Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
|
|
- Daniela Julie Moravcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
2 Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská) se rozmnožuje uspořádaným sledem akcí, ve kterých zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí na 2 bb. (dceřiné). Tento děj se nazývá buněčný cyklus a rozmnožují se jím všechny b. živé org. U jednobuněčných org. (např. bakterie, kvasinky) vzniká b. dělením celý nový org., ale pro vznik mnohob. org. je třeba mnoho b. dělení. Horizontální přenos dědičné informace (mezi jedinci téže generace), což je typické například pro bakterie.
3 Podstata buněčného cyklu Zkopírování genetické informace b. replikace DNA. Nejjednodušší a nejrychlejší je b. dělení u bakterií, protože obsahují 1 chromozom (20 min.). Cyklická molekula DNA je přichycena k plazmatické membráně i při její replikaci a následně se nový chromozom oddělí od původního. Mateřská b. následně zdvojnásobí svou velikost a rozdělí se na 2 nové dceřinné bb. binární dělení. B. stěna a plazmatická mem. se postupně vchlipují a rozdělí 1 b. na 2 bb. Tak mohou vznikat kolonie bakterií, které jsou geneticky shodné (klony) = příčné dělení.
4 Buněčné dělení eukaryotních bb. Je mnohem složitější, protože GI b. je rozdělena do mnoha chromozomů a má pravé jádro. Dělení jádra (karyokineze) = mitóza. Obsahují cytoplazmatické organely a cytoskeletální filamenty, které musí být zdvojeny a rovnoměrně rozděleny mezi 2 dceřinné bb. Tento proces se nazývá cytoplazmatické dělení = cytokineze. Meióza specializované b. dělení, kdy z diploidní b. haploidní gamety (vajíčka, spermie).
5 Buněčný cyklus Např. kvasinka se v ideálních podmínkách rozdělí za min., savčí b. za 24 hod. Fáze b. cyklu: G 1, S, G 2 a M. M fáze (mitóza+cytokineze 5-10 % cyklu) dělení jádra a b. rychlý průběh. Interfáze období mezi dvěma M-fázemi (G 1 - S-G 2 ). G 1 fáze (gap % cyklu) b. roste, syntéza RNA, bílkovin a tvorba organel (hlavní kontrolní bod b.c.), růst b. S fáze (50% cyklu) = syntéza replikace DNA. G 2 fáze růst b., tvorba sloučenin a organel ve dvojnásobném množství přípravná fáze (2. kontrolní bod b.c.).
6 M-fáze Postupná kondenzace chromozomů, které byly zreplikovány během S-fáze (2 kopie ch. zůstávají spojeny = sesterské chromatidy). Na konci G 2 -fáze začínají být chromozómy viditelné pod mikroskopem dlouhá vlákna. Přesné rozdělení chromozomů u živočichů se uskutečňuje mitotickým aparátem centrioly (centrozom) a dělící (mitotické) vřeténko (i rostliny). Centrioly (centrozom) stálá párová struktura b. uložená při povrchu jaderného obalu a je tvořena krátkými mikrotubuly. Dělící vřeténko (soustava mikrotubulů) vytváří se na začátku mitózy útvar kolem c. útvar aster. Zaniká po jejím ukončení. Cytokineze u živočichů je dokončena pomocí kontraktilního prstence konec mitózy v rovníkové poloze prstenec aktinu a myozinu stahuje cytoplazmatickou mem. a rozdělí b.
7 Dělení organel během mitózy Dochází nejen k rozdělení ch., ale i organel. Nejdůležitější organely jsou mitochondrie a chloroplasty nejprve růst vlastní dělení rozdělení do nových bb. Podobně je to i s membránovými organelami nová b. potřebuje aspoň část této původní organely, aby si vytvořila novou (GC, ER se rozpadají na fragmenty, které jsou rozděleny do nových bb.).
8 Mitóza Rozdělení replikovaných chromozomů a dokončení dělení jádra na 2 dceřinná. Chromozómy jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem z geneticky aktivní interfázní formy (nepozorovatelné) na geneticky neaktivní (pozorovatelné). 4 fáze mitózy: profáze, metafáze, anafáze a telofáze. Sesterské chromatidy se rozdělí a stávají se dceřinnými ch. v nových bb.
