Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obchodněprávní studia Katedra obchodního práva Bakalářská práce Rozhodování per rollam

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obchodněprávní studia Katedra obchodního práva Bakalářská práce Rozhodování per rollam Josef Forejt 2016

2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozhodování per rollam zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Podpis:

4

5 Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Mgr. Radku Rubanovi za odborné vedení bakalářské práce, odborné konzultace, vstřícnou pomoc a trpělivost.

6

7 Abstrakt Bakalářská práce Rozhodování per rollam se věnuje rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným mimo zasedání valné hromady. Cílem práce je podrobněji rozebrat tuto problematiku s ohledem na stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně o obchodních korporacích. Za užití popisné metody a právní argumentace jsou analyzovány výkladové nejasnosti a možné procesní problémy s tímto tématem spojené. Dále se tato práce zabývá vyhodnocením možného negativního dopadu na práva společníků, přičemž jsou uvedeny příklady možného řešení, buď ve společenské smlouvě, nebo možnou právní úpravou de lege ferenda. Klíčová slova rozhodování mimo valnou hromadu, per rollam, společnost s ručením omezeným, návrh rozhodnutí, práva společníka Abstract The bachelor thesis Per rollam decision examines the Limited Liability Company (Ltd.) partners in the decision making process outside the occasion of an official general meeting. The objective is to examine this matter in detail with reference to the current legal regulations falling mainly under the corporation law. The descriptive method and legal argumentation are used to analyze possible interpretative ambiguities or procedural difficulties connected to this very topic. The thesis also deals with evaluation of possible negative impact on the partners rights while examples of possible solutions are introduced, either through the partnership agreement or through a legal regulation de lege ferenda. Key words decision making outside the occasion of an official general meeting, per rollam, Limited Liability Company, draft resolution, partner s rights

8 Obsah Seznam zkratek použitých právních předpisů... 9 Úvod Valná hromada společnosti s ručením omezeným Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným Rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy před rekodifikací Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným po rekodifikaci Neplatnost a nicotnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným Pojem Rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) Rozhodování per rollam společnosti s ručením omezeným Obsah a forma návrhu rozhodnutí Osoba oprávněná k zaslání návrhu rozhodnutí Adresáti návrhu rozhodnutí Doručování Vyjádření společníka k návrhu rozhodnutí a jeho forma Výsledek hlasování a jeho oznámení Rozhodování per rollam a možný zásah do práv společníků Právo společníka na informace Právo společníka na řízení společnosti Zneužití rozhodování většinovým vlastníkem Závěr Použité zdroje... 42

9 Seznam zkratek použitých právních předpisů Zákon o obchodních korporacích (ZOK) Nový občanský zákoník (NOZ) zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník (ObčZ) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Obchodní zákoník (ObchZ) zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

10 Úvod Následkem nedávné rekodifikace soukromého práva a práva obchodních společností a družstev, která vychází z občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, došlo mimo jiné k rozšíření možného využití institutu rozhodování mimo valnou hromadu kapitálové společnosti, též známého pod pojmem rozhodování per rollam. S ohledem na rozsah této práce se zaměříme na institut per rollam pouze u společností s ručením omezeným, kdy budou objasněny hlavní výkladové nedostatky. Dále budou pojmenovány hlavní výhody, ale i rizika či obtíže spojené s rozhodováním valné hromady touto formou. Cílem této práce je za použití deskriptivní a analytické metody a právní argumentace rozebrat současnou právní úpravu rozhodování per rollam. Především se pokusíme objasnit některé nedostatky ve výkladu jak rozhodování valné hromady obecně, tedy s ohledem na téma práce, tak i samotného rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam). Důležitým bodem této práce bude pojmenování možných rizik spojených s rozhodováním per rollam a vyhodnocení možného negativního vlivu na práva společníků, tedy především na práva týkající se řízení společnosti a práva na informace. Vzhledem k tomu, že k rekodifikaci soukromého práva a práva obchodních společností došlo poměrně nedávno, bude zapotřebí čerpat převážně ze zdrojů, které se zabývají výkladem právních norem touto rekodifikací zrušených. Práce bude rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole bude podrobněji popsána valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným, především se zaměřením na působnost tohoto orgánu, způsoby rozhodování, a s tím spojené výkladové nejasnosti. Ve druhé kapitole bude objasněn pojem a popsáno samotné rozhodováni mimo valnou hromadu (per rollam). Ve třetí kapitole bude již popis rozhodování mimo valnou hromadu konkrétní a bude se týkat rozhodování společníků ve společnosti s ručením omezeným. Tato kapitola se bude zabývat současnou právní úpravou a opět bude zaměřena na některé výkladové nejasnosti. První tři kapitoly jsou spíše popisné a snaží se čtenářovi objasnit některé pojmy a možné výkladové nejasnosti a teoreticky ho připravit na

11 kapitolu čtvrtou, která je těžištěm této práce. V této kapitole budou rozebrána možná rizika spojená s rozhodováním mimo valnou hromadu (per rollam). Především se na základě nabytých vědomostí pokusíme vyhodnotit možný vliv rozhodování per rollam na práva společníků. Závěr této práce bude věnován vyhodnocení použitých metod práce a rozbor nejdůležitějších poznatků, které byly v průběhu práce získány. Na základě zjištěných informací si dovolíme navrhnout možnou právní úpravu de lege ferenda a doporučit společníkům, čeho by se měli při svém zakladatelském jednání vyvarovat.

12 1. Valná hromada společnosti s ručením omezeným V této kapitole bude stručně popsána právní úprava valné hromady společnosti s ručením omezeným. Pro samotné rozhodování per rollam, je důležité se dostatečně seznámit a pochopit, jakým způsobem valná hromada a rozhodování na nich fungují. S ohledem na téma práce se budeme věnovat především působnosti valné hromady, přiblížíme si jednotlivé způsoby rozhodování tohoto orgánu. Dále se tato část práce bude věnovat stále nejednoznačné definici právní povahy usnesení valné hromady. Ke konci této kapitoly budou vysvětleny hlavní rozdíly mezi zdánlivým a nicotným usnesením valné hromady. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, na které společníci uplatňují své právo na řízení společnosti. Dle Pokorné pohlíží na povahu valné hromady zákonná úprava dvojím způsobem, a to v procesně technickém smyslu a funkčním smyslu. V procesně technickém smyslu se jedná o formalizovanou schůzi společníků, která umožňuje dosáhnout ve formě usnesení valné hromady taková rozhodnutí, která jsou nutná pro další činnost společnosti. Klade se důraz na vnější formu jejího svolávání, jednání a zachycení výsledku těchto jednání. Ve funkčním smyslu je valná hromada chápána jako vnitřní kolektivní orgán společnosti, který způsobem určeným právní normou a společenskou smlouvou rozhoduje dílčími projevy vůle jednotlivých společníků o zásadních otázkách existence a činnosti společnosti Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným Demonstrativní výčet otázek spadajících do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným je uveden v 190 odst. 2. písm. a) až n) ZOK. Působnost valné hromady lze rozšířit společenskou smlouvou či atrahováním pravomocí, která náleží jiným orgánům společnosti. 1 Srov. POKORNÁ, Jarmila In ONDREJOVÁ, Dana. Nástin obchodního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 357 s. ISBN , s

13 Pokud valná hromada rozhodne o otázce, jež nespadá do její působnosti dané jí zákonem nebo společenskou smlouvou, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky, bude se tedy jednat o jednání zdánlivé Rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným Rozhodování valné hromady je, jak již bylo uvedeno výše, výkon práva společníků podílet se na řízení společnosti. Jde o projevy vůle jednotlivých společníků, které se konkretizují prostřednictvím hlasování. Zákon nebo společenská smlouva určují podmínky, za kterých je možné dosáhnout, aby valná hromada byla usnášeníschopná. Dále pak stanoví, kolik hlasů je zapotřebí k přijetí usnesení. Většina je buď stanovena jako prostá nebo kvalifikovaná. Dá se tedy říci, že pro přijetí usnesení není nutný souhlas všech společníků, ale takové usnesení, které je přijato řádně dosaženou většinou, zavazuje všechny společníky. Zásadně se rozhoduje většinou hlasů přítomných nebo jinak valné hromady účastnících se společníků. Neurčí-li společenská smlouva jinak, má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Zákon o obchodních korporacích umožňuje hlasovat osobně nebo v zastoupení. ZOK dále umožňuje hlasování společníků na valné hromadě několika způsoby. Rozlišujeme případy, kdy je valná hromada svolána nebo se koná hlasování, aniž by ke svolání valné hromady došlo. Pokud je valná hromada řádně svolána, nabízí se možnost hlasování osobně nebo v zastoupení v průběhu valné hromady běžným způsobem nebo s využitím technických prostředků, případně lze hlasovat předem, tedy před konáním valné hromady, tzv. korespondenčním hlasováním ( 167 odst. 4 ZOK), popřípadě může společník vykonat své hlasovací právo dodatečně písemně ( 174 ZOK). V případě, že hlasování probíhá bez řádného svolání valné hromady a společenská smlouva tento institut nevylučuje, jedná se o rozhodování mimo valnou hromadu způsobem per rollam ( 175 ZOK), kde je také umožněno hlasování s využitím technických prostředků ( 167 odst. 2 ZOK). Přestože téma této práce je zaměřeno na rozhodování per rollam, je zapotřebí více objasnit i ostatní způsoby 2 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2000, sp. zn. 32 Cdo 525/

14 rozhodování, předejde se tím možným chybným výkladům samotného institutu per rollam. ZOK oproti staré úpravě připouští způsoby hlasování na valné hromadě společnosti s ručením omezeným, které bylo možné dle dřívější úpravy použít pouze při hlasování na valné hromadě akciové společnosti ( 184 odst. 2 ObchZ). Dle důvodové zprávy k ZOK vyplývají tyto změny z transpozice směrnice o výkonu přeshraničních hlasovacích práv. 3 Ačkoliv se tato směrnice vztahovala na akciové společnosti, bude možné tyto způsoby rozhodování využít také u společností s ručením omezeným, neboť pokud by tomu tak nebylo, byla by akciová společnost zvýhodněna. 4 Jak již bylo uvedeno výše, pokud to společenská smlouva připouští, je umožněno hlasování společníků s využitím technických prostředků. To se týká jak hlasování na valné hromadě, tak rozhodování mimo ni způsobem per rollam. Tento způsob hlasování je možné využít pouze za splnění dvou podmínek. Musí být společnosti umožněno ověřit totožnost osoby oprávněné k výkonu hlasovacího práva a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo. Nesplnění těchto podmínek bude mít za následek, že k takto odevzdaným hlasům ani k účasti hlasujícího se nebude přihlížet. 5 Jako příklad technického prostředku je v důvodové zprávě k ZOK uvedeno telefonické a videokonferenční hlasování. Jsou-li splněny podmínky, má se za to, že společník je na valné hromadě přítomen, i když fyzicky se na zasedání nenachází. Pro případ, že společník obdržel pozvánku na valnou hromadu, ale nemůže se jí zúčastnit, umožňuje 167 odst. 4 ZOK tzv. korespondenční hlasování. Jedná se o speciální úpravu hlasování s využitím technických prostředků, kdy společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady. Protože jde o speciální způsob hlasování dle 167 odst. 2 ZOK je nezbytné, aby společenská smlouva 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 DŮVODOVÁ ZPRÁVA k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [online]. [cit ]. Dostupné z: obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/duvodova-zprava-k-zok.pdf. 5 Srov. 167 odst. 2 ZOK. 14

15 tento způsob hlasování umožňovala, a zároveň musí být splněny obě výše uvedené podmínky. Posledním alternativním způsobem výkonu hlasovacích práv společníka na valné hromadě při jejím řádném svolání a konání je tzv. dodatečné hlasování ( 174 ZOK). Pokud to společenská smlouva nevyloučí, může společník, který nebyl přítomen na zasedání valné hromady, dodatečně písemně do sedmi dnů vykonat své hlasovací právo. Pokud to společenská smlouva umožňuje, může společník vykonat své dodatečné hlasovací právo s využitím technických prostředků. Své dodatečné hlasování může společník samozřejmě vykonat jen v případě, že se valná hromada ke svému jednání sešla a o jednotlivých bodech programu schůze hlasovala. Vyjádří-li se společník nepřítomný na valné hromadě k jednotlivým bodům programu dodatečným hlasováním, má se za to, že byl při projednávání těchto záležitostí na valné hromadě přítomen. Umožnění použití těchto hlasovacích prostředků pro společnosti s ručením omezeným je vítaným krokem především pro společníky, kteří se často nacházejí na místech odlišných od míst konání valné hromady, a to i za hranicemi našeho státu. Vzhledem k tomu, že zákon stanoví podmínku o ověřitelnosti totožnosti společníka, čímž minimalizuje riziko zneužití, bylo by nesjednocení právní úpravy pro oba typy kapitálových společností neodůvodněné a zbytečné Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy před rekodifikací Valná hromada rozhoduje usnesením. Usnesení valné hromady je výslednicí vůlí jednotlivých společníků, kteří svými hlasy v rámci hlasování rozhodují o navrženém usnesení. 6 O platném usnesení valné hromady je možné hovořit jen, pokud byly splněny veškeré náležitosti, které stanoví zákon nebo společenská smlouva. Jedná se především o řádné svolání valné hromady a způsobu přijímání usnesení k jednotlivým bodům. 6 Srov. HOLEJŠOVSKÝ, Josef. Valné hromady společností s ručením omezeným. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xxiii, 526 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN s

16 Problém nastává, bude-li se blíže zkoumat povaha usnesení. Ohledně této otázky nepanovala před rekodifikací soukromého práva, ať už v odborné literatuře či rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, shoda. Těžko říci, zda rekodifikací došlo k úplné nápravě. Odborná veřejnost byla rozdělena do dvou skupin. První z nich zastávala názor, že usnesení valné hromady je právním jednáním, zatímco druhá se pak přikláněla k názoru, že usnesení valné hromady právním jednáním není, ale považovala ho za jinou právní skutečnost. K druhé skupině se dlouhodobě přikláněl svou rozhodovací praxí také Nejvyšší soud. 7 Ten ve svém rozhodnutí 1 Odon 88/97 judikoval takto: Usnesení valné hromady akciové společnosti není právním úkonem. 8 Tento závěr je aplikován i na společnost s ručením omezeným. Na tento právní názor navázal ve svém dalším rozhodnutí 29 Odo 528/2001, kde svou argumentaci blíže specifikoval tak, že usnesení valné hromady není právním úkonem, protože jím nedochází ke vzniku, změně nebo zániku právních vztahů vně společnosti. Dále argumentoval tím, že usnesení nemůže být právním úkonem, protože postrádá jednu z hlavních náležitostí právního úkonu, kterým je projev vůle, neboť valná hromada není oprávněná jednat jménem společnosti ve vnějších vztazích. 9 V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ale můžeme spatřovat určitý posun. Jedním z nich je připuštění možnosti analogické aplikace ustanovení upravujících právní úkony: I na usnesení valné hromady či rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady je nutno za určitých okolností analogicky aplikovat ustanovení upravující výklad a platnost právních úkonů. 10 Toto rozhodnutí připustilo možnost použití jednotlivých ustanovení o právních úkonech též na usnesení valné hromady prostřednictvím analogie (např. určitost a srozumitelnost). J. Holejšovský tento postup považuje za obdivuhodně šalamounský. 11 Ve svém dalším rozhodnutí Nejvyšší soud dále připustil, že usnesení valné hromady obsahuje kolektivní 7 Ibid., s rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, číslo 8, ročníku 1998, pod číslem usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2002, sp. zn. 29 Odo 528/ usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Odo 1013/ HOLEJŠOVSKÝ, Josef 2011 op.cit. s

17 projev vůle společnosti. 12 Jak plyne z výše uvedeného, pokud jde o naplnění prvního znaku právního úkonu, tedy projevu vůle, nejedná se o zásadní neshodu mezi jednotlivými skupinami. Usnesení valné hromady dle první skupiny nenaplňuje druhý ze znaků právního úkonu - projevu vůle navenek, tedy směřování ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, 13 mít způsobilost vyvolat právní následek. Ovšem k tomuto názoru se nepřiklání skupina odborné veřejnosti považující usnesení za právní úkon. Dle J. Pokorné může mít usnesení valné hromady právní následek působící uvnitř společnosti, ale také může působit vůči osobám stojícím vně společnosti (např. jmenování jednatele, změna společenské smlouvy, prokura). Upozorňuje ale na to, že následky nenastoupí vždy bezprostředně. 14 V případě, že by před rekodifikací bylo připuštěno, že usnesení valné hromady je právním úkonem, vyvstala by zde otázka posuzování neplatnosti usnesení a aplikace ustanovení 34 a násl. ObčZ. Za podmínek, které určila rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, bylo umožněno přezkoumávání platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným výhradně podle ustanovení 131 ObchZ. popřípadě v rejstříkovém řízení. Patrné je to například z rozhodnutí Nejvyššího soudu 1 Odon 101/97, kdy Nejvyšší soud ve svém rozsudku uvedl: Ze všech uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že ustanovení 131 (a 183) obch. zák. je třeba vykládat tak, že po marném uplynutí lhůty v něm uvedené již nelze přezkoumávat platnost usnesení valné hromady a usnesení je proto nutno považovat za platné. Tím není dotčena povinnost rejstříkového soudu postupovat před povolením zápisu skutečnosti, která vyplynula z usnesení valné hromady, do obchodního rejstříku, v souladu s ustanovením 120 odst. 2 o.s.ř. Jakmile však již byla taková skutečnost do obchodního rejstříku pravomocně zapsána, nelze postupovat podle 200a odst. 2 o.s.ř. a provedený zápis přezkoumávat jinak, než na základě rozhodnutí o žalobě 12 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. 29 Odo 258/ Srov. 34 ObčZ. 14 srov. POKORNÁ, J. Několik úvah k právní povaze usnesení valné hromady. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví, Praha: Beck, 1999, roč. 7, č. 12, s ISSN

