Učební texty z otologie pro studenty nelékařských zdravotnických oborů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učební texty z otologie pro studenty nelékařských zdravotnických oborů"

Transkript

1 Učební texty z otologie pro studenty nelékařských zdravotnických oborů A. Pellant, J. Mejzlík, J. Škvrňáková, E. Hlaváčková, V. Blanař 2014 Zdravotnické studijní programy v inovaci Zdravotnické studijní programy v inovaci Projekt reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/ Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Studentská 95, Pardubice, IČ kontaktní osoba Ing. Radek Budín,

2 Obsah 1. Úvod Anatomie sluchového a vestibulárního analyzátoru Ucho zevní (auris externa) Ucho střední (auris media) Ucho vnitřní (auris interna, labyrinth) Sluchová a vestibulární dráha Fyziologie a funkce sluchového a vestibulárního analyzátoru Fyziologie a funkce sluchového analyzátoru Klasifikace nedoslýchavosti a možnosti její léčby Nedoslýchavost dle místa postižení Nedoslýchavost dle míry poškození sluchu Nedoslýchavost podle doby jejího vzniku Fyziologie a funkce vestibulárního analyzátoru Symptomatologie nemocí ucha Nedoslýchavost (hypacusis) a hluchota (surditas) Ušní šelest Závrať Výtok z ucha Bolest ucha/hlavy Teplota Periferní léze (obrna) lícního nervu Jiné příznaky Základní vyšetřovací metody a výkony v otologii Anamnéza Otoskopie Vyšetření sluchu Nepodmíněné akustické reflexy Sluchová zkouška Vyšetření šepotem a hlasitou řečí Ladičkové zkoušky Audiometrické vyšetření Tónová audiometrie Objektivní audiometrie Tympanometrické vyšetření Vyšetření otoakustických emisí (OAE,TEOAE)

3 5.4 Vestibulární vyšetření Anamnéza Otoskopické vyšetření Vyloučení píštělového příznaku Vyhodnocení spontánních vestibulárních jevů Provedení a vyhodnocení experimentálních vestibulárních jevů Diferenciální rozvaha a odlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu Politzerace a katetrizace (vzdušné sprchy) Vyšetření ucha a spánkové kosti zobrazovacími metodami Odběr kultivace Výplach ucha Obvaz ucha Nemoci a patologické stavy ucha a spánkové kosti Vývojové anomálie zevního ucha Nemoci zevního ucha Záněty boltce Mazová zátka (cerumen obturans) Cizí těleso ve zvukovodu Záněty zevního zvukovodu (otitis externa) Nádory boltce a zevního zvukovodu Úrazy zevního ucha Omrzliny boltce (congelationes auriculae) Poleptání a popálení kůže boltce a obličeje (combustiones) Mechanická poranění boltce Othematom Nemoci středního ucha Nehnisavé záněty středního ucha Hnisavé záněty středního ucha Prudký hnisavý středoušní zánět (otitis media suppurativa acuta) Chronické hnisavé středoušní záněty Nádory středního ucha Úrazy bubínku a středního ucha Otoskleróza Nemoci vnitřního ucha Vývojové anomálie vnitřního ucha Záněty vnitřního ucha a sluchového nervu

4 6.4.3 Ménièrova nemoc Nádory vnitřního ucha Úrazy a poškození vnitřního ucha a spánkové kosti Poškození vnitřního ucha třeskem Profesionální nedoslýchavost Poškození vnitřního ucha ototoxickými léky Zlomeniny spánkové kosti Nedoslýchavost a možnosti její léčby Léčba převodní nedoslýchavosti Léčba percepční nedoslýchavosti Prevence, protetika a jiné možnosti léčby převodní a percepční nedoslýchavosti Ošetřovatelská péče v otologii Ošetřovatelská péče o nemocného před operací ucha Poučení nemocného o operaci a případných pooperačních obtížích Příprava nemocného k operaci Pooperační ošetřovatelská péče Převzetí nemocného z operačního sálu Péče o nemocného v pooperačním období Vyhodnocení pooperačních komplikací Následná a dlouhodobá péče o nemocné po operacích ucha a spánkové kosti Nástrojové a přístrojové vybavení ve speciálních otologických poradnách Vyšetřovací jednotka Nástrojové vybavení Nejčastěji používané nástroje při ambulantním ošetřování ucha Ošetřovatelské diagnózy Slovníček cizích názvů Literatura..72 4

5 1. Úvod Ušní, nosní a krční lékařství je klinický obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění ucha a spánkové kosti, horních cest dýchacích (nos, vedlejší nosní dutiny a hrtan), horních cest polykacích (hltan, z části i jícen), nemocemi postihujícími měkké tkáně krční krajiny (slinné žlázy, štítná žláza, vývojové anomálie) a poruchami smyslových ústrojí (sluch, rovnováha, čich a chuť). Jiný užívaný název pro Ušní, nosní a krční lékařství je Otorinolaryngologie (ORL). Vznikl spojením latinských či řeckých slov oto, otos (ucho), rhis, rhinos (nos), larynx (hrtan) a logos (nauka). Předkládané texty jsou zaměřeny na teoretické i praktické základy otologie z pohledu ošetřovatelství i dalších nelékařských zdravotnických oborů. Informace zde naleznou i studenti, kteří si otologickou problematiku zvolí pro svou bakalářskou, diplomovou případně doktorskou dizertační práci nebo budou z dané oblasti řešit grantovou či jinou studii. Věřím, že učebnici ocení i úzká skupina studentů kombinované formy bakalářského studijního programu ošetřovatelství z řad všeobecných sester pracujících v lůžkových, případně ambulantních ORL zařízeních. A. Pellant 5

