Masarykova univerzita

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Občanský sňatek 2007/2008 Radek Chalabala

2

3 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra občanského práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Občanský sňatek Jméno autora: Radek Chalabala Akademický rok: 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Občanský sňatek zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Radek Chalabala

4

5 OBSAH OBSAH... 3 ÚVOD MANŽELSTVÍ A JEHO OBSAH Manželství v současné právní úpravě Manželství v navrhované právní úpravě OBČANSKÝ SŇATEK Občanský sňatek v současné právní úpravě Občanský sňatek v navrhované právní úpravě PŘEKÁŽKY VZNIKU MANŽELSTVÍ Překážky vzniku manželství v současné právní úpravě Překážky vzniku manželství v navrhované právní úpravě PŘEDODDAVKOVÉ ŘÍZENÍ Předoddavkové řízení v současné právní úpravě Prohlášení snoubenců před uzavřením manželství Předoddavkové řízení v navrhované právní úpravě POVAHA SŇATEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Způsobilost snoubenců k uzavírání manželství Způsobilost k právu na sňatek Způsobilost ke sňatečnému prohlášení Způsobilost k právním úkonům v návrhované právní úpravě Obsah a forma sňatečného prohlášení Obsah a forma v současné právní úpravě Obsah a forma v navrhované právní úpravě Vady projevu vůle při sňatečném prohlášení Vady projevu vůle v současné právní úpravě Vady projevu vůle v navrhované právní úpravě JINÉ MOŽNOSTI UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ Uzavření manželství v zastoupení Zastoupení v současné právní úpravě... 40

6 6.1.2 Zastoupení v navrhované právní úpravě Uzavření manželství v zahraničí Uzavření manželství v zahraničí v současné právní úpravě Uzavření manželství v zahraničí v navrhované právní úpravě ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ S 104B ZÁKONA O RODINĚ OBČANSKÝ SŇATEK VE SLOVENSKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ ZÁVĚR RÉSUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 59

7 ÚVOD Již od počátku devadesátých let minulého století se hovoří o kompletní změně, občanského zákoníku, stěžejního pramene soukromého práva. Proto je aktuálně jedním z hlavních společenských témat rekodifikace občanského práva. Cílem této snahy je celková modernizace, dá se říci odpoutání od úpravy z doby socialismu, a přizpůsobení rodinného práva moderním trendům. Debaty na toto téma v současné době, tedy v polovině roku 2008, nabírají na intenzitě neboť je již k dispozici návrh paragrafového znění nového občanského zákoníku, které má být na konci roku 2008 postoupeno do legislativního procesu na úrovni vlády. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace1 je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě. Z koncepčního hlediska má význam, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského obecného zákoníku občanského (ABGB) z r v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským. 2 Rakouský obecný zákoník občanský je stále hodnocen jako pozoruhodné a myšlenkově konzistentní dílo spočívající na koherentním filosofickém základu.3 Je patrné, že návrh nového občanského zákoníku staví na první místo jednotlivce, jeho jedinečnost a zájmy. Stávající občanský zákoník o jedinečnosti jednotlivce vůbec nehovoří. Toto pojetí je zcela logické, poněvadž pochází z doby hlubokého socialismu, kdy měl stát a kolektiv přednost před právy jednotlivce. Zásada kolektivismu je soukromému právu cizí; soukromé právo je ze své povahy individualistické. 4 Problém kolektivismu byl sice odstraněn po roce 1989, avšak stávající úprava je ideální podobě velmi vzdálena. Návrh nového občanského zákoníku počítá se zrušením zákona o rodině jako samostatné zákonné úpravy. Rodinné právo má být nadále integrální součástí kodexu 1 Zdrojem pro vypracování této práce spadající svým zaměřením také do oblasti rekodifikace občanského práva se stalo paragrafové znění Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová). 2 Důvodová zpráva k Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová), str Tamtéž str. 1 4 Tamtéž str. 20 5

8 občanského práva. Uzavírání manželství tedy má být součástí občanského zákoníku. V zásadních rysech je přebírána současná právní úprava, s podstatnými změnami je však počítáno v souvislosti s uzavírání manželství, kdy se připravovaná úprava vrací k obligatornímu civilnímu sňatku. 5 Úprava civilního sňatku jako obligatorního vyvolává velkou diskuzi ve společnosti. Je napadáno omezení svobody volby mezi formou sňatku a uvalení povinnosti na snoubence uzavírat mimo sňatek církevní i sňatek občanský. Za zachování rovnosti církevního sňatku se sňatkem občanským jsou dokonce sepisovány petice. Často se také hovoří o návratu ke způsobu uzavírání manželství z doby socialismu. Návrh nového občanského zákoníku skutečně počítal se zavedením obligatorního občanského (civilního) sňatku. Tedy alespoň v prvních verzích návrhu. V současné době, v důsledku již zmíněných společenských a politických tlaků, jsou do navrhovaného znění zapracovány dvě varianty uzavírání manželství. V první variantě se počítá pouze s obligatorním občanským sňatkem, tak jak tomu bylo v předchozích návrzích. Ve variantě druhé je upravena možnost volby mezi sňatkem občanským a církevním. Tato práce se však snaží držet dál od společenských a politických tahanic, jestli je lepší navrhovaná právní úprava uzavírání manželství uvedená ve variantě první nebo druhé. Cílem této práce není zhodnotit, který způsob uzavírání manželství je lepší, zdali civilní nebo církevní formou. Cílem není ani zjištění, jestli je lepší uzavírání manželství z pohledu současného práva nebo z pohledu navrhované kodifikace. Tato práce se snaží usnadnit orientaci ve změnách vyplývajících z nové úpravy oproti současnému právnímu stavu a tyto rozdíly zdůraznit. Již z názvu práce je patrné, že se bude týkat sňatku občanského, nikoliv církevního. Tato práce má za cíl čtenáři přiblížit způsob uzavírání manželství občanskou formou upravený v současně platné právní úpravě, tedy v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb. Zároveň autor chce tuto problematiku pojmout z pohledu navrhované právní úpravy. K nastínění postupu snoubenců a orgánů před a při uzavírání manželství bude použita metoda analyticko-deskriptivní. Rovněž, za použití této metody, bude popsána 5 VESELÁ, R.: Rodina a rodinné právo historie, současnost a perspektivy. 2. vydání, Eurolex Bohemia, Praha 2005, str