18 podle 131 a 183 obch. zák. 15 Podle některých autorů byla tato snaha Nejvyššího soudu zapříčiněna obavami z možné aplikace 39 ObčZ, a tím i možný soudní přezkum platnosti usnesení valné hromady mimo zvláštní režim 131 ObchZ, resp. rejstříkového řízení. 16 Shrnou-li se jednotlivá tvrzení obou skupin, je možné říci, že logiku jednotlivé argumenty rozhodně nepostrádají. Jediné, s čím se dá jen těžko souhlasit, je obava z možného nárůstu žádostí o soudní přezkum usnesení valné hromady aplikací 39 ObčZ. Dle zásady lex specialis derogat legi generali, je ObchZ a ustanovení 131 speciální právní úpravou, což znamená, že ustanovení 39 ObčZ by bylo použito pouze subsidiárně a nastoupilo by pouze v tom případě, že by se speciální úprava pro řešení určitého problému jevila jako nedostatečná Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným po rekodifikaci Rekodifikací soukromého práva došlo v otázce povahy usnesení valné hromady k poměrně dramatické změně, kdy je koncepce právní povahy usnesení naprosto opačná. Nově se na usnesení valné hromady nahlíží jako na právní jednání 17 sui generis, ale nikoli právní jednání společnosti samotné, ale jednotlivých společníků, kteří s předloženým návrhem usnesení vysloví svůj 15 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. 1 Odon 101/97, uveřejněný pod číslem 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 16 ČECH, P. a PAVELA, Ľ. Právní rádce: Právní povaha úkonů spojených s valnou hromadou [online]. 2012, č.12 [cit ]. ISSN Dostupné z: 17 Důvodová zpráva k 545 NOZ uvádí: Osnova občanského zákoníku se tedy vrací k tradičnímu českému právnickému pojmosloví a v rámci toho také k pojmu právní jednání. Obnovený výraz také lépe vyhovuje po jazykové stránce (srov. právně jedná a proti tomu činí právní úkon ). Zároveň se mění i koncepce úpravy: v prvé řadě v tom směru, že osnova - rozdílně od 34 současného zákoníku - neaspiruje na definici právního úkonu. Navrhuje se jen stanovit, jaké má právní jednání právní následky, přičemž z vazby tohoto ustanovení k 551 plyne, že právně - tedy způsobem právem aprobovaným - jedná osoba projevující vůli konáním nebo opomenutím, a to, jak je zřejmé z 551 a násl., nejen vážně a svobodně, ale také dostatečně určitě a srozumitelně. 18

19 souhlas. 18 To vyplývá z tzv. fikční teorie pojetí právnických osob, ke které se NOZ hlásí, kdy tyto nemají vlastní vůli, ale je jim přičítána vůle osob, které za ni jednají. Samotnou fikční teorii a projev vůle právnické osoby označují někteří autoři za problematickou. 19 Povahu usnesení jako právního jednání je možné vyčíst také z důvodové zprávy k ZOK, která k ustanovení 45 uvádí kromě jiného následující: Zákon také reaguje na to, že usnesení valné hromady a jiná rozhodnutí orgánu korporací jsou právním jednáním, které je komunikováno jak korporaci, resp. společníkům, tak veřejnosti. 20 Můžeme říci, že usnesení valné hromady je jednáním jednotlivých společníků, kteří vysloví svůj souhlas či nesouhlas s návrhem usnesení, čímž projeví svou vůli v úmyslu vyvolat právní následky. Tímto tedy můžeme považovat usnesení valné hromady za právní jednání dle ustanovení 545 NOZ. Tato obecná úprava je ovšem limitována ustanovením 45 odst. 3 ZOK, které vylučuje (až na výjimku) aplikaci ustanovení NOZ o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání a jejich následcích. 21 V předchozí podkapitole uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu a mnohá další rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným není právním úkonem, již nebude možné nadále aplikovat. 18 ČERNÁ, S., I. ŠTENGLOVÁ a P. ČECH. Co přinese zákon o obchodních korporacích kapitálovým obchodním společnostem, jejich společníkům a věřitelům? [online]. 2012, s. 326 [cit ]. Dostupné z: 19 Srov. RUBAN, R. Dny práva 2012: Část IX. - Bermudský trojúhelník obchodního práva II, O povaze právnických osob [online] Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit ]. ISBN s Dostupné z: Je-li však zákonem či zakladatelským právním jednáním stanoveno v jakém rozsahu je vůle právnické osoby nahrazována vůlí členů jejích orgánů, musí vůle právnické osoby v prvé řadě existovat, neboť pokud by neexistovala, nebylo by co nahradit. NOZ však projev vůle či byť i jen existenci vůle právnické osoby v žádném ze svých ustanovení nezmiňuje, z čehož lze usuzovat, že vůle právnické osoby, resp. její projev přinejmenším není pro právo relevantní (tj. že s takovou vůlí či projevem vyjma citovaného ust. 151 odst. 1 NOZ nespojuje žádné právní následky). 20 DŮVODOVÁ ZPRÁVA k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) op.cit. 21 Srov. 45 odst. 3 ZOK. 19

20 1.5. Neplatnost a nicotnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným Jak bylo uvedeno v předchozí části, dle současné právní úpravy je na usnesení valné hromady nahlíženo jako na právní jednání dle ustanovení 545 NOZ. Jak už to tak bývá, ne všechna právní jednání jsou bezvadná, tudíž může nastat situace, kdy i usnesení valné hromady je stiženo vadami. Jak jsme se již zmínili v předchozí části, podle některých autorů byl spor o právní povahu usnesení valné hromady především kvůli vyloučení aplikace obecných ustanovení o neplatnosti právních úkonů. To mělo za následek, že vady usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným bylo možné postihovat pouze v rámci úpravy obsažené v ustanovení 131 ObchZ. Toto omezení bylo dle mnohých autorů přílišné a možnost postihovat vadná usnesení jen v rámci 131 ObchZ bylo nedostatečné a neexistoval racionální důvod, proč se omezovat jen na ni. 22 Rekodifikací došlo v tomto ohledu ke změně, kdy obecná ustanovení o zdánlivých a neplatných právních jednáních na usnesení valné hromady aplikovat nemůžeme, protože ZOK ve svém ustanovení 45 odst 3. tuto aplikaci občanskoprávních ustanovení neumožňuje. 23 Usnesení valné hromady, které je stiženo vadami, může v zásadě způsobit dva druhy následků, a to neplatnost a nicotnost takového právního jednání. Nicotné neboli zdánlivé právní jednání, označované také jako non-negotium, je takové jednání, kterému chybí jeden z podstatných pojmových znaků. Takovéto jednání pouze budí zdání právního jednání, ale chybí mu vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností nebo projev této vůle. 24 Takové jednání vlastně ani nevzniklo a neexistuje, tudíž ani nemůže mít jakýkoli dopad. V důvodové zprávě k ustanovení 45 ZOK je taková situace označována jako fikce nepřijetí návrhu. 25 Jak jsme si již řekli dříve, obecná ustanovení 22 RADA, I. Neplatnost a nicotnost usnesení (nejen) valné hromady (1.část). Právní rádce [online]. 2009, č.1, s.4 [cit ]. ISSN Dostupné z: nebo 551 a násl. NOZ 23 Srov. 45 odst. 3 ZOK. 24 RADA, I. 2009, op.cit. s DŮVODOVÁ ZPRÁVA k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) op.cit. 20

