POJISTNÉ PODVODY A JEJICH PREVENCE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání POJISTNÉ PODVODY A JEJICH PREVENCE Insurance frauds and their prevention Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Svatopluk NEČAS Autor: JUDr. Eva DOLEŽALOVÁ Brno, květen 2008

2 Jméno a příjmení autora: JUDr. Eva Doležalová Název bakalářské práce: Pojistné podvody a jejich prevence Název práce v angličtině: Insurance frauds and their prevention Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Svatopluk Nečas Rok obhajoby: 2008 Anotace Cílem bakalářské práce Pojistné podvody a jejich prevence je komplexněji pojednat o problematice pojistných podvodů, a to ze třech hlavních hledisek. Nejprve se práce zabývá pojistným podvodem jako trestným činem, který je třeba odlišit od obecného podvodu podle českého trestního zákona. Dále je práce zaměřena na oblast pojišťovnictví ve smyslu vymezení různých druhů těchto podvodů včetně některých praktických příkladů, jakož i na negativní ekonomické dopady pojistných podvodů na pojistný trh. Konečně se práce též soustředí na vymezení a zhodnocení možných preventivních opatření ke snížení počtu spáchaných pojistných podvodů. Annotation The goal of the submitted bachelor thesis Insurance frauds and their prevention is to provide an analysis of insurance frauds from three main aspects. Firstly, it deals with the insurance fraud as a special criminal act that is to be distinguished from the general fraud according to the Czech Criminal Act. Secondly, it is focused on insurance industry in relation to different kinds of such frauds including some practical examples as well as on negative economic impacts of insurance frauds on insurance market. Lastly, it is concentrated on describing and evaluating the prospective precautionary measures to reduce the number of committed insurance frauds. Klíčová slova pojistný podvod, trestný čin, trestní právo, pojišťovnictví, pojistný trh, pojišťovna, pojištěný, pojistná smlouva, pojistné, pojistné plnění Keywords insurance fraud, criminal act, criminal law, insurance industry, insurance market, insurance company, insured, insurance contract, insurance premium, insurance payment

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Pojistné podvody a jejich prevence vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2008 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Svatopluku Nečasovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce.

5 OBSAH ÚVOD TRESTNĚPRÁVNÍ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ Právní úprava pojistného podvodu v minulosti Současná právní úprava pojistného podvodu Obecně k přijetí ustanovení 250a TZ Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu Zhodnocení současné právní úpravy pojistného podvodu Vybrané statistiky k pojistnému podvodu jako trestnému činu EKONOMICKÉ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ Klasifikace podvodů v pojišťovnictví Nejčastější typy pojistných podvodů a jejich indikátory Pojistné podvody v neživotním pojištění Pojistné podvody v životním pojištění Ekonomické dopady pojistných podvodů MOŽNOSTI PREVENCE POJISTNÝCH PODVODŮ Obecně k nutnosti prevence pojistných podvodů Vymezení jednotlivých preventivních opatření Legislativní opatření Opatření na úrovni jednotlivých pojišťoven Opatření na úrovni vnitrostátního pojistného trhu Mezinárodní spolupráce v boji proti pojistným podvodům Zhodnocení možností a mezí prevence ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 48

6 ÚVOD Pojistný podvod lze obecně charakterizovat jako záměrné (úmyslné) klamání jedné strany, zde vždy pojišťovny, stranou druhou, kterou může představovat v zásadě kdokoli, za účelem získání určité výhody, a to i nemajetkové, nebo obohacení, k nimž by nedošlo, pokud by byla skutečnost pravdivě vysvětlena. 1 Pojistný podvod je v České republice speciálním majetkovým trestným činem, a tak má i svou vlastní legální definici, která jej odlišuje od obecného trestného činu podvodu. V minulosti tomu tak vždy nebylo a trestné činy pojistných podvodů bylo třeba podřadit pod širší obecné vymezení podvodů, což mnohdy činilo nemalé obtíže a taktéž dosti oslabovalo účinnou právní ochranu společnosti před tímto typem trestných činů, zejména v souvislosti s narůstající profesionalitou a sofistikovaností jejich pachatelů. Pojistné podvody jsou neodmyslitelně spjaty s pojišťovnictvím, a to od jeho samotných počátků. Spolu s rozvojem společnosti, který se nutně odráží i v oblasti pojišťovnictví nárůstem počtu pojistných odvětví, rozšiřující se nabídkou pojistných produktů a značným objemem finančních prostředků, jde ruku v ruce i zvyšující se počet a majetkový rozsah pojistných podvodů, které mají mnohdy mezinárodní rozměr. Pojistné podvody tak dávno nejsou jen vnitřní záležitostí chybného řízení rizik jednotlivých pojistitelů, ale problémem celého pojistného trhu, a tedy i společnosti jako takové. Vždyť téměř každý dospělý člen civilizované společnosti je účasten alespoň některého druhu pojištění, a proto se pojistné podvody bez nadsázky týkají každého z nás. K nárůstu počtu pojistných podvodů dochází celosvětově. Příčiny lze spatřovat ve změně mentality lidí směrem ke konzumnímu způsobu života a z toho plynoucí hledání snadných zisků a snaha vytěžit finanční prospěch z každé vhodné situace na náklady určitého společenství, což má za následek smazání či snížení deliktního charakteru konání pachatelů. Ekonomická krize a nárůst nezaměstnanosti posilují názor, že pojišťovnictví, stejně jako další systémy rozdělující určité finanční prostředky, není nečestné napálit a okrást. Příčiny charakteristické pro pojišťovnictví spočívají v povaze pojistného vztahu, který by měl být založen na důvěře mezi oběma smluvními stranami. Avšak uzavírání i vlastní realizace pojistné smlouvy nabízejí nesčetné příležitosti k podvodům. Ty mnoho pojištěných (mnohdy jinak bezúhonných občanů) pociťuje jako správný způsob jak dostat zpět pojistné, které podle jejich názoru vynaložili zbytečně, jestliže nenastala pojistná událost, za kterou by příslušné pojistné plnění obdrželi. Stejně jako daňový podvod je i pojistný podvod považován za druh ziskového sporu. Podvodníci nemají pocit, že páchají škodu, protože to tak dělají přece všichni. Tento postoj, často podporovaný třetími osobami, je umocňován pseudojistotou, že takové chování bude postiženo v nejhorším případě pouze odmítnutím pojistného plnění. 2 Benevolence ze strany společnosti je zde neodůvodněně značná. Cílem bakalářské práce bude komplexněji pojednat o problematice pojistných podvodů, zejména pak vymezit pojistné podvody z hlediska trestněprávního, zhodnotit jejich ekonomické dopady na komerční pojišťovny a pokusit se vymezit nejčastější typy pojistných podvodů v neživotním i životním pojištění a jejich indikátory. Dále bude cílem nastínit možná preventivní opatření pojišťoven a zhodnotit případně i jejich úspěšnost. Úkolem bakalářské práce tedy bude zevrubnější pojednání o mnohdy poněkud bagatelizované problematice pojistných podvodů. Tento obecný hlavní cíl potom bude naplněn skrze tři dílčí konkrétní cíle čili hlediska odpovídající jednotlivým kapitolám této práce, které dají nezbytný obsahový rámec výkladu materie pojistných podvodů. Nejprve se práce bude v první kapitole zabývat pojistným podvodem jako trestným činem z hlediska aktuálního českého trestního práva. Současná právní úprava však nevznikla na zelené louce, a proto bude na začátek stručně zmíněn i nezbytný historický kontext této problematiky. Nicméně těžiště výkladu bude spočívat v rozboru skutkové podstaty pojistného podvodu a jejích jednotlivých znaků tak, jak je upravena v novelizovaném trestním zákoně, s akcentem na odlišnosti od podvodu obecného. Při této příležitosti bude také přiměřeně odkazováno na právní úpravu pojišťovnictví, neboť návaznost 1 PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, č. 8, s Viz např. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod (překlad Michala Škorpila z francouzského originálu CEA Le Guide de l anti-fraude à l assurance en Europe). Pojistné rozpravy, č. 1, s

