Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ke Karlovu 11, Praha 2

Transkript

1 Název příspěvku: Kvalitativní výzkum ve vězeňském prostředí a ovlivňující faktory Autor:Veronika A. Polišenská Pracoviště: Psychologický ústav Akademie věd ČRKatedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU v Brně Abstrakt: Výzkum odehrávající se ve vězení je ovlivňován mnoha specifickými faktory. Výzkumník musí zvážit specifičnost vězeňského prostředí a faktory ovlivňující samotný výzkumný proces, jako je například vlastní bezpečnost výzkumníka, omezení nahrávání a interakce s respondentem během příprav pro výzkum. Cílem tohoto článku je představit možnost výzkumu ve vězení a upozornit na některá úskalí, která mohou tento druh výzkumu ovlivnit a na která by měl být výzkumník připraven. Klíčová slova: Kvalitativní výzkum, semistrukturovaný rozhovor, výzkumný proces, věznice, vězeň. Text příspěvku: 1 Úvod Cílem příspěvku je představit problematiku kvalitativního výzkumu ve vězeňském prostředí. Výzkum ve vězení se vyskytuje ojediněle a faktory, které musí výzkumník zohlednit či vyšetřit, nejsou širší vědecké veřejnosti známé. Úkolem tohoto článku je nejprve poskytnout popis vězeňského prostředí včetně jeho ukotvení v zákonech a poté vysvětlit charakteristiky výzkumného procesu v tomto prostředí s hlavním důrazem na faktory vlastní pro vězení, které výzkum modifikují. 2 Vězeňské prostředí Druhy vězení Vězeňská zařízení, ve kterých se vykonává trest odnětí svobody, lze rozdělit na čtyři základní typy s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, na základě zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. Ve věznici s dohledem jsou pachatelé, kterým byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a kteří dosud nebyli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. V prostorách věznice se odsouzení pohybují bez omezení. Ve věznici s dozorem se nachází pachatelé, kterým byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a kteří již byli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. V prosto-rách věznice se odsouzení pohybují zpravidla organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské služby. Ve věznici s ostrahou jsou pachatelé, kterým byl trest uložen za úmyslný trestný čin. Ve

2 věznici se zvýšenou ostrahou jsou umístěni pachatelé, kterým byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, a ti, kterým byl uložen trest odnětí svobody jako zvlášť nebezpečným recidivistům. Výzkum lze zpravidla provádět pouze ve věznicích s dohledem a dozorem. Vězeňský řád Vnitřní řád věznice stanovuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených a ži-vot ve věznici, a to na základě zákonu 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. Vězeňský řád určuje, v kolik hodin je budíček, sčítací prověrka, nástup do pracovní činnosti, oběd a podobně. Výzkumník přicházející do věznice si proto musí být vědom toho, že výzkum musí spadat do časových prostor, kdy odsouzený nemá žádné jiné povinnosti. Zákony vztahující se k výzkumnému záměru Zákony, které musí výzkumník vzít v úvahu jsou: Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, který zaručuje anonymitu odsouzených účastníků výzkumu. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, který limituje výzkumníka v nahlížení do spisů odsouzených. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění, který se věnuje neoprávněnému nakládání s osobními údaji či neohlášení a nepřekažení trestného činu, pokud by odsouzený oznámil výzkumníkovi trestný čin, který spáchal, ale za který není nebo nebyl trestán. 3 Charakteristika výzkumu Kvalitativní výzkum Cílem výzkumu ve věznicích je zjistit co nejvíce o samotném pachateli. Pro hlubší prozkoumání např. motivace k trestnému činu, životního postoje a trestné činnosti či zjištění, jak vazba na místo ovlivňuje výběr cílů trestné činnosti, je nejvhodnější kvalitativní forma výzkumu. Během výzkumného sezení se pachatelům dá prostor, aby se sami vyjádřili k dané problematice či tématu. Pachatelé tak podávají výzkumníkovi příběh týkající se jejich kriminální aktivity a její provázanosti na dané okolí (Čermák, 2002). Kvalitativní výzkum v oblasti forenzní psychologie není novinkou. Ve Velké Británii se poprvé použil při studiu procesu výslechu podezřelých (Irving, 1980). Ovšem tento druh výzkumu se nejvíce rozšířil v 90. letech: Reiner (1991) a Young (1991) se zaměřili na výzkum strategií vyšetřování konstáblů, Canter (1996) se věnuje používání kvalitativního výzkumu ve forenzní psychologii na několika úrovních, např. pachatelé vloupání, vraždy, postupy vyšetřování atd. V České republice, se výzkum v rámci forenzní psychologie týká nejvíce psychologů provádějících soudně expertní činnost. Karel Netík (1998), významný forenzní psycho-log, se nejvíce soustřeďuje na mladistvé pachatele a jejich agresi. P. Weiss (2001), J. Ra-boch (1996) a další se věnují studiu pachatelů sexuální trestné činnosti. Lze tedy říci, že i v České republice se provádí výzkum pachatelů, ovšem hlavním zdrojem těchto studií jsou spisy a jiná dokumentace týkající se pachatelů. Výzkum, který se provádí přímo ve věznicích, je stále v začátcích. Předností kvalitativního výzkumu je, že jevy se studují v přirozených podmínkách a jejich smysl vyplývá skrze interpretaci významů, které jim lidé dávají (Čermák, 2002). Výzkum ve věznicích tak umožňuje bližší náhled na odsouzené nejen v jejich nynějším prostředí, tj. vězení, ale i jak se o svých životech vyjadřují a jaký význam svému životu přisuzují (Canter,1995).

