FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
|
|
- Karel Čermák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ pro kombinované studium oboru Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby České Budějovice 2006
2 Cíle předmětu: - orientace studentů v oboru filozofie a jejího pojmosloví - prezentace základů filozofické etiky se zaměřením na zdravotnictví a sociální práci Obsahové zaměření předmětu: - poskytnutí základních znalostí o vztahu filozofie k etice a etickým postojům v oblasti zdravotnictví a sociální práce. Předmět je zaměřen na praktické jednání studentů, má výchovně-vzdělávací charakter. Reflektuje motivace ke službě ve zdravotně sociální oblasti a filozoficky zdůvodňuje etické jednání. Přednášky: 1. Výklad pojmů péče, odpovědnost, úcta a znalost ve filozofickém pojetí 2. Služba jako výraz praktické filozofie 3. Mravní jednání a svědomí v dějinách filozofie 4. Důstojnost lidského života z filozofického aspektu 5. Výklad deklarace lidských práv 6. Utrpení člověka a příspěvek filozofie k jejímu zmírnění 7. Stáří a smrt jako filozofický problém 8. Etické filozofické systémy a jejich použití pro službu nemocným a osobám s postižením 9. Analýza práv pacientů a jejich filozofické zdůvodnění 10. Výchovné aspekty vyplývající z filozofické etiky 11. Názorová pluralita na život a svět a její hranice 12. Filozofické pojetí dobra a zla ve zdravotně sociální problematice 13. Filozofické pojetí člověka a kvality života 14. Vybraná současná filozofická témata se zaměřením na práci ve zdravotnictví Semináře: 1. Předmět sociální filozofie 2. Vztahy mezi jednotlivcem a společností 3. Vztahy sociální filozofie a etiky, ideologie, náboženství, politiky a práva 4. Morálka základní pojmy a vztahy 5. Mravní jednání v dějinách myšlení 6. Filozofické pojetí dobra a zla 7. Stáří a smrt z aspektu filozofického
3 Přednášky: 1. Výklad pojmů péče, odpovědnost, úcta a znalost ve filozofickém pojetí - seznámit studenty se základními filozofickými a etickými pojmy, užívanými v oblasti zdravotnictví a sociální práce - základní znalosti o vztahu filozofie a etiky a jejich vzájemném vývoji Klíčová slova: sociální péče odpovědnost úcta Základem etiky odpovědnosti a zároveň její nejvyšší mravní hodnotou je vztah k druhému (viz E. Levinas). Odpovědnost jedince souvisí se stupněm (mírou) jeho svobody a možnostmi rozhodovat se se znalostí věci (Jankovský, 2003, s ). Odpovědnost, sociální zřetel (Anzenbacher, 2001, s.15 16, Jedinec odpovídá za své chování a nese veškeré důsledky svého jednání. Vztah člověka k životu, úcta k životu (Jankovský, 2003, s ). Otázky: Co je obsahem pojmu odpovědnost? Jak se projevuje pozitivní vztah k druhému? Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 2001 Jonáš, H.: Princip odpovědnosti, Oikumené, Praha 1997 Pelcová, N.: Vzorce lidství. Filozofie o člověku a výchově, ISV, Praha Služba jako výraz praktické filozofie - seznámit studenty s problematikou péče o staré a postižené, příp. handicapované rodinné příslušníky - v Evropě tvoří základ morální normy péče o staré, nemocné a postižené v rodině křesťanská tradice, která je založena na odpovědnosti, kterou mají mladí a zdraví za staré a nemocné. Klíčová slova: sociální péče odpovědnost úcta solidarita princip subsidiarity
4 Postavení pečujících rodin ochota, ale zároveň možnosti kvalitní rodinnou péči bez újmy na životní úrovni poskytovat. Etika odpovědnosti, jejímž základem je vztah k druhému. Chtít, moci a umět pomoci. Halík, T.: Sedm úvah o službě nemocným a trpícím, Cesta, Brno, 1993 Jankovský, J.: Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, somatopedická a psychologická hlediska, Triton, Praha 2001 Kozlová, L.: Vybrané kapitoly z oboru sociální služby, in: Kontakt, Vol. VI, 2004, 2, s Skoblík, J.: Přehled křesťanské etiky, Karolinum, Praha Mravní jednání a svědomí v dějinách filozofie - seznámit studenty se základními principy a požadavky mravního jednání, poukázat na svědomí jako podstatnou složku mravnosti - základní informace o vývoji názorů na mravní jednání v dějinách filozofie - vztah svědomí a odpovědnosti Klíčová slova: mravné jednání svědomí - determinismus Svědomí jako fenomén možnosti morálního hodnocení lidského jednání (Jankovský, 2003, s ). Co umožňuje morálku? (Thompson, 2004, s ). Vztah mezi individuálním svědomím a sociálním étosem. Vzájemné ovlivňování (Anzenbacher, 2001, s ). Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 2001 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Kohák, E.: Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Slon, Praha 2004 Thomson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha Důstojnost lidského života z filozofického aspektu - seznámit studenty s mnohostrannou problematikou pohledu na umírání a smrt z historického hlediska s důrazem na právo člověka na důstojný konec života
5 - umírání a smrt jsou nedílnou součástí života a mají bio-psycho-sociální charakter - problematika sebevraždy a eutanázie - paliativní péče o nevyléčitelně nemocné Klíčová slova: umírání smrt bio-psycho-sociální dimenze důstojnost ars moriendi paliativní péče kombinovaná hospitalizace hospic Charta umírajících Otázka osobního umírání a neosobního umírání a smrti ve zdravotnickém zařízení (viz Osobní umírání a lékařská smrt, in: Od narození do smrti. Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000, s ): Hippokrates kdysi nabádal lékaře k tomu, aby se vyhýbali lidem, jež nemoc opanovala. Ještě před deseti lety krčili lékaři svými příliš širokými rameny a říkali: Už se nedá nic dělat. Dnes mohou být kritizováni, pokud konstatují, že někdo je beznadějně nemocný nebo že je péče marná. V dnešní době lze poslední stadia života bez ohledu na stupeň pokročilosti léčit, třebaže krátce a nesmyslně, pomocí technologií prodlužujících život. Lékařská smrt tak nepřichází jako projev smrtelnosti, ale jako poslední událost v řadě modifikovatelných biologických procesů. Filozofický aspekt umírání a smrti. Detabuizace problematiky umírání a smrti. Smysl konečného lidského osudu. Život s podmínkou smrti. Ritualizace umírání a smrti. Domácí model umírání bez profesionální odborné péče nemocniční bez láskyplné účasti rodinného kruhu ( Haškovcová, s ). Otázka: Jakou konkrétní podobu může mít ritualizovaný proces umírání v současné době? Paliativní (útěšná, zmírňující medicína) ucelený a nadějný systém pomoci umírajícím a jejich okolí. Otázka: Co by měli zdravotníci dělat, když je použití prostředků k zachování života zbytečné? Ochrana lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících (Charta umírajících) viz Haškovcová, s Dolista, J.: Důstojnost umírajícího, in: Kontakt, 4, 2002, s Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2002 O Connor, M., Aranda, S.: Paliativní péče. Pro sestry všech oborů. Grada Publishing, Praha 2005 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000
6 5. Výklad deklarace lidských práv - seznámit studenty s otázkou pojetí lidských práv, jak se historicky vyvíjelo od Velké listiny svobod (Magna charta libertatum) v r až po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté Valným shromážděním OSN v Paříži 10. prosince v historickém přehledu s důrazem na společenský vývoj v 18. století prezentovat snahy jednotlivců a společnosti zabezpečit každému jedinci takové životní podmínky, jaké odpovídají jeho schopnostem, přáním, vlohám, snahám a rozumu - vysvětlit vybrané postuláty Všeobecné deklarace lidských práv, jež souvisejí s otázkou lidské důstojnosti, svobody, práv a povinností, odpovědnosti za vlastní činy apod. Klíčová slova: Všeobecná deklarace lidských práv svoboda povinnost odpovědnost důstojnost Pojem lidských práv jako historicky se vyvíjející problém. Vztah