7 trestního a pojistného práva je zde více než zřejmá. Nebude chybět ani zhodnocení vhodnosti a účelnosti současné právní úpravy. Teoretický výklad bude završen praktickou demonstrací v podobě vybraných statistik k problematice trestného činu pojistného podvodu doplněné o několik názorných tabulkových a grafických údajů. Dále bude práce ve druhé kapitole zaměřena na hledisko ekonomické ve smyslu teorie i praxe pojišťovnictví jako nevýrobního odvětví hospodářství a pojistné ekonomiky jako vědy zkoumající ekonomické vztahy, jevy a vybrané ekonomické ukazatele. Bude provedena základní klasifikace podvodů v pojišťovnictví, která se odvíjí zejména od stěžejního rozdělení pojistných odvětví, na pojištění neživotní a životní. Pojistné podvody tak budou podrobněji vymezeny a typizovány jak pro pojištění neživotní, tak i životní, včetně jejich specifik a základních indikátorů. Budou popsány nejčastější typy pojistných podvodů charakteristické pro jednotlivá pojistná odvětví včetně zmínění zajímavých až kuriózních příkladů z praxe, které byly zveřejněny. Bližší pozornost bude taktéž zaměřena na negativní ekonomické dopady pojistných podvodů jak na hospodaření jednotlivých pojistitelů a jejich ekonomické ukazatele, tak i na celý pojistný trh. Zde bude i na praktických číselných údajích demonstrováno, jak mylné je přesvědčení, že pojistné podvody vlastně nikomu neškodí. Konečně v závěrečné třetí kapitole se práce bude soustředit na prevenci pojistných podvodů, o jejíž důležitosti pro neustávající boj s pojistnými podvody nelze pochybovat. Budou vymezena jednotlivá preventivní opatření, která budou vhodně klasifikována, přičemž bude zdůrazněna nutnost jejich vzájemné provázanosti a vhodného propojení. Zde bude akcentován jak vnitrostátní, tak nadstátní regionální, jakož i mezinárodní rozměr. Opětovně dojde také ke zmínění vybraných statistických ukazatelů, tentokrát ve vztahu k jejich možné návaznosti na zesilující preventivní tendence. Na úplný závěr dojde ke zhodnocení možností jednotlivých preventivních opatření a jejich současného i budoucího uplatnění, ale také jejich mezí, protože by bylo naivní domnívat se, že by snad bylo možné bezbřehou prevencí pojistné podvody naprosto eliminovat. Preventivní opatření tak mohou toliko směřovat k co největšímu snížení počtu páchaných pojistných podvodů, což je nepochybně žádoucí. Při zpracování bakalářské práce budou použity metody deskripce, analýzy, syntézy, dedukce, indukce a právně hermeneutické metody výkladu právních předpisů, zejména pak metoda jazyková, logická a systematická. Výsledkem bakalářské práce nemá být vyčerpávající výklad této problematiky, ale podrobnější definování pojistných podvodů z pohledu právního i ekonomického, upozornění na jejich závažné dopady a zdůraznění nutnosti vhodné a účinné prevence tak, jak odpovídá hlavnímu i dílčím cílům vymezeným v úvodu této práce. 7

