Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015"

Transkript

1 Biologie člověka

2 Povinná literatura Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

3

4 Rosypal S. a kolektiv autorů: Nový přehled biologie. Scientia 2003

5 Doporučená literatura Otová, B. a kol.: Lékařská biologie a genetika I. díl; kapitola 2.8 Odchylky od Mendelových pravidel, strana 18-21; Karolinum 2014 Kohoutová, M. a kol.: Lékařská biologie a genetika II. díl; kapitola 8. Genetika onkogeneze, strana a kapitola 10. Vrozené vývojové vady, teratogeneze, strana ; Karolinum 2012 Panczak, A. a kol.: Lékařská biologie a genetika III. díl; Karolinum 2013

6 Kočárek, E.: Genetika; Scientia 2012

7 Hořejší, V.; Bartůňková, J.: Základy imunologie; TRITON 2013

8 Konzultace Po předchozí dohodě

9 Kde nás najdete Ústav biologie a lékeřské genetiky Albertov 4 Praha 2 Přízemí vpravo

10 PROKARYOTA např. baktérie Jednobuněčné organismy prokaryotického typu Většina buněčná stěna Nukleoid buněčné jádro bez membrány Plasmidy malé kruhové molekuly DNA; replikace nezávisle na bakteriálním chromosomu Neobsahují mitochondrie, plastidy Nepohlavní rozmnožování binární dělení, pučení Všudypřítomné, některé patogenní (toxiny) Výživa dusík: např. pro syntézu aminokyselin, nukleotidů síra a fosfor: aminokyseliny, ATP uhlík: aminokyseliny, nukleotidy, cukry, lipidy atp. tvorba skeletu proteinů a nukleových kyselin růstové faktory (auxotrofní baktérie - mutované): vitaminy, purinové a pyrimidinové báze, aminokyseliny

11 PROKARYOTA např. baktérie Nukleoid genom dvoušroubovice DNA uložená s proteiny v kruhovitém chromosomu Chromosom nemá centromeru Většina genů v jedné kopii Geny pro rrna více kopií struktura ribosomů odlišná od ribosomů eukaryot Plasmidy malé kruhové molekuly DNA; replikace nezávisle na bakteriálním chromosomu Plasmidy: a) přenos rezistence b) konjugace (parasexuální děj) c) využití v genetickém inženýrství

12 PROKARYOTA Typická prokaryotní buňka Plasmid kruhová molekula DNA Dvoušroubovice DNA + proteiny v kruhovitém chromosomu

13 Buněčné dělení a) Replikace dvoušroubovice DNA Následuje cytokineze (rozdělení cytoplasmy) vzniknou dvě dceřinné buňky Dělení bakteriální buňky PROKARYOTA

14 PROKARYOTA např. baktérie Buněčné dělení b) Konjugace Konjugace buněk Baktérie s F- plasmidem konjuguje s baktérií s F+ plasmidem Obě buňky syntetizují komplementární vlákno DNA Obě dceřiné buňky obsahují F+ fertilizační plasmid

15 Viry Genom virových partikulí jedna molekula DNA nebo RNA Replikace pouze v hostitelské buňce Retroviry (genom RNA) - informace z RNA do DNA (enzym reverzní transkriptasa); dvouvláknová DNA se včleňuje náhodně do genomu hostitelské buňky. Extracelulární forma virové partikule - genom viru obklopuje proteinový obal (kapsida) - kodováno virovým genomem. Některé viry - kapsidy obklopeny fosfolipidovou membránou (buněčný původ). Podle genomu dělíme viry na DNA viry a RNA viry. Genom virů může obsahovat: a) jednovláknovou DNA (parvoviry) b) dvouvláknovou DNA (adenoviry, herpesviry, poxoviry) c) jednovláknovou RNA (togaviry, myxoviry; retroviry) d) dvouvláknovou RNA (reoviry). Lidská DNA obsahuje sekvence virové DNA - pozůstatek virové infekce u dávných předků

16 EUKARYOTA Jednobuněčné i mnohobuněčné organismy Většina genetické informace v jádře Genetický program řídí proliferaci, diferenciaci, reguluje funkce eukaryotních buněk Realizace prostřednictvím nukleových kyselin a proteinů Jaderná DNA + histony a další proteiny chromatin Část genetické informace extranukleární mitochondrie (cytoplasmatické organely) Epigenetické děje regulace na úrovni transkripce - má vliv na utlumení transkripční aktivity a) CpG ostrůvky methylace cytosinů na methylcytosin; b) modifikace histonů, vede k vytváření transkripčně neaktivního heterochromatinu

