Geomorfologické mapování v české části povodí Svarožné. Filip Mužík

Transkript

1 Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Geomorfologické mapování v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@ .cz Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze, Albertov 6, Praha 2 Studovaná oblast se nachází v jihovýchodní oblasti geomorfologického okrsku Královský hvozd, který je součástí podcelku Železnorudská hornatina (BALATKA & SLÁDEK et al. 1973, BALATKA 1995). V rámci Královského hvozdu je zájmový region z jihozápadu ohraničen státní hranicí České republiky a Německa. V oblasti vrcholu Svaroh (1 332 m n. m.) se linie vymezující studovanou oblast stáčí podél rozvodnice Svarožné nejprve k jv., posléze k j. až jz. Takto vymezené území má rozlohu asi 8,5 km 2 a jedná se o větší část celého povodí Svarožné (malá část povodí zasahuje do Německa). Z hlediska litologických poměrů je studovaná oblast vcelku homogenní. Jižní část této oblasti je budována biotitickou a silimanit biotitickou migmatitickou pararulou, místy lze pozorovat příměs cordieritu. Severní část území buduje muskovit biotitická a biotitická pararula se sillimanitem. Lokálně se vyskytují pruhy bělošedých kvarcitů (VEJNAR 1963, VEJNAR & KOPECKÝ et al. 1990). Geomorfologické mapování zájmového území proběhlo v několika blocích v letech 2002 a 2003, hlavním výstupem je geomorfologická mapa (Obr. 1). Polygenetické svahy byly klasifikovány podle sklonu. Byly vymezeny následující kategorie sklonitosti. o 0 2 ve studované oblasti zabírají plochu pouze 0,13 km 2 (tj. asi 1,5 % plochy území), zaznamenány byly zejména v údolí Svarožné (údolní niva) a také v oblasti hřbetu Jezerní hory (kryogenně zarovnané povrchy) z toho vyplývá jejich diskutabilní zařazení mezi tvary polygenetické. o 2 5 tato sklonitostní kategorie pokrývá plochu asi 0,3 km 2 (3,6 %), svahy se nacházejí zejména v jižní části území (svahy na levém břehu Svarožné), podél rozvodnice na v. okraji území, a také v oblasti vrcholové plošiny Jezerní hory, kterou lemují a jsou přechodem k vyšším sklonům svahů. o 5 10 svahy o tomto sklonu zabírají již rozlehlejší plochy, kolem 1,8 km 2 (21,5 %), jsou typické pro jižní části území, kde často navazují na předchozí kategorii, dále se nacházejí v okolí lokalit výskytu mrazových srubů a kryogenně přemodelovaných skalních výchozů č. 6, 8 (hřbet Jezerní hory) a 20 (pravý břeh Svarožné). o tato kategorie je na sledovaném území plošně nejrozsáhlejší, pokrývá 42,7 % rozlohy území (asi 3,6 km 2 ), nejkompaktnější plochy této sklonitostní kategorie se nacházejí zejména na levém břehu Svarožné na úbočí Jezerní hory.

