Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Dolní Sázava CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Dolní Sázava Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2523 Rozloha (ha): 398,0326 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 4,1785 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 1 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 393,8541 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 99 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Chocerady, Čerčany, Český Šternberk, Čtyřkoly, Davle, Drahňovice, Hradištko, Hvězdonice, Jílové u Prahy, Kaliště, Kamenný Přívoz, Krhanice, Krňany, Ledečko, Lešany, Lštění, Mrač, Nespeky, Petrov, Poříčí nad Sázavou, Přestavlky u Čerčan, Rataje nad Sázavou, Řehenice, Samopše, Sázava, Senohraby, Soběšín, Stříbrná Skalice, Týnec nad Sázavou, Úžice, Vlkančice Dotčená katastrální území Bělokozly, Břežany u Lešan, Chocerady, Čerčany, Černé Budy, Čeřenice, Český Šternberk, Čtyřkoly, Dojetřice, Drahňovice, Hostěradice, Hradištko pod Medníkem, Hradové Střimelice, Hvězdonice, Jílové u Prahy, Kaliště u Ondřejova, Kamenný Přívoz, Krhanice, Ledečko, Lensedly, Lešany nad Sázavou, Lštění, Luka pod Medníkem, Malešín, Malovidy, Mrač, Nespeky, Pecerady, Petrov u Prahy, Podělusy, Poříčí nad Sázavou, Přestavlky u Čerčan, Radvanice nad Sázavou, Rataje nad Sázavou, Samechov, Samopše, Sázava, Sázava u Davle, Senohraby, Soběšín, Stříbrná Skalice, Třebsín, Týnec nad Sázavou, Vlkančice, Vlkovec

3 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop krajinná charakteristika: Lokalitu tvoří střední aţ dolní tok řeky Sázavy od soutoku s Blanicí u obce Soběšín (78,6 ř. km) aţ po soutok s Vltavou v Davli. Řeka teče často v hluboce zaříznutém údolí. Na toku je zbudováno mnoţství jezů a stupňů. Tok nabízí velké mnoţství typů mikrohabitatů, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí. geologie: V této oblasti se uplatňují především granodiority středočeského plutonu a moldanubické horniny, na kterých leţí vrstva nivních sedimentů. pedologie: Je zde vyvinuta převáţně glejová fluvizem. geomorfologie: Jedná se o podsoustavu Středočeská pahorkatina, celek Benešovská pahorkatina, na východě EVL zasahuje do Vlašimské pahorkatiny. reliéf: Údolí řeky, v některých částech hluboce zařízlé do krajiny. Převýšení horního a dolního konce EVL tvoří 107 m (Soběšín 305 m n. m. Davle 198 m n. m.). Šířka koryta se pohybuje mezi m. klima: Větší část lokality leţí v mírně teplé oblasti, nejspodnější úsek je řazen do teplé oblasti. Fytogeograficky lokalita náleţí do mezofytika, fytogeografický okres Střední Povltaví. Biota flóra a vegetace Břehové porosty jsou tvořeny z velké části vegetací vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů, které se ve střední a spodní části EVL často střídají s říčními rákosinami nebo údolními jasanovo-olšovými luhy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Z křovin zde dominuje vrba křehká (Salix fragilis), z bylin chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a invazní netýkavka ţlaznatá (Impatiens glandulifera). Vlivem eutrofizace a ruderalizace v některých místech dominují ruderální druhy, např. svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V toku lze nalézt vodní makrofyta, např. v horní části lokality v místech v podjezí lakušník vodní (Batrachium aquatile) (AOPK ČR ). fauna V toku je zaznamenáván výskyt přirozených zástupců ichtyocenózy parmového i cejnového pásma povodí Labe. Vyskytuje se zde hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) předmět ochrany na lokalitě, jejíţ početná populace byla zaznamenána v úseku od obce Pikovice blízko soutoku s Vltavou, přes Krhanice, Týnec n. Sázavou a Zbořený Kostelec aţ po Soběšín těsně nad hranicí EVL. Její výskyt je tak pravděpodobný téměř na celém území EVL. Z význačných druhů ryb se zde dále vyskytuje parma obecná (Barbus barbus) a bolen dravý (Leuciscus aspius). Z nejtypičtějších hostitelských druhů larev (glochidií) velevruba tupého se zde vyskytuje jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Zastoupení druhů v rybí obsádce je významně ovlivňováno vysazováním ryb Českým