Obor studia a školitel: Teorie architektonické tvorby, doc. Ing. arch. Eduard Schleger

Transkript

1 Příjmení a jméno studenta DS: Kasalová Hana hanka.kasalova@seznam.cz Obor studia a školitel: Teorie architektonické tvorby, doc. Ing. arch. Eduard Schleger Téma disertační práce: TENDENCE TRVALE UDRŽITELNÉHO VÝVOJE V ARCHITEKTUŘE Hodnotící parametry a kategorizace skupin udržitelných staveb Je vytvořena hypotéza, říkající že éra fosilní energetiky, která je spojena s rozvojem průmyslové revoluce, pomalu, ale jistě končí. Protože se asi polovina veškerého využívání energie pojí s výstavbou, stává se způsob, jakým stavíme domy, využíváme je a žijeme v nich, jednou z ústředních otázek. Je úkolem nás architektů podpořit přechod od využívání podzemních energetických zdrojů na zdroje pozemní využívající Slunce. Dnešní přírodovědné poznání i technika jsou neuvěřitelně vyspělé, ale mají nejen schopnost sloužit, ale také ničit. V současné době můžeme vidět, jaká katastrofa se může přihodit ve spojitosti s jadernými elektrárnami či ropnými vrty na dně oceánu. Je potřeba dohodnout se, jak tyto rizika eliminovat. Strategii, jak to udělat, nazýváme trvale udržitelný rozvoj. Cílem by měl být přechod od centralizovaných elektráren a rafinerií ke zdrojům na úrovni měst a regionů ve formě, např. koogeneračnich jednotek. K tomu je potřeba navrhovat budovy úsporné a zbytečně nezatěžující životní prostředí. Již v 80.letech 20. století se objevily první pokusy, jak stavby hodnotit a docilit toho, aby byly stavěny budovy úsporné a zbytečně nezatěžující životní prostředí. Těmto hodnotícím metodám se řiká certifikační systémy. Do dnešní doby jich vzniklo několik desítek. Liší se od sebe hlavně metodikou a kritérii pro hodnocení staveb. Mezi nejpoužívanější patří americký LEED, britský BREEAM, unijní certifikát Green Building či německý DGNB. V některých státech se dokonce používá najednou více metodik certifikace, které se vzájemně doplňují či si konkurují. Situace je tedy poměrně nepřehledná, ale zřejmě nikdy nedojde ke sjednocení hodnotících nástrojů.

2 Obrázek: Ing.arch. Hana Kasalová Ve dnech 30. června až 2. července 2010 proběhla na Fakultě stavební ČVUT v Praze mezinárodní konference Udržitelná výstavba budov ve střední Evropě. Při této příležitosti byla oficiálně představena nová národní, česká certifikace komplexní kvality budov SBToolCZ, která obdržela od společnosti iisbe mezinárodní akreditaci. Ačkoliv množství kritérii má zabezpečit posouzení stavby ze všech úhlů pohledu. Při bližším zkoumání certifikačních kritérií lze dojít k závěru, že hodnocení se z větší části týká pouze stavebních a konstrukčních vlastností. V naprosté většině dochází k opomenutí architektonických kvalit budovy. Této problematice jsme se podrobněji věnovali ve výzkumu: UDRŽITELNÝ ROZVOJ DŮSLEDKY PRO ARCHITEKTONICKOU TVORBU na který byl přidělen grant ve studentské grantové soutěži SGS Jedním z problémů systémů hodnocení budov je potlačení hodnocení architektonických kvalit budovy. Na Fakultě architektury ČVUT jsme chtěli na tento problém zareagovat a začlenit tento opomíjený pohled do návrhu udržitelných staveb. Na základě vyhodnocení certifikačních systémů a konstrukční analýze procesů, byl vyvinut nástroj pro navrhování, který se skládá z check listu a ekoparametrů. Bylo prokázáno, že používání check listu, a kritérií 'ekoparametrů', může být optimalizována úroveň udržitelnosti v raných fázích návrhového procesu. Ve spolupráci se studenty bakalářského studia a magisterského studia, byla tato kritéria testována na stavbách malého měřítka. Cílem nebylo vymyslet další certifikaci, ale nástroj, jež by mohl sloužit i ke studijním účelům při návrzích udržitelných staveb. Zatím je udržitelná stavba určitý nadstandard, ale měl by to být základ, z kterého by měl každý architekt vycházet. Ve fázi tvorby návrhu je architekt a další účastníci nejvíce schopen ovlivnit budoucnost stavby a předurčit tak míru jeji 'udržitelnosti'. Jako metoda nám posloužila analýza certifikačních systému. Bylo zanalyzováno osm systémů certifikaci, které se liší metodologií a kritérii hodnocení udržitelnosti budov. I když má každý systém nepřeberné množství kritérií, které mají zajistit důkladné hodnocení budovy, při bližším prozkoumání certifikací se zjistilo, že většina kritérii se týkají pouze stavebních a konstrukčních hledisek, a většinou je zanedbáno hodnocení architektonických kvalit budov. Velmi dobrým příkladem je německý certifikační systém DGNB. Jednotlivá kritéria jsou zařazeny do tří skupin kvalit: ekonomická, socio-kulturní, technická a kvalita průběhu. Estetická kvalita je vyjádřena pouze kritériem Architektonická soutěž (vypsání architektonické soutěže na návrh dotyčné stavby) a kritériem Umění v architektuře (přítomnost prvku umění v budově). Dohromady tyto dva činitelé ovlivní celkový výsledek certifikace pouze ze 3%.

