváděny odpadní vody ze Zabrušan a Duchcova. Na kanalizační systém Duchcova je napojena kanalizační síť obce Osek a Háj u Duchcova. ČOV Želénky je mechanicko - biologická čistírna odpadních vod pro cca EO. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. Dle ZÚR ÚK (2011) byl vymezen Koridor (šířka 200 m) je vymezen pro VPS napojení Hudcova, Jeníkova a Lahoště výstavbou nových kanalizačních přivaděčů na ČOV Želénky. Záměr zajistí efektivním a účinným způsobem čištění odpadních vod uvedených obcí tím, že rozšiřuje stávající uskupení obcí napojených na ČOV v Želénkách s volnou kapacitou čištění. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace v SO ORP Teplice a délky kanalizačních sítí jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1)

35 Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Teplice Zásobování plynem V rámci SO ORP Teplice jsou plynem zásobovány všechny obce, kromě obce Mikulov a Moldava. Napojení obyvatel na plyn se pohybuje mezi %. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Plynofikaci města Teplice má na starosti Severočeská plynárenská, a.s. Celková délka nízkotlakého plynovodu v SO ORP Teplice činí 179,48 km, středotlakého plynovodu 180,22 km, vysokotlakého plynovodu 141,88 km a velmi vysokotlakého plynovodu 123,38 km. Délky a typy plynovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4)

36 Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Teplice Zásobování teplem Elektrárna Ledvice kromě výroby elektrické energie zajišťuje i dodávky tepla prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy, a.s. pro město Teplice. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním tepelném výkonu 150 MW. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 380 MW, kapacita chemické úpravy vody umožňuje dodat 270 MW do tepelných sítí. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Převážná délka vedení elektrické energie v SO ORP Teplice je tažena nadzemně (město Teplice 80 % podzemní a 20 % nadzemní vedení)

37 Ve většině obcí v rámci SO ORP Teplice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udává obec Kladruby. Časté výpadky elektrické energie při bouřce uvádí město Osek. Ve městě jsou nové podzemní rozvody, v části města Dlouhá Louka je nové vedení nadzemní. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3). Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Teplice 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Teplice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Územně analytické podklady SO ORP Teplice a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje

38 Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura v SO ORP Teplice Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Hustota a rozložení silniční sítě v SO ORP Teplice je relativně dobrá, problém je nevyhovující technický stav silnic. Nezbytné je proto nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě

39 Rychlostní silnice procházející SO ORP Teplice R63 7 km dlouhá rychlostní silnice R63 prochází z Bystřan přes Teplice a končí na dálnici D8, kde slouží jako přivaděč. Je tedy významnou komunikací pro další napojení území SO ORP Teplice s městem Ústí nad Labem a Německem. Komunikace byla otevřena v roce 1985, dříve na jejím místě fungovala silnice II. třídy II/253. R63 byla provizorně napojena na dvoupruhovou silnici u obce Hliňany u Řehlovic. Později na ni navázala výstavba dvou souběžných dvoupruhových mostů přes řeku Bílinu, což umožnilo spojení R63 na tehdejší dostavěný úsek dálnice D8. Silnice I. třídy procházející SO ORP Teplice a jejich křížení I/8 Praha Zdiby (D8) po trase D8 Lovosice (D8, I/15, I/30) Bystřany (I/63) Teplice (I/13) Dubí (I/27) Cínovec (Německo) I/13 Karlovy Vary (I/6) Ostrov (I/25) Klášterec nad Ohří Chomutov (I/7) Most (I/15, I/27) Bílina Teplice (I/8) Chlumec (I/30) Děčín (I/62) Česká Kamenice Nový Bor Svor (I/9) Jablonné v Podještědí Bílý Kostel nad Nisou (I/35) Chrastava Liberec (I/14, I/35) Frýdlant Habartice (Polsko) I/27 Dubí (I/8) Litvínov Most (I/13, I/15) Žiželice (I/7) Žatec Bukov (I/6) Kralovice Plasy Třemošná Plzeň (I/20, I/26) Přeštice Klatovy (I/22) Železná Ruda (Německo) Silnice II. třídy II/253: Dubí Krupka Chabařovice Ústí nad Labem II/254: Lom Duchcov Teplice II/258: Duchcov Hostomice Kostomlaty pod Milešovkou Rtyně nad Bílinou Řehlovice Trmice II/382: Hrob Mikulov Německo Intenzita silniční dopravy Pro stanovení intenzity dopravy se používá tzv. ročního průměru denních intenzit dopravy (RPDI), udávané v počtu vozidel za 24 hodin. Intenzity jsou stanoveny z výsledků průzkumů v terénu v rámci celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy na území SO ORP Teplice vystihuje následující mapa