6 2. Anatomie sluchového a vestibulárního analyzátoru Anatomicky se ucho skládá z ucha zevního, středního a vnitřního (obr. 1). Širší pojmy představují sluchový a vestibulární analyzátor (též orgán sluchu a rovnováhy), které zahrnují do jednoho celku i sluchovou nebo vestibulární dráhu. V daném případě zevní, střední a vnitřní ucho představuje periferní část sluchového nebo vestibulárního analyzátoru, sluchová či vestibulární dráha jeho část centrální. Obr. 1: Schematický řez pravým uchem a spánkovou kostí 2.1 Ucho zevní (auris externa) Je tvořeno ušním boltcem (auricula) a zevním zvukovodem (meatus acusticus externus). Zevní zvukovod začíná zevně ušním vchodem a po přibližně horizontálním průběhu končí mediálně před bubínkem (membrana tympani (více užívaný řecký název je myrinx), který představuje hranici mezi zevním a středním uchem. Zevní zvukovod má přibližně kruhovitý průřez a skládá z části chrupavčité a kostěné. Kůže v chrupavčité části zvukovodu obsahuje drobné chloupky (tragi) a mazové žlázky, které se spolupodílí na tvorbě ušního mazu. Ten udržuje kůži zvukovodu vláčnou a za normálních anatomicko-fyziologických podmínek je posouván především pohyby čelistního kloubu při žvýkání směrem ke vchodu do zvukovodu. Kůže v kostěné části zvukovodu zmíněné chloupky a mazové žlázky neobsahuje. Přední stěna zvukovodu má ve své chrupavčité části úzký anatomický vztah k příušní žláze, kostěná část k čelistnímu kloubu. Hranici mezi zevním a středním uchem tvoří bubínek Jeho zevní plocha je potažena tenkou vrstvou epidermis, vnitřní plocha epitelem dutiny bubínkové. Mezi těmito tenkými vrstvami jsou elastická vlákna. Větší část bubínku připojená k okrajům kostěného zvukovodu prstencem chrupavky se nazývá pars tensa, menší a velmi tenká 6

7 část při stropu zvukovodu pars flaccida (Shrapnellova membrána). Do bubínku je vrostlá rukojeť kladívka. 2.2 Ucho střední (auris media) Základem středního ucha je středoušní dutina uložená v bohatě členěné spánkové kosti (os temporale). Její nejdůležitější část rozdělená do tří etáží (epitympanum, mezotympanum a hypotympanum) představuje dutina bubínková (cavum tympani). Obsahuje tři sluchové kůstky spojené vzájemně jemnými klouby, které umožňují pohyblivost celého řetězu. Přímo do bubínku je vrostlá rukojeť kladívka (manubrium mallei), následuje kovadlinka (incus) a třmínek (stapes), jehož ploténka tvoří dno jamky oválného okénka. V bubínkové dutině se nachází dva příčně pruhované svaly (m. tensor tympani a m. stapedius) a ústí sluchové (Eustachovy) trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. Dutina bubínková je oddělena dvěma okénky od vnitřního ucha. V okénku oválném se nachází ploténka třmínku, druhé okénko (okrouhlé) je kryto pouze tenkou blankou. Na dutinu bubínkovou jsou napojeny další vzdušné prostory ve spánkové kosti. Centrální dutina v os temporale se nazývá antrum mastoideum, menší dutinky v jejím okolí (celullae mastoideae). Ty vyplňují bradavkový výčnělek (processus mastoideus), který se nachází za ušním boltcem. 2.3 Ucho vnitřní (auris interna, labyrinth) Vnitřní ucho (labyrint) je uloženo v hloubi spánkové kosti. Vnitřní ucho se skládá ze dvou anatomicky i funkčně propojených částí. Kochleární část je tvořena hlemýžděm s dvěma a půl závity. Průsvit každého závitu, který má kostěné pouzdro je rozdělen spirálně probíhajícím blanitým labyrintem na prostory nazývané scala tympani a scala vestibuli vyplněné perilymfou. V nitru blanitého labyrintu vyplněného endolymfou (ductus cochlearis) se nachází Cortiho orgán se smyslovými buňkami zakončenými vlásky (tzv. vláskové buňky). V blízkosti Cortiho orgánu se nachází buňky, které zajišťují tvorbu a resorpci nitroušních tekutin perilymfy a endolymfy. Část vestibulární se skládá ze tří na sebe kolmých polokruhovitých chodbiček (canales semicirculares) a z centrální dutinky nazývané vestibulum. Ta obsahuje dva váčky se smyslovými buňkami. Smyslové buňky v oblasti polokruhovitých kanálků i vestibula 7

8 jsou tak jako smyslové buňky v hlemýždi zakončeny vlásky (v oblasti vestibula jsou na jejích koncích krystalky uhličitanu vápenatého). Jejich podráždění způsobují pohyby perilymfy vyvolané pohyby hlavy i celého těla. K anatomii zevního středního i vnitřního ucha mají úzké vztahy ve spánkové kosti probíhající lícní nerv (n. facialis), vnitřní krkavice (a. carotis interna) a esovitý splav (sinus sigmoideus). 2.4 Sluchová a vestibulární dráha Na smyslové buňky v hlemýždi i ve vestibulární části vnitřního ucha jsou napojena nervová vlákna tvořící n. cochlearis a n. vestibularis. Oba nervy se spojují v VIII. hlavový nerv (nervus statoacusticus). Po krátkém společném průběhu se jejich vlákna od sebe opět vzdalují, aby daly základ sluchové dráze zakončené v mozkové kůře a dráze vestibulární končící především v mozečku a v prodloužené míše. 8

9 3. Fyziologie a funkce sluchového a vestibulárního analyzátoru Při přenosu zvukových vln i při podráždění vláskových buněk se nejvíce uplatňují intenzita a frekvence zvuku. Vlastní vnímání zvuku není na rozdíl od intenzity fyzikální veličinou ale subjektivním vjemem, který označujeme jako hlasitost. Frekvenci zvuku uvádíme v Herzích (Hz). Zdravé lidské ucho u mladého jedince je schopno vnímat a rozeznat tóny ve frekvenčním rozsahu od 16 do Hz. Frekvenční rozsah lidského hlasu se nachází přibližně mezi 125Hz Hz (6 khz). Nejdůležitější frekvence pro rozumění lidského hlasu je frekvenční oblasti mezi 1-2 khz. Intenzita zvuku se udává v decibelech (db). Nejnižší intenzita zvukového podnětu, která je schopna vyvolat sluchový vjem, se nazývá sluchový práh. U zdravého 20letého jedince se nachází přibližně na hladině 0 db. Zvýšení intenzity na db pociťujeme již spíše jako bolest a proto tuto hladinu intenzity označujeme jako práh bolestivosti. Hlasitost uvádíme ve fonech. Je dána velikostí subjektivního vjemu jedince na daný podnět. Kromě intenzity a frekvence zvuku závisí na činnosti vláskových buněk. Vzdušné a kostní vedení. Při dostatečné intenzitě zvuku (akustické energii) je možno vyvolat podráždění vláskových buněk ve vnitřním uchu dvojím způsobem. Pokud se zvukový signál dostává k vláskovým buňkám přes zevní zvukovod, bubínek, řetěz sluchových kůstek a tekutiny vnitřního ucha, hovoříme o vzdušném vedení. Pohyb tekutin vnitřního ucha je však možno způsobit i vibracemi kostí lebky, které se následně přenáší na kostěné pouzdro hlemýždě a dále ke smyslovým buňkám Cortiho orgánu. Toto šíření akustické energie označujeme jako vedení kostní. 3.1 Fyziologie a funkce sluchového analyzátoru Jednotlivé anatomické části ucha se podílí na šíření zvuku nebo na vyvolání sluchového vjemu různým způsobem. Zevní ucho má pro sluch u člověka zanedbatelný význam. Umožňuje postup zvukového vlnění zvukovodem a jeho dopad na bubínek. Střední ucho. Základní funkcí středního ucha je převádění zvuku z bubínku přes pákový mechanismus kůstek, který zesiluje tlak zvukových vln, na ploténku třmínku 9