9 problematika týkající se překážek manželství. Každá část této práce se bude věnovat určitému specifiku souvisejícímu s uzavíráním manželství. Nedílnou součástí každé části této práce bude analyticko-deskriptivní rozbor úpravy uzavírání manželství občanskou formou v návrhu nového občanského zákoníku. Je důležité položit si základní otázky, jaké změny přinese nová právní úprava uzavírání manželství civilní formou? Bude nová právní úprava srozumitelnější, tak jak o tom hovoří zpracovatelé návrhu:... zákoník občanský, není určen hlavně pro právníky a filology, ale především pro občanstvo 6? A v neposlední řadě je nutné položit si důležitou otázku, je připravovaná novelizace změnou k lepšímu, či pouze přebírá současnou právní úpravu a odlišuje ji pouze kosmetickými změnami? Na tyto otázky se tato práce pokusí najít odpovědi tím, že uvede rozdíly v jednotlivých institutech uzavírání manželství z pohledu stávající a navrhované právní úpravy. Tyto rozdíly budou zjištěny za použití metody komparativní. V neposlední řadě se autor v této práci pokusí kriticky zhodnotit ustanovení 104b zákona o rodině a problematiku s tím související. Komparativní metoda bude rovněž použita v části, která se věnuje srovnání úpravy uzavírání manželství podle českého a slovenského práva. V části první je pojednáno o samotné podstatě manželství. Nejprve je manželství popsáno tak jak je vymezeno v platném zákoně o rodině. S platnou právní úpravou je porovnána navrhovaná právní úprava v novém občanském zákoníku. Část druhá je věnována občanskému sňatku. V této části jsou vymezeny oddávající orgány a místa kde se je možné manželství uzavřít. Je zde také popsán způsob uzavírání manželství v případě ohrožení života snoubence. Následně je současná právní úprava porovnána s navrhovanou právní úpravou. Jsou zde popsány změny a rozdíly oproti současnému právnímu stavu. Část třetí se zabývá překážkami manželství. Jedná se o zákonné překážky, které mají za následek neplatnost či nicotnost manželství. Vymezení překážek manželství je srovnáno s navrhovanou právní úpravou. Část čtvrtá pojednává o předoddavkovém řízení. Toto řízení zajišťuje splnění všech zákonem vyžadovaných předpokladů k platnému uzavření manželství. Tyto předpoklady jsou zde vyjmenovány. Rovněž jsou zde vymezeny orgány způsobilé k provedení tohoto řízení. Tato část se také věnuje prohlášením snoubenců, která musí 6 ELIÁŠ, Karel; ZUKLÍNOVÁ, Michaela: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde Praha, Praha 2001, 1. vydání, str. 76 7

10 učinit před uzavřením manželství. Porovnání s návrhem nového občanského zákoníku vychází z teze, že do budoucna se nepočítá s předoddavkovým řízením jako se správním řízením. Snoubenci pouze požádají matriční úřad o povolení uzavřít manželství. Část pátá se věnuje povaze sňatečného prohlášení snoubenců. Tato část je neobsažnější v této práci. Problematika povahy sňatečného prohlášení snoubenců je rozdělena na tři oddíly. První oddíl se zabývá způsobilostí snoubenců k uzavírání manželství z několika pohledů. A to z pohledů způsobilosti k právu na sňatek, způsobilosti ke sňatečnému prohlášení a způsobilosti k právním úkonům, tak jak je navrhována v novém občanském zákoníku. Druhý oddíl se zaměřuje na obsah a formu sňatečného prohlášení. Opět je tato problematika pojata z pohledu současné a navrhované právní úpravy. V posledním oddílu je uvedena problematika vad projevu vůle při sňatečném prohlášení. Stejně jako v předchozím výkladu je tato problematika srovnána s navrhovanou právní úpravou. Část šestá se věnuje zvláštním způsobům uzavírání manželství. Mezi tyto způsoby jsou zařazeny uzavírání manželství v zastoupení a uzavírání manželství v zahraničí, včetně konzulárního sňatku. Samozřejmě i tato část je zpracována z pohledu současné i navrhované právní úpravy. Sedmá část se zabývá rozborem všech aspektů souvisejících s ustanovením 104b zákona o rodině. Toto ustanovení řeší problematiku sňatků uzavřených oddávajícím, který k tomu, v určitém období, nebyl oprávněn. Jsou zde zmíněny také možné problémy, které s tímto ustanovením mohou souviset. Část osmá je věnována krátkému srovnání stávající české právní úpravy uzavření manželství civilní formou s právní úpravou slovenskou. Stručně je popsán způsob uzavírání civilního sňatku na slovensku a následně je porovnán s českým právem. Tato práce se snaží poskytnout pohled jak na stávající právní úpravu uzavírání manželství občanskou formou, tak na právní úpravu navrhovanou. Je nutné položit si otázku, zda má aktuální paragrafové znění šanci na schválení až do samotné podoby platného zákona? Vzhledem k tomu, že se stále jedná o nezávazný návrh, může neustále docházet k jeho změnám, ať už logickým, nebo účelovým. Toto téma zůstává nadále aktuální a proto je nutné změny v návrhu neustále sledovat. 8

