VLIV VÝIVY A HNOJENÍ NA KVALITU OLEJNIN

Transkript

1 VLIV VÝIVY A HNOJENÍ NA KVALITU OLEJNIN H ivna,l. - Richter,R. Olejniny zaujímají významné místo v rostlinné výrob. Jejich zastoupení na orné p d dosáhlo v r t ináct procent. Pro sklize v roce 2001 bylo dle SÚ zaseto ha olejnin z toho cca 344 tis. ha epky, 28,5tis. ha slune nice, 34,4tis. ha máku, 21tis. ha ho ice a 2,7tis ha sóje. epka ozimá Ozimou epku p stujeme na nejkvalitn jích p dách epa ského typu. Nejlépe jí vyhovují p dy biologicky inné s neutrální a mírn alkalickou reakcí (6,0-7,5). epka má 2-3 x v tí poadavky na iviny ne obiloviny. Na 1 t semene a odpovídající mnoství slámy od erpá v pr m ru 50 kg N, 10,9kg P, 50 kg K, 45 kg Ca a 4,8 kg Mg. Pom rn zna né nároky má i na síru a z mikrobiogenních prvk na bór (0,3 kg) a zinek (0,6 kg). Do p dy se ve slám vrací zna né mnoství organických látek a ivin - draslíku (90 %), vápníku (90 %) a ho íku (84 %). epku doporu ujeme p stovat na p dách, které vykazují optimální p dní vlastnosti, jak je uvádí tab.1. Tabulka 1 - P dní vlastnosti pro epku ozimou Ukazatel Hladina ivin v p d minimální optimální Maximální ph/kcl 5,8 6,0-6,5 7,2 P (mg.kg -1 p dy) K (mg.kg -1 p dy) Mg (mg.kg -1 p dy) U mikrobiogenních prvk jsou optimální obsahy 2 mg B, mg Zn, mg Mn, 9-14 mg Cu a 0,05-0,06 mg Mo na 1 kg zeminy. P i niím ph a nízkých hladinách ivin v p d ozimá epka výrazn sniuje výnos (Fábry a kol. 1992). Výnos ozimé epky je ovliv ován následujícími parametry: - po tem eulí - po tem semen v eulích - hmotností 1000 semen - kvalitativními parametry (obsah tuku, obsah glukosinolát aj.) Ve spot eb ivin pat í epka k nejnáro n jím plodinám. Na podzim odebírá nejvíce dusíku a draslíku. Také na ja e se vlivem rychlé regenerace výrazn zvyuje p íjem ivin (obr. 1 a 2). 10

2 Koncentrace ivin v pr b hu vegetace prokazuje, e ozimá epka má nejv tí nároky na dusík, draslík a vápník (tab. 2). Celkov nií odb r ivin je na po átku vegetace zp soben mení produkcí suiny a na ja e sníením hmotnosti rostlin v d sledku zmrznutí. Vlivem rychlé regenerace na ja e nastává také rychlý píjem ivin, který vede k intenzivnímu odb ru a nejv tí ást spadá do období po átku kvetení epky. Charakteristický je pokles odb ru N, Ca, S v dob zralosti, zp sobený sníením produkce suiny nadzemní biomasy a také resorpcí ivin do ko en. Obrázek 1 Odb r ivin b hem vegetace u epky (podle Vokerui a kol. 1975): I. podzim, II. po p ezimování, III. po átek kvetení, IV. kvetení, V. plný kv t, VI. po odkv tu, VII. sklize Tabulka 2- Obsah ivin v suin rostlin u ozimé epky fáze r stu biomasa % mg.kg -1 su. (t.ha -1 ) N P K Ca Mg S B Zn podzim 1,0 4,2 0,39 3,80 2,00 0,20 0, regenerace rostl. na ja e 2,5 4,8 0,48 2,90 1,60 0,18 0, butonizace 5,5 4,9 0,50 3,60 1,90 0,18 0, kvetení 10,0 4,2 0,46 3,00 1,60 0,15 0, nasazení eulí 18,0 2,0 0,34 2,10 1,50 0,11 0,45 15 semena - sklize 3,0 3,3 0,60 0,82 0,50 0,25 0, Z celkové spot eby dusíku p ipadá asi 20 % na podzimní r st, 36 % na jarní období regenerace, 31 % na období intenzivního r stu do po átku kvetení, 11 % na období kvetení a zbytek (2 %) na dozrávání. Rozdílná pot eba dusíku v pr b hu vegetace ukazuje také na nezbytnost d lené výivy tímto prvkem. Optimální výiva dusíkem je d leitá pro dostate né olist ní, p sobí p ízniv na zaloení generativních orgán, po et eulí a semen p i sklizni. Nedostatek dusíku zvyuje opad kv tních pupen a kv t. P ehnojení dusíkem zhoruje p ezimování, zdravotní stav porostu a vede k nevyrovnanému kvetení i dozrávání. Klesá obsah sacharid a tím se sniuje i obsah tuku v semeni. 11