40 Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Teplice Zdroj: ŘSD ČR Sčítání dopravy 2010 Dopravní dostupnost Na následující mapě je zobrazen výsledek analýzy časové dopravní dostupnosti. Jako referenční bod, ke kterému se dostupnost vztahuje, je určeno centrum nebo střed obce určený jejím geometrickým středem. Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa v obci dostat do jejího středu. Časová dopravní dostupnost všech obcí na území SO ORP Teplice je velmi dobrá. V centrální a jižní části území jsou středy obcí dostupné většinou do tří minut, maximálně pak do šesti. O něco horší situace pak nastává v severní části území v obcích Krupka, Dubí, Moldava a Osek, kde z důvodu prořídlejší dopravní infrastruktury je dostupnost z okrajových části těchto obcí, do devíti minut, nebo až nad 9 minut

41 Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Teplice v roce 2012 Hromadná doprava Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Teplice ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady)

42 Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Teplice hromadnou dopravou Obec Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v srpnu Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná linková doprava autobusy, vlaky a MHD. Dopravní obslužnost území je velmi dobrá. Ve většině případů není problém dopravit se z kterékoliv obce do obce s rozšířenou působností Teplice. Jediné dva případy, ve kterých nebyl nalezen adekvátní spoj, nastaly u obce Moldava při vyhledávání spojení na šestou hodinu a u obce Bžany na čtrnáctou hodinu. Obce, které disponují relativně menším počtem spojů, jsou Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Újezdeček a Žim. Naopak v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Novosedlice je dopravní obslužnost nadprůměrně vysoká. V SO ORP Teplice zajišťují České Dráhy železniční dopravu, Veolia Transport Teplice s.r.o. zajišťuje městskou hromadnou dopravu v Teplicích a okolních obcích a Busline a.s. zprostředkovává veřejnou dopravu z Bystřan do Teplic. Železniční doprava Území SO ORP Teplice je kvalitně protkáno železniční sítí. Jednotlivé železniční tratě spolu s jejich historickým vývojem jsou uvedeny dále. Taktéž pro lepší lokalizaci v prostoru byla z portálu Českých drah stažena mapa železniční sítě, která je uvedena za výpisem jednotlivých tratí

43 Železniční tratě procházející územím SO ORP Teplice 097 Lovosice Teplice v Čechách (regionální dráha) prochází Ústeckým krajem, vede z Lovosic přes Opárenské údolí, Borislav a Úpořiny až do města Teplice. Je součástí tzv. Severočeské transverzálky, neboli trati Teplice Liberec. 130 Ústí nad Labem Chomutov (dříve trať 13) je převážně dvoukolejná (v 8km úseku až tříkolejná) elektrifikovaná trať dlouhá 71 km. Na trati jsou provozovány osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. 131 Ústí nad Labem Úpořiny Bílina je dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí celostátní dráhy. 132 Děčín Oldřichov u Duchcova přezdívaná jako Kozí dráha je jednokolejná regionální trať, na níž byla v roce 2007 ukončena dotace osobního provozu a v roce 2009 zcela zastavena osobní doprava. Na trať vyjely až v roce 2010 reklamní vlaky společnosti RegioJet (úsek Děčín Krupka). 134 Teplice v Čechách Litvínov (regionální dráha) je jednokolejná celostátní trať, elektrifikovaná téměř po celém jejím průběhu (kromě úseku Louka Litvínov). 135 Most Moldava v Krušných horách (Moldavská horská dráha, někdy nazývána také jako Krušnohorská železnice či Teplický Semmering ) je jednokolejná trať, která byla dříve využívána pro přepravu uhlí, s cílem umožnit jeho export do sousedního Saska. Dnes je hraniční přechod na této trati uzavřen. Zdroj: Portál Českých drah Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území SO ORP Teplice Hraniční přechody Na území SO ORP se nachází celkem tři hraniční přechody. Přechod Cínovec Zinnwald pro pěší a cyklisty a dva silniční hraniční přechody Cínovec Altenberg a Moldava Neurehefeld