11 1 MANŽELSTVÍ A JEHO OBSAH Aby bylo možno přistoupit k rozboru občanské formy uzavírání manželství a problematiky s ní související, je třeba si zodpovědět na otázku, co vlastně obsahuje pojem manželství? Jaký je jeho právní význam? Jak je právní úprava manželství začleněna do navrhovaného občanského zákoníku a jak se bude odlišovat od toho současného? 1.1 Manželství v současné právní úpravě R. F. Murphy definuje manželství jako trvalý svazek mezi mužem (muži) a ženou (ženami), který partnerům dává vzájemné výhradní sexuální a ekonomické právo a uděluje společenskou totožnost dětem, které z tohoto svazku vzejdou. 7 Sňatek je jediným zákonným způsobem vzniku manželství. Nelze vstoupit do stavu manželského jiným způsobem, než prostřednictvím sňatku. Uzavření sňatku je základním předpokladem a podmínkou vzniku manželství. I když se počet sňatků v současné době neustále snižuje, má manželství ve společnosti stále své významné postavení. Z hlediska právního má sňatek za následek vznik celé řady práv a také povinností. Legální definice manželství je uvedena v ustanovení 1 zákona o rodině takto: manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. Toto vymezení vychází z toho, že manželství je na rozdíl od jiných soužití osob různého 8 nebo stejného 9 pohlaví trvalým společenstvím dvou osob různého pohlaví, který vzniká zákonem stanoveným způsobem - uzavřením sňatku. Manželství slouží zejména k naplnění společenské, biologické a ekonomické funkce rodiny a také k ochraně ekonomicky slabšího manžela. Tyto funkce jsou 7 MURPHY, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. SLON, Praha 1999, str Faktickým vztahem druha a družky je nesezdané soužití, které stojí vedle právního vztahu manželství. Právní řád tuto problematiku neupravuje, pouze z některých právních normem lze dovodit, že zákonodárce si je vědom neustále se zvyšujícího počtu osob žijících v tomto faktickém svazku. Více k nesezdanému soužití viz HRUŠÁKOVÁ, Milana; KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka: České rodinné právo. Masarykova univerzita v Brně, Brno 2001, 3. vydání. 9 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. července 2006 upravuje vztahy mezi osobami stejného pohlaví, které se rozhodnou toto partnerství uzavřít. Registrované partnerství není manželstvím, i když se zákonodárce v mnoha ohledech inspiroval zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině. 9

12 podpořeny právy a povinnostmi vyplývajícími z manželství. Mezi základní vzájemná práva a povinnosti vyplývající z manželství patří zejména ty, které vyplývají z ustanovení ZOR a následující. 1.2 Manželství v navrhované právní úpravě Část druhá návrhu nového občanského zákoníku je věnována rodinnému právu. Manželství je upraveno v Hlavě první, tato se dále člení na jednotlivé díly. Každý z těchto dílů upravuje určitou problematiku vztahující se k tomuto institutu. Samotná podstata manželství je upravena v ustanovení 545 návrhu nového občanského zákoníku a vymezuje manželství jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon nikoli již jako trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Nadále se tedy předpokládá, že manželství je svazkem dvou osob rozdílného pohlaví. Hlavním atributem manželství jsou, jako v současném zákoně o rodině, trvalost a zákonem stanovený způsob vzniku. Zákon tedy předpokládá, že manželství je zakládáno nikoli na krátkou či přechodnou dobu. Označení manželství jako svazek zakládá jistotu, že se jedná o institut trvalého charakteru. V návrhu občanského zákoníku již nebude vymezován účel manželství tak jak je tomu dosud. Je to důsledkem společenského vývoje neboť není možno spravdlivě po všech manželstvích vyžadovat jednotný účel. Důvody, smysl nebo účel trvání jednotlivých manželství mohou být různé a v průběhu času se navíc mohou měnit a vyvíjet. Tímto se opouští od definice manželství jako hlavního prostředku k založení rodiny a řádné výchovy dětí. Mezi ostatní důvody založení manželství je možné zařadit důvody společenské, psychologické, ale například i sociální či ekonomické. Takto se zohledňují situace, kdy manželství nezakládají pouze mladí lidé, ale i starší lidé, kde se již například řádná výchova dětí nepředpokládá a vystupují do popředí jiné společenské důvody. V základní právní rovině je právní úprava manželství v návrhu nového občanského zákoníku podobná té současné. Odlišnosti lze spatřovat pouze v dikci zákona, nikoli v obsahu. Jako pozitivum lze spatřovat odklonění se od vymezení účelu manželství. Nicméně manželství zůstane i v nové právní úpravě základním institutem zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění: Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. 10

13 rodinného práva a oblastí s ním souvisejících. 11

14 2 OBČANSKÝ SŇATEK Pojem občanský sňatek byl do zákona o rodině zanesen zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině č. 94/1963 Sb. 11 Do té doby se hovořilo o této formě uzavírání manželství jako o civilním sňatku. Změna z civilního na občanský sňatek proběhla mimo jiné z důvodu, že manželství se uzavírá před orgánem samosprávy. Orgán samosprávy vykonává státní správu v přenesené působnosti. Manželství je tedy uzavíráno před orgánem státní správy. Nadále se již manželství uzavírá před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci. Pro tyto orgány je zavedena legislativní zkratka matriční úřad. Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině, který zavedl pojem občanský sňatek zároveň nahradil pojem občané pojmy muž a žena 12. Pojmy muž a žena byly zavedeny s ohledem na novou terminologii občanského zákoníku, který nahradil pojem "občan" pojmem "fyzická osoba". 13 Nahrazením pojmu občané dochází k jasnému definování základní podmínky pro uzavření manželství, a to že manželství mohou platně uzavřít pouze muž a žena, tedy osoby rozdílného pohlaví. Z tohoto lze také usuzovat, že manželství před českým samosprávným orgánem může uzavřít nejen státní občan České republiky, ale také státní občan jiného státu, tedy kterákoliv fyzická osoba. Zavedení nového pojmu občanský sňatek 14, kterým je označena civilní forma uzavření manželství, se tak může zdát nadbytečné. Nicméně pojem občanský sňatek je, z pohledu uzavírání manželství před orgánem samosprávy, přesnější. 2.1 Občanský sňatek v současné právní úpravě Současná právní úprava - zákon č. 94/1963 Sb., o rodině - upravuje jak sňatek občanský tak sňatek církevní, přičemž oba jsou si sobě rovny. Obě formy uzavření sňatku mají shodné právní účinky. Sňatkem rozumíme vlastní způsob uzavření manželství, označujeme jej jako sňatečný proces, jehož podmínky jsou upraveny zákonem. Občanským sňatkem se 11 Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 12 Zákon č. 91/1998 Sb.: 4. V 2 se slova "Občané, kteří chtějí spolu uzavřít manželství" nahrazují slovy "Muž a žena, kteří chtějí spolu uzavřít manželství (dále jen "snoubenci") NYKODÝM, Jiří: Novela zákona o rodině zákonem č. 91/1998 Sb., Bulletin advokacie, 1998, č Zákon č. 91/1998 Sb.: 6. 4 zní: " 4 Občanský sňatek... 12

15 rozumí uzavření manželství civilní formou před oddávajícím úředníkem příslušného matričního úřadu. Taxativní výčet osob, před kterými je možné učinit sňatečné prohlášení, je uveden v 4 odstavcích 1 a 2 zákona o rodině. Podle těchto ustanovení učiní snoubenci před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, které jsou matričním úřadem. 15 Z této dikce zákona o rodině vyplývá, že manželství lze uzavřít před jakýmkoli obecním úřadem pověřeným vedením matriky. Prohášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou, nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu. Prohlášení o uzavření manželství lze činit i před primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města. 16 Toto ustanovení umožňuje vyjímku z uzavírání manželství pouze před obecním úřadem pověřeným k vedení matrik. Manželství tak lze uzavřít i před obecním úřadem, který není pověřen vedením matriky. Na rozdíl od ustanovení 4 odstavce 1, se zde uplatňuje místní příslušnost. Jeden ze snoubenců musí být v obci přihlášen k trvalému pobytu. Taxativní výčet oddávajících osob, uvedený v zákoně o rodině, je jaksi nadbytečným. Osoby oddávající lze dovodit podle předpisů správního práva, konkrétně podle zákona o matrikách a působnosti matričních úřadů. Prohlášení o uzavření manželství musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance místně příslušného matričního úřadu. 17 Za tohoto zaměstnance je považován matrikář, který složil zkoušku odborné způsobilosti podle 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách. Matrikář musí být přítomen jak při uzavírání sňatku podle ustanovení 4 odstavce 1, tak i u 4 odstavce 2 zákona o rodině. Manželství se uzavírá v místě určeném úřadem pro konání slavnostních obřadů. Uzavřít manželství na kterémkoli vhodném místě může povolit matriční úřad, do jehož 15 4 odst. 1 zákona 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění 16 Tamtéž 4 odst Tamtéž 4 odst. 3 13

16 správního obvodu toto místo spadá. 18 Manželství tak lze uzavřít nejen na radnici, ale na kterémkoli místě, které bude k této příležitosti vhodné, záleží pouze na dohodě mezi snoubenci a matričním úřadem. Vždy by však měla být zachována slavnostní forma, veřejnost a přítomnost dvou svědků. 19 V současné době je stále častější využívání této zákonem dané možnosti a občanský sňatek tak bývá uzavírán mimo sídla matričních úřadů. Je-li život snoubence přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem. 20 Je však třeba zachovat určité podmínky. Prohlášení o uzavření manželství lze takto učinit pouze před starostou, místostarostou, či pověřeným členem zastupitelstva. Dále je nutné dodržet podmínky pro uzavření manželství dané zákonem. Tyto podmínky jsou vyjádřeny v ustanoveních 11 až 14 a 15a ZOR týkající se nicotnosti a neplatnosti manželství. Nelze také opomenout požadavky zákona dané na snoubence. Snoubenec, nacházející se v přímém ohrožení života, musí být způsobilý posoudit následky svého jednání a projevit vůli ke vstupu do manželství. V souladu s článkem 1 Úmluvy o souhlasu k manželství je nutné dodržet podmínku ohlášení oddavek neboli slovy Úmluvy patřičné zveřejnění. Z dikce zákona přímo nevyplývá, zda je možné uzavřít manželství na jakémkoli místě. Vzhledem k výjimečnosti situací, při kterých může být využíván tento institut, lze vyvozovat, že manželství bude možno uzavřít kdekoli, i mimo obvyklá místa sídla matričních úřadů, např. nemocnice, apod Občanský sňatek v navrhované právní úpravě Aktuální znění 21 návrhu občanského zákoníku obsahuje dvě varianty uzavírání manželství. Ve variantě první je počítáno s občanským sňatkem jako obligatorní formou uzavírání manželství. Ve variantě druhé je snoubencům umožněna volba mezi občanskou a církevní formou uzavření manželství. Přesto, že se tato práce se zabývá pouze uzavíráním manželství občanskou formou, nelze opomenout i problematiku související s navrhovanou obligatorností této formy uzavírání manželství. Mezi právnickou i laickou veřejností se objevují názory toho druhu, že zavedení obligatorní občanské formy uzavírání manželství je 18 4 odst. 4 zákona 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění 19 HRUŠÁKOVÁ, Milana; KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka: České rodinné právo. Masarykova univerzita v Brně, Brno 2001, 3. vydání, str odst. 5 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění 21 Návrh občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová). 14

17 diskriminací věřících a návratem k právní úpravě z dob socialismu. Návrat církevního sňatku do rodinného práva v roce 1992 je často považován za přínos polistopadového vývoje. 22 Přesto nelze plně souhlasit s tím, že se jedná o diskriminaci vzhledem k tomu, že zavedení obligatorního civilního sňatku vůbec nevylučuje, aby muž a žena, případně manželé, absolvovali náboženské sňatkové obřady buď před uzavřením manželství nebo kdykoli poté. 23 Každopádně je pravdou, že příprava odnětí svobody formy sňatku představuje výraznou změnu současných soukromoprávních poměrů. 24 Cílem této práce je rozebrání uzavírání manželství formou občanskou. Zhodnotit navrhovanou církevní formu uzavírání manželství nebo posoudit možnost ponechání volby uzavření manželství není předmětem této práce. Zhodnocení úpravy bude vycházet z obecného znění navrhoveného pro občanský sňatek. Znění ustanovení upravující občanskou formu uzavírání manželství je v obou variantách totožné. Pouze ve variantě druhé, která přiznává právní účinky i církevní formě uzavření manželství, je dodatek v závorce civilní sňatek 25. Zavedením pojmu civilní sňatek se návrh nového občanského zákoníku vrací zpět k označení uzavírání manželství před matričním úřadem, které bylo používáno před novelou zákona o rodině provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. 26 Vlastní způsob uzavírání manželství je upraven v ustanovení 547 takto: projev vůle o vstupu do manželství činí snoubenci osobně před orgánem veřejné moci v přítomnosti dvou svědků a matrikáře. Úprava uzavírání manželství civilní formou je, oproti současné právní úpravě provedené v zákoně o rodině, značně zjednodušena. Obecný pojem orgán veřejné moci je následně definován v ustanovení 552, který určuje...příslušným k provedení sňatečného obřadu matriční úřad stanovený zvláštním zákonem. Vymezení oddávajícího úředníka je ponecháno na zvláštním zákonu. Tato osoba není v návrhu nového občanského zákoníku přímo taxativně vymezována, jak je tomu v ustanovení 22 KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka: Glosa k návrhu obligatorního civilního sňatku. Právní rozhledy, 2006, č HRUŠÁKOVÁ, Milana: Občanská forma sňatku a její ústavně právní limity. In Sborník příspěvků z konference k připravované rekodifikaci občanského zákoníku z Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, str TELEC, Ivo: Kritika přípravy odnětí svobody volby občanského nebo církevního sňatku. Právní rozhledy, 2006, č , varianta II. odstavec 1, Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová). 26 Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 15