21 o zdánlivém jednání v NOZ na usnesení valné hromady aplikovat nelze. ZOK nám ale zvláštní úpravu nicotných usnesení nenabízí, pouze odkazuje na ustanovení NOZ o spolcích. 26 Konkrétně se jedná o ustanovení 245 NOZ, které zní takto: Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Z tohoto ustanovení vyplývá, že existují tři situace, kdy může být nahlíženo na usnesení členské schůze spolku jako na nicotné, přičemž na společnost s ručením omezeným jsou aplikovatelné pouze dvě. První z nich je unesení, kterým se mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, druhou pak přijetí usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Třetí situace způsobující nicotnost rozhodnutí, tedy usnesení, které se příčí dobrým mravům, je ustanovením 45 odst. 1 ZOK vyjmuta. Na takové rozhodnutí se bude hledět jako na relativně neplatné. Úprava nicotných usnesení je dále rozšířena v ustanovení 45 odst. 2 ZOK, kde k výše uvedeným důvodům zdánlivosti usnesení valné hromady přibývá neurčitý nebo nesrozumitelný obsah anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. Za neplatné právní jednání považujeme takové jednání, které sice vykazuje výše uvedené podstatné pojmové znaky právního jednání, ale tyto však trpí vadami. 27 Co se týče rozhodování orgánů společností, ZOK na rozdíl od ObchZ ( 131) ucelenou úpravu neplatnosti neobsahuje. Pro společnost s ručením omezeným je řešena neplatnost usnesení valné hromady v ustanoveních 191 a 192 ZOK. Zákon o obchodních korporacích vymezuje pouze některé náležitosti vyslovení neplatnosti usnesení, především jsou to aktivně legitimované osoby oprávněné se dovolávat neplatnosti usnesení, lhůty, jejichž nedodržením již nelze platnost přezkoumávat (pokud jiný právní předpis nestanoví jinak). Institutem, který již v právní úpravě před rekodifikací byl obsažen ( 188 odst. 2 ObchZ), ale 26 Srov. 45 odst. 1 ZOK. 27 RADA, I. 2009, op.cit. s.8. 21

22 nespojoval s ním právo na domáhání se neplatnosti usnesení valné hromady, je protest společníka. V případě nepodání protestu společníkem přítomným na valné hromadě (uvedením v zápise), nemůže se tento dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným u soudu. Ustanovení 191 odst. 1 ZOK dále odkazuje na úpravu neplatnosti rozhodování členské schůze spolku, která je obsažena v ustanovení 258 a násl. NOZ. Důvodem neplatnosti usnesení je zde rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Dalším důvodem neplatnosti je dle ustanovení 191 odst. 2 ZOK rozpor s dobrými mravy. 28 Rozlišení obou pojmů, tedy neplatného a zdánlivého právního jednání, se nezdá být po teoretické stránce zase tak problematické, ovšem problém nastává, pokud bychom měli rozpoznat, o jaký projev vůle jde, tedy určit, zda jde o právní jednání nicotné či neplatné. V praxi to může znamenat velký a podstatný rozdíl. Např. dle ustanovení 45 odst. 3 ZOK není vyloučeno užití NOZ pro povinnost nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním, tudíž bude použito ustanovení 579 odst. 2 NOZ, které říká: Kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Takže pokud byla způsobena neplatnost právního jednání, je možné se domáhat škody, to by při jednání zdánlivém nešlo. 28 Viz 191 a násl. ZOK a 258 a násl. NOZ. 22

23 2. Pojem Rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) Samotný pojem per rollam bývá často překládán jako oběžníkem, ve formě oběžníku či písemně. Rozhodování per rollam je poměrně zaběhnutým a významným rozhodovacím procesem v řadě evropských zemí. Rozhodování per rollam není využíváno pouze kapitálovými společnostmi a družstvy, ale v hojné míře se využívá v rozhodovacím procesu např. společenství vlastníků jednotek, akademických senátů a jiných právnických osob. Bývá využíván především v situacích, kdy není možné nebo je to například neekonomické, aby se v určitý čas na určitém místě sešla usnášeníschopná valná hromada či členská schůze. Dalším důvodem rozhodování per rollam může být například nutnost rychlého rozhodnutí, kdy by z časových důvodů nebylo možné řádně svolat valnou hromadu (členskou schůzi). V rámci této práce už se nadále budeme věnovat pouze rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) u společnosti s ručením omezeným, což ale neznamená, že by některá zjištění nešla aplikovat na ostatní právnické osoby. Především ta, která se zabývají poněkud nepřesným až zavádějícím pojmoslovím. Tento institut nebyl neznámý ani české právní úpravě před rekodifikací, kdy byl upraven v ustanovení 130 ObchZ. Podle některých autorů se jednalo o zvláštní způsob přijímání rozhodnutí společníky mimo valnou hromadu, dle P. Šuka ale toto pojetí mělo za následek, alespoň dle gramatického výkladu, že se nejednalo o rozhodování valné hromady, ale o rozhodování společníků mimo tento orgán. Dále dodává, že by bylo přesnější označit tento institut za rozhodování valné hromady mimo jednání. 29 Tomu, že se jedná o rozhodování valné hromady, ostatně nasvědčuje i ustanovení 175 odst. 3 ZOK, které hovoří o návrhu usnesení valné hromady. Vzhledem k tomu, jaké spory vyvolala povaha usnesení, může být i označení rozhodování per rollam za rozhodování valné hromady mimo jednání poněkud nevhodné. I když je tím jednáním pravděpodobně myšlena schůze, bude lepší se tohoto spojení také vyvarovat. Pokud si uvědomíme, že o rozhodování per rollam jde v případě, že valná 29 Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s

