Uspokojování potřeb rodinných

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Uspokojování potřeb rodinných"

Transkript

1 Masarykova univerzita Brno, Fakulta sociálních studií Uspokojování potřeb rodinných pečovatelů Magisterská diplomová práce Vedoucí práce PhDr. Mirka Nečasová, PhD Brno 2016 Ing. et Bc. Zdeňka Michálková

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně dne... Ing. et Bc. Zdeňka Michálková

4

5 Poděkování Děkuji vedoucí mé práce PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D. za odborné a podnětné vedení mé diplomové práce a za čas, který mi věnovala. Také děkuji pečujícím, že mi byli ochotni svěřit své postřehy a zkušenosti z péče.

6

7 Obsah Úvod Rodinní pečující Rodina Současná rodina a její změny Rodinná solidarita a soudržnost Rodinná péče z pohledu genderu Rodinní pečující, kteří péči ukončili Potřeby rodinných pečujících Potřeby základní Potřeby spirituální Potřeby růstové Kvalita života Kvalita života dle Shaloma Schwartze Kvalita života dle Viktora Emanuela Frankla Pojetí Martina Seligmana Podpora rodinných pečujících ve společnosti Metodologie výzkumu Metoda a strategie výzkumu a technika sběru dat Stanovení výzkumných otázek Výběr respondentů, etické aspekty výzkumu, sběr dat Analýza dat, charakteristika respondentů Empirická zjištění Potřeby vyjadřované pečujícími a jejich saturace Potřeby základní Potřeby spirituální Potřeby růstové Kvalita života Podpora pečujících ve společnosti

8 7.2.Saturace potřeb pečujících v souvislosti s vybranými faktory Saturace potřeb v souvislosti s typem rodiny Závěr Doporučení pro praxi Doporučení pro další výzkum Anotace Annotation Bibliografie Věcný rejstřík Jmenný rejstřík Přílohy Stať Bibliografie ve stati

9 Úvod V naší společnosti je všeobecně uznávána potřeba a důležitost toho, aby starý člověk, byť je nesoběstačný, měl možnost co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí, tedy ve své dosavadní domácnosti nebo v rodině. V souvislosti se stárnutím populace se očekává nárůst lidí odkázaných na pomoc druhých. Dle OECD (2011) příjemci dlouhodobé péče v České republice tvoří zhruba 2,8 % celkové populace, z toho uživatelé dlouhodobé péče v domácím prostředí tvoří 2,4 %. Poptávka po péči se zvyšuje s věkem, prudce stoupá v kategorii 80 plus (tvoří polovinu příjemců dlouhodobé péče), v naší republice zůstávají, na rozdíl od některých ostatních zemí, i v této kategorii opečovávaní většinou (84%) v domácím prostředí. V ČR je také oproti většině ostatních zemí relativně vysoký podíl domácí péče o silně závislé opečovávané osoby, tj. více jako 20h péče za týden. Podle zprávy OECD se stárnutím populace, změnami v pojetí rodiny a rostoucí účastí žen na trhu práce bude poptávka po dlouhodobé péči dále růst. OECD počítá v letech s dvojnásobným nárůstem poptávky po pečujícím personálu. Dále se dá předpokládat snížení počtu neformálních pečovatelů, zejména dospělých dětí v produktivním věku, kteří by poskytovali péči svým rodičům. Další skutečností, která ovlivní dostupnost rodinných pečovatelů, jsou velikost rodiny, rostoucí počet bezdětných manželství, zvyšující se podíl samostatných domácností seniorů, vyšší rozvodovost, vyšší účast žen na trhu práce a klesající ochota poskytovat rodinnou péči. Náklady na péči lze těžko odhadnout, bude záležet i na ochotě a možnostech rodiny pečovat o své nesoběstačné členy. Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že podpora rodinných pečujících je důležitá. Problematika pečujících osob je mi blízká, i proto jsem 9

10 si toto téma zvolila pro svou práci. Cílem mé práce je odpovědět na otázku: Jak jsou uspokojovány potřeby rodinných pečujících s ohledem na vybrané faktory? Za žádoucí považuji společenské uznání důležitosti a záslužnosti práce rodinných pečujících a v návaznosti na to odpovídající podporu státu. A to jak v průběhu pečování, tak i po ukončení pečování (například po úmrtí opečovávaného). Pokud bude působení rodinných pečujících lépe společensky ohodnoceno, bude jim i více nasloucháno a jejich potřeby budou spíše brány v úvahu, jejich pečovatelské úsilí bude moci být i lépe naplňováno. Žádoucí stav prospěje pečujícím, opečovávaným, jejich rodinám i společnosti. Je důležité, aby pečující mohli zajistit potřebnou péči opečovávanému členu rodiny, ale aby zároveň měli zajištěnu péči i o sebe a rodinu a nemuseli se obávat budoucnosti. Nebyli ohroženi sociálním vyloučením a finanční nouzí, a to i včetně doby, kdy již neposkytují péči. Moje práce by měla přispět k lepší informovanosti o aktuálních potřebách pečujících osob. Práci jsem rozčlenila na tři části, teoretickou, metodickou a empirickou. V teoretické části se věnuji klíčovým pojmům a teorii, které se váží k tématu práce, v metodické části popisuji metodiku, techniku sběru dat a výzkumný vzorek. V empirické části se věnuji výsledkům výzkumu a jejich interpretaci. V závěru shrnuji své poznatky a odpovídám na hlavní výzkumnou otázku. 10

11 1. Rodinní pečující Jednotnou definici pojmu rodinný pečující nenajdeme. Můžeme nalézt vymezení pečujících osob pro potřeby některých zákonů, například zákona o zaměstnanosti, o důchodovém pojištění či zákona o sociálních službách. Zde se dočteme: vykonávání nezbytné osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu, tj. 8 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách, považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije ve společné domácnosti a společně uhrazují náklady na své potřeby (tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou) (Zákon 435/2004Sb.). Dalším termínem je tedy osoba blízká. Dle zákona o důchodovém pojištění jde o rodinného příslušníka, je to tedy manžel/ka, příbuzný v řadě přímé, dítě (vlastní, osvojené, převzaté do trvalé péče), sourozenec, zeť, snacha,.(zákon 155/1995Sb.) Výstižná je definice uvedená v Chartě práv pečujících vypracované Konfederací organizací zaměřených na rodinu působících v EU COFACE 1 (2011): rodinný pečující je osoba neprofesionál, pečující o závislou osobu ve svém bezprostředním okolí, pomáhající s aktivitami denního života, částečně nebo úplně. Tato péče může být pravidelná nebo nepravidelná, poskytovaná různými formami. Ošetřovatelská péče, asistence při vzdělávání a sociálních aktivitách, 1 COFACE: Confederation of Family Organisation in European Union (Konfederace rodinných organizací v Evropské unii) 11