8 1 TRESTNĚPRÁVNÍ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ 1.1 Právní úprava pojistného podvodu v minulosti Pojistné neboli pojišťovací podvody jsou zřejmě tak staré jako pojišťovnictví samo, neboť se v něm již od samých počátků jednalo o vysoké hodnoty. Z globálního hlediska měly zvláštní význam podvody v námořním pojištění, protože jestliže byly řádně provedeny, a tedy došlo ke ztrátě lodi kdesi na širém moři, šance podvod prokázat byla velice malá. 3 Se vznikem ucelených trestních kodexů zejména v 18. století pak byla takováto podvodná jednání do těchto zákoníků mnohdy výslovně zahrnována a přísně trestána. Právě přímořské státy s rozvinutou námořní plavbou stíhaly pojišťovací podvod umělého ztroskotání lodi. Z hlediska historického byla v minulosti též neopomenutelná ustanovení kriminalizující úmyslné zapálení věcí pojištěných pro případ požáru. Také na vnitrozemském území dnešní České republiky bylo hojně aplikováno ustanovení tehdejšího 170 trestního zákona rakouského, které hovořilo o zapálení vlastního majetku za účelem zkrácení práv třetích osob. Podle rakouského trestního zákona z roku 1852 nebyl vinen žhářstvím ten, kdo si zapálil svůj vlastní majetek, aniž by cizí majetek uvedl v nebezpečí ohně, byl však vinen podvodem, pokud tím hleděl zkrátit práva osoby jiné. Samožhářství s úmyslem zkrátit práva osoby jiné se zde stavělo na roveň podvodu a význam tkvěl v tom, že zločin byl dokonán již zapálením, které bylo provedeno s úmyslem zkrátit práva osoby jiné. Zvláštní postavení samožhářství jako speciálního případu pojistného podvodu bylo zdůvodňováno tím, že toto tehdy představovalo nejčastější formu tohoto trestného činu. Ostatní formy trestného činu pojistného podvodu se posuzovaly dle obecného ustanovení o podvodu. 4 Tato právní úprava byla na našem území aplikována jak za Rakouska-Uherska, tak i za tzv. 1. republiky. Po 2. světové válce a následném nástupu komunismu, kdy došlo k zavedení monopolního postavení jedné celostátní pojišťovny (posléze od roku 1969 dvou národních pojišťoven), byl uzákoněn značně přísný trestní postih pojišťovacího podvodu a tato praxe trvala prakticky až do novely trestního zákona z roku Na pojistné podvody bylo aplikováno v plném rozsahu tehdejší ustanovení 132 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v tehdejším znění) o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a za pojišťovací podvody byly ukládány nepodmíněné tresty až v dvojnásobné délce v porovnání s obecným podvodem. Rozsáhlá novelizace zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen TZ) v roce 1990 ustanovení o rozkrádání socialistického majetku zrušila a případy pojišťovacích podvodů tak byly znovu posuzovány dle obecných ustanovení o podvodu v Jak se však vbrzku ukázalo, tato trestněprávní úprava plně neodpovídala nově se rozvíjejícím hospodářským vztahům a potřebám jejich ochrany. 6 Podle ustanovení 250 TZ se totiž trestného činu obecného podvodu (pod který byl tehdy zahrnován i podvod pojistný) dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že někoho uvede v omyl nebo využije něčího omylu a způsobí tak na cizím majetku škodu. Ze zkušenosti je však známo, že pachatel bývá nejčastěji odhalen před výplatou pojistného plnění ve fázi došetřování okolností pojistné události. Nenaplní tak svým jednáním tuto skutkovou podstatu trestného činu, neboť trestný čin nebyl dokonán, protože pojistiteli nevznikla jednáním pachatele škoda. S obecnou skutkovou podstatou podvodu by nebylo možno vystačit ani po novelizaci tohoto ustanovení zákonem č. 253/1997 Sb., kdy bylo toto doplněno ještě zamlčením podstatných skutečností. TZ ovšem pamatuje na postih pachatele, který nedokoná své jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin 3 Srov. RYCHLÍK, A. J. O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980, č. 6, s Srov. MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J. Kapitoly z historie českého pojišťovnictví (18. část). Pojišťovací podvody. Příloha Pojistného obzoru, 1996, č. 12, s Srov. ŠKORPIL, M. P. Pojišťovací podvody v ČR z pohledu dřívější a dnešní právní úpravy. Právní rádce, 2002, č. 10, s BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Právní rádce, 2002, č. 6, s. 5. 8