24 hromada není svolána, tedy že valná hromada nezasedá, bylo by na místě označit tento institut spíše za rozhodování mimo zasedání valné hromady. Za rozhodování orgánu mimo jeho zasedání je označováno rozhodování per rollam ve svém obecném ustanovení 158 odst. 2 NOZ. Rozhodování per rollam je také často a chybně zaměňováno za tzv. korespondenční hlasování, kdy jde spíše o omyl v pojmu, nebo za dodatečné hlasování, kde může především laika zmást zdánlivě podobný způsob hlasování. Ovšem v obou těchto případech, jde o hlasování před (korespondenční) resp. po (dodatečné) konání valné hromady. Valná hromada musí být tedy řádně svolána, jinak tyto alternativní instituty hlasování společníků využít nelze. 24

25 3. Rozhodování per rollam společnosti s ručením omezeným V této kapitole se budeme podrobněji věnovat těm zásadnějším a nejvíce problematickým otázkám, které jsou s rozhodováním per rollam ve společnostech s ručením omezeným spojeny. Jedná se o poměrně složitý proces, kdy musí být splněny zákonem předepsané náležitosti. V opačném případě by rozhodnutí trpící vadami mohlo způsobit komplikace činnosti společnosti a nejistotu při jejím řízení. Těmi výše zmíněnými problematickými body jsou především obsah a forma návrhu rozhodnutí, určení oprávněné osoby k zaslání návrhu rozhodnutí, určení adresátů návrhu rozhodnutí, vyjádření společníka k návrhu rozhodnutí a jeho forma a doručování Obsah a forma návrhu rozhodnutí Co se týče rozhodování per rollam, je možné považovat návrh rozhodnutí za nejzásadnější prvek celého rozhodovacího procesu. Zasláním návrhu rozhodnutí se celý postup zahajuje, nedodržením předepsaných náležitostí vzniká riziko přijetí vadného rozhodnutí, které může být napadnuto pro neplatnost. Pro společnost s ručením omezeným ZOK ve svém ustanovení 175 odst. 2 demonstrativně vyjmenovává požadavky na obsah návrhu rozhodnutí. Návrh rozhodnutí musí obsahovat a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, b) podklady potřebné pro jeho přijetí, c) popřípadě, určí-li tak společenská smlouva, i další údaje. Již z podstaty věci a v ustanovení 175 odst. 2 použitého slova také musí návrh rozhodnutí obsahovat samotný text navrhovaného rozhodnutí. 30 Pro celý proces je dle Pokorné nejdůležitější lhůta, během které mají společníci projevit svou vůli. ZOK ponechává prostor pro úpravu této lhůty ve společenské smlouvě a pouze podpůrně určuje lhůtu 15 dní. Pokud je lhůta pro vyjádření stanovena ve společenské smlouvě, její uvedení v návrhu rozhodnutí považuje Pokorná pouze za pořádkové opatření, tedy bez možných právních 30 Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s

26 následků. 31 Výkladem příslušného ustanovení lze ale toto jen těžko dovodit. Dalším zákonným požadavkem a nezbytnou součástí návrhu rozhodnutí jsou podkladové informace potřebné pro jeho přijetí. Jak podotýká Šuk, návrh rozhodnutí je z povahy věci nebude obvykle obsahovat, ale budou k němu připojeny. Například půjde o účetní závěrku, návrhy smluv, ale i vyjádření jednatelů, odborných organizačních útvarů společnosti, stanoviska externích odborníků nebo znalců. Na rozdíl od akciové společnosti, nemusí návrh rozhodnutí obsahovat jeho zdůvodnění. Stanoví-li tak společenská smlouva, návrh rozhodnutí musí obsahovat i další údaje. Pokud společenská smlouva umožňuje hlasování per rollam s využitím technických prostředků, musí dle ustanovení 167 odst. 2 návrh rozhodnutí obsahovat i podmínky tohoto způsobu rozhodnutí. 32 S ohledem na ustanovení ZOK 175 odst. 1, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle návrh rozhodnutí, a 175 odst. 2 písm. a), který vychází z toho, že návrh rozhodnutí musí být společníkům doručen, je možné se oprávněně domnívat, že návrh rozhodnutí musí být učiněn písemně. Dle Šuka je možné považovat návrh rozhodnutí, stejně jako pozvánku na valnou hromadu, za právní jednání společnosti vůči společníkům, a tedy dle ustanovení 561 odst. 1 NOZ bude písemná forma zachována, jestliže bude návrh zachycen na listině a podepsán oprávněnou osobou. V obecném ustanovení rozhodování mimo zasedání orgánu 158 odst. 2 NOZ je taktéž předepsána písemná forma. Ustanovení 562 odst. 1 nám ovšem dále stanoví, že písemná forma je zachována i právním jednáním učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Takovými prostředky mohou být například ové zprávy nebo SMS, ty ovšem musí být podepsány elektronickými prostředky. Tyto prostředky lze ovšem užít pouze v případech, kdy je společenskou smlouvou umožněno zasílat 31 POKORNÁ, J. In LASÁK, ČÁP, DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích - Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, ISBN , s Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s