práv a povinností. Všeobecná deklarace lidských práv z r jako historický mezník. Právo ochrany osoby před vměšováním se ostatních jako nezbytný předpoklad pracovníka v pomáhající profesi pod rouškou snahy o bezpečí a zajištění ochrany může docházet k vměšování a manipulaci. Otázka respektu k právu jedince na sebeurčení v myšlení a jednání znamená uznání rovnosti a důstojnosti všech lidí. Charakteristika lidské svobody v souvislosti s vůlí, jednáním, rozumem a poznáním. Viz Jankovský, J.: Svoboda je již ze své podstaty spjata s možností volby (chtěním), jež se uskutečňuje na základě poznání. Člověk se díky svému poznání orientuje ve světě, posuzuje různé možnosti, klady a zápory, mnohdy i kalkuluje, až zvolí alternativu a přijme rozhodnutí. Je to proces jeho seberealizace, kde hraje významnou úlohu rozum i vůle. Coreth, E.: Co je člověk? Zvon, Praha 1994 Fay, B.: Stučasná filozofie sociálních věd, Slon, Praha 2002 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Skoblík, J.: Přehled křesťanské etiky, Karolinum, Praha 1997 Šimák, M.: Lidská práva od historie do současnosti, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, 1-2, s Utrpení člověka a příspěvek filozofie k jejímu zmírnění - zdůraznit otázku smyslu lidského života, jemuž se dostává pozornosti především v mezních životních situacích, a z něho vyplývající smysl lidského utrpení
7 - otázka lidského utrpení jednak z filozofického hlediska (obecně), jednak z nejrůznějších úhlů pohledu (náboženského, mediciálního aj.) - problematika života a smrti z hlediska filozofické antropologie Klíčová slova: smysl života utrpení osud smrt pastorační péče Otázka smyslu života, jak jej chápe filozofická antropologie (viz Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, s ): Z hlediska lidství (humanity) může být smysl života spatřován v sebezdokonalování, potlačování konzumního způsobu života, v rozvíjení tvůrčího přístupu k životu a vyhnutím se extrémům krajního individualismu=negování všeho společenského (s. 165). Ze smyslu života vyplývá i smysl lidského utrpení. Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, s. 126: Současnost preferuje jednoznačně zdraví, mládí, úspěch a výkon. Kvalita života se odvíjí právě od těchto hodnot, a proto také jakékoliv odkazy na význam utrpení, bolesti a nemoci pro osobní růst každého jednotlivého člověka jsou považovány téměř za nepatřičné. Otázka: Co nám v souvislosti s konečností života může poskytnout pocit naplnění? Pastorační péče jako duchovní péče neomezující se pouze na praktikující věřící a poskytovaná jenom duchovními. Pastorační péče jako projev holistického pojetí lidské bytosti. Pastorační péče jako doprovázení nemocných a umírajících, jako zmírňování jejich utrpení (viz Jankovský, s ). Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2002 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno Stáří a smrt jako filozofický problém - stáří je prezentováno jako jedno z vývojových stadií lidské existence, jež má své světlé i stinné stránky, a předznamenává finalitu lidského života - smrt jako filozofický problém - prezentována je problematika smrti během historického vývoje lidské společnosti, smrt jako námět uměleckého díla, vymezeny z tohoto hlediska jsou fenomény eutanázie a sebevraždy a jejich filozoficko-etický rozměr Klíčová slova: finalita života stáří smrt eutanázie sebevražda