12 pomoc při vyřizování úředních záležitostí, koordinace péče, dohled, psychologická podpora, pomoc s komunikací a domácími pracemi. 2 Britská asociace pečujících osob hovoří i o pečujících mladších 18 let. Podle definice této organizace mezi pečující patří všichni mladí lidé, kteří žijí v rodině, ve které je o někoho pečováno, a to proto, že budou patrně první v řadě na převzetí péče po rodičích. Tato definice mi připadá příliš široká, i když souhlasím s tím, že tito mladí lidé potřebují také podporu ve své roli. Také není jisté, že každý, kdo vyrůstá v rodině, která o někoho pečuje, se stane sám pečujícím. Co je společným jmenovatelem pečujících? Tím se zabývá i Tošnerová (2001). Může se zdát překvapivé, že dle Tošnerové to není pečování, ani počet let pečování. Ani místo, kde je pečováno. Jak uvádí Tošnerová, podle NFCA (Národní asociace pečovatelů, USA) je společným prvkem emocionální dopad pečování: tedy smutek z toho, že někdo, o koho pečujeme,, ztrácí síly, mobilitu a nikdy již znovu nedosáhne svého původního plného potenciálu a plného životního fungování. Stejně jako otřes v rodině z nastalé situace, pocit izolace, dané životem mimo celospolečenskou normu, frustrace ne-pečovatelé jednoduše nerozumí, (s. 14) a dále stres nedostatek času, deprese. Z výše uvedeného plyne u pečujících pochopení pro zmařené sny druhých, pro bolest druhých, obavy. Stejně jako obtížná sdělitelnost péče a všeho kolem péče. Ale je ještě jiný sdílený prvek, další sdílená emoce. Je to statečnost pokračovat nehledě na bolest. Je to studnice naděje. Je to vědomí, že jsou zkoušeni ohněm a přežili. Vnitřní síla je dar, který jim byl dán. Je to odplata, za bolest, a ačkoli většina by ji ráda vyměnila za jednodušší život a zdraví jejich milovaných Problém je, že většina pečovatelů svou vnitřní sílu 2 vlastní překlad z dokumentu na webových stránkách COFACE (www.coface-eu.org) 12

13 nerozpozná. je tak vtažena pečovatelstvím, že nečiní krok zpět a nenahlédnou na mimořádnost věcí. (Tošnerová, 2001, s. 15) Pečovatelé jsou neviditelní, nejsou statisticky podchyceni, nedávají o sobě příliš vědět, sami svou cenu neznají, nepřipouští si úspěchy, nemají pocit vlastního respektu. Pro svou práci bych definovala rodinného pečujícího, s využitím některých definicí výše, takto: jde o rodinného příslušníka, který pečuje bez nároku na mzdu o člena rodiny a je schopen za tuto péči nést odpovědnost. Organizuje pomoc, podporu a služby pro závislou osobu, či sám pomáhá, podporuje, provází, přímo pečuje (včetně sdílené péče). Péče je dlouhodobá, probíhá v přirozeném prostředí, nejčastěji v domácnosti opečovávaného. Pečující a opečovávaný jsou v blízkém příbuzenském vztahu (partneři/manželé, rodiče děti/vnuci/partner partnera- tedy snacha/zeť). Péči v rodině zajišťuje nejčastěji manželský pár, respektive rodiče u péče o dítě, manželský partner, partnerka nebo děti a jejich partneři, pokud jde o seniory. Z hlediska náročnosti péče (časové i fyzické) můžeme péči rozdělit do tří kategorií (Tošnerová, 2001), a to péči podpůrnou (opravy v domácnosti, jednání na úřadech, ) poskytovanou i nepravidelně. Druhou kategorií je péče neosobní, tedy péče o domácnost. Jde o péči časově náročnější. Nejnáročnější časově, psychicky i fyzicky je třetí typ péče, péče osobní, nepřetržitá, týkající se všech oblastí péče tedy péče o osobu i domácnost. Péče každodenní, monotónní, opakující se. S vysokým podílem odpovědnosti. U všech typů péče jde také o podporu a péči emocionální, která je trvale přítomna u péče rodinné, ale u péče institucionální je třeba ji dodávat rodinou zvenčí. 13

14 Typickým rodinným pečovatelem je žena- partnerka, pečující o nesoběstačného manžela, pokud se stará manžel, je jeho péče doplněna například péčí dcery. Pokud jde o péči dětí o rodiče, jsou to nejčastěji dcery, kdo pečuje (Jeřábek, 2005, 2013) a je o péči požádán (Haberkern, 2015). U dětí jde převážně o péči matek. Důležité je i vymezení pojmu nesoběstačný. Pro svou práci považuji za nesoběstačného člena rodiny toho, kdo potřebuje pomoc při běžných činnostech každodenního života (hygiena, fyziologické potřeby, úklid, jednání na úřadech, ). Tedy v oblasti sebeobsluhy, domácnosti a vyřizování běžných záležitostí (ve všech oblastech nebo jen v jedné z nich). Pojem nesoběstačnost není tedy jiným vyjádřením nemožnosti autonomie, závislosti ve smyslu: nemohu rozhodovat o svém životě, nejsem svobodný. Člověk může být závislý, ale zároveň být autonomní (či částečně autonomní), může nebýt závislý, ale přesto nebýt autonomní. Mezi stupněm závislosti a autonomií nemusí být rovnítko ani spojitost (Pichaud, 1998). Neformální rodinná péče je páteří pečujícího systému. Ve světle vysokých cen profesionální péče a omezených veřejných zdrojů a přání opečovávaných osob být co nejdéle v domácím prostředí je nemožné, aby státy byly schopné zajistit potřebnou péči bez podpory pečujících členů rodiny. Stát nemůže přijmout plnou odpovědnost za péči a provozovat ji bez podpory rodinné péče, a to bez podpory obou pohlaví žen i mužů, dcer i synů (Haberkern, 2015). Shrnutí Neexistuje jednotná definice rodinného pečujícího. Péči nejčastěji zajišťují rodiče při péči o dítě, manželský partner či jejich děti, při péči o seniora. Většinou je pečujícím žena. Péče je náročná fyzicky i psychicky, můžeme ji 14

15 rozdělit do tří kategorií podle náročnosti péče péči podpůrnou, péči neosobní a péči osobní. V této souvislosti si můžeme klást otázku, jak se liší potřeby pečujících v závislosti na typu péče podle výše uvedeného dělení. 15

16 2. Rodina 2.1. Současná rodina a její změny Rodinu definuje Giddens ve své knize jako: Skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí (1999, s. 156). Kdy za příbuzenství považuje sňatek nebo pokrevní vazby. Za základní považuje spolu s jinými autory rodinu nukleární, rodiče a jejich děti žijící ve společné domácnosti. Společnost se mění, dochází i ke změnám v rodině. Mění se její velikost, způsoby soužití i její funkce. Některé funkce, které v minulosti plnila jedině rodina, převzal stát. Například rodina jako výrobní jednotka pro zajištění všeho potřebného pro život již není nezbytná. Stejně tak pominula její funkce obranná, míněna povinnost mužských členů rodiny hájit ji se zbraní v ruce (Keller, 1992), ale stále platná a velmi důležitá je funkce rodiny v oblasti všestranné podpory pro její členy, i když i zde, pokud rodina selhává, nastupuje podpora státu. Z velké části je role rodiny nezastupitelná ve výchově dítěte, zejména během prvních let života dítěte, jde ruku v ruce s funkcí socializační. Funkce reprodukční v současnosti také není vázána pouze na rodinu, stále více dětí se rodí mimo manželství. Jak uvádí Matoušek (2003), rodiny jsou v dnešní době zakládány pro uspokojení citových potřeb obou manželů, city jsou velmi křehké, je tedy i stabilita rodiny velice křehká. Dle Možného (2006) rodinu ovlivňují nové trendy v reprodukčním i rodinném chování. Přibývá neúplných rodin, přibývá domácností jednotlivců, ať dobrovolných (mladí lidé žijící single ) či vynucených, daných během života (vdovy, vdovci). Specifické je soužití living apart together, kdy partneři žijí nadále u svých rodičů či senioři žijí dále ve svém původním bytě. 16

