Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení."

Transkript

1 Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do Hz -šíří se pružným prostředím formou vlnění - periodické komprese vzduchu, vody nebo jiné hmoty (= kmitání kolem rovnovážných poloh, při níž nedochází k významnému transportu částic) - v tekutém prostředí (plynném a kapalném) se zvuk šíří formou vlnění podélného - longitudinálního - v pevném prostředí též formou vlnění příčného - transverzálního tlaková maxima směr šíření Oscilující zdroj zvuku tlaková minima

2 f 1 f 2 tlaková maxima směr šíření Oscilující zdroj zvuku tlaková minima Rychlost šíření zvuku: Rychlost šíření zvukové vlny je rychlost, kterou se šíří mechanická vlna prostředím, tj. zhušťování a zřeďování prostředí a ne rychlost hmotného bodu, který vlnění přenáší hovoříme o fázové rychlosti). C = K ρ K = modul objemové pružnosti prostředí, ρ = hustota prostředí Guma 40 m/s, vzduch (20 C) 341 m/s, voda (20 C) 1484 m/s, ocel 5000 m/s). Zvuk -jednoduchý (čistý) čistý tón p = p 0 sin 2πft -složený, složené zvuky lze rozdělit na hudební (mají periodický charakter) a nehudební - hluk, šum (mají neperiodický charakter) Každý zvuk je charakterizován třemi hlavními znaky: výškou, barvou a silou Výška je určena kmitočtem je kódována četností (frekvencí) akčních potenciálů a také místem jejich vzniku na bazilární membráně Barva je dána zastoupením harmonických kmitočtů, ve zvukovém spektru akustický tlak f 3 čas t (s)

3 Hlas a řeč Vznik hlasu (řeči) je dán proudem vzduchu hlasovou štěrbinou mezi hlasovými řasami ("hlasivky"), které se příčně rozechvívají do rezonančních prostorů, tj. hltanu, nosní a ústní dutiny. Velká proměnlivost zvuku lidského hlasu je dána značným rozsahem změn síly vzdušného proudu (hlasitost), napětí hlasových vazů, šířky a tvaru hlasové štěrbiny (základní tón hlasu) a také velikosti a tvaru rezonančního prostoru (barva zvuku, formanty). Když se hlasové řasy účinkem proudu vzduchu rozechvějí, hlasová štěrbina se pouze jednoduše neotevírá a nezavírá, ale obě hlasové řasy se střídavě chvějí ve směru vzduchového proudu (přitom při nízkých tónech zůstává hlasová štěrbina déle zavřená než otevřená (při 100 Hz v poměru 5:1), při vyšších tónech (400 Hz) tento poměr klesne na 1,4:1; při šeptání zůstává hlasová štěrbina trvale otevřená. Frekvenční rozsah lidského hlasu je i s formanty od asi 40 až po více něž Hz. Vysokofrekvenční složky mají sykavky (S, Z). Rozsah lidského hlasu (základní tón) činí při řeči přibližně jednu oktávu, při zpěvu asi dvě oktávy (u zpěváků více než tři oktávy). Rozsah normální tónové stupnice je dán dvojnásobkem tónové frekvence, který odpovídá oktávě. 1 oktáva je rozdělena na 12 půltónů, jejichž kmitočet se od sebe vzájemně liší o faktor 1,0595 (1, = 2).

4 čistý tón λ zákl, tón a harmonické složky šum λ λ? u samohlásek (vokály) - čárové akustické spektrum - harmonické frekvence základního tónu se seskupují do určitých skupin, nazývaných formanty, které jsou pro danou samohlásku charakteristické souhlásky (konsonanty) patří mezi šumy a postrádají periodický charakter, vykazují spojité akustické spektrum Síla, přesněji intenzita je dána množstvím akustické energie, která projde za 1s plochou 1m 2 kolmou ke směru šíření vlnění [Jm -2 s -1 ] (= akustický měrný výkon [Wm -2 ]) Akustický signál určité intenzity vyvolává u člověka sluchový počitek určité hlasitosti. Hlasitost je tedy subjektivně vnímaná intenzita (od fyzikální intenzity se může značně lišit - frekvenční závislost citlivosti ucha, lidské ucho je nejcitlivější pro frekvenční oblast 1-5 khz)