44 Letecká doprava MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Na území SO ORP Teplice se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Do obcí Osek, Duchcov, Háj u Duchcova a Zabrušany však zasahuje ochranné letištní pásmo z jiného SO ORP. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádný vodní tok využitelný pro vodní dopravu. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území VPS PK 15: Koridor silnice nadmístního významu I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat. Šířka koridoru je stanovena 100 m. Silnice I/13, v rámci celkové přestavby silniční sítě v širším prostoru navrhovaná k přečíslování jako silnice I/30, je významnou přepravní osou obsluhující rozvojové území Podkrušnohoří a Teplicka s návaznostmi na silnici I/8 a dálnici D8. Záměr, který vychází ze schváleného ÚP města Teplice a dále z rozpracované technické studie, je v ZÚR ÚK respektován v koridoru PK 15 (šířka 100m). I přes již schválenou územní ochranu koridoru v trase severního obchvatu Teplic se v současné době ukazuje reálnost tohoto záměru s ohledem na zastavěnost a komplikovanost průchodnosti příměstským územím zásadně ohrožena. Jako alternativa se nabízí využít koridor Doubravské spojky, který by mohl být koncipován jako přeložka silnice I/30 (I/13) s návaznostmi na silnice I/8 a I/13 v širším prostoru navrhované Kladrubské spojky. Tato koncepce není dosud Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ODŮVODNĚNÍ textová část Příloha č. 3 opatření obecné povahy ZÚR ÚK 69 jednoznačně prověřená a potvrzená. Do doby rozhodnutí je sledován koridor severního obchvatu Teplic. Výsledné rozhodnutí bude v případě nové koncepce předmětem aktualizace ZÚR ÚK. VPS PK 16: Koridor silnice nadmístního významu II. třídy (příp. I. třídy) Teplice, východní obchvat - Doubravská spojka. Záměr v koncepci severního obchvatu Teplic (silnice I/30 - I/13) představuje odlehčení komunikačnímu systému města Teplic s přímou návazností na silnici I/8 a I/13 mimo město Teplice. V nově nastíněné možné koncepci přestavby silnice I/30 (I/13) v prostoru Teplic by tento koridor mohl převzít funkci přeložky silnice I. třídy s vyloučením hlavního směru dopravy mimo Teplice. Z tohoto důvodu je v ZÚR ÚK, po odborném posouzení a dohodě s kompetentními orgány, vymezen koridor PK16 šířky 200 m, tak, aby případně umožňoval zpřesnit koridor pro přeložku silnice I/30 (I/13) v parametrech silnice I. třídy. Výsledné rozhodnutí je podmíněno podrobným územně technickým prověřením. VPS PK 21: Koridor silnice nadmístního významu II/254 Duchcov Lom. Koridor VPS (šířka 50 m) je určen k dílčí směrové, šířkové a výškové korekci trasy silnice II/254, v souvislosti s jejím vyšším očekávaným přepravním významem ve vztahu k budoucí rekultivaci ploch po těžbě a novým rozvojovým předpokladům. Vymezení koridoru VPS je odůvodněno potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy a je z uvedených důvodů ve veřejném zájmu