9 Profáze Rozdělení centriol (centrozomů) a jejich umístění proti sobě na pólech b.= póly vřeténka. Z mikrotubulů se vytváří dělící vřeténko (spotřeba ATP polymerují a depolymerují = dynamická nestabilita polární mikrotubuly). Jaderná membrána se rozpadá (fosforylace a rozpad j. laminy) a zaniká jadérko. Kondezace chromozomů viditelné zkrácení a mnohonásobná spiralizace a jejich navázání na mitotické vřeténko (kinetochorové mikrotubuly) pomocí proteinových komplexů kinetochor na speciální sekvenci DNA každé sesterské chromatidy centromeře.
10 Metafáze Chromozomy jsou rozprostřeny v centrální rovníkové rovině b. = metafázová destička. Jsou zde udržovány silami protichůdných mikrotubulů a vazbami mezi chromatidami. Ch. jsou nejlépe pozorovatelné (počet, morfologie). Na konci metafáze a začátku anafáze dochází k rozdělení centromer ch. Roztlak meristému kořínků Allium cepa
11 Anafáze Úplné rozdělení sesterských chromatid působením proteolytických e. a vznik dceřinných chromatid = chromozomů, které jsou taženy zkracujícími se vlákny dělícího vřeténka (depolymerace) k opačným pólům b. Počet ch. u každého pólu b. je shodný s počtem ch. mateřské b., ale jsou jednovlákné. Anafázi dělíme na anafázi A a B (polární mikrotubuly oddalují b. póly od sebe). Kořínky bobu obecného Roztlak meristému kořínků Allium cepa
12 Telofáze Roztlak meristému kořínků Allium cepa Zaniká dělící vřeténko, dceřinné ch. jsou v polární poloze a dekondenzují do tvaru tenkých vláken. Dochází k syntéze jaderných membrán kolem obou jader (fůze váčků jaderné mem., jaderné póry a jaderné laminy-defosforylace) a vzniku jadérek. Zahájení stejnoměrného rozmístění organel a cytokineze (rostliny a houby-vznik přepážky, živočichové-zaškrcení b.).
13 Cytokineze Mimo vzniku 2 nových jader se dělí i ostatní složky b. membrány, cytoskelet, organely a další látky (proteiny). To vše zahrnuje proces rozdělení cytoplazmy, který začíná v anafázi a pokračuje dále i po telofázi. Rovina rozdělení a časový průběh cytokineze závisí na mitotickém vřeténku.
14 Cytokineze živočišné b. Vytvoření přechodné struktury mikrotubulů kontraktilní prstenec. Kontraktilní prstenec aktin a myozin vlákna jsou navázána na vnitřní stranu cytoplazm. mem. a pohybují se proti sobě rýha. Nejprve se vytvoří dělící rýha na cytoplazm. mem. b. v rovníkové rovině b. stejně velké 2 b. Asymetrické dělení nestejné 2 b. diferenciace bb.
15 Cytokineze rostlinných bb. Odlišný mechanismus pevná b. stěna uvnitř b. vzniká nová stěna, která je obklopená cytoplazm. mem. Začíná se vytvářet mezi novými jádry během telofáze a je řízena útvarem fragmoplast zbytek polárních mikrotubulů mitotického vřeténka. Nová b. stěna se tvoří pomocí váčků GC naplněných polysacharidy a glykoproteiny diskovitý útvar s mem. + celulózové mikrofibrily = cytoplazm. mem. + buněčná stěna.
16 Pohlavní rozmnožování Nepohlavní rozmnožování bakterie, jednobuněčné org. jednoduché buněčné dělení. Vzniklé potomstvo je geneticky shodné s rodičovským org. Při pohlavním rozmnožování dochází k mísení genomů 2 jedinců a vzniklé potomstvo se liší od rodičů i mezi sebou navzájem výhoda většina rostlin i živočichů.