17 Současná rodina je již většinou jiná, než tradiční model rodiny společně v jedné domácnosti žijí většinou jen členové nukleární rodiny, počet dětí je nižší. Odděleně žijí prarodiče i praprarodiče, kteří mají vlastní domácnost, často i ve značné vzdálenosti od dospělých dětí či vnoučat. Tradiční model soužití dvou generací v jednom obydlí, kdy staří rodiče odcházeli na výminek a v případě potřeby byly děti po ruce pro pomoc, již téměř neexistuje. Snižuje se tedy solidarita v rodině? 2.2. Rodinná solidarita a soudržnost Problémem mezigenerační vzájemné výpomoci se ve svém výzkumu zabývala Havlíková (2012). Z průzkumu vyplynulo, že rodina v ČR je třígenerační (rodiče jsou již prarodiči), někdy až čtyřgenerační (rodiče mají žijící rodiče nebo mají vnoučata vlastní děti). Je zde myšlena rodina ve smyslu, kdy členové jednotlivých generací žijí a mají samostatnou domácnost. Ve zkoumaných rodinách převažovalo bydlení v blízkosti s častým kontaktem (denně nebo víckrát týdně), kdy rodiče byli většinou ekonomicky neaktivní, ale ještě relativně zdraví. Pomoc přijímali častěji rodiče od dětí (vnoučat) než ji sami poskytovali, i když šlo o bilanci téměř vyrovnanou. Nejčastější byly modely vzájemné výpomoci oběma směry, model finanční pomoci byl méně častý (ekonomicky aktivní rodiče, bohatí rodiče). Samostatné bydlení nebylo překážkou vzájemné solidarity v případě nutné pomoci. Případná intenzivní pomoc rodičům se ve zkoumaných rodinách ukázala být nad rámec možností dětí, z důvodu jejich ekonomické aktivity. Podobné závěry učinila Dykstra (in Jeřábek, 2013) ze svých výsledků studie zabývající se mezigeneračními vztahy v rodině seniorů (50plus) a jejich dospělých dětí. Vysledovala čtyři typy těchto vztahů, a to: odpovědnost rodičů, odpovědnost dětí, podpora na dálku a 17

18 autonomie. Vzájemná pomoc mezi generacemi se ukázala ve vazbě na vzájemnou blízkost a intenzivní vnímání rodinné povinnosti. Vyšší příjem a vyšší vzdělání se vázal na podporu na dálku a autonomii. Američtí výzkumníci Silverstein a Bengtson (in Jeřábek, 2013) vytvořili typologii rodin, kde spojili soulad a sepětí, vzdálenost a množství kontaktů a obdrženou a poskytnutou pomoc a dospěli k pěti typům rodin a rodinné soudržnosti. Pevně spojená tradiční vícegenerační rodina s častými kontakty a vzájemnou pomocí, společenská rodina s častým kontaktem, bez vzájemné pomoci, intimní, ale vzdálená rodina, kde jsou projevovány city, z povinnosti v této rodině je průměrná míra pomoci, kontakty jsou a je i blízkost, ale bez emočních vazeb a izolovaná bez vazeb, bez blízkosti a bez pomoci. Rezervu pro případné poskytování potřebné pomoci vidí autoři u typů rodiny společenské a intimní, ale vzdálené. Tato typologie byla převzata i evropskými sociology. Soudržností českých rodin se ve svém rozsáhlém výzkumu zabýval se svým týmem i Jeřábek (2013). Vytvořil vzorce soudržnosti (modely vztahů jakými dosahují rodiny soudržnosti) a pokusil se zhodnotit, které z nich jsou významné pro udržení péče o seniory v našich rodinách (Ve svém výzkumu vycházel z typologie Silversteina a Bengtsona.). Za rodiny, které je vhodné podporovat, považuje pevně spojené rodiny přinášející vysokou rodinnou soudržnost (25%), tedy rodiny s intenzivními citovými vazbami, četnými kontakty, a souladem názorů. Jde o rodiny s nejvyšším indexem solidarity péče. Z dat nasbíraných během výzkumu vyplynulo ale také to, že je třeba podporovat i alternativní mechanismy a z nich plynoucí vzorce rodin, jako je například vzorec rodin pečujících emocionálně založených (v současnosti 26%), kde jsou silné emocionální vazby a mezigenerační souhlas, méně časté kontakty a vzorec rodiny pečující společenské (představující 23%) s výraznými kontakty a průměrnou péčí, ale vyrovnanými hodnotami citů a souhlasu. Oba poslední vzorce jsou typicky českým vzorcem. 18

19 Jeřábkův výzkum prokázal, že mezigenerační solidarita je strůjcem rodinné soudržnosti při vysokých hodnotách mezigenerační solidarity je vysoce soudržná (2013, s. 271.) V naší společnosti je vzájemná rodinná podpora a pomoc brána téměř jako samozřejmost. A to v obou směrech (rodiče dětem, děti rodičům v období jejich nesoběstačnosti). V případě péče dětí o rodiče je podpora rodiny většinou kombinována s odbornou pečovatelskou či ošetřovatelskou péčí. Četnost a šíře rodinné péče je závislá na ochotě a možnostech dětí vyvázat se z jiných závazků (zaměstnání, péče o jiného člena rodiny) a často také ovlivněna pochybnostmi případného pečujícího o vlastních schopnostech tuto péči řádně poskytovat Rodinná péče z pohledu genderu Jak již píši v předchozích kapitolách, jsou pečujícími většinou životní partneři, pokud žijí, častěji manželky, dále dospělé děti dcery (snachy). Jak uvádí Bartoňová (in Jeřábek, 2005), co se týká seniorů, jsou většina opečovávaných a většina pečujících ženy, a to v celé Evropě, zajímavé je, že v Austrálii a Kanadě je podíl pečujících žen a mužů téměř vyrovnaný. Genderovému aspektu péče se věnují i Přidalová (2006), Marhánková (2008) a Tošnerová (2001). Jedním z důvodů péče u mnohých žen je, to, že jim připadá přirozené a naprosto samozřejmé převzít péči o rodiče, pokud ji potřebuje. O jiných alternativách neuvažovaly a péče jim přináší uspokojení. U těchto žen jde o naplnění očekávání v souvislosti s rolí ženy. Jiné ženy do péče vpluly, neviděly jinou možnost, i když jim připadá svazující a nestojí o ni, jde spíše o povinnost a splnění očekávání společnosti. Společnosti, která, jak píše i Přidalová (2006), Dudová (2015) a Grahamová (1983), považuje péči ženy za něco přirozeného, co je ženě dáno. Dalším z důvodů se zdá být 19