18 4 zákona o rodině. Vymezení civilní formy uzavírání manželství následuje spíše ustanovení 3 zákona o rodině o obecné definici uzavírání manželství. Použití pojmu projev vůle o vstupu do manželství je taktéž spíše návazností na současný zákon o rodině a jeho 3. Zatímco však v současné právní úpravě je směšováno prohlášení o uzavření manželství a vymezení orgánů do jednoho ustanovení27, v nové právní úpravě je toto striktně odděleno. Současný právní stav je důsledkem několika novelizací, které ustanovení o uzavírání manželství několikrát od základu změnily. Použitím té nejobecnější úpravy v návrhu nového občanského zákoníku se tak může předejít jeho případným novelizacím a následné nepřehlednosti úpravy této oblasti. Speciálním zákonem, se kterým počítá návrh nového občanského zákoníku, je předpokládám zákon o matrikách. Zda-li bude aktuální znění zákona o matrikách dostačovat potřebám nového občanského zákoníku ukáže až jeho užití v praxi. Lze však s největší pravděpodobností předpokládat minimálně novelizaci tohoto zákona. Sňatečný obřad se uskutečňuje na místě, které k tomu určí úřad, provádějící sňatečný obřad přihlíží přitom k vůli snoubenců. 28 Výběr místa vhodného pro provedení svatebního obřadu je ponecháno na matričním úřadu. Předem však bere v úvahu vůli snoubenců, na rozdíl od současného zákona o rodině, kde je změna místa obřadu vázána na povolení matričního úřadu. Může to tak být místo, kde dochází ke sňatkům pravidelně, anebo i výjimečně. Provedením sňatečného obřadu může být pověřen i úřad, který by k tomu nebyl za běžných okolností oprávněn. Povolení k provedení sňatečného obřadu mu udělí věcně a místně příslušný matriční úřad. Místo sňatečného obřadu určí takto pověřený úřad, nikoli úřad který povolení k provedení obřadu udělil. Přímé ohrožení života snoubence nebrání uzavření manželství i v nové právní úpravě. Některé podmínky pro uzavření manželství je nutno dodržet, jiné jsou suspendovány. Stejně jako v zákoně o rodině, je i zde nutné dodržet podmínku ohlášení oddavek, neboť by došlo k rozporu s článkem 1 Úmluvy o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství29 (dále jen newyorská úmluva). Prohlášení o uzavření sňatku může přijmout každý obecní úřad, popřípadě jiný 27 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová). 29 Úmluva o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství, provedena vyhláškou č. 124/1968 Sb., je závazná i pro Českou republiku 16

19 úřad stanovený zvláštním zákonem, a to na kterémkoli místě. 17

20 3 PŘEKÁŽKY VZNIKU MANŽELSTVÍ Okolnosti, které brání vzniku manželství tak, že nemůže vůbec vzniknout nebo jejich následkem je považováno za neplatné, či nedovolené jsou dlouhodobě nazývány překážkami manželství. Je důležité odlišovat okolnosti bránící vzniku manželství, tedy zákonem stanovené důvody, od nedostatků obsahu či formy při pronášení sňatečného prohlášení, nebo nedostatky způsobilosti snoubenců pro uzavírání manželství. Z důvodu tohoto přesného rozlišování bude v této práci používán tradiční pojem zápovědi manželství. Pod pojmem zápovědi manželství, který pokládáme za přesnější než tradiční český výraz překážka, řadíme pouze zákonné zákazy jiného druhu, které vylučují uzavření platného manželství a mají tedy rušící (dirimující) povahu. 30 Zápovědi manželství předchází tomu, aby byla uzavírána nullitní či neplatná manželství. Splnění všech podmínek pro uzavření platného manželství kontroluje matriční úřad v rámci předoddavkového řízení. K uzavření nicotného nebo neplatného manželství by tak nemělo dojít. Je logické a správné, že do zákonem stanovených zápovědí již nespadají ty, které by byly svou povahou diskriminující a odporovaly by ústavnímu pořádku, principům a v neposlední řadě morálním pravidlům demokratické společnosti. Jednotlivě lze zmínit zápovědi manželství z důvodů státní příslušnosti, náboženského přesvědčení a sociálního postavení snoubenců. 3.1 Překážky vzniku manželství v současné právní úpravě V současné právní úpravě v zákoně o rodině již nejsou uváděny zápovědi manželství z důvodů státní příslušnosti, tak jak tomu bylo v době platnosti zákona č. 59/1952 Sb., který byl zrušen zákonem současným. Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině (dále jen ZOR) již rovněž neobsahuje zápovědi z důvodů sociálních, které jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Zápovědi manželství jsou v zákoně o rodině upraveny v hlavě druhé, nazvané neplatnost a neexistence manželství. Zápovědi manželství lze rozdělit do několika kategorií. Zápověď z důvodu jiného manželství, z důvodu pokrevního příbuzenství, z 30 HADERKA, J. Uzavírání manželství z hlediska právního. 1. vydání. Praha, Academia, 1977, str

