VŠEOBECNÁ VNITŘNÍ SPRÁVA STUDIJNÍ TEXTY PRO PŘÍPRAVU NA ZVLÁŠTNÍ ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VŠEOBECNÁ VNITŘNÍ SPRÁVA STUDIJNÍ TEXTY PRO PŘÍPRAVU NA ZVLÁŠTNÍ ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY"

Transkript

1 VŠEOBECNÁ VNITŘNÍ SPRÁVA STUDIJNÍ TEXTY PRO PŘÍPRAVU NA ZVLÁŠTNÍ ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY

2 OBSAH Úvod str. 3 Zvláštní část úřednické zkoušky str Matrika a sbírka listin str Státní občanství str Manželství str Státní hranice str Volby v České republice str Aktivní a pasivní volební právo str Výkon státní správy na úseku voleb a činnost volebních orgánů str Přestupková agenda str Vidimace a legalizace str Agenda sdružování v politických stranách a v politických hnutích str Agenda veřejných sbírek str Státní symboly České republiky str Cestovní doklady str Základní registry str Rejstřík politických stran str Občanské průkazy str Ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém str Povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků str Evidence obyvatel str Rodná čísla str. 124 Autoři str. 129 Všeobecná vnitřní správa Stránka 2

3 ÚVOD Tato publikace je učební pomůckou pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby Všeobecná vnitřní správa. Autoři studijních textů se snažili srozumitelnou, přehlednou a systematickou formou podat sumář stěžejních informací k jednotlivým zkušebním otázkám. Cílem příručky je pomoci získat základní orientaci v problematice. Nenahrazuje studium příslušných právních předpisů nebo dokumentů. Texty neprošly jazykovou korekturou. Publikaci tvoří 20 kapitol, jejichž názvy se shodují se zadáním zkušebních otázek zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby Všeobecná vnitřní správa. V závěru kapitol je k dispozici seznam právních předpisů, odborné literatury a webových stránek, které se vztahují k obsahu příslušného studijního textu. Život naší společnosti se postupně proměňuje. Ani naše legislativa nemá stabilní charakter. S tím je třeba počítat a při studiu nahlížet do aktuálních znění právních předpisů. Všeobecná vnitřní správa Stránka 3

4 ZVLÁŠTNÍ ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku. Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky, a to ústně před zkušební komisí. Účelem zvláštní části úřednické zkoušky je ověřit, zda má státní zaměstnanec potřebné vědomosti a schopnosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon státní služby na služebním místě, na které byl zařazen nebo jmenován. Zkušební komise má 3 členy. Členem zkušební komise nesmí být ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr ke zkoušenému pochybovat o jeho nepodjatosti. Zkoušený koná zvláštní část úřednické zkoušky formou ústních odpovědí na 3 zkušební otázky, které si vylosuje ze seznamu 20 zkušebních otázek. Zvláštní část úřednické zkoušky trvá zpravidla nejdéle 60 minut. Zahrnuje přípravu, která trvá nejméně 15 minut, nejvíce však 30 minut. Zkoušený může při úřednické zkoušce používat nekomentované úplné znění mezinárodní smlouvy, právního předpisu nebo služebního předpisu. Zkoušený, který se ve zvláštní části úřednické zkoušky hodnotí výrokem vyhověl alespoň u 2 ze 3 vylosovaných zkušebních otázek, se ve zvláštní části úřednické zkoušky celkově hodnotí výrokem vyhověl ; v opačném případě se hodnotí výrokem nevyhověl. Zkoušený se dále ve zvláštní části úřednické zkoušky hodnotí výrokem nevyhověl, pokud v průběhu zkoušky použije nedovolenou pomůcku, pokud od zkoušky odstoupí nebo pokud se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostaví. Zkušební komise seznámí zkoušeného s hodnocením úřednické zkoušky po jejím vykonání. Úřednickou zkoušku upravuje: zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, metodický pokyn náměstka Ministra vnitra pro státní službu č. 3/2015, kterým se stanoví podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky. Všeobecná vnitřní správa Stránka 4

5 MATRIKA A SBÍRKA LISTIN Doporučená osnova otázky: 1. Matrika 2. Působnost na úseku matrik 3. Matriční úřady 4. Údaje zapisované do matričních knih 5. Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události do matriční knihy 6. Matriční doklad a doslovný výpis z matriční knihy 7. Sbírka listin 8. Doba uložení matričních knih a sbírek listin 1. Matrika Matrika je státní evidence a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen partnerství ) a úmrtí fyzických osob na území České republiky, b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen občan ), a c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen a nejde-li o občany, bylo-li manželství uzavřeno před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice. Matrika se dělí na a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. Všeobecná vnitřní správa Stránka 5

6 2. Působnost na úseku matrik Působnost na úseku matrik vykonávají Ministerstvo vnitra, krajské úřady, v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen krajský úřad ), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen úřad s rozšířenou působností ), matriční úřady (viz dále). 3. Matriční úřady Matričními úřady jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady, které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra prováděcím právním předpisem. Seznam všech matričních úřadů v České republice a vymezení jejich správních obvodů je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Matriční úřad vede a) matriční knihy (tj. knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí), b) sbírky listin. Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství (dále jen registrující matriční úřad ) vede knihu partnerství. Seznam registrujících matričních úřadů v České republice a vymezení jejich správních obvodů je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Údaje zapisované do matričních knih Do matričních knih se zapisují matriční události (narození, uzavření manželství, vznik partnerství, úmrtí), matriční skutečnosti (např. rozvod manželství, zrušení partnerství, osvojení, určení otcovství, změna jména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize). Všeobecná vnitřní správa Stránka 6

7 Zápisy se provádějí rukopisně dokumentním inkoustem do předem svázaných knih. Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se od souběžně vedou pomocí výpočetní techniky. Údaje v matričních knihách jsou neveřejné. Z provedených zápisů v matričních knihách jsou vydávány rodné, oddací nebo úmrtní listy, a doklady o registrovaném partnerství. V případě, že matriční událost občana nastala v cizině, k zápisu do matriční knihy je příslušný Úřad městské části města Brna, Brno-střed (zvláštní matrika). 5. Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události do matriční knihy a. Narození a úmrtí K zápisu narození či úmrtí je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. K zápisu narození či úmrtí je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. K zápisu narození či úmrtí je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. K zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1. b. Uzavření manželství K zápisu uzavření manželství je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství. K zápisu manželství uzavřeného v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen, v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a nejde-li o občany, je příslušný Úřad městské části Praha 1. c. Partnerství K zápisu partnerství je příslušný registrující matriční úřad. 6. Matriční doklad a doslovný výpis z matriční knihy Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize, vydává se na předepsaném tiskopise a je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění. Všeobecná vnitřní správa Stránka 7

8 Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí. Vzory matričních tiskopisů jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za vydání stejnopisu matričního dokladu se hradí správní poplatek ve výši 100,- Kč. Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny (manžel, partner, rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci), jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob, b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. Za nahlédnutí do matriční knihy nebo sbírky listin se hradí správní poplatek ve výši 20,- Kč za každou matriční událost. Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění. Doslovný výpis z matriční knihy se vydává a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob, b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu. Za vydání doslovného výpisu z matriční knihy se hradí správní poplatek ve výši 15,- Kč za první stránku a 5,- Kč za každou i započatou stránku, je-li kopie pořizována na kopírovacím zařízení nebo na tiskárně počítače. Všeobecná vnitřní správa Stránka 8

9 7. Sbírka listin Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro zápis matričních událostí a matričních skutečností do matriční knihy (např. hlášení o narození, protokol o uzavření manželství, list o prohlídce zemřelého atd.). Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Matriční úřad předává sbírku listin za kalendářní rok nadřízenému úřadu (krajský úřad nebo úřad s rozšířenou působností) do konce února následujícího roku. 8. Doba uložení matričních knih a sbírek listin Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: a) kniha narození po dobu 100 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, c) kniha partnerství po dobu 75 let, d) kniha úmrtí po dobu 75 let. Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu: a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let, b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let, c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let, d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let. Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy, druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. Základní právní předpisy: Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o matrikách) Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Všeobecná vnitřní správa Stránka 9

10 Další doporučené související právní předpisy: Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o registrovaném partnerství) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém Vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Základní studijní literatura: HENYCH, Václav. Zákon o matrikách s komentářem. Plzeň: Aleš Čeněk, ISBN DAUBNEROVÁ, Alena. Matriční činnost po účinnosti nového občanského zákoníku. Praha: Linde, ISBN JEŽKOVÁ, Jaroslava. Matrika v praxi. Liberec: AZ KORT, s.r.o. Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 10

11 STÁTNÍ OBČANSTVÍ Doporučená osnova otázky: 1. Co je to státní občanství? 2. Nabývání státního občanství České republiky a) Nabývání státního občanství ze zákona b) Nabývání státního občanství udělením c) Nabývání státního občanství prohlášením 3. Pozbývání státního občanství České republiky 4. Prokazování státního občanství České republiky 1. Co je to státní občanství Žádný stát nemůže existovat bez svých státních občanů. Státní občanství je vztah státu a fyzické osoby, který je trvalý a neomezený místem. Zakládá práva a povinnosti mezi státem a fyzickou osobou, která je státním občanem tohoto státu, jako je právo volební nebo právo na diplomatickou či konzulární ochranu. 2. Nabývání státního občanství České republiky Jak fyzická osoba nabyde státní občanství České republiky? Nejčastěji se tak stane, když se narodí českým rodičům. Existují ale i další způsoby nabytí českého státního občanství. a) Nabývání státního občanství České republiky ze zákona Pokud jsou naplněny právní skutečnosti stanovené zákonem, nabývá fyzická osoba státní občanství České republiky automaticky. Dané situace se týkají pouze dětí a převážně vychází z principu tzv. práva krve, kdy se státní občanství odvozuje od rodičů. Nevede se žádné správní řízení a nehradí se žádné správní poplatky. Existují tyto způsoby automatického nabytí státního občanství: jedná se o nabývání: narozením Všeobecná vnitřní správa Stránka 11

12 určením otcovství osvojením státním občanem České republiky nalezením na území České republiky v souvislosti se svěřením do náhradní péče. b) Nabývání státního občanství České republiky po předchozím řízení 1) Nabývání státního občanství České republiky udělením Cizinci, kteří mají jiné státní občanství, nebo jsou státoobčanskými bezdomovci, mohou požádat o udělení státního občanství České republiky. O udělení státního občanství rozhoduje Ministerstvo vnitra. Na udělení není právní nárok. Žadatelé o udělení státního občanství musí splnit 8 zákonných podmínek: musí mít po určitou dobu povolen trvalý pobyt, musí se po určitou dobu skutečně zdržovat na území České republiky, musí být trestně bezúhonní, musí prokázat znalost českého jazyka, musí prokázat znalost českých reálií, musí prokázat, že neporušují veřejnoprávní povinnosti v České republice, musí prokázat zdroje a výši svých příjmů, nesmí být závislí na sociálních dávkách. Zákon zná důvody, na základě kterých je možné žadatelům o udělení státního občanství České republiky některé z podmínek prominout. Žadatelé dále nesmí ohrožovat bezpečnost státu a musí být integrovaní do české společnosti. Dále existují zvláštní způsoby udělení státního občanství pro osoby, které představují významný přínos pro Českou republiku a pro některé skupiny dětí. Pokud je žádosti o udělení státního občanství České republiky vyhověno, vystaví Ministerstvo vnitra listinu o udělení státního občanství České republiky a osoby starší 15 let musí složit státoobčanský slib, ve kterém slíbí věrnost České republice. Všeobecná vnitřní správa Stránka 12

13 2) Nabývání státního občanství České republiky prohlášením Některé skupiny cizinců mohou nabýt státní občanství České republiky zjednodušenou formou, tzv. prohlášením. O prohlášení rozhodují krajské úřady. Prohlašovatelé mají po splnění podmínek nárok na nabytí státního občanství. Tato prohlášení jsou upravena v 31 až 36 zákona o státním občanství České republiky, V současnosti mohou za splnění podmínek stanovených v zákoně činit prohlášení tyto osoby: bývalí čeští a českoslovenští státní občané (tedy osoby, které v minulosti pozbyly české nebo československé státní občanství), osoby, které byly k státními občany Československé federativní republiky a nebyly státními občany České republiky ani Slovenské republiky, osoby, jimž byl neoprávněně vydán doklad prokazující české státní občanství, ale které byly v dobré víře, že státními občany České republiky jsou, osoby ve věku let, které na území České republiky žijí alespoň od 10 let věku a po určitou dobu se zde zdržují. Prohlášení je také možno činit za děti, které jsou svěřené do některé z forem náhradní péče. O jejich prohlášení rozhoduje Ministerstvo vnitra. 3. Pozbývání státního občanství České republiky V současnosti mohou státní občané pozbýt státní občanství pouze jediným způsobem a sice tak, že se vzdají státního občanství České republiky. Mohou tak učinit pouze tehdy, kdy je záruka, že po pozbytí státního občanství České republiky se z nich nestanou osoby bez státního občanství (tzv. státoobčanští bezdomovci neboli apatridé). Pro učinění prohlášení je proto třeba, aby státní občan České republiky splnil zároveň všechny následující podmínky: trvale se zdržuje v cizině, není v době učinění prohlášení přihlášen v České republice k trvalému pobytu a zároveň je státním občanem jiného státu nebo žádá o nabytí cizího státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto cizího státního občanství. Prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky se činí před zastupitelským úřadem nebo krajským úřadem. Všeobecná vnitřní správa Stránka 13

14 4. Prokazování státního občanství České republiky Státní občanství České republiky lze prokázat těmito doklady: občanským průkazem České republiky, cestovním dokladem České republiky, osvědčením o státním občanství České republiky, které není starší než 1 rok, (toto osvědčení vydá na žádost krajský úřad) listinou o nabytí nebo udělení státního občanství České republiky ne starší 1 roku. Základní právní předpisy: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky čl. 12 Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. Evropská úmluva o státním občanství (76/2004 Sb.m.s.) Zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů Další doporučené související právní předpisy: Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (po dohodě s MV) č. 433/2013 Sb., o prokazování znalosti českého jazyka a českých reálií pro účely udělování státního občanství České republiky ( 78). Vyhláška MV č. 191/2014 Sb. o vzorech dokladů podle zákona o státním občanství České republiky přísně zúčtovatelné tiskopisy a ochranné prvky. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 14