20 to, že ženy a muži nemají rovné postavení na trhu práce. Kdy muž jako živitel rodiny nemůže převzít péči o nesoběstačného člena rodiny. Na druhé straně se nepotvrdilo, že genderové rozdíly v mezigenerační péči jsou dány generovými specifiky zaměstnanosti. Spíše se potvrdilo, že dcery jsou více ochotné opustit práci a jsou méně než synové vázány na trh práce a kariéru ( Haberkern, 2015, Křížková et al, 2011). Další zajímavý aspekt a zdůvodnění je dle Přidalové (2006) to, že s péčí o nesoběstačného seniora je spjata i intimita (péče o hygienu, vykonávání potřeby), péče o tělo. Tošnerová (2001) v této souvislosti mluví o špinavé práci, která je určena ženě, proto ji dělá žena a není placena, na rozdíl od práce muže živitele. Ale na druhé straně, uvádí Přidalová (2006), pokud je potřebná intimní péči o otce, je tato péče přenechávána synům. Tento předpoklad se nepotvrdil ve studii Haberkerna (2015). Kdy autor uvádí, že rodiče dostávají péči spíše od dcer než od synů, bez ohledu na pohlaví rodiče. Mluví i o tom, že dcery upřednostňují zájmy opečovávaných před svými vlastními. Stejně jako Přidalová (2006) i Haberkern (2015) vidí předurčenost ženy k péči danou kulturními normami a rodinnými tradicemi. Jde tedy o odpovědnost splatit dluh deklarovaný normami společnosti a pocit závazku vůči rodičům, který se vytváří v dané rodině, vychází z jejích tradic a morálních hodnot. Obdobný důvod péče u žen uvádí i Tošnerová: Péče o nemocného jakožto domácí práce je určená ženě, která ji bude vykonávat bez nároku na mzdu, ochotně, s láskou, bez ohledu na věk a zdravotní stav, se samozřejmostí ženě vlastní. Zároveň považujeme za platné, že stejně jako k jiným domácím pracím není k pečování třeba žádná kvalifikace či znalosti a dovednosti (2001, s. 12). 20

21 Nelze však říci, že by muži necítili odpovědnost za péči o své rodiče. Jen ji z titulu své role jako muže vnímají patrně jinak. Vystupují spíše jako zprostředkovatelé profesionálních pečovatelů, manažeři péče či pečovatelé doplňující hlavního pečovatele. Role přímého pečovatele se ujímají tehdy, není-li jiná možnost, jiný pečovatel v rodině. Přidalová (2006) upozorňuje na fakt, že role mužů pečovatelů bývá zlehčována a nedostatečně oceňována. Zajímavá jsou zjištění Haberkerna (2015), že nerovnost pohlaví v péči je nejvyšší v zemích s vysokou úrovní mezigenerační péče, vysokými veřejnými výdaji na dávky pro seniory, nízkým poskytováním služeb profesionální péče, vysokými rodinnými normami a vysokou genderovou dělbou práce. Státní programy snižují nebo zvyšují genderovou nerovnost v mezigenerační péči tím, že sníží nebo zvýší zapojení dcer v mezigenerační péči. Obecně platí dle Haberkerna, že poskytování péče syny je obtížně ovlivnitelné státními programy. Státní programy a normy působí na větší zapojení do péče, ale jen na dcery. Pokud mají rodiče možnost využít kvalitní služby, žádají dcery o pomoc méně a ty jsou z péče vyvázány. Peněžité dávky oslovují více ženy, patrně proto, že ženy vydělávají méně než muži a péče je považována za ženský úkol. Peněžité dávky tak aktivují ženy k péči a konzervují genderové nastavení péče. Pokud se nepodaří dosáhnout stejné odměny za práci u mužů i žen, nebudou mít peněžité dávky pobídkový význam pro zapojení synů do péče, domnívá se Haberkern. Stejně tak působí kulturní nomy, které jsou spojeny s ženskou péčí. V zemích, kde je normou, že se má postarat rodina, ne stát, je zapojení žen do péče vysoké a zavazující pro ženy. Státní programy pro peněžitou podporu péče musí být tedy konstruovány tak, aby zahrnovaly aktivizaci mužů. Synové a dcery odpovídají odlišně na stejné zdroje a jsou citliví na různé zdroje. Zde se naskýtá otázka, čím je to způsobeno, zda není důvodem například také různé pojetí hodnot, různé potřeby podpory pro pečující ženu a pečujícího muže. 21

22 Rodiče raději přijímají péči od dcer než od synů a na druhé straně jsou dcery více ochotné přerušit práci. Výzkum Haberkerna ukázal spíše než genderovou nerovnoměrnost v péči, rozdílnou odpověď na zaměstnanecký status. Jak se zdá, jsou dcery méně vázány na pracovní trh než synové. Genderové rozdíly v péči jsou vyšší v zemích střední Evropy a Švýcarsku a nižší ve Skandinávských zemích a Holandsku (Haberkern, 2015) Rodinní pečující, kteří péči ukončili Tímto spojením mám na mysli pečující, kteří pečovali a péči ukončili ne z důvodu úmrtí osoby, o kterou pečovali, ale ty, u kterých důvody k ukončení péče byly na straně osoby pečující. Například zhoršení zdravotního stavu opečovávaného, který se stal pro domácí péči dané rodiny příliš komplikovaný a nezvládnutelný. Nebo došlo ke zhoršení zdravotního stavu pečující osoby a již pečovat nemohla či rodina zjistila, že péči nezvládá z jiného důvodu. Ve všech případech jde o velmi obtížné rozhodnutí, většinou si tuto nastalou situaci pečující velmi těžko přiznává, mnohdy jde o dlouhodobý proces a rozhodnutí ukončit péči je bolestné a stresující. Pečující se s novou situací a jejím řešením (předáním rodinného příslušníka do odborné institucionální péče) těžko vyrovnává. Často k tomuto řešení rodina sáhne až po úplném vyčerpání pečujícího a zdrojů, které má k dispozici. Pečující trpí výčitkami, pocitem selhání, nesplněním povinnosti, případně slibu, danému členu rodiny, že ho dochovají doma. Často jsou tyto pocity (někdy i nevědomky) posilovány postojem okolí (je přece morální povinností rodiny, dcery, manžela, se postarat do smrti). O této skupině pečujících jsem nenašla žádnou odbornou literaturu, jedinou zmínku týkající se této problematiky lze najít u Jeřábka (2005) v souvislosti s rozhodováním rodiny, zda pečovat či ne. Jeřábek uvádí, že 22

23 pro některé rodiny jde o velmi těžké rozhodování a pokud se rozhodnou svěřit rodinného příslušníka do péče pobytového zařízení, trpí výčitkami a pocitem selhání. Ze zkušenosti z praxe vím, že této skupině pečujících chybí podpora a porozumění pro jejich situaci. Ne jen v procesu rozhodování na začátku péče, ale zejména v situaci během péče a rozhodování jak dál. V době, kdy cítí, že je třeba radikální změny v dosavadní péči a dále i po rozhodnutí samém a snaze zařadit se opět do normálního života, například při hledání zaměstnání po ukončení péče. Shrnutí Dnešní rodina se od tradiční rodiny liší, rodiny jsou vícegenerační, jednotlivé generace zpravidla bydlí odděleně, mají vlastní domácnost. Přesto jsou české rodiny soudržné a rodinná solidarita funguje. Jsou rodiny s různými typy vzájemných vztahů, různou odpovědností dětí i rodičů, různou formou podpory. Jeřábek (2013) vysledoval odlišné vzorce soudržnosti u pečujících rodin, z nich jsou dva ryze českým vzorcem, a to rodina emocionálně založená a rodina společenská. Otázkou nabízející se v souvislosti s těmito poznatky je to, zda se v závislosti na typu rodiny a její soudržnosti mění potřeby pečujících. Co se týká genderového rozložení péče, je známo, že většinu pečujících tvoří ženy, ale nemůžeme říci, že muži pečovat nechtějí. Jak uvádím v podkapitole věnující se péči z pohledu genderu, naskýtá se nám otázka, zda mají muži a ženy rozdílné pojetí hodnot či různé potřeby podpory v péči a při péči. 23

24 A stejně tak je důležité, jaké potřeby uvádí a jak vnímají jejich saturaci pečující, kteří přestali pečovat z jiného důvodu, než je úmrtí opečovávané osoby. 24