8 Smrt jako úděl člověka. Vývoj názorů na smrt (posmrtný život, převtělování apod.). Historický vývoj pohledu na smrt (viz Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999). Smrt a nesmrtelnost základní myšlenkové modely v dějinách metafyziky (viz Scherer, G.: Smrt jako filozofický problém, s ) Vždyť nikdo neví, není-li snad smrt pro člověka vůbec největším dobrem, a přece se jí lidé bojí, jako by určitě věděli, že je největším zlem. Není to právě ta odsouzeníhodná nevědomost, že si totiž člověk myslí, že ví to, co neví? (Platon, Obrana Sokratova). Chápání života jako jedinečné příležitosti, osobního, nezaměnitelného poslání. Materiální hodnoty v kontrastu s hodnotami prožívání v konfrontaci se smrtí. Problematika smrti ve společnosti vědecko-technického pokroku (viz Scherer, G.: Smrt jako filozofický problém, s ). Vysvětlení pojmů: eutanázie (aktivní, pasivní, nevyžádaná, nedobrovolná), DNR (do not resuscitate), dystanázie, Liwing will, asistovaná sebevražda, prenatální eutanázie, sociální eutanázie aj. (viz Haškovcová, H.: Lékařská etika, s ). Argumenty pro eutanázii. Argumenty proti eutanázii. Faktory ovlivňující úvahy na téma eutanázie. Eutanázie jako etický problém (Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, s ). Hodnocení aktu sebevraždy v antické společnosti, vliv křesťanství na postoj k sebevraždě, názor osvícenství a v novověku (viz Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, s ). Suicidální jednání v různých fázích vývoje lidského jedince. Sebevražda jako ztráta smyslu života. Otázky: Co je smrt? Co o ní víme? Víme-li, že musíme zemřít, jaký k ní máme vztah? Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999 Haškovcová, H.: Fenomén stáří, Panorama, Praha 1992 Haškovcová, H.: Thanatologie, Galén, Praha 2000 Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Kübler-Ross, E.: Odpovědi na otázky smrti a umírání, Praha 1995 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Schrerer, G.: Smrt jako filosofický problém, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005 Šimek, J. Špalek, V.: Filozofické základy lékařské etiky, Grada Publishing, Praha Etické filozofické systémy a jejich použití pro službu nemocným a osobám s postižením - naučit studenty chápat problémy člověka s postižením a zdůraznit, že v popředí zájmu nemá být jeho postižení, ale člověk jako takový
9 - svoboda jako nezávislost v kontextu problematiky jedinců se zdravotním znevýhodněním Klíčová slova: člověk se zdravotním znevýhodněním handicapovaný jedinec V případě postiženého člověka jde v prvé řadě o problém člověka jako takového a až následně o jeho handicap: Současnému pojetí péče a zejména v rámci pedagogické rehabilitace odpovídá vnímání postižení jakožto dimenze rozměru života. (Jankovský) V případě postižení se nejedná o určitou kategorizaci člověka, ale o jednu z možných dimenzí života. Vysoká míra tolerance multikulturní společnosti může pomoci chápat odlišnost ne jako něco špatného, nýbrž jiného, stejně opravňujícího k plnohodnotné existenci. K problému může hodně říci prostřednictvím svých postojů multikulturní filozofie společenských věd, jež pozitivně nahlíží na vztah odlišnosti či rozdílnosti: Stejnost a rozdílnost se potřebují. Tím, čím jsme, jsme díky vztahům s jinými. Vždyť osobní identita se utváří vždy v dialogu. Pokud jedinec nerozumí sob, nemůže rozumět ani druhým. Sebevědomí je dáno rozsahem našeho poznání jiných existencí. (Fay, B.: Současná filosofie sociálních věd, s ) Jednotlivé etapy vývoje lidské společnosti v přístupu k jedincům se zdravotním znevýhodněním (podle Jesenského, J.: Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Karolinum, Praha 2000): 1. represe a lhostejnost raný a střední starověk 2. utilizační postoj starověk 3. charitativní postoj - středověk 4. humánně filantropický postoj renesance 5. altruisticko-segregační postoj osvícenství 6. rehabilitačně emancipační postoj 19. a 20. stol. 7. preventivně integrační postoj konec 20. století Fay, B.: Současná filosofie sociálních věd, Slon, Praha 2002 Henriksen, J. O. Vetlesen, A. J.: Blízké a vzdálené. Etické teorie a principy práce s lidmi. Albert, Brno-Boskovice 2000 Jankovský, J.: Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, somatopedická a psychologická hlediska, Triton, Praha 2001 Jesenský, J.: Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Karolinum, Praha Analýza práv pacientů a jejich filozofické zdůvodnění - prezentace pacienta jako partnera lékaře v léčebném procesu s kodifikovanými právy a povinnostmi
