Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Sedlečský potok CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Sedlečský potok CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Sedlečský potok Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2589 Rozloha (ha): 2,682 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany navrženo vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2,682 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Jankov, Veliš, Zvěstov Dotčená katastrální území Čestín u Jankova, Libouň, Nespery, Sedlečko u Veliše, Veliš, Zvěstov 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: V území převažují horniny moldanubika, konkrétně migmatity. Geomorfologie: Území leží ve Vlašimské pahorkatině. Reliéf: Nepříliš zaříznuté údolí potoka v okolním kopcovitém terénu. Pedologie: V údolí potoka se vyskytují gleje, v širším okolí kambizemě. Krajinná charakteristika: Sedlečský potok je meandrujícím malým vodním tokem o šířce do 1,5 m. V korytě převažují jemné sedimenty nad písčito-kamenitým substrátem. Do potoka ústí několik rybníků, další (převážně zaniklé či dočasně vypuštěné) se nacházejí přímo na toku.

3 Biota Potok má převážně přirozené menadrující koryto, úpravy bývají spíše omezené a omezené. Protéká mělkou nivou v kultruní krajině, břehy potoka často obklopují porosty olší a vrb. Nelesní vegetace nivy je spíše ruderální, s nejvyšší pravděpodobností ovlivněná splachy živin z okolních zemědělských pozemků. Lze však nalézt i zachovalejší fragmenty pcháčových či bezkolencových luk, tužebníkových lad či porostů vysokých ostřic. Některá místa invadovala netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera). Potok skýtá poměrně bohatou stanovištní nabídku a kvalita vody (třebaže ovlivněná zemědělstvím v okolí) vyhoovuje řadě živočichů, popřípadě i některých rostlin (některé vzácnější druhy řas). Kromě mihule potoční zde byl na více místech opakovaně zaznamenán i rak říční (Astacus astacus). Drobnou bitotu tvoří chrostíci, jepice rodu Epeorus, střechatky, hojně se vyskytují drobní korýši (blešivci). Z obojživelníků zaznamenán skokan hnědý (Rana temporaria) a lze očekávat i výskyt dalších druhů. Tvarová členitost kynety umožňuje vznik potřebných stanovišť pro rozmnožování a vývoj předmětu ochrany. Migrační prostupnost EVL není zcela zachována, místy ji komplikují nevhodně umístěné propustky (vyznačeno v mapě managementových opatření) a nad obcí Sedlečko též hráz v současosti vypuštěného rybníka. Potok však již v tomto místě přestává být dostatečně vodnatý a jeho využitelnost pro mihuli je nízká. Nejvyšší část toku v délce přibližně 1,5 km od horního konce EVL je silně narušena, tok je napřímený a protéká ruderálními porosty uprostřed pole, železité sedimenty ukazují na zvýšené znečištění vody.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachování stavu v době vyhlášení EVL 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Popis nároků předmětu ochrany: Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými náplavami ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Obývané náplavy nemusí být rozsáhlé a mohou pokrývat jen malý zlomek plochy dna. 1 m2 vhodného stanoviště obývají místy i desítky larev, jež bývají nacházeny nejčastěji v pobřežním pásmu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Minohy se živí především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Naopak dospělci již potravu nepřijímají, střevo jim postupně degeneruje. Tento proces většinou začíná během října, kdy u larev přibližně ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze a stávají se z nich plodní dospělci. Po tření, které se odehrává na přelomu května a června na hrubopísčitých nánosech, mihule potoční hynou. Třecí migrace proti proudu probíhají ve dne i v noci. Mihule dokáží překonat rychlost proudu do do 0,8ms-1, překážky vyšší jak 10 cm, jako jsou například jezy, jsou pro ně nepřekonatelné. Mihule potoční dorůstají délky do 19 cm. U tohoto druhu je obzvláště důležité vyloučit významný vliv negativních faktorů, především zahlubování i zpevňování koryta. Zásahy správců toku do jemných náplavů je nutné předem velice pečlivě posuzovat. V případě, že se v EVL vyskytují regulované partie toku, které by mohly po revitalizaci představovat vhodný biotop pro mihuli potoční, je vhodné je upravit (rozvolnit) pomocí ručních nástrojů a lehké techniky. Při revitalizaci nesmí být ohrožen splaveninový režim níže obývaných stanovišť mihulí. Kusy dřeva napadané do toku je v něm možné ponechat. Údržba břehových porostů musí být v souladu s ochranou trasy koryta zaručující přirozenou různorodost proudění a sedimentace v toku. V průběhu tření mihulí (květen červen) je nutné predační tlak maximálně eliminovat, v tomto období je proto vyloučeno vysazování lososovitých ryb úplně (s výjimkou tohoročků). Management v širším okolí evropsky významných lokalit Prioritním opatřením musí být zprůchodnění migračně neprostupných příčných staveb na tocích a omezení realizací nových zařízení vyžadující odběry vody (MVE, zavlažování, zasněžování). Zejména je nutné citlivě stanovovat výši minimálních zůstatkových průtoků se zohledněním individuálních charakteristik lokality. Je nutné eliminovat dlouhodobá znečistění vody ohrožující existenci druhu v trvale vodnatých oblastech výstavbou komunálních čistíren odpadních vod. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán

5 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Zásahy do vodního toku Koryto potoka je z velké části přirozené. V místech drobných zásahů do tvaru koryta je tok většinou schopen samovolné renaturace. Na potoce byly v minulosti vybudováno pět vodních nádrží, z nichž čtyři jsou v současnosti vypuštěné, či zcela zaniklé. Hráz největšího ze zmíněných rybníků, který se nachází nedaleko obce Vestec, je provalená, její těleso je zcela zarostlé dřevinami a potok ihnad pod hrází začíná vytvářet menadry. V bývalé zátopě rybníka jsou břehy toku již obsazeny poměrně vzrostlými olšemi a koryto se spontánně navrací do přirozeného stavu, což lze považovat vzhledm k předmětu ochrany za příznivé. Území EVL křižuje několik cest, z nichž dvě jsou doplněny pro mihuli neprůchodnými propustky. Jeden se nachází v obci Sedlečko a vzhledem k dále uvedenému je jeho význam nižší, druhý umístěný nedaleko Vlastišova je však migrační překážkou rozdělující velmi příhodné části toku a na stavu populace mihule se tedy jeho vliv bude projevat výrazně negativně. V obci Sedlečko je tok ovlivněn skutečností, že protéká přes soukromé pozemky, místy i v blízkosti staveb. Koryto je v těchto místech svépomocně regulováno a opevňováno. Vyzdění je různého stáří a je tvořeno pouze na sucho kladenými kameny (což představuje příznivé prostředí pro raka říčního). Nad obcí je umístěn rybník, v současné době vypuštěný. Jeho hráz je pro mihuli nepřekonatelnou migrační překážkou. Počínaje Sedlečkem má již tok potoka velmi nízký a pravděpodobně nepravidlený průtok, neslouží tedy jako vhodné stanoviště pro předmět ochrany (i přesto je však pro něj významný) a negativní vliv migrační překážky tak lze považovat za málo významný. Niva i tok pod hrází jsou silně ovlivněny uvolněným sedimentem. Koryto potoka v zátopě se ztrácí ve vegetaci a jako prostředí je zcela nevyhovující, jak pro mihuli, tak i některé další významné organismy. Na počátku tohoto století, při pokusu rybník napustit přehrazením požeráku, potok pod rybníkem na jednu sezónu zcela vyschl, což způsobilo hromadný vodní bioty včetně předmětu ochrany. Stav potoční cenózy se od té doby pomalu obnovuje. V závěrečném úseku EVL, v délce přiblžně 1,5 km je koryto potoka napřímeno (pravděpodobně však nevyzděno). Význam samotného koryta pro předmět ochrany je v těchto místech již spíše okrajový, napřímením však výrazně klesá samočistící schopnost toku a znečištění zemědělskou činností, které je zde patrné, se tak může snáze přenášet do nižších částí toku. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