5 Pro studium lidského ucha je to nepraktická jednotka, neboť rozsah slyšení je značný, od 1 x Wm -2 po 1 Wm -2, Z tohoto důvodu pro usnadnění je často intenzita vyjadřována v jednotkách hladin intenzity (db), Hladina intenzity (db) = 10log I I 0 hladina intenzity je ve skutečnosti mírou relativní intenzity zvuku - porovnáním s referenční hodnotou intenzity pro práh slyšení (I 0 = 1 x Wm -2 pro 1kHz) Jiná jednotka, která respektuje frekvenční závislost citlivosti sluchového analyzátoru, je fón (Ph). Hladina hlasitosti 1 fónu odpovídá hladině intenzity 1 decibelu pro referenční tón o frekvenci 1 khz (pro všechny jiné tóny se hladina hlasitosti od hladiny intenzity liší), 1 Ph je současně nejmenší rozdíl hlasitosti, který lidské ucho dovede rozlišit. Spojíme-li v grafu prahové intenzity všech slyšitelných frekvencí, dostaneme křivku sluchového prahu, tzv, nulovou izofónu (izofóny jsou křivky stejné hlasitosti).

6 Intenzita (hlasitost) je kódována hlavně počtem aktivovaných nervových vláken) Lokalizace zdroje zvuku 2 aspekty: (1) určení směru je založeno na rozdílné amplitudě (intenzitě) a fázi (2) vzdálenost vyšší frekvence jsou více tlumeny (čím dále tím méně vyšších frekvencí ve spektru) Akustická impedance - akustický vlnový odpor, je pro každou látku charakteristický (jedná se o charakteristiku prostředí, ne zvukové vlny), rozhoduje o velikosti odrazu akustické energie při dopadu zvukové vlny na rozhraní prostředí o různých akustických vlnových odporech Z = ρ c [kgs -1 m -2 ], [Nsm -3 ] I = p 2 2 Z ρ 1 c 1 koeficient odrazu: R = ( Z ) 2 2 Z1 ( Z + Z ) ρ 2 c 2

7 Vztahy mezi hladinami intenzit, intenzitami a tlaky zvukové vlny Průměrná hladina intenzity (db) Průměrná intenzita (Wm -2 ) 1x10 4 1x10 2 1x10 0 1x10-2 1x10-4 1x10-6 1x10-8 1x x10-12 Průměrný tlak (Pa) ,2 0,02 0,002 0,0002 0,00002 Tedy zvuk při hladině 120 db, který vyvolá pocit bolesti, má průměrnou amplitudu akustického tlaku 20 Pa, tj. cca 0,02% atm. tlaku, průměrný tlak, který vzniká při šepotu (20 db) dokonce tvoří 2/ atm. tlaku. Anatomie a biofyzika slyšení Lidské ucho představuje jakýsi měnič přeměňující mechanickou energii (mechanoreceptor) zvuku na energii elektrickou (v nervové vzruchy). Z anatomického hlediska se lidské ucho skládá ze 3 částí: ucha zevního, středního a vnitřního, Tlakové fluktuace vytvářející zvukové vlny jsou relativně malé, proto je potřeba při jejich percepci určitých zesilovacích prvků. Navíc, vnitřní ucho je vyplněno tekutinou s relativně vysokou impedancí a to má za následek, že značná část energie příchozí zvukové vlny bude odražena zpět do okolí. Střední ucho slouží jako zesilovač akustického tlaku zvukové vlny a ke snížení rozdílu akustické impedance mezi vzduchem a vnitřním uchem. Vnější ucho slouží svým trychtýřovitým tvarem ke sběru zvukových vln, a zesiluje zvukové vlny s frekvencí 3-4 khz.

8 Vnější ucho skládá se z boltce a vnějšího zvukovodu auricula z hlediska percepce zvuku má jen malý význam, je nepohyblivý, což omezuje jeho směrovací funkci, hůře slyšitelné jsou zvuky přicházející zezadu meatus acusticus externus trubicovitého tvaru, délky cca 30 mm a průměru 6 mm, na jedné straně uzavřený bubínkem - k rezonanci a tedy k zesílení zvuku v tomto prostředí nastane za podmínek, kdy frekvence stojaté zvukové vlny bude rovna: ¼ λ f n = (2n-1) v 4L n=1,2,3, uzel -za předpokladu že rychlost šíření zvuku ve vzduchu je 340 ms -1, pak základní rezonanční frekvence pro vnější zvukovod je 2,8 khz. Proto také lidské ucho je nejvíce citlivé ke zvukovým vlnám v okolí této frekvence Bubínek (membrana tympanica) vytváří rozhraní mezi vnějším a vnitřním uchem, Při dopadu zvukové vlny na něj dojde k jeho rozkmitání, tyto vibrace se dále přenášejí na malé kůstky vnitřního ucha. Je to tenká membrána vazivové tkáně o tloušťce cca 0,1 mm a ploše cca 60 mm 2.Může dojít k jeho poškození (ruptuře či perforaci) např. při zvuku vysoké intenzity nad 160dB. Střední ucho -je uloženo v bubínkové vzduchem vyplněné dutině ve skalní kosti -skládá se z bubínku, 3 sluchových kůstek - kladívka, kovadlinky a třmínku, rukojeť kladívka je přirostlá k bubínku, třmínek naléhá do oválného okénka o ploše asi 3 mm 2. Funkční součástí středního ucha je tzv, Eustachova trubice, která spojuje středoušní dutinu s nosohltanem a slouží k upravování tlaků na obou stranách bubínku.