10 umístěnou v jamce oválného okénka. K tomu je nutná správná funkce sluchové trubice, která se otevírá při polknutí a tím zajišťuje vzdušnou dutinu bubínkovou. Další důležitou funkci středního ucha zprostředkovávají středoušní svaly (m. tensor tympani a m. stapedius), které kontrakcí při vyšších intenzitách zvuku chrání vláskové buňky vnitřního ucha před poškozením. Hlemýžď, sluchová dráha. Pohyby ploténky třmínku vyvolávají vlnění a pohyby nitroušních tekutin (perilymfy a endolymfy), které způsobují dráždění vláskových buněk Cortiho orgánu. Tím dochází k přeměně mechanické energie na nervový vzruch, který je veden sluchovým nervem a dalšími oddíly sluchové dráhy až do temporálního laloku mozku. S přibývajícím věkem dochází k postupnému fyziologickému odumírání vláskových buněk a tím k postupně narůstající nedoslýchavosti. Ta se objevuje po 50. roku života a projevuje se poruchou vnímání zvuku především ve vysokých frekvencích. Je označována jako presbyakuze (stařecká nedoslýchavost) Klasifikace nedoslýchavosti a možnosti její léčby Anatomické nebo funkční změny v kterékoliv části sluchového orgánu mohou způsobit nedoslýchavost. Pokud je tato přechodná, hovoříme o poruše sluchu, při trvalém postižení sluchu o sluchové vadě. Nedoslýchavost klasifikujeme podle následujících kritérií - dle místa postižení, dle míry poškození sluchu a podle doby jejího vzniku Nedoslýchavost dle místa postižení Postižení v oblasti zevního, středního a vnitřního ucha a v oblasti sluchového nervu označujeme jako poruchy periferní, postižení v oblasti sluchové dráhy (od kochleárních jader po sluchová centra v mozku) jako poruchy centrální. Periferní poruchy sluchu v oblasti zevního ucha nebo středního ucha brání převodu zvukových vln a způsobují převodní nedoslýchavost. Periferní porucha v oblasti ucha vnitřního a sluchového nervu způsobují nedoslýchavost percepční. Při současném postižení zevního nebo středního ucha a ucha vnitřního vzniká nedoslýchavost smíšená (kombinovaná). 10

11 Centrální poruchy sluchu způsobují rovněž percepční nedoslýchavost. Z klinického hlediska má však percepční nedoslýchavost při poruchách hlemýždě, sluchového nervu a sluchové dráhy poněkud odlišné znaky. Tab. 1: Nedoslýchavost dle místa postižení sluchového analyzátoru Místo anatomického postižení A. Část periferní zevní ucho střední ucho vnitřního ucho sluchový nerv Typ nedoslýchavosti převodní převodní percepční nitroušní percepční suprakochleární B. Část centrální sluchová dráha percepční centrální Nedoslýchavost dle míry poškození sluchu Podle kritérií (WHO) rozlišujeme normální sluch, lehkou, středně těžkou a těžkou nedoslýchavost a praktickou nebo úplnou hluchotu Nedoslýchavost podle doby jejího vzniku. Postižení sluchu může být buď vrozené (kongenitální) nebo získané. Vrozené vady sluchu jsou způsobeny, buď geneticky (dědičně), nebo následkem poškození plodu v průběhu těhotenství (prenatálně), případně poškozením plodu při porodu (perinatálně). Od perinatálních vrozených poškození sluchu je třeba odlišit poruchy či vady získané až po porodu (postnatálně), tedy v průběhu života. Příčinou bývají záněty ucha, poškození sluchu hlukem, úrazy, ototoxické postižení atd. U těžké oboustranné nedoslýchavosti či hluchoty je pro nemocného důležité, zda k postižení došlo před rozvojem řeči (prelingválně) nebo až v pozdějším období (postlingválně), kdy si postižený jedinec pod kontrolou sluchu již řeč osvojil. Jednostranná nedoslýchavost nebo hluchota zásadním způsobem vývoj řeči ani komunikační obtíže nezpůsobují. 11

12 3.2 Fyziologie a funkce vestibulárního analyzátoru Při podráždění smyslových vláskových buněk umístěných v polokruhovitých chodbičkách i ve vestibulu vnitřního ucha, při podnětech přicházejících z orgánu zraku a z receptorů umístěných ve svalech, šlachách i kůži těla je veden do centrálních oddílů vestibulárního ústrojí neustálý proud nervových vzruchů. Ty se ve vestibulárních centrech vyhodnocují a získané údaje o poloze našeho těla a hlavy v klidu i při pohybu se zpětně vracejí k cílovým orgánům. Podráždění vestibulární části vnitřního ucha je možné i cestou kalorického nebo elektrického podráždění. Obdobně jako u části kochleární dělíme část vestibulární na periferní a centrální (tab. 2). Tab. 2: Periferní a centrální část rovnovážného ústrojí z anatomického pohledu smyslové buňky v polokruhovitých chodbičkách a vestibulu vestibulární nerv Část periferní vestibulární jádra na spodině IV. mozkové komory vestibulární dráhy propojené s míchou, okohybnými nervy a mozečkem Část centrální 12

13 4. Symptomatologie nemocí ucha Znalost příznaků nemocí ucha má pro všeobecnou sestru zásadní význam. Usnadňuje získávání anamnestických dat, přináší více informací a dovoluje lépe zhodnotit celkový stav nemocného. 4.1 Nedoslýchavost (hypacusis) a hluchota (surditas) Nedoslýchavost je nejčastějším otologickým příznakem a může být způsobena postižením kterékoliv části sluchového orgánu. Bývá často spojená s dalšími příznaky. Trias příznaků percepční nedoslýchavost, ušní šelest a závrať je známá jako Ménièrův syndrom. Já slyším, ale nerozumím, poměrně spolehlivě ukazuje na (oboustrannou) nitroušní percepční nedoslýchavost. Na postupně vznikající oboustrannou nedoslýchavost bývá většinou nemocný upozorněn svým okolím, náhle vzniklou nedoslýchavost si uvědomí sám. 4.2 Ušní šelest Ušní šelesty jsou častým příznakem, zvláště u starších lidí. Mohou být způsobeny patologií zevního zvukovodu, středního a vnitřního ucha i sluchové dráhy. Základní dělení rozlišuje ušní šelesty subjektivní, vnímané pouze nemocným, a poměrně vzácné šelesty objektivní, které slyší i okolí nemocného. Šelesty cévní etiologie mívají zpravidla pulzatorický charakter. Šelesty o nízkých frekvencích jsou zpravidla vyvolány patologií zevního a středního ucha, šelesty vyšších frekvencí mívají příčinu v oblasti ucha vnitřního. 4.3 Závrať Bývá při dráždění či poruchách periferní i centrální části vestibulárního analyzátoru. Problematika je uvedena v kapitole o vestibulárním vyšetření (5.4). 13