9 spáchat. Toto jednání je považováno za pokus jako obecnou formu trestného činu, jestliže k jeho dokonání nedošlo. 7 Pokus trestného činu je sice trestný podle trestní sazby stanovené za dokonaný trestný čin, ale trestnost pokusu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustí od dalšího jednání potřebného k dokonání trestného činu a odstraní nebezpečí, které jeho pokusem vzniklo zájmu chráněnému zákonem, případně pokud pachatel učiní o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí vzniklé zájmu zákonem chráněnému mohlo být ještě odstraněno. 8 Mnohdy tak k beztrestnosti pachatele stačilo, že dobrovolně v dalším jednání nepokračoval a odstranil nebezpečí, které hrozilo zájmu chráněnému trestním zákonem. Oznámením pojistiteli před zahájením trestního stíhání, že nadále neuplatňuje své nároky z pojištění, si pachatel pokusu trestného činu zajistil beztrestnost. Výše zmíněná právní úprava tak byla viditelně nedostatečná a málo účinná, a tak volala po novelizaci, která by vyřešila jak důkazní obtíže, tak i nemožnost postihnout některá jednání jako vývojové stadium trestného činu podvodu. 9 Proto se již od počátku 90. let považovalo za vhodné určité zvláštní případy podvodu v hospodářské praxi specifikovat přesněji Současná právní úprava pojistného podvodu Obecně k přijetí ustanovení 250a TZ S účinností od 1. ledna 1998 bylo do TZ zákonem č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, včleněno (mimo jiné) nové ustanovení 250a nadepsané jako pojistný podvod. Novela tak konečně vyslyšela volání pojistitelů po důslednější možnosti postihu pojistných podvodů, která by odpovídala běžné trestní praxi v zemích Evropské unie, kde již byl pojišťovací podvod předmětem přísného trestního postihu. 11 Novela tímto také reagovala na negativní trendy ve vývoji kriminality, vzrůstající vysokou odbornost pachatelů (tzv. kriminalita bílých límečků) a rovněž na aplikační problémy vznikající při subsumpci čím dále složitějších skutkových podstat pod skutkové podstaty kodifikované, tj. zákonné. Příliš široké formulace skutkových podstat jsou totiž v rozporu se zásadami právního státu a především v rozporu se stěžejní trestněprávní zásadou nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege 12, jak též zakotvuje naše Listina základních práv a svobod, kde se v čl. 39 praví, že pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest lze za jeho spáchání uložit Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu Pojem skutková podstata trestného činu je v teorii trestního práva definován jako zákonný typ trestněprávního deliktu (něco jako šablona či model) umožňující právní posouzení konkrétního skutkového děje, resp. jednotlivého činu a tím i zjištění, zda tu je, či není vina pachatele u konkrétně spáchaného trestného činu. 14 Jinými slovy lze říci, že skutková podstata je souhrn znaků trestných činů určitého druhu, zákonodárce jako tvůrce skutkových podstat vybírá pouze takové podstatné znaky těchto činů, které vyjadřují jejich typovou nebezpečnost pro společnost. 15 Systematika výkladu v této podkapitole proto bude také vycházet z jednotlivých znaků této skutkové podstaty. 7 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s Viz ust. 8 TZ. 9 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s TERYNGEL, J. Podnikání, hospodářské a majetkové trestné činy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, s. ISBN , s ŠKORPIL, M. P. Pojišťovací podvody v ČR z pohledu dřívější a dnešní právní úpravy. Právní rádce, 2002, č. 10, s BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Trestní právo, 2002, č. 6, s Viz ust. čl. 39 Listiny základních práv a svobod České republiky (č. 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. 14 Srov. KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , s Srov. KUCHTA, J a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , s. 4. 9

10 Pojistný podvod, jak již z jeho systematického zařazení do hlavy deváté TZ vyplývá, je trestným činem namířeným proti majetku. Pojistný podvod v ust. 250a TZ chránící společnost jen před určitým zvláštním typem podvodného jednání je speciální skutkovou podstatou k obecnému podvodu v ust. 250 TZ 16, což znamená, že jsou-li naplněny jeho znaky, ustanovení o obecném podvodu se nepoužijí. 17 Ustanovení 250a o pojistném podvodu obsahuje v odstavcích 1 a 2 dvě základní skutkové podstaty, v odstavcích 3, 4 a 5 potom v závislosti na způsobených následcích další tři tzv. kvalifikované skutkové podstaty vyznačující se vyšším stupněm společenské nebezpečnosti, a tedy při jejich naplnění i přísnějším trestem. 18 Charakteristickou odlišností zde je, že u základních skutkových podstat se nevyžaduje, aby pojistným podvodem byla způsobena škoda nikoli nepatrná (jak je tomu u obecné skutkové podstaty podvodu podle ust. 250 odst. 1 TZ) nebo aby úmysl pachatele byl orientován ke způsobení škody anebo získání majetkového prospěchu pro sebe nebo pro jiného. Způsobení škody je ovšem jedním ze znaků kvalifikovaných skutkových podstat tohoto deliktu. 19 Objektem (jako jedním z obligatorních znaků skutkové podstaty pojistného podvodu) neboli chráněnou hodnotou či zájmem je zde cizí majetek, respektive ochrana cizího majetku před taxativně vymezenými útoky v rámci majetkových vztahů vyplývajících z pojištění. 20 V souvislosti s objektem se též užívá i pojem předmět útoku, který však není s obecněji vymezeným objektem synonymní, nýbrž se jedná o fakultativní čili nepovinný znak skutkové podstaty trestného činu definovaný jako určitý konkrétní hmotný substrát, na který pachatel svým činem útočí (osoba nebo věc). 21 Zde je vždy předmětem útoku konkrétní pojišťovna. 22 Objektivní stránka, tj. jednání, následek a příčinný vztah mezi nimi, jako další znak skutkové podstaty, spočívá v tom, že pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci tím, že: 1) při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí (odst. 1) či 2) úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu (odst. 2). Není přitom rozhodné, zda pachatelem zamýšlený následek skutečně nastane. Jde o tzv. skutkovou podstatu složitou, charakterizovanou pluralitou znaků. Její naplnění nevyžaduje všechny uvedené znaky, proto jde o tzv. alternativní skutkovou podstatu. 23 K trestnosti postačí nepravdivé uvedení (resp.) zatajení relevantních údajů pro pojistnou smlouvu, anebo samotné způsobení pojistné události či její udržování v úmyslu vzniklou škodu zvýšit. Jde o tzv. předčasně dokonaný trestný čin ve stadiu přípravy. 24 Následkem tohoto trestného činu je ohrožení, tedy reálné nebezpečí vzniku poruchy, nikoli již sama porucha. Mezi jednáním a následkem musí být dána příčinná souvislost. 25 Podle právního důvodu vzniku se rozlišují dvě základní formy pojištění pojištění smluvní a pojištění zákonné. Smluvní pojištění, které vzniká a trvá na základě pojistné smlouvy, může být dobrovolné 16 Srov. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 2. vyd. Praha: Linde, s. ISBN X, s Srov. ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , s Srov. KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Cit. dílo, s JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s Srov. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. 5. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN , s KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Cit. dílo, s Srov. PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, č. 8, s Viz WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 24. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s