2 Obr. 1: Geomorfologická mapa české části povodí Svarožné.

3 o jedná se o druhou nejrozšířenější kategorii s plochou 2,1 km 2, (24,4 %), je typické, že lemuje svahy o sklonu 20 35, nachází se zejména na svazích Jezerní hory (v oblasti kamenných moří), na pravém břehu horního toku Svarožné. o svahy o tomto sklonu pokrývají plochu asi 0,4 km 2 (5,2 %), jsou lokalizovány zejména v oblasti výskytu kamenných moří na úbočí Jezerní hory a na pravém břehu horního toku Svarožné. o 25 a více nejstrmější svahy pokrývají pouze cca 1 % rozlohy zájmového regionu (0,09 km 2 ) a byly zaznamenány především na pravém břehu horního toku Svarožné. V případě této lokality je zřejmě možné hovořit o strukturně denudačním svahu, neboť úklon vrstev hornin do značné míry koresponduje se sklony svahů. Fluviální tvary reliéfu jsou ve studované oblasti zastoupeny zejména výraznou strží na pravém břehu Svarožné poblíž státní hranice ČR Německo v nadmořské výšce kolem 900 m. Její délka je asi 100 m, šířka maximálně 60 m a hloubka 15 m. Strž je zahloubena v deluviu, pouze ve střední části je obnažen skalní podklad. S ohledem na nalezené antropogenní montánní tvary v okolí strže (haldy, zbytky důlních děl) nelze vyloučit antropogenní podmínění tvaru. Zřejmě se jednalo o místo těžby suroviny (pravděpodobně křemene pro potřebu skláren v Železné Rudě). Tvar byl po ukončení těžby přemodelován fluviálními procesy. Další strž se nalézá asi 0,5 km směrem k JV od místa, kde Svarožná vstupuje na území ČR v nadmořské výšce kolem m. Strž leží na levém břehu Svarožné, její ústí do Svarožné je nenápadné, nezahloubené. Byla zde nalezena nevelká akumulace balvanů (dejekční kužel) o velikosti i 2 m v delší ose. Strž je hluboká až 4 m, šířka kolísá v nejširším místě kolem 10 m, délka je 50 m. V horní části se strž větví a ústí do ní několik erozních rýh. Na prozkoumaném území se nachází celá řada drobných erozních rýh. Jsou zahloubeny do zvětralinového pokryvu, jejich rozměry jsou nejčastěji kolem 2 m hloubky a 4 m šířky. Délka erozních rýh je různá (do 50 m). Rýhy často vykliňují v místech lokálního zmenšení sklonu svahu a netvoří výraznější síť. Ze směru mnohých erozních rýh (nejdou přímo po spádnici svahu) lze usuzovat, že jejich základem byly úvozy dnes již nepoužívaných cest. Kromě výše popsaných strží a erozních rýh se lze v reliéfu setkat se zahloubením potoků. Výrazně je zahlouben na svém horním toku například pravostranný přítok Svarožné (lokalita U Scheibena), a to až o 10 m. Podobná je situace u bezejmenného levostranného přítoku na dolním toku Svarožné. Dalším četným tvarem reliéfu jsou úpady. Obyčejně se řadí k fluviálním tvarům reliéfu, ale na jejich vzniku se podílejí také nivační a svahové procesy (HARTVICH 2003). Ve studované oblasti byly zaznamenány dva velmi výrazné úpady. První z nich leží asi 0,5 km jz. od kóty Jezerní hory v m n. m. Úpad je otevřen k J, hloubka je 4 m, šířka 20 m a délka asi 50 m. Pod úpadem jsou

4 stopy občasné vodoteče, její zahloubení je však maximálně do 0,5 m. Druhý úpad je situován v nadmořské výšce kolem 825 m, asi 2 km sz. od hraničního přechodu Železná Ruda/Bayerisch-Eisenstein na pravém břehu Svarožné. Úpad je otevřen k východu, má hloubku 8 10 m, šířku asi 70 m a délku asi 50 m. Na dně úpadu je prameniště vodního toku, který se však ztrácí v lese. Údolní niva se nachází v bezprostředním okolí Svarožné. Začíná v oblasti objektu bývalé roty PS Svarožná 800 m n. m. a pokračuje až do místa soutoku Svarožné s Řeznou (710 m n. m.), kde se spojuje s nivou Řezné. Její maximální šířka je asi m a to v oblasti ústí Svarožné do Řezné. Niva je vyplněna převážně balvany a hrubým štěrkem, velikost jednotlivých balvanů je nejčastěji do 0,3 0,5 m, výjimkou nejsou ani balvany větší než 1 m v delší ose. Balvany jsou vcelku dobře opracovány. Kromě štěrku a balvanů se v nivě nachází v menší míře i jemnozrnné materiály (písek, kal). Již zmiňovaný dejekční kužel se nalézá v nadmořské výšce 900 m, asi 0,5 km jv. od místa vstupu Svarožné na území ČR při vyústění strže do údolí. Tvar je asi 4 m široký a kolem 60 m dlouhý, konstrukčním prvkem jsou nepříliš dobře opracované balvany s velikostí až 2 m v delší ose. Kryogenní tvary reliéfu jsou reprezentovány mrazovými sruby, kryogenně zarovnanými povrchy, izolovanými balvany, fosilními kamennými polygony a kamennými moři. Mrazové sruby jsou nejčetnějšími tvary kryogenního původu ve studované oblasti. Vyvstal však problém, jak nazvat (resp. klasifikovat) skalní útvary, které sice nesou stopy kryogenních procesů (úpatní hranáčové akumulace apod.), ale z hlediska jejich morfologie je nelze zařadit mezi mrazové sruby. Tyto tvary byly proto popsány jako kryogenně přemodelované skalní výchozy. U některých skalních tvarů byla provedena puklinová analýza (více viz MUŽÍK 2003). Pro lepší přehlednost jsou lokality výskytu mrazových srubů a kryogenně přemodelovaných skalních výchozů označeny čísly (1 20 viz Obr. 1) a seskupeny do tří oblastí. První oblast, kde se ve studovaném regionu vyskytují mrazové sruby a kryogenně přemodelované skalní výchozy, pokrývá hřbet Jezerní hory (severní a severovýchodní partie území) a zahrnuje lokality 1 10 (viz Obr. 1). Uvedené skalní tvary se rozprostírají v nadmořské výšce od 920 m (lokalita 10) do m (lokalita 1). Typické mrazové sruby jsou vyvinuty zejména v lokalitách č. 2, 3, 7, 9 a 10. Dosahují výšky až 6 m, jejich délka je až 30 m. V některých případech (např. lokalita č. 10) jejich destrukce notně pokročila. Při úpatí většiny srubů se nacházejí drobné akumulace a také kryoplanační terasy. Ty jsou ale poměrně značně přemodelovány erozně denudačními pochody.