14 4.4 Výtok z ucha Ve zvukovodu se objevuje nejčastěji hnisavá či hlenohnisavá, (méně často serózní nebo hlenovitá)sekrece, krev nebo mozkomíšní mok. Nebezpečným příznakem může být zapáchající výtok z ucha u chronického hnisavého středoušního zánětu s cholesteatomem, zvláště pokud se při výtoku z ucha objeví teplota, bolest hlavy nebo závrať. Podezření na výtok likvoru vzbuzuje nezřídka charakteristické ohraničené nažloutlé zabarvení polštáře (hallo efekt). 4.5 Bolest ucha/hlavy Bolest ucha (otalgie) nebo hlavy (cephalea) mohou mít různý charakter a lokalizaci. Bolest ucha při kousání nebo při tlaku na chrupavku přední nebo dolní stěny zvukovodu je typický pro zánět zvukovodu. Intenzivní záchvatovitá bolest v hloubi zvukovodu bývá u akutního hnisavého středoušního zánětu, bolest na povrchu spánkové kosti může s dalšími příznaky svědčit pro akutní mastoiditidu. Bolesti v uchu mohou být i přenesené při zánětu čelistního kloubu, kariézním chrupu, zánětech nebo nádorech dutiny ústní, hltanu a výjimečně i hrtanu. V těchto případech je otoskopický nález normální. Bolest je nemocnými hodnocena často obecně velmi individuálně. Orientačně je možno se o intenzitě bolesti snadno přesvědčit otázkou Jak jste v noci spal? 4.6 Teplota Bývá přítomna většinou u akutních hnisavých zánětů spánkové kosti a u zánětlivých otogenních komplikací. 4.7 Periferní léze (obrna) lícního nervu Protože lícní nerv (n. facialis) prochází spánkovou kostí, může být jeho funkce narušena u zánětů, nádorů nebo u zlomenin procházejících touto oblastí. Obrna může být úplná (kompletní), kdy jsou postiženy mimické svaly ve všech etážích obličeje (obr. 2) nebo částečná, pokud je aktivita vláken v některých větvích zachována. Vzácně může být porucha funkce lícního nervu iatrogenní komplikací sanačních nebo rekonstrukčních operací spánkové kosti. Ve všech uvedených případech hovoříme o postižení nervu periferního typu. Závažným stavem u periferních obrn je situace, kdy nemocný nedovírá oční štěrbinu (Bellův příznak) a hrozí nebezpečí poškození rohovky. 14

15 Sledování funkce lícního nervu u nemocných po operaci ucha je jednou ze základních povinností zdravotní sestry. Při úrazech ucha a po operacích ucha musí být funkce lícního nervu zkontrolována při prvním kontaktu s nemocným. Na rozdíl od periferní obrny lícního nervu, je nutno odlišit centrální postižení. To bývá při náhlých příhodách mozkových a projevuje se pouze poruchou inervace dolní větve lícního nervu. Je méně nápadné než porucha periferní a nemocným způsobuje především obtíže při pití tekutin. Obr. 2: Kompletní levostranná periferní obrna lícního nervu. Porucha inervace je patrna ve všech třech hlavních oddílech obličeje oční bulbus je stočen vzhůru a objevuje se bílý srpek bělma (Bellův příznak). 4.8 Jiné příznaky Jsou méně časté a nemají pro ošetřovatelství větší význam 15

16 5. Základní vyšetřovací metody a výkony v otologii 5.1 Anamnéza Anamnéza se opírá o vyhodnocení výpovědí nemocného a odpovědi na cílené otázky lékaře, případně sestry. Význam se zvyšuje se stoupajícími zkušenostmi a znalostmi vyšetřujících. Pamatuj: Při rozhovoru s nemocným je nutné získat jeho plnou důvěru. Rozhovor s pacientem je třeba vhodným způsobem usměrňovat, neboť nemocný často v dobré vůli zdůrazňuje věci nepodstatné a zapomíná uvést důležité údaje. Při odebírání anamnézy poslouchej pozorně nemocného. Z jeho odpovědí lze často s velkou pravděpodobností usuzovat na diagnózu. 5.2 Otoskopie Otoskopie patří mezí základní standardní vyšetřovací metody. Jde o velmi jednoduchou metodu. Pacient při otoskopii sedí na samostatné židli nebo křesle tak, že je od lékaře otočen v úhlu 90 stupňů. Při vyšetření je potřebná stolní lampa (nejlépe se 100W matnou žárovkou) a kulaté čelní zrcátko (reflektor) s centrálním otvorem, které je umístěno na pohyblivé pásce (čelence) před pravým okem lékaře. Světlený zdroj je zpravidla po levé straně nemocného přibližně ve výši jeho hlavy. Při vhodném směru odraženého světla ze zrcátka může lékař pozorovat oblast boltce i v hloubce uložený zvukovod a bubínek. V dnešní době je již většina pracovišť vybavena vyšetřovacími jednotkami, (které výrazným způsobem usnadňují práci lékaře i sestry) a čelními reflektory se studeným bodovým světlem. Další pokrok při otoskopii přinesla otomikroskopie, která umožňuje nejenom sledovat bubínek ve zvětšení, ale provádět i drobné výkony při diagnostickém vyšetření pomocí otomikroskopu. Z tohoto důvodu někteří lékaři preferují otomikroskopii u ležících nemocných. Konečně v některých případech je možno při otoskopii použít tenkou optiku. Při otoskopii používáme zpravidla kovové ušní zrcátko (spekulum), které má podobu trychtýře, jehož průsvit volí lékař podle šíře zvukovodu nemocného (obr. 3). Úzké zrcátko neumožňuje dobrý pohled na bubínek, nadměrně široké zrcátko nezavedeme do potřebné hloubky zvukovodu a kromě toho je vyšetření bolestivé. Při vlastním vyšetření 16