15 MANŽELSTVÍ Doporučená osnova otázky: 1. Co je to manželství a jak vzniká 2. Uzavření manželství a) před orgánem veřejné moci (občanský sňatek) b) před orgánem církve nebo náboženské společnosti (církevní sňatek) 3. Doklady potřebné k uzavření manželství 4. Uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině 5. Uzavření manželství státního občana České republiky v cizině 6. Uzavření manželství v případě ohrožení života 7. Uzavření manželství zmocněncem 8. Příjmení po uzavření manželství 9. Správní poplatky na úseku uzavření manželství 1. Co je to manželství a jak vzniká? Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (dále jen snoubenci ), že spolu vstupují do manželství. Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní; činí se v přítomnosti dvou svědků. 2. Uzavření manželství Snoubenci mnohou projevit vůli, že spolu vstupují do manželství v České republice, před orgánem veřejné moci nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti. a) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. Sňatečný obřad se uskutečňuje na místě, které k tomu určí orgán Všeobecná vnitřní správa Stránka 15

16 veřejné moci provádějící sňatečný obřad. Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce. Jedná-li se o občanský sňatek, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o matrikách ), stanoví, kdo je orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad. Snoubenci tak projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před - starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu, - starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, - primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města. b) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti, jedná se o církevní sňatek. Projev vůle snoubenců je možné učinit jen před orgánem 21 církví nebo náboženských společností, registrovaných ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, kterým byla přiznána zvláštní práva, tj., mj., konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky. Sňatečný obřad se uskutečňuje na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vystavené příslušným matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců. Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu. Všeobecná vnitřní správa Stránka 16

17 Pokud je snoubenec neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná při prohlášení o uzavření manželství přítomnost tlumočníka. Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí fyzická osoba, která je schopna zajistit překlad do českého jazyka, složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. 3. Doklady potřebné k uzavření manželství O provedení sňatečného obřadu snoubenci požádají orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, a předloží doklady osvědčující jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželství. Zákon o matrikách stanoví, jaké doklady je třeba předložit. Orgán veřejné moci může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Doklad není třeba matričnímu úřadu předložit, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. 4. Uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině Státní občan České republiky (dále jen občan ) může mimo území České republiky uzavřít manželství také před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky. Uzavření manželství na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí se řídí českým právním řádem. Snoubenci předkládají tytéž doklady, jako při uzavření manželství v České republice a navíc, snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státního občanství, jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Vysvědčení vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1. Všeobecná vnitřní správa Stránka 17

18 Občan nemůže uzavřít manželství na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice. 5. Uzavření manželství občana v cizině Občan může uzavřít manželství také v cizině. Doklady, které je třeba k uzavření manželství předložit, vyplývají z právních předpisů daného cizího státu. Občan prokazuje svoji totožnost a státní občanství platným dokladem, dále zpravidla předkládá svůj rodný list a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství (viz výše), opatřené náležitým vyšším ověřením a úředním překladem do cizího jazyka. 6. Uzavření manželství v případě ohrožení života Je-li život snoubence přímo ohrožen, snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu, a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře a není třeba předložit doklady jinak potřebné k uzavření manželství. To platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí. 7. Uzavření manželství zmocněncem Jsou-li pro to důležité důvody, může krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, na žádost snoubenců povolit, aby projev vůle jednoho ze snoubenců o vstupu do manželství za něj učinil jeho zmocněnec. Plná moc musí obsahovat údaje osvědčující totožnost a další rozhodné skutečnosti týkající se obou snoubenců a zmocněnce a prohlášení o příjmení. Musí v ní být rovněž uvedeno, že snoubencům nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Plná moc vyžaduje písemnou formu a podpis na ní musí být úředně ověřen. Všeobecná vnitřní správa Stránka 18

19 8. Příjmení po uzavření manželství Snoubenci při sňatečném obřadu prohlásí, že a) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, b) si oba svá příjmení ponechají, nebo c) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. 9. Správní poplatky na úseku uzavření manželství a) Uzavření manželství mezi snoubenci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky b) Uzavření manželství mezi snoubenci, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území České republiky c) Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost d) Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině nebo s cizincem Kč 3.000,- Kč 2.000,- Kč 1.000,- Kč 500,- Základní právní předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO) zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Další doporučené související právní předpisy: vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém Všeobecná vnitřní správa Stránka 19

20 Základní studijní literatura: Hrušáková, Králíčková, Westphalová a kol.: Občanský zákoník II, Rodinné právo ( ), Nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014 Další doporučená studijní literatura: Václav Henych: Zákon o matrikách s komentářem, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2015 Jaroslava Ježková: Svatební obřad od A do AZ aneb Jak správně oddávat?; AZ KORT, s. r. o., Liberec Alena Daubnerová: Matriční činnost po účinnosti nového občanského zákoníku, Praha, Linde, 2013, ISBN Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 20

21 STÁTNÍ HRANICE Doporučená osnova otázky: I. Obecná právní úprava správy státních hranic České republiky: 1. Pojmové vymezení správy státních hranic 2. Správa státních hranic podle zákona o státních hranicích 3. Správa státních hranic podle mezinárodních smluv o státních hranicích II. Změna průběhu státních hranic: 1. Ústavní východiska (článek 11 Ústavy) 2. Smlouvy o změnách průběhu státních hranic 3. Ústavní zákony o změnách státních hranic I. OBECNÁ ÚPRAVA SPRÁVY STÁTNÍCH HRANIC ČESKÉ REPUBLIKY 1. Pojmové vymezení správy státních hranic Obor správy státních hranic je v právním řádu České republiky vymezen v souvislosti se stanovením působnosti Ministerstva vnitra v ustanovení 12 odst. 1 písm. j) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (vyměřování státních hranic, jejich udržování a vedení dokumentárního díla). Speciálním zákonem upravujícím podrobně podmínky výkonu správy státních hranic je zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státních hranicích). Na základě uvedených zákonných úprav je možné konstatovat, že správou státních hranic se rozumí výkon státní správy při určování, vytyčení a vyznačení státních hranic, jejich udržování a kontrole, geodetickotechnickém zajišťování a udržování zřetelnosti jejich průběhu, jakož i při vedení, resp. správě hraničního dokumentárního díla. Zvláštností správy státních hranic je, že stát ji může vykonávat jen ve věcech, které nemají bezprostřední dosah na suverénní práva druhého (sousedního) státu. Rozhodnutí, jež se týkají přímo státních hranic, musejí být přijímána zpravidla oběma státy společně. V tomto smyslu jsou rozhodující mezinárodní smlouvy o státních hranicích, které mimo jiné konstituují společné orgány k zajištění uzavřených smluvních závazků (hraniční komise). Všeobecná vnitřní správa Stránka 21

22 2. Správa státních hranic podle zákona o státních hranicích Zákon o státních hranicích zejména a) vymezuje základní pojmy v oboru správy státních hranic ( 2), b) upravuje základní zásady pro průběh státních hranic, včetně jejich vyznačení v terénu ( 3 a 4), c) stanoví působnost Ministerstva vnitra jako příslušného ústředního orgánu státní správy ( 8), d) upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob v souvislosti s výkonem správy státních hranic, včetně úpravy povinností a práv vlastníků příhraničních pozemků ( 9 až 11), e) stanoví náhrady za majetkové újmy nebo za omezení využívání nemovitostí ( 16), f) stanoví správní delikty ( 18), g) upravuje v rámci novely přestupkového zákona skutkové podstaty přestupků na úseku správy státních hranic ( 19) Zákon o státních hranicích vymezuje v ustanovení 2 základní používané pojmy (např. státní hranice, hraniční dokumentární dílo, hraniční vodní tok ). Podle tohoto vymezení státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak i svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních. Stěžejní část zákona o státních hranicích je možné spatřovat v úpravě základních zásad průběhu a vyznačení státních hranic ( 3 a 4); přitom se zejména stanoví, že průběh státních hranic musí být zřetelný, jednoznačný a musí být vyznačen hraničními znaky. Současně se určují dva základní typy vyznačení státních hranic, vyznačení přímé (hraniční znaky jsou osazeny přímo v čáře státních hranic) a vyznačení nepřímé (hraniční znaky jsou osazeny střídavě v párech po obou stranách čáry státních hranic). Nepřímé vyznačení státních hranic se používá např. po obou stranách hraničního vodního toku, hraniční cesty nebo hraničního příkopu. Zařízení upozorňující na průběh státních hranic podle 5 zákona (oválné a obdélníkové tabule viz příloha zákona o státních hranicích) mají pouze informativní charakter a nejsou součástí vyznačení státních hranic podle hraničního dokumentárního díla. Ustanovení 7 zákona o státních hranicích obsahuje instituty hraniční pruh a volná kruhová plocha, které zajišťují zřetelnost průběhu státních hranic; současně přispívají k ochraně hraničních znaků. V souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána, se stanoví základní náležitosti hraničního pruhu a volné kruhové plochy. Šíře 1m stanovená pro hraniční pruh a poloměr volné kruhové plochy současně vychází z požadavku minimalizovat zásah do vlastnických práv na nezbytně nutnou míru, zároveň odpovídá mezinárodním závazků přijatým Českou republikou. Všeobecná vnitřní správa Stránka 22

23 V 8 zákona o státních hranicích je konkretizována působnost Ministerstva vnitra v oblasti správy státních hranic, a to v intencích obecného stanovení působnosti obsaženého v 12 odst. 1 písm. j) kompetenčního zákona. Přitom jsou vymezeny základní úkoly, které Ministerstvo vnitra vykonává při správě státních hranic. Vymezení působnosti Ministerstva vnitra při správě státních hranic respektuje skutečnost, že výkon zeměměřických činností na státních hranicích je podle 3a písm.g) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, v působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (Zeměměřického úřadu), který tyto činnosti vykonává v dohodě s Ministerstvem vnitra jako správcem hraničního dokumentárního díla. V 9 a 10 zákon o státních hranicích upravil oprávnění fyzických a právnických osob zajišťujících provádění správy státních hranic, a to při důsledném respektování ústavní ochrany vlastnického práva, jakož i odvozených užívacích práv. Na to navazuje zásada stanovená v 11, podle níž jsou vlastníci nemovitostí povinni umožnit stanovenou činnost, strpět nezbytná omezení nebo se zdržet určených činností (např. umístění hraničního znaku na pozemku). Zákon o státních hranicích obsahuje rovněž úpravu deliktů na úseku správy státních hranic. V 18 vymezuje skutkové podstaty správních deliktů na úseku státních hranic, v 19 zahrnuje přímou novelizaci přestupkového zákona, která obsahuje skutkovou podstatu přestupků na úseku správy státních hranic. 3. Správa státních hranic podle mezinárodních smluv o státních hranicích Mezinárodní smlouvy, které určují státní hranice České republiky, je možné v zásadě rozdělit do tří skupin. V první jsou mezinárodní mírové smlouvy z období po první světové válce, druhou skupinu tvoří smlouvy uzavřené někdejším Československem s jeho sousedními státy (období 1918 až 1992), třetí skupina zahrnuje smlouvy uzavřené po vzniku České republiky jako samostatného subjektu mezinárodního práva. Do poslední skupiny, která je nejvíce aktuální z hlediska současného výkonu správy státních hranic, náležejí následující smlouvy: - Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 ve znění smlouvy ze dne 13. května 2010 (č. 316/1999 Sb., č. 33/2011 Sb.m.s.) - Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995 (č. 181/1996 Sb.) - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994 ( č. 266/1997 Sb.) - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 ve znění smlouvy ze dne 26. října 2001 a smlouvy ze dne 3. listopadu 2011 (č. 95/1975 Sb., č. 83/2004 Sb.m.s., č. 96/2012 Sb.m.s.) Všeobecná vnitřní správa Stránka 23

24 Uvedené smlouvy obsahují závazky především na úseku průběhu a vyznačování státních hranic, jakož i ochrany a udržování hraničních znaků. Za Českou republiku plní tyto závazky Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. V institucionálním slova smyslu tyto smlouvy vytvářejí hraniční komise složené z delegací obou smluvních států jako orgány pro realizaci společné správy státních hranic v těch věcech, které se dotýkají obou sousedících států. K plnění této úlohy smlouvy svěřují hraničním komisím i potřebná oprávnění, především na úseku vyznačení státních hranic a jejich údržby. Činnost českých delegací hraničních komisí zabezpečuje (personálně, organizačně, materiálně) Ministerstvo vnitra. II. ZMĚNA PRŮBĚHU STÁTNÍCH HRANIC 1. Ústavní východiska (článek 11 Ústavy) Podle článku 11 Ústavy tvoří území České republiky nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Toto ustanovení, které vyjadřuje princip nedílnosti státního celku, současně podmiňuje případnou změnu státních hranic přijetím ústavního zákona. Podoba tohoto ustanovení odpovídá české (československé) ústavní tradici, v zásadě v nezměněné podobě platí již od první československé ústavy. Ústavní úprava změn státních hranic respektuje skutečnost, že státní hranice jsou jedním ze základních atributů státnosti a současně vyjadřují i kontinuitu české státnosti. Státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních ( 2 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích)). Změna státních hranic však nikdy nemůže být jednostrannou záležitostí, v relaci k sousednímu státu může být přijata pouze příslušnou mezinárodní smlouvou. Obecně lze tedy konstatovat, že realizace změny průběhu hranic České republiky vyžaduje: a) schválení smlouvy o změnách průběhu státních hranic s konkrétním sousedním státem, b) přijetí ústavního zákona, který schvaluje změnu průběhu státních hranic podle smlouvy uvedené v písm. a). 2. Smlouvy o změnách průběhu státních hranic Česká republika poté, kdy vznikla jako samostatný subjekt mezinárodního práva (1. ledna 1993), uzavřela následující smlouvy o změnách průběhu státních hranic: Všeobecná vnitřní správa Stránka 24