3 Semistrukturované rozhovory Z důvodu, že interakce mezi respondentem odsouzeným a výzkumníkem se odehrá-vá v prostředí, které je nejen limitované časově, ale také je ovlivňováno dalšími faktory, které budou blíže přiblíženy v tomto článku, je vhodné koncipovat rozhovor jako semistrukturovaný. Semistrukturované rozhovory se skládají z přesně daných otázek, které ovšem nejsou kladeny v přesném pořadí, a vždy mohou být doplněny dalšími otázkami. V praxi to znamená, že respondent vypráví a poté následují doplňující či upřesňující otázky. Otázky jsou podané tak, aby respondent mohl vytvářet vlastní odpovědi a necítil se limitován daným tématem či otázkami (Canter, 1996). 4 Výzkumný proces a ovlivňující faktory Po představení širšího rámce, ve kterém se výzkum ve vězení odehrává, je nezbytné se nyní zaměřit na další faktory, které výzkum ovlivňují. Bezpečnost Nejzávažnějším faktorem, na který výzkumník může narazit, je, že mu nebude dovo-leno být s pachatelem o samotě. Některý člen z vězeňského personálu bude určen, aby zajistil bezpečí výzkumníkovi tak, že pozoruje výzkumný rozhovor. Tento faktor ovšem vážně ovlivňuje celý průběh výzkumu, který je naopak založen na otevřenosti, uvolněnosti a pocitu důvěry. Respondent tak vždy cenzuruje své odpovědi, místo aby byl spontánní. Nejvýhodnější řešení tedy je, když se rozhovor odehrává v místnosti ústící do další. V této další místnosti se může pracovník věznice, nejčastěji psycholog, věnovat svým povinnos-tem a zároveň kontrolovat bezpečnost výzkumníka. Nahrávání Dalším svazujícím faktorem je omezení nahrávání. Toto povolení plně záleží na řediteli věznice a je možné, že jakékoliv nahrávací zařízení nebude dovoleno. Pro tento případ je dobré být vždy vybaven psacími potřebami a sešitem, ale co je nejdůležitější, je také potřeba s touto variantou počítat během příprav pro výzkum a definovat výzkumný záměr na základě těchto předpokladů. Zde se velmi dobře osvědčila koncepce výzkumu na zá-kladě semistrukturovaných rozhovorů, které tak udávají rozhovoru jistou formu a také se odpovědi snáze zapisují. Další vhodnou formou je dotazník s možnými odpověďmi, který ovšem vyplňuje výzkumník na základě rozhovoru s odsouzeným a k daným odpovědím připisuje upřesňující informace. Odsouzený respondent Po roce 1989 nastaly ve vězeňství značné změny, tj. faktory, jako je humanizace vězeňství, nárůst kriminality a změny v charakteru jednotlivých druhů trestné činnosti. Tyto změny vedou k přeplnění věznic, což má negativní dopad na vězně v podobě nevraživosti, agrese a šikany. Dalším jevem je, že dlouhodobý či opakovaný pobyt ve věznici může mít za důsledek pocity rezignace, citového oploštění, žití ze dne na den a další změny v povaze pachatele (Heidlerová & Klik, 1999). Výsledkem těchto citových změn ve vězení může být změna jednotlivce do takové míry, že jeho odpovědi se velmi liší od zažité skutečnosti. S tímto negativním faktorem musí proto výzkumník počítat a popřípadě rozhovor doplnit o otázky právě týkající se takovýchto percepčních změn. 112