25 3. Potřeby rodinných pečujících Potřeby rodinných pečujících se neliší od potřeb ostatních lidí. Jen je odlišná míra možnosti jejich uspokojování v souvislosti s omezeními danými péčí o blízkou osobu. Jak uvádí Maslow (2014), nedostatkové potřeby jsou společné všem lidem, ale potřeba sebeaktualizace je individuální u každého z nás. Často se setkáváme s nerozlišováním potřeb pečujících od potřeb opečovávaných, mnohdy i sami pečující nevnímají své osobní potřeby, natolik jsou plně ponořeni do péče. Tento přístup ztotožňování potřeb však podle mne není správný. Lze ho přijmout pouze v případě potřeby zajištění péče na dostatečně odborné úrovni (např. poučení, vyškolení pečujícího v potřebných technikách), poskytnutí potřebných informací pro zajištění pohody pečujícího, posílení jeho kompetencí pro péči a odstranění obav z nezvládnutí péče, z vlastní neschopnosti pečovat. Co se týká ostatních potřeb, nelze slučovat potřeby pečujícího a opečovávaného jde o rozdílné osoby a jejich požadavky na míru saturace jednotlivých potřeb se mohou lišit a liší, byť potřeby zůstávají stejné. Pro rodinné pečující je charakteristické ve většině případů (zejména jde-li o celodenní nepřetržitou péči o značně či úplně nesoběstačného člena rodiny) vysoké psychické a fyzické nasazení, nižší až nedostačující příjmy způsobené výpadkem příjmu pečující osoby a nákladností případné čerpané formální péče, nákladností nutných pomůcek k péči, Jak uvádí Novosad (2009) rodiny pečující o nesoběstačného člena, dítě s postižením, jsou často izolovány, osamocené, jsou společensky nedoceněny, jejich život je omezen např. co se týká možnosti odpočinku, zájmů, Z těchto faktů lze odvodit nedostatečné uspokojování některých základních potřeb a v mnohých případech i nedostatečnost v saturaci vyšších potřeb jako je seberealizace a kulturní a estetické potřeby. 25

26 3.1. Potřeby základní Maslow uvádí při definici nedostatkových potřeb jako typické znaky základní, instinktivní potřeby, které například při nedostatku mohu vyvolat onemocnění (například neurózu). V určité situaci, kdy si člověk může vybrat, dá přednost uspokojení této potřeby před jinými. Subjektivní je vědomá nebo nevědomá touha a chtění a pocit nedostatku/příjemného dostatku. Jde o potřeby fyziologické, potřeby bezpečí, potřeby náležení a lásky (patření) a potřeby úcty (sebeúcta, úcta druhých). budu deficitem nebo nedostatkovými potřebami nazývat právě tyto potřeby, které jsou v podstatě deficity organismu. (Maslow, 2014, s. 81) Při procházení některými z provedených studií ( Jedlinská, 2009, Michalík, 2008/2009, Tošnerová 2001) týkajících se potřeb pečujících, kvality jejich života, si uvědomíme táhnoucí se červenou nit nadměrné zátěže pečujících na několika rovinách psychické, zdravotní, finanční, rodinné, sociální vztahy s okolím, časové. Pečující osoby pociťují vysoký nedostatek času, času na rodinu, přátele, sebe, své potřeby (i když pečující si často své potřeby neuvědomují, vnímají jen potřeby druhých opečovávaného, rodiny). Jak potvrzují studie zabývající se potřebami pečujících (např. Dohnalová, Hubíková, 2013), nezřídka dochází k dlouhodobému psychickému (a z toho plynoucí somatizace) i fyzickému přetěžování organismu, (což s sebou nese zhoršení zdravotního stavu s omezenou možností léčby). Pečující cítí nedostatek společenských kontaktů, které byl nucen omezit, či byly úplně zpřetrhány. Trpí osaměním. To vše je umocněno vysokou mírou odpovědnosti, vědomím neovlivnitelnosti situace, pocitem nesvobody a bezmoci. Mnozí mají obavy z budoucnosti ať své, či osoby, o kterou pečují, ztratili schopnost radovat se z běžných maličkostí. Nevidí životní perspektivu. Cítí se uvězněni v péči, na okraji společnosti, která o ně 26

27 nemá zájem. Tíživě nesou sociální izolovanost, nedostatečné ocenění společností, ale někdy i nejbližším okolím. Z toho všeho můžeme odvodit, že často u pečujících dochází k nedostatečné saturaci základních (nedostatkových) potřeb, jako jsou potřeby fyziologické (nedostatek spánku, sexu, ), potřeba mít své místo (jistota, bezpečí, ), potřeba patření může být pociťována jako nedostatečně naplněná například z důvodu vyšší rozvodovosti v rodinách pečujících o nesoběstačného člena (zejména o dítě), problematickým přijetím osoby s postižením okolím. Zde pak jde o potřeby sdružování, přátelství, lásky V souvislosti s pocitem izolace může být tedy v některých případech nenaplněna potřeba sociálního života. Z dalších potřeb nenaplněných či nedostatečně naplněných můžeme předpokládat i z důvodu neexistence statusu pečující osoby potřebu prestiže, uznání, ocenění okolím, společností Potřeby spirituální Tyto potřeby uvádím v teoretické části samostatně z toho důvodu, že dle mé úvahy patří na pomezí mezi potřeby základní a růstové, prolínají se oběma kategoriemi. Do nedávna byly opomíjeny, v poslední době se opět dostávají do popředí. Co si vlastně představit pod pojmem spirituální, spiritualita, duchovno? Podle religionisty Štampacha (2011) je pojem spiritualita odvozen od latinského spiritus duch. V tom smyslu je spirituální vše živé. Často je spiritualita chápána jako život víry, věřících. To je podle mne již zastaralý, zúžený pohled, spíše se ztotožňuji s pohledem Smékala (2002), že jde o vyjádření duchovního života obecně. Tedy o sdílení radosti, smutku, o sepětí mezi lidmi, vědomí sounáležitosti a schopnost prožívat nadšení nad radostnými a povznášejícími událostmi. Jak uvádí Kalvínská (2008) a 27

28 obdobně i Říčan (2010), netýká se spirituální dimenze osobnosti pouze náboženství. Ukazuje se, že je velmi důležité odlišovat spiritualitu člověka od religiozity, protože spirituální přesvědčení může, ale nemusí být religiózní povahy. I u nereligiózních lidí můžeme objevovat hlubokou spiritualitu a spirituální potřeby. (Kalvínská, 2008, s. 523). Podle Slabého se lidská spiritualita projevuje jako potřeba tvořit, prožívat krásu, poznávat a uskutečňovat dobro, dotknout se transcendentálních skutečností (2002, s. 60). Nejde tedy o nějaké mimořádné, neobvyklé zážitky ani pouze o náboženské prožívání. Spirituální potřeby jsou pro každého z nás jinak důležité. Pro někoho jsou součástí života, vědomím toho že náš život, naše konání, má smysl. Jak uvádí Říčan, jsou lidé, pro něž je spiritualita rozhodující a je harmonicky sladěna s životním posláním, jemuž se věnují cele a radostně (2010, s. 234). Ale jsou i lidé, kteří o spiritualitě neuvažují a tuto potřebu objeví až například v těžkém životním období. Mezi spirituální potřeby tedy v souvislosti s výše řečeným bych zařadila nejen potřebu víry a její projevování, ale zejména potřeby duchovní všeobecně. Tedy například potřebu úcty, uznání, smyslu života, inspirace, sdílení, soužití s druhými, vědomí sounáležitosti, potřebu patření někam, k někomu Potřeby růstové Jak uvádí Maslow (2014), potřeby nedostatkové a potřeby růstové přechází jedna v druhou a jsou vzájemně nezbytným předpokladem. Život člověka je prožíván jinak, pokud je podřízen uspokojování potřeb nedostatkových, než 28