21 důvodu nedostatku věku a vážného nedostatku zdraví. Zápověď z důvodu stejného pohlaví je nepřímo stanovena v ustanovení 2 ZOR, kde se hovoří o muži a ženě. Pro uzavírání svazků mezi osobami stejného pohlaví je určen institut registrovaného partnerství. 31 Manželství nemůže být uzavřeno s ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo s osobou, která uzavřela partnerství, pokud toto partnerství trvá. Zápověď z důvodu jiného manželství zajišťuje, že uzavírané manželství nebude v rozporu s jedním ze základních principů rodinného práva, principem monogamie. Porušení principu monogamie je dokonce sankcionováno podle 210 trestního zákona 32, a to odnětím svobody až na dvě léta. Toto ustanovení se týká toho, kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, i toho kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném. Manželství takto uzavřené bude prohlášeno soudem za neplatné i bez návrhu. Tato neplatnost se vysloví i poté co manželství zaniklo. Jedná se o jednu z výjimek, kdy manželství lze prohlásit za neplatné i poté co zaniklo, tak jak stanoví ustanovení 15 ZOR. Manželství nebude prohlášeno za neplatné, v případě, že předcházející manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Takový zánik manželství je možný jakýmkoli zákonem presumovaným způsobem. Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Neplatnost takového manželství bude soudem vyslovena i bez návrhu. Stejně jako v případě bigamického manželství zde bude uplatněn 15 odstavec 2 ZOR, který říká, že takové manželství bude prohlášeno za neplatné i po jeho zániku. Totéž platí o manželství uzavřeném mezi osobami, které jsou v příbuzenském poměru na základě osvojení. Zápověď manželství z důvodu věku je obsažena v zákoně o rodině v ustanovení 13. Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Dikce zákona je v souladu s newyorskou úmluvou. Newyorská úmluva ve svém článku 2 jasně hovoří o tom, že smluvní státy přijmou zákonodárná opatření stanovící nejnižší věk pro uzavření manželství. Nebude právně uzavřen žádný sňatek jakoukoliv osobou, která tohoto věku nedosáhla. V zákoně o rodině je za nejnižší věk pro uzavření manželství považováno dosažení zletilosti, tedy 18-ti let věku. Článek 2 newyorské úmluvy dále připouští výjimku z dosažení 31 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon 19

22 minimálního věku u případů, kdy příslušný orgán povolí z vážných důvodů výjimku pokud jde o věk v zájmu nastávajících manželů. Taktéž tato možnost je obsažena v zákoně o rodině v ustanovení 13. Výjimečně, jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství, může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než šestnáct let. Bez tohoto povolení je manželství neplatné a soud vysloví neplatnost i bez návrhu. Povolení uzavřít manželství nezletilému je ponecháno na soudu z důvodu intenzivního společenského zájmu. Problematika uzavírání manželství nezletilými je více rozebrána v části věnující se povaze sňatečného prohlášení, podkapitola způsobilost ke sňatečnému prohlášení. Zápověď z důvodů zdravotních je v zákoně o rodině omezena pouze na chorobu psychického původu. Vzhledem k tomu, že zákon o rodině nenařizuje předsňatkové lékařské prohlídky, nemůže být zdravotní důvod fyzického rázu důvodem pro prohlášení neplatnosti manželství. Zápověď se týká hlavně nedostatečné způsobilosti k právním úkonům, která je upravena v ustanovení 14 ZOR, kdy manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům. Je-li způsobilost osoby k právním úkonům omezena, pak může uzavřít manželství jen s povolením soudu. Manželství nemůže uzavřít osoba stižená takovou duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud však může osobě, která je stižena duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, uzavření manželství povolit, je-li zdravotní stav osoby slučitelný s účelem manželství. O povolení uzavřít manželství hovoří více kapitola věnující se povaze sňatečného prohlášení. 3.2 Překážky vzniku manželství v navrhované právní úpravě Již na první pohled je patrná koncepční změna, která se týká překážek manželství, zdánlivých manželství a neplatnosti vzniku manželství. Nejdříve jsou vymezeny všechny překážky manželství a až následně je uvedena úprava neplatnosti manželství a možných výjimek z této neplatnosti. Mezi úpravou zákonných překážek a neplatností manželství je uvedena úprava manželství zdánlivých. Současný zákon o rodině všechny tyto otázky směšuje do jediné hlavy, bez žádného jasného odlišení. V návrhu nového občanského zákoníku, v rubrice týkající se překážek manželství, je nově zavedeno ustanovení, které vymezuje, že manželství může uzavřít 20

23 každý, komu v tom nebrání zákonná překážka 33. Zákon o rodině neobsahuje ustanovení, které by obsahovalo obecné vymezení přípustnosti uzavřít manželství. Do zákona je zaveden pojem zákonná překážka, který odpovídá teorií užívanému pojmu zápovědi manželství. Vedle zákonných překážek manželství je řazena způsobilost ke sňatku. Takové zařazení je obdobné jako ve stávající úpravě. Mezi zákonné překážky patří nedostatek věku a svéprávnosti, dříve uzavřené a dosud trvající manželství a příbuzenství včetně osvojení. Návrh nového občanského zákoníku nově zavádí také zákonnou překážku manželství z důvodu poručenství. V duchu současného zákona o rodině se nese ustanovení, které stanoví, že manželství nemůže uzavřít nezletilý. Stejně jako v současné právní úpravě je zachována možnost výjimky pro tento případ uzavření manželství. Uzavření manželství nezletilým může ve výjimečných případech povolit soud. Na základě tohoto povolení, může uzavřít manželství nezletilý, který dovršil šestnáct let věku. Návrh nového občanského zákoníku podmiňuje udělení povolení soudem pouze na základě vážných důvodů. Soud již nadále nebude zkoumat soulad se společenským účelem manželství, tak jak je tomu v současné právní úpravě. Text ustanovení je zjednodušen, avšak oproti současnému právnímu stavu k nějak zásadním změnám nedochází. Je stanoveno, že manželství nemůže uzavřít osoba, která byla zbavena svéprávnosti nebo jejíž svéprávnost byla omezena. Od stávající úpravy se liší pouze v záměně pojmu způsobilost k právním úkonům za navrhovanou svéprávnost. Osobě, jejíž svéprávnost byla omezena, může být uzavření manželství povoleno soudem. V této otázce je rovněž zachována současná právní úprava. Návrh nového občanského zákoníku již nevyjmenovává případy, kdy osoba nemůže uzavřít manželství z důvodu duševních poruch. Formulace zákonného ustanovení je zjednodušena a ponechává na soudu rozhodnutí pouze v případě omezení svéprávnosti. Lze se domnívat, že v případě duševní poruchy jednoho ze snoubenců, je ponecháno rozhodnutí o vstupu do manželství na snoubencích, kteří by měli být navzájem seznámeni se svým zdravotním stavem a měli by tak zvážit důsledky z tohoto vyplývající. Právní úprava této zákonné překážky manželství je změněna směrem k zjednodušení právního textu. Mezi tradiční zákonné překážky manželství patří zákaz uzavírání manželství v případě, že předcházející manželství stále trvá. Zákonná překážka trvajícího manželství Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová). 21

