Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati Zlín 4

Transkript

1 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati Zlín 4 ARVITA.P, spol. s r.o. Otrokovice Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant: Digitalizace: Ing.arch. Marta Stupková Ing. Hedvika Psotová Stupková, Křek 2

2 OBSAH DOKUMENTACE: 1. TEXTOVÁ ČÁST Aktuální stav krajiny Krajinný ráz Územní systémy ekologické stability Návrh regulativů pro volnou krajinu Přehled použitých podkladů a literatury TABULKOVÁ ČÁST

3 1. TEXTOVÁ ČÁST 1.1 AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY Ždánice leží cca 9 km severozápadně o Kyjova. Podle dřívější rajonizace náleží do zemědělské přírodní oblasti nížinné 2, výrobní typ řepařský2. Severní část katastrálního území Ždánice je tvořena masivem Ždánického lesa s vysokým podílem přírodě blízkých lesních společenstev a je součástí přírodního parku Ždánický les, který byl vyhlášen Okresním úřadem Hodonín Nařízením č.8 z roku Přírodní park je přístupný pro veřejnost nejlépe po zbudované naučné stezce, která je situována na rozhraní oblasti xerotermní panonské flóry a flóry karpatské. Centrální a jižní část katastrálního území je tvořena intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Zájmové území náleží k vinařské oblasti kyjovské se starou vinařskou tradicí a horenským právem. Ždánický les zde tvoří ochrannou clonu proti severním větrům a teplé viniční hory poskytují vhodné podmínky pro výrobu zejména bílých vín, mezi nimiž hraje hlavní roli Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. Převážná většina orné půdy se nachází na svazích a vykazuje působení vodní a místy i větrné eroze. Antropogenní ovlivnění krajiny je obzvlášť patrné v místech někdejší těžby cihlářských hlín hlubokých těžebních vrtů na ropu a zemní plyn. Ke stabilnějším segmentům ve volné krajině patří vedle drobných lesíků a zatravněných extenzivních sadů i břehové porosty vodních toků (Trkmanka a její přítoky) a také místní rybníky,, které jsou v současné době značně zaneseny. Nezanedbatelnou úlohu zejména při tvorbě krajinného rázu má liniová, skupinová i soliterní zeleň v krajině. 1.2 KRAJINNÝ RÁZ Problematika krajinného rázu je specifikována v 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny následovně: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa čii oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny,, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Katastrální území Ždánice zahrnuje dvě hlavní kategorie oblast Ždánického lesa má velmi blízko ke krajině přírodní, volná krajina je pak zcela jednoznačně krajinou kulturní se segmenty krajiny harmonické, ale také se segmenty krajiny antropogenní, tj.negativně ovlivněné lidskou činností (těžba cihlářských hlín, ropné vrty). Určujícím prvkem krajinného rázu je zvlněný reliéf. Primární horizont tvoří reliéf Ždánického lesa, podružné horizonty jsou tvořeny především hranicí lesa a také okolními kopci a viničními horami. Obec s dominantami zámku, kostela a krajinářsko přírodním parkem je situována v centrální části katastru. Celkový dojem narušuje panelová a průmyslová výstavba. Oblast krajinného rázu je tvořena mozaikou velkoplošných agrocenóz, drobné držby, vinic,, extenzivních ovocných sadů, zahrad a širokého spektra krajinné zeleně. Krajinný inventář tvoří drobné církevní památky, ale i sklípky, seníky, v přírodním parku studánky a informační zřízení naučné stezky. Zájmové území reprezentuje podle Míchala mozaiku krajinných typů a to krajinného typu B (krajina harmonická) s dochovanými znaky krajinného rázu a krajinného typu A, tj. krajiny zcela přeměněné člověkem (plochy dotčené těžbou, bloky orné půdy) Přírodní, kulturní a historické charakteristiky: Přírodní charakteristiky jsou dochovány zejména v typu reliéfu a v segmenech přírodních a přírodě blízkých společenstev, majících charakter významných krajinných prvků. O mimořádně vysoké diverzitě krajiny i jejího využití historicky svědčí dochované názvy místních tratí, které informují i o hlavních dřevinách území: Dubový vrch, Doubky, Tři duby, U doubku, Habřiny, Habrůvky. 4

