Program kurzu Rodinná politika v letním m semestru 2011/2012

Transkript

1 Program kurzu Rodinná politika v letním m semestru 2011/ Přednáška - Vymezení rodinné politiky Přednáška: Současné priority rodinných politik v dokumentech EU. Sociálně politické nástroje a způsoby sociální ochrany rodiny Přednáška - Rodinná politika v České republice Rodinná politika na regionální a lokální úrovni v ČR Přednáška: Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami Seminář 1 Prezentace studentů - výsledky pilotní sondy Analýza konkrétních sociálně politických modelů vybraných států se zaměřením na sociální politiku ve vztahu k rodině. Rodinná politika ve Velké Británii Rodinná politika v Německu. Rodinná politika ve Francii Rodinná politika v severských státech. Host : Mgr. Eva Tušková rodinná politika v Norsku Rodinná politika a státy Jižní Evropy. Rodinná politika v dalších postkomunistických zemích Evropy a 8.5. státní svátek - volno Seminář 2: Prezentace studentů - návrhy změn rodinné politiky v ČR Rodinná politika v USA. Politika jednoho dítěte v Číně Vědomostní test - předtermín

2 Minisonda do života vybrané rodiny Studenti/studentky se rozdělí do několika skupin max. po 5 studentech. Každá skupina: 1. si vybere dle vlastního uvážení jednu rodinu s dětmi. 2. připraví scénář (návod) rozhovoru, jehož cílem bude zjistit o vybrané rodině co nejvíce informací relevantních pro tvorbu rodinné politiky a identifikovat problémové oblasti 3. rozhovor si studenti nahrají, případně si mohou dělat terénní poznámky. 4. Rozhovor skupina analyzuje společně.

3 Semináře Účast na seminářích je povinná. V případě závažného důvodu nepřítomnosti na semináři - náhradní individuální práce. Studenti/studentky budou na semináře rozděleni do 2 skupin A a B (vedoucí semináře jednoho semináře Mgr. Eva Tušková) 1. seminář každá skupina společně připraví ppt prezentaci na max. 10 minut (cca 5 snímků), kde shrne základní sociodemografické informace o vybrané rodině a představí svá zjištění, jaký má rodinná politika v ČR vliv na život jejich rodiny, včetně identifikace problémů. 2. seminář - skupina na základě zjištěných poznatků z výzkumné sondy společně připraví formou ppt prezentace návrhy změn rodinné politiky (opět na 10 minut), které by pomohly dotazované rodině k lepšímu a kvalitnějšímu životu. Návod, jak vypracovat scénář návod rozhovoru (včetně příkladů) a co má obsahovat ppt prezentace bude k dispozici na adrese ve složce Semináře.

4 Seminárn rnípráce na základě zjištění z minivýzkumu (rozhovoru s rodinou) Rozsah: 2-4 normostrany ( znaků bez mezer). Práce může mít formu: 1. Policy memoranda adresovaného konkrétnímu politikovi s návrhem změn v oblasti rodinné politiky, které by pomohly rodinám ve stejné situaci jako dotazovaná rodina k lepšímu životu. 2. Scénáře ideálního prorodinného prostředí z pohledu dotazované rodiny. Návod, jak vypracovat seminární práci, včetně příkladů, bude k dispozici na adrese ve složce Seminární práce. Studenti odevzdají své práce do

5 Hodnocená aktivita Maximální možný počet bodů Příprava scénáře, realizace výzkumné sondy a vytvoření ppt prezentace výsledků (týmová práce) 20 Prezentace výsledků sondy na semináři 10 Příprava prezentace návrhů změn rodinné politiky s ohledem na dotazovanou rodinu 10 Prezentace návrhů na semináři 10 Seminární práce 20 Písemná zkouška 50 Celkem 120

6 Vymezení rodinné politiky Mgr. Karolína Dobiášová

7 Obsah přednp ednášky Definice rodiny Proměny rodiny Proměny rodinného chování Definice a vymezenírodinnépolitiky Modely rodinných politik

8 Sociologické hledisko Rodina Silná sociokulturní podmíněnost chápání rodiny. Rodina je forma dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím, zahrnujícím přinejmenším rodiče a děti (Sociologický slovník 2001) "původnía nejdůležitějšíspolečenskou skupinu a instituci s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorců(velký sociologický slovník, dle Wikipedie)

9 Funkce rodiny 1. Reprodukční, 2. Sociálně-ekonomická, 3. Socializačnía výchovná(tvorba a přenos lidského kapitálu) 4. Regenerační(ochranná) a podpůrná,

10 Rozdíl l mezi rodinou a domácnost cností Rodina - soužití lidí vázaných partnerským, manželským či rodičovským vztahem a jejich kombinací Domácnost - souhrn osob společně bydlících a hospodařících V některých zemích je pojem rodina nahlížen spíše v rovině sociologicko právní a domácnost v rovině ekonomické, v některých jsou tyto dva pojmy lehko zaměnitelné (Matějková, Paloncyová 2005)

11 Proměny rodiny V Evropěa USA V šedesátých a sedmdesátých letech minulého stoletídocházíke zjevným změnám struktury a forem rodin. Klesápočet klasických nukleárních rodin (rodiče -manželéa jejich děti) na úkor různých alternativních rodinných forem a alternativního životního stylu. Příčiny (dle Možný 2008) 1.Sekularizace společnosti rodina ztrácímonopol na legitimnísex a posléze i na legitimizaci reprodukčního aktu, změna chápánímanželského svazku 2.Individualistickéklima a hodnota svobodnévolby, zdůrazňovanéna úkor hodnoty odpovědnosti, ztráta sociálních rozdílů změny ve volbě partnera 3.Prohlubující se dělba práce vyvlastnila rodině řadu tradičních funkcí (odděleníbydlištěa práce, rozvoj vzdělávánídětí, rozvoj zdravotních a sociálních služeb, rozvoj masmédií socializační funkce, životní styl) 4.Antikoncepce (pokles porodnosti) 5.Zrovnoprávnění mužů a žen

12 Základní charakteristiky tradiční,, moderní a postmoderní rodiny Tradiční Moderní Postmoderní Struktura široká, vícegenerační nukleární, manželská variabilní, individualizovaná Základní kapitál ekonomický ekonomický, sociální a kulturní sociální a kulturní Legitimizace sex, děti děti nelegitimizuje Role komplementární, hierarchizované segregované, komplementární Funkce univerzální pečovatelské, statusotvorné, citové Autorita otec otec a matka, funkčně segregované Reprezentace diskurzu náboženská, církevní občanská individualizované citové individualizovaná, slabá masmediální Mezigenerační přenos Zdroj: Možný 2008: 23 patrilineární, autoritativní demokratický, smíšený slabý

13 Proměny rodinného chování 50. léta - růst rozvodovosti (rozpor mezi reklamou a sociální rétorikou prezentovaným rozkvětem rodiny a realitou charakterizovanou narůstající rozvodovostí) 60. léta konec babyboomu, sexuálnírevoluce, pokles porodnosti 70. léta - stabilizace porodnosti pod úrovní přirozené reprodukce, kdy docházítakéke zvyšovánívěku sňatku, rozvoji nesezdaných soužití 80. léta - nárůst podílu dětínarozených mimo manželstvía růst domácnostís jedním rodičem

14 Změny v rodinném m chování Odkládání početí prvního dítěte

15 Změny v rodinném m chování odkládánísňatků

16 Změny v rodinném m chování Klesání plodnosti Zdroj: Kocourková, J: Rodinná politika v ČR a EU, Jihlava 2011

17 Změny v rodinném m chování Nárůst počtu dětí narozených mimo manželství

18 Změny v rodinném m chování Pokles sňatečnosti, růst rozvodovosti, růst opakovaných sňatků a pokles počtu klasických nukleárních rodin (i když zůstávají převažující formou soužití)

19 Změny v rodinném m chování Růst diverzity rodinných forem

20 Nové formy rodinného soužit ití- Pluralizace rodinných vzorců Rozvolnění vztahů v rámci širší rodiny (prodlužující se délka života více generací, ale vazby mezi nimi jsou oslabené) Nesezdaná soužití partnerské mimo manželství Neúplné rodiny dítě nebo děti s jedním rodičem (Lone-parent families) Registrovaná partnerství partnerů stejného pohlaví Rainbow families Rodiny žijící odděleně jeden z rodičů bydlí jinde Nevlastní rodiny rodiny, v nichž jeden z partnerů nebo oba mají děti z předchozího manželství (Reconstituted families - stepfamilies) Rodina po opakovaném sňatku (Re-marriage)