25 - Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic ze dne 26. října 2001 (č. 83/2004 Sb.m.s.), - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus ze dne 13. července 1995 (č.75/2005 Sb.m.s.) - Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou ze dne 3. listopadu 2011 o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi ČSSR a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října Shora uvedené smlouvy obsahovaly dílčí změny průběhu společných státních hranic se sousedními státy. Jejich uzavření bylo důsledkem zpravidla vodohospodářských opatření prováděných za účelem zabránění povodňovým škodám nebo ke zlepšení průtokových poměrů. Dalšími důvody pro tyto změny byly i jiné věcné a celospolečensky relevantní důvody, jako např. výstavba a údržba komunikací, obslužnost staveb. V české smluvní praxi mají tyto smlouvy do značné mír ustálenou podobu a jsou standardně založeny na dvou základních principech. Smluvní státy si tzv. oddělené plochy (tj. plochy určené ke vzájemnému předání) předávají jak ve smyslu územní suverenity, tak i z hlediska vlastnictví v soukromoprávním smyslu. Oddělené plochy, které jsou předmětem předání, mají ve svém souhrnu stejnou výměru (tzv. nulové řešení); tím je zaručeno respektování již uvedeného principu nedílnosti státního celku. Vlastní změny průběhu státních hranic jsou zapracovány v geodeticko-technických přílohách změnových smluv, standardně tyto přílohy obsahují popis státních hranic, plán státních hranic, situační plán (se seznamem ploch) a seznam souřadnic. Sjednání smluv o změnách průběh státních hranic předchází rozsáhlá příprava potřebných podkladů. Jde zejména o výběr lokalit (pozemkových parcel), přípravu katastrálních podkladů (výpisů z listů vlastnictví, snímků katastrálních map, oddělovacích geometrických plánů) a zabezpečení opatření k zajištění vlastnického práva České republiky k těm pozemkům, které jsou předmětem předání druhému státu. Současně je třeba prověřit, zda se na předávaných pozemcích nevyskytuje infrastruktura, která svou povahou vylučuje zahrnutí těchto pozemků do změnové smlouvy (např. vodovodní, energetická vedení, zařízení pro obranu státu, ložiska vyhrazených nerostných surovin). Po vstupu v platnost smlouvy o změnách průběhu státních hranic musejí smluvní státy zajistit vyznačení nového průběhu státních hranic v terénu. Smlouvy o změnách průběhu státních hranic jsou tzv. prezidentskými smlouvami, k jejichž ratifikaci prezidentem republiky je třeba souhlasu obou komor Parlamentu nebo souhlasu daného v referendu. Ústavní projednání těchto smluv (projednání ve vládě a v obou komorách Parlamentu) probíhá koordinovaně s věcně korespondujícím ústavním zákonem o změně státních hranic. Všeobecná vnitřní správa Stránka 25

26 Česká republika uzavřela rovněž jednu zcela nestandardní smlouvu zahrnující změny státních hranic, kterou je Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 (č. 316/1999 Sb.). Tato smlouva promítla v celé agendě státních hranic rozdělení někdejšího společného federativního státu. Právní i věcné složitosti této smlouvy, kdy připravované změny byly předmětem intenzivní politické a veřejné diskuse, jakož i mediální pozornosti, vyžadují zvláštní výklad a přesahují obecný rámec této otázky. 3. Ústavní zákony o změnách státních hranic Ústavní zákony o změnách státních hranic vycházejí z požadavku obsaženého v článku 11 Ústavy, podle něhož území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Ústavní zákony představují ústavní formu schválení změn státních hranic, které vyplývají z již sjednaných mezinárodních smluv o změnách průběhu státních hranic. Obsah i forma ústavních zákonů o změnách průběhu státních hranic odpovídají ústavním zvyklostem, které se staly standardními již v období první republiky. Ústavní zákony, které upravují státní hranice, jsou součástí ústavního pořádku podle článku 112 odst. 1 Ústavy. Česká republika přijala od svého vzniku jako subjektu mezinárodního práva tyto ústavní zákony o změnách státních hranic: - ústavní zákon č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou - ústavní zákon č. 76/2004 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou - ústavní zákon č. 633/2004 Sb., o změnách státních hranic se Spolkovou republikou Německo - ústavní zákon č. 235/2012 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou Gestorem přípravy ústavních zákonů o změnách státních hranic, jakož i mezinárodních smluv o změnách průběhu státních hranic je Ministerstvo vnitra (odbor všeobecné správy), které postupuje v úzké součinnosti s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a dalšími dotčenými rezorty. Základní právní předpisy: - ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (článek 11, článek 112 odst. 1) - ústavní zákon č. 76/2004 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou Všeobecná vnitřní správa Stránka 26

27 - ústavní zákon č. 633/2004 Sb., o změnách státních hranic se Spolkovou republikou Německo - ústavní zákon č. 235/2012 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou - zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státních hranicích) - zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon) - Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic ze dne 26. října 2001 (č. 83/2004 Sb.m.s.) - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus ze dne 13. července 1995 (č.75/2005 Sb.m.s.) - Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou ze dne 3. listopadu 2011 o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi ČSSR a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 ve znění smlouvy ze dne 13. května 2010 (č. 316/1999 Sb., č. 33/2011 Sb.m.s.) - Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995 (č. 181/1996 Sb.) - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994 ( č. 266/1997 Sb.) - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 ve znění smlouvy ze dne 26. října 2001 a smlouvy ze dne 3. listopadu 2011 (č. 95/1975 Sb., č. 83/2004 Sb.m.s., č. 96/2012 Sb.m.s.) Další doporučené související právní předpisy: ústavní zákon č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic ze dne 3. června 1999 (č. 37/2002 Sb.m.s.) zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Všeobecná vnitřní správa Stránka 27

28 Základní studijní literatura: Václav Pavlíček, Jiří Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky, komentář, 1. díl- Ústavní systém. Linde Praha a.s., 1998 Čestmír Čepelka, Pavel Šturma: Mezinárodní právo veřejné, Eulex Bohemia, Praha, 2003 Jaroslav Sovinský: Státní hranice Československa a České republiky, Všehrd, Praha 2005 Karel Klíma a kolektiv: Encyklopedie ústavního práva, ASPI a.s., Praha 2007 Další doporučená studijní literatura: Aleš Gerloch, Jiří Hřebejk, Vladimír Zoubek: Ústavní systém České republiky, 3. vydání, Praha 1999 Miroslav Potočný: Mezinárodní právo veřejné, Zvláštní část, 2. doplněné vydání, C.H. Beck, Praha 1999 Užitečné webové stránky: www. statnihranice.cz Všeobecná vnitřní správa Stránka 28

29 VOLBY V ČESKÉ REPUBLICE Doporučená osnova otázky: 1. Druhy voleb konané v České republice 2. Volební systém jednotlivých druhů voleb 3. Délka funkčního období 4. Počet členů volených zastupitelských sborů 1. Druhy voleb konané v České republice 1 a) Všeobecné, řádné volby (volby konané po uplynutí ústavně stanoveného volebního období, ve kterých se obnovuje složení všech zastupitelských sborů určitého druhu); - konají se ve lhůtě počínající 30 dnem před uplynutím volebního (funkčního) období a končící dnem jeho uplynutí, - vyhlašuje je prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním, - konají se na území České republiky ve dvou dnech, kterými jsou pátek a sobota; v některých případech i v zahraničí, pak i ve čtvrtek dle posunu času. volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (jedna z komor Parlamentu; 200 poslanců) - konají se ve volebních krajích, kterými jsou vyšší územní samosprávné celky; - konají se na území ČR i v zahraničí; zvláštní volební okrsky v zahraničí jsou podřazeny pod volební kraj určený losem Státní volební komisí. volby do Senátu Parlamentu České republiky (jedna z komor Parlamentu, 81 senátorů) - konají se ve volebních obvodech pouze na území České republiky (stanoveny v příloze k zákonu č.247/1995 Sb.); v případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15% oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v ČR, změní se území volebních obvodů (změna se provádí pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu). volby do zastupitelstev krajů (kraj je vyšší územní samosprávný celek, je spravován zastupitelstvem) - konají se ve všech krajích (kromě hlavního města Prahy). volby do zastupitelstev obcí (dle Ústavy se ČR člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky) Všeobecná vnitřní správa Stránka 29

30 - konají se ve všech obcích, městysech, městech, městech se zvláštním postavením, hlavním městě Praze, městských obvodech a městských částech. volba prezidenta České republiky (prezident je hlavou státu, je volen přímo) - koná se v posledních 60ti dnech volebního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta; - volbu vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejím konáním (není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje ji předseda Poslanecké sněmovny); - volba se koná na území České republiky i v zahraničí; území České republiky tvoří jeden volební obvod. volby do Evropského parlamentu (orgán Evropské unie) - konají se v posledním roce funkčního období Evropského parlamentu; - vyhlašuje je prezident na základě rozhodnutí Rady Evropské unie nejpozději 90 dnů před jejich konáním; - území České republiky tvoří jeden volební obvod. 1 b) Mimořádné, další volby předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky - byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění; - vyhlašuje je prezident nejpozději 50 dnů před jejich konáním; - lhůty pro některé úkony volebního procesu se zkracují. opakované volby do Senátu Parlamentu České republiky - konají se, jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen nebo shledá-li soud návrh na neplatnost voleb opodstatněným; - vyhlašuje je prezident a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal pro ně důvod; - lhůty pro některé úkony volebního procesu se zkracují. opakované hlasování do Senátu Parlamentu České republiky - koná se, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování opodstatněným; - vyhlašuje ho prezident do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno, prostřednictvím Ministerstva vnitra, usnesení soudu. doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky - konají se, zanikne-li v průběhu volebního období mandát senátora; - vyhlašuje je prezident, aby se konaly v příslušném volebním obvodu nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora; - senátor je volen na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátorovi, nekonají se v posledním roce před uplynutím volebního období senátora; - lhůty pro některé úkony volebního procesu se zkracují. dodatečné volby, dodatečné hlasování do zastupitelstva kraje - konají se, pokud soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb, anebo nedosahuje-li počet získaných mandátů alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje; Všeobecná vnitřní správa Stránka 30

31 - vyhlašuje je ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu nebo v případě malého počtu získaných mandátů do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí. nové volby do zastupitelstva kraje - konají se, sníží-li se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a nejsou-li náhradníci; - vyhlašuje je ministr vnitra do 30 dnů po zaslání návrhu ředitele krajského úřadu; - v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev krajů se nové volby nekonají. opakované volby do zastupitelstva obce - konají se, pokud soud shledá oprávněným návrh na neplatnost voleb; - vyhlašuje je ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu. opakované hlasování do zastupitelstva obce - koná se, pokud soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu o výsledku hlasování ve volebním okrsku; - vyhlašuje ho ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu nebo v případě neodevzdání zápisu do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí. dodatečné volby do zastupitelstva obce - konají se v případě, kdy souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nedosahuje nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě je menší než 5; - vyhlašuje je ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí. nové volby do zastupitelstva obce - konají se jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci, jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci, dojde-li ke vzniku nové obce, dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu, dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zvláštního právního předpisu; - vyhlašuje je ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu starosty dotčené obce prostřednictvím krajského úřadu; - v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nekonají; Opakované volby, opakované hlasování, dodatečné a nové volby do zastupitelstev obcí se konají v jednom dni. nová volba prezidenta České republiky - koná se, pokud nedošlo ke zvolení prezidenta nebo zvolený kandidát zemřel před složením slibu nebo odmítl složit slib nebo složí slib s výhradou; Všeobecná vnitřní správa Stránka 31

32 - vyhlašuje ji předseda Senátu nejpozději do 10 dnů poté, kdy k tomu nastal důvod, a stanoví den konání tak, aby se konala nejpozději 90 dnů po vyhlášení. opakovaná volba prezidenta České republiky - koná se, shledal-li soud návrh na neplatnost volby prezidenta opodstatněným; - vyhlašuje ji předseda Senátu nejpozději do 10 dnů poté, kdy k tomu nastal důvod, a stanoví den konání tak, aby se konala nejpozději 90 dnů po vyhlášení. opakování části volby prezidenta České republiky - koná se, shledá-li soud návrh na neplatnost volby prezidenta opodstatněným; - vyhlašuje ji předseda Senátu nejpozději do 10 dnů poté, kdy nastal k tomu důvod, a zároveň nejpozději 30 dnů před prvním úkonem, který se má opakovat; - volební orgány postupují od úkonů, které označil soud ve svém rozhodnutí jako ty, jež byly důvodem pro opakování části volby prezidenta, a úkonů s nimi bezprostředně souvisejících. 2. Volební systém jednotlivých druhů voleb Obecně Volebním systémem rozumíme způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty (funkce) s ohledem na výsledek hlasování. Na způsobu jeho určení pak v podstatné míře závisí konečný volební výsledek (Václav Pavlíček a kolektiv, Ústavní práva a státověda I. díl, Praha, Linde 2007). Teorie a praxe voleb rozlišuje dva hlavní modely volebních systémů většinový a poměrného zastoupení. Systém poměrného zastoupení - mandáty se přidělují kandidujícím politickým subjektům poměrně podle počtu platných hlasů, které obdržely od voličů; pro vlastní určení výsledku hlasování se používají pak dvě základní metody výpočtu, a to pomocí volebního čísla či volebního dělitele; nástrojem bránícím přílišné rozdrobenosti politické scény jsou tzv. uzavírací klauzule. Podle zásad poměrného zastoupení se konají v ČR volby do: - Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, - zastupitelstev krajů, - zastupitelstev obcí, - Evropského parlamentu. Většinový volební systém - zvolen je ten kandidát, který získá více hlasů než kterýkoli jiný protikandidát. V České republice je zaveden systém, kdy kandidát musí získat nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů; v případě, že se tak nestane, je zahájeno druhé kolo, do kterého postoupí 2 nejúspěšnější kandidáti. Podle zásad většinového systému se konají v ČR: Všeobecná vnitřní správa Stránka 32

33 - volby do Senátu Parlamentu České republiky - zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů; v případě, že se tak nestane je šestý den zahájeno druhé kolo, ve kterém proti sobě stojí dva kandidáti, kteří se umístili na prvních dvou místech, - zvolen je ten, kdo získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů; v případě rovnosti rozhodne los. - volba prezidenta České republiky - prezidentem je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu všech platných hlasů oprávněných voličů, není-li takový kandidát, koná se do 14 dnů druhé kolo volby, do kterého postupují 2 kandidáti, kteří obdrželi nejvíce odevzdaných platných hlasů, - zvolen je ten kandidát, který získal ve druhém kole nejvyšší počet platných hlasů, je-li takových kandidátů více, prezident není zvolen. 3. Délka funkčního období Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - poslanci jsou voleni na dobu 4 let Senát Parlamentu České republiky - senátoři jsou voleni na dobu 6 let, přičemž každé 2 roky se volí třetina senátorů Zastupitelstvo kraje, zastupitelstvo obce - funkční období zastupitelstva je čtyřleté; jen zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby do zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období Prezident České republiky - volební období trvá 5 let Evropský parlament - funkční období činí 5 let 4. Počet členů volených zastupitelských sborů Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky poslanců Senát Parlamentu České republiky - 81 senátorů, každé 2 roky se volí třetina (27) senátorů Zastupitelstvo kraje (určuje se dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)) - zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva, jejichž počet v kraji je následující do obyvatel (45 členů) nad do obyvatel (55 členů) nad obyvatel (65 členů), Všeobecná vnitřní správa Stránka 33