6 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Na velké části toku plně postačuje ochrana přirozeného koryta potoka a jeho spontánního vývoje. Kromě ochrany před jinými než revitalizačními zásahy do tvaru kynety je třeba zabránit umistťování migračních překážek. V případě obnovy zaniklých rybníků je nutno zajitit kontinuitu toku vybudováním obtočné strouhy, která bude svým tvarem a materiálem napodobovat přirozené koryto, případně použít jiná dostupná opatření, jimiž by se dosáhlo stejného účinku. Budování nových rybníků by mělo být zcela vyloučeno. V obnovených rybnících je třeba zamezit intenzivnímu či polointenzivnímu chovu ryb. Při vypouštění rybníků, především při výlovech je třeba zabránit znečištění potoka jemným sedimentem, popřípadě i úníku ryb, který by vedl ke zvýšení predačního tlaku na mihuli. Napouštění rybníků je třeba provádět pod dohledm OOP. Pokud by mohlo vést k významnému omezení průtoku vody v potoce, nemělo by být umožněno. Stávající propustky, které představují neprostupnou migrační překážku, je třeba nahradit vhodnější stavbou - lávkou, která nebude přerušovat tok a pod níž bude možné zachovat dno i břehy ve stavu přírodě blízkém. Při odstraňování propustků a budování nahrádního přechodu je třeba v nejvyšší možné míře šetřit přiléhající části koryta. V úseku mezi Sedlečkem a Libouní (asi 3/5-2/3 délky potoka v EVL), který je pro předmět ochrany nejvýznamnější partií EVL, je koryto výborně zachováno a kromě odstranění migračních překážek není v současné třeba žádných revitalizačních zásahů. Nad Sedlečkem význam potoka jako stanoviště mihule postupně klesá, stále se zde však mohou vyskytovat jiné významné druhy potoční cenózy a jeho stav se promítá do stavu v nižších úsecích. V případě, že by rybník umístěný nedaleko obce již nebyl nadále využíván, je za dostatku prostředků vhodné zprůchodnit jeho hráz a revitalizovat část potoka v zátopě vytvořením přírodě blízkého tvaru kynety a odstraněním rybničního sedimentu v místě toku. Na následujících 1,5 km délky je morfologie toku dobrá a nevyžaduje žádné zásahy, naopak je třeba ji před případnými úpravami chránit. Závěrečný úsek potoka by opět bylo vhodné revitalizovat, aby se tak zvýšila jeho samočistící schopnost i využitelnost pro vodní biotu (třebaže nikoliv pro mihuli potoční). Aby revitalizace byla účinná je však třeba upravit i širší okolí potoka (již mimo hranice EVL) a vytvořit v nivě dostatečně široký pás, který by potok chránil před zemědělským znečištěním. V případě vyhlášení ZCHÚ lze, aby toto území či jeho ochranné pásmo zahrnovalo také nivu v širším okolí potoka, především z důvodu zlepšení možností ochrany samotného potoka a jeho v průběhu času se měnícího koryta. Předmět ochrany ZCHÚ by měl být rozšířen o další ohrožené druhy, jmenovitě raka říčního, jejichž ochranářský význam v území je prakticky rovnocenný předmětu ochrany EVL. Předmětem ochrany ZCHÚ by též měla být sama morfologie toku, což je fenomén, který dosud na území ČR nepožívá adekvátní ochrany. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha) brát v zřetel potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční. Vysazování dravých ryb by mělo být zcela vyloučeno v době tření, tedy v květnu a červnu. 3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3 Název managementového opatření Odstranění překážky na toku Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Lampetra planeri (mihule potoční) Popis opatření Odstranění propustků a jejich náhrada za vhodnější typ přechodu; obnova koryta v místě propustku; potenciální zprůchodnění hráze rybníka nad Sedlečkem v rámci revitalizace toku Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 3, 4 Název managementového opatření Revitalizace vodního toku, říčních ramen Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Lampetra planeri (mihule potoční) Popis opatření revitalizace vybraných částí toku narušených stavbou rybníka či regulací; minimalizovat znečištění nižších partií toku sedimentem Kalendář pro management Poznámka opatření má pro předmět ochrany sekundární význam

7 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

8 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Sedlecsky_potok_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Sedlecsky_potok_Pece_o_vodni_tok.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště