Hodnocení dopadu na základě programové teorie (TBE):
|
|
- Věra Pokorná
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘÍLOHA 1
2 Hodnocení dopadu na základě programové teorie (TBE): Případová studie: ČR Investiční podpora pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků O121 Modernizace zemědělských podniků, O123 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a O311 Diverzifikace do nezemědělské výroby 1.1 Krátké představení metody TBE - Hodnocení dopadu programu na bázi teorie je založeno na "teorii změny", která vysvětluje, jak přidělované finanční prostředky produkují výstupy, prostřednictvím něhož má být dosaženo předpokládaných výsledků a dopadů (očekávaná změna). TBE sleduje každý krok intervenční logiky programu intervenční za účelem identifikace příčinných vazeb a mechanismů změn. Přitom odpovídá na otázky, proč a jak intervence funguje. Prostřednictvím pozorování implementace programu ověří TBE krok za krokem, jak budou generovány (hrubé) výsledky a dopady. Tento přístup vytváří především kvalitativní odhad dopadů. Je to - v jednoduché formě (nevyužívá metod přesné faktické analýzy) - na základě metod jako jsou analýza monitorovacích dat, rozhovory, průzkumy, cílové skupiny a případové studie. Bližší informace o metodě jsou k dispozici na webové stránce: Stručný popis opatření na podporu investic Analyzovaný balík opatření na podporu investic odpovídá na strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti českého zemědělství. Opatření by měla podporovat modernizaci a restrukturalizaci těch zemědělských podniků, kde není dostatečná úroveň investic do struktury i technologií v rostlinné i živočišné výrobě. Předpokládá se, že zastaralé zemědělské technologie a špatný stav hospodářských budov brání růstu produktivity, zajišťuje nedostatečnou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a způsobuje škody na životním prostředí. Podpora investic do skladů plodin, sil, ustájení zvířat, skladů na hnůj a kejdu, bioplynových stanic, do zemědělských technologií jako jsou dojící zařízení, posklizňová úprava plodin, zpracování pelet z biomasy a zpracování potravin by mělo nejen řešit výše uvedené konkrétní problémy, ale také by mělo vést k restrukturalizaci zemědělských podniků a produkce s cílem zvýšit efektivnost využití zemědělských zdrojů a zlepšit přidávání hodnoty zemědělským produktům, a tím zlepšit celkovou konkurenceschopnost zemědělské produkce resp. podniků. I přes jejich oddělené zavádění je vybraná skupina opatření považována za komplementární pokud jde o cíl zlepšit účinnost zdrojů a konkurenceschopnosti odvětví zemědělství. Tato skupina investičních opatření (121, 123 a 311) představuje okolo 17 % rozpočtu PRV pro osy 1-4. Nicméně pouze lehce pod tři čtvrtiny rozpočtu těchto opatření je použito pro takové investice do zemědělských podniků, které jsou úzce svázány se zemědělskou produkcí, zbytek jde do potravinářského průmyslu, lesnictví nebo cestovního ruchu; v případě O123 tvoří příjem farem pouze 10% rozpočtu opatření. Rekonstrukce a výstavba zařízení cestovního ruchu (i na farmách) není uvažována (asi 30% rozpočtu opatření). Nejvyšší váhu má O121 - téměř tři čtvrtiny z vybrané skupiny (relevantního) rozpočtu. Pro další informace viz tabulka 6. Opatření byla zavedena jako jednotlivá opatření Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Z rozpočtu PRV bylo schváleno a financováno okolo poloviny podaných projektů. 1.3 Použité datové zdroje (včetně dotazovaných zájmových skupin a referencí) ERU 1 (2014) Roční zpráva o provozu Elektrické Sítě ČR 2013) 1 Energetický regulační úřad 2
3 MA 2 (2014) Zpráva o stavu českého zemědělství v roce 2013 (zatím nezveřejněná verze) MA (2010) Střednědobé hodnocení Programu rozvoje venkova České republiky na období Ministerstvo zemědělství České Republiky, DHV, TiMa. MA (2013) Výroční zpráva o Implementaci Programu venkova České republiky na období Ministerstvo zemědělství České Republiky. Medonos, T., Ratinger, T., Hruška, M., Špička, J. (2012) The assessment of the effects of investment support measures of the Rural Development Programmes: the case of the Czech Republic. The journal AGRIS on-line Papers in Economics a Informatics ( Vol. IV, No Ratinger, T., Medonos, T., Hruška, M. (2013) An Assessment of the Differentiated Effects of the Investice Support to Agricultural Modernisation: the Case of the Czech Republic. The journal AGRIS on-line Papers in Economics a Informatics ( Vol. V, No SZIF 3 (2014) Různé databáze o implementaci Programu rozvoje venkova České republiky na období SZIF, Praha UZEI (2012) Nepublikované materiály pro Ministerstvo zemědělství České republiky o efektivnosti investičních podpor pro bioplynové elektrárny. 1.4 Seznam použitých zkratek BPE bioplynové elektrárny ČOZ čerstvé ovoce a zelenina GHG skleníkový plyn LFA méně příznivé oblasti OOD oblasti ohrožené dusičnany SZIF Státní zemědělský a intervenční fond 1.5 Krok 1: Rozplánování koncepčního modelu Tab. 1. Koncepční model pro opatření nebo pro balík opatření 1a: Stručný popis územní potřeby související se specifickými opatřeními pro podporu investic v rámci cíle konkurenceschopnost Potřeba modernizace technologií a inovací za účelem zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zvýšení udržitelnosti Potřeba restrukturalizace a diverzifikace aktivit na farmě stejně jako v sektoru za účelem reakce na nové tržní příležitosti Opatření nebo typ Podpora zemědělských investic (O121, O123, O311) 1b: Zamýšlené změny, které by měly být dosaženy balíkem opatření na konci programu vztažené ke zjištěným potřebám (1a) Lepší využití výrobních faktorů, a to jak na farmách, tak v sektoru (důležité pro LFA) Rozšířený marketing, zlepšené příjmy na farmu (důležité pro LFA) 1c: Plánované aktivity pro opatření, prostřednictvím kterých budou zamýšlené změny dosaženy Investice do ustájení zvířat, skladů krmiv, skladů hnoje a výrobních technologií (lepší využití práce) - O121, investice do obnovitelné energie (zpracování odpadu, lepší využití půdy) - O121 a O311 Investice do kapacity skladů (rekonstrukce nebo nové) na rostlinné produkty včetně čerstvého ovoce a zeleniny (ČOZ) - O121. Investice do zpracování potravin (na farmě, ale také do potravinářského průmyslu) O123, investice do obnovitelné energie (nové 2 Ministerstvo zemědělství České republiky 3 Státní zemědělský a intervenční fond (platební agentura) 3
4 Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení životních podmínek zvířat na farmě a v sektoru Snížení emisí ve vzduchu a ve vodě konkrétně v oblastech ohrožených dusičnany (OOD) Příspěvek k výrobě obnovitelných energií úroveň sektoru trhy: pelety, elektrická energie) O121 a O311 Investice do hospodářských budov (sklady, ustájení), podpora trvalých kultur, restrukturalizace: tj. ukončení nevýdělečné výroby a její nahrazení výdělečnou produkcí Investice do technologií v živočišné výrobě podpora se vztahuje na dobytek, prasata, ovce, kozy, koně a drůbež O121 Investice do ustájení zvířat a vybavení včetně skladů na hnůj a kejdu O121 Investice do technologií na výrobu a použití záměrně pěstované, zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiální účely O121 a O311. Investice do bioplynových elektráren - O311 4
5 1.6 Krok 2: Ověření implementace plánovaných aktivit (operativní úroveň) Tab. 2. Implementace plánovaných aktivit pro opatření nebo balík opatření 1. c Implementované aktivity Investice do ustájení zvířat a vybavení pro chov skotu a dalších přežvýkavců (O121) Investice do ustájení zvířat a vybavení pro chov prasat a drůbeže (O121) Investice do zemědělských budov v rostlinné výrobě (O121) Investice do výstavby podpůrných a krycích konstrukcí pro trvalé plodiny (O121) Vstupy (celkové veřejné výdaje); počet projektů, míra financování počet projektů = 1435, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem počet projektů = 564, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem počet projektů = 508, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem počet projektů = 155, veř. výdaje = ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem Podpora finančním orgánem když jsou splněny financované aktivity Žádná konkrétní podpora! Žadatelé museli předkládat návrhy na investice na vlastní riziko a náklady. Charakteristiky podpořených aktivit Výstup (celkové investice, počet podniků, průměrná velikost) Rekonstrukce a vybudování přístřešků pro kávy, dojící jednotky, sklady/zpracování hnoje a kejdy, zimní ustájení pro hovězí dobytek a ovce počet projektů = 1435, z čehož 76% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 38,5% Rekonstrukce a vybudování ustájení pro prasata a drůbež s vysokými standardy pohody zvířat, sklady/zpracování hnoje a kejdy počet projektů = 564, z čehož 49% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 40,0% Rekonstrukce a vybudování nových zařízení pro posklizňovou úpravu a skladování polních plodin a ČOZ. počet projektů = 508, z čehož 34% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 38,5% Nová výstavba na podporu ochrany proti škůdcům (chmel, ČOZ) počet projektů = 155, z čehož 10% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , 1.d Shrnutí hlavních výstupů Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice tis.. 5
6 skut. míra financování = 38,5% Investice do zpracování biomasy pro energetické účely (O121, O311) Investice do bioplynových stanic (O311) Investice do zpracování potravin (O123) počet projektů = 79, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 60%, pravidla podle O121 nebo O počet projektů = 137, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 60% malé, až do 50% střední podniky počet projektů = 130, veř. výdaje = tis. ; míra financování až do 50% SME, až do 25% ostatní Především výstavba nových jednotek a vybavení pro výrobu pelet a briket z biomasy. počet projektů = 79, z čehož 44% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 49,7% Nová výstavba bioplynových elektráren včetně místních rozvodů tepla. počet projektů = 137, z čehož 30% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 32,9% Rekonstrukce a nové kapacity na zpracování potravin na farmě; relativně vysoká účast zpracovatelů vína. počet projektů = 130, z čehož 26% v LFA, celk. inv. = tis., prům. investice = , skut. míra financování = 43,5% Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice tis.. 6
7 1.7 Krok 3: Transformace hlavních výstupů projektů do výsledků pro příjemce (další úroveň) Tab. 3. Přímé hrubé efekty pro příjemce podpory realizovaných projektů / operací v rámci opatření / balíků opatření 1d Hlavní výstupy na projektové úrovni / úrovni operace; naznačit všechny známé kontetové faktory, které mají vliv na dosažené hrubé výsledky Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice tis. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Vnější faktory Hluboký pokles trhu v letech (důsledek finanční krize) Obnova cen a jejich další růst od e Přímé hrubé efekty pro příjemce podpory vyústilo např. v růst HPH v podpořených podnicích/firmách, počet podniků/firem, zavedení nových produktů a/nebo nových technik, počet nových farem vstupujících na trh, růst nezemědělské HPH v podpořených podnicích, počet dodatečně vytvořených pracovních míst, počet návštěv turistů Vyšší produktivita a efektivnost - -> zlepšená konkurenceschopnost Počet selat na prasnici vzrost, naplnění požadavků na pohodu zvířat, vyšší produktivita a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Zlepšení tržních operací, zlepšená kvalita výrobků, vyšší výnosy (okolo 5 až 10%). Zlepšená organizace prací v průběhu roku. Snížení poškození kroupami (ovoce), obnova podpůrných konstrukcí dovoluje další výrobu (chmel, víno) (žádný efekt na výstup nebo na HPH) Diversifikace příjmu Zlepšený a stabilní příjem; příjem z elektřiny v průměru 19% celkových tržeb, lepší využití půdy, využití odpadů. Lepší přístup na trhy (nové trhy pro produkty s přidanou hodnotou kvalita nebo tradiční jídlo) --> lepší marketing a vyšší příjem Prudký pokles výnosů a příjmů farem. Uvolnění práce ze zemědělství, pokles investiční aktivity. Okamžité zlepšení příjmů zemědělců. Spíše okrajový efekt na objem produkce. Komentáře k řetězci příčinanásledek mezi hlavními výstupy a přímými hrubými efekty Eistuje zpoždění v efektech (možná 5 let) které zahrnuje přechod na další investice a organizační změny Nejsou dostupná žádná konkrétní data. Z případové studie: náklady klesly o 20% až 80%. Denní zisky z produkce masa vzrostly o 20%. Uskladnění produktů nejlepším způsobem, zásobování rostlinnými produkty podle tržních příležitostí (nejlepší cena). Náklady na energii obvykle vzrostly, ale příjmy jsou proporcionálně mnohem vyšší. Spíše okrajový (možná už ve chvíli, kdy byl vytvořen); omezený trh pro peletu z biomas a brikety. <20% tržeb - 42% příjemců, 20-40% tržeb - 40% příjemců přes 80% tržeb - 2% příjemců Investice do zpracování potravin na farmě jsou spíše malé. Relativně vysoká účast farmářů vyrábějících víno (pěstujících révu), nějaké mléčné farmy. Vláda uvolnila podmínky pro obdržení investiční podpory z PRV, aby podpořila přizpůsobování zemědělského sektoru na horší ekonomické podmínky. Žádný efekt v sektoru prasat, tj. pokračující úpadek. Pravděpodobně kvůli vysokým cenám obilovin. 7
8 Postupný růst přímých plateb (SAPS) Zlepšení příjmů a stabilizace, lepší přístup k bankovním úvěrům. Rostoucí ceny půdy. V roce 2013, čeští farmáři obdrželi plnou platbu na plochu (259 ) Vláda zavedla politiku pro energii z obnovitelných zdrojů. Příjem z elektrické energie z bioplynu. Tlak na užití půdy, růst ceny půdy. Původní garantovaná cena elektřiny z bioplynu byla přehodnocena / snížena. 1.8 Krok 4: Odhad efektivity investičních podpůrných opatření na očekávanou změnu Tab. 4. Souhrnná tabulka o příspěvku opatření k zamýšlené změně (kvalitativní odhad dopadu) 1b: zamýšlené změny, které by měly být dosaženy specifickými opatřeními / balíky opatření na konci programového období Epertní odhad příspěvku projektů podpořených v rámci opatření k zamýšleným změnám (označte X) nevím velm i nízký nízk ý stře dní vyso ký velm i vyso ký Odůvodnění hlavními výstupy (1d) a určení přímých hrubých efektů pro příjemce (1e) Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) Lepší využití výrobních faktorů na farmě i v sektoru (důležité pro LFA) Zlepšený marketing, lepší výnosy na farmě (důležité pro LFA) Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení pohody zvířat na farmě i v sektoru Produktivita se zlepšila, ale nebyla ekvivalentně následována růstem produkce. Nadměrný růst výroby kukuřice s negativními dopady na životní prostředí. Zahrnuje především rostlinnou výrobu: zlepšená kvalita produktů díky posklizňové úpravě a správným/pokročilým technologiím skladování; více fleibility. Diversifikace do sektoru obnovitelné energie přinesla další příjem Konkurenceschopnost sektoru plodin a skotu se zvýšila. Výroba drůbeže se zvládla vypořádat s novými požadavky na pohodu zvířat. Navzdory výrazné investiční podpoře sektoru výroby prasat, produkce pokračuje v poklesu. Ohromné zlepšení pohody zvířat díky novému nebo rekonstruovanému ustájení (všechna zvířata). Snížení emisí ve vodě a vzduch konkrétně v OOD Emise amoniaku se snížily o 25% mezi 2007 a 2012, ale částečně díky snížení počtu stáda (skot 3%, prasata 44%) Příspěvek k výrobě obnovitelné energie úroveň sektoru Z 470 BPE, okolo 30% bylo vybudováno z investiční podpory PRV. V 2013 produkce elektřiny z BPE byla 8% národní produkce obnovitelné energie a 1% spotřeby energie. 8
9 1.9 Krok 5: Odhad efektivnosti investičních podpůrných opatření (nákladová-efektivita) Tab. 5. Souhrnná tabulka o efektivnosti opatření ve vztahu k hlavním výstupům O neb o typ Vstup (celkové veřejné výdaje) v EUR na konce 2013 na podopatření 1d Shrň hlavní výstupy projektové úrovni/úrovni operace podle pod-opatření Epertní odhad o efektivnosti podpořených projektů ve vztahu k hlavním výstupům (označte X) Zdůvodnění nevím velmi nízký nízký střední vysoký velmi vysoký Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice tis (o bil ovi ny)? (Č OZ ) Zlepšení efektivnosti výroby; mobilizace dodatečného kapitálu. Někdy investice nekompletní. Výrobci prasat a drůbeže příliš spoléhají na podpory / kdyby chtěli zůstat v podnikání, museli by stejně investovat. Náklady mrtvé váhy budou vysoké. Tyto investice dali zemědělcům více fleibility při prodeji jejich výrobků. Nicméně v obilovinách toto může vést k nadbytečným kapacitám. Náklady jsou příliš vysoké, zatímco okamžitý efekt je mírná obnov sektorů chmele a ČOZ. Investiční náklady jsou vysoké jak na straně výrobců, tak spotřebitelů. Náklady na biomasu v čase vzrostly. BPE podporuje vysoké ceny elektrické energie. Podpora z PRV nebyla zaměřena na specifické potřeby nebo podmínky. Implementace opatření byla relativně nízká, tedy opatření nemůže významně zlepšit výkon zemědělského sektoru. 9