9 Střední ucho Ztráta zvukové energie (rozdíl v akustické impedanci na obou stranách) je ve středoušním systému kompenzována dvěma mechanismy: (1) převod akustického vlnění z relativně velké plochy bubínku na malou plochu oválného okénka, který představuje téměř 20-násobné zvýšení tlaku (60:3) (2) pákový systém středoušních kůstek zvyšuje silový účinek asi 1,3-násobně (nejúčinněji pro Hz) Celkové zesílení: 1,3 x 60/3 Vnitřní ucho je multi-komorový systém ve spánkové kosti skládá se z několika částí: hlemýždě cochlea, váčků sacculus, utriculus, 3 polokruhovitých kanálků receptory sluchového a vestibulárního analyzátoru Sluchová část labyrintu je tvořena spirálově stočeným, asi 35 mm dlouhým kostěným kanálkem hlemýžděm (cochlea). Základnu hlemýždě odděluje od středoušní dutiny přepážka, ve které jsou uložena nad sebou dvě okénka, uzavřená jemnými membránami. Na membránu výše uloženého oválného okénka (fenestra vestibuli) je přirostlá baze třmínku, zatímco membrána níže uloženého kulatého okénka (fenestra cochleae) je volná.

10 Hlemýžď je po celé své délce rozdělen na dvě části, a to jednak podélným kostním výběžkem zvaným lamina spiralis a jednak pružnou blánou, která se na tento výběžek upíná a nazývá se membrána basilaris. Při vrcholu hlemýždě je v bazilární membráně malý otvor zvaný helikotrema, který spojuje prostor nad bazilární membránou a pod ní, Oválné okénko ústí do prostoru nad bazilární membránou, který se nazývá scala vestibuli, kulaté okénko ústí do prostoru pod bazilární membránou, který se nazývá scala tympani. Tenká Reissnerova membrána se vyděluje ze scala vestibuli samostatnou část zvanou ductus cochlearis nebo scala media. Scala vestibuli a scala tympani jsou vyplněny tekutinou zvanou perilymfa, kterámástejnéiontovésložení jako mozkomíšní mok, bílkovin však má dvakrát tolik. Duktus cochlearis obsahuje tzv. endolymfu, která svým iontovým složením připomíná intracelulární tekutinu. perilymfa scala vestibuli scala tympany perilymfa endolymfa Vlastní akustický receptorový systém je reprezentován Cortiho orgánem uloženým na bazilární membráně, obsahuje vláskové buňky, které nasedají na bazilární membránu, a jsou spojeny s nervovými vlákny (membrána obsahuje mnoho vláken o průměru 1 2 µm a délce 75 µm u oválného okénka po 475 µm u helicotremy). Mediálně (směrem k lamina spiralis) jsou v jedné řadě vnitřní vláskově buňky, periferněji jsou ve třech řadách zevní vláskové buňky. Specifickým znakem obou typů receptorových buněk jsou smyslové vlásky stereocilie (o průměru 8-12 µm), deformace stereocilií tektoriální membránou, která na ně naléhá, vede k podráždění receptorové buňky při pohybu bazilární membrány v důsledku šířící se zvukové vlny. Vibrace třmínku a oválného okénka přemísťují perilymfu ve scala vestibuli. Vibrace se přes helicotremu přenáší do scala tympani až ke kruhovému okénku, kde perilymfa zapříčiní jeho vyklenutí. perilymph scala vestibuli scala tympany perilymph endolymph