17 EUKARYOTA stavba buňky - schéma

18 EUKARYOTA anatomie buňky

19 EUKARYOTA BUNĚČNÉ ORGANELY Jádro Jaderná membrána fosfolipidová dvojvrstva, póry Jaderná DNA + proteiny histonového a nehistonového typu chromatin V komplexu s dalšími proteiny spiralizace chromosomy (G2 fáze buněčného cyklu) V somatických buňkách dvě sady (chromosomů)

20 Nukleolus (jadérko) syntéza prekursorů ribosomů (3 typy rrna (5.8 S; 5 S; 28 S) + ribosomální proteiny vznik velké ribosomální partikule) uvolnění do cytoplasmy připojení čtvrté molekuly rrna (18 S) vázané na specifické proteiny funkční ribosom Ribosomy se podílejí na průběhu proteosyntézy

21 Ribosomy eukaryotní buňky Jadérko - místo transkripce ribosomálních genů Fibrilárních centra; uvnitř řetězec DNA z něho přepis do vlákna pre-rrna Fibrilární centrum - hustá síť vláken + malé molekuly RNA úprava molekul rrna z rrna prekursoru Prekursor rrna vyzrává, štěpení na jednotlivé molekuly rrna shluk rrna molekul (organizační centrum) vytváření malých a velkých ribosomálních podjednotek (rrna + ribosomálními proteiny) Vyzrálé malé i velké podjednotky jadernými póry do cytoplazmy V cytoplazmě vznikají funkční ribosomy Ribosomy - nezbytná součást průběhu proteosyntézy

22 S Svedbergova jednotka; stupeň sedimentace v rozpouštědle RIBOSOMY syntéza v jadérku 5.8 S; 5 S; 28 S RNA 18 S RNA 5.8 S; 18 S; 28 S RNA - geny lokalizovány na chromosomech s nukleolárními organizátory 5 S geny se vyskytují ve větším počtu na různých místech genomu

23 EUKARYOTA další buněčné organely Endoplasmatické retikulum síť membrán (hrubé) proteosyntéza (hladké) syntéza lipidů, glykogenu (polymer glukózy) Golgiho aparát soustava membrán vazba cukrů s lipidy, proteiny, tvorba škrobu Lysosomy obsahují trávicí enzymy Vesikuly dočasné zásobárny transportovaných látek

24 EUKARYOTA buněčné organely MITOCHONDRIE Mitochondrie dvě membrány, uvnitř kristy Sta až desetitisíce mitochondrií v buňce Genom podobný genomu bakterií, původ symbióza s archebakteriemi Mitochondriální dědičnost matroklinní Distribuce do gamet nahodilá

25 DNA cirkulární, dvouvláknová 2 10 molekul DNA v jedné mitochondrii Kooprace s jaderným genomem Geny kódují např. enzymy Krebsova cyklu; enzymy katalyzující buněčné dýchání MITOCHONDRIE

26 Specifikace buněk Kmenové buňky - dělí se nesymetricky: a) kmenová buňka (nediferencovaná); b) progenitorová buňka (postupně se terminálně diferencuje, proliferační aktivita) Typy kmenových buněk: a) pluripotentní buňky z časných embryí (fetální kmenové buňky); diferencují ve všechny typy buněk kromě buňky totipotentní b) totipotentní pouze zygota a buňky vzniklé prvním dělením (mohou se přeměnit v jakýkoliv typ buněk) c) multipotentní kmenové buňky produkce příbuzných buněk danému typu (např. kmenové buňky krvetvorby všechny typy krvinek) e) unipotentní kmenové buňky diferencují v jediný typ buněk (např. střevní epitel)

27 Terapeutické využití kmenových buněk Kmenové buňky naděje pro terapii Kmenové buňky z pupečníkové krve umožňují nahradit odběry kostní dřeně; jsou méně citlivé na reakci imunitního systému; menší nebezpečí GvHR, menší riziko nákazy (nesetkaly se většinou s patogeny) Hematopoietické kmenové buňky léčba lymfoproliferativních onemocnění, vrozených imunodeficitů Ve stádiu výzkumu: a) léčba cukrovky I. typu - znovuvytvoření B-buněk Langerhansových ostrůvků v pankreatu b) léčba ochrnutí po úrazu c) léčba následků infarktu d) léčba Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních chorob

