Základní hydrologické charakteristiky povodí Loupnice

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní hydrologické charakteristiky povodí Loupnice"

Pavel Král
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie (cvičení z hydrografie) Základní hydrologické charakteristiky povodí Loupnice Jakub LYSÁK BGEKA, ročník Most 2006

(cvičení z hydrografie) Základní hydrologické

2 Úvod Loupnice pramení v Krušných horách západně od obce Klíny (okres Most) na JV svazích Kamence ve výšce 781 m. Stéká po svahu Krušných hor do oblasti Mostecké pánve, kde je její tok značně poznamenán antropogenními zásahy v souvislosti s hnědouhelnou těžbou. Zeměpisný lexikon ČSR Vodní toky a nádrže [1] uvádí, že Loupnice ústí na jižním okraji Horního Jiřetína do Jiřetínského potoka, podle základní mapy 1: (dále jen ZM 10) vodní tok nese jméno Loupnice až po soutok s řekou Bílinou v oblasti průmyslového areálu Chemopetrol mezi bývalým Dolním Jiřetínem a Zálužím. Pro účely práce (zejména pro výpočet řádovosti vodních toků) se přidržíme údajů ZM 10 a vodní tok vzniklý soutokem Jiřetínského potoka, Loupnice a přeložky Šramnického a Černického potoka (viz mapa) budeme považovat za Loupnici. Zpracována byla oblast od pramene Loupnice až po její ústí do vodní nádrže Dolní Jiřetín. Hydrologické poměry po vyústění toku z oblasti Krušných hor do Mostecké pánve jsou značně komplikované. Koryto vodního toku zde bylo v minulosti několikrát překládáno. Komplikaci při výpočtech představuje jednak skutečnost, že prostřednictvím Panenského potoka je povodí hydrologicky propojeno s povodím Bílého potoka, jednak nestálost reliéfu v oblasti Hornojiřetínské výsypky. Rozvodnice převzatá z [2] je zde značně idealizovaná a neodpovídající průběhu vrstevnic. Vrstevnice převzaté z [3] jsou zde také značně idealizované a neodpovídají charakteru území s četnými bezodtokými proláklinami. Podobná situace je i v oblasti vnější výsypky Velkolomu Čs. armády, kde je reliéf nestálý. Další komplikaci představovala skutečnost, že Šramnický a Černický potok jsou zčásti vedeny podzemními štolami, které překračují rozvodí a díky nimž je část svahů hor bezodtokým územím, odkud voda stéká do deprese tvořené Velkolomem Čs. armády. Problematická území jsou zvýrazněna na přiložené mapě. Pro zpracování byla použita následující data: - digitální model území odvozený z map v měřítku 1: (dále jen DMU25), získaný ze serveru geoportal.cenia.cz - vrstva z rozvodnicemi získaná ze serveru ČHMÚ, která obsahuje rozvodnice mezi povodími o ploše větší než 5 km 2. Data z této vrstvy byla ovšem málo podrobná, proto musela být doplněna rozvodnicemi oddělujícími menší plochy povodí než je udaná mez. Data byla zpracována pomocí software ArcGIS 9.0, což usnadnilo zejména počítání rozloh povodí, délky vodních toků a rozvodnic. 2

Zeměpisný lexikon ČSR Vodní toky a nádrže [1] uvádí, že Loupnice ústí na jižním okraji Horního Jiřetína do Jiřetínského potoka, podle základní mapy 1:10 000 (dále jen ZM 10) vodní tok nese jméno

3 Mapa 3

4 Plocha povodí Celková plocha povodí: 51,149 km 2. Plochy dílčích povodí jsou uvedeny v následující tabulce: rozloha povodí rozloha povodí dílčí povodí na levém břehu na pravém břehu (km 2 ) (km 2 ) od pramene k ústí Klínského potoka 2,017 3,947 Klínský potok 1,909 k ústí bezejmenného toku na okraji Janova 1,231 bezejmenný potok 1,155 k ústí Janovského potoka 0,032 Janovský potok 2,620 k ústí Černého potoka 0,047 Černý potok 2,123 k ústí Panenského potoka 1,469 Panenský potok 6,042 po soutok s Jiřetínským potokem 2,039 dílčí pravostranná povodí: Jiřetínský potok 8,506 Albrechtický potok 3,465 přeložka Šramnického a Černického potoka 3,672 Šramnický potok 2,543 Černický potok 6,404 po ústí do nádrže Dolní Jiřetín 1,872 0,056 Grafy vývoje povodí Kruhový graf vývoje povodí mezipovodí na pravém břehu Klínský potok Panenský potok mezipovodí na levém břehu přeložka Šramnického a Černického potoka bezejmenný potok Janovský potok Černý potok Jiřetínský potok 4