3 Obrázek 2 R stové fáze ozimé epky epka má také vysoké nároky na draslík. Ten zvyuje mrazuvzdornost rostlin, zaji uje optimální vodní provoz (sniuje výpar), pozitivn p sobí na kvetení a vylu ování nektaru, co vede k intenzivn jímu náletu vel. Dále p sobí fytosanitárn (sniuje napadení erní epkovou - Alternaria brassicacea). Fosfor má významnou úlohu pi kvetení a tvorb plod. Nedostatek P vede k nevyrovnanému kvetení a omezuje tvorbu semen. Ho ík spolu s dusíkem p ízniv p sobí na listovou plochu a pozitivn ovliv uje tvorbu epkového oleje. Ozimá epka, tak jako vechny brukvovité plodiny, má zna né nároky na síru, její pot eba kulminuje mezi obdobím intenzivního r stu a odkv tem (obr. 1). V tomto období se od erpá z p dy denn podle Fábryho 0,5-1,0 kg síry z 1 ha. Síra je pro rostliny ivotn d leitá, protoe se podílí na syntéze bílkovin a tuk. Plní také fytosanitární funkci proti houbovým chorobám. Ur ení stupn zásobení rostlin sírou je moné odb rem list z horní t etiny lodyhy. Pot eba hnojit sírou nastává tehdy, kdy obsah vekeré síry v listech klesne pod 0,65 %. P i poklesu koncentrace síry pod 0,35 % je nutné po ítat s výrazným sníením výnosu (Schnug 1984). Produkcí 1 t semene se od erpá kg síry. 12

4 Výiva a hnojení epky epka pízniv reaguje na organické hnojení. Vzhledem k tomu, e vyaduje vytvo ení meziporostního období v délce 2-4 týdn pro pípravu se ového l ka, je nejvhodn jí ji za adit do druhé trat organického hnojení. Kejdou m eme epku hnojit p i p edse ové p íprav, nebo na podzim (ve fázi pravého listu - kolem 30 kg N.ha - 1 ), nebo asn na ja e v období regenerace. Aplikaci kejdy b hem vegetace umo uje vhodná mechanizace (mezi ádkový hadicový aplikátor kejdy). epku adíme mezi plodiny, vyadující optimální hodnotu ph 7,0. Oblast jejího p stování je vak lokalizovaná od p d neutrálních a po siln kyselé. Nedostatek vápníku sniuje výnosy o %. Pro úpravu ph se pouívají vápence (dolomitické vápence) a v USA se doporu uje i jemn mletý sádrovec (u nás pod ozna ením Pregips). S ohledem na zvýené nároky na P a K zapracujeme tato hnojiva ji p i p íprav p dy k setí. P ednost dáváme jednoduchým superfosfát m (14 % S) a draselným hnojiv m se síranovou formou (síran draselný - 18 % S, Patentkali -17 % S). Základem výivy p i vyrovnaném obsahu vech ivin je hnojení dusíkem. Podle Janovce (1988) p i jeho optimálním obsahu v p d (N min. kolem 40 kg.ha -1 ) je p edse ové hnojení dusíkem kodlivé, protoe podporuje vegetativní r st a tvorbu "vysokonohé epky". Tam, kde je obsah dusíku nízký, je nutné p ihnojit p ed setím. Zaoráváme-li slámu p edplodiny, je vhodné aplikovat DAM 390 nebo hnojivo Betaliq. Z tuhých hnojiv m eme pouít nap. síran amonný, NPK s vhodným obsahem