21 Další demografické změny důležité pro rodinnou politiku Stárnutí obyvatelstva Migrace

22 Rodinná politika Dle užšího pojetí rodinná politika zahrnuje pouze dávky a služby, tj. např. podporu formou přímých finančních transferů směrem k rodinám, slevy na daních pro rodiny s dětmi, mateřskou a rodičovskou dovolenou, zařízení péče o děti, včetně dotací těchto zařízení a rodinné právo, přičemž se zaměřuje pouze na páry s dětmi a osamělé rodiče. (Matějková, Paloncyová 2005: 11) Podle širšího pojetí je rodinná politika tzv. průřezovou politikou a zasahuje do všech veřejných politik, které nějakým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat blaho rodiny. Dotýká se proto i otázek veřejné dopravy, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, vzdělávání (Gauthier 2002, dle Kuronen 2010: 90).

23 Rodinná politika Z hlediska existence či neexistence politického programu zaměřeného na prorodinná opatření rozlišujeme mezi explicitní a implicitní rodinnou politikou (Matějková, Paloncyová 2005: 12). Další definice rodinné politiky: Rodinná politika znamená soubor opatření a nástrojů pomocí nichž nositelé této politiky sledují cíl chránit a podporovat rodinu jako instituci, která má pro společnost nepostradatelnou funkci (Lampert 1985, dle Matějková, Paloncyová 2005: 12) Směs politik zaměřených na rodiny s dětmi s cílem zvyšovat jejich blahobyt (Gautier 1999, dle Kuronen 2010: 90).

24 Rodina a rodinná politika Na typ rodinné politiky mají vliv: kulturní tradice (např. náboženské vyznání obyvatel), státem uplatňovaná politika (např. liberální vs. konzervativní vláda), ekonomická prosperita, typ sociálního modelu, atd. Rodinná politika je vysoce ideologizovanou oblastí a souvisí s tím, jaká je role rodiny ve společnosti.

25 Chápání rodiny pro rodinnou politiku V Národní zprávě o rodině z roku 2004 se deklaruje, že by se užší právně-institucionální vymezení platné pro rodinu založenou na manželském a rodičovském vztahu mělo stát určujícím pro státní rodinnou politiku. Dle Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005 Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Jako taková je bezesporu základní a nejvýznamnější jednotkou naší společnosti. Na její prosperitě závisí udržitelný rozvoj naší společnosti, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický (MPSV 2005: 3). Na rozdíl od Národní zprávy o rodině z roku 2004, která upřednostňovala koncept založený na ochraně rodiny (s preferencí manželských párů s dětmi) jakožto instituce, Národní koncepce rodinné politiky 2005 upřednostňuje ochranu jednotlivých členů rodiny a akceptuje i variabilní formy rodinného chování (Kocourková, Rabušic 2006: , Kuchařová 2006: 235).

26 Vztah mezi rodinnou a populační politikou Existuje silná vazba mezi politikou rodinnou a populační. Populační politika se snaží různými opatřeními ovlivnit populační vývoj, resp. Se v jejím rámci studuje účinnost těchto opatření Pronatalitní snaha o zvýšení porodnosti Antinatalitní usiluje o snížení počtu narozených

27 Modely rodinné politiky vycházej zejícíz klasické typologie sociáln lního státu tu - dle Esping-Andersena Anglosaský model (liberální) -intervence státu do soc. oblasti jsou minimální. Úroveň sociálních dávek je zaměřena pouze na pokrytí základních existenčních potřeb (testovánípotřeb). Rodina nenínijak výrazně podporovaná, stát intervenuje v krizových situacích. Skandinávský model (sociálnědemokratický) ochranářskérysy, podpora skloubení práce a rodiny, univerzální štědré dávky Konzervativní model podporována tradiční dělba rolí muže a ženy Prorodinně orientovaný model (latinský) malá podpora státu, spoléhání na rodinu Postsocialistický model Kritika: nejsou genderově sensitivní