24 je obsažena samozřejmě i v návrhu nového občanského zákoníku. Tato zákonná překážka se vztahuje rovněž na zapsané partnerství, které trvá. Takto je v českém právním řádu zachována zásada monogamie. Zákaz uzavírání manželství mezi předky, potomky a sourozenci je zachován i v navrhované právní úpravě. Stejně tak je zachován zákaz uzavírání manželství v případě osvojení. Zákaz uzavření manželství je v návrhu nového občanského zákoníku rozšířen o vztahy poručenství a osoby, do jejíž péče bylo dítě svěřeno (zejména pěstouna), a svěřeného dítěte (schovance). 34 V případě osvojení a poručenství logicky nezaniká zákaz uzavření manželství mezi biologicky příbuznými. Vymezení neplatnosti manželství a jeho následné zrušení je v návrhu nového občanského zákoníku upraveno odděleně od zákonných překážek manželství. Jako generální ustanovení pro neplatnost manželství je použito ustanovení 568, které říká, že dojde-li ke sňatku přes to, že manželství bránila zákonná překážka, soud prohlásí manželství za neplatné. Je zde vymezena povinnost soudu z úřední povinnosti prohlásit každé takto uzavřené manželství za neplatné. V následujících ustanoveních jsou vymezeny podmínky k podání návrhu na prohlášení manželství za neplatné. Návrh na prohlášení manželství za neplatné může podat každý, kdo na tom má právní zájem. Tato možnost velmi rozšiřuje obdobné ustanovení obsažené v zákoně o rodině. V navrhovaném občanském zákoníku je možnost podání návrhu rozšířena na osoby které prokáží právní zájem na neplatnosti manželství, v praxi se zejména bude jednat o potomky manželů, či jejich dědice. Zda bude dotyčné osobě přiznána žalobní legitimace bude záležet čistě na soudu. Návrh na prohlášení manželství za neplatné může v případě uzavření manželství nezletilým, který pro to neměl náležité povolení soudu, podat pouze některý z manželů. Neplatnost manželství, které bylo uzavřeno bez povolení soudu v případě omezené svéprávnosti jednoho ze snoubenců, může navrhnout pouze některý z manželů. V těchto případech nemůže být manželství prohlášeno za neplatné, bylo-li počato dítě a to se narodilo živé. V současném zákoně o rodině je použita podmínka otěhotnění manželky. Oproti této úpravě je zde stanovena podmínka narození živého dítěte. Je tak ztížena možnost konvalidace nelatného manželství. Tato podmínka se vztahuje na uzavření 34 Důvodová zpráva k Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová), k 564, str

25 manželství nezletilým starším šestnácti let věku, ale nově také na manželství uzavřené osobou s omezenou svéprávností, v obou případech bez povolení soudu. Ustanovení 570 říká, že manželství bude prohlášeno za neplatné i po jeho zániku a to v případech porušení principu monogamie a incestního manželství nebo v případě zbavení svéprávnosti snoubence. Ustanovení 573 je považováno za výjimku z neplatnosti manželství uzavřeného v osvojeneckém vztahu. Bylo-li uzavřeno manželství mezi osobami, které jsou v příbuzenském vztahu vniklým osvojením, pak osvojení zaniká uzavřením manželství. Jedná se však pouze o osvojení zrušitelné. Obecně platí podmínka, že se nelze dovolávat neplatnosti manželství jestliže zaniklo. I z tohoto pravidla jsou možné výjimky související se smrtí manžela. Další výjimkou je manželství, které již bylo konvalidováno anebo již zmíněné početí a narození živého dítěte. 35 Manželství je presumováno za platné do té doby dokud není pravomocně prohlášena jeho neplatnost. Je-li manželství prohlášeno za neplatné, pak se na něj hledí jako by nebylo uzavřeno. Právní úprava překážek vzniku manželství v návrhu nového občanského zákoníku v mnoha ohledech vychází ze stávající právní úpravy, zákona o rodině. Současná právní úprava není přebírána jako celek, stávající právní instituty jsou ponechány a modernizovány tak, aby odpovídaly více současné právní realitě. Nicméně navrhované změny nejsou nijak radikální a nelze se proto domnívat, že dojde k výraznějšímu posunu v uplatňování institutů neplatnosti manželství odst. 1 Návrhu občanského zákoníku ze dne Návrh pracovní komise. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Praha 2008, (hlavní zpracovatelé: K. Eliáš a M. Zuklínová).: to neplatí, zaniklo-li manželství smrtí manžela buď dříve, než řízení zahájené na návrh druhého manžela skončilo, nebo navrhnou-li potomci manžela, který podal návrh na prohlášení manželství za neplatné, do jednoho roku po jeho smrti, aby soud prohlásil manželství za neplatné. 23