dusíku, LAV 27, hydrosulfan nebo DASu. Dusík aplikujeme vdy v bramborá ském výrobním typu, jsou-li p edplodinou dv obiloviny a p stujeme-li epku na p d lehké s nízkým obsahem N min.. V tomto pípad pouijeme kg N ve form LV, LAV, LAD. Pokud zjistíme na rostlinách po átkem íjna nedostatek N (slabý r st, loutnutí list od spodu), p ihnojíme dávkou kg.ha -1 (ve form LV nebo kejdy). I. dávka dusíku (regenera ní) slouí k regeneraci ko enového systému. Aplikuje se brzy zjara. Dávka se volí podle chemického rozboru rostlin, odebraných na podzim. Pokud se neprovede rozbor, doporu uje se hnojit kg N.ha -1 (u hybrid volit horní hranici); vyí dávku pouijeme také p i silném pokození list b hem zimy. Z hnojiv se doporu uje LV, LAV, LAD, DASA, dusi nan amonný, cca 20t kejdy o su. 5%. Pokud hrozí návrat zimy, dávku rozd líme nadvakrát. II. dávka dusíku se aplikuje 2-3 týdny po první jarní dávce a p sobí na regeneraci nadzemní hmoty a p i dlouivém r stu. Spolu s II. dávkou je vhodné aplikovat kg Mg0 (ve form MgN-solu). Dávku N up es ujeme podle obsahu N min. a chemických rozbor list (tab. 3). Nejvhodn jím hnojivem je DAM-390 spolu s ho íkem (MgN sol),, Agrosam 240, pípadn s borem i zinkem, z tuhých hnojiv LAV. Vhodná je kombinace Samu s Damem. Upozor ujeme, e nelze míchat Agrosam s ho kou solí nebo MgN solem. V tomto období je velmi vhodné aplikovat také bor a to ve form Campofortu special B nebo Foliboru, p íp. jiných hnojiv obsahujících bor. V p ípad zaznamenaných deficiencí makro i mikroelement m eme s úsp chem vyuít mimoko enovou výivu t mito prvky prost ednictvím r zných na naem trhu dostupných hnojiv. Výsledky z aplikace hnojiv typu Campofort dosaené v rámci pokus provád ných v roce 2000 na lokalit Bystrovany u Olomouce s odr dou ozimé epky Bristol jsou uvedeny v grafu 1 a tab

5 Ukazatel Tabulka 3 - Kritéria pro hodnocení stavu výivy ozimé epky Biomasa suiny rostlin (t.ha -1 ) Podzim Regenerace ko en I. dávka Regenerace rostlin II. dávka 1 2,5-5,5 Konc. N 4,20 5,00 5,00 Dohnojení N (kg.ha -1 ) podle chem. analýzy P 0,40 0,50 0,50 K 3,80 3,60 3,60 Ca 2,00 1,90 1,90 Mg 0,20 0,18 0,18 do 90% podle do % stavu nad 100% porostu lutá poupata III. dávka *Poznámka: dohnojení dusíkem se provádí podle stavu výivy rostlin dusíkem v % jeho obsahu na optimální koncentraci N. U pokozených porost se dávka N zvyuje o kg.ha -1 (aplikace v LV, LAV, LAD). U hybrid je nutné dávku N o cca 20% zvýit. Nemáme-li k dispozici konkrétní výsledky rozboru, pouijeme dávku 60 kg N. ha -1. Graf 1 Vyhodnocení výnosových výsledk po aplikaci Campofortu (Bystrovany 2000) 3,9 3,7 3,5 3,3 t/ha 3,1 2,9 2,7 2,5 1 kontrola 2,926 3,793 3,439 3,467 3,614 3,456 2 CF s B 3 CF Garant K 4 CF Plus 5 CF Garant P 6 CF Special Zn 7 CF Special Mn 3,273 14