10 - seznámení s etickým kodexem Práva pacientů, jehož definitivní verzi vyhlásila CEK MZ ČR dne , jeho genezí a filozofií Klíčová slova: pacient lékař etický kodex Práva pacientů Lékař jako veřejná osoba s možností morálního hodnocení ze strany kolegů, pacientů a veřejnosti se ve své činnosti řídí deontologickým (etickým, povinnostním) kodexem, počínaje požadavky Hippokratovými. Z tohoto hlediska je etický kodex práv pacientů novinkou a řeší věky tolerovanou asymetrii vzájemného vztahu mezi lékařem a pacientem. Souvislost s přechodem od paternalistického vztahu lékaře k pacientovi k vzájemnému partnerství (viz Haškovcová, H.: Lékařská etika, s ). Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese, Portál, Praha 1997 Munzarová, M.: Co všechno nemocný musí (smí, má) vědět? Prakt. lékař, 78, 1998, 10, s Stolínová, J. Mach, J.: Právní odpovědnost v medicíně. Galén, Praha Výchovné aspekty vyplývající z filozofické etiky - pomoci odstranit nejasnosti při zaujímání etických postojů, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty - upozornit na etické otázky související s působením v sociální sféře - zdůraznit spontaneitu prosociálního jednání, respekt k prospěchu jiných: ochota pomoci, empatie, schopnost sdílet cizí problémy apod. - vztah člověka k sobě samému - vztah člověka k okolnímu světu - vztah člověka k životu Klíčová slova: výchova osoba osobnost sebevýchova sebevědomí charakterové rysy sociální prostředí enviromentální etika Otázka porozumění sami sobě je základním předpokladem porozumění jiným. Z tohoto hlediska je významný vztah mezi individualizací člověka (jedinečností) na jedné straně a jeho socializací (začleněním do lidské společnosti) na straně druhé (viz Jankovský, J., s ). Cílem výchovy v etice je mj. zformovat osobnost (viz Tournier, P.: Osoba a osobnost) a vnímat ji jako bio-psycho-duchovní bytost, jež se projevuje rozhodováním, hodnotovou orientací, zacílením a zakotvením života.
11 Sebepoznání a sebepojetí. Sebevýchova (autoregulace) člověka. Předpokladem sebevýchovy je sebepoznání reflexe a sebereflexe. Východiskem je získání nebo posílení sebevědomí. Charakterové rysy jako vlastnosti označující chování jednak vůči sobě samému a jednak vůči ostatním lidem. Vztah člověka k okolnímu světu (viz Jankovský, J., s ). Člověk a sociální prostředí (viz Jankovský, J., s ). Vztah člověka k přírodě (viz Jankovský, J., s ). Ekologická (enviromentální) etika jako: soubor zásad a pravidel, která člověku naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování se vším mimolidským světem. (Kohák, E., s. 16; Thomasma David C., Kushnerová, T., s ) Ekologie hlubinného ztotožnění (viz Kohák, E., s ). Brezinka, W.: Filozofické základy výchovy, Praha 1996 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Kohák, E.: Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky, Slon, Praha 2002 Librová, H.: Pestří a zelení : kapitoly o dobrovolné skromnosti, Veronica Hnutí DUHA, Brno 1994 Lorenz, K.: 8 smrtelných hříchů, Panorama, Praha 1990 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000 Tournier, P.: Osoba a osobnost, Návrat domů, Praha Názorová pluralita na život a svět a její hranice - naučit studenty chápat vztah k životu jako k hodnotě nejvyšší a v celém jeho spektru (včetně slabých, nemocných, postižených apod.) - smysl a hodnota lidského života se projevuje ve vztahu k ostatním lidem odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život druhých je jejich nejvlastnějším obsahem Klíčová slova: člověk život bioetika úcta k životu těhotenství interrupce transplantace orgánů asistovaná reprodukce Smysl a hodnota lidského života se projevuje ve vztahu k ostatním lidem. Podstatou člověka je jeho lidství. Člověka člověkem činí integrita animality na jedné straně a transcendentality na straně druhé. Nejvlastnějším obsahem smyslu a hodnoty lidského života je odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život druhých. Bioetika jako systematické studium lidského chování v oblasti vědy v oborech dotýkajících se života a péče o lidské zdraví (viz Dolista, J. Vurm,