17 Proč vzniklo pohlavní rozmnožování? Mísení genů rodičů má své výhody i nevýhody, ale předpokládá se, že pomáhá org. přežít v nepředvídatelně se měnícím prostředí = velké množství různých potomků, velká pravděpodobnost přežití aspoň 1 potomka. Probíhá u diploidních org. (2 sady ch.- 1 po otci, 2. po matce) somatické bb. Zárodečné bb. gamety (1 sada ch., ale 2 druhy gamet). Živočichové velká nepohyblivá vajíčka a malé pohyblivé spermie. Tyto gamety vznikají z diploidních bb. speciálním b. dělením meióza.
18 Princip pohlavního rozmnožování Při pohlavním rozmnožování eukaryotních org. se střídají diploidní a haploidní generace bb.: 2n 1n. z diploidní specializované b. (2n=2 sady ch.- paternální homolog a maternál. h. duplikace ch.) - redukční dělení = meióza 1. homologní rekombinace hybridní ch. z obou rodičovských ch.
19 Meióza Následují vždy 2 po sobě dělení heterotypické (redukční d. rozdílné od mitózy) a homeotypické (ekvační d. shodné s mitózou). Pouze jednovaječná dvojčata z 1 zygoty jsou shodná. Jinak jsou sourozenci vždy různí 2 druhy náhodných genetických reorganizací: Náhodné rozdělení ch. do jednotlivých bb. během meiózy 2 n gamet (n= počet ch.). Homologní rekombinace zvýšení počtu různých gamet.
20 Heterotypické (redukční) dělení Rozdílná profáze, která je složitější než u mitózy a rozděluje se na: Leptotene spiralizace chromatinových vláken a diferenciace ch. Zygotene přikládání homologních ch. k sobě a jejich spojení (synapse zvláštní spojovací bílkovina) vznik párů homologních ch.-bivalenty. Pachytene pokračující spiralizací vzniklá tetrádastadium 4 chromatid-proplétání nesesterských chromatid (překřížení-chiazmata zlomy výměna části chromatid=crossing-over). Diplotene rozpuštění synaptického komplexu a postupné oddalování homologních ch. z bivalentu (ukončení crossing-overu). Diakineze volnému rozchodu brání chiazmata, která se vlivem odpudivých sil přesouvají ke koncům-terminalizace chiazmat. Rozpouští se j. mem. a formuje se vřeténko. Meióza: roztlak testes sarančat (Orthoptera)
21 Další rozdíly V heterotypické metafázi se vlákna dělícího vřeténka napojují na páry homolog. ch. v bivalentech. Synaptonemální komplex proteinová str. ze 3 paralelních vláken 2 laterální a 1 centrální element. Crossing-over překřížení (chiazma), zlomy a výměna částí sesterských chromatid. V anafázi se pak rozcházejí k pólům dělícího vřeténka jednotlivé dvouchromatidové ch. chromozomová disjunkce. V telofázi se u pólů b. seskupí chromozomy 1 z každého páru homologních ch. a mohou se nová jádra nebo následuje 2. meiotické d.
22 Homeotypické (ekvační) dělení Je prakticky shodné s mitózou, a probíhá s ch. složenými 2 chromatid. Následuje bezprostředně po dělení heterotypickém. Období mezi oběma děleními nazýváme interkineze. Celkově při meiotickém dělení dochází k 1 replikaci a následují 2 b. dělení vznikají 4 haploidní bb. (tetráda), které mají ch. s 1 chromatidou 4 gamety (1n). Roztěr prašník Lilium sp. Nondisjunkce: některé haploidní bb. postrádají určitý ch. a jiné mají tento ch. navíc abnormální gamety abnormální embryo (Downův syndrom trisomie 21. ch).
Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.
Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr
Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
VíceCvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceRozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...
Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceMitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele
ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace Téma Rozmnožování buňky je určeno na dvě až tři vyučovací hodiny. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí.