34 - rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva kraje je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby (zveřejní krajský úřad na úřední desce a ve Věstníku nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení). Zastupitelstvo obce (určuje se dle zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení) - je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu se zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb, zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu, do 500 obyvatel (5 až 15 členů) nad 500 obyvatel do obyvatel (7 až 15 členů) nad do obyvatel (11 až 25 členů) nad do obyvatel (15 až 35 členů) nad do obyvatel (25 až 45 členů) nad obyvatel (35 až 55 členů) - rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby (oznámí se na úřední desce obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po stanovení počtu), - neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období, - dojde-li ke vzniku nové obce, sloučení obcí nebo k oddělení části obce, určí počet členů Ministerstvo vnitra. Evropský parlament Pravidla týkající se složení Evropského parlamentu určuje Lisabonská smlouva. Podle těchto pravidel (čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU) je nejvyšší možný počet poslanců Evropského parlamentu stanoven na celkem 751. Každá země musí být reprezentována nejméně 6 poslanci, nejvyšší možný počet poslanců z 1 země je 96. Při rozdělení křesel je nutno dodržovat zásadu sestupné poměrnosti. To znamená, že čím více má daná země obyvatel, na tím větší počet křesel má nárok, ale zároveň tím více obyvatel je zastupováno jedním poslancem. Pro volební období stanovila Evropská rada počet zástupců volených do Evropského parlamentu v jednotlivých zemích svým rozhodnutím (2013/312/EU). Na Českou republiku připadlo 21 křesel v Evropském parlamentu (v letech to bylo 22 křesel). Toto rozhodnutí bude pro další volby přezkoumáno. Všeobecná vnitřní správa Stránka 34

35 Základní právní předpisy: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Listina základních práv a svobod Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta) Další doporučené související právní předpisy: Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení) Zákon č. 129/2000., o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Mezinárodní smlouvy Všeobecná deklarace lidských práv (zejm. čl. 21) Dodatkový protokol k Evropské úmluvě č. 209/1992 Sb., (zejm. čl.3) Smlouva o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (čl. 20 a 22) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) Základní studijní literatura: Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda I. díl, Praha, Linde, 2007 Marek Autoš: Principy voleb v České republice, Praha, Linde, 2008 Marek Autoš, Jan Wintr (eds.): Volby, demokracie, politické svobody, Praha, Leges, 2010 Všeobecná vnitřní správa Stránka 35

36 Užitečné webové stránky: - stanoviska MV k volbám - vyhledávání právních předpisů na portálu veřejné správy Všeobecná vnitřní správa Stránka 36

37 AKTIVNÍ A PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO Doporučená osnova otázky: 1. Ústavní principy volebního práva 2. Kdo má právo volit v jednotlivých druzích voleb 3. Kdo může být zvolen v jednotlivých druzích voleb 4. Aktivní a pasivní volební právo cizinců ve volbách v České republice (občané EU, cizinci ze třetích zemí) 5. Vysvětlení pojmu volný mandát 1. Ústavní principy volebního práva - čl. 2 odst. 1 Ústavy princip zastupitelské demokracie, lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní - dle čl. 5 Ústavy je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů - Hlava Druhá Ústavy upravena moc zákonodárná čl. 15 moc zákonodárná náleží Parlamentu, který se skládá ze dvou komor, a to Poslanecké sněmovny a Senátu čl. 16 Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených na dobu 4 let; Senát má 81 senátorů volených na dobu 6 let každé dva roky se volí třetina senátorů čl. 17 lhůta pro konání voleb (volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí; byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění) čl. 18 způsob hlasování, principy volebního práva a volební systém (volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení; volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému) čl. 18 odst. 3 zakotvení aktivního volebního práva (právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let) Všeobecná vnitřní správa Stránka 37

38 čl. 19 zakotvení pasivního volebního práva (do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let; do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let) čl. 20 další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon čl. 21, čl. 22 neslučitelnost funkcí (nelze být členem obou komor Parlamentu, či zastávat např. funkci prezidenta, soudce) - Hlava Třetí Ústavy upravena moc výkonná čl. 54 odst. 2 prezident je volen v přímých volbách čl. 55 volební období prezidenta trvá pět let a začíná složením slibu čl. 56 volební právo a způsob hlasování (tajné hlasování, všeobecné, rovné a přímé volební právo); zvolení (nadpoloviční většina platných hlasů, není-li takového kandidáta, koná se za 14 dnů druhé kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti; prezidentem je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů, je-li takových kandidátů více, prezident není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba); návrh na zvolení (každý občan ve věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice oprávněných voličů; navrhovat může také nejméně 20 poslanců či 10 senátorů); aktivní volební právo (každý občan ČR, který dosáhl 18 let), lhůta pro konání voleb (volba se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky; uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů); vyhlášení volby (předseda Senátu (popř. předseda PS) nejpozději 90 dnů před jejím konáním, uvolní-li se úřad prezidenta tak nejpozději do 10 dnů a zároveň nejpozději do 80 dnů před jejím konáním) čl. 57 pasivní volební právo (zvolen může být ten, kdo je volitelný do Senátu a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou) čl. 63, odst. 1, písm. f) vyhlášení voleb (prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu) - Hlava Sedmá Ústavy upravena územní samospráva čl. 102 členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva; funkční období je čtyřleté; další podrobnosti stanoví zákon - Listina základních práv a svobod Hlava Druhá (Lidská práva a základní svobody), oddíl druhý Politická práva čl. 21 (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. Všeobecná vnitřní správa Stránka 38

39 (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Ústavní principy (zásady) volebního práva - všeobecné právo volit mají všichni bez ohledu na rasu, pohlaví, sociální původ atd., avšak s ohledem na podmínky stanovené zákonem např. věk - rovné 1 volič = 1 hlas, hlasy voliče mají stejnou váhu - přímé volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné - tajné nikdo není oprávněn zjišťovat, pro koho volič hlasoval; volič musí upravit hlasovací lístek v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků, použít úřední obálku atd. 2. Kdo má právo volit v jednotlivých druzích voleb (aktivní volební právo) - čl. 18 odst. 3 Ústavy právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let - každý volič může v týchž volbách hlasovat pouze jednou Parlament České republiky - voličem je státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let, ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola dosáhl věku nejméně 18 let Zastupitelstvo kraje - do zastupitelstva kraje, může volit státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje Zastupitelstvo obce - do zastupitelstva obce (hlavního města Prahy) může volit občan obce, je-li státním občanem České republiky, alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je-li v den voleb v této obci (hlavním městě Praze) přihlášen k trvalému pobytu - za stejných podmínek může volit i státní občan jiného státu v případě, že právo volit mu přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv (v současné době se jedná pouze o Smlouvu o přistoupení ČR k Evropské unii, tudíž volební právo v komunálních volbách mají jen občané EU). - do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením, anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části Všeobecná vnitřní správa Stránka 39

40 Prezident České republiky - právo volit má státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let, ve druhém kole volby prezidenta může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola volby prezidenta dosáhl věku 18 let Evropský parlament - na území České republiky má právo volit každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let, a dále občan jiného členského státu EU, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky Překážky aktivního volebního práva (volič má volební právo, ale pro překážku ho nemůže vykonat) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (zastupitelstvo kraje, zastupitelstvo obce) služba vojáka z povolání v zahraničí (zastupitelstvo kraje a obce) 3. Kdo může být zvolen v jednotlivých druzích voleb (pasivní volební právo) - každý může v týchž volbách kandidovat pouze jednou. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - čl. 19 odst. 1 Ústavy každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let; 25 zákona č. 247/1995 Sb. každý volič, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva (omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva) Senát PČR - čl. 19 odst. 2 Ústavy každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let; 57 zákona č. 247/1995 Sb. každý volič který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva (omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva) Zastupitelstva krajů a obcí - členem zastupitelstva může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva (omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva a zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody) - členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva (viz výše) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu Všeobecná vnitřní správa Stránka 40

41 Prezident České republiky - čl. 57 Ústavy občan, který je volitelný do Senátu, u kterého není překážka pasivního volebního práva (omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva); nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou Evropský parlament - na území České republiky může být zvolen každý občan České republiky a každý občan jiného členského státu EU, který je na území České republiky nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není omezena jeho svéprávnost k výkonu volebního práva - jde-li o občana jiného členského státu EU, nesmí být v členském státě, jehož je státním občanem, zbaven práva být volen do Evropského parlamentu, je-li zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do Evropského parlamentu ani v jednom z nich. A4. Aktivní a pasivní volební právo cizinců ve volbách v ČR (občané EU, cizinci ze třetích zemí) Nikoli všichni cizinci, ale pouze občané jiných členských států EU, mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu a ve volbách do zastupitelstev obcí konaných na území České republiky. Toto právo jim vyplývá z čl. 20 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že občané Unie mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Blíže je právo volit a být volen upraveno směrnicemi 93/109/ES a 94/80/ES, které jsou transponovány do příslušných volebních zákonů. V souladu se směrnicemi je zapotřebí, aby takový občan EU projevil svou vůli hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky tím, že požádá v zákonem stanovené lhůtě o zápis do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Také v případě voleb do zastupitelstev obcí je možnost hlasovat ve volbách podmíněna předchozí žádostí takového občana EU o zápis do dodatku stálého seznamu voličů. V roce 2014 Krajský soud v Brně rozhodl o doplnění dodatku stálého seznamu voličů o občana Slovenské republiky s přechodným pobytem, tím mohl na základě rozhodnutí soudu ve volbách do zastupitelstva obce rovněž hlasovat. Ve zmíněném usnesení krajský soud argumentoval přímým účinkem práva EU. Státní volební komise se přiklonila k argumentaci soudu a doporučila, aby občanům EU s přechodným pobytem na celém území České republiky bylo umožněno na základě jejich žádosti zapsání do dodatku stálého seznamu voličů, a tím volit v komunálních volbách. Všeobecná vnitřní správa Stránka 41

42 5. Vysvětlení pojmu volný mandát Ve všech demokratických zemích má poslanec tzv. volný mandát, tzn., že svá práva a povinnosti poslance vykonává podle vlastní vůle a vlastního svědomí, bez nutnosti podřizovat se jakýmkoli pokynům a příkazům (Václav Pavlíček a kolektiv, Ústavní právo a státověda, I. díl, Linde, Praha, 2007) Parlament České republiky Mandát poslance i senátora je volný. To se odráží ve znění slibu podle čl. 23 odst. 3 Ústavy. Podle čl. 26 Ústavy Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Ze svého mandátu nejsou odvolatelní, mají širokou indemnitu a oplývají značnou imunitou. Zastupitelstva krajů a obcí I mandát člena zastupitelstva (obce i kraje) je reprezentativní. Podle zákona č. 128/2000 Sb. a zákona č. 131/2000 Sb., vykonává člen zastupitelstva svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Obdobně i podle zákona č. 129/2000 Sb., zastupitel není povinen řídit se pokyny jednotlivých voličů, mandát vykonává v zájmu všech občanů kraje. Člena zastupitelstva není možné voliči odvolat. Evropský parlament Volný mandát vyplývá z Aktu z roku 1976 o volbě poslanců Evropského parlamentu na základě přímého a všeobecného volebního práva. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto Aktu poslanci Evropského parlamentu hlasují osobně. Nejsou vázáni žádnými příkazy a nezastávají vázaný mandát. Základní právní předpisy: Ústavní Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Listina základních práv a svobod Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta) Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů Všeobecná vnitřní správa Stránka 42

43 Další doporučené související právní předpisy: Směrnice 93/109 EC, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky Směrnice 94/80/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními občany Základní studijní literatura: Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda, I. díl, Praha, Linde, 2007 Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl, Praha, Leges, 2011 Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 43

44 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU VOLEB A ČINNOST VOLEBNÍCH ORGÁNŮ Doporučená osnova otázky: 1. Struktura volebních orgánů 2. Státní volební komise (postavení v systému volebních orgánů, její složení a úkoly) 3. Princip sestavování okrskových volebních komisí a jejich úkoly 4. Stěžejní úkoly Českého statistického úřadu ve volbách 5. Úhrada výdajů volebních orgánů na volby 1. Struktura volebních orgánů Volební orgány zajišťují přípravu, organizaci, provádění, zjišťování a vyhlašování výsledků voleb; činnost volebních orgánů je výkonem státní správy; zaměstnanci kraje zařazení do krajských úřadů a zaměstnanci obce zařazení do pověřených obecních úřadů mohou vykonávat činnosti podle volebních zákonů, pouze pokud mají osvědčení o způsobilosti na úseku voleb. Taxativní vymezení volebních orgánů a jejich hlavní, stěžejní úkoly: Státní volební komise koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb Ministerstvo vnitra metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb Ministerstvo zahraničních věcí (pro volby do PČR, prezidenta, EP) metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb mimo území ČR Český statistický úřad zajišťuje systém zjišťování výsledků voleb i jejich zpracování krajský úřad (vyjma voleb do S) - v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (pro volby do PS, ZO, prezidenta, EP) registrace kandidátních listin pro volby do PS, ZK, kontrolní činnost Všeobecná vnitřní správa Stránka 44

45 pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (pro volby do S) registrace přihlášek k registraci pro volby do S pověřený obecní úřad - v hlavním městě Praze úřad městské části, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (pro volby do PČR, EP) - ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (pro volby do ZK) - v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (pro volby do ZO - zde i funkce registračního úřadu pro obce, kde nejsou na obecním úřadě zřízeny alespoň 2 odbory) - v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu s více než 10 stálými volebními okrsky, jinak magistrát tohoto města (pro volbu prezidenta) přebírací místo ČSÚ obecní úřad v obcích, v nichž rada obce zřídila alespoň 2 odbory obecního úřadu, a v obcích, v nichž je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v němž rada městské části zřídila alespoň 2 odbory, ve městech Brně, Ostravě a Plzni úřad městské části nebo městského obvodu (pro volby do ZO) registrační úřad pro volby do ZO obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného statutárního města, - úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (pro volby do PČR, ZO, prezidenta, EP) - ve městech Brno, Ostrava, Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (pro volby do ZK) zajišťuje volební místnosti, vede seznamy voličů, vydává voličské průkazy starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech starosta městské části nebo městského obvodu - v hlavním městě Praze starosta městské části (vyjma voleb do ZK) informace pro voliče, distribuce hlasovacích lístků, úkoly ve vztahu k okrskovým volebním komisím zastupitelský úřad a konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (pro volby do PČR, prezidenta, EP) zajišťuje informace pro voliče, volební místnosti, vede zvláštní seznam voličů, vydává voličské průkazy okrsková volební komise zajišťuje hlasování, sčítá hlasy Všeobecná vnitřní správa Stránka 45