45 VPS Z4: Koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova Litvínov. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Trať v návaznosti na podkrušnohorskou páteřní železnici č. 130 umožňuje návaznost a kolejovou obsluhu prostoru Litvínovska. Územní rezerva PKR2: Koridor silniční dopravy nadmístního významu II/254 Lom, jižní obchvat. ZÚR ÚK sleduje územní rezervu pro možný jižní obchvat Lomu, který by byl podmínkou pro případnou výraznou přestavbu silnice II/254 (s vyloučením úrovňového křížení se stávající železnicí) s cílem přesměrování přepravních vztahů ze silnice I/27 do osy Litvínov - Duchcov - Teplice. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK stanovena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. V ZÚR ÚK jsou dále stanoveny požadavky ÚP1 ÚP20 pro územně plánovací činnost, které se týkají vybraných silnic nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Teplice se nachází následující: ÚP 19 Duchcov a ÚP20 Jeníkov (silnice II/254, SZ obchvat Duchcova): Severozápadní obchvat (SZ) Duchcova je součástí silnice II/254 Litvínov Lom Dubí Teplice, která je významnou přepravní a obslužnou osou. Severozápadní obchvat města umožňuje řešit problematický průjezd Duchcovem, kde silnice II. třídy současně představuje hlavní obchodně společenskou a obslužnou osu. Řešení dopravní problematiky je odůvodněno potřebou snížení dopravní zátěže v Duchcově a zároveň potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy. Vzhledem ke zjištění závažných územních překážek je namísto původně navrhovaného koridoru označeného PK 20, uloženo koridor SZ obchvatu Duchcova vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu v rámci příslušné ÚPD Duchcova. Na podkladě zjištění konkrétních územních podmínek (administrativní území obce Jeníkov překračuje železniční trať a vkliňuje se do území předpokládaného vymezení koridoru vedení SZ obchvatu Duchcova) je pro usnadnění územního řešení SZ obchvatu Duchcova, výše uvedený úkol stanoven i pro obec Jeníkov. Výsledný návrh bude následně uplatněn v aktualizaci ZÚR ÚK. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (dle PÚR 2008) VPS a1 dálnice D8 v úseku hranic okresů Ústí nad Labem/Litoměřice Řehlovice stavba mimoúrovňové křižovatky (stavba 805). Ve SO ORP Teplice zasahuje pouze na území obce Žim. VPS i železniční tratě č. 140 a č. 130 optimalizace železniční tratě v úseku Klášterec nad Ohří Ústí nad Labem. Ve SO ORP se nachází na území obcí Duchcov, Jeníkov, Košťany, Krupka, Lahošť, Proboštov, Teplice, Újezdeček a Zabrušany. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (plochy a koridory nadmístního významu) VPS e8 silnice I/13 úsek Kladruby MÚK Nové Dvory, silniční spojka a přemostění a křižovatka Nové Dvory, rekonstrukce, šířka koridoru 200 m

46 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem, naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most ( obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Bílina ,3 Děčín ,7 Chomutov ,4 Kadaň ,2 Litoměřice ,2 Litvínov ,5 Louny ,8 Lovosice ,6 Most ,8 Podbořany ,2 Roudnice nad Labem ,6 Rumburk ,1 Teplice ,4 Ústí nad Labem ,7 Varnsdorf ,8 Žatec ,0 Ústecký kraj ,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. V roce 2000 je patrný náhlý propad počtu obyvatel, který byl způsoben zkreslením údajů z běžné evidence obyvatel, kdy v roce 2001 došlo k redukci dat z důvodu Sčítání lidu, domů a bytů. Údaje byly zkreslené zejména z důvodu odchodů lidí do zahraničí (odlivy obyvatel do Německa). Tento pokles obyvatel je od roku 2001 vystřídán delším růstem trvajícím až do roku Tento nárůst je dán především migrací obyvatel, kdy převyšuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými. Pokles počtu obyvatel v SO ORP Teplice od roku 2010 je dán naopak vyšším počtem vystěhovalých než přistěhovalých obyvatel, kdy se hrubá míra migračního salda dostala do záporných hodnot a také dalším SLDB v roce

47 Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel V letech dochází k velkému poklesu počtu přistěhovalých obyvatel. Období od roku lze označit jako první vlnu nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovaným. Druhá vlna nárůstu následuje od roku 2001 opětovným nárůstem migrace obyvatele, trvající pouze do roku Následný pokles pokračuje až do roku Třetí vlna nárůstu počtu obyvatelstva v letech 2005 až 2007 je vystřídáná hlubokým propadem daným suburbanizací celé oblasti. V současné době dochází k pozvolné stabilizaci v kladných hodnotách

48 Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V roce 2013 žilo ve správním obvodu s rozšířenou působností obce Teplice obyvatel, což je o 1,5 % více než v roce Nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice ( obyvatel), Krupka ( obyvatel) a Duchcov (8 520 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (158 obyvatel). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2013 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (497 obyvatel), Proboštov (439 obyvatel) a Košťany (467 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Mikulov o 81 obyvatel (tj. o 54 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 1036 (tj. o -2,0 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Osek o 3,9 % (tj. o 194 osob)