10 Tab. 6. Důležitost skupiny investičních opatření pro farmáře v rozpočtu PRV Opatření Celé opatření Pouze relevantní aktivity Modernizace zemědělských podniků O121 9,3% 9,3% Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským výrobkům O123 4,1% 0,4% Diverzifikace do nezemědělské produkce O311 4,1% 2,9% Celkové za skupinu 17,4% 12,6% 10
11 Tab. 7. Přímé hrubé efekty pro příjemce implementovaných projektů / operace pod opatřením / balíkem opatření 1d Hlavní výstupy projektů / operační úroveň; Naznačte všechny známé kontetové faktory, které ovlivňují dosažení hrubých výsledků Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice tis.. 1e Přímé hrubé efekty pro příjemce výsledky tj. růst HPH v podpořených podnicích/firmách, počet podniků/firem, zavedení nových produktů a/nebo nových technik, počet nových farem vstupujících na trh, růst nezemědělské HPH v podpořených podnicích, počet dodatečně vytvořených pracovních míst, počet návštěv turistů Nižší úmrtnost telat, vyšší výnosy mléka (+15%, ktf 3%), lepší organizace práce, vyšší produktivita (+13%, ktf 14%) a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Nižší úmrtnost selat (zvýšení poměru selat na prasnici), naplnění požadavků na pohodu zvířat, lepší organizace práce, vyšší produktivita a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Zlepšení tržních operací, zlepšená kvalita výrobků, vyšší výnosy (okolo 5 až 10%). Zlepšená organizace prací v průběhu roku. Snížení poškození kroupami (ovoce), obnova podpůrných konstrukcí dovoluje další výrobu (chmel, víno) (žádný efekt na výstup nebo na HPH) Diversifikace příjmu Zlepšený a stabilní příjem; příjem z elektřiny v průměru 19% celkových tržeb, lepší využití půdy, využití odpadů. Lepší přístup na trhy (nové trhy pro produkty s přidanou hodnotou kvalita nebo tradiční jídlo) --> lepší marketing a vyšší příjem Komentáře k řetězci příčin a efektů mezi hlavními výstupy a přímými hrubými efekty Z rozhovorů a nákladového šetření je patrné, že eistuje zpoždění v efektech (možná 5 let) které zahrnuje přechod na další investice a organizační změny. Nejsou dostupná žádná konkrétní data. Z případové studie: náklady klesly o 20% až 80%. Denní zisky z produkce masa vzrostly o 20%. Uskladnění produktů nejlepším způsobem, zásobování rostlinnými produkty podle tržních příležitostí (nejlepší cena). Náklady na energii obvykle vzrostly, ale příjmy jsou proporcionálně mnohem vyšší. Spíše okrajový (možná už ve chvíli, kdy byl vytvořen); omezený trh pro peletu z biomas a brikety. <20% tržeb - 42% příjemců, 20-40% tržeb - 40% příjemců přes 80% tržeb - 2% příjemců Investice do zpracování potravin na farmě jsou spíše malé. Relativně vysoká účast farmářů vyrábějících víno (pěstujících révu), nějaké mléčné farmy. 11
12 Vnější faktory Hluboký pokles trhu v letech (důsledek finanční krize) Prudký pokles výnosů a příjmů farem. Uvolnění práce ze zemědělství, pokles investiční aktivity. Vláda uvolnila podmínky pro obdržení investiční podpory z PRV, aby podpořila přizpůsobování zemědělského sektoru na horší ekonomické podmínky. Obnova cen a jejich další růst od 2011 Okamžité zlepšení příjmů zemědělců. Spíše okrajový efekt na objem produkce. Žádný efekt v sektoru prasat, tj. pokračující úpadek. Pravděpodobně kvůli vysokým cenám obilovin. Postupný růst přímých plateb (SAPS) Zlepšení příjmů a stabilizace, lepší přístup k bankovním úvěrům. Rostoucí ceny půdy. V roce 2013, čeští farmáři obdrželi plnou platbu na plochu (259 ) Vláda zavedla politiku pro energii z obnovitelných zdrojů. Příjem z elektrické energie z bioplynu. Tlak na užití půdy, růst ceny půdy. Původní garantovaná cena elektřiny z bioplynu byla přehodnocena / snížena. Poznámka: + znamená za celé programové období, ktf znamená v kontrafaktuálním vztahu (tedy ve vztahu k farmám, které se neúčastnily) 12
13 Tab. 8. Souhrnná tabulka o přínosu opatření k zamýšleným změnám (kvalitativní odhad dopadu) O neb o typ 1b: zamýšlené změny, které by měly být dosaženy specifickými opatřeními / balíky opatření na konci programového období Epertní odhad příspěvku projektů podpořených v rámci opatření k zamýšleným změnám (označte X) nevím velm i nízký nízk ý stře dní vyso ký velm i vyso ký Odůvodnění hlavními výstupy (1d) a určení přímých hrubých efektů pro příjemce (1e) berte do úvahy vnější činitele (které mohou snižovat příspěvek) Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) Lepší využití výrobních faktorů na farmě i v sektoru (důležité pro LFA) Zlepšený marketing, lepší výnosy na farmě (důležité pro LFA) Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení pohody zvířat na farmě i v sektoru Snížení emisí ve vodě a vzduch konkrétně v OOD Produktivita práce se zlepšila, ale nebyla ekvivalentně následována růstem produkce, a tak práce pokračovala v stínování zemědělství. Použití půdy pro výrobu obnovitelné energie, ale někdy to v některých regionech vedlo k nadměrnému růst výroby kukuřice s negativními dopady na životní prostředí. Také rozmach energetických plodin přispěl ke zvýšení ceny půdy / renty. Zahrnuje především rostlinnou výrobu: zlepšená kvalita produktů díky posklizňové úpravě a správným/pokročilým technologiím skladování; více fleibility pro zemědělce když prodávají své výrobky. Další zpracování kravského, kozího a ovčího mléka na farmě vygenerovalo dodatečné příjmy. Také diversifikace do sektoru obnovitelné energie přineslo další příjem (a stabilní příjem). Konkurenceschopnost sektoru plodin a skotu se zvýšila a do určité míry také konkurenceschopnost zvířat na pastvinách. Výroba drůbeže se zvládla vypořádat s novými požadavky na pohodu zvířat a zachovat si svou pozici na trhu. Navzdory výrazné investiční podpoře sektoru výroby prasat, produkce pokračuje v poklesu (o 44 % během programového období). Podle MTE, investice vyvolané PRV významně snížily náklady na práci, materiál a energie (97%, 85% a 85% jak uvedli respondenti). Ohromné zlepšení pohody zvířat díky novému nebo rekonstruovanému ustájení (všechna zvířata). Emise amoniaku se snížily o 25% mezi 2007 a 2012, ale částečně díky snížení počtu stáda (skot 3%, prasata 44%) Příspěvek k výrobě obnovitelné energie úroveň sektoru Z 470 BPE, 137 (okolo 30%) bylo vybudováno z investiční podpory PRV do roku To představuje 90 MW instalované kapacity (v roce 2013). V 2013 produkce elektřiny z BPE byla 736 GWh, tj. 8% národní produkce obnovitelné energie a 1% národní spotřeby energie. 13
