Téma disertační práce: Sociální udržitelnost z pohledu architektury. Přínos architektury na poli společenského začleňování Praha, 31/8/2016

Transkript

1 Short paper Workshop FA Ing. arch. Karolína Kripnerová Téma disertační práce: Sociální udržitelnost z pohledu architektury. Přínos architektury na poli společenského začleňování Praha, 31/8/2016 Cíle výzkumu a článku Výzkum se soustředí na problematiku bezdomovectví z pohledu architekta. Jakou profesní pomoc může architekt nabídnout? Bezdomovectví je symbolem extrémního sociálního vyloučení. Sociální vyloučení úzce souvisí s městem a dostupností a bydlení kdo bydlí, má domov, sociální vazby, někam patří. Kdo ale nebydlí, ztrácí přátele, vazby, kontakty. Zůstává na ulici. Sám. Bezdomovectví souvisí s kvalitou veřejného prostoru, s městským parterem. Souvisí také s chováním obyvatel města, jejich péčí, všímavostí, jejich předsudky či empatií. Bezdomovcem se může stát každý. Je to bohužel jednodušší než si myslíme. Rozvod, ztráta zaměstnání, psychické problémy, ale i přírodní katastrofy mohou znamenat cestu na ulici. Nejen proto je důležité se tímto tématem zabývat a hledat různé cesty, jak těm, kteří se na dně ocitli, pomoci. Architekt má kompetence měnit a kultivovat své okolí. Cílem výzkumu je najít vhodné úkoly pro architekta, kterými by mohl přispět ke zlepšení stavu bezdomovectví. Zároveň se výzkum snaží na dané úkoly hledat odpovědi a možná řešení. Rešerše literatury a její kritické zhodnocení Pro sociální služby jsou u nás často vyhrazovány veřejné pozemky a domy, které se buď nehodí ke komerčnímu využití, nebo je ani samo město neumí jinak využít. Proto se často nacházejí na okraji města či v jeho horších čtvrtích. Nevědomky tak lidi s problémy opět dáváme do problémových míst. Pionýrský vídeňský projekt Vinzi-Rast Mittendrin + Lokál boří tradiční pohled na sociální problémy měst. VinziRast přináší do širšího centra Vídně ojedinělý projekt

2 společného bydlení studentů a bývalých lidí bez domova. Svou sociální vizi staví na oči celému městu a veřejnosti. Ubytování v něm najdou (bývalí) lidé bez domova. A co víc, VinziRast zve každého k sobě - ať už na talíř dobrého jídla, nebo jen na krátkou návštěvu, aby mohli kolemjdoucí poznat to, z čeho a koho mají strach, co a koho přehlíží lidi bez domova. Architektuře sociálních služeb či obecně tématu bezdomovectví a veřejného prostoru s ním souvisejícího z pohledu architekta není zatím věnováno mnoho knih. V České republice se tématu věda věnuje až po roce 1989, do té doby bylo téma bezdomovectví de facto tabu 1. Proto je toto odvětví mladé a není ještě prozkoumané. Četné výzkumy ale již probíhají z pohledu sociologie či ekonomie. (Zmíním alespoň projekt HOBOhemia, výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se na problematiku bezdomovectví soustředí.) Architektonický pohled můžeme najít v zahraniční literatuře nejpříhodnější je kniha Sama Davise Designing for the homeless 2. Kniha sumarizuje dobré příklady staveb pro sociální služby z amerického prostředí, analyzuje je a uvádí závěry. Pro české prostředí je však americký přístup možno brát pouze jako inspiraci ve zpracování analýzy. Americké stavby nejsou svým měřítkem českému prostředí přizpůsobené, kapacity zařízení se pohybují i kolem několika set lůžek v jednom místě. Je příhodné zmínit, že v celém hlavním městě je kolem 600 lůžek 3 v zařízeních sociální pomoci. Časté jsou také publikace, které se věnují dočasným stavbám přístřešky, obytné konejnery, stanová městečka v oblastech katastrof. Namátkou uvádím tituly: periodikum - Werk, bauen+wohen, edice Im Notfall či knihy Design Like You Give A Damn: Architectural Responses To Humanitarian Crises 4. Tyto knihy se také (byť okrajově) věnují problematice bezdomovectví, jakožto krizové situaci člověka. Uvádějí však většinou řešení dočasná či taková, která nepřispívají k městotvornosti (například přístřešky z odpadků). Pojmenování řešeného problému, respektive formulaci výzkumné otázky, event. pracovní hypotézy Udržitelná architektura by měla představovat komplexní přístup, který je ekologický a ekonomický, ale též udržitelný po stránce sociální a kulturní. A právě tento poslední pilíř je pro svou exaktní neuchopitelnost často opomíjen. V mnohých projektech je však tím nejdůležitějším, na čem stavba stojí. Je tomu tak i v problematice stavění pro lidi bez domova, oblasti, které je v poslední době věnována stále větší pozornost.