6 Tabulka 4 - Vyhodnocení obsahu tuku a jeho produkce (lokalita Bystrovany) Varianta % tuku v suin rel.% Výnos tuku/ha rel % 1 49, ,326 t ,40 100,26 1,563 t 117,9 3 50,23 101,95 1,602 t 120,8 4 49,17 99,80 1,635 t 123,3 5 50,67 102,84 1,768 t 133,3 6 50,7 102,90 1,612 t 121,6 7 49,47 100,41 1,490 t 112,4 III. dávka dusíku se aplikuje nejpozd ji ve fázi lutých poupat, nejlépe podle chemických rozbor rostlin. Tam, kde nejsou rozbory k dispozici, pouijeme dávku kg. ha -1. Z hnojiv je nejvhodn jí DAM-390, p ípadn jiná kapalná N - hnojiva. Dalí aplikace dusíku posunuje prodluuje termín sklizn epky. Ozimá epka má zna né nároky na síru, její nedostatek se me projevit zpomalením r stu, chlorotickým vzhledem list, zm nou barvy kv tu aj. Z tohoto d vodu lze doporu it k I. a II. p ihnojení dusíkem dusíkatá hnojiva se sírou. Foliární výiva sírou v polních pokusech prokázala pozitivní vliv na výnos, obsah tuku a jeho výt nost pi koncentraci síry v rostlinách v rozmezí 0,51-0,56 % (tab. 5). Tabulka 5 Vliv foliární výivy N a S na výnos ozimé epky a obsah tuku (Richter, H ivna 1997) Schéma hnojení Výnos semene (t.ha - 1 ) Rel. srovnání (%) Obsah tuku (%) Výt nost tuku (t.ha -1 ) Rel. srovnání (%) Kontrola 3, ,0 40,2 1, ,0 DAM-390 (N 1 ) 4, ,4 41,5 1, ,9 DAM-390 (N 2 ) 4, ,6 41,5 1, ,2 DAM SA (N 1 ) DAM SA (N 2 ) 3, ,8 42,4 1, ,5 4, ,2 43,2 1, ,2 Vedle uvedených ivin je ozimá epka náro ná i na adu mikroelement. Významnou roli zde hraje bor, na který je skupina rostlin rodu Brassica zvlát náro ná. Bor je nutný pro dostate ný floémový transport sacharózy. Prokázaná je nezbytnost boru p i klí ení pylu a v dalích procesech oplod ování, pi syntéze bun ných st n a lignifikaci, v metabolismu ribonukleových kyselin, auxinu aj. Bor se úastní mnoha 15

7 fyziologických proces, které jsou iniciovány sv tlem, p sobením zemské tíe, fytohormony (Tanada 1995). Významná je jeho úloha p i metabolismu cukr, kdy se tvo í estery s alkoholy a cukry, které mohou v této form snadn ji pecházet pes bun né membrány ne samotné vysoce polární molekuly cukr. Pozitivn ovliv uje také p íjem P a jeho inkorporaci do nukleotid (Richter et al. 1994). Bor má také vztah k syntéze cytokininu a zvyuje hladinu auxinu. Jeho nedostatek se me projevovat rzným zp sobem. Deficience zpravidla u epky za ínají od vegeta ního vrcholu, kde dochází k redukci kv t a eulí, zpomaluje se dlouivý r st, rostliny jsou siln jí, asto praskají a v padí list vyráejí postranní výhony (Van k et. al.1998). Bor mimo jiné napomáhá lepímu vyuití vápníku v procesech látkové vým ny v rostlinách. P i nedostatku boru rostliny nemohou normáln vyuít vápník, i kdy se ho v p d nachází dostate né mnoství. Je prokázáno, e rostliny intenzivn p ijímají bor v p dách s vyím obsahem draslíku (Anspok 1990). Bor je tedy významnou mikroivinou které je zapot ebí také z pohledu p stování ozimé epky v novat náleitou pozornost. Význam aplikace boru podporují také výsledky dosaené na 3 lokalitách pi aplikaci Foliboru (4%B, 3%N) v dávce 200 (B1) a 400 (B2) g.ha -1 B v pr b hu vegetace formou mimoko enové výivy (tab.6). Tabulka 6 Vliv foliární výivy Foliborem na výnos semen ozimé epky ( H ivna et al 2000) Stanovit Bystrovany Morkovice Ji ice t.ha -1 rel. % t.ha -1 rel. % t.ha -1 rel. % Kontrola 3, ,0 3, ,0 2, ,0 B 1 4, ,3 3, ,3 3, ,3 B 2 4, ,5 3, ,8 3, ,1 DT ,132-0,316-0,222 - DT ,191-0,460-0,323 - Mimo bor je to i zinek, který podporuje v tvení a p i obsahu mg Zn.kg -1 zeminy (1 M HCl) zvýil výnos o 20-25% (Richter et al. 1986). Mák V naich podmínkách je mák významnou technickou plodinou i olejninou. Vyzna uje se nií osvojovací schopností pro iviny. V pr m ru od erpá na 1 t semene a odpovídající mnoství makoviny 40 kg N, 8,8 kg P (20 kg P 2 O 5 ), 41,5 kg K (50 kg K 2 O) a 4,8 kg Mg (8 kg MgO). 16