17 zasouváme ušní zrcátko volně šroubovitým pohybem do chrupavčité části zevního zvukovodu za současného tahu boltce směrem nahoru a vzad (obr. 4). Tímto manévrem se vyrovnává nežádoucí zakřivení zvukovodu. U dětí do jednoho roku je naopak výhodnější táhnout za lalůček boltec směrem dolů. Při konziliárním vyšetření bývá s výhodou používán otoskop, který má samostatný světelný zdroj a zpravidla i zvětšovací lupu (obr. 5). Základem otoskopie je vyšetření boltce a okolí (včetně oblasti za ušním boltcem!), zevního zvukovodu a bubínku pohledem. Vyšetření doplňujeme palpací chrupavky na přední a dolní stěně zvukovodu (bývá bolestivost při zánětech zvukovodu) a na mastoidním planu (bývá bolestivost při mastoiditidě). Konečně na otoskopii navazují další úkony (vyšetření pohyblivosti bubínku, vyšetření píštělového příznaku, vestibulární vyšetření, výplach ucha, drobné výkony ve zvukovodu, paracentéza bubínku atd.). Obr. 3: Různé velikosti ušního zrcátka (spekula). Obr. 4: Zavádění ušního zrcátka při otoskopii. Ušní boltec je vytahován směrem vzhůru a vzad stiskem prostředníku a ukazováku. 17

18 Obr. 5: Otoskop se světelným zdrojem a zvětšovací lupou. Držení dítěte při otoskopii. Prosté základní ORL vyšetření (otoskopie, rinoskopie, faryngoskopie) nebo provedení některých malých výkonů (výplach ucha, odstranění cizího tělesa z nosu nebo z ucha atd.) vyžaduje spolupráci nemocného. Ve většině případů nedělá obtíže u dospělých, na druhé straně může být značně problematické u dětí vzhledem k jejich obavám z neznámého vyšetření a obranným reflexům. Pokud se dítě nepodaří zklidnit a přimět ke spolupráci, je nutné zabránit případnému poranění při vyšetřeních, u kterých není nutná celková anestezie, bezpečným držením. Základem je bočné posazení dítěte na klín sestry (případně matky nebo otce). Nohy dítěte zaklíní sestra mezi své a současně objímá jednu jeho paži na své hrudi rukou. Druhá paže dítěte je zasunuta a fixována podél boku hrudníku sestry. Hlavu dítěte fixuje sestra volnou dlaní. Držení dítěte může být ukončeno až po bezpečném ukončení otoskopie. Správné držení dítěte zachycuje obrázek 6. Obr. 6: Držení dítěte při otoskopii. Bubínek se při otoskopii jeví jako šedá blanka oválného tvaru (pars tensa), jejíž přední a dolní část je většinou kryta převisem stěny zvukovodu. Při okraji je pars tensa zasazena 18

19 do prstence chrupavky, pouze při horním obvodu kostěného zvukovodu je malý kostní zářez krytý tenkou vrstvou bubínku. V pars tensa je možno diferencovat do bubínku vrostlý krátký výběžek kladívka a od něj šikmo kaudálně jdoucí rukojeť kladívka vytvářející řasu (stria malleolaris), která končí zhruba ve středu bubínku. Téměř standardním nálezem při otoskopii je ventrálně a distálně jdoucí stříbřitý světelný odraz (reflex), který vzniká roztříštěním světla na hladké ploše bubínku. Normální nález na bubínku bývá zpravidla popisován jako šedý, konturovaný bubínek s reflexem (obr. 7). Obr. 7: Normální nález na bubínku na pravé straně. 5.3 Vyšetření sluchu Vyšetření sluchu provádíme pomocí hodnocení nepodmíněných akustických reflexů, sluchové zkoušky, tónové audiometrie, objektivní audiometrie a modifikovanými nebo odvozenými audiometrickými vyšetřeními Nepodmíněné akustické reflexy K orientačnímu hodnocení stavu sluchu u novorozenců, kojenců a batolat využívají dětští lékaři některých nepodmíněných reflexů (mrknutí oka, otáčení hlavy, úleková reakce) na silnější zvukové podněty v rámci preventivních prohlídek. Vyšetření je značně nepřesné a nemusí vždy odhalit ani závažnější sluchovou vadu Sluchová zkouška Vyšetření šepotem a hlasitou řečí. Zahrnuje vyšetření šepotem (vox sibilans, zkratka Vs) a hlasitou řečí (vox magnus, zkratka V nebo Vm). Za normu se považuje, pokud slyší nemocný hlasitou řeč i šepot 19

20 ze vzdálenosti 6 m a větší, i když schopnost vnímat šepot i hlasitou řeč je daleko větší (šepot můžeme slyšet za optimálních podmínek až do vzdálenosti 50 m, hlasitou řeč více 200 m). Sluchovou zkoušku však provádíme ve zdravotnických zařízeních, kde se musíme z praktických důvodů přizpůsobit prostorovým možnostem. Při sluchové zkoušce je přítomen zpravidla lékař, sestra a nemocný. Povinnosti lékaře. Při sluchové zkoušce lékař vysvětlí nemocnému podstatu zkoušky a sdělí mu, co od něho očekává. Vlastní vyšetřování se začíná na lépe slyšícím uchu, kdy lékař zřetelně a stálou intenzitou šepotem a poté i hlasitou řečí vyslovuje pokud možno dvojslabičná, v českém jazyce běžná slova, v nichž převažují nízké frekvence (samohlásky á, ou například ve slovech auto, kolo, kabát atd.) a naopak i slova, v nichž převažují frekvence vysoké (samohlásky í, é a sykavky např. ve slovech tisíc, měsíc atd.). Účelem zkoušky je zjistit nejdelší vzdálenost, ze které nemocný lékařova slova opakuje. Povinnosti sestry: Základním úkolem sestry je zabránit jednak odezírání slov ze rtů lékaře, jednak přeslýchání slov nevyšetřovaným, ale lépe slyšícím uchem. Tyto dva úkoly zajišťuje sestra tím, že se před zahájením zkoušky postaví před nemocného a natočí jej tak, aby byl otočen k lékaři uchem, které bude vyšetřováno. Současně přikládá svou ruku před spánek nemocného, aby neviděl na ústa lékaře. K zabránění přeslýchání při šepotu postačí vložení kousku vaty a současný pevný tlak bříška prstu ruky do vchodu zvukovodu nevyšetřovaného ucha. Při zkoušce hlasitou řečí je k zabránění přeslýchání nutná energická vibrace a tření bříška prstu o kůži zvukovodu. K bezpečnému zabránění přeslechu lze použít Barányho ohlušovač (obr. 8). Povinnosti nemocného je spolupracovat s lékařem i se sestrou. Obr. 8: Barányho ohlušovač 20