29 je-li zaměřen na uspokojování potřeb růstových. Mezi růstové potřeby řadíme potřeby kognitivní, estetické a potřebu seberealizace. Kategorizace růstových potřeb je obtížnější, než je tomu u potřeb nedostatkových. Každý z nás je jedinečný, má jiné možnosti, schopnosti, nadání, jiné hodnoty. Jedno máme všichni, jak uvádí Maslow (2014), společné. Impulzy pro touhu po uspokojení jsou nám příjemné. Tvůrčí člověk své podněty vítá, nadaný člověk rád své nadání používá, rozvíjí. Uspokojováním nedostatkových potřeb se vyhýbáme chorobám, uspokojováním růstových potřeb získáváme zdraví. Růstově motivovaní, sebeaktualizovaní, lidé jsou samostatnější, méně závislí na prostředí, svobodnější. Sebeaktualizovaní lidé je pro ně mnohem snadnější zaujmout vůči lidem nehodnotící, neodsuzující, nevměšující a nezavrhující postoj (Maslow, 2014, s. 99) lidé, jejichž potřeba lásky je naplněna, ukazují, že přestože tito lidé mají menší potřebu přijímat lásku, dokážou ji více dávat (Maslow, 2014, s. 100) jsou samostatnější, méně žárliví, méně potřební, nestrannější, ale současně také ochotnější pomoci druhým k sebeaktualizaci, jsou altruističtější, velkorysejší a více pečující. (Maslow, 2014, s. 102). Lidé sebeaktualizovaní by tedy mohli být, s poukazem na výše uvedené, lepšími pečujícími než lidé zaměření pouze na uspokojení nedostatkových potřeb. Otázkou je, do jaké míry je případná orientace na uspokojení pouze nedostatkových potřeb dobrovolná a nakolik je dána situací pečujících osob. Maslow (2014) uvádí, že neuspokojené nedostatkové potřeby mohou zastavit či zvrátit růst. Člověk se rozhoduje bezpečí nebo růst. Pokud obavy o bezpečí, úzkost, převáží, k růstu nedojde. Znamená to, že člověk, který má nedostatečně saturované nedostatkové potřeby, necítí potřebu po růstu? Spíš se domnívám, že v tomto případě je potřeba růstu potlačena a 29

30 čeká na příhodnou chvíli k motivaci po jejím uspokojení. Maslow ve své knize (2014) mluví o tom, že základní potřeby jsou kroky k všeobecné sebeaktualizaci a k sebeaktualizaci samé uvádí například:: nejvyšší hodnota, vzdálený cíl, k němuž směřují všichni lidé sebeaktualizace, seberealizace, integrace, psychické zdraví, individuace, autonomie, kreativita jde v zásadě o naplnění možností člověka, o možnost stát se plně lidským, stát se vším, čím člověk může být (2014, s. 209.) Zároveň podotýká, že v každém člověku je tendence, potřeba, růstu směrem k sebeaktualizaci, k lepšímu a plnějšímu bytí. Shrnutí V této kapitole se zabývám potřebami, zejména tak jak je popisuje Maslow. Základem našeho snažení je uspokojení základních (nedostatkových) potřeb a až pak se orientujeme, cílíme naše chování, na potřeby růstové a jejich uspokojení. Zvlášť zmiňuji potřeby spirituální. Protože jsme si řekli, že mnozí pečující nemají dostatečně saturovány dokonce i některé potřeby fyziologické a mnohé z vyšších základních nedostatkových potřeb, je otázkou, nakolik pociťují touhu po uspokojení potřeb růstových. 30

31 4. Kvalita života S potřebami, jejich saturací, hodnotami, souvisí bezprostředně kvalita života. Ovšem, co je to kvalita života, nebo dobrý život, štěstí? V literatuře není jednotná definice daného pojmu, různí autoři se na dobrý život dívají různě. Hartl (in Heřmanová, 2012) zavádí pojem pocit životního štěstí. Jde tedy o pojem ryze subjektivní. Heřmanová (2010, 2012) odlišuje kvalitu života jako reflexi vnějšího prostředí a sebereflexi, tj. člověka v kontextu kulturních, hodnotových, sociálních a prostorových systémů ve vztahu k individuální motivaci, schopnostem, cílům a očekáváním. Rozlišuje objektivní a subjektivní stránku kvality života. Objektivní je dána naplněním sociálních a kulturních potřeb v závislosti na materiálním dostatku, společenské akceptaci jednotlivce a fyzickém zdraví. Subjektivní stránka je dána dobrým životním pocitem, pohodou a spokojeností. Psychologickým pohledem na kvalitu života se zabývá ve své práci Hiršová (2005), mluví o pocitu subjektivní pohody tvořené emocemi (četnost pozitivních emocionálních zážitků), pocitem uspokojení v různých oblastech života (individuální hodnoty většinou sociální vztahy a uspokojování fyziologických potřeb) a celkovým hodnocením životní spokojenosti. Dále hovoří o důležitosti kladného vnímání sebe sama, otevřenosti novým zkušenostem, schopnosti růstu a vnímání života jako smysluplného, schopnosti řídit svůj život a začlenit se do sociálního prostředí, samostatně jednat a udržet si svou autonomii, schopnosti empatie a navázání vztahů. Vztahuje kvalitu života i k sociálnímu prostředí, tedy k vztahování se ke společnosti, ve které člověk žije, k jejímuž rozvoji přispívá a společnost to oceňuje a také to, že člověk se cítí být součástí komunity. 31

32 Jak uvádí Hamplová (2015), způsobů, jak určit, kdo vede šťastný život a kdo ne, je několik. Za prvé můžeme míru štěstí měřit podle nějakých daných vnějších kritérií, což nesouvisí s postoji nebo prožitky jedince. Druhou možností je zaměření se na osobní hodnocení každého jednotlivce, jde tedy o subjektivní vnímání kvality života, tedy to, jak každý jednotlivý člověk posuzuje a hodnotí svůj život a jeho kvalitu, naplnění. To, jak je on sám spokojen či nespokojen. Subjektivní hodnocení využívám i ve své práci. Pokud mluvím o uspokojování potřeb, mám na mysli to, jak je pečující spokojen se saturací své potřeby, jak on sám subjektivně tento stav posuzuje. Stejně tak při hodnocení kvality života vycházím ze subjektivního hodnocení spokojenosti či nespokojenosti. Toto subjektivní hodnocení mi připadá více vypovídající, protože více ve výsledku zohledňuje jedinečnost každého člověka, to, že každý z nás vnímá a hodnotí život jinak. Co jeden považuje za dobrý život, druhý může hodnotit diametrálně odlišně. Při uvažování hodnot, které by se měly brát v úvahu při hodnocení kvality života, se obvykle hodnoty dělí do dvou kategorií první jsou hodnoty materiálního charakteru a hodnoty sloužící k poměřování s druhými. Do druhé kategorie hodnot se řadí hodnoty nemateriální, jako jsou přátelství, rodina, osobní růst, zdraví I toto hodnocení je zjednodušující, protože například práce může člověku přinášet uspokojení a osobní růst, ale může být i zdrojem stresu a napětí (Hamplová, 2015). Hamplová uvádí ve své knize (2015) jednotlivé oblasti života, kterým Češi přikládají důležitost, za výrazně nejdůležitější považují rodinu (Muži i ženy, i když ženy výrazně více.) Lidé žijící sami vyjadřují výrazně nižší spokojenost se životem, a to obě pohlaví stejně (Hamplová, 2004). Spokojenost se životem v závislosti s partnerstvím je však v ČR méně výrazná než v jiných západoevropských zemích. 32