27 návrh rozhodnutí na jinou adresu, než která je uvedena v seznamu společníků. 33 Tento názor zastává i Pokorná, ovšem s tím rozdílem, že z ustanovení 175 odst. 1 ZOK nutně nevyplývá požadavek na písemnou formu návrhu rozhodnutí. 34 Zcela nejednoznačné názory panují ohledně požadavku na podobu podpisu písemného návrhu rozhodnutí. Pro rozsah této práce postačí, že podpis musí jednoznačně identifikovat osobu, která tento návrh činí Osoba oprávněná k zaslání návrhu rozhodnutí V předchozí části byly blíže popsány obsah a forma návrhu rozhodnutí. Samotnému rozhodovacímu procesu ovšem předchází určení toho, kdo je oprávněn takový návrh rozhodnutí zaslat společníkům a za jakých podmínek. Ustanovení 175 odst. 1 ZOK stanoví, že touto osobou je osoba oprávněná svolat valnou hromadu. ZOK ve svém ustanovení 181 svěřuje toto oprávnění, tedy oprávnění svolat valnou hromadu, v první řadě statutárnímu orgánu, tedy jednateli, popřípadě kolektivnímu orgánu jednatelů, určí-li tak společenská smlouva. Pokud společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán, per analogiam lze z ustanovení 402 odst. 2 dovodit, že právo na svolání valné hromady potažmo právo k zaslání návrhu rozhodnutí má i každý jednatel. Pokud společnost s ručením omezeným žádného jednatele nemá, popřípadě jednatelé či jednatelé tvořící kolektivní orgán dlouhodobě neplní své povinnosti, je k zaslání návrhu oprávněn kterýkoli společník. Pokud to vyžadují zájmy společnosti, je k tomu oprávněna i dozorčí rada, je-li zřízena. 35 Jedním ze zvláštních případů oprávněné osoby ke svolání valné hromady a tedy i k zaslání návrhu rozhodnutí, které stanoví ustanovení 187 ZOK, je tzv. kvalifikovaný společník. Za kvalifikovaného společníka zákon označuje 33 Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s POKORNÁ, J. In LASÁK, ČÁP, DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích - Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, ISBN , s Srov. 183 ZOK. 27

28 společníka nebo společníky, jejichž vklad tvoří alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10 % podílu na hlasovacích právech. Oprávnění zaslat návrh rozhodnutí je kvalifikovanému společníkovi umožněno po splnění podmínky, že požádal jednatele o zaslání návrhu rozhodnutí a do jednoho měsíce od doručení žádosti k zaslání návrhu nedošlo. Kvalifikovaný společník by tak ale měl alespoň kopii této žádosti přiložit k návrhu rozhodnutí. Pokud bylo zaslání návrhu kvalifikovaným společníkem opodstatněné, veškeré náklady s tím spojené nese společnost. Pokud je společnost v likvidaci a výše uvedené oprávněné osoby selžou, je toto právo, tedy zaslat návrh rozhodnutí pro hlasování per rollam, nutno přiznat také likvidátorovi. Ovšem pouze v tom případě, že toto jednání sleduje smysl a účel likvidace Adresáti návrhu rozhodnutí Ve vztahu k předchozím částem práce, týkající se obsahu a formy návrhu rozhodnutí a oprávněné osoby k zaslání návrhu rozhodnutí, bude se práce v této části věnovat oprávněné osobě k přijetí takového návrhu, tedy adresátům návrhu rozhodnutí. ZOK ve svém ustanovení 175 odst. 1 stanovuje, že osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle návrh rozhodnutí na adresu v seznamu společníků, pokud společenská smlouva neurčí jiný způsob. Seznam společníku je dle 139 povinna vést každá společnost s ručením omezeným. Společnost je dále povinna provést zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co ji bude změna prokázána. Je tedy zřejmé, že řádné vedení seznamu společníků je pro zasílání návrhu rozhodnutí a samotné rozhodování per rollam naprosto nezbytné. Do seznamu společníků se mimo jiné zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, popřípadě jiná společníkem určená adresa pro doručování, podíl společníka a samozřejmě také změna v osobě společníka. 36 Černá, S., Josková, L. Právní rádce: K postavení likvidátora [online]. 2011, č.5 [cit ]. ISSN Dostupné z: 28

29 Oprávněná osoba může pro zaslání návrhu rozhodnutí využít také údaje zapsané v obchodním rejstříku, kdy se vychází z principu materiální publicity. 37 Stejně jako je tomu v případě seznamu společníků, i u určení společníků s využitím obchodního rejstříku, může vzniknout problém s aktuálností uvedených informací. Především nastává problém při převodu podílu, jehož účinnost není vázána zápisem do obchodního rejstříku. Za zápis změny v obchodním rejstříku stejně jako za vedení seznamu společníků je odpovědná společnost. Zápis změny v obchodním rejstříku je však zpravidla časově více náročný. Pro rozhodování per rollam je tedy podstatné, aby společnost řádně vedla seznam společníků, ale také včas zapisovala změny do obchodního rejstříku. Oprávněné osobě se doporučuje využití obou možností ke spolehlivému určení společníků a dalších potřebných údajů Doručování Otázka doručování je v rozhodování poměrně důležitým aspektem. Tato otázka se dotýká práv společníka na výkon svého hlasovacího práva, práva na informace, ale je také zásadní s ohledem na počátky běhu lhůt. Rozhodování per rollam je vázáno v podstatě dvěma lhůtami, a to lhůtou na doručení vyjádření společníka, která počíná běžet okamžikem doručení návrhu rozhodnutí společníkovi, a lhůtou na oznámení výsledku rozhodovacího procesu, které má společnost (jednatel) popřípadě osoba oprávněná svolat valnou hromadu povinnost sdělit společníkům bez zbytečného odkladu. Ta má ovšem spíše organizační význam. V oznámení výsledku rozhodnutí je spíše podstatné určení dne, kdy bylo rozhodnutí přijato, pro případné návrhy na vyslovení neplatnosti přijatého rozhodnutí. 38 Bude-li se posuzovat doručení návrhu rozhodnutí, lze subsidiárně využít ustanovení NOZ o právním jednání vůči nepřítomné osobě a domněnce doby 37 Srov. 8 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 38 POKORNÁ, J. In LASÁK, ČÁP, DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích - Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, ISBN , s