28 Specifikace buněk Diferencované buňky Specializovaná struktura, funkce, doba životnosti a) krátká životnost - např. erytrocyty, krevní destičky, buňky sliznic zanikají apoptózou b) dlouhá životnost - neurony, endokrinní buňky

29 Specifikace buněk housekeeping geny Aktivní ve všech buňkách Zajišťují základní funkce buněčného metabolismu syntéza nukleových kyselin a proteosyntéza, transport živin a jejich zpracování, biosyntéza cytoskeletu a organel

30 Specifikace buněk specializované geny Určují jedinečné rysy různých typů buněk Epigenetická regulace diferenciace (imprinting) a) Změny chromatinu b) Modifikace v DNA sekvenci (methylace) V dceřiných buňkách je udržována stabilní sekvence a transkripce shodných genů

31 BUNĚČNÁ SIGNALIZACE mezibuněčná komunikace Koordinace pochodů v organismu Buňky geneticky naprogramovány mohou na signální látky reagovat selektivně podle vývojového stadia organismu a typu buněk Přenos signálu od signální molekuly do jádra je zprostředkován mnohastupňovým signalizačním systémem: Vazba receptoru a signální molekuly zahajuje signalizační kaskádu

32 Buněčné dělení

33 BUNĚČNÝ CYKLUS

34 Struktura chromosomu chromatin, euchromatin, heterochromatin kondenzace, dekondenzace centromera, telomera, chromatida

35 Mitóza zajišťuje genetickou identitu dceřiných buněk

36 Mitóza

37 Mitóza - Profáze kondenzace chromosomů stále patrné jako dlouhé tenké struktury tvorba mitotického vřeténka mikrotubuly + proteiny iniciace rozpadu jadérka a jaderného obalu kinetochor - část chromosomálních centromer se uchytí k mikrotubulům mitotického vřeténka centrioly se pohybují směrem k pólům buňky

38 Kinetochor :// ch?v=y-uuk4pr2i8http Motorové proteiny: Cytosolický dynein, kineziny

39 Mitóza - Metafáze maximální kondenzace chromosomů jsou seřazené v ekvatoriální rovině v této fázi se chromosomy nejčastěji vyšetřují

40 Mitóza - Anafáze chromatidy každého chromosomu se rozcházejí k opačným pólům buňky - chromosomy dceřinných buněk k opačným pólům buňky táhne chromatidy achromatické vřeténko

41 Mitóza - Telofáze a cytokineze Telofáze opětná dekondenzace chromosomů začíná se tvořit jaderný obal ohraničující chromosomy Cytokineze začíná ve chvíli, kdy chromosomy doputují k pólu tímto procesem se oddělí cytoplazmy dceřiných buněk sesterské chromatidy se dosyntetizují až v S-fázi

42 Meióza

43 Meiosa Redukce počtu chromosomů z 2n (diploidní) n (haploidní) vznik gamet

44

45 Meióza dvě fáze: meióza I a meióza II

46 Meióza Dvě fáze: meióza I a meióza II Období mezi meiózou I a meiózou II se nazývá interkineze Meióza I heterotypické dělení (odlišné od klasické mitózy): Profáze Leptoten Zygoten Pachyten (crossing-over) Diploten Diakineze Metafáze Anafáze k pólům buňky se rozcházejí chromosomy jednotlivých párů Telofáze Meióza II homeotypické dělení (analogie mitózy)

47 Meióza I profáze I Začíná se tvořit dělící vřeténko, postupně se začíná rozpadat jaderná membrána a nucleolus, jednotlivé fáze průběhu profáze I: leptoten chromosomy začínají kondenzovat zygoten začínají se párovat homologní chromosomy, vytváří se synaptonemální komplex důležitý pro crossing-over pachyten chromosomy jsou již značně kondenzované a v mikroskopu patrné jako tetrády (4 chromatidy v bivalentu), odehrává se crossing-over důležitý krok pro genetickou variabilitu populace diploten zaniká synaptonemální komplex, bivalenty se začínají rozcházet, chiasmata (místa překřížení) drží chromatidy u sebe diakineze maximální kondenzace

48

49 Meióza Profáze I

50 Pachyten chromosomy jsou již značně kondenzované a v mikroskopu patrné jako tetrády (4 chromatidy v bivalentu), odehrává se crossing-over důležitý krok pro genetickou variabilitu populace