3 Zejména však z pohledu sociologie, ekonomiky, aj. Je třeba přispět i k dalšímu pohledu architektonickému. V navrhování budov pro (bývalé) lidi bez přístřeší zaujímají - více než kdy jindy důležité místo pojmy jako identita, zabydlenost, měřítko a vztah k městu. Výzkum se zabývá rolí architekta na poli sociálního začleňování. Hledá úkoly, které může architekt díky svým kompetencím řešit, a které přispívají ke zlepšování stavu bezdomovectví. Formulace výzkumné otázky je, jak může architekt pomoci lidem bez domova zpět do většinové společnosti. Pracovní hypotézy jsou následující. Práce architekta v oblasti pomáhající lidem bez domova je důležitou ve zlepšování podmínek, ve kterých tito lidé jsou. Je důležitá také ve vztahu staveb pro sociální služby k městu. Bohužel je však práce architekta nedostatečně vážena, Tudíž je často z finančních důvodů architektonický návrh na rekonstrukce, adaptace či novostavby budov pro sociální služby opomíjen. Je to ale to pravé místo k šetření? Výzkum se snaží dokázat, že právě kvalitní architektura, souznění s městem, péče o parter a veřejný prostor je v případě staveb pro sociální služby tím velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěch stavby a její udržitelnost. Metodika popis použité metody / použitých metod Metody výzkumu jsou dvojího typu, jednak rešerše a analýza dostupných pramenů. Jak bylo výše popsáno, vhodné literatury k tématu zatím není mnoho. Rešerše se však týká také dostupných studií, zejm. ze zahraničí. Nicméně i na této úrovni je obtížné relevantní literaturu nalézt. Druhou metodou výzkumu je Research by design, metoda typická pro architekturu. Výzkum je veden i po praktické stránce - jednak v návrhu nového konceptu Domu na půli cesty tzv. projektu Symbios ve městě Brně. Projekt Symbios nabízí ubytování studentům Masarykovy university spolu s mladými lidmi, kteří vycházejí z ústavní péče (typicky dětské domovy). Tito mladí lidé se nyní mají postavit na vlastní nohy, projekt Symbios by jim měl vstup do většinové společnosti usnadnit natolik, aby se eliminoval případný nezdar a pád na ulici. Projekt ctí několik zásad. Zaprvé se otevírá veřejnosti je přínosem i pro své okolí. Nechává veřejnost poznat, co se děje uvnitř, kdo v budově bydlí. Nabízí paletu služeb,

4 které může každý využít. Druhým bodem je vlastní bydlení a důraz na několik stupňů soukromí. Třetím důležitým bodem jsou komunikace v domě. Dalším příkladem metody Research by design je návrh Veřejné sprchy (spolupráce s platformou Architekti bez hranic). Zadání je vytvořit takový objekt ve veřejném prostoru, který bude sloužit (nejen) lidem bez domova. Bude poskytovat komfort osobní hygieny za minimálních nákladů a nároků. Projekt je ve fázi studie, kdy se hledá vhodné místo a provozovatel. Také tento projekt hledá odpovědi na výzkumné otázky, jak může architekt - díky svým schopnostem měnit, zlepšovat, stav bezdomovectví a veřejného prostoru. Prozatimní výlesledky Diskuse Prozatímní výsledky jsou zejména v zorientování se ve složité problematice bezdomovectví, jehož teoretický základ je nutné pro práci s lidmi bez domova a pro ně, znát. Vedle návrhu projektu Symbios a Veřejné sprchy se věnuji dalším projektům se skupinou dobrovolníků Architekti bez hranic. Cílem platformy je práce na projektech pro sociálně slabší lidi a vyloučené lokality. Mezi projekty platformy patří realizace několika Veřejných šatních skříní, spolupráce na projektu Komunitní zahrada Zebra, návrh Orientačního systému v Podchodech na Vltavské, a celková kultivace veřejného prostředí v systému podchodů pod Hlávkovým mostem na Praze 7, kde se mimo jiné nachází jedna z nejznámějších bezdomoveckých kolonií v Praze. Dále navazuji kontakty s Neziskovými organizacemi, které různým způsobem pracují s lidmi bez domova (namátkou projekt HOBOhemia, projekt Bezdomovci, lidé jako my, Člověk v tísni, Labre, Bezpřístřešníci, Krisa, Justýna, Jako doma a Kuchařky bez domova, Food not bombs, Pragulic, Spojené hlavy a Zdrojovna. Většina těchto neziskových organizací a platforem bude prezentována na společenském odpoledni, které Architekti bez hranic organizují: Zažít město jinak lokalita Pod Hlávkovým mostem v Praze 7. Závěr Vyhodnocení dosavadního výzkumu, nastínění dalších námětů na jeho pokračování Další náměty na pokračování výzkumu jsou zejména v rovině teoretické, bližší prozkoumání stavu objektů dalších ubytovacích sociálních služeb v České republice a současně další shromažďování podnětů, kterými se architekt ze své profesní kvalifikace může věnovat.

5 Použité zdroje 1 VAŠÁT, Petr. Studium bezdomovectví v USA: inspirace pro výzkum v České republice. ČESKÝ LID , 2012(2), DAVIS, Sam. Designing for the homeless: architecture that works. Berkeley: University of California Press, c2004. ISBN Databáze Informačního portálu a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením ( 4 Design like you give a damn: architectural responses to humanitarian crises. New York, NY: Metropolis Books, c2006. ISBN