30 dojití. Dle ustanovení 571 odst.1 NOZ právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. To tedy znamená, že lhůta na vyjádření společníka počíná běžet okamžikem doručení návrhu. Pro okamžik doručení lze využít ustanovení 573, které stanoví, že pokud je návrh rozhodnutí zaslán s využitím provozovatele poštovních služeb, má se za to, že návrh došel třetí pracovní den po odeslání. V případě odesílání do zahraničí je to patnáctý pracovní den. Vhodným řešením je i přes výše uvedené zvolit takové doručovací postupy, které umožňují ověření doručení. Takovým postupem může být v případě využití provozovatele poštovní licence tzv. dodejka, v případě zasílání ové zprávy je vhodné vyžádání automatické zprávy o doručení případně i o přečtení. Případně lze využít také doručování do datové schránky. Na posouzení lhůty pro doručení vyjádření společníka lze užít ustanovení NOZ o počítání času. Ačkoli k opožděně doručeným vyjádřením nelze přihlédnout, protože lhůta je prekluzivní, dle Pokorné je ve sporných případech možné analogické užití ustanovení 1743 odst. 2 NOZ. 39 Kromě lhůt může při doručování nastat ještě další, poměrně zásadní problém, a to v případě, že návrh rozhodnutí nebyl zaslán společností, tedy jednatelem či kolektivním orgánem jednatelů. Dle ustanovení 176 odst. 1 ZOK musí společník své vyjádření doručit osobě oprávněné svolat valnou hromadu. Lze se domnívat, že tím je myšlena osoba, která společníkovi návrh rozhodnutí zaslala. Výčet oprávněných osob různých od společnosti je uveden v kapitole 3.2. V takovém případě se nabízí doručení vyjádření, jak na adresu společnosti, tak na adresu bydliště či sídla zasilatele návrhu rozhodnutí. Dle Šuka by i v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2863/2008 bylo možné adresovat vyjádření společníků na adresu společnosti. Ale s ohledem na to, že oprávněná osoba různá od jednatele iniciovala rozhodování per rollam nejspíše z důvodu, že společnost nemá jednatele nebo jednatelé dlouhodobě neplní své povinnosti, nelze 39 POKORNÁ, J. In LASÁK, ČÁP, DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích - Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, ISBN , s

31 se spoléhat na zajištění přebírání zásilek. 40 Aby nedocházelo k takovýmto komplikacím, měla by být pro tyto případy součástí návrhu rozhodnutí také adresa pro zasílání vyjádření Vyjádření společníka k návrhu rozhodnutí a jeho forma Po řádném doručení návrhu rozhodnutí společníkovi následuje v procesu rozhodování per rollam vyjádření společníka. V této části práce budou probrány především otázky týkající se oprávnění společníka vyjádřit se k návrhu rozhodnutí, formální náležitosti takového vyjádření a posuzování výsledku samotného rozhodování. Jak bylo již uvedeno dříve, rozhodování per rollam je alternativní formou rozhodování mimo zasedání a konání valné hromady, jen stěží se tedy bude jednat o účast společníka na takovém jednání. Problematické otázky spojené s účastí společníka na valné hromadě a jeho právu k vyjádření se k předkládaným otázkám se samozřejmě přenesou i do rozhodování per rollam. Uvedený problém může nastat především, pokud dojde ke změně vlastníka podílu v období mezi zasláním návrhu rozhodnutí a uplynutím lhůty k vyjádření. U akciové společnosti je možné toto dovodit z ustanovení 284 a 405 ZOK, které stanovují tzv. rozhodný den k účasti na valné hromadě a je tedy možné je aplikovat i na rozhodování per rollam. 41 U společnosti s ručením omezeným by ale analogické užití těchto ustanovení působilo spíše problematicky a jako poměrně efektivní řešení se jeví vycházet ze stavu v den odeslání návrhu a k tomuto dni určit, kdo je společníkem. Dle počtu společníků a náročností na ověřování informací je také možné posuzovat, zda vyjadřující se osoba byla v den vyjádření společníkem. V ideálním případě si tuto problematiku společnost s ručením omezeným ošetří ve společenské smlouvě. 40, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s

32 Dále je nutné posoudit, zda dle výše uvedeného určení jsou uvedení společníci vůbec oprávněni vykonat své hlasovací právo, což je důležité pro posouzení výsledku rozhodovacího procesu a stanovení kvora. Tuto otázku dále rozvineme v následující kapitole. Po doručení návrhu rozhodnutí počíná společníkovi běžet lhůta na vyjádření (viz kapitola 3.1.), během které musí osobě oprávněné svolat valnou hromadu doručit své vyjádření. 42 Společník se při rozhodování může zachovat několika způsoby. Prvním z nich je, že s návrhem souhlasí. Souhlasné vyjádření tedy musí v příslušné lhůtě doručit osobě oprávněné svolat valnou hromadu. Tato lhůta je prekluzivní a k vyjádření doručenému po této lhůtě se nepřihlíží neboli má se za to, že společník s návrhem nesouhlasí. 43 Druhou z možností společníka je, že s návrhem nesouhlasí. Svou vůli může společník projevit s ohledem na výše uvedené buď tak, že bude pasivní, tedy že na návrh nebude reagovat a po uplynutí lhůty bude na jeho vyjádření nahlíženo jako na nesouhlasné. Nebo svůj nesouhlas výslovně vyjádří způsobem popsaným při vyjádření souhlasu. Pokud se společník nechce k záležitosti vyjádřit ani kladně ani záporně, tedy chce se zdržet hlasování, například z důvodu, že projednávané záležitosti nerozumí, bude na jeho jednání nahlíženo, jakoby nesouhlasil. Zákon možnost zdržení se hlasování neumožňuje a dle Pokorné není toto možné upravit ani společenskou smlouvou. 44 Na formu vyjádření společníka budou uplatněny obdobné požadavky, jako tomu bylo u návrhu rozhodnutí popsané v kapitole 3.1. Pro rozhodování per rollam ovšem ZOK, konkrétně ve svém ustanovení 175 odst. 3, nově stanoví poměrně zásadní skutečnost. Toto ustanovení říká, že vyžaduje-li ZOK, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, tedy v případě společnosti s ručením omezeným notářským zápisem, je dostačující při rozhodování per rollam zaslat vyjádření s úředně ověřeným podpisem. Postačí tedy opatřit vyjádření vlastnoručním ověřeným podpisem. Součástí takového 42 Srov. 176 odst. 1 ZOK. 43 Šuk, P. In. ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, Velké komentáře. ISBN s POKORNÁ, J. In LASÁK, ČÁP, DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích - Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, ISBN , s