26 4 PŘEDODDAVKOVÉ ŘÍZENÍ 4.1 Předoddavkové řízení v současné právní úpravě Předoddavkové řízení v současně platné legislativě nahrazuje dříve užívaný institut ohlášek. Toto řízení slouží k zveřejnění skutečnosti, že snoubenci hodlají vstoupit do svazku manželského. Uzavřít manželství lze totiž pouze po patřičném zveřejnění, tak jak to ukládá newyorská úmluva 36. Předoddavkové řízení tak splňuje jednu z podmínek této úmluvy. Občanský sňatek je snoubenci uzavírán před představitelem samosprávy, který však v tomto vztahu vystupuje jako orgán státu, tedy jako...představitel určité moci, jíž výše uvedené osoby podléhají 37. Aby bylo možno přistoupit až k fázi uzavření manželství, musí být splněny zákonem dané předpoklady. Tyto podmínky jsou stanoveny jednak v zákoně o rodině, jednak v zákoně o matrikách, jménu a příjmení (dále jen zákon o matrikách) 38. Předoddavkové řízení je upraveno rovněž v zákoně o matrikách. Subsidiárně se použije správní řád. 39 Matričním úřadem pověřeným k vedení předoddavkového řízení je, podle ustanovení 32 zákona o matrikách, ten v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Místní příslušnost, která platila až do , byla zrušena novelou zákona o rodině, provedenou zákonem č. 320/2002 Sb. V rámci předoddavkového řízení snoubenci podávají společně matričnímu úřadu dotazník k uzavření manželství. Prostřednictvím tohoto dotazníku se matriční úřad seznamuje s předběžnými dohodami mezi snoubenci, které jsou nezbytné pro řádné uzavření manželství. Tento dotazník se podává na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na matričních úřadech. Snoubenci takto matričnímu úřadu deklarují své jednostranné návrhy a také souhlasná prohlášení, tedy dohody mezi nimi. Návrh podávají oba snoubenci společně. Jedná se o osobní řízení a k jeho zahájení je třeba, aby se dostavili oba snoubenci zároveň k matričnímu úřadu. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní řízení, je možné i zastoupení advokátem. 36 Úmluva o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství, provedena vyhláškou č. 124/1968 Sb. 37 HADERKA, J. Uzavírání manželství z hlediska právního. 1. vydání. Praha, Academia, 1977, str zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v aktuálním znění 39 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v aktuálním znění 24

27 Zákon o matrikách, rozlišuje, zda jsou oba snoubenci občany České republiky, nebo je-li jeden z nich občanem jiného státu. Toto rozlišování se projevuje zejména v požadavcích na předkládané doklady. V případě, že jsou oba snoubenci českými občany, pak jsou povinni předložit občanský průkaz a rodný list, v případě, že uzavírají manželství druhé či několikáté, doklad o tom, že předcházející manželství zaniklo. Podobně osoba, která dříve uzavřela registrované partnerství, či obdobný svazek v zahraničí musí prokázat, že tento svazek zanikl. U osoby nezletilé či trpící duševní poruchou je také třeba pravomocný rozsudek soudu o povolení uzavřít manželství. V případě, že jeden ze snoubenců není občanem České republiky, je povinen k výše uvedeným dokladům připojit doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství vydaný jeho státem původu. Tento doklad nesmí být starší 6 měsíců. Potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky vydá cizinci Policie ČR. Toto potvrzení nesmí být starší 7 pracovních dnů a nevztahuje se na občany Evropské unie.40 Způsobilost cizince k uzavření manželství se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem.41 Snoubenec musí splňovat podmínky také podle českého práva a to při použití výhrady veřejného pořádku. Ustanovení 7 ZOR upravuje situaci, kdy je život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen. V takové situaci není třeba předložit doklady jinak k uzavření manželství potřebné. I v takovém případě však snoubenci musí prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Je také třeba předložit doklad, kterým se ověří totožnosti snoubenců. Jiných dokladů není v takové situaci třeba, nahrazuje je prohlášení snoubenců o okolnostech vylučujících uzavření manželství. Jsou-li všechny požadavky na řádné provedení předoddavkového řízení splněny, matriční úřad stanoví termín sňatku a snoubencům vznikne právní nárok na uzavření manželství Prohlášení snoubenců před uzavřením manželství Velmi obecně a spíše idealisticky definovaná předsňateční povinnost snoubenců odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, v aktuálním znění: jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky zákona 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v aktuálním znění 25

28 uvedená v 2 ZOR 42 se neobejde bez detailnějšího rozvedení. V návaznosti na 2 je použitelný 6 odstavec 1 43, který hovoří již o konkrétních povinnostech, jejichž splnění je požadováno po snoubencích. Totéž ustanovení hovoří obecně o dokladech potřebných k předložení matričnímu úřadu. Zmíněné doklady jsou taxativně vyjmenované v zákoně o matrikách v ustanoveních 33 až 41. Spíše než o samotné doklady se jedná o jejich obsah. Tyto obsahové náležitosti potřebné k uzavření manželství jsou uvedeny v, již zmíněném, dotazníku k uzavření manželství. 44 Povinnost stanovená v 6 odstavci 2 ZOR 45, slouží k zajištění toho, aby nebyla uzavírána bigamická manželství, která by následně byla soudem prohlášena za neplatná podle ustanovení 11 ZOR. Nově se toto, od účinnosti zákona č. 115/2006 Sb., týká také registrovaného partnerství. Matriční úřad může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. 46 Uplatnění tohoto ustanovení je možné v případech cizinců, kteří mají statut uprchlíka nebo jsou žadateli o azyl v České republice. O účelu poskytnutí informací snoubenci matričnímu úřadu hovoří J. Haderka takto: Nupturient je povinen sdělit určitá základní generalia, týkající se jeho osoby, přičemž některá z nich by nebyla ani nezbytně potřebná pro provedení oddavek, ale spíše mají přispět k tomu, aby nupturienti věděli zaručeně jeden o druhém podstatné události ze svého dosavadního životního běhu. 47 Toto tvrzení obstojí i v současné době, vzhledem k tomu, že ZOR ve svém 2 stále obsahuje takový neurčitý pojem jako jsou charakterové vlastnosti. Snoubenci jsou podle ustanovení 6 odst. 1 ZOR povinni prohlásit, že jim 42 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění: Muž a žena, kteří chtějí spolu uzavřít manželství (dále jen "snoubenci"), mají předem poznat navzájem své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby mohli založit manželství, které splní svůj účel odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění: Snoubenci jsou povinni předložit stanovené doklady, jakož i prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství. 44 Vzor tohoto dotazníku je obsažen v Příloze 2 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v aktuálním znění odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v aktuálním znění: Kdo chce uzavřít nové manželství, je povinen prokázat, že jeho dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Osoba, která dříve uzavřela registrované partnerství nebo obdobný svazek osob stejného pohlaví v zahraničí (dále jen "partnerství"), je povinna prokázat, že toto partnerství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v aktuálním znění 47 HADERKA, J. Uzavírání manželství z hlediska právního. 1. vydání. Praha, Academia, 1977, str