3 Dalším příkladem může být certifikace LEED. Hledané estetické kvality se objevují jen v kritériu Inovace v designu, za který je možno získat jen tři body z celkového počtu 69 bodů. Touto a další analýzou lze říci, že jedním z hlavních problémů systémů hodnocení budov je potlačení architektonického a estetického hodnocení kvality stavby. Pro využití metody research by design jsme zanalyzovali proces návrhu a rozdělili ho do devíti fází. V první fázi se vychází ze vstupních faktorů, z nichž mnohé nemohou být změněny návrhem a je třeba je dodržovat co nejefektivněji. Mezi takové faktory patří požadavky klienta, klimatické podmínky, urbanistický kontext, legislativa, orientace ke světovým stranám, rozpočet projektu atd. Další soubor faktorů zahrnuje 1) širší vztahy a umístění pozemku, 2) hmotové řešení tvar a velikost stavby, 3) dispozice a konstrukčni systém, 4) materiály, 5)řešení dopravy, 6) zelené, 7)energetické a technické řešení a 8) životní cyklus budovy. Je potřeba zdůraznit, ze přimý proces není jen jeden, ale dochází ke spoustě zpětného působení mezi kritérii. Podle definice udržitelnosti jsme každý soubor parametrů zdokumentovali podle hlavních čtyř oblastí zájmu. Uvedené úhly pohledu jsou: 1) architektonicko - estetické vlastnosti, 2) ekologické kvality, 3) sociálně - kulturní kvality a 4) ekonomické vlastnosti. Pro účely metody Design by research byl tímto vyvinut checklist kritérií spojený s jednotlivými složkami procesu architektonického návrhu stavby. Jednotlivé prvky se překrývají a navzájem ovlivňují v celém procesu navrhování. Proces architektonického návrhu pracuje s velkým počtem faktorů, z nichž mnoho lze vyjádřit v číslech a která jdou poměrně snadno vyhodnotit. Tyto faktory jsou ideální pro vytvoření hodnotícího certifikačního systému. Nicméně, proces návrhu obsahuje i další nespecifické, faktory. Jak víme, samotný proces není založen pouze na technických parametrech a fyzikálních vlastnostech jednotlivých součástí budovy, ale je také do značné míry založen na zkušenostech a na talentu architekta a jeho týmu. Kvalitní a komplexní architektonické řešení nevznikne jen za využití všech zadaných parametrů ze seznamu. Je třeba si uvědomit, že udržitelná kvalita stavby je spíše dána více jasným architektonickým konceptem, založeným na důsledné filosofii a znalostech architekta, než fragmentálním přínosem specialistů. 1 Nástroj pro praktický výzkum 'úrovně udržitelnosti' architektonické koncepce byl vyvíjen současně s kontrolním seznamem. Tyto takzvané 'ekoparametry' umožňují architektovi prošetřit základní principy udržitelnosti projektu při vývoji architektonického konceptu. Bylo prokázáno, že díky používání check listu, a 'eko-parametrů', může být úroveň udržitelnosti budovy ovlivňována v raných fázích návrhového procesu. Ve spolupráci se studenty, byla tato kritéria zkoušena na stavbách malého měřítka. I když všechny budovy využívají podobné principy pasivního využívání energie, tak existuje několik přístupů k navrhování udržitelných staveb. Díky sociálním, ekonomickým, politickým a klimatickým podmínkám vznikají stavby, které jsou nesrovnatelné a nehodnotitelné podle stejného nástroje. Podle analýzy dostupné literatury vím, že každý preferuje svůj přístup k navrhování

4 udržitelné architektury. V žádné literatuře se neobjevuje jednotné názvosloví - jednotná terminologie jednotlivých typů staveb. Chtěla bych, aby důslednou analýzou jednotlivých druhů udržitelných staveb došlo ke katalogizaci a definování tříd = hromádek udržitelných budov. Pro zúžení výběru se zaměřuji jen na stavby s převážnou funkcí obytnou. Obrázek: Ing.arch. Hana Kasalová V současné chvíli jsem na počátku sbírání informací o druhu udržitelných staveb - Zero Houses. Jako podklad pro posuzování mi slouží metodika použitá pro hodnocení výsledků soutěže Solar Decathlon. Výsledkem mé práce by měla být katalogizace skupin udržitelných staveb na základě analýzy jednotlivých typů staveb a jejich hodnotících parametrů. Vytvoření typologie by mělo být prospěšné pro studijní účely a pro vyjasnění terminologie použitelné v architektonické praxi. Poznámky: 1. Udržitelný rozvoj důsledky pro architektonickou tvorbu studentská grantová soutěž (SGS10/098/OHK1/1T/15) Text neprošel korekturou, redakční ani jazykovou úpravou. Příspěvek byl přednesen na Mezinárodním vědeckovýzkumné kolokviu workshopu studentů doktorského studia, ovšem do sborníku zařazen nebyl.

5