14 Tab. 9. Souhrnná tabulka o efektivnosti opatření ve vztahu k hlavním výstupům Opatření Vstup (celkové veřejné výdaje) v EUR na konci 2013 na podopatření 1.d. Shrnutí hlavních výstupů neví m Epertní odhad o efektivnosti podpořených projektů / opatření velmi nízký nízký střed ní vyso ký velmi vyso ký Odůvodnění Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice tis.. (obiloviny) (ČOZ) Zlepšení efektivnosti výroby; mobilizace dodatečného kapitálu. Někdy investice nekompletní. Zlepšením pohody krav a mladého dobytka se zvýšily výnosy, umožněním lepší organizace práce produktivita a efektivnost se podstatně zlepšily (např. MTE 2010). Medonos et al. 2012, Ratinger et al. 2013, ukázali, že investiční podpora (O121) mobilizovala dodatečný příliv kapitálu sektorů výroby mléka a hovězího masa. Nicméně kvůli finančním omezením, nebylo vždy dosaženo maimální pohody zvířat (podestýlka, stáje prostor, tvar, materiály). Také zařízení pro nakládání s odpady nejsou vždy dokončené, a tedy efekt je nižší než očekávaný. Když je BPE nebo zpracování potravin kompletní, efektivnost je většinou vyšší. Jedinou možností, jak zvýšit produktivitu, snížit znečištění a zlepšit udržitelnost životní pohody zvířat v sektoru výroby prasat a drůbeže bylo nahradit stará ustájovací zařízení a technologie novými. Nicméně, vypadá to, že výrobci prasat a drůbeže příliš spoléhají na podpory / kdyby chtěli zůstat v podnikání, museli by stejně investovat. Náklady mrtvé váhy budou vysoké. (to nepřímo vyplývá z Medonos et al. 2012, Ratinger et al. 2013). Když je kompletní s BPE, efektivnost je většinou vyšší. Navzdory podpoře, sektor výroby prasat pokračuje v poklesu. Tyto investice do rostlinné výroby prokazatelně zlepšily kvalitu výrobků kvůli posklizňové péči a pořádné/pokročilé skladovací technologii, dali zemědělcům více fleibility při prodeji jejich výrobků (např. MTE 2010). Nicméně v sektoru obilovin musíme vzít v úvahu, že již eistoval dostatek uskladňovacích zařízení (hlavní centrální sklady) v roce Tedy z hlediska sociálního, investice do dodatečných skladů obilovin přináší pouze okrajové (sociální) přínosy. 14
15 výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; výdaje = tis. ; Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice tis..? Účel investiční podpory v této oblasti bylo podpořit obnovu tradičních, ale upadajících odvětví novými technologiemi. Tyto náklady nejsou příliš vysoké, zatímco okamžitý účinek je mírné oživení odvětví chmele a ČOZ. Je otázkou, zda je účinek dlouhotrvající, možná se v těchto odvětvích bude muset změnit více věcí. Neeistuje studie o ekonomických aspektech ekonomiky vytápění biomasou. Investiční náklady jsou vysoké jak na straně výrobce, tak na straně spotřebitele. Náklady na biomasu vzrostly kvůli jejímu alternativnímu využití v bioplynových elektrárnách. Možná nejdůležitější je, že vývoj politiky podpor a výběru spotřebitele v této oblasti obnovitelných energií. Z 470 BPE, 137 (okolo 30%) bylo vybudováno s investiční podporou z PRV do roku Nicméně tyto nebyly zaměřeny na specifické potřeby nebo podmínky. Je tedy možné očekávat, že nejvíce z nich by bylo vyrobeno stejně, protože ceny elektrické energie jsou dostatečně vysoké, aby pokryly investiční náklady. (UZEI, 2012) Implementace opatření byla relativně nízká, tedy opatření nemůže významně zlepšit výkon zemědělského sektoru. MTE 2010 vyzdvihlo, že opatření umožnilo 44% příjemců zavést nebo zlepšit prodeje na farmě nebo prodeje potravinářských produktů. Investiční podpora je pravděpodobně nedostatečná, aby stimulovala farmáře k tomu zpracovávat své produkty. Nicméně podpora pomohla těm, kteří to chtěli dělat. 15
16 16
Program rozvoje venkova 2014-2020
Program rozvoje venkova 2014-2020 investiční opatření Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací PRV ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 PRV 2007-2013 základní shrnutí
VíceProgram rozvoje venkova ČR
Program rozvoje venkova ČR 2014-2020 Investice do zemědělských podniků Předmět dotace: o Stavby a technologie pro živočišnou výrobu či rostlinnou výrobu (přesně stanovený seznam) o Pořízení speciálních
VíceVýznam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu
Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál
VíceMožnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období
Možnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období 2014-2020 Podklad pro jednání 27.1.2015 Zpracoval dne 21.1.2015 Ing. Petr
VíceProgram rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč
Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční
VíceFinancování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák
Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na
VícePROGRAM ROZVOJE VENKOVA M04 Investice do hmotného majetku
M04 Investice do hmotného majetku 4.1. Podpora na investice do zemědělských podniků 4.1.1. Investice do zemědělských podniků investice v živočišné a rostlinné výrobě vedoucí ke snížení výrobních nákladů,
VíceLípa pro venkov i pro město