21 Pamatuj: Utěsnění zvukovodu prstem s dlouhým nehtem je pro nemocného bolestivé. Technicky špatné provedení sluchové zkoušky vede k chybnému závěru lékaře, který je za výsledek zkoušky zodpovědný. Sluchová zkouška a otoskopické vyšetření by měly být provedeny vždy před prvním audiometrickým vyšetřením, při audiometrickém vyšetření prováděném s delším časovým odstupem nebo při očekávané změně sluchu Ladičkové zkoušky Vyšetření šepotem a hlasitou řečí je prováděno zpravidla současně třemi základními ladičkovými zkouškami. Zkouška dle Webera (W). Zkouška se provádí přiložením rozezvučené ladičky na kost lebky kamkoliv do střední čáry (zpravidla doprostřed čela). Zdravý člověk nebo nemocný se symetrickou ztrátou sluchu slyší zvuk uprostřed hlavy nebo v obou uších stejně (zkoušku nelateralizuje). Při jednostranné převodní nedoslýchavosti nemocný slyší (lateralizuje) ladičku na stranu postiženou, při jednostranné vadě percepční do zdravého ucha. Zkouška dle Rinného (R). Při zkoušce se porovnává vzdušné a kostní vedení u nemocného. Normálně slyšící člověk a nemocný s percepční nedoslýchavostí slyší rozezvučenou ladičku přiloženou ke vchodu do zvukovodu delší dobu, než ladičku přitisknutou na spánkovou kost těsně za boltcem. Takovýto výsledek označujeme jako pozitivní Rinné. U nedoslýchavosti převodní slyší nemocný naopak déle ladičku přiloženou na spánkovou kost, než ladičku u vchodu do zvukovodu (negativní Rinné). Zkouška Schwabachova (Schw). Zkouška porovnává stav kostního vedení u nemocného s kostním vedením lékaře (za předpokladu, že lékař má normální sluch). U převodní nedoslýchavosti slyší nemocný zdánlivě paradoxně ladičku na mastoidním planu déle než lékař (Schwabachova zkouška je prodloužená). U percepční nedoslýchavosti je tomu obráceně - nemocný slyší ladičku přiloženou na planum mastoideum kratší dobu než lékař. Tento výsledek je označován jaký zkrácený Schwabach. Mají-li nemocný i lékař normální sluch, přestávají oba slyšet rozezvučenou ladičku na spánkové kosti přibližně ve stejnou dobu a Schwabachovu zkouška je normální. Zjištěné výsledky sluchové zkoušky u zkoušek ladičkových se zapisují do společného standardního záznamu. Jak již bylo uvedeno zkratka Vs značí šepot (vox sibilans), písmeno V hlasitou řeč (vox magnus), W Weberovu, R Rinného a Schw Schwabachovu 21

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň

Více

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již

Více

Vyšetřovací metody v ORL

Vyšetřovací metody v ORL Vyšetřovací metody v ORL Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára Vyšetření sluchového ústrojí - vyšetření zevního

Více

Ucho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec

Ucho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec Sluchová soustava Vedle zraku patří sluch k nejdůležitějším smyslům člověka. Sluch člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 16 20 000 hertzů. Nejcitlivější je v oblasti 1000 3000 Hz, což je oblast

Více

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Tereza Javorková KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Tereza Javorková KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Tereza Javorková IV. ročník prezenční studium Obor: Logopedie KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM Diplomová

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h Kochleární implantáty s využitím prezentace p. Antona Lacika Sluch Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.

Více

BAHA IMPLANTÁT. Příručka pro praxi:

BAHA IMPLANTÁT. Příručka pro praxi: Příručka pro praxi: BAHA IMPLANTÁT MUDr. Jan Bouček, Ph.D. MUDr. Jiří Skřivan, CSc. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, katedra IPVZ, Praha Základní pojmy Sluchová

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Příušnice Samostatná práce Informatika a výpočetní technika KIV/IFYER jmeno a prijmeni Obsah 1 Příušnice

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u nemocných s poruchou zraku a sluchu Machartová V., Štrosová L.

Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u nemocných s poruchou zraku a sluchu Machartová V., Štrosová L. Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u nemocných s poruchou zraku a sluchu Machartová V., Štrosová L. 17.9.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt

Více

Péče na úseku stomatologie I.

Péče na úseku stomatologie I. Péče na úseku stomatologie I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Stomatologie lékařský obor, zabývající se

Více

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu Otázka: Smyslová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): zizkkl Smyslová soustava RECEPTORY (receptorové buňky, smyslové buňky) buňky smyslových orgánů = čidel buňky schopné podráždění, které přemění na

Více

mezioborové sympozium Komplexní vyšetření poruch sluchu v ambulantní i klinické praxi

mezioborové sympozium Komplexní vyšetření poruch sluchu v ambulantní i klinické praxi Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita

Více

Definice faktoru. prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném. Frekvence 20-20 000Hz

Definice faktoru. prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném. Frekvence 20-20 000Hz Profesionální poškození sluchu z hluku MUDr. Markéta Petrovová KPL FN USA Brno 1 Definice faktoru Zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném lidským uchem Frekvence 20-20

Více

Epilepsie. Silvia Čillíková FEL ČVUT. 9th May 2006

Epilepsie. Silvia Čillíková FEL ČVUT. 9th May 2006 Epilepsie Silvia Čillíková FEL ČVUT 9th May 2006 Úvod Epilepsie (zkr. epi) je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty (paroxysmy) různého charakteru Je to relativně běžné onemocnění,

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.

Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do

Více

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Systém preventivních prohlídek v ČR je dlouhodobě propracovaný preventivní program, který umožňuje u Vašeho dítěte odhalit a včas léčit nejrůznější

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2013 Bc. Jana RABOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2013 Bc. Jana RABOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Bc. Jana RABOVÁ Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Vyhodnocení sluchových ztrát v závislosti na věku ve vzorku vyšetřených

Více

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu Martina Muknšnáblová Péče o dítě s postižením sluchu Poděkování Tuto knihu bych chtěla věnovat vzpomínce na paní Ludmilu Hlavatou z Protivína a paní Marii Prokešovou z Hluboké nad Vltavou, které pro mě

Více

Oftalmologie atestační otázky

Oftalmologie atestační otázky Platnost: od 1.1.2015 Oftalmologie atestační otázky Okruh všeobecná oftalmologie 1. Akomodace, presbyopie a její korekce 2. Refrakce oka, způsoby korekce, komplikace (mimo kontaktní čočky) 3. Kontaktní

Více

Podklady k okruhům č. 3, 4

Podklady k okruhům č. 3, 4 Základní informace: Podklady k okruhům č. 3, 4 - sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko funkčních postižení (Neubert, in Leonhardt, 2001) - na světě je více než 500 milionů

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Veronika Lukešová

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Veronika Lukešová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Veronika Lukešová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Veronika Lukešová Studijní obor:

Více

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A HYPOPLAZIE ZUBNÍ SKLOVINY U PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Fakultní nemocnice Olomouc Novorozenecké oddělení Oddělení intermediární péče Vypracovala: Miroslava Macelová a Světlana Slaměníková

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : o š e t ř o v a t e l s t v í, 4. r. D S Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ Markéta Vojtová MAGNETICKÁ REZONANCE MR 1 Nejmodernější a nejsložitější vyšetřovací metoda Umožňuje zobrazit patologické změny Probíhá

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK Pro účely preventivní sportovně-kardiologické prohlídky ve zdravotnickém zařízení ProCorde s.r.o. v Chomutově. Příjmení, jméno:............................... Rodné číslo:.....................