11 nebo povinné. Při smluvním dobrovolném pojištění vzniká pojistný vztah dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle určitého subjektu zabezpečit se pojištěním. U smluvního povinného pojištění je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zvláštním právním předpisem. Jedná se o pojištění odpovědnosti za škodu, která může z jistých činností vzniknout třetím osobám, typicky se jedná o odpovědnost při výkonu určitých profesí (notářů, advokátů, lékařů, daňových poradců apod.), ale i při výkonu jiných činností (odpovědnost provozovatele motorového vozidla, provozovatele civilní letecké dopravy apod.). 26 Obecně se má za to a doslovný výklad jazykový tento názor též podporuje, že pouze na smluvní pojištění lze vztáhnout ustanovení 250a odst. 1. Naopak pojistný podvod podle odst. 2 téhož ustanovení může být spáchán v souvislosti s jakýmkoli pojištěním, tedy jak smluvním, tak zákonným. Zákonné pojištění vzniká a trvá automaticky na základě skutečnosti stanovené právním předpisem bez projevu vůle jeho účastníků. 27 Tato forma pojištění je však již jen výjimkou. Jedná se o zákonnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání podle ust. 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce a zčásti též některých ustanovení nového zákoníku práce čili zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 28 Od 1. ledna 2008 se potom mělo postupovat podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost však byla odložena zřejmě až do 1. ledna Smluvní pojištění upravuje zejména zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen ZPS), který s účinností od 1. ledna 2005 nahradil v souvislosti s předchozím vstupem České republiky do Evropské unie stávající úpravu pojistné smlouvy v občanském zákoníku, který se nyní použije pouze subsidiárně. Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických nebo právnických osob. Vymezuje základní závazky pojistitele (pojišťovny) a pojistníka jako vzájemně zavázaných subjektů a určitou vzájemnou provázanost jejich plnění. ZPS v ust. 2 vymezuje tuto smlouvu jako smlouvu o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, se kterými musí být pojistník před uzavřením smlouvy prokazatelně seznámen. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 30 Sjednáváním pojistné smlouvy se rozumí jak postup při uzavírání pojistné smlouvy, tak i postup při její změně, neboť i projednávání takové změny pojistné smlouvy má zpravidla podstatný vliv na placení pojistného a na rozsah plnění ze strany pojistitele, nastane-li pojistná událost, přičemž i v tomto případě platí povinnost odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele (viz ust. 14 ZPS). 31 Uplatnění nároku z pojistné smlouvy zahrnuje postup při oznamování pojistné události a nárokování plnění z pojistné smlouvy, tj. jednání o uskutečnění plnění z pojistné smlouvy. 32 Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje jsou takové, že jejich obsah buď vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž se podává informace, anebo mu odpovídá jen částečně a zkresleně. 33 Tyto údaje se například při pojištění majetku mohou týkat stáří, stavu a ceny věcí apod. Při pojišťování osob potom může jít o údaje týkající se věku, zdravotního stavu osoby sjednávající pojistnou smlouvu s pojistitelem, dotazy týkající se užívání návykových látek, kouření aj. 34 Podstatné údaje zamlčí ten, 26 Viz ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s, s JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s FRANTOVÁ, L. Úrazové pojištění zaměstnanců, nastanou změny? BusinessInfo.cz [on-line] [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: 30 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s NOVOTNÝ, F., RŮŽIČKA, M. a kol. Trestní kodexy: trestní zákon, trestní řád a související předpisy (komentář). 2. vyd. Praha: Eurounion, s. ISBN , s

12 kdo neuvede jakékoli informace, které jsou důležité pro uzavření pojistné smlouvy nebo pro poskytnutí pojistného plnění z ní. Jde například o zamlčení vážného onemocnění pojištěné osoby nebo zkreslení charakteru a hodnoty pojištěného majetku. Úmyslné vyvolání pojistné události spočívá v tom, že pachatel iniciuje vznik události předpokládané v pojistné smlouvě, na kterou je vázáno pojistné plnění a která by jinak byla pojistnou událostí, jejímž nezbytným atributem je však nahodilost jejího vzniku, přestože ve skutečnosti nastala v důsledku jednání pachatele (např. pachatel úmyslně zapálí pojištěný sklad s uloženým zbožím, záměrně finguje dopravní nehodu havarijně pojištěného motorového vozidla apod.). Stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje pachatel v úmyslu zvýšit vzniklou škodu, jestliže sice událost, na niž je vázáno pojistné plnění, nastala nahodile, ale pachatel aktivně přispěl k dalšímu průběhu této události postupem, který byl způsobilý zvýšit (zvětšit, prodloužit, rozvinout) škodlivé následky pojistné události, a tím zvětšit rozsah případného pojistného plnění (např. přilil do místa zachváceného požárem hořlavinu). 35 Trestný čin podle 250a odst. 2 TZ může být spáchán v obou formách jednání, kdy pachatel nejprve úmyslně vyvolá pojistnou událost a poté v úmyslu ještě zvýšit vzniklou škodu udržuje stav vyvolaný pojistnou událostí. Pachatel tedy např. vyvolá požár v části pojištěné provozovny v úmyslu, aby po jejím shoření získal pojistné plnění, a po zjištění, že by požár mohl být brzy zjištěn a uhašen, odstraní několik hasicích přístrojů z ostatních částí provozovny, rozlije zde hořlavinu a vytvoří překážky pro příjezd hasičských vozidel do blízkosti provozovny. 36 Stejně tak může pachatel postupně naplnit i více jednotlivých alternativ pojistného podvodu podle odst. 1 i 2, když třeba například ještě před úmyslným vyvoláním pojistné události a jejím případným udržováním při sjednávání pojistné smlouvy zamlčí podstatné údaje. Kromě alternativy vázané v ust. 250a odst. 1 na údaje poskytnuté při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy je ve všech ostatních případech čin dokonán, aniž byl uplatněn takový nárok. 37 Vznik škody na cizím majetku ani obohacení pachatele, jak již bylo výše popsáno, nejsou k trestní odpovědnosti pachatele potřeba, proto ani úmysl pachatele nemusí k takové škodě či obohacení směřovat, i když zpravidla tomu tak bude. 38 Pokud však pachatel vyláká pojistným podvodem pojistné plnění, může jít podle jeho výše o způsobení škody, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby ve smyslu 250a odst. 3 (škoda nikoli malá 39 ), odst. 4 (škoda značná 40 ), odst. 5 (škoda velkého rozsahu 41 ). Vyšší trestní sazbou je pachatel též potrestán, spáchá-li pojistný podvod jako člen organizované skupiny (odst. 4 písm a) nebo jím způsobí zvlášť závažný následek (odst. 4 písm b), který bývá zpravidla povahy nehmotné. Obě dvě skutečnosti jsou považovány za zvýšeně společensky nebezpečné. Zejména v případě organizované skupiny je zřejmé, že nejde jen o ojedinělý exces pachatele, ale o vysoce škodlivou, rozsáhlou, plánovanou, propracovanou a koordinovanou trestnou činnost trvalého charakteru. Kromě objektu a objektivní stránky je dalším nezbytným znakem pojistného podvodu i subjekt neboli pachatel trestného činu. Pachatelem pojistného podvodu podle odst. 1 může být kterýkoli účastník pojistné smlouvy, zejména pak pojistník (ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu) nebo pojištěný (ten, na jehož majetek, život, zdraví, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje). Na straně pojistitele to může být jeho zaměstnanec, ale též pojišťovací zprostředkovatel, kteří mohou například uvádět některé nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, např. o pojistném plnění, nebo mohou zamlčet některé podstatné údaje z pojistných podmínek. Pachatelem pojistného podvodu podle odst. 2 může být kdokoli, zpravidla sice pojištěný, ale třeba i pojistník nebo osoba zcela jiná, která sama není účastníkem pojistného vztahu a může, ale nemusí 35 NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s Dle ust. 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně ,- Kč. 40 Dle ust. 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně ,- Kč. 41 Dle ust. 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně ,- Kč. 12