46 zvláštní okrsková volební komise (pro volby do PS, prezidenta) zajišťuje hlasování, sčítá hlasy mimo území ČR tajemník pověřeného obecního úřadu (pro volbu prezidenta) plní úkoly obecního úřadu, pokud nejsou splněny ve stanovené lhůtě ředitel krajského úřadu, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy (vyjma voleb do ZK) plní úkoly, pokud je neplní starosta starosta stojící v čele pověřeného obecního úřadu (pro volby do EP) plní úkoly, pokud je neplní starosta 2. Státní volební komise - stálý volební orgán zřízený na základě zákona č. 130/2000 Sb.; jednací řád Státní volební komise je upraven ve vyhlášce č. 152/2000 Sb. - předsedou SVK je ministr vnitra, další členy a náhradníky SVK (z MV, ČSÚ, MF, MZV, MS, MO, MZ, MPSV a Kanceláře prezidenta republiky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra - pro účely organizačně technického zabezpečení činnosti SVK zřizuje ministr vnitra sekretariát, tvořený zaměstnanci Ministerstva vnitra Úkoly - koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb - vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb - losuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky (pro volby do PS, zastupitelstev krajů, prezidenta, EP) - určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí (pro volby do PS) - vyhotovuje zápis o výsledku voleb do PS - vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb sdělením ve Sbírce zákonů - předává osvědčení o zvolení poslancem PS, EP, senátorem - předává celkové výsledky voleb příslušné komoře Parlamentu, EP, předsedovi Senátu (popř. předsedovi PS) - vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí - schvaluje zápis o výsledku voleb do EP na území ČR vyhotovený ČSÚ - informuje EP o tom, že podle právní úpravy ČR zanikl mandát poslance EP, zvoleného na území ČR Všeobecná vnitřní správa Stránka 46

47 3. Princip sestavování okrskových volebních komisí a její úkoly Úkoly (hlavní) - dbá o pořádek ve volební místnosti, - zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, - sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování. Členství (jediný volební orgán sestavený ze zástupců kandidujících subjektů) - státní občan ČR starší 18 let, popř. státní občan jiného členského státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je ČR vázána a je přihlášen k trvalému pobytu v obci na území ČR (volby do zastupitelstva obce) či občan jiného členského státu EU (volby do Evropského parlamentu) - u kterého nenastala překážka výkonu volebního práva - není kandidátem pro příslušné volby. Sestavení, vznik a zánik členství - starosta obce stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku do 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6 (5 pro volby do PČR, prezidenta, EP), s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná - každý kandidující subjekt, jehož kandidátní listina byla zaregistrována (v případě volby prezidenta občan, který je oprávněn navrhnout kandidáta a jím podaná kandidátní listina byla zaregistrována, dále politické strany, politická hnutí, koalice, která má zastoupení v Poslanecké sněmovně nebo Senátu, nebo ta, která nemá zastoupení v Parlamentu, ale získala v posledních volbách alespoň 1 mandát v územně příslušném zastupitelstvu kraje) může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise (není-li dosaženo minimálního počtu členů jmenuje členy starosta) - okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat - první jednání OkVK svolá starosta - komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu - zapisovatel jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové komise; člen komise s hlasem poradním - vznik členství okamžikem složení slibu - zánik členství dnem ukončení činnosti okrskové volební komise, úmrtím, vzdáním se funkce, odvoláním nebo ve dnech voleb nepřítomností člena bez souhlasu komise. Všeobecná vnitřní správa Stránka 47

48 4. Stěžejní úkoly Českého statistického úřadu ve volbách - vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb - zabezpečuje technicky, organizačně i personálně systém zpracování výsledků voleb - zpracovává celkové výsledky voleb, podklady pro zápis Státní volební komise a údaje o celkových výsledcích voleb do Senátu a předává je neprodleně Státní volební komisi - vyhotovuje zápisy o výsledku voleb a předává je neprodleně krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu - provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování - vydává okrskovým volebním komisím nebo Ministerstvu zahraničních věcí písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledky z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku byly do dalšího zpracování převzaty bezchybně - vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, sděluje případné duplicity na kandidátních listinách a přihláškách k registraci - řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb 5. Úhrada výdajů volebních orgánů na volby - činnost volebních orgánů je výkonem státní správy - činnost spolu s náklady na volby je plně hrazena ze státního rozpočtu, finanční prostředky spojené s přípravou a konáním voleb jsou vedeny v kapitole státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa - při vynakládání výše uvedených oprávněných výdajů se postupuje podle směrnice Ministerstva financí č.j. MF /2013/ ze dne o postupu obcí a krajů při financování voleb Základní právní předpisy: Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Všeobecná vnitřní správa Stránka 48

49 Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta) Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů Vyhláška č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů Směrnice MF č.j.: /2013/ o postupu obcí a krajů při financování voleb (uveřejněna ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí č. 1/2014) Užitečné webové stránky: - stanoviska MV k volbám Všeobecná vnitřní správa Stránka 49

50 PŘESTUPKOVÁ AGENDA Doporučená osnova otázky: I. Co je přestupek: 1. Pojem přestupek 2. Jaké jsou formy zavinění 3. Sankce za přestupek II. Kdo může spáchat přestupek: 1. Věk 2. Příčetnost 3. Okolnosti vylučující odpovědnost za přestupek I. CO JE PŘESTUPEK 1. Pojem přestupek Přestupek můžeme definovat jako jeden z druhů správních deliktů. Správním deliktem se rozumí protiprávní jednání fyzické nebo právnické osoby, jež je postižitelné v oblasti správního trestání orgány veřejné správy. Správní delikty se člení na přestupky, jiné správní delikty, správní disciplinární delikty a správní pořádkové delikty. Na rozdíl od ostatních správních deliktů byla provedena legální definice přestupku, a to v zákoně o přestupcích (viz 2). O přestupku tak lze hovořit jako o tzv. správním deliktu pojmenovaném. Podle zákona o přestupcích je přestupkem zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Přestupek je tak v zákoně o přestupcích vymezen jednak pozitivně (jaké jednání je přestupkem) a negativně (kdy se nejedná o přestupek). Všeobecná vnitřní správa Stránka 50

51 V pozitivním vymezení je pojem přestupku vyjádřen formálním a materiálním znakem. Formální znak přestupku zahrnuje jak obecné zákonné znaky společné všem přestupkům (např. věk, příčetnost, zavinění), tak typové znaky, tj. znaky skutkové podstaty přestupku. Materiálním znakem se rozumí společenská škodlivost, tj. nebezpečnost činu pro společnost. Aby se jednalo o přestupek, musí být formální a materiální znak splněn současně. Negativním vymezením přestupku stanovuje zákon o přestupcích vztah k jiným správním deliktům a trestným činům, neboť zájem společnosti může být vedle přestupkového jednání porušen jednáním mající znaky trestného činu či jiného správního deliktu. Smyslem negativního vymezení přestupku je vyloučení možnosti dvojího potrestání za jeden a týž čin. Rozdíl mezi přestupkem a jiným správním deliktem spočívá ve složce zavinění. Zavinění můžeme definovat jako vnitřní psychický stav pachatele k protiprávnímu jednání a jeho následku. Zatímco v případě odpovědnosti za přestupek je zavinění pojmovým znakem přestupku (srov. definice přestupku - přestupkem je zaviněné jednání ), tedy se vždy zkoumá složka zavinění, odpovědnost za správní delikt je založena bez ohledu na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost). Dalším rozdílem je skutečnost, že přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba, kdežto jiného správního deliktu se může dopustit fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti (fyzická podnikající osoba), tak právnická osoba. Pro odlišení přestupků a trestných činů je určující stupeň společenské škodlivosti. Přestupkem je způsobena škoda menší než nepatrná, kdežto u trestného činu se vyžaduje škoda vyšší než nepatrná. 2. Jaké jsou formy zavinění Zákon o přestupcích rozlišuje dvě formy zavinění: zavinění úmyslné úmysl přímý úmysl nepřímý zavinění z nedbalosti nedbalost vědomá nedbalost nevědomá Úmysl přímý = pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem (příklad - Pan T. ukradne v obchodě knihu. -> pachatel ví, že se tak dopustí krádeže a chce tak učinit). Úmysl nepřímý = pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn (příklad - Pan T. dá facku panu K. a při tom mu rozbije brýle. Pan T. chtěl dát facku panu K., přičemž Všeobecná vnitřní správa Stránka 51

52 věděl, že když pan K. nosí brýle, může důsledkem úderu do obličeje dojít k jejich rozbití a byl s tím srozuměn.) Nedbalost vědomá = pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí (příklad - Pan T. ví, že jeho pes je agresivní povahy a že napadá lidi, nicméně spoléhá na to, že pes tentokrát na vycházce nikoho nepokouše a nedá mu náhubek, načež pes pokouše kolemjdoucího). Nedbalost nevědomá = pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl (příklad - Pan T. venčí svého psa, který se za běžných okolností chová krotce, bez náhubku, přičemž pes v důsledku úleku pokouše kolemjdoucího. -> Pan T. nevěděl, že psa zrovna na dnešní procházce něco vyděsí a dojde k pokousání, ač jako majitel psa měl a mohl vědět, že se pes v jistých situacích chová nepředvídavě, tudíž měl psovi dát z preventivních důvodů náhubek). K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, jestliže zákon o přestupcích nebo jiný zákon výslovně nestanoví, že je třeba úmyslného zavinění. 3. Sankce za přestupek Sankce je právním následkem přestupku. Může být uložena pouze na základě zákona za spáchaný přestupek jeho pachateli. Sankce má represivní, výchovný i preventivní charakter. Zákon o přestupcích stanoví pět druhů sankcí, jež lze uložit za spáchaný přestupek - napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci a zákaz pobytu. Napomenutí je nejmírnější sankcí a nelze ji uložit spolu s pokutou. Ostatní sankce lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí. Ukládání sankcí za přestupek a rozhodování o jejich výši se děje ve sféře volného správního uvážení v mezích zákona. Při určení druhu sankce a její výměry správní orgán musí přihlédnout k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. V případě, že správní orgán ve společném řízení projedná více přestupků téhož pachatele, uloží úhrnnou sankci podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný (tzv. princip absorpce). Vedle sankce lze za přestupek jeho pachateli uložit i ochranné opatření. Účelem ochranných opatření je preventivní působení na pachatele přestupku s cílem zamezit nebo zabránit mu v pokračování porušování zájmů společnosti. Uložení ochranných opatření je možností správního orgánu, nikoliv jeho povinností. Podle zákona o přestupcích ochrannými opatřeními jsou omezující opatření a zabrání věci. Všeobecná vnitřní správa Stránka 52

53 Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, kulturní nebo jiné společenské akce. Zákon o přestupcích pak taxativně stanoví za jaký přestupek a na jak dlouhou dobu lze pachateli omezující opatření uložit. Omezující opatření lze uložit pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, proti pořádku ve státní správě a proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, nebo proti majetku, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Omezující opatření lze uložit pouze se sankcí. O zabrání věci lze rozhodnout za současného splnění tří zákonných podmínek, a to, jestliže nebyla uložena sankce propadnutí věci, jedná se o věc, která byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou, a vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem. Zákon o přestupcích stanoví, že o zabrání věci je správní orgán oprávněn rozhodnout, jestliže věc náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela. Smyslem institutu zabrání věci je nejen zamezení možnosti dalšího páchání přestupku s konkrétní věcí, která byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, ale také odejmutí prospěchu ze spáchaného přestupku. O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky přestupku uplynuly dva roky. Zabrání věci nelze rovněž uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vlastníkem zabrané věci se stává stát. II. KDO MŮŽE SPÁCHAT PŘESTUPEK 1. Věk Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku (ustanovení 5 odst. 1 PřesZ). Jednání, které je přestupkem, musí mít svého nositele subjekt, který jedná. Obecným znakem přestupku je proto rovněž odpovědná osoba pachatel. Tou je pouze fyzická osoba, která má deliktní způsobilost. Deliktní způsobilost fyzické osoby (a tedy způsobilost být pachatelem deliktu) je obecně vázána na dosažení rozumové a volní vyspělosti. Ta je dána věkem fyzické osoby a její schopností, z hlediska duševního stavu, rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat (příčetnost). Základními podmínkami odpovědnosti fyzické osoby za přestupek tudíž jsou - dosažení zákonem stanoveného věku - příčetnost Shrnuto: Obecně - naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku. Všeobecná vnitřní správa Stránka 53

54 Co se týče odpovědnosti fyzických osob - dosažení věku 15 let (den následující po 15. narozeninách ) 2. Příčetnost Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl své jednání ovládat. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky (ustanovení 5 odst. 2 PřesZ). Příčetností se rozumí způsobilost (schopnost) být z hlediska duševního stavu osobou odpovědnou za přestupek. Tedy být schopen rozpoznat škodlivost svého jednání. Jde tedy o stav, kdy duševní porucha fyzické osoby způsobuje nedostatek její rozumové (intelektuální) schopnosti nebo schopnosti ovládací (volní). Duševní porucha musí existovat v době spáchání přestupku a mezi duševní poruchou a nedostatkem rozumové nebo ovládací schopnosti musí být příčinný vztah v tom smyslu, že nedostatek některé z těchto schopností byl způsoben právě duševní poruchou. Nepříčetnost však může být vyvolána požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. V takovém případě pachatel není zbaven odpovědnosti. Je odpovědný za přestupek, který v tomto stavu spáchal, pod podmínkou, že si jej i sám zavinil, byť i z nedbalosti. Nepříčetnost je otázkou právní. Její posouzení proto náleží správnímu orgánu, který vede o přestupku řízení. Zbavení svéprávnosti (tzv. způsobilosti k právním úkonům) soudem není pro posouzení otázky nepříčetnosti samo o sobě rozhodující. Shrnuto: Není odpovědný, kdo pro dušení poruchu v době spáchání nemohl rozpoznat porušení/ohrožení společensky chráněného zájmu, nebo nebyl schopen ovládat své jednání; odpovídá ten, kdo se, byť i z nedbalosti do stavu nepříčetnosti sám uvedl drogy, alkohol. 3. Okolnosti vylučující odpovědnost za přestupek Přestupkem není jednání (ustanovení 2 odst. 2 PřesZ), jímž někdo odvrací a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem (nutná obrana) nebo b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněného zákonem, jestliže tímto jednání nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak (krajní nouze), Tzn. Jednání, které sice má znaky přestupku, ale není protiprávní a tudíž je dovolené, přestupkem není. Okolnosti, které takovou situaci způsobují, se označují jako okolnosti vylučující protiprávnost. Všeobecná vnitřní správa Stránka 54