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Nyní se budeme zabývat receptory, jež jsou umístěny na velkém palci a odpovídají. Obrázek 6

Nyní se budeme zabývat receptory, jež jsou umístěny na velkém palci a odpovídají. Obrázek 6 Hlava Nyní se budeme zabývat receptory, jež jsou umístěny na velkém palci a odpovídají hlavě. Hlava je součástí nervového systému. Nebudu podrobně popisovat její části, jako jsou mozek, hemisféry (polokoule

Více

DOBROVOLNICTVÍ V RÁMCI RANÉ PÉČE PRO DĚTI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

DOBROVOLNICTVÍ V RÁMCI RANÉ PÉČE PRO DĚTI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií ALENA MAJKUSOVÁ III. ročník prezenční studium Obor: Speciální pedagogika předškolního věku DOBROVOLNICTVÍ V RÁMCI

Více

Ověření znalostí individuálně u nemocných s poruchou zraku a sluchu. MUDr. Lenka Štrosová

Ověření znalostí individuálně u nemocných s poruchou zraku a sluchu. MUDr. Lenka Štrosová Ověření znalostí individuálně u nemocných s poruchou zraku a sluchu MUDr. Lenka Štrosová Rozsah pracovně-lékařské prohlídky se řídí vyhl. č. 79/2013 Sb. - Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ

LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ LÉKAŘSTVÍ (MEDICÍNA) jedná se o vědu, která se zaobírá zdravím člověka, chorobnými stavy a procesy, které v lidském těle probíhají. Zabývá se možnostmi jejich předcházení,

Více

Vedení závěrečných prací v letech 2007-2010

Vedení závěrečných prací v letech 2007-2010 Vedení závěrečných prací v letech 2007-2010 A. Vedoucí bakalářských prací Spokojenost pacientu se stravováním v nemocnici, MUDr. Jan Mejzlík, Úloha obvazové techniky v prevenci kompartment syndromu krku

Více

Zvuk a jeho vlastnosti

Zvuk a jeho vlastnosti PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až

Více

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_190_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 18.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

A N A T O M IE A PA TO LO G IE LE B E Č N Í SPODINY

A N A T O M IE A PA TO LO G IE LE B E Č N Í SPODINY E N DO SKO PIC KÁ CHIRURGIE SPO DINY LEBNÍ OBSAH I. ÚVOD 1 Možnosti endoskopickć chirurgie IR. Lipina. Р. Matoušek)...18 I. I Principy endoskopické chirurgie... 18 I.2 Indikace transnazální endoskopické

Více

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno Downův syndrom Renata Gaillyová OLG FN Brno Zastoupení genetických chorob a vývojových vad podle etiologie 0,6 %-0,7% populace má vrozenou chromosomovou aberaci incidence vážných monogenně podmíněných

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Příznaky: výtok z očí, přivírání víček, tření hlavy o předměty, otok a začervenání víček.

Příznaky: výtok z očí, přivírání víček, tření hlavy o předměty, otok a začervenání víček. Zánět spojivek Jedná se o zánět spojivky pokrývající 3. víčko. Buňky spojivky hypertrofují (zvětšují se), vyniká útvar, který se podobá velikosti a tvarem malině. Ten dráždí oční kouli. Zánět se projevuje

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Ošetřování N se zánětem VDN

Ošetřování N se zánětem VDN Ošetřování N se zánětem VDN Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára Charakteristika onemocnění: sinusitis = zánět

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Martina Čermáková IV. ročník prezenční studium Logopedie SPECIFIKA PÉČE O DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PŘED KOCHLEÁRNÍ

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_PPM12260NÁP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU. MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.

PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU. MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. Úvod Zvuk se od svého zdroje šíří v podobě podélného vlnění ve směru svého postupu různými prostředími, jako jsou plyny, kapaliny a pevné

Více

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace

Více

Traumata obličejového skeletu. H.Mírka, J. Baxa, J. Ferda KZM LF UK a FN Plzeň

Traumata obličejového skeletu. H.Mírka, J. Baxa, J. Ferda KZM LF UK a FN Plzeň Traumata obličejového skeletu H.Mírka, J. Baxa, J. Ferda KZM LF UK a FN Plzeň Úrazy obličeje narůstající frekvence autonehody (70 %) násilné činy sport Úloha zobrazovacích metod diagnostika plánování rekostrukce

Více

Analýza smyslový vjem

Analýza smyslový vjem SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory

Více

PODÁVÁNÍ APLIKACE LÉKŮ. Vypracovala: Mgr. Eva Strnadová

PODÁVÁNÍ APLIKACE LÉKŮ. Vypracovala: Mgr. Eva Strnadová http://healthcultureandsociety2013.wikispaces.com/file/view/art-drugs-generic-620x349.jpg/465517064/art-drugs-generic-620x349.jpg STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA KROMĚŘÍŽ vytvořila a od září 2014 připravila k realizaci šest odborných a jeden manažerský

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti u osob s neurologickým onemocněním

Posuzování zdravotní způsobilosti u osob s neurologickým onemocněním Posuzování zdravotní způsobilosti u osob s neurologickým onemocněním Bartizalová Š. 14.9.2013 Hotel Primavera Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře

Více

Plusoptix A09 informace

Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 nenáročné měření vývoje zraku dětí již v útlém věku Přístroj Plusoptix je screeningový autorefraktometr, který umožňuje měřit oční vady u dětí již od 6-ti měsíců.