51 Meiosa I metafáze I anafáze I telofáze I a cytokineze

52 Meióza I anafáze I probíhá disjunkce chromosomy se rozcházejí k opačným pólům buňky vždy jeden z páru redukce počtu chromosomů rozchod chromosomů k opačným pólům je náhodný, náhodná kombinace chromosomů maternálního a paternálního původu nondisjunkce proces, kdy dochází k chybám v rozchodu chromosomů nebo chromatid meióza I nesprávný rozchod homologních chomosomů meióza II nesprávný rozchod chromatid může mít za následek například trisomii 21 chromozomu - podstata Downova syndromu (47,XX,+21 nebo 47,XY.+21) další syndromy: Turnerův sy 45, X0 Klinefelterův sy 47, XXY Patauův sy 47, XX/Y, +13 Edwardsův sy 47, XX/Y, +18 a další

53 Meióza II homeotypické dělení Stejné fáze jako v mitóze, ale dělí se haploidní buňka

54 Důsledky meiózy Jedinec může tvořit až 2 n geneticky rozdílných gamet, n je počet chromosomů v haploidní sadě (u člověka 2 23 ) Počet geneticky odlišných gamet se dále zvyšuje v důsledku crossing-overu

55 Spermatogeneze v semenných kanálcích testes od počátku pohlavní dospělosti spermatogonie 2n primární spermatocyt 2n sekundární spermatocyt 1n spermatida 1n spermie 1n přibližně 64 dní v jednom ejakulátu přibližně 200 milionů spermií

56 Spermatogeneze

57 Oogeneze Na rozdíl od spermatogeneze probíhá převážně již v prenatální době Oogonie 2n primární oocyt 2n sekundární oocyt 1n + 1 polární tělísko vajíčko + 1 polární tělísko Při narození jsou primární oocyty ve stádiu profáze I (dictyoten) a tak setrvávají až do pohlavní dospělosti Primární oocyty pak pokračují v meióze I a rozdělí se na sekundární oocyt (1n) s většinou cytoplazmy a organelami a na polární tělísko Meioza II je dokončena pouze v případě oplodnění

58 Oogeneze

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů

Více

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího

Více

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky. Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.

Více

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

PROKARYOTA např. baktérie

PROKARYOTA např. baktérie PROKARYOTA např. baktérie Nemají buněčné jádro Genom dvoušroubovice DNA uložená v kruhovitém chromosomu Chromosom nemá centromeru Spolu s proteiny tvoří nukleoid (připevněn k membráně) Většina genů v jedné

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,... Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:

Více

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Slovníček genetických pojmů

Slovníček genetických pojmů Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency

Více

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce . Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí (1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE Somatické buňky (jakékoliv buňky organismu kromě pohlavních buněk) během své existence procházejí sérií buněčných cyklů. Výjimkou jsou např. neurony, jsou

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů. "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1

Více

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142 Gametogenese a fertilizace Vývoj 142 Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Mitóza a buněčný cyklus

Mitóza a buněčný cyklus Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

Souhrnný test - genetika

Souhrnný test - genetika Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace Téma Rozmnožování buňky je určeno na dvě až tři vyučovací hodiny. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí.

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích? Cvičení 8: ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ Jméno: Skupina: MEIÓZA Trvalý preparát: obarvené podélné řezy varlat brouka smrtníka obecného (Blaps mortisaga) Prohlédněte si několik řezů varlete a hledejte v semenotvorných

Více

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:

Více

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.

Více

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost GENETIKA dědičnost x proměnlivost Dědičnost Schopnost organismů přenášet genetickou informaci z rodičovské generace na generaci potomků. identická dvojčata Variabilita (proměnlivost) Schopnost organismů

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D. BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy

Více

Přednášející: (abecedně)

Přednášející: (abecedně) Biologie + Histologie Přednášející: (abecedně) MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc., přednosta ústavu Doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc. RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D. Brno, 2011 Přednáška

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.

Více

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. Gametogeneze, mitóza a meióza Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. Buněčný cyklus generační doba - trvání cyklu interfáze - období mezi dvěma následnými mitózami vlastní buněčné dělení - mitóza regulace buněčného

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk Přípravný kurz z biologie 4 Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk 19.11.2011 Mgr. Kateřina Caltová Dělení buněk (reprodukce) Dělení (reprodukce) buněk základní znak života buňky nové bb vznikají dělením bb

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI

Více

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných

Více

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA Larva pakomára: - Fixace: Du Noyerova fixáž (96% alkohol a kyselina octová ledová, 3:1) - Barvení: ORCEIN larvy v orceinu cca 20-40 min, potom do PBS Na očistěné

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Chromosomy a karyotyp člověka

Chromosomy a karyotyp člověka Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více