33 Další v řadě je pak práce, volný čas, přátelé a peníze zde se obě pohlaví ve vnímání nijak výrazně neliší. Minimální důležitost přisuzují Češi náboženství (Hamplová, 2015). Práce je uváděna jako zdroj seberealizace a identity, na druhé straně je často zdrojem stresu, přetíženosti a nese s sebou i další rizika. Zde je důležité, co děláme a pokud práci nemáme, proč ji nemáme. V případě ztráty zaměstnání je sice prvním následkem, který nás napadne, snížení životní úrovně, ale nejde o důsledek nejdůležitější. Práce je nejen významným zdrojem smyslu života, identity, ale i důležitým činitelem, který určuje naše rozdělení času. Se ztrátou práce ztrácí mnozí tyto důležité atributy kvalitního života. Dalším negativním důsledkem ztráty zaměstnání je ztráta nebo omezení kontaktů ztráta každodenních kontaktů s kolegy, omezení kontaktů z důvodu studu, pocitu selhání. Jedním z rizik je rozpad manželství v důsledku ztráty zaměstnání. V souvislosti s důležitostí práce, zaměstnání, mne napadá, zda pečující, kteří ztratili zaměstnání jako důsledek péče, pociťují nižší kvalitu života. Zde bude jistě důležitým faktorem to, zda pečující pečuje dobrovolně, z vlastního rozhodnutí, a v péči vidí smysl života a naplnění své životní role nebo do péče vplul, nějak se naskytl jako vhodná osoba k pečování a ve skutečnosti vlastně pečovat nechce, péči vidí pouze jako svou povinnost, která mu nic nepřináší. Míra prožívaného štěstí u české populace také úzce souvisí s tím, kolik máme přátel a jak často se stýkáme. Důležitá je také angažovanost ve spolcích, sdruženích či politických stranách. Vztah mezi kvalitou života a penězi je složitější, než by se mohlo zdát. Je pravda, že bohatší lidé jsou obvykle šťastnější, spokojenější a zdravější než lidé s nízkými příjmy. To však platí jen do určité příjmové hladiny. V ČR je touto hladinou odhadem přibližně výše příjmu 14 tisíc Kč čistého na osobu 33

34 (Hamplová, 2015). Nad tuto hranici se vliv peněz oslabuje a ke zvýšení pocitu štěstí je se stoupajícím příjmem potřeba i vyšší zvýšení příjmu než před dosažením této hranice Kvalita života dle Shaloma Schwartze Schwartz (2006) ve svém pojetí kvality života vytváří strukturu hodnot, které představují základ pro jednání a chování lidí. Uvádí ve své práci deset odlišných hodnotových orientací lidí různých kultur, specifikuje dynamiku konfliktů a shody. Cílem pojetí je sjednotit lidské motivace, potřeby a cíle. Schwartz představuje pět funkcí společných pro všechny hodnoty hodnoty jsou podle Schwartze přesvědčení vázané k emocím, jsou motivačním konstruktem odkazují k žádoucím cílům, jsou abstraktní (na rozdíl například od norem), jsou seřazeny podle důležitosti k sobě navzájem, ne hierarchicky. Schwartz odlišuje deset hodnot uznávaných všude na světě, které jsou spolu ve vztahu, existují pospolu či jsou v protikladu. Jde o sebeřízení (nezávislé myšlení a konání), stimulaci (životní výzvy), hedonismus, úspěch (osobní úspěch prokázáním schopností v souladu se společenskými zvyklostmi), moc (status, prestiž, kontrola lidí a zdrojů), bezpečí (harmonie a stabilita společnosti, vztahů a vlastní), konformitu (přizpůsobení se normám jednotlivce), tradici (respekt a přijetí v kultury), benevolenci ( dobrý život pro lidi, se kterými jsem v častém kontaktu) a universalismus (porozumění, ocenění, tolerance, ochrana blahobytu všeho a všech). Tyto hodnoty uvádí do souvislosti se čtyřmi rozměry sebezlepšení (růst ve smyslu úspěchu a moci) versus sebetranscendence, kdy první zahrnují vlastní zájem, další zahrnuje starost o blaho a zájmy druhých. Druhé dva rozměry jsou otevřenost ke změně versus ochrana, tradice, konformita. 34

35 Kdy první vyjadřuje nezávislou akci a připravenost na nové zkušenosti a další vyjadřují sebeomezení a odpor ke změně. Pátý rozměr - hedonismus obsahuje prvky otevřenosti i růstu. Přehledně tyto poměry zobrazuje následující graf. Převzato: Schwartz S., Základní lidské hodnoty, 2006 Na hodnoty, jejich zdroje a priority mají vliv životní okolnosti, kdy Schwartz uvádí stejně jako Maslow, že lidé aktualizují dosažitelné a upozaďují málo dosažitelné. Ale pokud jsou některé hodnoty (bezpečí, materiální pohoda) blokovány, jejich důležitost se zvyšuje, pokud jsou některé snadno dosažitelné, je jejich dosažení vnímáno jako méně uspokojující. Například pociťování důležitosti bezpečí v době míru a ve válečné zóně. 35

36 Dalším faktorem působícím na hodnoty a jejich důležitost jsou historické události prožité v určitém věku (války, deprese), životní období (mládí, ovdovění) a fyzické stárnutí (ztráta paměti, ). Kdy koreluje věk a životní fáze a důležitost bezpečí, tradic, konformity. Co se týká genderu, nepotvrzuje Schwartz rozdíl ve vnímání důležitosti jednotlivých hodnot podle pohlaví. Vzdělání podle Schwartze koreluje se sebeřízením a řízením, větší schopnost postarat se o sebe snižuje hodnotu bezpečí, vzdělání koreluje se stimulací a úspěchem a negativně koreluje s tradicí a konformitou. Výjimkou je universalita podstatně vyšší je až u vysokoškolsky vzdělaných, jinak stagnuje Kvalita života dle Viktora Emanuela Frankla Frankl ve svých pracích (1994, 1996, 1999) hovoří o životě jako o hledání smyslu. Vůli ke smyslu. V životě lidí uvádí tři druhy hodnot. Hodnoty tvůrčí, kterými obohacujeme své okolí. Hodnoty zážitkové, které obohacují nás a hodnoty postojové, které považuje za nejdůležitější. Jde o životní období, kdy nejsme schopni utvářet aktivně svůj život, vytvářet hodnoty, tedy o situaci, ke které se musíme nějakým způsobem postavit, nést svůj osud, postavit se mu čelem a vzít svůj osud na sebe. V tom, že člověk bude svůj osud, své utrpení snášet, to, jak ho bude snášet, v tom spočívá jedinečnost výkonu každého z nás. Život má vždy smysl, jedinečný a neopakovatelný, na člověku je, aby ho našel, uchopil, uskutečnil. Frankl nám předkládá život jako úkol, jako úkol hledat smysl života v každodenních úkolech, činnostech, v tom je jeho síla a použitelnost pro každého v každé situaci. Ať pečujícího, který se potýká s tíží péče, ztratil kontakt s přáteli, práci v důsledku péče, obává se budoucnosti své i 36