11 Teorie slyšení dodnes neexistuje uspokojivě přijatelný model k objasnění mechanismu slyšení stanovení intenzity a frekvence zvukové vlny, Teorie polohy A) Helmholtzova rezonanční teorie vlákna v bazilární membráně jsou různě dlouhá, nejkratší v blízkosti oválného okénka a nejdelší v místě vrcholu. Za předpokladu, že všechny vlákna jsou napnutá, potom každé vlákno bude mít svoji rezonanční frekvenci úměrnou své délce (jako u piana nebo harfy), a tedy v závislosti na vibrační frekvenci zvukové vlny budou rezonovat pouze určitá vlákna. Nelze však na základě této teorie pro relativně nízký počet těchto vláken vysvětlit široké frekvenční spektrum slyšení. B) von Békésyho teorie Pohyb bazilární membrány teorie postupující vlny tlak zvuku přenesený na bazilární membránu vyvolá její pohyb směrem k vrcholu, Amplituda vibrující bazilární membrány je odlišná po celé její délce a pozice maximální amplitudy je závislá na frekvenci. Při nízkých frekvencí (25 Hz), vibruje celá membrána a její maximální výchylka se nachází v místě helicotremy, Při vysokých frekvencí (10 khz), maximální amplituda bude v blízkosti oválného okénka, Báze: (vysoké frekvence) APEX: (nízké frekvence)

12 B) von Békésyho teorie Cortiho orgán Stereocilie vnějších vláskových buněk jsou zakotveny v tektoriální membráně, Při jejich vzájemném pohybu dojde k otevření iontových kanálů s následkem depolarizace, následně k uvolnění glutamátu, který stimuluje sensorické neurony Větší míra ohybu -> vyvolá uvolnění většího množství neurotransmiteru- >zvýšení frekvence AP

13 Sluchové vláskové buňky 2 typy vláskových buněk jsou uloženy v lidském Cortiho orgánu Vnitřní (cca 3500) vytváří jednu řadu buněk podél bazilární membrány = primární smyslové buňky (spojeny s 95 % nerv, vláken) Vnější (cca ) ve třech řadách podél bazilární membrány funkci zesilovačů Vrcholky cilií jsou spojeny pomocí vláken, při pohybu cilií dojde ke změně napětí ve vláknech a to způsobí změnu konformace iontových kanálů pro vstup Ca + a K + do buňky Vady slyšení a jejich korekce - významné snížení vnímání některých frekvenčních oblastí, popř. celého rozsahu Příčiny nedoslýchavosti: protržení bubínku, léze sluchových kůstek, nebo imobilizace převodního aparátu (zpravidla hnisavým zánětem středního ucha) nedoslýchavost převodního typu (porušeno vedení vzduchem); poškození vláskových buněk (zvýšenou zvukovou zátěží, ischemií, nebo farmaky které se dostávají do endolymfy (některá antibiotika (např, aminoglykosidy) percepční porucha sluchu (kromě zvýšení sluchového prahu, je často porušena i diskriminace různých tónů (frekvence) Funkce sluchu se zjišťují pomocí audiometru normální audiogram nedoslýchavost převodního typu db vzdušné vedení kostní vedení 40 db vzdušné vedení kostní vedení Hz Hz

14 percepční porucha sluchu postihuje stejnoměrně vzdušné i kostní vedení db vzdušné vedení kostní vedení Hz Tinitus (pocit šelestu) vzniká při neadekvátní depolarizaci vnitřních vláskových buněk, či neuronů sluchové dráhy - ztuhnutí bazilární membrány s narušením mikromechaniky přispívá nejspíše ke stařecké nedoslýchavosti - zhoršená sekrece endolymfy, popř, její resorpce, zvýšená permeabilita do okolních prostorů (míst perilymfy, m, Meniér) Kochleární implantáty Do jisté míry nahrazují nefunkční vláskové buňky v hlemýždi. Principem je dráždění sluchového nervu elektrickým proudem. Vyvolá-li se ve sluchovém nervu drážděním elektrickým proudem akční potenciál, může být vnímán jako zvuk. Kochleární implantát se skládá: z implantabilní části (elektronika a elektrodové pole, jsou implantovány pod kůží za uchem) z vnější části (tzv. řečový procesor), mění zvuk na signál pro stimulační elektrody Podmínka: sluchová dráha od hlemýždě musí být funkční, včetně sluchového centra v mozku elektroda je umístěna ve vodivé kapalině využívá se zavedení elektrod do scala tympani (možné je i zavedení i do vyšších etáží sluchové dráhy) Počet vláken sluchového nervu je cca tisíc, počet elektrod je cca 22. Odtud vyplývá, že slyšení s implantátem nemůže dosáhnout kvality normálního slyšení.) M mikrofon, SP řečový procesor, EC vysílací cívka, RC přijímací cívka, D demodulátor, SE elektrodový systém