28 Kritika Esping Andersonovy typologie z pohledu marginalizace postavení žen (absence ženského aspektu) koncept dekomodifikace (míra osvobození jedince od postavení na trhu práce) nebere v úvahu genderový aspekt nezohledňuje roli žen a rodiny v sociálním zabezpečení De- familializace Pojem objevující se v genderové literatuře (Esping-Andrsen 1999, Korpi 2000) -míra podpory sociálního státu ve vztahu k rodině (odlehčení břemene péče domácnostem) -opírá se o ukazatele, jako celkové výdaje na rodinnou politiku nebo celková veřejná podpora státu rodinám s dětmi Existuje zde však další definice defamilializace, podle které je důležitá míra do které sociální stát oslabuje závislost žen na rodině a usnadňuje jim ekonomickou nezávislost (Taylor-Gooby 1996, Bambra 2004).

29 Sainsbury 1999 Tabulka 4 Tři genderové režimy (Sainsbury 1999:78) Charakteristické znaky režimu Ideologie Muž - živitel rodiny Striktní dělba práce Manžel=živitel Manželka=pečovatelka Oddělené genderové role Striktní dělba práce Manžel=živitel Manželka=pečovatelka Nárok Nerovné mezi manželi Rozdílné podle genderových rolí Nároky na základě Příjemce příspěvků Daně Zaměstnanost a mzdová politika Principu výdělku prostředků na výživu Hlava domácnosti Příplatky pro závislé rodinné příslušníky Společné zdanění Snížení daně za závislé rodinné příslušníky Upřednostňování mužů Odpovědnosti za rodinu Muž jako živitel rodiny Žena jako pečovatelka Společné zdanění Snížení daně za závislé rodinné příslušníky pro oba manžele Upřednostňování mužů Individuální výdělek a péče o domácnost Sdílení práce Otec=živitelpečovatel Matka=živitelkapečovatelka Stejné Občanství nebo pobytu Individuální Oddělené zdanění Stejné daňové úlevy Zaměřeno na obě pohlaví Oblast péče Zejména soukromá Zejména soukromá Silná zapojení státu Péče o rodinu Neplacené Placená část pečujícímu členu v domácnosti Dle Angelovská 2005 Placená část pečujícímu členu v domácnosti i mimo domácnost

30 Nové modely rodinných politik V současné době dva hlavní modelové přístupy sociální politiky k rodině: Familialistická politika De-familialistická politika

31 Familialistický model Familialistický model Konzervativní přístup, snaha o udržení a obnovení tradičních křesťanských hodnot Morální závaznost a stabilita manželství Muž živitel, žena pečovatelka Sociální transfery související se zaměstnáním, vysoké náhrady dávek sociálního pojištění Málo sociálních služeb, podpora pečovatelských funkcí rodiny

32 De- familalistický model Ženám nakloněný režim, snižující pečovatelskou zátěž rodiny Snižuje míru závislosti jedince na rodině a zvyšuje jeho kontrolu nad ekonomickými zdroji Závisí na opatřeních sociálního státu (ulehčení sladění závazků z trhu práce a pečovatelských závazků) podpora genderové rovnosti

33 Klasifikace zemí podle typu familialismu Leitnerová 2003, upraveno Bartáková Tomešová 2009: 51

34 Ideáln lnímodely rodinné politiky podle Rozlišuje 4 ideální typy: Leitnerové (2003) Explicitní familialismus: posiluje pečovatelskou funkci rodiny, ale bez alternativních forem péče Volitelný familialismus: podpora rodin a jejich práva pečovat, ale i alternativní způsoby Implicitní familialismus: stát rodinu nepodporuje, ani nenabízí alternativu, vše na bedrech rodiny De-familialismus: nabízí služby péče o děti prostřednictvím státu nebo trhu a slabé familialistické politiky

35 Literatura Kuronen, M. Research on Families and Family policies in Europe. State of the Art, Family Platform 2010, str Doing Better for Families, OECD 2011, str MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost, Praha: SLON, 2008, 2. upravené vydání, s Národní koncepce rodinné politiky, MPSV 2005 TOMEŠOVÁ BARTÁKOVÁ, H.: Cesta zpátky. Návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v ČR. Brno: MUNI Press, 2009, str MATĚJKOVÁ, B., PALONCYOVÁ, J.: Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice, Brno: Masarykova Univerzita, 2005, str.12-14