5 V ostatních lokalitách byly zaznamenány kryogenně přemodelované skalní výchozy. Zajímavá je v tomto směru lokalita č. 4, kde se mimo jiné nachází mohutná skalní hradba o celkové délce přes 100 m, výšce 8 m a šířce m. Z ní směrem k JZ vychází mohutné kamenné a blokové proudy, které se spojují v kamenné moře. Další skalní hradby jsou v lokalitách č. 1, 5 a 6, ale zdaleka nedosahují takové mohutnosti jako skalní hradba v lokalitě č. 4. Druhou oblast výskytu mrazových srubů údolí Svarožné tvoří lokality č. 11 a 12. Nadmořská výška je zde m a zaznamenány byly mrazové sruby s výškou do 5 m a maximální délkou 20 m. Mezi lokalitami je vyvinuta zčásti přemodelovaná kryoplanační terasa. Při úpatí srubů se místy nacházejí drobné akumulace, ale zjištěn byl také menší kamenný proud. Třetí oblast s výskytem mrazových srubů a kryogenně přemodelovaných skalních výchozů se rozkládá na pravém břehu Svarožné a zahrnuje lokality č Nadmořská výška lokalit je od 975 m (č. 13) do 875 m (č. 19). Dobře vyvinuté mrazové sruby se vyskytují zejména v lokalitách č. 13, 15, 17, 18, 19 a 20. Výšky mrazových srubů se pohybují nejčastěji kolem 2 až 4 m, maximální zjištěná délka je 18 m (lokalita č. 17). Skalní hradby obklopené kryoplanací zarovnanými povrchy byly nalezeny v lokalitách č. 17, 18 a 20. Skalní hradby zde dosahují výšek až 8 m, délky 25 m a šířky 10 m. Zarovnané povrchy kryogenního původu nedosahují na sledovaném území příliš velké rozlohy. Kromě těch kryogenně zarovnaných povrchů, které byly popsány výše, stojí za zmínku zejména zarovnané povrchy v oblasti hřbetu Jezerní hory. Celkem zde byly popsány tři kryoplanační úrovně. První kryoplanační úroveň leží v nadmořské výšce asi m v okolí lokalit výskytu mrazových srubů a kryogenně přemodelovaných skalních výchozů č. 6 a 7. Plocha této svahové plošiny je asi 0,06 km 2. Kryoplanační plošina má sklon kolem 0 2, v okrajových částech to může být i kolem 5 8. Plošina je nesouvisle pokryta hranáči, místy také skalními bloky. Jedná se tedy o vcelku dobře zachovanou kryoplanační plošinu, která je zejména na okrajích zčásti pozměněna působením erozně denudačních pochodů. Další kryoplanační úroveň představuje drobná svahová kryoplanační plošina, která se rozprostírá v nadmořské výšce kolem m v okolí lokality č. 5. Je rovněž pokryta hranáči. Třetí kryoplanační úroveň se nachází v nadmořské výšce kolem m v okolí lokality č. 4. Jedná se opět o svahovou kryoplanační plošinu, její rozloha je 0,04 km 2. Sklon svahu se pohybuje většinou kolem 2 4, v některých místech může být sklon i nižší a to 0 2, směrem k JV však sklon roste až k hodnotám přes 20 a svah je pokryt kamenným mořem. Plošina je pokryta nepříliš výrazným hranáčovým pokryvem, který je zarostlý vegetací. Další rozsáhlejší kryoplanační plošiny nebyly na jv. hřbetu Jezerní hory ani v jeho okolí zaznamenány. V případě okolí lokality č. 3 je možné, že se jedná o počáteční stádia kryoplanace, rozsáhlejší zarovnaný povrch však nebyl nalezen.