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

Biofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA ZVUK

Biofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA ZVUK ZVUK Zvuk je mechanické vlnění částic hmotného prostředí, které se projevuje šířením rozruchu konstantní rychlostí prostředím. Ke vzniku mechanického vlnění je zapotřebí: zdroj rozruchu prostředí ve kterém

Více

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch

Více

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již

Více

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení

Více

Ucho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec

Ucho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec Sluchová soustava Vedle zraku patří sluch k nejdůležitějším smyslům člověka. Sluch člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 16 20 000 hertzů. Nejcitlivější je v oblasti 1000 3000 Hz, což je oblast

Více

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň

Více

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid. AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A

Více

Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu

Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu 1. Teoretický rozbor řešeného problému: 1.1 Smyslové vnímání: Smyslové vnímání definujeme jako příjem a uvědomování si informací z vnějšího a vnitřního prostředí

Více

Zvuk a jeho vlastnosti

Zvuk a jeho vlastnosti PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až

Více

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h Kochleární implantáty s využitím prezentace p. Antona Lacika Sluch Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.

Více

Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění

Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny

Více

Taje lidského sluchu

Taje lidského sluchu Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,

Více

Akustika. Hudební nástroje. 7. Přednáška

Akustika. Hudební nástroje. 7. Přednáška Akustika Hudební nástroje 7. Přednáška Složky hudebního výkonu I - Interpret N - Nástroj P - Akustika prostoru S - Sluch T - Technika Složka Zdroj Kontrola Časové rozložení tónů I, (N) S, T Dynamika I,

Více

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail: AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz

Více

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení

Více

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_190_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 18.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden Izolaní materiály 2. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice HLUK A VIBRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu Otázka: Smyslová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): zizkkl Smyslová soustava RECEPTORY (receptorové buňky, smyslové buňky) buňky smyslových orgánů = čidel buňky schopné podráždění, které přemění na

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie Obsah 1 Vznik a druhy vlnění 1 2 Interference 3 3 Odraz vlnění. Stojaté vlnění 5 4 Vlnění v izotropním prostředí 7 5 Akustika 9 6 Dopplerův jev 12 1 Vznik a druhy vlnění Mechanické vlnění vzniká v látkách

Více

ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů

ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů 1 ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ Akustika se zabývá vznikem, šířením a vnímáním zvuku. Zvuk je jedním z mnoha projevů hmoty. Dochází-li při zpracování zvukového

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Tereza Javorková KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Tereza Javorková KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Tereza Javorková IV. ročník prezenční studium Obor: Logopedie KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM Diplomová

Více

Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

Analýza smyslový vjem

Analýza smyslový vjem SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory

Více

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec

Více

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m Mehaniké kmitání Periodiký pohyb - harakterizován pravidelným opakováním pohybového stavu tělesa ( kyvadlo, těleso na pružině, píst motoru, struna na kytaře, nohy běžíího člověka ) - nejkratší doba, za

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,

Více

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude

Více

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 6. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Kmitavý pohyb Je periodický pohyb

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

Hluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce

Hluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce Hluk je nechtěný zvuk Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce 2 Zvuk = mechanické vlnění λ vlnová délka, v rychlost postupného vlnění, (v = 340 m/s) v λ = vt = T perioda f f frekvence kmitání. Vlnová délka

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

Mapování hluku v terénu (práce v terénu)

Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Označení: EU-Inovace-F-8-17 Předmět: fyzika Cílová skupina: 8. třída Autor:

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku 4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění

Více

Vyšetření sluchu. Úvod do biomedicínského inženýrství. Michal Huptych. Biomedical Data Processing G r o u p

Vyšetření sluchu. Úvod do biomedicínského inženýrství. Michal Huptych. Biomedical Data Processing G r o u p Vyšetření sluchu Michal Huptych Úvod do biomedicínského inženýrství Schéma ucha Schéma sluchového systému Sluch a stáří Oblast slyšitelnosti, hluk db stupnice hlasitostí Vyjadřuje poměr dvou intenzit:

Více

Příručka vznikla v rámci aktivit informační kampaně Evropský týden BOZP 2005 a na základě využití materiálů Brüel & Kjaer Spectris Praha spol. s r.o.