8 Nejvhodn jími p edplodinami máku jsou organicky hnojené plodiny nebo vikvovité rostliny. Pímé hnojení hnojem je moné doporu it jen na mén úrodných p dách a po horích p edplodinách. Organická hnojiva (hn j a zelené hnojení) se mohou projevit v n kterých p ípadech záporn tím, e p i jejich pouití ve v tím mnoství vytvá í v p d izola ní vrstvu, která m e na suím stanoviti naruením kapilarity zhorit podmínky pro po áte ní vývin porostu. Mák je náro ný na fosfor a draslík a z toho je teba vycházet pi posuzování výsledk KÚP. Fosfore ná a draselná hnojiva je t eba zaorat do p dy, p ípadn aplikovat k p edplodin, aby byly dostupné pro k lový ko en i z v tí hloubky. Povrchov zapravený fosfor, draslík i ho ík by se ve výiv neuplatnily. Ideální jsou pro mák pozemky ve staré p dní síle s ph 6,3-7,2. K máku vápníme po sklizni p edplodiny nebo k p edplodin. V prvních fázích r stu (obr. 3) je nejd leit jí píjem dusíku, pak fosforu a draslíku pro tvorbu sacharid. Ve fázi stonkování (41 ) rostlina vyaduje relativn více N a mén K a P pro dobrý vývin hlavní lodyhy a postranních lodyh, pro vytvo ení dostate ného po tu velkých list a poupat. Od fáze kvetení a do plného vytvo ení semen je p ijímán relativn ve vyí mí e draslík a fosfor, které zaji ují dobrý pr b h kvetení, tvorbu tobolek a semen. Obsah alkaloid závisí podle ady autor p ímo na obsahu dusíku v p d, ale i na obsahu dalích ivin (Ca, Mg, S) a mikroelement (B). Obrázek 3- Stupnice r stových fází máku Fosfor a draslík p sobí p ízniv na vývin rostlin - velikost list. Dusík a fosfor ovliv ují velikost poupat i po et ty inek v kv tu. Draslík spolu s vápníkem a fosforem zvyují odolnost rostlin proti polehání a lámání lodyh vtrem. Nedostatek bóru se projevuje zvlát za suchého po así odumíráním vegeta ního vrcholu a nekrózou tkání. Deficit odstraníme pouitím boraxu, kyseliny borité (dávkou 5 kg B.ha -1 ), nebo listovou výivou (Agrobór, Campofort Speciál B aj.). Na výnos máku p ízniv p sobí i zinek (vznik pylových tetrád). Mák je velmi citlivý na m, a proto je t eba pouívat k listové výiv taková hnojiva, která ji neobsahují. 17

9 Mák tedy ve svých poadavcích pat í mezi náro né plodiny. Pot eba dusíku se u n ho projeví krátce po vzejití a trvá a do vzniku generativních orgán. Nadm rný obsah dusíku v p d v dalím období p sobí na pror stání pupen, co vede k nestejnom rnému dozrávání. Z tohoto d vodu je t eba volit optimální dávku dusíku k základnímu hnojení. Dávku dusíku i dávky P, K, Mg je t eba ur it s ohledem na výrobn ekologické podmínky podle EVH. Dávka N p i za azení máku do jednotlivých tratí by m la být : I.tra : kg.ha -1, II.tra : kg. ha -1, III.tra : kg.h ha -1. Od uvedené dávky se ode te hodnota dusíku v N min. a vypo tená dávka se aplikuje p ed setím nebo se pouije k p ihnojení v pr b hu vegetace. V pokusech, které provedli Richter, H ivna (1996) byl prokázán pozitivní ú