1 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Lípa pro venkov z.s. Lípa pro venkov i pro město Programový rámec PRV a oblasti podpory (fiche) Název fiche CLLD 7: Zemědělství Vazba na článek
VíceAK a obnovitelné zdroje energie
AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy
VíceFADN CZ 2011 Jednotka Celkem
Tabulka B1. Standardní výstup FADN EU - Výsledky souboru FADN celkem podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti v Kč/ha Výrobní zaměření: Polní výroba Počet podniků v souboru 98 230 54 34 416 Počet
VíceZákladní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020
Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,
VíceAgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství
AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství Ekonomické aspekty zemědělského podnikání a možnosti financování investic z EU Havlíčkův Brod 2008 Mojmír Severin Ředitel společnosti AgroConsult
VíceEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)
Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází
VíceStav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27
Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27 Jindřich ich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Jihlava, 9. 11. 2007 Definice diverzifikovaných
VíceTabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti
Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti B1. SV FADN EU - Výsledky souboru FADN celkem podle výrobního zaměření Výrobní zaměření:
VíceČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE
ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun
VícePŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha
PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak
VíceProgram rozvoje venkova
Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Moravský kras o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 6 Příležitost pro místní produkty Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) Hlavní opatření I. Název opatření
VíceZměny v dotační politice v roce 2018
Změny v dotační politice v roce 2018 Ing. David Kuna ředitel odboru environmentálních podpor PRV Ministerstvo zemědělství Skalský Dvůr, 20.9.2017 Obsah prezentace Nástroje podpory masného skotu (přímé/nepřímé)
VícePrávnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné
Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci
VíceOBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE. II.pilíř - nenárokové dotace Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1
OBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1 Popis opatření Poskytování odborných individuálních poradenských služeb v oblastech : - Podpora přenosu znalostí a inovací v
VícePřehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020
Přehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020 Program rozvoje venkova ČR 2014 2020 Investice do nezemědělských činností Předmět dotace: o investice na založení nebo rozvoj
VíceZemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS Region HANÁ, o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Rozvoj zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření:
VíceProgramový rámec: PRV
Integrovaná strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Holicko 2014 2020 Programový rámec: PRV Plánovaná alokace pro období 2016(2017) 2023: 11,241 mil Kč (předběžný výpočet dle zadaného vzorce)
VíceSchválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace Vzdělávací akce průběžné schvalování
Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace 1.1.1 Vzdělávací akce průběžné schvalování 24. 1. 2017 V Praze dne 24. ledna 2017 Státní zemědělský intervenční
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Labské skály Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělství Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření: Modernizace
Více1. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 Operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků
1. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 Operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků Ing. Jaroslava Litschová Odbor Řídící orgán PRV Návaznost PRV ČR 2014-2020 PRV 2007-2013 PRV 2014-2020
VícePraktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku
Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace
VíceSpolečná zemědělská politika po roce 2013
Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Rok 2013 Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 změna nařízení č. 72/2009 Modulace
VíceV Praze dne 16. února 2017
Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace 1.1.1 Vzdělávací akce průběžné schvalování aktualizace 16. 2. 2017, konečné výsledky V Praze dne 16. února 2017
VíceTab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy
PŘÍLOHA I Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství (1999-2009) Užití půdy 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Orná půda 13 776 15 295 19 164 19 536 19 637 19 694
VíceDotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR
Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Program rozvoje venkova ČR Osnova prezentace: prioritní osy podpora podnikání cestovní
VíceProgram rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020
Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 Ministerstvo zemědělství Národní konference VENKOV 16. 10. 2014 PRV 2007-2013 základní shrnutí Celková alokace 3 670
VíceM A S R e g i o n H A N Á
M A S R e g i o n H A N Á vyhlašuje 3. VÝZVU k předkládání projektů V souladu se strategií Strategický plán LEADER Region HANÁ a v souladu s pravidly Programu rozvoje venkova, osa IV LEADER 1. Identifikace
VíceZemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.
Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS -Region Pošembeří o.p.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělci (zemědělství) důležitá součást našeho regionu Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní
VíceČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013
ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5
VíceProgram rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání
Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Eva Frosová Ministerstvo zemědělství ČR, EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (PRV) zajišťuje působení Evropského zemědělského
VíceUSNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období 49. USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 k Podpůrným programům zemědělství pro rok 2003, poskytovaným podle
VíceProgram rozvoje venkova 2007-2013
Program rozvoje venkova 2007-2013 Ing. Jana Skálová Ing. Slavomír Ladislav Vacík Mělník, 18.2.2014 PRV obecné informace I. Program rozvoje venkova ČR (dále jen PRV ) Pro období 2007 2013 PRV vychází z
VíceDOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie
DOTACE Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Co se dnes dozvíte? Přehled využitelných finančních zdrojů Dotace do prvovýroby Dotace do nezemědělských činností Přehled
VíceKontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise
Kontrola stavu reformy Společné zemědělsk lské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Vyhodnocení a úprava dnešní SZP (1/3) Současná situace
VíceProgram rozvoje venkova kolo příjmu žádostí
Program rozvoje venkova 2014-2020 5. kolo příjmu žádostí 10. října 8.00 hod 30. října 13.hod 4.1.1 16.1.1 16.3.1 16.4.1 16.6.1 Investice do zemědělských podniků Podpora operačních skupin a projektů EIP
VíceProgram rozvoje venkova
Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace
VíceStátní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr 2. 11. 2015
Státní zemědělský intervenční fond Skalský Dvůr 2. 11. 2015 Obsah prezentace Jednotná žádost 2015 Program rozvoje venkova (PRV) 2014 2020 - projektová opatření Celostátní síť pro venkov (CSV) Jednotná
VíceVětrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR
Větrný Jeníkov 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Sdružení Západní Krušnohoří Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Modernizace zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název
VíceCross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství
Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému
VíceOperační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová
Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní
VíceSpolečná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB
Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:
VíceZemědělská půda v České republice
Zemědělská půda v České republice 4700000 4200000 3700000 4279712 4205228 1998 2018 3200000 2700000 3090609 2958603 2200000 1700000 1200000 953267 1006552 700000 zemědělská půda (ha) orná půda (ha) trvalé
VíceMožnosti čerpání dotací 2014-2020. Zdeněk Celta
Možnosti čerpání dotací 2014-2020 Zdeněk Celta Oblasti podpory Státní fond životního prostředí - Operační program Životní prostředí 2014-2020 CzechInvest - Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
VíceProgram rozvoje venkova 5. kolo příjmu žádostí. Ing. Václav Včelák
Program rozvoje venkova 5. kolo příjmu žádostí Ing. Václav Včelák Přední poradenská společnost zaměřená na oblast zemědělství, lesnictví a rybářství Svou pozici lídra zemědělského poradenství potvrzuje
VíceŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ ENVIRONMENT, AGRICULTURE Ročník / Volume 2011 ZEMĚDĚLSTVÍ, Praha, říjen 2011 AGRICULTURE Prague, October 2011 Kód publikace /Publication code: 2129-11 Č.j. /Ref. No: 1088/2011-54
Více5.2.4 OSA IV - LEADER
5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s
VíceVýroba a odbyt biopotravin v ČR
Výroba a odbyt biopotravin v ČR Ing. Andrea Hrabalová Cyklus seminářů PK ČR (leden - únor 2015) Zdroj dat: Ústav zemědělské ekonomiky a informací Obsah Základní data o ekologickém zemědělství (EZ) Vývoj
VíceProgram rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe
Program rozvoje venkova Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe Obsah prezentace 1) Vyhodnocení PRV 2007-2013 2) PRV 2014-2020 3) CLLD pro zemědělce 4) Změny po roce 2017 a budoucnost SZP
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS Rozvoj Krnovska o.p.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 2 Modernizace zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření
VíceProgram rozvoje venkova ČR
ČR 2007-2013 Akreditovaná platební agentura, zprostředkovatel finanční podpory z Evropské Unie a národních zdrojů Státní zemědělský intervenční fond Ing. Markéta Kůrková RO SZIF Střední Morava Olomouc,
VíceIng. Marie Rubišarová Medová
Ing. Marie Rubišarová Medová » Program rozvoje venkova» Místní akční skupiny» PGRLF» Operační program Životní prostředí» Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Státní zemědělský intervenční
VíceAKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU
AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444
VíceChov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd
Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2014 4023 494 405 11,70 1990 1991 1992
VíceSpolečná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci
Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných
VícePROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2007 2013. Pravidla pro příjem žádostí v rámci 22. kola. Ing. Palová Bronislava
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2007 2013 Pravidla pro příjem žádostí v rámci 22. kola Ing. Palová Bronislava 22. Kolo příjmu žádostí 22. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova pro podopatření I.1.1.1
VíceKomentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika
Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 1.1. Přímé platby Přímé platby v roce 2016 zahrnují Jednotnou platbu na plochu (SAPS), Platbu