Příručka vznikla v rámci aktivit informační kampaně Evropský týden BOZP 2005 a na základě využití materiálů Brüel & Kjaer Spectris Praha spol. s r.o. Příručka vznikla v rámci aktivit informační kampaně Evropský týden BOZP 2005 a na základě využití materiálů Brüel & Kjaer Spectris Praha spol. s r.o., České hudební společnosti, SONING Praha Centrum akustických

Více

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu Martina Muknšnáblová Péče o dítě s postižením sluchu Poděkování Tuto knihu bych chtěla věnovat vzpomínce na paní Ludmilu Hlavatou z Protivína a paní Marii Prokešovou z Hluboké nad Vltavou, které pro mě

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Enthalpie, H. Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Teplo, které se uvolňuje za konstantního tlaku.

Enthalpie, H. Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Teplo, které se uvolňuje za konstantního tlaku. Enthalpie, H U = Q + W Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Q p = U W = U + p V = U + ( pv ) = H H = U + pv nová stavová funkce ENTHALPIE Teplo, které se uvolňuje

Více

Klasické a inovované měření rychlosti zvuku

Klasické a inovované měření rychlosti zvuku Klasické a inovované měření rychlosti zvuku Jiří Tesař katedra fyziky, Pedagogická fakulta JU Klíčová slova: Rychlost zvuku, vlnová délka, frekvence, interference vlnění, stojaté vlnění, kmitny, uzly,

Více

Akustika pro posluchače HF JAMU

Akustika pro posluchače HF JAMU Akustika pro posluchače HF JAMU Zvukové vlny a kmity (1)! 2 Vnímání zvuku (3)! 2 Akustika hudebního nástroje (2)! 2 Akustika při interpretaci (2)! 3 Záznam hry na hudební nástroje (2)! 4 Seminární a samostatné

Více

5. Vstupy - smyslové systémy

5. Vstupy - smyslové systémy 5. Vstupy - smyslové systémy 5.1. Úvodní obecné povídačky Smyslové orgány, jako vstupní jednotky systémů pro zpracování informace lidského organismu, přivádějí z vnějšího prostředí značné množství informace

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Záznam a reprodukce zvuku

Záznam a reprodukce zvuku Záznam a reprodukce zvuku 1 Jiří Sehnal Zpracoval: Ing. Záznam a reprodukce zvuku 1. Akustika a základní pojmy z akustiky 2. Elektroakustické měniče - mikrofony - reproduktory 3. Záznam zvuku - mechanický

Více

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu

Martina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu Martina Muknšnáblová Péče o dítě s postižením sluchu Poděkování Tuto knihu bych chtěla věnovat vzpomínce na paní Ludmilu Hlavatou z Protivína a paní Marii Prokešovou z Hluboké nad Vltavou, které pro mě

Více

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Surdopedie. zpracovala: Mgr. Jana Nováková

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Surdopedie. zpracovala: Mgr. Jana Nováková Surdopedie zpracovala: Mgr. Jana Nováková Úvod do SURDOPEDIE Surdopedie : surdus hluchý (lat.) paidea výchova (řec.) Surdopedie je součástí speciální pedagogiky, zabývá se rozvojem, výchovou a vzděláváním

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky ) Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.18 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 8.12.2013 Předmět, ročník Fyzika, 2. ročník Tematický celek Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění Téma Zvuk a

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Martina Čermáková IV. ročník prezenční studium Logopedie SPECIFIKA PÉČE O DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PŘED KOCHLEÁRNÍ

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

Šíření zvuku a sluch. Karel Kopecký. Gymnázium Botičská Botičská 424/1, Praha 2

Šíření zvuku a sluch. Karel Kopecký. Gymnázium Botičská Botičská 424/1, Praha 2 Středoškolská technika 2014 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Šíření zvuku a sluch Karel Kopecký Gymnázium Botičská Botičská 424/1, Praha 2 1 Úvod V této práci jsem se zabýval

Více

PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU. MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.

PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU. MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. PRAKTICKÁ CVIČENÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. Úvod Zvuk se od svého zdroje šíří v podobě podélného vlnění ve směru svého postupu různými prostředími, jako jsou plyny, kapaliny a pevné

Více

JEDNODUCHÝCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

JEDNODUCHÝCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 VZDUCHOVÁ NEPRŮZVUČNOST JEDNODUCHÝCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 AKUSTICKÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ A KONSTRUKCÍ Množství akustického

Více

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE K ATEDRA FYZIKY L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 15.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročník 2. Datum odevzdání 29.11.2006

Více

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.20 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 18.12.2013. Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.20 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 18.12.2013. Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.20 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 18.12.2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost,

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH - katedra speciální a sociální pedagogiky - SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE studijní text Mgr. Václav Kvítek 2006 - 2-1. Pojem a

Více

Experimentální analýza hluku

Experimentální analýza hluku Experimentální analýza hluku Mezi nejčastěji měřené akustické veličiny patří akustický tlak, akustický výkon a intenzita zvuku (resp. jejich hladiny). Vedle členění dle měřené veličiny lze měření v akustice

Více

KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PRVKY SDĚLOVACÍ SOUSTAVY DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC.

KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PRVKY SDĚLOVACÍ SOUSTAVY DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC. KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PRVKY SDĚLOVACÍ SOUSTAVY DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

Akustická měření - měření rychlosti zvuku

Akustická měření - měření rychlosti zvuku Akustická měření - měření rychlosti zvuku Úkol : 1. Pomocí přizpůsobené Kundtovy trubice určete platnost vztahu λ = v / f. 2. Určete rychlost zvuku ve vzduchu pomocí Kundtovy a Quinckeho trubice. Pomůcky

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Problém A. V režimu váhového filtru A změřit závislost hladiny akustické intenzity LdB [ ] vibrační sirény na napětí UV [ ] napájecího zdroje.

Více

Definice faktoru. prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném. Frekvence 20-20 000Hz

Definice faktoru. prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném. Frekvence 20-20 000Hz Profesionální poškození sluchu z hluku MUDr. Markéta Petrovová KPL FN USA Brno 1 Definice faktoru Zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném lidským uchem Frekvence 20-20

Více

PROJEKT ZPÍVAJÍCÍ SKLENIČKY

PROJEKT ZPÍVAJÍCÍ SKLENIČKY PROJEKT ZPÍVAJÍCÍ SKLENIČKY Vypracovali: Kamil Al Jamal Konzultant: Věra Koudelková Hana Hrubešová Datum: 14.7.2005 Tereza Holasová soustředění, Nekoř 2005 Úvod V tomto projektu jsme analyzovali jevy spojené

Více

MĚŘENÍ MEZÍ SLYŠITELNOSTI LIDSKÉHO UCHA

MĚŘENÍ MEZÍ SLYŠITELNOSTI LIDSKÉHO UCHA UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Přírodovědecká fakulta Katedra fyziky MĚŘENÍ MEZÍ SLYŠITELNOSTI LIDSKÉHO UCHA Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Anežka Veselá B1701 Fyzika Fyzika se zaměřením

Více

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace

Více

Příloha č. 1. Adresář SPC pro sluchově postižené

Příloha č. 1. Adresář SPC pro sluchově postižené Příloha č. 1 Adresář SPC pro sluchově postižené Hlavní město Praha Praha 5, Holečkova 4, PSČ 150 00 telefon : 257 325 896 e-mail : spc.holeckova@seznam.cz, skoly.sp@post.cz Praha 2, Ječná 27, PSČ 120 00

Více

Akustika a optika. Fyzika 1. ročník. Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie. Mgr.

Akustika a optika. Fyzika 1. ročník. Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie. Mgr. Akustika a optika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie Mgr. Petr Kučera MěSOŠ Klobouky u Brna 1 Obsah témat v kapitole Akustika a optika Kmitavý

Více

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů 3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních

Více

Otázka: Zrakové, sluchové a rovnovážné ústrojí. Předmět: Biologie. Přidal(a): K.Vostracka. A) Zrakové ústrojí. 1) stigma (světločivná skvrna)

Otázka: Zrakové, sluchové a rovnovážné ústrojí. Předmět: Biologie. Přidal(a): K.Vostracka. A) Zrakové ústrojí. 1) stigma (světločivná skvrna) Otázka: Zrakové, sluchové a rovnovážné ústrojí Předmět: Biologie Přidal(a): K.Vostracka A) Zrakové ústrojí 1) stigma (světločivná skvrna) 2) faosomy 3) ploché oko výskyt: prvoci vnímání světla a tmy výskyt:

Více

Přenosový kanál dvojbrany

Přenosový kanál dvojbrany STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Přenosový kanál dvojbrany PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hluku, vlhkosti a intenzity osvětlení

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hluku, vlhkosti a intenzity osvětlení Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hluku, vlhkosti a intenzity osvětlení Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hluku, vlhkosti

Více

OSNOVA. 1. Definice zvuku a popis jeho šíření. 2. Rozdělení zvukových záznamů (komprese) 3. Vlastnosti jednotlivých formátů

OSNOVA. 1. Definice zvuku a popis jeho šíření. 2. Rozdělení zvukových záznamů (komprese) 3. Vlastnosti jednotlivých formátů 1 OSNOVA 1. Definice zvuku a popis jeho šíření 2. Rozdělení zvukových záznamů (komprese) 3. Vlastnosti jednotlivých formátů 4. Výhody, nevýhody a použití (streaming apod.) 2 DEFINICE ZVUKU Zvuk mechanické

Více

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze.