inek dávky 40 kg N aplikované na porost ve fázi 35, jak ukazuje tab. 4. Tabulka 7 - Výsledky polního pokusu s mákem Dávka Výnos semene dusíku (kg.ha -1 ) t.ha -1 % Výt nost tuku Obsah tuku (%) t.ha -1 % Obsah morfinu (%) 0 0, ,0 47,4 0, ,0 0, , ,1 46,7 0, ,4 0, , ,6 47,4 0, ,6 0,91 Správn volená a aplikovaná dávka zvýila výnos o 26,1 38,6 %. P itom nebyl negativn ovlivn n obsah tuku v semeni a celkov úm rn k výnosu se jeho výt nost zvýila Slune nice V systému agrotechnických opat ení náleí významné místo výiv rostlin. S ohledem na vysokou produkci nadzemní biomasy spot ebuje slune nice zna né mnoství ivin. Proto chceme-li dosáhnout u slune nice vysoký a kvalitní výnos, musíme jí zajistit plynulý p ísun ivin v pr b hu celé vegetace. Náro nost této plodiny na iviny je relativní, pon vad zna ná ást od erpaných ivin se do p dy vrací opadem list, úbory a stonky. Slune nici tak m eme adit mezi plodiny, které vysokou produkcí biomasy zlepují bilanci organických látek na pozemku. Slune nice vyaduje p dy hluboké s ph/kcl od 6 do 6,8. Ko enový systém dosahuje hloubky 1,5 i více metr a vytvá í v závislosti na vlhkosti p dy i husté ko enové vláení. Z tohoto pohledu lze u ní p edpokládat velmi dobré osvojovací vlastnosti pro iviny. I p es tyto pednosti bychom u slune nice m li v novat hnojení P, K, Ca, Mg i S náleitou pozornost a p evánou ást ivin aplikovat jako základní hnojení ped orbou nebo p i pedse ové p íprav p dy. Vude tam, kde je obsah p ístupných ivin v p d pod úrovní zásoby uvedené v tab. 8, bychom nem li dávku ivin krátit. Platí to i pro vápník a ho ík. 18

10 Tabulka 8 - Doporu ený minimální obsah ivin v p dách ur ených pro pstování slune nice(podle Mehlicha III) P i m g. k g -1 zeminy obsahu K Mg Ca P ivin L S T L S T L S T pod Poznámka: L lehká p da, S st ední p da, T t ká p da P i jejich nií hladin v p d je vhodné doplnit jejich obsah bu vápencem (p i deficitu Ca) nebo dolomitickým vápencem (p i deficitu Ca i Mg). Dávku volíme v závislosti na ph p dy a aplikaci provádíme jako udrovací vápn ní. Vápník je pro slune nici d leitým prvkem. P ízniv ovliv uje r st ko en a stabilizuje bun né st ny rostlin. Pi jeho nedostatku se zakrcuje vegeta ní vrchol a dochází k lámání stonku. Ho ík podporuje vývin list a vyuití dusíku. P i hnojení fosforem a draslíkem je nutné hnojiva aplikovat do p dy p i st ední nebo hluboké orb na podzim nebo nejlépe p i zaorávání chlévského hnoje nebo slámy na podzim. Fosfor aplikujeme v Amofosu ( 10 % N, 50 % P 2 O 5 ) nebo v trojitém superfosfátu ( % P 2 O 5 ) podle výsledk agrochemického zkouení p d v dávce kolem 50 kg P 2 O 5 na ha. Pi nízkém obsahu draslíku v p d aplikujeme kg K 2 O na ha v draselném hnojivu ( % draselná s l ). Nedostatek fosforu se projevuje deformací list a kv t na rostlinách, úbory jsou slab vyvinuté, sniuje se po et naek, klesá jejich hmotnost i obsah oleje. Draslík pízniv p sobí na pevnost stonku a zvyuje odolnost rostlin proti suchu a houbovým chorobám. Výnosem 3,5 t naek slune nice od erpá sice velké mnoství ivin, ale po sklizni se jich s organickou hmotou zna ná ást vrací do p dy (graf 2). Graf 2 Pot eba ivin u slune nice p i výnosu 3,5 t naek na hektar (CETIOM, kg/ha Dusík Fosfor Draslík Ho ík celková 80 export 44 3 zp tný g/ha Bór (B)