4 Dalším znevýhodňujícím faktorem výzkumu ve věznicích je, že ostatní vězni ví, kteří jednotlivci se účastní výzkumu. Tato ztráta soukromí je pro mnohé respondenty natolik stresující, že se odmítnou výzkumu účastnit. Dalším faktorem je, že vězni přicházející k výzkumu po kontaktu s ostatními již vědí, co se po nich bude chtít, a mají možnost se připravit. Tím se ovšem ztrácí spontaneita situace. Interakce výzkumníka s respondentem Většina pachatelů přichází k rozhovoru se dvěma základními předpoklady: strach z neporozumění otázkám, naděje na vytěžení jistých výhod ze situace. Strach z neporozumění velice rychle opadne po začátku rozhovoru, ovšem pocit zís-kání výhod či privilegií zůstává a dále může výzkum ovlivňovat. Interakce mezi výzkum-níkem a respondentem je tedy nabita pokusy o manipulaci ze strany respondenta. Tato manipulace může na sebe vzít několik forem. Pachatelé se snaží odpovědět na základě domněnek o tom, co po nich výzkumník chce. Následně může dojít k tomu, že si pachatel vymýšlí a svou trestnou činnost zveličuje, či naopak nepodá plný rozsah své kriminální aktivity (Breakwell, 2000). Dále se může pachatel snažit o ospravedlnění svého chování a nevěnuje pozornost výzkumnému zadání, či citlivé či nevhodné chování, jako je třeba pokus o znásilnění či okradení vlastní rodiny, uvádí nepřesně nebo vůbec (Fife-Shaw, 2000). To vše může zásadně výzkum ovlivnit. Výzkumník by tedy měl být velice neutrální k odpovědím pachatele, aby v něm tyto pokusy o manipulaci nepovzbuzoval. Důležité je také si uvědomit, že předpoklad privilegií ze strany odsouzeného či pocit změny v jedno-tvárnosti pobytu ve vězení může i pozitivně ovlivnit výzkum v tom, že respondenti jsou více otevřeni účasti na takovém výzkumu. 5 Závěr Tento příspěvek byl zpracován na základě výzkumu pachatelů vloupání a jejich vazby na místo uskutečněný v kuřimské věznici (Polišenská, 2004). Avšak možnosti kvalitativ-ního výzkumu ve vězeňském prostředí jsou stále z větší části neprobádány. Výzkum ve vězeňském prostředí by se měl nadále rozvíjet, ať již z pohledu metodologie či z pohledu respondentů vězňů, kteří jsou součástí výzkumu ojediněle. Faktory, které ovlivňují tento druh výzkumu, a jejich plný vliv na průběh rozhovoru s vězněm musí být nadále zkoumán, a stejně tak by se měly vytvořit další výzkumné projekty, které se budou věnovat prostředí vězení, pachatelů trestných činů ale i vlastní trestné činnosti. Literatura Breakwell, G. M. (2000). Interviewing. In G. M. Breakwell, S. Hammond, C. Fife-Shaw (Eds.). Research Methods in Psychology, Sage Publications. Canter, D. (1996). Psychology in Action. Aldershot: Dartmouth Publishing Company Limited. Canter, D. (1995). Criminal Shadows. London: Penguin. Čermák, I. (2002). Myslet narativně: kvalitativní výzkum on the road. In Čermák, I. & Miovský, M. (Eds.). Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Sborník z kon-ference. Tišnov: SCAN. Fife-Shaw, C. (2000). Questionnaire Design. In G.M. Breakwell, S. Hammond & C. Fife- Shaw (Eds.). Research Methods in Psychology. Sage Publications. Heidlerová, J. & Klik, J. (1999). Poznámky k současné práci psychiatra ve vězeňském zařízení. Československá psychiatrie, 8, Irving, B. (1980). Police interogation: a case study of current practice. Research study no. 2,

5 London. Royal Commission on Criminal Procedure. Netík, K. (1998). K posuzování takzvané agresivity. ProPsy, 5, Raboch, J. (1996). Pachatelé pohlavního zneužívání. Československá psychiatrie, 1, Reiner, R. (1991). Chief Constables. Oxford: Clarendon Press. Young, M. (1991). An inside job. Oxford: Clarendon Press. Vězeňská služba České republiky. Stáhnuto z Vyhláška č. 692/2004, se kterou se mění Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění. Stáhnuto z Weiss, P. (2001). Pachatelé sexuálních agresí. Československá psychologie, 5, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. Stáhnuto z Zákon č. 110/1999 Sb., v platném znění, kterým se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Stáh-nuto z Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění. Stáhnuto z Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Stáhnuto z Adresa pro korespondenci: Psychologický ústav AV ČR Veveří Brno v.polisen@seznam.cz Qualitative Research in Prison and Influencing Factors Veronika A. Polišenská Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech RepublicDepartment of Psychology, Faculty of Social Sciences, Masaryk University, Brno Abstract: Research that takes place in prison is influenced by many specific factors. The researcher must consider the specificity of the prison environment as well as factors influencing the research process itself, such as the researcher s security, limitations on recording and interaction with the respondent while preparing the research. The goal of this article is to introduce the possibility of prison research and to point out some obstacles which can influence the research and for which the researcher should be prepared. Key words: Qualitative research, semi-structured research, research process, prison, prisoner Contact: Veronika A. Polišenská Institute of Psychology Academy of Sciences of the Czech Republic Veveří 97, Brno Czech Republic v.polisen@seznam.cz