4 O vysoké diverzitě svědčí názvy: Močidla, Žabinky, Malinky, Barvínky, Bílá hlína, Červená hora, způsob využití navozují tratě Louka, Zahrádky, Padělky, Kluče, Roubaniny. Původní krajinný ráz je do značné míry setřen zejména v jižní části katastru zcelováním pozemků do velkých ploch a úpravami vodního režimu. Původní parcelace přetrvala zejména v návaznosti na původní zemědělskou zástavbu na drobné držbě, hlavní znaky se dochovaly i na svažitých pozemcích s četnými vinohrady, mezemi, sady a lesíky mezi hranicí lesa a zástavbou. Současná podoba krajinného rázu je významně ovlivněna historickým i aktuálním využitím pozemků. V obci samotné je celá řada kulturních nemovitých památek, v širším území se pak nacházejí zcela specifická místa jako jsou Palánek, Staré hory a další. Hlavním negativem zájmového území je především narušení harmonického měřítka krajiny. Toto měřítko má vedle svého estetického významu i význam funkční nadbytečná velikost zejména v organizaci zemědělského půdního fondu se projevuje narušením odtokových poměrů, nižší ekologickou stabilitou volné krajiny, erozí půdy apod. Obnova krajinného rázu je však reálná a celé zájmové území se vyznačuje mimořádně velkým krajinným potenciálem. Za tím účelem by bylo velmi vhodné zpracovat podrobnější dokumentaci k obnově krajiny. 1.3 ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY Generel místního územního systému ekologické stability byl zpracován v rámci Generelu ÚSES okresu Hodonín, zpracovaného firmou Löw & spol., s.r.o. Brno v roce V katastrálním území Ždánice je dle oborového dokumentu Územně technický podklad NR R ÚSES ČR, trasován nadregionální biokoridor K 138, a to obě jeho osy mezofilní hájová i teplomilná doubravní. Do těchto dvou os nadregionálních biokoridorů zasahuje 5 funkčních lokálních biocenter. Do řešeného území zasahuje také nadregionální biocentrum č. 93 Ždánický les, jehož hranice je vymezena dle dokumentace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dále zde bylo vymezeno 10 funkčních, 1 částečně funkční a 3 chybějící lokální biocentra. Síť lokálních biocenter je propojena lokálními biokoridory, z nichž osm je jich funkčních (LBK 1-8), dva jsou funkční částečně (střídání stávajících a chybějících úseků) LBK 9,10 a zbytek lokálních biokoridorů je chybějící (LBK 11-14). Lokální biocentra a biokoridory na lesním půdním fondu byly vymezeny v souladu s platným oblastním plánem rozvoje lesů (OPRL). Síť územního systému ekologické stability je doplněna plošným interakčním prvkem (PIP o výměře 10,6 ha), vymezeným po obou stranách lokálního biokoridoru LBK 9 trasovaným podél toku Trkmanky a liniemi doporučených interakčních prvků, které mají mimo jiné protierozní a krajinotvornou funkci. 1.4 NÁVRH REGULATIVŮ PRO VOLNOU KRAJINU Krajinné zóny s převážně biologickou funkcí: Zahrnují skladebné prvky ÚSES, prvky kostry ekologické stability, významné krajinné prvky a vymezené prvky determinující krajinný ráz (vodní toky, mokřady, liniové porosty). Zásady: slouží pro zachování a obnovu přírodních, ekostabilizačních a krajinných hodnot nepřípustné je zmenšování vymezených ploch a výstavba nových objektů. Navrhuje se: postupné doplnění chybějících segmentů územního systému ekologické stability postupná obnova a doplnění břehových porostů stanovištně vhodnými dřevinami, zvýšení druhové diverzity stromové zeleně, zvýšení podílu keřů redukce akátin, zejména na plochách ÚSES při nových výsadbách v krajině volit z původních druhů dřevin odpovídajících daným stanovištním podmínkám Krajinné zóny s převážně produkční funkcí Zahrnují zemědělský půdní fond a intenzivní i extenzivní plochy. 5

5 Zásady: slouží pro produkci zemědělských plodin a výpěstků a další činnosti související s hospodařením na půdě nepřípustná je nová výstavba, pokud není navržena v tomto územním plánu přípustné jsou změny kultur pokud nedochází ke změně krajinného rázu. Navrhuje se: realizovat protierozní opatření zvýšení diverzity využití půdního fondu, zejména dílčí zatravnění podél vodních toků rozdělení monobloků orné půdy prvky liniovými - interakčními prvky využití půdního fondu přizpůsobit přírodnímu potenciálu a podmínkám doplňovat nové výsadby podél polních cest. 1.5 PŘEHLED POUŽITÝCH PODKLADŮ A LITERATURY AOPK ČR: NRBC Ždánický les, 1998 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha, 1996 Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR, Academia, Praha, 1987 Löw & spol., s.r.o.: Generel ÚSES okresu Hodonín, Brno, 1998 Ministerstvo zemědělství ČR: Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejího využití, Praha, 1990 Neuhäslová Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Academia, Praha 1998 Quit E.: Klima Jihomoravského kraje, SPÚ Brno, 1984 ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES České republiky, Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996 Archivní materiály Arvita. P spol. s r.o. Zpracovala: ARVITA. P, spol. s r. o. Otrokovice Ing. Psotová, Mgr. Křek, Ing. Jandurová, duben Doplněno v červenci

6 2. TABULKOVÁ ČÁST 7