49 Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Teplice 2001, 2011 a 2013 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Bořislav ,7 Bystřany ,3 Bžany ,6 Dubí ,5 Duchcov ,0 Háj u Duchcova ,8 Hrob ,4 Jeníkov ,5 Kladruby ,3 Kostomlaty pod Milešovkou ,4 Košťany ,8 Krupka ,4 Lahošť ,1 Mikulov ,0 Modlany ,3 Moldava ,1 Novosedlice ,5 Osek ,9 Proboštov ,6 Rtyně nad Bílinou ,7 Srbice ,9 Teplice ,0 Újezdeček ,3 Zabrušany ,4 Žalany ,7 Žim ,7 SO ORP Teplice ,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky, ČSÚ ÚAP 2013 K největšímu poklesu obyvatel migrací v letech došlo u dvou obcí na území správního obvodu (Duchcov a Krupka). Zbylé obce SO ORP Teplice obyvatelstvo migrací v uvedených letech získaly. Proces urbanizace je nejvýraznější v obcích Košťany, Dubí, Proboštov, Novosedlice, Modlany, Bystřany a Rtyně nad Bílinou

50 Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Mikulov, Košťany, Srbice, Modlany, Bystřany, Kladruby, Rtyně nad Bílinou, Bžany, Bořislav a Žim. Znamená to, že lidé se více stěhují do obcí v blízkém okolí Teplic, Ústí nad Labem a Litoměřic, protože tato města nabízejí více pracovních příležitostí. V záporných hodnotách měly hrubou míru migračního salda v letech obce Krupka a Duchcov. Data za přirozenou měnu a migraci obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje uvádí tabulka B 10 v příloze

51 Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech Věková struktura Demografickým problémem, s nímž se potýká celá Česká republika a samozřejmě i Ústecký kraj je proces stárnutí obyvatelstva, projevující se zvyšováním počtu starých osob v populaci. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou snižující se porodnost a stále se prodlužující délka života. Samotný jev ovlivňuje celostátní ekonomiku závislostí těchto jedinců na zdravotní a sociální péči, a také vyššími nároky na důchodové pojištění a bydlení. Věková struktura obyvatelstva hodnotí demografický vývoj a poukazuje na možné budoucí sociální hrozby a problémy. Věkové složení Ústeckého kraje se za posledních deset let změnilo, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,6 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,4 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv na demografický vývoj kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v SO ORP Lovosice a nejnižší index stáří v SO ORP Bílina. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje, nejnižší byla tato ztráta

52 v SO ORP Roudnice nad Labem(- 0,2 %), Litvínov a Bílina (- 0,6 %) a Hodonín (- 3,2 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Roudnici nad Labem (1,0 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v SO ORP Hodonín (2,9 %) a SO ORP Bílina a Kadaň (3,2 %). (viz příloha tabulka B8). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. Z hlediska konkrétních věkových struktur daného ORP Teplice vyvstává informace, že obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let v letech jsou Jeníkov (-3,8 %), Krupka (-3,6 %) a Osek (-3,2 %), naopak nejvýraznější nárůst osob nejmladšího věku proběhl v obcích Mikulov (5,4 %), Žim (5,0 %) a Srbice (3,8 %). Ve věkové kategorii produktivního věku (15-64) došlo k největšímu úbytku obyvatel v Mikulově (-6,8 %) a k největšímu přírůstku v obcích Jeníkov, Zabrušany a Žim (2,8 %). V nejvyšší věkové kategorii (65 a více let) došlo k největšímu přírůstku osob v obci Kostomlaty (4,2 %) a nejnižší přírůstek zaznamenala obec Žim (-7,7 %). (viz příloha tabulka B9 ). Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Teplice nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku let, v roce 2010 to byli lidé ve věku let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku let, zároveň dojde ve společnosti k nárůstu počtu osob ve věku let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku let. Graf : Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a Počet obyvatel <= Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věkové skupiny Z demografické prognózy SO ORP Teplice vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 14,2 % v roce 2010 na 19 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,8 % v roce Očekává se mírné zvýšení podílu dětské složky z 15 % obyvatel na 17,3 %