12 V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004). Taktéž Jankovský, J., s ). Interrupce (viz Haškovcová, H., s ) Dolista, J. Vurm, V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy problémy v lékařství, MF, Praha Filozofické pojetí dobra a zla ve zdravotně sociální problematice - na pozadí základních etických pojmů prezentovat otázku dobra a zla v etice filozofický základ etických dilemat ve zdravotnictví - prezentace základní pojmové struktury etiky - faktory, které ovlivňují formování morálních zásad obecně a ve zdravotnictví jako oblasti praktické (aplikované) morálky Klíčová slova: dobro zlo morálka mravnost svědomí svoboda norma zákon autorita moc Co tvoří jednání morálně významným? Struktura základních pojmů obecné etiky, jejich vzájemný vztah: morálka, mravnost, svědomí, svoboda, dobro, zlo apod. Požadavky: lidské chování, racionální myšlení, svoboda a zároveň odpovědnost (viz Thompson, M., s ). Základní teze: Abychom porozuměli etice, potřebujeme dostatečnou svobodu jednat a za své jednání převzít odpovědnost. Absolutní a relativní mravní principy. Skutečné zlo. Vliv rozmanitých společenských a kulturních podmínek na mravní hodnocení chování. Otázka: Lze v multietnické a multikulturní společnosti obhájit absolutistická mravní pravidla? (Zdůvodnit) Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 1994 Hartmann, N.: Struktura etického fenoménu, Academia Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha2004
13 13. Filozofické pojetí člověka a kvality života - prezentovat studentům filozofické pojetí člověka a problém kvality života v případě osob se zdravotním znevýhodněním - problém kvality života z hlediska filozofické antropologie - problém kvality života osob se zdravotním znevýhodněním Aspekty kvality života z hlediska filozofické antropologie. Souvislosti, které determinují proces sociální integrace osob se zdravotním znevýhodněním. Jeho složka sociální, psychologická a biologická. Myšlenkové modely, které se v těchto případech objevují v postojích majority vůči handicapované minoritě. Psychologie handicapu. Kvalita života seniorů (viz Mohylová, D.). Mohylová, D.: Kvalita života seniorů žijících v různém sociálním prostředí, in: Kontakt, Vol. V, 2003, 4, s Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Payne, J. a kol.: Kvalita života a zdraví, Triton, Praha 2005 Prázdná, R.: Faktory determinující proces společenské integrace osob se zdravotním znevýhodněním, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, č. 1-2, s Sapík, M.: Filosofická antropologie a její perspektivy v etice, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, č. 1-2, s Vybraná současná filozofická témata se zaměřením na práci ve zdravotnictví - reagovat v závěru kurzu na aktuální problémy ve zdravotnictví, nebo v sociální sféře obecně, a pokusit se je interpretovat (vysvětlit) z filozofického hlediska - jako modelový příklad lze uvést např. vztah etiky a lékařského výzkumu Etika jako odborná disciplína zabývající se problematikou možnosti. Filozofická podstata experimentu v medicíně a její úskalí. Historický exkurz diskreditace lékařské profese za druhé světové války (pokusy na vězních, eutanázie apod.). Stručný vývoj lékařské etiky od hippokratovského období do přijetí Helsinské deklarace v říjnu Filozofické aspekty tohoto dokumentu. Základní principy lékařského výzkumu na pozadí etiky ve vědecké práci obecně. Etické komise.