rybářským svazem. Vysazovány jsou druhy kapr obecný (Cyprinus carpio), bolen dravý (Leuciscus aspius), lín obecný (Tinca tinca), cejn velký (Abramis brama), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), candát obecný (Sander lucioperca), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), sumec velký (Silurus glanis) a další. Lokalita je obývána populacemi velkých vodních mlţů, kteří jsou hostiteli jiker hořavky zaznamenány zde byly druhy velevrub tupý (Unio crassus) předmět ochrany na lokalitě, který zde má jednu z nejrozsáhlejších lokalit výskytu v ČR, dále velevrub malířský (Unio pictorum), velevrub nadmutý (Unio tumidus) a škeble říční (Anodonta anatina). Z dalších význačných měkkýšů zde byly zaznamenány druhy škeblička plochá (Pseudanodonta complanata), hrachovka obrácená (Pisidium supinum), bahenka pruhovaná (Viviparus viviparus), okruţanka říční (Sphaerium rivicola) a uchatka široká (Radix ampla). Z korýšů se zde vyskytuje rak říční (Astacus astacus) a invazní rak pruhovaný (Orconectes limosus) (AOPK ČR ). Na celé délce toku pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis). Ze savců vázaných na říční ekosystém se zde vyskytují druhy ondatra piţmová (Ondatra zibethicus), nutrie říční (Myocastor coypus) a pozorována zde byla i vydra říční (Lutra lutra) (AOPK ČR ).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Kód předmětu ochrany: 1134 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 15 % p > 2 % dobré populace není vynikající zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Udrţet populaci ve stavu jako při vyhlášení EVL, případně stav zlepšit. Dříve se z území ČR udával výskyt podruhu Rhodeus sericeus amarus. Jiţ delší dobu je ale známo, ţe se jedná o samostatný druh Rhodeus amarus a původní druh R. sericeus se vyskytuje pouze na Dálném východě. Pro zachování kontinuity s vyhlašovací dokumentací je ale dále pouţíván původní název. Název předmětu ochrany: velevrub tupý Unio crassus Kód předmětu ochrany: 1032 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace přítomná 15 % p > 2 % dobré populace není dobrá zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Udrţet populaci ve stavu jako při vyhlášení EVL, případně stav zlepšit. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Kód předmětu ochrany: 1134 Popis nároků předmětu ochrany: Hořavka obývá především stojaté či pomalu proudící vody niţších poloh, jako jsou některé rybníky, poloprůtočná a mrtvá ramena, zátoky řek a zavodňovací kanály, a to často lokálně v hojném počtu. Vyskytuje se především v místech s nízkou rychlostí proudění vody a dostatkem úkrytů, které mohou představovat vodní makrofyta, převislá pobřeţní vegetace či předměty ve vodě (např. mezi kameny). Obvykle ţije také v místech s měkkým dnem, ve kterém mohou ţít vodní mlţi. V tocích se v zimním období přesouvá do proudných úseků. Zdrţuje se v hejnech, za potravu jí slouţí řasy, rozsivky a rostlinný detrit. Podmínkou výskytu ostrakofilní hořavky duhové je přítomnost vodních mlţů, a to především velevrubů (Unio) a škeblí (Anodonta), jimţ klade jikry do ţaberní dutiny v období od dubna do června, výjimečně aţ do srpna v několika dávkách. Jedná se o krátkověkou rybu, výjimečně se doţívá pátého roku, můţe měřit maximálně deset centimetrů. Na našem území obývá mozaikovitě lokality všech hlavních povodí (Labe, Odry i Moravy), v Čechách se vyskytuje vzácně, zatímco na Moravě je ve vhodných habitatech hojná. Parametry kvality vodního prostředí odráţející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v příloze 6.5 tohoto dokumentu. Hořavka druhová je zařazena do Červeného seznamu ČR jako ohroţená. Druh trpí devastací a ztrátou biotopů k velkému úbytku lokalit, zejména drobných stojatých vod, docházelo především v minulosti. Mezi negativní