53 Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) ,0% ,3% Produktivní věk (15-64 let) ,8% ,8% Senioři (65+) ,2% ,0% Celkem ,0% ,0% Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Teplice v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní služce je patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. 90 a více muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Teplice pro roky 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Ústí nad Labem, dále je SO ORP Teplice, Chomutov, Most a nejmenší nárůst je v SO ORP Podbořany. V SO ORP Teplice je zároveň patrný nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Chomutov, Litvínov, Ústí nad Labem, Louny a Roudnice nad Labem v SO ORP Děčín naopak počet poklesl - viz příloha (tabulka B12 ). V obci Teplice se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného

54 (- 4,4%) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (4,0 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,4 %) viz příloha (tabulka B13 ). Jednoznačně nejvyšší absolutní nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Teplice (nárůst o osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Kladruby (7,7 %), kdy v roce 2001 tato obce měla pouze 0,5 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Teplice Obec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel vzdělaných lidí starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Bořislav ,4 11,9 6,5 Bystřany ,7 5,2 2,5 Bžany ,5 8,1 5,6 Dubí ,6 5,8 2,2 Duchcov ,1 5,0 1,9 Háj u Duchcova ,8 4,0 2,2 Hrob ,2 5,3 2,1 Jeníkov ,6 7,9 6,3 Kladruby ,5 8,1 7,7 Kostomlaty pod Milešovkou ,3 5,0 1,7 Košťany ,5 4,8 2,3 Krupka ,8 5,9 2,1 Lahošť ,6 5,7 3,1 Mikulov ,8 11,6 4,9 Modlany ,2 5,8 3,6 Moldava ,1 7,2 3,1 Novosedlice ,3 6,6 2,3 Osek ,7 5,8 2,2 Proboštov ,6 11,5 5,9 Rtyně nad Bílinou ,2 3,8 2,6 Srbice ,5 7,4 1,9 Teplice ,5 10,2 2,7 Újezdeček ,4 3,6 2,2 Zabrušany ,5 3,6 2,1 Žalany ,8 5,9 3,1 Žim ,7 4,8 2,1 SO ORP Teplice ,4 8,0 2,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Školství V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř (nachází se v obci Teplice). Přehled školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP Teplice je uveden v příloze tabulka B

55 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Teplice z hlediska počtu zdravotnických služeb zastává významné postavení město Teplice, kde je situována většina zdravotnických zařízení, větší počet zdravotnických zařízení je také v obci Bystřany. V Teplicích se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékařské péče a ostatních samostatných zařízení nachází jedno detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Obdobná situace je také v oblasti sociálních zařízení, kdy je převážná částí těchto zařízení situována na území obce Teplice (21 zařízení sociální péče a služeb). Dalšími obcemi s fungujícími zařízeními sociální péče, jsou například Bystřany, Dubí, Duchcov, Krupka a Osek. V celkem třinácti obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim) se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Teplice je uveden v příloze tabulka B15. Veřejný a kulturní život obcí Ve většině obcí SO ORP Teplice je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni, nejčastěji se jedná o nejrůznější poutě, vítání jara, pálení čarodějnic či Mikulášské besídky. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Teplice, které nabízí celou řadu kulturních akcí napříč hudebním či scénickým spektrem. Město Teplice zřizuje Regionální knihovnu (například obce Rtyně nad Bílinou, Háj u Duchcova a další obce zřizují obecní knihovny) a městskou sportovní halu. Ve městě Teplice a v některých okolních obcích (Duchcov, Krupka) je kino, ve městě se rovněž nachází Krušnohorské divadlo. Poutavou podívanou nabízí Botanická zahrada Teplice či Hvězdárna a planetárium Teplice. Mezi významné kulturní památky patří Zámek Teplice, nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Teplicích, který obsahuje několik expozic, často také poskytuje své prostory nejrůznějším výstavám. Hlavní historickou dominantou celého SO ORP Teplice je Zámek Duchcov nacházející se v obci Duchcov, raritou tohoto barokního zámku je místnost, v níž žil a zemřel slavný světoběžník G. G. Casanova. 3.4 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení

56 Domovní a bytový fond Domovní fond MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU V Ústeckém kraji byl v letech patrný nárůst bytových a rodinných domů. Celkově dochází v Ústeckém kraji k vyššímu nárůstu počtu rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice a SO ORP Chomutov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Teplice je situace podobná jako v celém kraji, kdy převažuje výstavba rodinných domů. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Teplice vzrostla v desetiletém období o 8,9 %. V absolutních hodnotách je nárůst rodinných domů nejvýraznější v obcích Krupce (316), Dubí (164) a Proboštov (154), zatímco k poklesu nedošlo v žádné obci. V absolutních hodnotách dochází k početnímu nárůstu jak bytových, tak rodinných domů v obcích Teplice, Krupka a Proboštov. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulka B 16, tabulka B 17). Stáří domovního fondu V SO ORP Teplice bylo v roce 2011 evidováno celkem domů. Největšího nárůstu výstavby domů v letech bylo dosaženo u obce Srbice, naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby domů došlo v obcích Lahošť (4,5 %). V obci Hrob je největší objem (46,3 %) bytového fondu, který byl vystavěn před rokem Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Teplice je uvedena v příloze (tabulka B 21). Bytový fond Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech celkového poklesu o - 4,2 % (přírůstek bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP Roudnice nad Labem 233 bytových jednotek (2,0 %), dále pak v SO ORP Lovosice 63 bytů (0,6 %), V ostatních SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu počtu bytů. Největší úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Ústí nad Labem (- 5,3 %, bytů). Ve sledovaném období ubylo ve správním území ORP Teplice bytů, což činí 5,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Proboštov 67 bytů, tj. 7,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Modlany, kde přibylo 43 bytů, tj. 15,7 %. Třetí v pořadí je obec Bžany s nárůstem počtu bytů o 26 bytových jednotek, tj. 9,6 %. Relativní nárůst bytů je nejvyšší v obci Modlany, kde dosáhl 15,7 %. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Teplice, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 6,9 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Moldava 23 % (14 bytů). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Teplice Obec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bořislav ,4 Bystřany ,2 Bžany ,6 Dubí ,7 Duchcov ,6 Háj u Duchcova ,8 Hrob ,1 Jeníkov ,1 Kladruby ,9-56 -

57 Obec MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Kostomlaty pod Milešovkou ,0 Košťany ,3 Krupka ,3 Lahošť ,0 Mikulov ,5 Modlany ,7 Moldava ,7 Novosedlice ,1 Osek ,7 Proboštov ,7 Rtyně nad Bílinou ,7 Srbice ,5 Teplice ,9 Újezdeček ,5 Zabrušany ,6 Žalany ,9 Žim ,8 SO ORP Teplice ,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového fondu V Ústeckém kraji byl v letech zjištěn nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP Ústí nad Labem, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o bytů. Nájemních bytů ubylo o a družstevních bytů ubylo o Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 19). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Krupka s nárůstem o 683 bytů, dále pak obec Duchcov s nárůstem o 605 bytů a obec Teplice, ve které přibylo 512 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Teplice mezi roky 2001 a bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu nájemních bytů (úbytek o bytů), zejména v obci Teplice (úbytek o 4 075). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Teplice Obec Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl [%] [%] Družstevní Rozdíl [%] Bořislav , , Bystřany , , , ,7 Bžany , , Dubí , , , ,8 4 Duchcov , , , ,5 Háj u Duchcova , , ,0 Hrob , , , ,7 Jeníkov , , ,

58 Obec MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl [%] [%] Družstevní Rozdíl [%] Kladruby , , , ,0 Kostomlaty pod Milešovkou , , ,7 Košťany , , , Krupka , , , ,3 Lahošť , , ,6 Mikulov , , Modlany , , , Moldava , , Novosedlice , , , ,0 Osek , , , ,0 Proboštov , , , ,0 Rtyně nad Bílinou , , Srbice , , ,3 Teplice , , , ,6 Újezdeček , , Zabrušany , , ,2 Žalany , , Žim , , ,0 SO ORP , , , ,7 Teplice Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 V rámci kraje je zaznamenán úbytek domů ve vlastnictví státu a obcí (úbytek o domů). Také ubývá vlastnictví domů bytovými družstvy (úbytek o 333 bytů), kde se svým vývojem výrazně vymykají pouze ORP Most s nárůstem počtu vlastníků o 290 domů, Teplice (260 domů) a Litvínov (55 domů). Přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni kraje je zaznamenán u fyzických osob, a to o domů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví domů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 20). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 k největšímu poklesu v počtu domů ve vlastnictví státu či obce, a to o 40,9 %. Naopak přibylo vlastníků domů z řad fyzických osob, celkově o 10,7 %, tj domů. Největší procentuální nárůst ve vlastnictví domů fyzickými osobami zaznamenaly obce Kladruby (o 38,3 % domů) a Srbice (o 36,5% domů). Tabulka 3.4.3: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Teplice Obec Vlastník domu Fyzická osoba Obec, stát Spoluvlastnictv Kombinace Bytové í vlastníků bytů vlastníků Družstvo (jednotek) Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hrob Jeníkov