11 Slune nice vyaduje vyrovnanou výivu dusíkem b hem vegetace. Plynulá výivä tímto prvkem pozitivn ovliv uje : - vývoj listové plochy - po et kv t a naek - hmotnost naek Dusíkem hnojíme výhradn na ja e a to p edevím p i p íprav p dy ( ½ dávky) a ¼ dávky t sn p ed setím. Z hnojiv je zvlá vhodná DASA, ledek amonný (LA), LAV, LAD, síran amonný, mo ovina. V pr b hu vegetace p ihnojujeme porosty DAM 390, SAM 240. Dusíkem bychom nem li slune nici nikdy p ehnojit, ale ani nedohnojit. P ehnojení vede k bujnému r stu, rostliny jsou citlivé na sucho, zpomaluje se dozrávání, rostliny jsou náchylné k poléhání a chorobám a pi sklizni se siln zvyuje vypadávání naek. Nedostatek dusíku se projevuje loutnutím list od spodní ásti rostliny a zastavením r stu. Slune nice má nejv tí nároky na dusík v dob mezi 5 párem list ( B 6) a po átkem kvetení ( F 1). Základní dávku dusíku stanovujeme podle specifických poadavk kultivar a podle p dních vlastností. Základní dávku ur íme (ZD N ): p dy: ZD N = N v - N H - N min - N CHM N V dávka N na p edpokládaný výnos ( 50 kg N na t naek) N H korekce na humus ( pod 2 % 0, nad 2 % - 15 kg N. ha -1 ) N min v profilu 0 0,3 m ( mg N min. 4,5 = kg N. ha -1 ) N CHM p i hnojení hnojem ke slune nici ode teme N v kg na ha s ohledem na druh na 10 t hnoje ode teme u L p dy 28 kg. ha -1 S p dy 24 kg. ha -1 T p dy 16 kg. ha -1 Vzhledem k vysoké pot eb fosforu bhem vegetace je u slune nice výhodné pouít podobn jako u kuku ice hnojení pod patu. P i hnojení pod patu je hnojivo aplikováno 4 5 cm pod semeno a 4 5 cm do strany. Hnojení pod patu zajistí u slune nice: - zvýenou tvorbu ko en - podpo í r st v raných vývojových fázích - postupný p íjem fosforu od po átku vegetace a do období kvetení,kdy rostlina p íjme % celkového P - sníenou imobilizaci fosforu ( na neutrálních a zásaditých p dách, ale i na p dách kyselých) 20

12 Slune nice je plodinou náro nou také na síru. Na tvorbu tuny naek je t eba dodat kolem 10 kg S. Uvedené opat ení zvýí vyuití dusíku zvlát na p dách s nízkým obsahem vodorozpustné síry. Proto i v tomto pípad je ú elné pouít k hnojení síran amonný ( nov je distribuovaný také granulovaný) nebo DASU. Uvedená hnojiva je vhodné pouít i ke hnojení pod patu a tak zvýit ú innost dusíku o % a zajistit rostlinám dostate né mnoství síry i dusíku. Slune nice je rovn náro ná na vechny mikrobiogenní prvky. V naich podmínkách p evládá asto nedostatek boru (B). P íznaky nedostatku se projevují zvlát na neutrálních a zásaditých p dách za suchého po así. Doporu ujeme ho tak jako adu dalích mikrobiogenních prvk aplikovat foliárn na rostliny v dob 5 8 pravých list a to bu preventivn nebo podle anorganických rozbor rostlin v dávce kolem g B na ha. Pokud se budou objevovat na rostlinách deficience dalích mikrobiogenních prvk doporu ujeme pouít hnojiva listová jak je uvádí tab.9 Tabulka 9 - Listová hnojiva s obsahem mikrobiogenních prvk a doporu ené koncentrace rztoku Prvek Hnojivo Koncentrace roztoku Bor (B) Borax, Solubor, Folibor, Bortrac