5 jevy patří především nevhodné technické zásahy do biotopu vedoucím často k jeho zániku, např. omezení záplavového reţimu v oblasti aktivních aluvií, odříznutí slepých ramen, změny morfologie koryta opevňování dna a břehů, poškozování vodní a pobřeţní vegetace, odbahňování a likvidace litorálního pásma rybníků a nádrţí. Na hořavku má negativní dopad také znečištění vodního prostředí především splachy z polí a průmyslových provozů a eutrofizace. Nevhodné jsou nadměrné odběry vody, např. pro provoz MVE. Z rybníků často vymizela díky intenzifikaci chovu ryb, které postihlo hořavku i mlţe zvýšenou trofií vody, predačním tlakem, sezónním vznikem kyslíkového deficitu i změnami kvality substrátu a ničením litorálu. Kromě ztráty vhodného biotopu je druh ohroţen i ztrátou moţnosti tření při úbytku hostitelů nejranějších vývojových stádií vodních mlţů. Proto musí být ochrana hořavky duhové nastavena dvojsměrně tak, aby umoţňovala podmínky pro rozvoj druhu i hostitelských mlţů. Pro podporu druhu je potřeba podporovat přirozený vodní reţim umoţňující sezonní zaplavování a vytváření nových slepých říčních ramen a tůní. Vzhledem k postupnému zanikání aluviálních vod a velmi omezeným moţnostem přirozeného vývoje říčních systémů majících za důsledek vznik ramen nových, je třeba citlivě obnovovat zaniklá ramena a prodluţovat ţivotnost" existujících tůní a ramen (zprůtočňování, protierozní opatření, někdy také odbahňování). Samotné větší toky obývané přímo hořavkou duhovou vyţadují omezení regulací (zpevňování břehů, těţbu a úpravu substrátu). Rybářské obhospodařování by mělo být pouze extenzivní. V EVL by mělo být vyloučeno pouţívání čeřínků pro lov nástraţních ryb. Název předmětu ochrany: velevrub tupý Unio crassus Kód předmětu ochrany: 1032 Popis nároků předmětu ochrany: Velevrub tupý obývá vodní toky od potoků po největší řeky. Vyskytuje se v místech s měkčím dnem, které mu umoţňuje zahrabání do substrátu. Můţeme se s ním setkat i v málo úţivných tocích ve vyšších nadmořských výškách, kde navazuje svým výskytem na lokality perlorodky říční. Výskyt je udáván z nadmořských výšek m n. m. (max. 610 m n. m.). Druh se ţiví filtrací planktonu z vody. Je odděleného pohlaví, samice v létě vypouští do vody velké mnoţství glochidií. Jejich hostiteli jsou perlín ostrobřichý, jelec tloušť, jeţdík obecný, střevle potoční a vranka obecná. Velevrubi se doţívají obvykle let, přičemţ v méně úţivných tocích mohou dosáhnout věku aţ kolem 50 let. Populace velevruba tupého na většině lokalit v ČR jsou silně rozptýlené a zdaleka nedosahují populačních hustot, které lze pozorovat na nenarušených lokalitách v zahraničí. S ohledem na způsob rozmnoţování se při takto nízkých populačních hustotách dále sniţuje úspěšnost reprodukce, a to bez ohledu na působení dalších negativních faktorů. Parametry kvality vodního prostředí odráţející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v příloze 6.5 tohoto dokumentu. Velevrub tupý je veden v Červeném seznamu ČR jako ohroţený, je také zákonem chráněný jako silně ohroţený druh. Příčinou tohoto stavu je soubor faktorů, které negativně postihují jeho biotop včetně přítomnosti hostitelských organismů. Jeden z hlavních negativních vlivů představuje znečištění toků, zejména eutrofizujícími látkami nebo pesticidy, a nevhodné vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníţenou diverzitu mikrohabitatů koryta, a tím i negativní vliv nejen na mlţe samotné, ale i rybí hostitele glochidií. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. V neposlední řadě je velkým problémem přehrazení toků vodními stupni či jezy, které zamezují protiproudové migrace ryb a způsobují izolaci jednotlivých subpopulací vodních ţivočichů, coţ můţe mít za následek jejich postupné oslabení či vyhynutí. V případě, ţe dojde v určitém úseku toku k vyhynutí druhu, např. následkem znečištění, je znemoţněno, aby se tento druh rozšířil zpětně proti proudu do zasaţeného úseku z níţe poloţených úseků vodního toku. Vhodným managementem je vyloučení působení výše zmíněných ohroţujících faktorů na stávajících lokalitách výskytu velevruba tupého. Opatření směřující ke zlepšení stavu populací druhu je především odstraňování či zprůchodňování migračních bariér na vodních tocích. Toho lze dosáhnout výstavbou vhodně zvolených typů rybích přechodů či obtokových kanálů (bypassů). Ochranu velevruba tupého nelze zajistit pouze opatřeními na stanovištích jedinců. Vzhledem k vysoké konektivitě a transportu látek tímto biotopem zde působí nejen vlivy místní (utváření koryta, hospodaření na toku, invazní druhy), ale i jakákoliv činnost v povodí, ovlivňující jakostní sloţení vody nebo hydrologický reţim. Ochranu lokalit je tudíţ nutné řešit v širším měřítku a přijímat opatření i mimo hranice EVL. Ţádoucí je sníţení znečištění zejména z bodových zdrojů, protierozní opatření v říčních nivách, případně zatravnění pásu podél toků, čímţ by měl být sníţen moţný vliv pouţívaných chemických prostředků na orné půdě v bezprostředním okolí toku. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování poţadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými reţimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán

6 2.5 Vyuţívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti charakteristika a úpravy toku Úsek Sázavy v EVL zahrnuje střední a dolní tok řeky. Koryto řeky je meandrující, nicméně s občasnými úpravami koryta (jezy, stupně na toku, úprava břehových partií...). V některých částech je spád toku vyšší a vyskytují se zde peřejnaté úseky, které se střídají s hlubšími úseky s niţšími rychlostmi toku. V dolní části řeky se jedná o téměř souvislou kaskádu jezů a jejich vzdutí. Tok v EVL, stejně jako v jiných částech řeky, protéká bohatě osídlenou a intenzivně zemědělsky vyuţívanou krajinou a také je zde rozvinutý průmysl. Přímo na řece je řada poměrně velkých měst, mnoho menších obcí a chatových osad. Díky nízké retenci vody v krajině a způsobu vyuţití okolního území všechny sráţky rychle odtékají. V povodí Sázavy se nenacházejí vysoké hory, tání sněhu a tedy jarní vyšší průtoky probíhají většinou v únoru a březnu a dotékají v dubnu, tj. před hlavní migrační sezónou většiny druhů ryb. Zbytek roku je charakteristický velmi nízkými průtoky. V EVL je situace zlepšena oproti výše poloţeným částem přítokem z vodní nádrţe Švihov. Průměrný roční průtok je na úrovni soutoku s Vltavou ve vzdutí nádrţe Vrané 24,3 m3/s. Průtok je ovlivňován odběry MVE, nicméně minimální zůstatkový průtok by měl být pro PO dostačující. Kvalita vody je z hlediska předmětů ochrany a jejich nároků (viz příloha 6.5) ve většině parametrů optimální (Povodí Vltavy s.p. 2015), nepřekvapivě jsou mírně nadlimitní hodnoty u eutrofizujících prvků dusíku a fosforu. Eutrofizace se projevuje i v jiných ekosystémech a je téměř všudypřítomným jevem bez moţného jednoduchého řešení situace. Na mnoha místech jsou vybudovány jezy a stupně přehrazující tok, na některých jsou umístěny MVE. Většina jezů je bez funkčních rybích přechodů. Některé jezy jsou však poškozeny a dají se povaţovat za alespoň částečně migračně průchodné. Povodí Vltavy s. p. souhrnně zpracovalo v letech na vybraných tocích včetně Sázavy studii zaměřenou na vyhodnocení migračních překáţek a návrhy jejich zprůchodnění jak z hlediska ochrany přírody (rybí přechody), tak z hlediska rekreačního vyuţití (sportovní přechody pro vodáky) (Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. 2011). V rámci studie došlo mj. i k vyhodnocení funkčnosti kartáčových rybích přechodů na čtyřech sousedících jezech v okolí obce Sázava umístěných v bývalých štěrkových propustech. Výsledkem je zjištění, ţe efektivnost těchto přechodů dohromady jako celku je velmi malá jednotlivé přechody jsou sice prostupné, jsou však různě velikostně i druhově selektivní. Pravděpodobnou příčinou je vyuţití bývalých propustí jakoţto levnější moţnosti zlepšení migrační bariéry, jejichţ technická kritéria však neodpovídají parametrům rybích přechodů (např. spád, šířka, dostatečně lákavý proud). Tato studie představuje vhodný podklad i pro zvaţované migrační zprůchodnění toku z hlediska PO. Migrační bariéry tvoří negativní vliv pro oba předměty ochrany i ostatní druhy ryb, měkkýšů a dalších organismů z důvodu izolace jednotlivých subpopulací a s tím spojenými negativními důsledky. Na toku jsou občasně realizovány menší vodohospodářské úpravy s různým záměrem (zlepšení provozu MVE, protipovodňová opatření apod.). Problémem zásahů do koryta toků je zejména likvidace mikrostanovišť s různými ekologickými podmínkami a narušení ekologické rovnováhy ekosystému dna toku, která se dlouhodobě utváří. Na ekosystém dna toků