Klínský potok 1,909 k ústí bezejmenného toku na okraji Janova 1,231 bezejmenný potok 1,155 k ústí Janovského potoka 0,032 Janovský potok 2,620 k ústí Černého potoka 0,047 Černý potok 2,123 k ústí

5 Pravoúhlý graf vývoje povodí Albrechtický potok Šramnický potok Černický potok Jiřetínský potok Černý potok Janovský potok bezejmenný potok Loupnice Klínský potok Panenský potok vzdálenost od ústí (km) km 2 Hodnocení tvaru povodí Graveliův koeficient LR KG = 2 P. π Délka rozvodnice L R = m Plocha povodí P = 51,154 km 2 K G = 1,319 Koeficient protáhlosti povodí 2 P / π RE = L Délka povodí L = 8710 m určena jako vzdálenost mezi dvěma nejvzdálenějšími místy v povodí. R E = 0,927 Charakteristika povodí P α = 2 L α = 0,674 Povodí má vějířovitý tvar. Koeficient souměrnosti plochy povodí P PL KS = = 0,48 P Povodí je značně asymetrické. 5

π Délka rozvodnice L R = 33448 m Plocha povodí P = 51,154 km 2 K G = 1,319 Koeficient protáhlosti povodí 2 P / π RE = L Délka povodí L = 8710 m určena jako vzdálenost

6 Výškové poměry povodí Výškové poměry povodí Loupnice a vybraných dílčích povodí jsou zachyceny v následující tabulce: povodí plocha povodí (km 2 ) h max h min h sklon povodí (%) Loupnice 51, ,70 Klínský potok 1, ,48 Panenský potok 6, ,81 bezejmenný potok 1, ,92 Janovský potok 2, ,47 Černý potok 2, ,23 Jiřetínský potok 8, ,96 přeložka Šramnického a Černického potoka 16, ,20 Výškové poměry povodí zachycuje i hypsografická křivka: Hypsografická křivka nadmořská výška [m n. m.] plocha [km 2 ] 6

potok 2,62 749 272 477 29,47 Černý potok 2,123 722 267 455 31,23 Jiřetínský potok 8,506 786 233 553 18,96 přeložka Šramnického a Černického potoka 16,084 924 234 690 17,20

7 Absolutní a relativní řádovost říční sítě Absolutní řádovost toků v povodí je zachycena v následující tabulce. Platí předpoklad zmíněný v úvodu, tj. že Loupnice je přítokem Bíliny. vodní tok absolutní řád toku Loupnice 3 Klínský potok 4 Janovský potok 4 Černý potok 4 Panenský potok 4 Jiřetínský potok 4 Albrechtický potok 6 přeložka Šramnického a Černického potoka 5 Šramnický potok 6 Černický potok 5 Relativní řádovost vodních toků je zachycena na následujícím schématu:

vodní tok absolutní řád toku Loupnice 3 Klínský potok 4 Janovský potok 4 Černý potok 4 Panenský potok 4 Jiřetínský potok

8 Hustota říční sítě Celková hustota říční sítě pro povodí Loupnice r = 1,531 km/km 2. Hustoty pro dílčí povodí jsou uvedeny v následující tabulce: povodí délka toků plocha povodí hustota říční sítě (km) (km 2 ) (km/km 2 ) Loupnice 78,30 51,149 1,53 Klínský potok 1,61 1,909 0,85 Panenský potok 5,47 6,042 0,91 bezejmenný potok 1,49 1,155 1,29 Janovský potok 3,96 2,620 1,51 Černý potok 3,80 2,123 1,79 Jiřetínský potok 12,98 8,506 1,53 přeložka Šramnického a Černického potoka 15,11 16,084 0,94 Tvar uspořádání říční sítě je listový. Jak již ale bylo řečeno v úvodu, není původní, ale je ovlivněn antropogenními zásahy v důsledku těžební činnosti. Podélný profil toku Rozvinutý podélný profil Loupnice nadmořská výška [m n. m.] Janovský potok Loupnice Černický potok a přeložka Panenský potok Jiřetínský potok vzdálenost [km] Použité zdroje [1] VLČEK, V. Vodní toky a nádrže. vydání. Praha : Academia, [2] ČHMÚ rozvodnice 1: URL: [3] Portál veřejné správy České republiky. URL: 8

Panenský potok 5,47 6,042 0,91 bezejmenný potok 1,49 1,155 1,29 Janovský potok 3,96 2,620 1,51 Černý potok 3,80 2,123 1,79 Jiřetínský potok 12,98 8,506 1,53 přeložka Šramnického a Černického potoka

Podobné dokumenty

Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)

Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie) Téma: Hydrologické a klimatické poměry vybraného povodí DOUBRAVA Vladimír Stehno ERG 26 řeka Doubrava 1. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Pramení 1 km jihozápadně