aj., Campofort Speciál B, Klomag 0,2-0,5% Molybden (Mo) Herba Molyn, Molybden amonný aj. 0,1-0,2% elezo (Fe) Mangan (Mn) Chlorofén, Fytovit, Tenso Fe, Osmocote Fe, Herba Ferron aj., Campofort Speciál Fe Síran manganatý, hnojiva s obsahem Mn (Vegaflor, Harmavit, MKH aj.), Campofort Speciál Mn 0,2% 0,2% Zinek (Zn) Zintrac 700, Zinkocit, Campofort Speciál Zn 0,2% Hlavní zásady výivy u slune nice m eme shrnout do t chto bod : Slune nici za azujeme na p dy úrodné s dostate nou zásobou humusu, se slab kyselou a slab zásaditou p dní reakcí a dobrým obsahem p ístupných ivin. Nevhodnou p dní reakci upravujeme vápn ním (dolomitické vápence nebo dolomit) nejlépe k pedplodin tak, aby hnojiva byla zapravena do celého orni ního profilu. V osevním sledu slune nici za azujeme do druhé trati (po hnojem i kejdou hnojené p edplodin ). P ímé hnojení organickými hnojivy provádíme, pouze na p dách pís itých nebo v p ípad, kdy slune nice následuje po dvou organicky nehnojených p edplodinách. Základní hnojení fosforem, draslíkem, ho íkem a pípadn sírou provádíme na podzim nejlépe do celého p dního profilu. Na p dách s vyhovující zásobou ivin, kde není moné z ekonomického hlediska upravit jejich hladinu na dobrou zásobu pouijeme p ed setím startovací dávku P, K, Mg hnojiva se základní dávkou dusíku.pro slune nici je výhodné hnojit i pod patu. Startovací dávka p ízniv p sobí na vyrovnaný r st porost. 21

13 Ke hnojení dusíkem pouijeme síran amonný, DASA, ledek amonný, LAV, LAD, mo ovinu. P i základním hnojení dodáme 70-80% ze stanovené dávky dusíku. Zbývající dávku dusíku aplikujeme podle pr b hu pov trnostních vliv a vývoje porostu mezi ádkov do fáze 4. páru list. Kontrolu výivného stavu porostu provedeme listovou analýzou. Odb r list provádíme na po átku kvetení (E pár list ). K rozboru odebereme list pro získání 50g suiny. Analyzujme zvlát listy zdravé a listy nemocné (se skrytou nebo mírnou deficiencí). Tabulka 10 - Optimální hodnoty koncentrace ivin v suin list (CETIOM 1999) Makroprvky Optimální rozp tí % v suin Mikroelementy ppm v suin v % Dusík (N) 3-5 elezo (Fe) Fosfor (P) 0,3-0,5 M (Cu) Draslík (K) 3,0-4,5 Zinek (Zn) Vápník (Ca) 0,8-2,0 Mangan (Mn) Ho ík (Mg) 0,3-0,8 Bór (B) Síra (S) 0,15-0,2 Molybden (Mo) 0,4-1,0 U slune nice se nej ast ji projevuje deficience boru. Proto je vhodné ve fázi 5. pár pravých list (fáze hv zdi ka E1) provést foliární výivu dávkou g B.ha -1 aplikovanou spole n s p ípravky na ochranu rostlin. Po sklizni zanechává slune nice zna né mnoství poskliz ových zbytk se irokým pom rem C:N. Rozklad urychlíme p ídavkem dusíku p i jejich zapravení do p dy (dávka kg N na ha v kejd, mo vce, hnoj vce nebo pouitím minerálních dusíkatých hnojiv). Problematika prezentovaná v p ísp vku vznikla jako výstup výzkumného zám ru AF MZLU MMT CEZ 2.308/98: Adresa autor : Dr.Ing. Lud k H ivna, Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn, Ústav technologie potravin, Zem d lská 1, Brno. Tel , ; hrivna@mendelu.cz Prof. Ing. Rostislav Richter,DrSc., Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn, Ústav agrochemie a výivy rostlin, Zem d lská 1, Brno. Tel ; rich@mendelu.cz 22