13 jednat po dohodě s takovým účastníkem (motivem zde může být i např. snaha poškodit pojistitele). 42 Podle osoby pachatele se pojistné podvody také rozdělují na vnější, kdy pachatelem je osoba vně pojišťovny, nejčastěji její klient, a vnitřní s pachatelem v zaměstnanci pojišťovny 43, jak bude blíže rozvedeno v podkapitole 2.1. Posledním obligatorním znakem pojistného podvodu jako trestného činu je subjektivní stránka, která spočívá v úmyslném zavinění. Je nezbytné, aby daný následek byl pachatelem způsoben úmyslně (viz 3 odst. 3 TZ), a to buď ve formě úmyslu přímého nebo nepřímého ( 4 TZ). Bude tedy třeba dokázat, že pachatel např. věděl, že vzniklý následek má znaky pojistné události a tento následek chtěl způsobit, nebo věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn. Trestnost takového jednání nebude naopak podmíněna tím, že pachatel jím úmyslně způsobenou pojistnou událost pojišťovně již oznámil v úmyslu protiprávně získat pojistné plnění, nebo tím, že dokonce takové plnění již získal. 44 Podmínkou trestní odpovědnosti pachatele není ani, aby pojišťovna jednala v omylu, resp, aby jednání pachatele vedlo k omylu pojišťovny, na základě kterého by tato poskytla pojistné plnění. 45 Jak již bylo výše zmíněno, nevyžaduje se tedy úmysl vylákat pojistné plnění, resp. vyšší pojistné plnění. Jen u alternativy spočívající v udržování stavu vyvolaného pojistnou událostí ( 250a odst. 2) je třeba úmyslu směřujícího ke zvýšení způsobené škody. 46 Závěrem této podkapitoly je vhodné zmínit, jaké tresty na pachatele dopadnou, jestliže naplní jednotlivé znaky skutkových podstat pojistného podvodu. Pokud se týče základních skutkových podstat podle 250a odst. 1 a 2, tak pachatel může být potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Po naplnění znaků kvalifikovaných skutkových podstat, pak je pachatel trestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitým trestem (odst. 3). Naplnění znaků v odstavcích 4 a 5 pak počítá vzhledem k vyšší společenské nebezpečnosti pouze s trestem odnětí svobody, a to na dva až osm let pro odst. 4 a pět až dvanáct let pro odst Zhodnocení současné právní úpravy pojistného podvodu Vznik a existenci speciálního ustanovení postihujícího pojistné podvody lze bezpochyby hodnotit kladně, na čemž se shodne i odborná veřejnost, která vyzdvihuje zejména nespornou výhodu zjednodušeného dokazování, kdy není třeba prokazovat, že druhá strana jednala v omylu, ani že úmysl pachatele směřoval k jeho obohacení. Jako nedostatek bývá naopak vnímán fakt, že toto ustanovení teoreticky umožňuje postihnout i ta jednání, která objektivně postrádají potřebný typový stupeň společenské nebezpečnosti činu pro společnost. 47 Věc pak musí být řešena úvahou orgánů činných v trestním řízení, což může být poněkud rozporné požadavku právní jistoty. 48 Další problém byl spatřován zejména ve výkladu některých pojmů, zejména pak ustanovení 250a odst. 1 věta druhá se jevilo jako nešťastně formulované, neboť opomnělo, že uplatnění nároku na plnění (a přitom uvedení údajů nepravdivých či zamlčení podstatných) lze nejenom ze smluvního pojištění, ale i z pojištění zákonného, které tak podle doslovného gramatického výkladu tohoto ustanovení bylo nepostižitelné. 49 Tato výtka však byla opodstatněná zejména, když ještě bylo pojištění odpovědnosti z provozu 42 Srov. ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář II. díl. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN , s Srov. ČÍRTKOVÁ, L. a kol. Podvody. Zpronevěry. Machinace. (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). 1. vyd. Praha: ARMEX PUBLISHING, s. ISBN , s. 18 a násl. 44 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou. Cit. dílo, s NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s Viz JELÍNEK, J. Trestní právo novelizace v letech 1997 až vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s Srov. TERYNGEL, J. K tzv. balíčkové novele trestního zákona II. část. Bulletin advokacie, č. 2, s Srov. KRÁL, V., TERYNGEL, J. K poslední novelizaci trestního zákona v roce Příloha - Trestní právo, 1998, č. 3, s. III. 13