VíceDen malých obcí - Program rozvoje venkova
Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Ploština Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Moderní zemědělské podniky MAS Ploština Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření
VíceSEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s. Podpora v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ se poskytuje pouze na a) investice,
VíceBohumil Belada
26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle
VíceOSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Osa 1 je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Finanční alokace
VíceXIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y
XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v
VíceSchválené Žádosti o dotaci v rámci 4. kola Programu rozvoje venkova operace Vzdělávací akce konečné výsledky
Schválené Žádosti o dotaci v rámci 4. kola Programu rozvoje venkova operace 1.1.1 Vzdělávací akce konečné výsledky V Praze dne 21. prosince 2017 Státní zemědělský intervenční fond ke dni 21. prosince 2017
VíceProgram rozvoje venkova ČR na období
Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020 2. kolo příjmu žádostí Operace 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců 3.. 2016 16.. 2016 Rozpočet: 337, mil. Kč Operace 6.1.1 - Žadatel V případě FO -
VíceProgram rozvoje venkova. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Program rozvoje venkova 2014 2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací Priorita 2 - Zvýšení konkurenceschopnosti
VícePRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 (dále jen Pravidla )
Ministerstvo zemědělství 23932/2016-MZE-14112 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 (dále jen Pravidla ) Specifické podmínky
VícePROGRAM ROZVOJE VENKOVA
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Výzva č. 1 MAS Modernizace zemědělských podniků Obecné podmínky o poskytnutí dotace rozhoduje SZIF na základě Žádosti o dotaci a rozhodnutí Výběrové komise MAS žadatel dotace zabezpečuje
VíceSystém automatického krmení pro VMS a jiné farmy
Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy Každý chovatel ví, že řádné krmení je základním předpokladem pro dosažení dobrého zdravotního stavu krav s vysokou užitkovostí a s dobrými reprodukčními
VíceAkční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020
Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo
Více3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ
3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci
VícePŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV
CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceSZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada
SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na
VíceFiche stručný popis opatření stanovených MAS v souladu s SPL
Fiche stručný popis opatření stanovených MAS v souladu s SPL Formy financování Bezhotovostní platby Hotovostní platby Věcné plnění ze strany žadatele/příjemce dotace leasing Kritéria přijatelnosti Projekt
VíceEkologická zemědělská produkce
diverzifikace zemědělství - spolupráce v rámci místních akčních skupin Vlaské u Hanušovic 22.4.2010 OBSAH PREZENTACE pojem diverzifikace podpora diverzifikace opatření PRV zaměřená na diverzifikaci příklady
VíceÚvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy
Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje
VíceProgram rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná
VíceKonference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY
Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY Vývoj vlastní produkce hlavních zdrojů bílkovin v ČR 25.4.2018 Ing. Jan Záhorka Jatečná zvířata Mléko Vejce Živočišná produkce Rostlinná výroba
VíceFiche č. 10. Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku. 1. Hlavní opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků
Fiche č. 10 Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku 1. I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy 2. Cíl Fiche Cílem Fiche je pomocí zavádění
VícePřehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření:
Přehled možných pro zpracování Fichí: Číslo podle Osa Skupina Název skupiny / / pod Opatření OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1.
VíceZemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší.
Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Ing. Martin
VíceSeznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:
Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování
Více8 Ekonomická rozvaha bioplynové stanice
8 Ekonomická rozvaha bioplynové stanice 8.1 Modelová kalkulace investičních nákladů pro účel ekonomické rozvahy PS CELKEM SO CELKEM IN CELKEM 39 646 800 Kč 7 632 250 Kč 47 279 050 Kč Podrobnosti jsou uvedeny
VíceVývoj reformy SZP 2014-2020
Vývoj reformy SZP 2014-2020 10. května 2012, Větrný Jeníkov Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Reforma SZP Současný stav dotací do skotu Odhad vývoje dotací v období 2014-2020 Aktuální
VíceFinancování projektů z fondů Evropské unie specifika a možnosti PROGRAM ROZVOJE VENKOVA. Bystřice
Financování projektů z fondů Evropské unie specifika a možnosti PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bystřice 27. 5. 2016 Lubomír Smrček smrcek@agroteam.cz, 702 040 883 Pravidla pro opatření 19 Podpora místního rozvoje
VíceDotační možnosti OP PIK
Dotační možnosti OP PIK Období 2014-2020 David Behenský 24. 11. 2015 MPO (OPPIK) Důraz na průmysl nově též zemědělci Inovativní aktivity v oblasti - technologický výzkum a vývoj - transfer znalostí - nákup
VíceOperační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková
Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Program rozvoje venkova 4.1.1 Investice dozemědělských podniků Předmět
VíceProč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s.
Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s. Aktuální situace v zeměděských podnicích Krize ve většině komodit Velké výkyvy cen Nerovnoprávné podmínky v rámci EU Nekonkurenceschopná
Více