6 Izolované balvany byly ve studovaném území nalezeny na různých místech a v různých nadmořských výškách. Jedná se o balvany, které byly odděleny od skalního podloží (kongelifrakcí) a přemístěny soliflukcí a dalšími svahovými pohyby do současné pozice. Jeden izolovaný balvan se nachází v nadmořské výšce kolem 860 m, asi 2 km z. od Železné Rudy, na levém břehu Svarožné. Jeho rozměry jsou 1,8x0,6 m, výška 0,7 m, delší osa má přibližně sz. jv. směr. Je budován muskoviticko biotickou pararulou. Nedaleko výše popsaného leží další balvan. Je situován asi 150 m od předchozího balvanu, v nadmořské výšce 885 m. Jeho výška je 0,9 m, délka 1,3 m, šířka 1,2 m, delší osa je orientována ve směru SV JZ. Je taktéž budován muskoviticko biotitickou pararulou. Asi 1,5 km sz. od hraničního přechodu Železná Ruda/Bayerisch-Eisenstein byla v nadmořské výšce kolem 800 m nalezena skupina izolovaných balvanů, které jsou budovány muskoviticko biotitickou pararulou. První z nich má velikost 3,4 x 1,7 m, výška je 1 m a jeho delší osa je orientována ve směru Z V, druhý balvan je vysoký 0,9 m, délka je 4 m a šířka 2,5 m, delší osa je orientována ve směru SV JZ. Třetí balvan je dlouhý 3 m, 2,5 m široký a jeho výška je 1 m a delší osa má orientaci ve směru Z V. Další balvan v této lokalitě má v půdorysu rozměry 2 x 1,6 m, výška je 1 m, delší osa směřuje z. v. směrem. Poslední balvan má výšku 1 m, délku 1,5 m, šířku 1 m a delší osa je orientována ve směru SV JZ. Sklon svahu v okolí uvedené skupiny je kolem (lokální snížení sklonu) a u všech balvanů byly zjištěny vcelku dobře zaoblené hrany (nejedná se tedy o hranáče). Fosilní kamenné polygony byly zaznamenány na jedné lokalitě. Jedná se o vrcholovou plošinu Jezerní hory (kolem m n. m.). Tvary jsou již poměrně značně destruované a nevýrazné. Maximální zaznamenaný průměr polygonů je 5 m. Kamenná moře se ve studovaném území vyskytují v jeho sz. patriích. První lokalita výskytu kamenných moří je poblíž státní hranice, v místech, kde Svarožná vstupuje na území České republiky. Akumulace se nacházejí na levém břehu Svarožné v nadmořské výšce kolem m. Kamenná moře zde tvoří nesouvislý, vegetací přerušovaný pás o délce asi 0,5 km a proměnlivé šířce ( m). Jsou tvořena převážně kvarcitovými hranáči s příměsí hranáčů z muskoviticko biotitické pararuly s častými žílami křemene a aplitu. Rozměry hranáčů jsou nejčastěji kolem 0,5 1 m, byly však nalezeny i bloky o velikosti kolem 2 m v delší ose, hloubka akumulace je větší než 1 m (zjištěno průzkumem ve vývratech stromů). Souvislá kamenná moře mají směrem k okrajům tendenci přecházet do kamenných proudů, či do nesouvislých kamenných moří. Další oblastí, kde byla zaznamenána rozsáhlá kamenná moře, je jižní a jihozápadní svah Jezerní hory. Zde lze vymezit tři relativně kompaktní plochy kamenných moří. Nacházejí se v nadmořských výškách od do m. Nejvýchodnější kamenné moře má rozměry 200x600 m a střední 200x500 m.