14 motorového vozidla pojištěním zákonným 50, neboť právě v případě pojištění motorových vozidel dochází v současnosti k pojistným podvodům nejčastěji. 51 I přes některé drobné nedostatky je možno považovat toto ustanovení za velice vhodné a při jeho důsledné aplikaci i jako dostatečně účinné. Některé problémy výkladu lze odstranit ustálenou aplikační praxí zohledňující však vždy každý jednotlivý případ individuálně. Navíc nelze opomenout, že chybu, neúmyslné zkreslení údajů nebo nedostatek pečlivosti nelze kvalifikovat jako podvod, protože toto jednání nebo opomenutí nezahrnuje úmysl podvádět. Pojistná událost, která není zcela přesně a pravdivě prezentována, nemusí být bezpodmínečně kvalifikována jako pojistný podvod. U pojistného podvodu musí vždy existovat úmysl podvádět. 52 Závěrem lze dodat, že ustanovení o trestném činu pojistného podvodu neplní pouze represivní funkci umožňující snadněji postihnout pachatele, ale má i nesporný preventivní efekt, který je dán již jeho samotnou desetiletou existencí, po kterou se toto již dostatečně mělo dostat do povědomí široké veřejnosti, neboť jak praví stará římskoprávní zásada Neznalost zákona neomlouvá. Již sama explicitní formulace tohoto specifického podvodu v trestním zákoně včetně hrozby možné sankce plní svou důležitou úlohu v boji proti pojistným podvodům Vybrané statistiky k pojistnému podvodu jako trestnému činu Na úplný závěr první kapitoly jeví se vhodným doplňkem uvést některé statistické údaje k trestnému činu pojistného podvodu. Zajímavým je srovnání vývoje počtu spáchaných skutků pojistného podvodu podle 250a TZ a skutků obecného podvodu podle 250 TZ, jak uvádí následující tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Srovnání vývoje trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu a obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR Rok Pojistný podvod ( 250a) Podvod ( 250) Pramen:Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR 53 Řádově je vidět, že počtu skutků obecného podvodu je daleko více, neboť zahrnují širokou škálu rozličných podvodných jednání, kdežto pojistný podvod je odlišný specifický trestný čin. Nicméně v oblasti obecného podvodu lze zaznamenat poměrně značný pokles, a to o 34 % v roce 2007 oproti roku 2000, klesající trend je patrný po celé sledované období. U pojistného podvodu byl naopak viditelný růstový trend od roku 2000 do roku 2002 až o 60 %. Poté se počet na tři roky ustálil na vyšších hodnotách, za poslední tři roky potom zaznamenal pokles, který ale není příliš markantní a navíc zaznamenává opětovně růstový trend mezi roky 2005 a Nárůst počtu pojistných podvodů lze alespoň částečně přičíst jejich důslednějšímu odhalování a také jejich správnější právní kvalifikaci ze strany orgánů činných v trestním řízení, které omezují jejich podřazování pod obecné podvody. Přesto se lze domnívat, že stále ne všechny pojistné podvody jsou řádně právně 50 Do účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (ode dne 1. ledna 2000). 51 Srov. TERYNGEL, J. K tzv. balíčkové novele trestního zákona II. část. Bulletin advokacie, č. 2, s PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, č. 8, s Statistické přehledy kriminality v letech 2000 až Ministerstvo vnitra ČR. [on-line] [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: 14

15 kvalifikovány, a tedy i v oblasti obecných podvodů budou zahrnuty některé spáchané podvody pojistné, tudíž je možné, že jejich počet ještě mírně poroste. Pro přehledné srovnání jsou výše uvedené údaje zpracovány do následujících grafů č. 1 a 2. Graf č. 1: Vývoj trestné činnosti v oblasti obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR Podvod ( 250) Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR 54 Graf č. 2: Vývoj trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR Pojistný podvod ( 250a) Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR 55 Při srovnání počtu zjištěných trestných činů pojistného podvodu a také celkových škod z těchto podvodů v letech 2002 (povodňový rok, počet pojistných podvodů kulminoval), 2006 a 2007 podle jednotlivých regionů v ČR viz tabulka č. 2 je možno jednoznačně konstatovat, že vedoucí pozici ve všech ohledech zaujímá hlavní město Praha (viz žluté barevné označení pořadí 1). Praha co do výše celkových škod značně převyšuje ostatní regiony zejména v roce 2002, kdy bylo hlavní 54 Tamtéž. 55 Tamtéž. 15