55 Nutná obrna - k nutné obraně je oprávněn každý, nejen ten, kdo je útokem sám ohrožen, tedy i osoba odlišná od napadeného. K tomu, aby se jednalo o nutnou obranu, musí útok přímo hrozit nebo trvat, útok nemůže být pouze připravován. Dále lze odvracet jen útok, který trvá, nikoli ten, který byl již dokončen. Přiměřenost se posuzuje z hlediska intenzity útoku a obrany, a z hlediska újmy hrozící z útoku a újmy způsobené v obraně, a to se zřetelem ke všem okolnostem případu a k tomu, jak se vzhledem k těmto okolnostem jevil útok osobě, která se bránila. Protože jednání v nutné obraně je dovolené, není vůči němu proto nutná obrna přípustná (např. pachatel krádeže se nemůže hájit tím, že vlastníka věci, který mu bránil věc odcizit, poškodil na zdraví v nutné obraně). Obrana není také přípustná proti plnění zákonem stanovených povinností (např. bránit toho, kdo vzbuzuje veřejné pohoršení, proti služebnímu zákroku policisty). Shrnuto: Nutná obrana: musí se jednat o útok faktický, ne fiktivní útok musí být veden na zájem chráněný zákonem útok musí přímo hrozit nebo trvat útok musí být odvracen přiměřeným způsobem odvrací (i ve prospěch jiného) následek = škoda způsobená jednáním v nutné obraně může být i vyšší než hrozila, ale musí být přiměřená Krajní nouze - také v krajní nouzi může jednat každý, nejen ten, jehož se nebezpečí týká. Při krajní nouzi jde tedy o stav, kdy je zde nebezpečí pro dva zákonem chráněné zájmy, přičemž jeden z těchto zájmů je možné chránit jen tím, že se poruší nebo ohrozí zájem druhý (např. v zájmu záchrany života řidič motorového vozidla překročí dovolenou rychlost). To je ale možné jen za splnění těchto zákonných podmínek: - nebezpečí pro zájem chráněný zákonem musí být skutečné, reálné a musí hrozit přímo, bezprostředně; přitom je nerozhodné, jaký je jeho zdroj a čím bylo vyvoláno (živelnou pohromou, zvířetem, jednáním člověka), - způsobený následek (škoda způsobená jednáním v krajní nouzi) nesmí být zřejmě stejně závažný než ten, který hrozil; měl by proto být méně závažný; jde vlastně o to vybrat ze dvou zel to menší, - nebezpečí nebylo možné v dané situaci odvrátit jinak; v této podmínce je vyjádřen požadavek odvrátit nebezpečí pokud možno bez porušení zákonem chráněného zájmu; přitom je třeba brát v úvahu jen ty možnosti jednajícího, které mohl reálně využít a jimiž bylo možné hrozící nebezpečí odvrátit včas a v dané konkrétní situaci, to je za daných objektivních a subjektivních okolností, nikoli vůbec. Všeobecná vnitřní správa Stránka 55

56 Shrnuto: Krajní nouze: musí se jednat o odvracení nebezpečí nebezpečí je směřováno proti zájmu chráněného zákonem nebezpečí musí přímo hrozit ke krajní nouzi je oprávněn kdokoliv, tedy i ten, jehož zájmy v konkrétním případě ohroženy nejsou odvrací (i ve prospěch jiného) při odvracení nebezpečí nesmí být způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil; škoda způsobená jednáním v krajní nouzi může být jen menší a za podmínky, že nebezpečí nešlo odvrátit jinak. Základní právní předpisy: Zákon č. 200/1990 Sb., zákon o přestupcích Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Doporučená studijní literatura: Zákon o přestupcích a přestupkové řízení, komentář, Jemelka/Vetešník, vydání 2, C. H. Beck, 2013 Správní právo Obecná část, Dušan Hendrych a kol., 6. vydání, C.H.Beck, 2006 Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 56

57 VIDIMACE A LEGALIZACE Doporučená osnova otázky: 1. Pojem vidimace a legalizace 2. Provedení a vyznačení vidimace a legalizace 3. Kdy se neprovede vidimace a legalizace 4. Správní poplatky za provedení vidimace a legalizace 5. Kdo může provádět vidimace a legalizaci 1. Pojem vidimace a legalizace Vidimace - vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie (dále jen vidimovaná listina ) se doslova shoduje s předloženou listinou Legalizace - legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní 2. Provedení a vyznačení vidimace a legalizace Vidimace a legalizace se provádí na žádost. Před provedením legalizace podpisu musí žadatel ověřující osobě předložit platný doklad totožnosti. Evidence vidimací a legalizací se vede ve svázané ověřovací knize. Vzor tiskopisu ověřovací knihy je stanoven ve vyhlášce č. 36/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vidimací ani legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na listině, která je vidimována nebo na které je legalizován podpis, ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad za obsah listiny neodpovídá. Vidimace se na vidimované listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. Po provedení vidimace se vidimovaná listina označí tak, aby text na ní nemohl být po provedené vidimaci doplňován. Způsob označení vidimované listiny stanoví vyhláška č. 36/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všeobecná vnitřní správa Stránka 57

58 Legalizace se na listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. Je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku, požádá-li o to žadatel, jehož podpis je legalizován, způsob spojení listin stanoví vyhláška č. 36/2006., ve znění pozdějších předpisů. Vzory ověřovacích doložek jsou uvedeny v příloze č. 2 až 4 vyhlášky č. 36/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3. Kdy se neprovede vidimace a legalizace Vidimace se neprovede: je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, listinou, jejíž jedinečnost nelze vidimovanou listinou nahradit, zejména občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papír, los, sázenka, protest směnky, geometrický plán, rys nebo technická kresba, je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a neovládá-li ověřující osoba jazyk, v němž je listina psána a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého; to neplatí, byla-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele, je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena viditelným zajišťovacím prvkem, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologramem; to neplatí, je-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele, je-li předložená listina již ověřenou vidimovanou listinou, v jejíž ověřovací doložce je uveden údaj o tom, že listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, obsahovala viditelný zajišťovací prvek, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena plastickým textem nebo otiskem plastického razítka, jsou-li v předložené listině, z níž je vidimovaná listina pořízena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost, jestliže se vidimovaná listina doslovně neshoduje s předloženou listinou, z níž byla pořízena, není-li z předložené listiny, z níž je vidimovaná listina pořízena, patrné, zda se jedná: o prvopis, již ověřenou vidimovanou listinu, listinu, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů, opis anebo kopii pořízenou ze spisu, nebo stejnopis písemného Všeobecná vnitřní správa Stránka 58

59 vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Legalizace se neprovede: je-li legalizován podpis na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, jde-li o legalizaci podpisu ověřující osoby, která legalizaci provádí, je-li podpis vyhotoven jinými písmeny než písmeny latinské abecedy, jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text, nebyl-li předložen platný doklad totožnosti. 4. Správní poplatky za provedení vidimace a legalizace Za provedení vidimace se vybere správní poplatek 30,- Kč, za každou i započatou stránku (položka č. 4 písm. a) Sazebníku správních poplatků uvedeného v příloze zákona č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Za provedení legalizace se vybere správní poplatek 30,- Kč, za každý podpis (položka č. 5 písm. a) Sazebníku správních poplatků uvedeného v příloze zákona č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V zákoně č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny možnosti osvobození od správního poplatku, u položky č. 4 a položky č. 5 v Sazebníku správních poplatků uvedeného v příloze tohoto zákona jsou pak uvedeny ještě další možnosti osvobození od správního poplatku. 5. Kdo může provádět vidimaci a legalizaci Dle zákona č. 21/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou provádět vidimaci a legalizaci: krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady (úřady městských částí, úřady městských obvodů) seznam všech obecních úřadů, které mohou provádět vidimaci a legalizaci, je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 36/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů újezdní úřady, držitel poštovní licence (Česká pošta), Hospodářská komora České republiky. Všeobecná vnitřní správa Stránka 59

60 Dle tohoto zákona mohou provádět dále vidimaci a legalizaci starosta a místostarosta obecního úřadu. Dle zákona č. 358/1992 Sb. mohou provádět vidimaci a legalizaci notáři a dle vyhlášky č. 272/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, velitel lodi plující pod vlajkou České republiky. Základní právní předpisy: zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Další doporučené související právní předpisy: zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě Užitečné webové stránky: Slovník nejčastěji používaných pojmů ve veřejné správě Všeobecná vnitřní správa Stránka 60

61 AGENDA SDRUŽOVÁNÍ V POLITICKÝCH STRANÁCH A V POLITICKÝCH HNUTÍCH Doporučená osnova otázky: 1. Vymezení pojmu a cíle činnosti politických stran a politických hnutí 2. Jaké politické strany a politická hnutí nemohou vznikat a vyvíjet činnost 3. Vazba na základní registry 4. Pozastavení činnosti a rozpuštění politických stran a politických hnutí 1. Vymezení pojmu a cíle činnosti politických stran a politických hnutí Dle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 424/1991 Sb. ), jsou politické strany a politická hnutí (dále též strana a hnutí ) právnickými osobami, které vznikají registrací Ministerstvem vnitra. Citovaný zákon neobsahuje definici strany a hnutí. Pojmové znaky strany a hnutí lze však dovodit z Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ), jakož i z jednotlivých ustanovení zákona č. 424/1991 Sb. Podle čl. 5 Ústavy ČR je politický systém České republiky založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Podle čl. 20 odst. 2 Listiny mají občané zaručené právo sdružovat se ve stranách a hnutích včetně jejich zakládání. Ustanovení 1 zákona č. 424/1991 Sb., v návaznosti na čl. 20 odst. 2 Listiny, pak charakterizuje stranu a hnutí jednak tím, že jsou sdružením fyzických osob (tj. občanů České republiky starších 18 let), a jednak posláním strany a hnutí, čímž je výkon politického sdružovacího práva, který slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména pak na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. K tomuto cíli uskutečňují odpovídající aktivity, jejichž hranice jsou právně vymezeny v 4 zákona č. 424/1991 Sb. Cíle strany a hnutí jsou povinnou náležitostí jejich stanov. Všeobecná vnitřní správa Stránka 61

62 2. Jaké politické strany a politická hnutí nemohou vznikat a vyvíjet činnost Podle 4 zákona č. 424/1991 Sb. nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí: a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány, c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů. 3. Vazba na základní registry Zákonem č.111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, byly zřízeny 4 základní registry, a to: 1. základní registr obyvatel (tzv. registr obyvatel ) 2. základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (tzv. registr osob ) 3. základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (tzv. registr územní identifikace ) a 4. základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (tzv. registr práv a povinností ). Na základě výše citovaného zákona je Ministerstvo vnitra editorem, který zapisuje prostřednictvím agendového informačního systému referenční údaje týkající se strany a hnutí do registru osob a provádí změny zapsaných údajů. Jako editor je tak odpovědné za to, že jím zapsané referenční údaje, tzn. název strany a hnutí, jejich sídlo, datum vzniku, údaje o statutárním orgánu a datum zániku strany a hnutí, jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do registru osob zapsány. Všeobecná vnitřní správa Stránka 62

63 4. Pozastavení činnosti a rozpuštění politických stran a politických hnutí Činnost strany a hnutí může být pozastavena nebo mohou být rozpuštěny toliko rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, a to z důvodů taxativně stanovených v 13 odst. 6 a 14 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb. Důvodem k pozastavení činnosti strany a hnutí je: porušení základních principů sdružování se ve stranách a hnutích vyjádřených v 1 až 3 zákona (např. umožnění členství ve straně a hnutí občanům mladším 18 let či nucení ke členství ve straně a hnutí), vyvíjení nedovolené činnosti specifikované v 4 zákona (viz bod 2 osnovy), porušení zásady oddělení strany a hnutí od státu, nerespektování zákazu jejich ozbrojení a zřizování ozbrojených složek, jakož i zákazu zakládání a organizování činnosti stran a hnutí na pracovištích ( 5 zákona), neustavení statutárního orgánu v zákonné lhůtě 6 měsíců od vzniku strany a hnutí ( 6 odst. 5 zákona), porušení zákonných ustanovení týkajících se hospodaření strany a hnutí ( 17 až 19 zákona), upravujících mimo jiné povinnost strany a hnutí předložit Poslanecké sněmovně k informaci každoroční výroční finanční zprávu v termínu do 1. 4., vyvíjení činnosti v rozporu se stanovami strany a hnutí. Při pozastavení činnosti může strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Návrh na pozastavení činnosti nebo rozpuštění strany a hnutí podává vláda ČR a neučiní-li tak do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. Dojde-li rozhodnutím Nejvyššího správního soudu k pozastavení činnosti strany a hnutí, mají stanovenou jednoroční lhůtu k tomu, aby odstranily stav, který byl důvodem pro pozastavení jejich činnosti. Jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, mohou být strana nebo hnutí zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění. O znovuobnovení činnosti rozhoduje na základě žaloby strany a hnutí Nejvyšší správní soud, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů neustavení statutárního orgánu nebo nepředložení výroční finanční zprávy, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (tzn. Ministerstvem vnitra v případě neustavení statutárního orgánu strany a hnutí a Poslaneckou sněmovnou Všeobecná vnitřní správa Stránka 63

64 v případě nepředložení výroční finanční zprávy). Vzhledem k tomu, že strana a hnutí mohou při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu, nemohou se zúčastnit voleb konaných v době omezení jejich činnosti. Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze však v době ode dne vyhlášení prezidentem republiky celostátních voleb všech typů až do desátého dne po posledním dni těchto voleb (tzv. ochranná lhůta). Toto pravidlo neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s 4 (viz výše bod 2.). Základní právní předpisy: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění Listina základních práv a svobod Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů Další doporučené související právní předpisy: Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů Další doporučená studijní literatura: Ústavní právo České republiky, I. díl, Jan Filip, Masarykova univerzita v Brně, 1997 Užitečné webové stránky: (Služby pro veřejnost Rady a služby Občanské aktivity bod 6. Registrace politických stran a politických hnutí) Všeobecná vnitřní správa Stránka 64