59 Obec MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Vlastník domu Fyzická osoba Obec, stát Spoluvlastnictv Kombinace Bytové í vlastníků bytů vlastníků Družstvo (jednotek) Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošť Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim SO ORP Teplice Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie neexistovala Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Teplice pohybuje okolo 55,8 % obydlených bytů vybavených počítači a 52,3 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Mikulov, Modlany, Bystřany a Bořislav (více než 56 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Újezdeček (40,3 %). Tabulka 3.4.4: Vybavenost obcí v SO ORP Teplice počítači a připojením k internetu Obec Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bořislav ,3 56,7 Bystřany ,1 57,8 Bžany ,9 55,6 Dubí ,8 51,1 Duchcov ,8 46,8 Háj u Duchcova ,2 55,2 Hrob ,7 52,1 Jeníkov ,2 53,3 Kladruby ,0 55,6 Kostomlaty pod Milešovkou ,2 52,2 Košťany ,4 47,8 Krupka ,3 53,9 Lahošť ,5 48,6 Mikulov 69 68,1 59,4-59 -

60 Obec MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Modlany ,5 59,0 Moldava 45 55,6 44,4 Novosedlice ,9 51,5 Osek ,3 50,9 Proboštov ,2 57,0 Rtyně nad Bílinou ,9 52,5 Srbice ,9 56,5 Teplice ,6 52,9 Újezdeček ,9 40,3 Zabrušany ,4 54,5 Žalany ,8 57,2 Žim 57 52,6 47,4 SO ORP Teplice ,8 52,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010)

61 SO ORP Teplice MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Předností Ústeckého kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás. SO ORP Teplice má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí nepřeberné množství lázeňských služeb, ovšem také kulturního a turistického vyžití, například Morový sloup či novorománský kostel sv. Bartoloměje a děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Velice příjemnou rekreační zónu nabízí také zámecké zahrady přilehlé teplickému zámku. Neméně turisticky významným objektem je také zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky například kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. ducha a sv. Anny v Krupce či zřícenina hradu Paradeis na kopci Chotyně v Rtyni nad Bílinou. Další zajímavou technickou památkou je sklářská huť v obci Moldava. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Ústeckého kraje koncentrovány především v SO ORP Teplice, který je jednou z nejnavštěvovanější destinací kraje, je to převážně díky tomu, že je hlavním centrem s dobrou dopravní dostupností a relativní blízkostí ke všem okolním kulturním i přírodním dominantám. V SO ORP Teplice se nachází 46 rekreačních zařízení s lůžky, území je tak třetím nejnavštěvovanějším SO ORP kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých SO ORP, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka B23, tabulka B24). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obci Moldava (28 objektů), Žalany (20 objektů) a Bžany (15 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obec Moldava (40,6 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Teplice Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Bořislav ,8 Bystřany ,9 Bžany ,7 Dubí ,4 Duchcov ,1 Háj u Duchcova ,4 Hrob ,1 Jeníkov ,4 Kladruby ,1 Kostomlaty pod Milešovkou ,7 Košťany ,8 Krupka ,5 Lahošť ,0 Mikulov ,8 Modlany ,0 Moldava ,6 Novosedlice ,0 Osek ,1 Proboštov ,3 Rtyně nad Bílinou ,4 Srbice ,0 Teplice ,1-61 -

62 Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Újezdeček ,0 Zabrušany ,9 Žalany ,8 Žim ,1 SO ORP Teplice ,0 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Teplice, SO ORP Děčín a SO ORP Litoměřice, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Podbořany. SO ORP Teplice dosahuje podprůměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka B 24 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Teplice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. Následující mapa ilustruje rozsáhlost tohoto jevu v území. Obrázek 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Teplice pro rok