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceBiologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VícePovinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015
Biologie člověka Povinná literatura Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015 http://old.vscht.cz/kot/cz/studijnimaterialy.html Rosypal S. a kolektiv autorů: Nový přehled
VíceReprodukce buněk Meióza Smrt buněk
Přípravný kurz z biologie 4 Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk 19.11.2011 Mgr. Kateřina Caltová Dělení buněk (reprodukce) Dělení (reprodukce) buněk základní znak života buňky nové bb vznikají dělením bb
VíceBiologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich
VícePohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
VíceEndocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
Více25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceZ Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE
BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE Somatické buňky (jakékoliv buňky organismu kromě pohlavních buněk) během své existence procházejí sérií buněčných cyklů. Výjimkou jsou např. neurony, jsou
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VíceDNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
VíceGENETIKA. dědičnost x proměnlivost
GENETIKA dědičnost x proměnlivost Dědičnost Schopnost organismů přenášet genetickou informaci z rodičovské generace na generaci potomků. identická dvojčata Variabilita (proměnlivost) Schopnost organismů
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
VíceMEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?
Cvičení 8: ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ Jméno: Skupina: MEIÓZA Trvalý preparát: obarvené podélné řezy varlat brouka smrtníka obecného (Blaps mortisaga) Prohlédněte si několik řezů varlete a hledejte v semenotvorných
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceSada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118
Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Strana 1 ze 21 Strana 2 ze 21 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším objektivem.
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceSlovníček genetických pojmů
Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceREPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
VíceUniverzita Karlova v Praze. Vyšetřovací metody v lidské cytogenetice
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií Vyšetřovací metody v lidské cytogenetice Bakalářská práce Autor: Eva Havlíčková Vedoucí práce: RNDr. Lenka Pavlasová,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
VíceGENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceGametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
Gametogeneze, mitóza a meióza Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. Buněčný cyklus generační doba - trvání cyklu interfáze - období mezi dvěma následnými mitózami vlastní buněčné dělení - mitóza regulace buněčného
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceBuňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)
MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.) (Základní technika barvení chromozomů. Fáze buněčného cyklu a mitózy podle nativního a trvalého preparátu. Výpočet mitotického indexu.) ÚVOD Sled
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceBuňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
VíceB9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VíceREPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA
REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA REPRODUKCE BUNĚK základní znak života nové bb. vznikají pouze dělením existujících bb. život každé buňky probíhá v reprodukčních cyklech: růst (zdvojení všech buněčných
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceCYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
VíceChromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Chromozomová teorie dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Proč octomilka a T.H. Morgan? Drosophila melanogaster ideální objekt pro genetický výzkum : Rychlý reprodukční cyklus a snadný chov v laboratorních
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceSTRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU
http://www.sszdra-karvina.cz/bunka/spol/bunka.gif STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.BOX 67 STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU
VícePřijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem
VíceRozmnožování a vývoj živočichů
Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VícePřednášející: (abecedně)
Biologie + Histologie Přednášející: (abecedně) MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc., přednosta ústavu Doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc. RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D. Brno, 2011 Přednáška
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceFERTILIZACE A EMBRYOGENEZE
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie FERTILIZACE A EMBRYOGENEZE RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Program přednášky: meióza a gametogeneze mechanismy fertilizace časná embryogeneze
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 4. BUNĚČNÉ JÁDRO A BUNĚČNÉ KULTURY
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 4. BUNĚČNÉ JÁDRO A BUNĚČNÉ KULTURY TEORETICKÝ ÚVOD: Buněčné jádro Buněčné jádro je organelou eukaryotické buňky. Je v něm uložena většina genetické informace buňky.
VíceSpermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceBuněčný cyklus a buněčná smrt
Biologie I 6. přednáška Buněčný cyklus a buněčná smrt Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978-0-321-77565-8) Buněčný
VíceBiologie I. 7. přednáška. Základy genetiky
Biologie I 7. přednáška Základy genetiky Pohlavní rozmnožování a dědičnost Dědičnost přenos vlastností/predispozic rodičovského organismu na potomky přenos DNA s geny (chromosomální i extrachromosomální)
VíceGametogenese a fertilizace. Vývoj 142
Gametogenese a fertilizace Vývoj 142 Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1.
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceVliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte
Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte Antonín Šípek Jr 1,2, Vladimír Gregor 2,3, Antonín Šípek 2,3,4 1) Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2) Oddělení lékařské genetiky, Thomayerova
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky ROSTLINNÁ BUŇKA aaaaaaaa jádro mitochondrie chromatin (DNA) aaaaaaaa aaaaaaa aaaaaaaa aaaaaaaa plastid
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceEMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka
6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:n = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Více