65 AGENDA VEŘEJNÝCH SBÍREK Doporučená osnova otázky: 1. Definice veřejné sbírky 2. Kdo je oprávněn konat veřejnou sbírku 3. Který orgán vydává osvědčení o veřejné sbírce 4. Osvědčení o konání veřejné sbírky 5. Jakými formami se provádí veřejné sbírky 6. Kontrola nad vykonáváním veřejných sbírek 7. porušení povinnosti plynoucích ze zákona o veřejných sbírkách 1. Definice veřejné sbírky Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí, jedná se o demonstrativní výčet zaměření veřejné sbírky, kdy jedna veřejná sbírka může kombinovat ve svém účelu několik těchto oblastí. Sbírku není možné pořádat k účelu, který je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých. Za veřejnou sbírku pak nejde v případech, shromažďování finančních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí, jakož i odborové organizace mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů a v případech shromažďování finančních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů. Veřejnou sbírkou také není shromažďování předmětů či ji jiných věcí materiálních povahy, ačkoliv jsou určeny pro předem stanovený veřejně prospěšný účel. Všeobecná vnitřní správa Stránka 65

66 2. Kdo je oprávněn konat veřejnou sbírku Veřejnou sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených zákonem o veřejných sbírkách pouze obec, kraj, městská část hlavního města Prahy nebo jiná právnická osoba. Právnická osoba může konat sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku. Nadto je třeba doplnit, že žádný zákon nezakazuje fyzické osobě přijímat finanční dary za jakýmkoliv účelem, avšak v takovém případě se nejedná o veřejnou sbírku podle zákona o veřejných sbírkách, ale o soukromoprávní ujednání, které není nijak kontrolovatelné ze strany orgánů veřejné správy, a na rozdíl od příspěvku do veřejné sbírky je třeba každý dar přiznat v daňovém přiznání z příjmů. 3. Který orgán vydává osvědčení o veřejné sbírce Krajský úřad příslušný podle sídla právnické osoby, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, v případě konání veřejné sbírky krajem Ministerstvo vnitra. 4. Osvědčení veřejné sbírky a rozhodnutí Místně příslušný krajský úřad posoudí oznámení o konání veřejné sbírky. Pokud oznámení splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem a nejsou-li shledány důvody pro to, že sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení. Na základě tohoto osvědčení je možno začít propagovat a konat veřejnou sbírku. Osvědčení se vydává do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. V případě důvodů hodných zvláštního zřetele (například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie) lze navrhnout zahájení sbírky i ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, v takovém případě krajský úřad tyto důvody přezkoumá a osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou V případě, kdy příslušný krajský úřad zjistí, že účel oznámené sbírky je v rozporu se zákonem o veřejných sbírkách nebo že právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky stanovené tímto zákonem, rozhodne rozhodnutím ve správním řízení, že sbírku nelze konat. Proti tomuto rozhodnutí se oznamovatel může odvolat. Všeobecná vnitřní správa Stránka 66

67 5. Jakými formami se provádí veřejné sbírky Sbírky se konají jedním nebo více z těchto způsobů: shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky; sběracími listinami; pokladničkami, které zapečetí obecní úřad, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, putovní pokladničky, které mohou být použity ve správních obvodech více obecních úřadů, pečetí obecní úřad, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo. Pokladničku je třeba zabezpečit proti ukradení a možnému otevření. Otevření pokladničky se pak provádí na obecním úřadě, který pokladničku zapečetil za přítomnosti alespoň 1 zaměstnanec obce zařazeného do obecního úřadu; prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, kdy příspěvek do veřejné sbírky musí být dopředu stanoven a nemusí to být celá cena předmětu, je-li to možné nebo účelné vyznačí se na předmětech zřetelně výše tohoto příspěvku; prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek; dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení; složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou; jiným způsobem na žádost právnické osoby, o tomto jiném způsobu rozhoduje rozhodnutím příslušný krajský úřad, který posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem 6. Kontrola nad vykonáváním veřejných sbírek Příslušný krajský úřad, který veřejnou sbírku osvědčil, provádí kontrolu veřejné sbírky kdykoliv. Každá právnická osoba předloží ke kontrole vyúčtování veřejné sbírky po skončení jejího konání, kdy správní orgán kontroluje využití příspěvků na účel veřejné sbírky. Průběžně se kontrolují sbírky, které jsou konány podobu delší než jeden rok, kdy je povinností právnické osoby předkládat průběžné vyúčtování jednou za rok, k předem stanovenému termínu. Všeobecná vnitřní správa Stránka 67

68 7. Porušení povinností plynoucí ze zákona o veřejných sbírkách Konání veřejné sbírky bez oznámení příslušnému správnímu orgánu může být ve správním řízení sankcionováno jako správní delikt pokutou až do Kč. Porušení všech povinností stanovených zákonem o veřejných sbírkách je trestáno jako správní delikt nebo přestupek, za který mohou být ukládány pokuty až do výše Kč. Porušení povinností stanovených zákonem o veřejných sbírkách, nebo neplnění podmínek stanovených v oznámení o konání veřejné sbírky, může také vést k rozhodnutí o dočasném zastavení konání sbírky; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného krajského úřadu nápravu, příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat. Základní právní předpisy: Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Užitečné webové stránky: Všeobecná vnitřní správa Stránka 68

69 STÁTNÍ SYMBOLY ČESKÉ REPUBLIKY Doporučená osnova otázky: 1. Základní právní úprava státních symbolů ČR 2. Základní pravidla užívání státní vlajky ČR 3. Základní pravidla užívání úředního razítka 1. Základní právní úprava státních symbolů ČR a) Čl. 14 Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) Toto ustanovení vyjmenovává státní symboly ČR a zároveň stanoví, že podmínky jejich užití stanoví zákon. To znamená, že užívání státních symbolů ČR má být regulováno právním předpisem na úrovni zákona. V podzákonných předpisech lze užívání státních symbolů upravovat jedině v případě, že jde v podstatě o bližší technickou specifikaci jejich užití, přičemž základní pravidla užití státních symbolů ČR v určitých situacích stanoví zákon. b) zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. (dále jen zákon o státních symbolech ) Zákon o státních symbolech přesně vymezuje jednotlivé státní symboly ČR. V přílohách k tomuto zákonu jsou symboly vyobrazeny; v případě státní hymny je uveden notový záznam s textem. Státní symboly ČR jsou: a) velký státní znak b) malý státní znak c) státní barvy d) státní vlajka e) vlajka prezidenta republiky (tzv. prezidentská standarda) f) státní pečeť g) státní hymna Všeobecná vnitřní správa Stránka 69

70 K písmenům a) a b) Podle platné právní úpravy má Česká republiky 2 státní znaky, a to velký a malý. Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Poznámka: Pro účely zkoušky není nutno znát přesný popis velkého státního znaku postačí následující vymezení: Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je tzv. český lev, ve druhém poli je tzv. moravská orlice (stříbrno-červeně šachovaná) a ve třetím poli tzv. slezská orlice (černá). Vyobrazení velkého státního znaku: Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Poznámka: Zbrojí se z heraldického hlediska rozumí drápy a zobák. Všeobecná vnitřní správa Stránka 70

71 Vyobrazení malého státního znaku: K písmenu c) Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí. K písmenu d) Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. Vyobrazení státní vlajky K písmenu e) Vlajka prezidenta republiky (neboli standarda prezidenta ČR nebo prezidentská standarda) je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi. Všeobecná vnitřní správa Stránka 71

72 Vyobrazení vlajky prezidenta republiky Poznámka: Pro účely zkoušky není nutno znát popis vlajky prezidenta republiky. K písmenu f) Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis "ČESKÁ REPUBLIKA". Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky. Vyobrazení státní pečeti Poznámka: Pro účely zkoušky není nutno znát popis státní pečeti. Všeobecná vnitřní správa Stránka 72

Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku

Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku 04. Základní informace k životní situaci Uzavřít manželství na území

Více

UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ. Kdo je oprávněn v této věci jednat Oba snoubenci, popř. jejich zmocněnec na základě plné moci.

UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ. Kdo je oprávněn v této věci jednat Oba snoubenci, popř. jejich zmocněnec na základě plné moci. Základní informace k životní situaci Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (dále jen snoubenci ), že vstupují do manželství. Sňatečný

Více

A. Matrika. Kancelář tajemníka oddělení matriky a evidence obyvatel

A. Matrika. Kancelář tajemníka oddělení matriky a evidence obyvatel Kancelář tajemníka oddělení matriky a evidence obyvatel Vážení spoluobčané, dnem 1. července 2001 nabyla účinnost nová právní úprava týkající se matrik, jména a příjmení zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách,

Více

Uzavření manželství státního občana České republiky s cizincem na území České republiky

Uzavření manželství státního občana České republiky s cizincem na území České republiky 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Uzavření manželství státního občana České republiky s cizincem na území České republiky 04. Základní informace k životní situaci Občan

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 123 Rozeslána dne 20. října 2008 Cena Kč 41, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 123 Rozeslána dne 20. října 2008 Cena Kč 41, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 123 Rozeslána dne 20. října 2008 Cena Kč 41, O B S A H : 378. Vyhláška o stanovení procesu schvalování plastických trhavin, které neobsahují detekční látky

Více

VŠEOBECNÁ SPRÁVA. Změny 10/2006 až 8/2008 USTANOVENÍ ZÁKONA SPECIFIKACE ČINNOSTI DLE USTANOVENÍ ZÁKONA PŮSOBNOST CHARAKTER ČINNOSTI PRÁVNÍ NORMA

VŠEOBECNÁ SPRÁVA. Změny 10/2006 až 8/2008 USTANOVENÍ ZÁKONA SPECIFIKACE ČINNOSTI DLE USTANOVENÍ ZÁKONA PŮSOBNOST CHARAKTER ČINNOSTI PRÁVNÍ NORMA Souhrn právních předpisů upravujících činnost obcí s k 3. 8. 2008 - VÝŇATEK Souhrn právních předpisů upravujících činnost obcí s k 3. 8. 2008 - VÝŇATEK říloha č. zadávací dokumentace VŠEOBECNÁ SRÁVA RÁVNÍ

Více

ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO HLAVA I MANŽELSTVÍ. Všeobecné ustanovení. Vznik manželství. Díl 1

ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO HLAVA I MANŽELSTVÍ. Všeobecné ustanovení. Vznik manželství. Díl 1 ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO HLAVA I MANŽELSTVÍ Díl 1 Všeobecné ustanovení 655 Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny,

Více

kategorie subjektů, kterých se tyto údaje týkají Jméno, příjmení, bydliště, datum narození

kategorie subjektů, kterých se tyto údaje týkají Jméno, příjmení, bydliště, datum narození Zpracování osobních údajů všechny odbory Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Přijímání, vyřizování petic, stížností a dopisů adresovaných ům města a vedení jejich evidence Příprava smluv

Více

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 120/2001 Sb. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exek... - znění dle 428/11 Sb., 396/12 Sb. 120/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o

Více

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace 01. Identifikační kód PDY00004 02. Kód životní situace SC00004 03. Pojmenování (název) životní situace Uzavření manželství 04. Základní informace k životní situaci Manželství vzniká svobodným a úplným

Více

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU (PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU) 1

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU (PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU) 1 UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU (PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU) 1 1. Co je manželství Právní řád ČR: Podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 2 je manželství trvalý

Více

I N F O R M A C E PRO ŽADATELE O UDĚLENÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO ŽÁDOSTI PODANÉ OD

I N F O R M A C E PRO ŽADATELE O UDĚLENÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO ŽÁDOSTI PODANÉ OD I N F O R M A C E PRO ŽADATELE O UDĚLENÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO ŽÁDOSTI PODANÉ OD 1. 1. 2014 dle 11 a následujících zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně

Více

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2 Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993

Více

Registrované partnerství

Registrované partnerství 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Registrované partnerství 04. Základní informace k životní situaci Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného

Více

01. Identifikační kód PDY00002. 02. Kód životní situace SC00002. 03. Pojmenování (název) životní situace. Žádost o vydání cestovního pasu

01. Identifikační kód PDY00002. 02. Kód životní situace SC00002. 03. Pojmenování (název) životní situace. Žádost o vydání cestovního pasu 01. Identifikační kód PDY00002 02. Kód životní situace SC00002 03. Pojmenování (název) životní situace Žádost o vydání cestovního pasu 04. Základní informace k životní situaci Cestovní doklad je veřejná

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

634/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 26. listopadu 2004. o správních poplatcích

634/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 26. listopadu 2004. o správních poplatcích 634/2004 Sb. ZÁKON ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích Změna: 217/2005 Sb. Změna: 228/2005 Sb. Změna: 357/2005 Sb. Změna: 361/2005 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 553/2005 Sb. Změna: 545/2005

Více

247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů

247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů Page 1 of 47 247/1995 Sb. ZÁKON ze dne 27. září 1995 o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 243/1999

Více

Manželství. Uzavřít manželství na území České republiky lze formou občanského nebo církevního sňatku.

Manželství. Uzavřít manželství na území České republiky lze formou občanského nebo církevního sňatku. Manželství Registrované partnerství Uzavření manželství - podrobný návod Uzavření manželství - necírkevní (zjednodušený návod) Uzavření církevního manželství (zjednodušený návod) Uzavření manželství zástupcem

Více

ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) 455 ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993

Více

167/2012 Sb. ZÁKON. ze dne 25. dubna 2012,

167/2012 Sb. ZÁKON. ze dne 25. dubna 2012, 167/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém

Více

Informace k vydávání občanských průkazů

Informace k vydávání občanských průkazů Informace k vydávání občanských průkazů Vzor eop Občanský průkaz je povinen mít občan České republiky, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož

Více

358/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 7. května 1992. o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

358/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 7. května 1992. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Změna: 82/1998 Sb. Změna: 30/2000 Sb., 370/2000 Sb. Změna: 120/2001 Sb. Změna: 352/2001 Změna: 501/2001 Sb. Změna: 317/2001 Sb. Změna: 6/2002 Sb. Změna: 349/2002 Sb. Změna: 476/2002 Sb., 88/2003 Sb. Změna:

Více

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů 193/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. července 1999 o státním občanství některých bývalých československých státních občanů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 46/2006 Sb. Změna: 142/2012 Sb. Parlament ve snaze zmírnit

Více

Organizační řád. Městský úřad Velké Meziříčí

Organizační řád. Městský úřad Velké Meziříčí Rada města vydává tuto vnitřní směrnici č. 1/2013: Organizační řád Městského úřadu Velké Meziříčí Zpracovatel: Rozsah působnosti: Ing. Marek Švaříček, tajemník Městského úřadu Velké Meziříčí Městský úřad

Více

Občanský sňatek (uzavření manželství)

Občanský sňatek (uzavření manželství) Občanský sňatek (uzavření manželství) Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství. Manželství nemůže být uzavřeno: se ženatým mužem

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2397 204 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

Více

ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM

ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM 2012 1 OBSAH: ČÁST PRVNÍ... 8 OBECNÁ USTANOVENÍ... 8 Předmět úpravy... 8 Mezinárodní smlouvy a předpisy Evropské unie... 8 Nutně použitelná ustanovení právních předpisů...