37 opečovávaného, toho, kdo prožívá utrpení s umírajícím či toho, kdo péči nedokázal poskytovat a trpí výčitkami nebo toho, kdo dopečoval pro úmrtí opečovávaného a nyní se cítí prázdný a bez budoucnosti, protože se ptá, zda má jeho život ještě smysl? Frankl dává smysl utrpení, smrti, ale na druhé straně lásce, práci v tomto případě nejde o práci pro hromadění peněz, ale o vytváření tvůrčích hodnot, o výkon, kdy se smysl života nekryje se zaměstnáním Pojetí Martina Seligmana V práci Seligmana (2003) můžeme nalézt analogie myšlenek Maslowovy teorie potřeb. Seligman rozlišuje tři způsoby, jimiž lidé dosahují štěstí. Jde o dosažení příjemného života, o co největší počet příjemných zážitků, druhým způsobem je dobrý život, tedy maximální zaujetí pro určitou činnost konanou pro někoho nebo něco poskytující vnitřní naplnění, a smysluplný život pro něco, co jedince přesahuje. Ve své poslední knize (2014) svou teorii o štěstí pozměnil, rozpracoval. Poukazuje na skutečnost, že štěstí je jen jedním z pěti prvků pro duševní pohodu, o kterou usilujeme. Štěstí je svázáno s dobrou náladou, ovlivněno daným okamžikem a teorie zohledňující pouze štěstí nepostihuje prvky, které volíme pro ně samotné. Jak uvádí Seligman, duševní pohoda (well-being) je teoretický konstrukt. Má pět prvků, pozitivní emoce, zaujetí pro činnost ty jsou stejné jako v jeho teorii opravdového štěstí - pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon, který je cílem sám o sobě. Důležité je i to, že všechny tyto prvky se uskutečňují ve spojení, ve vztahu k druhým lidem. A zajímavé a důležité je i zjištění, že prokázání laskavosti je pro zvýšení duševní pohody nejspolehlivější ze Seligmanem testovaných metod. 37

38 Každý z výše uvedených prvků přispívá k duševní pohodě, některé lze měřit pouze subjektivně, některé i objektivně. Základem pro tyto prvky jsou naše silné stránky, kterých Seligman vyjmenovává 24 již ve své teorii opravdového štěstí. Jsou to například laskavost, humor, odvaha, sociální inteligence a další. Duševní pohoda je kombinací toho, že se dobře cítíte, plus toho, že váš život má smysl, že máte dobré vztahy a dosahujete v životě úspěchu (2014, s. 38.) Shrnutí V této kapitole se věnuji kvalitě života, která úzce souvisí s potřebami a jejich saturací. Kvalita života, pocit životního štěstí, opravdového štěstí, dobrý život, postoj, vnímání života jsou nazývané různými autory různě, různě jsou také autory definovány a různým způsobem měřeny, hodnoceny. Za důležitou pro svůj dobrý život lidé považují rodinu, přátele, práci, peníze, vztahy, úspěch budou pečující, kteří o některé kvalitu života určující faktory přišli, či je byli nuceni omezit, pociťovat horší kvalitu života či naopak to, že pomáhají druhému, posiluje pocit, že žijí dobrý, smysluplný život? 38

39 5. Podpora rodinných pečujících ve společnosti Nelze říci, že by rodinní pečující neměli žádnou podporu společnosti, dokonce se v poslední době o neformálních pečujících 3 oproti letům minulým mluví hodně, a to jak v médiích, tak v odborné veřejnosti. Pořádají se odborné konference, semináře, tato skupina pečujících začíná být vidět a slyšet. Ze stávající podpory státu lze uvést zákonnou podporu ve formě zápočtu let péče o osobu blízkou pobírající příspěvek na péči jako náhradní doby pojištění pro účely důchodového pojištění. Tuto dobu lze také považovat za dobu vyloučenou pro stanovení výpočtového základu důchodu. Podmínkou pro uplatnění těchto zásad je, že péče trvala nejméně rok, splňuje další zákonné podmínky a o započtení doby péče rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení. Pokud péče, započtená jako náhradní doba, trvá alespoň 15 let, započítává se částka rovná výši příspěvku na péči, kterou pobírala opečovávaná osoba, jako příjem pečující osoby pro účely výpočtu důchodu. Tato skutečnost se týká většinou rodičů pečujících o děti s postižením. Dále je důležitou podporou pro pečující skutečnost, že pokud rodinný příslušník pečuje o osobu, starší deseti let, pobírající příspěvek na péči II. a vyššího stupně (u dětí mladších již od pobírání příspěvku v prvním stupni), je účastníkem pojištění, nemusí platit zdravotní a sociální pojištění plátcem je stát. 3 Pojem používaný jako opositum k formální péči. Širší pojem než rodinní pečující zahrnuje všechny neinstitucionalizované pečující, nejen rodinné, ale i například pomoc sousedů, známých. Obvykle není rozlišováno, zda jde o péči rodinných pečujících či neformálních pečujících. 39

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Definice neformální péče V textu J. K. Chaloupkové 1) se uvádí: Neformální péče, tj. neplacená péče

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš. http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Pracovní motivace Zdroje motivace, dynamika motivace, teorie motivace Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový:

Více

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář)

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Organizační chování Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? 21. 10. 2016, 6. olomoucká sociologická konference Teoretické pozadí a konflikt dvou přístupů Aktivní stárnutí celá škála

Více

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. VÝROČNÍ ZPRÁVA Občanského sdružení MEDUŇKA 2000 za rok 2014 Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. Slovo úvodem Rok 2014 byl druhým rokem naší samostatné práce a lze říci, že to byl

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP ZÁKLADNÍ INFORMACE Dotazník GPOP vychází z následujících předpokladů: Rozdíly v osobnosti se projevují různými sklony, resp. preferencemi. Různé sklony

Více

Vedení x Řízení (lidí, zaměstnanců HR)

Vedení x Řízení (lidí, zaměstnanců HR) Vedení x Řízení (lidí, zaměstnanců HR) Vedení lidí Různé přístupy k vedení lidí a řízení HR 1. aby akceptovali, že jsou součástí celku, který musí být v harmonii (japonský management) 2. aby bojovali hlavně

Více

Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory

Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory Kamila Svobodová Přírodovědecká fakulta UK Pojetí péče o starší lidi v ČR Přetrvává představa, že za tuto péči je zodpovědná především rodina Formální

Více

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY PhDr. Eva Jarolímová Česká alzheimerovská společnost Šimůnkova 1600 Praha 8-Kobylisy, 182 00 ČASNÉ STADIUM DEMENCE Snížená motivace k činnostem, i těn dříve oblíbeným

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné

Více

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení,

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vedení školy ZŠ Havířov-Šumbark, Jarošova 33/851 Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality

Více

Motivace pro práci v

Motivace pro práci v Motivace pro práci v pomáhaj hajících ch profesích a spolupráce v týmu PhDr. Pavla Doležalov alová PhDr. Jiří Broža Neurotický projev/struktura Přirozená součást st každého tvořiv ivého člověka Určit itá

Více

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci)

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002 2016 (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Libor Prudký FHS UK Vznik: Vývoj výzkumu Na základě srovnávací a sekundární

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě 1. Poslání Domova pro seniory Bechyně V našem domově poskytujeme klientům sociální pobytovou službu. Zajišťujeme jim zde prožití klidného stáří v příjemném a bezpečném prostředí. Naše služba patří seniorům,

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům.

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. Co je pozitivní psychologie? Pozitivní psychologie je nový obor v rámci akademické psychologie,

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.. 2 33 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

O informálním učení v České republice

O informálním učení v České republice O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více