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze. Nejprve několik fyzikálních analogií úvodem Rezonance Rezonance je fyzikálním jevem, kdy má systém tendenci kmitat s velkou amplitudou na určité frekvenci, kdy malá budící síla může vyvolat vibrace s velkou

Více

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Hudební výchova) Tematický

Více

Druhy smyslového vnímání

Druhy smyslového vnímání Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 9: Základní experimenty akustiky Datum měření: 27. 11. 29 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:3 Spolupracovala:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 10. OTVOROVÉ VÝPLNĚ II. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Hluk na pracovišti a jeho následky. MUDr. Beatrica Dlouhá Praha 20.11.2015

Hluk na pracovišti a jeho následky. MUDr. Beatrica Dlouhá Praha 20.11.2015 Hluk na pracovišti a jeho následky MUDr. Beatrica Dlouhá Praha 20.11.2015 Základní pojmy Hluk = jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo škodlivý zvuk Zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním

Více

Příznaky: výtok z očí, přivírání víček, tření hlavy o předměty, otok a začervenání víček.

Příznaky: výtok z očí, přivírání víček, tření hlavy o předměty, otok a začervenání víček. Zánět spojivek Jedná se o zánět spojivky pokrývající 3. víčko. Buňky spojivky hypertrofují (zvětšují se), vyniká útvar, který se podobá velikosti a tvarem malině. Ten dráždí oční kouli. Zánět se projevuje

Více

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK 7. ZVUK A HLUK ZVUK ZVUK JE MECHANICKÉ VLNĚNÍ V LÁTKOVÉM PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE SCHOPNO VYVOLAT SLUCHOVÝ VJEM. FREKVENCE TOHOTO VLNĚNÍ, KTERÉ JE ČLOVĚK SCHOPEN VNÍMAT, JSOU ZNAČNĚ INDIVIDUÁLNÍ A LEŽÍ V INTERVALU

Více

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.)

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.) Disciplína: Úvod do české fonetiky a fonologie 4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.) Obsah kapitoly Text kapitoly Cíle kapitoly Cílem kapitoly je popsat

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Bakalářská práce

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Bakalářská práce JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zemědělská fakulta Katedra zemědělské techniky a sluţeb Studijní program: B4131 Zemědělství Studijní obor: Zemědělská technika, obchod, servis a sluţby Bakalářská

Více

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Ultrazvukové diagnostické přístroje X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Ultrazvuková diagnostika v medicíně Ultrazvuková diagnostika diagnostická zobrazovací

Více

BAHA IMPLANTÁT. Příručka pro praxi:

BAHA IMPLANTÁT. Příručka pro praxi: Příručka pro praxi: BAHA IMPLANTÁT MUDr. Jan Bouček, Ph.D. MUDr. Jiří Skřivan, CSc. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, katedra IPVZ, Praha Základní pojmy Sluchová

Více

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?

Více

PŘÍRUČKA PRO ZAČÁTEČNÍKY ZÁKLADY AKUSTIKY

PŘÍRUČKA PRO ZAČÁTEČNÍKY ZÁKLADY AKUSTIKY nezávislá společnost Kubíkova 12, 182 00 Praha 8 Tel.: 286 587 763 až 4, Fax: 286 580 668 E-mail: greif-akustika@greif.cz, www.greif.cz interní číslo zakázky: standard: revize: 1.1 zpracoval: spolupracoval:

Více

Problematika hluku z větrných elektráren. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o.

Problematika hluku z větrných elektráren. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Problematika hluku z větrných elektráren ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Definice podle legislativy Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu Název DUMu 1 Vymezení pojmu akustika 2 Vznik a druhy zvuku 3 Šíření zvuku 4 Vlastnosti zvuku 5 Infrazvuk, ultrazvuk 6 Základy fyziologické akustiky 7 Základy hudební

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Veronika Lukešová

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Veronika Lukešová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Veronika Lukešová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Veronika Lukešová Studijní obor:

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich

Více

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru 4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu Pomůcky: 1) Generátor normálové frekvence 2) Tónový generátor 3) Digitální osciloskop 4) Zesilovač 5) Trubice s reproduktorem a posuvným mikrofonem 6) Konektory A)

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více