Více

Časná ultrazvuková diagnostika rozštěpových vad obličeje u plodu

Časná ultrazvuková diagnostika rozštěpových vad obličeje u plodu Časná ultrazvuková diagnostika rozštěpových vad obličeje u plodu MUDr. Vlašín P., MUDr. Pavková Š., Centrum prenatální diagnostiky Brno, Veveří 39, 60200, Brno www.prenatal.cz cpd@prenatal.cz Vyšetření

Více

ORL 44% Akutní otitidy. Chronické otitidy. Těžké poruchy sluchu, hluchota a kochleární implantáty

ORL 44% Akutní otitidy. Chronické otitidy. Těžké poruchy sluchu, hluchota a kochleární implantáty ORL 44% Embryologické poznámky a vrozené vývojové vady vývoj sluchového orgánu, souvislost žeberního aparátu a sluchu, vrozené vývojové vady zevního ucha - vrozené vady boltce, vrozené vady zevního zvukovodu

Více

Nejčastější je chronická kataráílní gingivitida plakem indukovaná

Nejčastější je chronická kataráílní gingivitida plakem indukovaná Parodontologické minimum pro prekliniku Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Parodontologie Obor zubního lékařství, který se zabývá onemocněním parodontu Onemocnění parodontu = parodontopatie Parodont =

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti:

Předmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti: Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012 Referát na téma: bolest Definice bolesti: Bolest je definována jako nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost související se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně,

Více

Zpracování vyšetření dítěte v 8 letech věku

Zpracování vyšetření dítěte v 8 letech věku Zpracování vyšetření dítěte v 8 letech věku Označení : A - anamnéza V - vyšetření celkové R - antropometrické měření S - vyšetření sluchu Z - vyšetření zraku C - vyšetření chrupu K - kožní vyšetření T

Více

Mapování hluku v terénu (práce v terénu)

Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Označení: EU-Inovace-F-8-17 Předmět: fyzika Cílová skupina: 8. třída Autor:

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

ZÁSADY PRÁCE CENTRA PRO ŘEŠENÍ KÝLY

ZÁSADY PRÁCE CENTRA PRO ŘEŠENÍ KÝLY ZÁSADY PRÁCE CENTRA PRO ŘEŠENÍ KÝLY DEFINICE CENTRA PRO ŘEŠENÍ KÝLY Operace kýly je jedním z nejčastějších chirurgických výkonů nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě s nemalým sociálním i ekonomickým dopadem

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zlomenina vzniká v důsledku přímého působení hrubé síly (tlaku, tahu nebo krutu) nebo přenosu síly z kloubů na kost u luxačních zlomenin. Příčinami

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,

Více

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Andrea Ptáčková (Autor) Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Diagnostika, základní životní funkce, transport

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Andrea Ptáčková (Autor) Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Diagnostika, základní životní funkce, transport Anotace Pracovní list navazuje na prezentaci nebo je možné s ním pracovat v jejím průběhu. Popisuje zásady postupu u akutní příhody, zejména pak vyšetření postiženého a určení stavu jeho zranění. Autor

Více

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava.

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava. Anatomie I přednáška 10 Dýchací soustava. Funkce dýchací soustavy Zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a zevním prostředím. Dýchání (výměna plynů) Dýchání zevní (plicní) výměna O 2 a CO 2 v plicích

Více

Tepelná poranění. Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D. MUDr. et Bc. Barbora Zuchová Mgr. Milan Mojžíš a kol.

Tepelná poranění. Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D. MUDr. et Bc. Barbora Zuchová Mgr. Milan Mojžíš a kol. PRVNÍ POMOC Tepelná poranění Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D. MUDr. et Bc. Barbora Zuchová Mgr. Milan Mojžíš a kol. Prevence Zdroj: www.urazydeti.cz Zdroj: www.zachranny-kruh.cz Poškození výsledek působení

Více

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30.5.2003 32 Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Předkládaná data se týkají všech dětí, ve věku

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady 1 Hemoptýza 1.1 Úvod a definice 1.2 Patofyziologie hemoptýzy 1.3 Příčiny hemoptýzy 1.4 Klasifikace hemoptýzy 1.5 Vyšetřovací metody 1.6 Diagnostické algoritmy 1.7 Diferenciální diagnostika hemoptýzy 1.8

Více

Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní kosti, tvar dolní čelisti rozlišujeme:

Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní kosti, tvar dolní čelisti rozlišujeme: podílí se svalstvo, měkké složky (kůže, podkožní vazivo, tuk) výraz je dán umístěním očí, nosu, brady, úst a ušních boltců Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní

Více

Ošetřování N u adenoidní vegetace

Ošetřování N u adenoidní vegetace Ošetřování N u adenoidní vegetace Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára Charakteristika onemocnění: adenoidní

Více

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 9. 2002 40 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 2001 Aktuální informace vychází ze zpracovaných

Více

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 OBSAH 1. Úvod 11 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 3. Prenatální a postnatální růst 18 3.1. Prenatální období 18 3.2. Postnatální

Více

Operace pankreatu. Doc. MUDr. Jan váb, CSc. Triton

Operace pankreatu. Doc. MUDr. Jan váb, CSc. Triton TRITON Operace pankreatu Doc. MUDr. Jan váb, CSc. Triton Jan Šváb Operace pankreatu Vyloučení odpovědnosti vydavatele Autor i vydavatel věnovali maximální možnou pozornost tomu, aby informace zde uvedené

Více

Chirurgie. (podpora pro kombinovanou formu studia)

Chirurgie. (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Chirurgie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Petr Pták Cíle předmětu: Seznámit posluchače s problematikou chirurgického

Více

Střední odborné učiliště Domažlice

Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Ročník Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tématický okruh Téma Jméno autora CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_52_INOVACE_04.05 Střední odborné učiliště Domažlice 2.ročník

Více

Krevní tlak - TK. Krevní tlak Krevní tlak. Lze jej charakterizovat 2 základními hodnotami: a. (minimální hodnota). mmhg (torrů).

Krevní tlak - TK. Krevní tlak Krevní tlak. Lze jej charakterizovat 2 základními hodnotami: a. (minimální hodnota). mmhg (torrů). Krevní tlak - TK Krevní tlak Krevní tlak. Lze jej charakterizovat 2 základními hodnotami: a. Systolický krevní tlak Je hodnota na měřená při srdeční systole ( ). Systolický TK vzniká tlakem vypuzeného

Více

dýchání je základní lidská potřeba kyslík je nezbytný pro život po vstupu do organismu se váže na hemoglobin a ten jej roznáší po celém těle jeho

dýchání je základní lidská potřeba kyslík je nezbytný pro život po vstupu do organismu se váže na hemoglobin a ten jej roznáší po celém těle jeho Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid. AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky ) Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.18 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 8.12.2013 Předmět, ročník Fyzika, 2. ročník Tematický celek Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění Téma Zvuk a

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie Jolana Marková Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikační systém ( IHS) Primární bolesti hlavy skupina 1-4 Sk Sekundármí bolesti

Více