Více

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 500/2004 Sb. správní řád ZÁKON ze dne 24. června 2004 správní řád Změna: 413/2005 Sb. Změna: 384/2008 Sb. Změna: 7/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

455/1991 Sb. ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) (stav od 1.7.2008)

455/1991 Sb. ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) (stav od 1.7.2008) 455/1991 Sb. ZÁKON ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) (stav od 1.7.2008) Změna: 600/1992 Sb., od 1.1.1993-591/1992 Sb. Změna: 231/1992 Sb. Změna: 273/1993 Sb. Změna: 303/1993

Více

Uzavření manželství v cizině

Uzavření manželství v cizině Uzavření manželství v cizině Občan České republiky nebo osoba bez státního občanství, která má na území povolen trvalý pobyt, může uzavřít manželství v cizině před příslušným orgánem cizího státu nebo

Více

Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1

Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1 Příloha 1 Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1 Označení a adresa služebního orgánu, kterému je žádost adresována Státní tajemník v Ministerstvu

Více

b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci,

b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, Zákon č. 300/2008 Sb. ve znění změn čl. VI návrhu zákona dle senátního tisku č. 74/2008, schváleného Senátem dne 28. 5. 2009. Zkonsolidovaný text vytvořil Vojtěch Kment dne 4. 6. 2009. Nové části textu

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická

Více

ZÁKON ze dne 4. listopadu 2004 o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) ČÁST PRVNĺ BRANNÁ POVINNOST

ZÁKON ze dne 4. listopadu 2004 o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) ČÁST PRVNĺ BRANNÁ POVINNOST Zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2004, částka 201, ze dne 29.11.2004. Projednávání v PSP ČR: sněmovní tisk 682 585 ZÁKON ze dne 4. listopadu 2004 o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) Parlament

Více

Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I. Místní příslušnost

Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I. Místní příslušnost V. Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I 7b Místní příslušnost (1) Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Pro insolvenční

Více

455/1991 Sb. ZÁKON o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

455/1991 Sb. ZÁKON o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Systém ASPI - stav k 2.7.2014 do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 455/1991 Sb. - živnostenský zákon - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 455/1991 Sb. ZÁKON o živnostenském podnikání

Více

409/2003 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 5. listopadu 2003

409/2003 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 5. listopadu 2003 409/2003 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 5. listopadu 2003 k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů ve znění vyhlášek č. 251/2006 Sb. a č.

Více

Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1

Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1 Příloha 1 Žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo o zařazení na služební místo 1 Označení a adresa služebního orgánu, kterému je žádost adresována Státní tajemník v Ministerstvu

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 361/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Změna: 186/2004 Sb. Změna: 436/2004 Sb. Změna: 586/2004 Sb., 626/2004 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 169/2005

Více

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část

Více

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 93 Rozeslána dne 7. září 2009

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 93 Rozeslána dne 7. září 2009 Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 93 Rozeslána dne 7. září 2009 O B S A H: 309. Úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá

Více

Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství

Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství JUDr. Karel Svoboda PhD. Nové předpisy hmotného a procesního práva pozměnily jak pojem neplatného či neexistujícího manželství, tak proceduru, která

Více

K a n c e l á ř s k ý ř á d ČÁST PRVNÍ EXEKUTORSKÝ ÚŘAD

K a n c e l á ř s k ý ř á d ČÁST PRVNÍ EXEKUTORSKÝ ÚŘAD Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Změna:15. dubna 2005 K a n c e l á ř s k ý ř á d Exekutorská komora České republiky (dále jen Komora ) stanoví podle 110 zákona

Více

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2005 V Praze dne 1. prosince 2005 Částka 129 OBSAH Část I 105. Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 1. prosince 2005,

Více

Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení

Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky Č.j.: 14 269/2001-26 Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává podle 58 písm.

Více

ČÁST PRVNÍ Obecní zřízení. HLAVA I Obecná ustanovení. DÍL 1 Postavení obcí

ČÁST PRVNÍ Obecní zřízení. HLAVA I Obecná ustanovení. DÍL 1 Postavení obcí 128/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) ve znění zákonů č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 313/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č.

Více

Příručka pro archivaci. Příloha OM OP RLZ L

Příručka pro archivaci. Příloha OM OP RLZ L Příručka pro archivaci dokumentů Příručka pro archivaci dokumentů Příloha OM OP RLZ L Řízená Řízená kopie kopie elektronická 1.8.2008 2008 Číslo vydání: Číslo 1 vydání: 1 Číslo Číslo revize: revize: 1

Více

Vydání cestovního dokladu

Vydání cestovního dokladu Vydání cestovního dokladu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání cestovního dokladu 04. Základní informace k životní situaci Cestovní doklad je veřejná listina opravňující

Více

ZKOUŠKY ZOZ. Mgr. Petr Kuš Praha 8. a 10. září 2015

ZKOUŠKY ZOZ. Mgr. Petr Kuš Praha 8. a 10. září 2015 ZKOUŠKY ZOZ Mgr. Petr Kuš Praha 8. a 10. září 2015 Institut pro veřejnou správu Praha příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra vykonává mj. nevrchnostenskou státní správu vyplývající ze zákona

Více

ZÁKON. ze dne 17. prosince 2003. o veřejných zakázkách. ČÁST PRVNĺ Obecná ustanovení. Hlava I Předmět úpravy, působnost zákona a základní pojmy

ZÁKON. ze dne 17. prosince 2003. o veřejných zakázkách. ČÁST PRVNĺ Obecná ustanovení. Hlava I Předmět úpravy, působnost zákona a základní pojmy 40 ZÁKON ze dne 17. prosince 2003 o veřejných zakázkách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ Obecná ustanovení Hlava I Předmět úpravy, působnost zákona a základní pojmy 1 Tento

Více

STANOVY Sdružení hasi čů Čech, Moravy a Slezska ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech

STANOVY Sdružení hasi čů Čech, Moravy a Slezska ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech STANOVY Sdružení hasi čů Čech, Moravy a Slezska ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech Část první Základní a obecná ustanovení HLAVA PRVNÍ: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Více

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Změna: 273/2001 Sb. Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 231/2002 Sb. (část) Změna: 404/2002 Sb. Změna: 231/2002 Sb. Změna:

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H : 128. Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení)

128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) 128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ OBECNĺ ZŘĺZENĺ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENĺ Díl 1 Postavení obcí 1 Obec je základním

Více

232/2002 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva kultury. (zákon o církvích a náboženských společnostech)

232/2002 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva kultury. (zákon o církvích a náboženských společnostech) 232/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 28. května 2002, kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých

Více

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009 Krajský úřad Středočeského kraje Odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad - oddělení správních agend VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009 Metodika č. 1 pro obecní a městské úřady Středočeského kraje

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2001 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění

Více

259/2012 Sb. VYHLÁŠKA

259/2012 Sb. VYHLÁŠKA 259/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 20. července 2012 o podrobnostech výkonu spisové služby Změna: 283/2014 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle 86 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o

Více

Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 412/2005 Sb. ZÁKON ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a

Více

P l a t n é z n ě n í

P l a t n é z n ě n í P l a t n é z n ě n í V. z á k o n a č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších

Více

ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. Místní příslušnost

ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. Místní příslušnost V. ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 7b Místní příslušnost (1) Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný

Více

Vyřizování občanského průkazu

Vyřizování občanského průkazu Vyřizování občanského průkazu Občanský průkaz je povinen mít občan České republiky, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Občanský průkaz může mít i občan, jehož svéprávnost

Více

ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s.

ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Stanovy společnosti ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Úplné znění platné a účinné od [ ] 2015 Část A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: ČESKOLIPSKÁ

Více

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů - vybraná ustanoven 2e až 2h

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů - vybraná ustanoven 2e až 2h Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů - vybraná ustanoven 2e až 2h 2e Podnikání v zemědělství (1) Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba,

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1948. Vyhlásené: 04.06.1948 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1952 do: 31.12.

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1948. Vyhlásené: 04.06.1948 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1952 do: 31.12. ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1948 Vyhlásené: 04.06.1948 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1952 do: 31.12.1956 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 138 Z á k o n ze dne

Více

ZPROSTŘEDKOVANÁ IDENTIFIKACE

ZPROSTŘEDKOVANÁ IDENTIFIKACE METODICKÁ POMŮCKA k provádění identifikace podle 10 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Zákon č. 253/2008 Sb., o některých

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2012. o podrobnostech výkonu spisové služby

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2012. o podrobnostech výkonu spisové služby II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2012 o podrobnostech výkonu spisové služby Ministerstvo vnitra stanoví podle 86 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 56 Rozeslána dne 26. června 2009 Cena Kč 63, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 56 Rozeslána dne 26. června 2009 Cena Kč 63, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 56 Rozeslána dne 26. června 2009 Cena Kč 63, O B S A H : 183. Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ čl. I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu

Více

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ 216/1994 Sb. ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Změna: 245/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 7/2009 Sb. Změna: 466/2011 Sb. Změna: 19/2012 Sb. Parlament se

Více

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI.

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI. V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU TLUMAČOV

ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU TLUMAČOV ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU TLUMAČOV Rada obce Tlumačov schválila na svém zasedání v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, 102 odst.2,písm.f) a o) ve znění pozdějších novel, tento organizační

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ZÁKON č. 85/1996 Sb. ze dne 13. března 1996, o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

Více

ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení 177/1996 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. června 1996 Ministerstva spravedlnosti, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve zn ění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č.

Více

NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV

NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV 1 NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV Úvodem: Činnosti jsou vykonávány ve prospěch nebo jménem města Holýšova, není-li uvedeno jinak. STAROSTA Náplň práce vyplývající ze zákona č.

Více

1. Identifikační číslo. 2. Kód. 3. Pojmenování (název) životní situace. Změna trvalého pobytu. 4. Základní informace k životní situaci

1. Identifikační číslo. 2. Kód. 3. Pojmenování (název) životní situace. Změna trvalého pobytu. 4. Základní informace k životní situaci 1. Identifikační číslo 2. Kód 3. Pojmenování (název) životní situace Změna trvalého pobytu 4. Základní informace k životní situaci Občan České republiky může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY Systém odděleného sběru zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení dle ustanovení 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen ZVZ ) ZADÁVACÍ

Více

ČESKÁ REPUBLIKA O B S A H : 239. Zákon, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím

ČESKÁ REPUBLIKA O B S A H : 239. Zákon, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 76 Rozeslána dne 1. července 2008 Cena Kč 22, O B S A H : 239. Zákon, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím 239 ZÁKON ze

Více

Ze školského zákona (č. 561/2004 Sb.) ve znění zákona č. 472/2011

Ze školského zákona (č. 561/2004 Sb.) ve znění zákona č. 472/2011 Ze školského zákona (č. 561/2004 Sb.) ve znění zákona č. 472/2011 60 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole (1) Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným

Více

Žádost o pověření k provádění církevního sňatku

Žádost o pověření k provádění církevního sňatku Směrnice Mezisborové rady č. 2/2008, Pravidla pro provádění církevních sňatků ve znění aktualizace ze dne 25.4.2009 Čl. 1. Obecná ustanovení (1) Křesťanské sbory, státem registrovaná církev, IČ: 00460541

Více

ČÁST PRVNÍ Archivnictví a spisová služba. HLAVA I Úvodní ustanovení. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ Archivnictví a spisová služba. HLAVA I Úvodní ustanovení. Předmět úpravy 499/2004 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 2004 o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů ve znění zákonů č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 181/2007 Sb.,

Více

95/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. ledna 2004

95/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. ledna 2004 95/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. ledna 2004 o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Změna:

Více

Vydání cestovního dokladu

Vydání cestovního dokladu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání cestovního dokladu 04. Základní informace k životní situaci Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými

Více

Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie)

Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie) Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie) Při provádění dodatečných záznamů o rozvodu, rozluce

Více

549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 5. prosince 1991. o soudních poplatcích. 1 Předmět soudních poplatků

549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 5. prosince 1991. o soudních poplatcích. 1 Předmět soudních poplatků Změna: 217/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb., 427/2010 Sb. 549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 5. prosince 1991 o soudních poplatcích Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: 1 Předmět soudních

Více

337/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 5. května 1992. o správě daní a poplatků

337/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 5. května 1992. o správě daní a poplatků 337/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 5. května 1992 o správě daní a poplatků Změna: 35/1993 Sb., Změna: 157/1993 Sb., Změna: 302/1993 Sb., 315/1993 Sb., 323/1993 Sb., Změna: 85/1994 Sb., Změna:

Více

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. lednu 2016) ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,

Více

Zákon o krajích (krajské zřízení)

Zákon o krajích (krajské zřízení) SBÍRKA ZÁKONŮ částka 2 rozeslána dne 13.1.2003 3 Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem

Více

ČESKÁ REPUBLIKA O B S A H :

ČESKÁ REPUBLIKA O B S A H : Ročník 2013 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 145 Rozeslána dne 26. listopadu 2013 Cena Kč 65, O B S A H : 371. Úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých

Více

Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady

Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Změna: 15. dubna 2005 K á r n ý ř á d Exekutorská komora České republiky (dále jen Komora ) stanoví podle 110 odst. 7 písm. c) zákona

Více

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ

Více

STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26

STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26 STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26 OBSAH: ČÁST PRVNÍ: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Právní postavení Čl. 2 Obchodní firma a sídlo Čl. 3 Předmět činnosti a podnikání Čl. 4 Omezení při nakládání s majetkem

Více

Náklady trestního řízení a jejich náhrada

Náklady trestního řízení a jejich náhrada HLAVA XVI Náklady trestního řízení a jejich náhrada Příklad č. 48: Obviněný Pavel je stíhán pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil neplacením výživného

Více

129/2000 Sb. ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Strana 1 / 50. ze dne 12. dubna 2000 o krajích. (krajské zřízení)

129/2000 Sb. ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Strana 1 / 50. ze dne 12. dubna 2000 o krajích. (krajské zřízení) 129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Změna: 273/2001 Sb. Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 231/2002 Sb. (část) Změna: 404/2002 Sb. Změna: 231/2002 Sb. Změna:

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA DODÁVKY Zařízení na zefektivnění odpadu zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení dle ustanovení 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen ZVZ )

Více

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 371 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 371 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 8. funkční období 231 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Navazuje na sněmovní

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 139 Rozeslána dne 11. prosince 2009 Cena Kč 44, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 139 Rozeslána dne 11. prosince 2009 Cena Kč 44, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 139 Rozeslána dne 11. prosince 2009 Cena Kč 44, O B S A H : 436. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a

Více