je potravně a habitatem vázána většina větších ţivočichů, včetně předmětů ochrany EVL hořavky duhové a velevruba tupého. Druhotně mohou být předměty ochrany ovlivněny poklesem druhové diverzity jako důsledku úbytku mikrostanovišť, a tím můţe dojít k významnému ovlivnění potravní nabídky předmětů ochrany, v případě velevruba i úbytku vhodných hostitelů. rybářské hospodaření Řeka je vyuţívána Českým rybářským svazem (viz kap. 1.4). Jedná se o mimopstruhové revíry. Přítoky jsou většinou pstruhové, méně mimopstruhové. Rybí obsádka se mění od cejnové po parmovou. Předměty ochrany na této lokalitě pravděpodobně nejsou rybářským hospodařením zásadně ovlivněny. V případě hořavky duhové je moţný negativní vliv dravců bolena dravého nebo okouna říčního. Populaci velevruba tupého mohou negativně ovlivnit vysoké počty kaprů, a to spíše na místech s menší rychlostí toku (v nadjezí) díky jejich činnosti rozrývání dna. Významný by tento vliv byl pouze při enormním přesazování těmito druhy. turistika a doprava Oblast je významnou turistickou destinací pro sportovní vodáky, rybáře a pro rekreanty podél řeky je řada kempů, penzionů a především mnoţství chat lemujících víceméně celý tok. Negativními jevy spojené s rekreačním vyuţíváním jsou eutrofizace a ruderalizace stanovišť, destrukce břehové vegetace (např. časté prořezávání vrbových křovin k usnadnění přístupu k vodě, vysekávání chrasticových porostů v kempech), odpadky, na některých místech vršení stavební suti a s tím spojená hrozba znečištění vodního prostředí.

7 Řeku lemuje nebo křiţuje řada komunikací, včetně dálnice D1, vlakové trati podél Sázavy a mnoţství různě velkých místních silnic. Negativní vliv mohou mít splachy látek při nehodách, nebo i z běţného provozu. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Manipulační řády Číslo: Název: Manipulační řád jezu a vodní elektrárny v Ratajích na Sázavě Datum schválení: Platnost od: Poznámka: Další dokumenty Název: Rybářské revíry - předání do uţívání Platnost od: Poznámka: revír Sázava 3 A Název: Rybářské revíry - předání do uţívání Platnost od: Poznámka: revír Sázava 3 B Název: Rybářské revíry - předání do uţívání Platnost od: Poznámka: revír Sázava Název: Rybářské revíry - předání do uţívání Platnost od: Poznámka: revír Sázava

8 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Ţádoucí je udrţení stávajícího přírodě blízkého charakteru toku a preference ponechání toku samovolnému vývoji. Případné vodohospodářské zásahy je nutné provádět pouze v nezbytných případech (např. při ohroţení objektů na březích mostů, komunikací, budov apod.) a při zachování co nejpřírodnějšího stavu koryta toku. Obecně je z pohledu předmětů ochrany nevhodné provádění jakýchkoli zásahů do struktury dna (biotop mlţů) a úpravy břehových partií (tišiny, litorální porosty biotop hořavky). Vhodné je před zásahem zhodnotit stav lokality, přítomnost a potenciální moţnou přítomnost předmětů ochrany a stávajícímu stavu poté přizpůsobit daný zásah. Zásahy je vhodné zahajovat v období, kdy jiţ budou juvenilní stádia PO odrostlejší (a odolnější) a zároveň ještě ryby nebudou mít sníţenou aktivitu v zimě (cca do hranice teploty vody 5 C). Tedy nejlépe zásahy zahájit po konci vegetační sezóny na podzim. Nevhodné je zahajovat práce v chladném období (listopad březen, v posledních letech častěji aţ konec prosince březen), kdy na těchto místech mohou být ryby jiţ ukryty a nutný přesun na jiné místo by pro ně představoval významný výdej energie. Pro sníţení vlivu zásahů na vodní organismy je vhodné maximalizovat šanci jejich úniku do volné vody. Při zásazích v místě výskytu velevruba je ţádoucí začlenit do prací ochranná opatření transfer mlţů, vymezení bezzásahových částí. Transfery ryb je nutné zvaţovat pouze při uzavření části toku (jímkování, čištění náhonů apod.) Zásahy je třeba konzultovat s OOP a příslušnými odborníky (hydrolog, malakolog, ichtyolog). Při realizaci zásahů je třeba věnovat pozornost technickému stavu dopravních a stavebních strojů z důvodu moţnosti úniku ropných produktů. Do mechanismů pouţívat náplně s menším potenciálním vlivem na ţivotní prostředí, tzv. ekologické náplně. Je ţádoucí dosáhnout takových parametrů kvality vodního prostředí, které odráţí nároky předmětů ochrany (viz příloha 6.5). Z hlediska znečištění a eutrofizace je vhodné udrţovat zatravněné pásy podél toku, čímţ by měl být sníţen moţný vliv pouţívaných chemických prostředků na orné půdě v bezprostředním okolí toku. Výstavba nových jezů by měla být vyloučena, naopak je ţádoucí vyhodnotit potřebnost stávajících jezů za účelem moţnosti jejich případného zrušení. Nezbytným opatřením je řeku migračně zprůchodnit, tj. odstranit nefunkční jezy nebo zbudovat na jezech funkční rybí přechody. Z jiţ známých výsledků je patrné, ţe vyuţití starých štěrkových propustí ke zbudování rybího přechodu není dostatečné a bude třeba rozsáhlejších úprav. Z hlediska výstavby rybích přechodů je situace hydrologicky poměrně příznivá, jelikoţ na většině jezů je stanoven dostatečný minimální zůstatkový průtok, jehoţ část lze pro zajištění funkce rybího přechodu vyuţít (Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. 2011). V případě MVE je vhodné zabránit moţnému vstupu ryb do hydraulického obvodu elektrárny, a to instalací jemných česlí a dalších zábran (elektrických, světelných, akustických). Je vhodné zváţit pouţití pomaluběţných typů turbín. V této EVL rybářské hospodaření pravděpodobně nemá významný vliv na PO. Vhodné je zachovat současný reţim. Negativní pro PO by mohla být změna poměrů vysazovaných druhů ve výrazný prospěch dravců nebo kaprů. Při úpravách břehové vegetace (u chat, kempů apod.) je ţádoucí ponechávat pás okolo toku nedotčený a zachovat vegetaci zasahující do vody, kde je vhodný biotop pro hořavku duhovou. 3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka bez zákresu Výstavba rybího přechodu - přírodě blízký typ Péče o vodní tok Rhodeus sericeus amarus (hořavka duhová) 1134, Unio crassus (velevrub tupý) 1032 migrační zprůchodnění všech překážek na toku, tj. vybudování rybích přechodů různých typů dle místních podmínek v době nižšího stavu hladiny (léto) vhodné by bylo vyhodnotit potřebnost jezů, hrází, stupňů a zvážit jejich zrušení

9 4. Závěrečné údaje 4.1 Pouţité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ( ). Nálezová databáze ochrany přírody: [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. BERAN, L. (2002). Vodní měkkýši České republiky - rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. Uherské Hradiště: Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum s. BERAN, L. (2012). Vodní měkkýši, In: MACHAR, I.; DROBILOVÁ, L. et al. Ochrana přírody a krajiny v České republice. Vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení: II. díl. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 440 s. ISBN DOUDA, K.; BERAN, L. (2009). Ochrana velevruba tupého v České republice: současný stav, problémy a aktuality. Ochrana přírody. Číslo 2, ISSN X. HANEL, L.; LUSK, S. (2005). Ryby a mihule České republiky: Rozšíření a ochrana. Vyd. 1. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim. 447 s. ISBN MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. Povodí Vltavy s.p. (2015). Jakost povrchových vod - profily Sázava: Výpisy statistických veličin na období a Archivuje Povodí Vltavy s.p. Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (2011). Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy: 3. hodnocení SÁZAVA. 26 s. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková stredni.cechy@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ES Evropský seznam EVL Evropsky významná lokalita MVE malá vodní elektrárna OOP orgány ochrany přírody OP ZCHÚ ochranné pásmo zvláště chráněného území PO předmět ochrany ř. km říční kilometr SDO Souhrn doporučených opatření ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

10 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Dolni_Sazava_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ _Dolni_Sazava_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty CZ _Dolni_Sazava_parametry_prostredi_horavka_duhova.pdf Příloha 6.5 Parametry prostředí pro PO hořavka duhová CZ _Dolni_Sazava_parametry_prostredi_velevrub_tupy.pdf Příloha 6.5 Parametry prostředí pro PO velevrub tupý