7 Mezi těmito dvěma souvislými kamennými moři se rozprostírají nesouvislá nebo vegetací silně zarostlá kamenná moře. Nejzápadnější kamenné moře má rozměry přibližně 150x500 m a na okrajích (zejména na SZ) přechází opět v nesouvislé kamenné moře. Na jeho sv. okraji byly pozorovány mohutné blokové proudy, které vycházejí z lokality výskytu mrazových srubů č. 4 (viz výše). Konstrukčním prvkem kamenných moří jsou hranáče z muskoviticko biotitické pararuly a také hranáče kvarcitové. Jejich rozměry jsou různé, pozorovány byly i bloky s velikostí přes 2 m v delší ose. Kromě výše uvedených souvislých kamenných moří se na studovaném území vyskytují nesouvislá kamenná moře a také kamenné či blokové proudy. Ve studované oblasti se nachází také celá řada drobných antropogenních tvarů reliéfu. Jedná se například o zbytky důlních děl, agrární haldy, haldičky (akumulace materiálu vysbíraného ze zemědělských ploch), antropogenní stupně či ruiny lidských sídel. V souvislosti s komunikacemi (zpevněné lesní cesty) byly zaznamenány také náspy a komunikační zářezy. K antropogenním tvarům reliéfu podrobněji MUŽÍK (2004). Poděkování: autor děkuje J. Demkovi za cenné recenzní připomínky a poznámky k textu. Literatura BALATKA, B Podrobné regionální členění reliéfu ČR. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK, Praha. BALATKA, B., SLÁDEK, J. a kol Regionální členění reliéfu ČSR. Sborník ČSZ, 78, s HARTVICH, F Geomorfologické mapování lokality Městiště. In Mentlík, P. (ed.) Geomorfologický sborník 2. Plzeň : ZČU v Plzni. s MUŽÍK, F Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné. In Mentlík, P. (ed.) Geomorfologický sborník 2. Plzeň : ZČU v Plzni. s MUŽÍK, F Antropogenní tvary reliéfu v české části povodí Svarožné. In Engel, Z., Křížek, M., Vilímek, V. (ed.) Geomorfologický sborník 3. ČAG a PřF UK Praha. s VEJNAR, Z., KOPECKÝ, A. & RŮŽIČKA, M Geologická mapa ČR. List 21-44, 1 : Praha : ÚÚG Praha. VEJNAR, Z Svorová oblast série Královského hvozdu na Šumavě. Sborník ÚÚG 28, Praha, s

8 Summary Geomorphological mapping of the Czech part of the Svarožná River basin The contribution deals with the results of detailed geomorphological mapping of the Czech part of the Svarožná River basin. Area of interest is situated in the southeastern part of the geomorphological district Královský hvozd in Šumava (Bohemian Forest). Shapes of relief are divided into genetic groups and briefly described. Main output of the mapping is detailed geomorphological map. Fluvial forms of relief are represented by erosional grooves, gullies, erosional cuttings, dells, alluvial fans and alluvial plain. Polygenetic slopes are divided into groups according to their inclination (0 2, 2 5, 5 10, 10 15, 15 20, 20 25, 25 +). The most extensive are slopes with inclination between (42,7 % of area in observed region). Cryogenic forms are mainly represented by frost-riven cliffs, cryogenically re-modeled rock outcrops, planation surfaces, block fields, isolated boulders and fossil stone polygons. There are anthropogenic forms of relief in the area of interest too.