16 město postiženo povodní, a tak se někteří občané této katastrofy snažili zjevně využít ve svůj prospěch k vlastnímu obohacení. Praha jako velkoměsto také dává svou anonymitou velký prostor pro různé podvodné pokusy v této oblasti a také je tu vzhledem k velkému počtu obyvatel soustředěna řada kriminálních živlů včetně organizovaných skupin. Pro Prahu se jako alarmující však jeví skutečnost, že ačkoli celkový počet pojistných podvodů od roku 2002, kdy dosáhl vrcholu, mírně klesá, v Praze naopak tento počet stále roste, takže je otázkou, zda je zde činnost policie dostatečně efektivní. Poměrně vysoký počet pojistných podvodů v Severomoravském a zejména Severočeském kraji lze zdůvodnit nižším ekonomickým rozvojem těchto regionů a vyšší nezaměstnaností (zelené barevné označení pořadí 2, růžové označení pořadí 3). Tabulka č. 2: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2002, 2006 a 2007 evidované Policií ČR Rok Pojistné podvody dle 250a Počet Celkové zjištěných škody (v skutků tisících Kč) Počet Celkové zjištěných škody (v skutků tisících Kč) 16 Počet Celkové zjištěných škody (v skutků tisících Kč) Česká republika Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR 56 Pro srovnání jsou obdobné údaje jako výše uvedeny v tabulce č. 3 i za Českou pojišťovnu jako jednoho z lídrů našeho pojistného trhu, a to za poslední dva roky. Zde již Praha zdaleka nemá tak jasnou vedoucí pozici. Markantní je výše zjištěných skutků ze strany ČP a také způsobené škody, které značně převyšují počet skutků a škody evidované Policií ČR. Lze se domnívat, že ČP v řadě případů nepodala trestní oznámení, případně orgány činné v trestním řízení pro nedostatek důkazů apod. trestní stíhání odložily, a tak se ČP musela spolehnout na občanské soudní řízení. Tabulka č. 3: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2007 evidované Českou pojišťovnou 56 Tamtéž. Rok Počet zjištěných skutků Celkové škody (v mil. Kč) Počet zjištěných skutků Celkové škody (v mil. Kč) Česká republika Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Severomoravský kraj Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů České pojišťovny 57

17 Další statistiky budou ještě uvedeny v rámci výkladu ekonomických dopadů pojistných podvodů ve druhé kapitole a rozboru preventivních opatření ve třetí kapitole této práce. 57 Tisková zpráva. Česká pojišťovna vloni odhalila podvody za více než čtvrt miliardy korun. Česká pojišťovna. [on-line] [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: 17

18 2 EKONOMICKÉ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ 2.1 Klasifikace podvodů v pojišťovnictví Pojišťovací podvody je možné klasifikovat dle mnoha hledisek, přičemž jednotlivé typy těchto podvodů dle různých klasifikací se mohou rozličně překrývat. Pro následující výklad soustřeďující se na oblast pojišťovnictví bude stěžejní jejich nejzákladnější členění na pojištění neživotní a životní tak, jak je rozlišuje zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Toto základní členění v zásadě odpovídá dřívějšímu členění pojistných odvětví podle předmětu pojištění, jak bylo uváděno v občanském zákoníku. Základní pojistná odvětví byla pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu, která náleží nynějšímu neživotnímu pojištění, a pojištění osob, které víceméně odpovídá pojištění životnímu s výjimkou úrazového pojištění, jež je řazeno do pojištění neživotního, i když často bývá doplňkem k pojištění životnímu. 58 Na základě této klasifikace se i pojistné podvody rozlišují dle druhu pojištění na podvody v pojištění neživotním a v pojištění životním. Každá z těchto dvou kategorií pojistných podvodů má pak svá specifika. ZPS totiž klasifikuje pojištění na pojištěné škodové, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledky pojistné události, a pojištění obnosové, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Škodovému typu pojištění pak v podstatě odpovídá pojištění neživotní, jinými slovy jaká škoda pojištěnému vznikne, takové pojistné plnění (s omezením daným pojistnou částkou 59 ) od pojišťovny tento dostane. Kdežto obnosovému pojištění koresponduje pojištění životní, pojištěný obdrží takovou částku, jaká byla dopředu sjednána. 60 Výjimku tvoří úrazové pojištění, které ač neživotní může být sjednáno alternativně buď jako škodové, nebo i obnosové. 61 Výše zmíněné rozlišení má velký význam i pro oblast pojistných podvodů. Pojistné podvody v neživotním pojištění je totiž možné spáchat i v podobě tzv. vícenásobného pojištění, o němž však jednotlivé pojišťovny pachatel úmyslně neuvědomí. 62 Obecně je sice možné bez ohledu na charakter pojištění uzavřít více pojistných smluv u různých pojišťoven ke krytí toho samého rizika. Jestliže nastane pojistná událost, vznikne oprávněný nárok na plnění ze všech těchto pojistných smluv. 63 Ovšem v neživotním pojištění platí vždy princip maximálního odškodnění neboli zásada, že pojištěný nikdy nemůže dostat více, než jaká je jeho materiální újma (ztráta, škoda), kterou utrpěl pojistnou událostí. 64 Pojištěný se tedy z pojištění nesmí obohacovat. 65 Proto dané pojišťovny plní pojištěnému v poměru, na jakém se dohodly (většinou v poměru, v jakém bylo zaplaceno pojistné z celkového pojistného v pojistných smlouvách) tak, aby měl uhrazenu vzniklou škodu, avšak nemůže získat nic navíc, jak též odpovídá vymezení škodového pojištění. Nepoctivý pojistník resp. pojištěný pak přesto pojistí své totožné riziko u více různých pojišťoven, tuto skutečnost jim však zamlčí a spolehne se na nedostatečnou výměnu informací mezi nimi. Po vzniku pojistné události se pak snaží inkasovat pojistné plnění v plné výši od každé z těchto pojišťoven a tím si v rozporu se zákonem i základními principy pojištění značně přilepšit. U pojištění obnosového, tedy převážně životního, tento typ pojistného podvodu spáchat nelze, neboť toto má vlastně charakter spoření, což znamená, že při vzniku pojistné události každá pojišťovna vyplatí pojištěnému danou předem smluvenou částku (obnos) bez ohledu na výši škody, neboť ta tu vzniknout vůbec nemusí, případně je objektivně nevyčíslitelná. 58 Srov. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN X, s Srov. tamtéž, s ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s KOTRBATÁ, J. Vícenásobné pojištění. Pojistný obzor, č. 10, s ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Cit. dílo, s Srov. ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , s Srov. ust. 31 ZPS, příp. i dřívější ust. 807 OZ (účinné do ). 18