14 Dolista, J. Vurm, V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 Munzarová, M.: Lékařský výzkum a etika, Grada Publishing, Praha 2005 Munzarová, M.: Problematika lékařského výzkumu s účastí lidských subjektů, Vnitřní lékařství, 47, 2001, č. 10, s Novotný, J.: Potrebujeme aj v súčasnosti etiku a bioetiku v medicíne, diagnostike a terapii?, in: Kontakt, Vol. VI, 2004, 3, s Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy problémy v lékařství, MF, Praha 2000 Semináře: 1. Předmět sociální filozofie - uplatňování aspektů sociální filozofie v praxi pomáhajících profesí - seminární formou za aktivní účasti studentů probrat nejvýznamnější sociální aspekty filozofické antropologie Klíčová slova: sociální filozofie sociální práce pomáhající profese dobrovolnictví Seznámení se s Etickým kodexem sociálních pracovníků, jeho filozofickým podtextem, uplatněním v praxi. Na základě podnětů studentů probrat otázku dilematičnosti etických zásad. Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Semrádová, I.: Úvod do etiky, Hradec Králové 1998 Prameny: Mezinárodní etický kodex sociální práce Etický kodex sociálních pracovníků ČR 2. Vztahy mezi jednotlivcem a společností 3. Vztahy sociální filozofie a etiky, ideologie, náboženství, politiky a práva - Jaké jsou možnosti a perspektivy nekonfliktního (ideálního) soužití budoucích multikulturních společenských celků? (na základě poznatků z přednášek a nastudované literatury)
15 - Jakou úlohu mají v perspektivě vzájemného nekonfliktního (ideálního) soužití takové fenomény jako právo, umění, věda apod.? (studenti: na základě poznatků z přednášek, nastudované literatury, příp. vlastní zkušenosti) - probrat seminární formou hypotetické i faktické možnosti fungování etických zásad v multietnické a multikulturní společnosti - úloha a funkce náboženství, práva, vědy, umění apod. v nekonfliktní (ideální) koexistenci etnik v multikulturní společnosti Klíčová slova: sociální filozofie multikulturní společnost multietnická společnost individualita Charakteristika multietnické a multikulturní společnosti a její perspektiva, její zdravotně sociální problematika (panelová diskuse (konfrontace), kde jsou studenti rozdělen na zastánce a odpůrce dané problematiky a přicházejí s nejrůznějšími argumenty, jimiž se snaží podpořit své, mnohdy vizionářské či přehnaně pesimistické vize) Tretera, I.: Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaléta k Rousseauovi, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s Morálka základní pojmy a vztahy - zvýraznit potřebu vědomého zformování morální úrovně pracovníka v sociální sféře (pomáhající profesi) - s pomocí auditoria se pokusit zformulovat požadavky vyhovující současným požadavkům na morální úroveň společnosti - morální úroveň pracovníka v pomáhající profesi (sociální sféře) Klíčová slova: morálka morální úroveň profesní etika etické kodexy V diskusi na základě prostudované literatury sestavit model výchozích morálních postojů pracovníka v pomáhající profesi. Otázka řešení etických dilemat (příklady z praxe). Slováčková, B. Slováček, L.: Příspěvek k biologickým filozofickým a teologickým aspektům morálky, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, s Duka, D.: Náboženský základ pojmu Evropa v kontextu 20. století, in: Ganthaler, H. (ed.) Morální konflikty v dnešní Evropě, Univerzita Palackého, Olomouc 1997, s
16 5. Mravní jednání v dějinách myšlení - mravní stránka ve vývoji evropského myšlení jako významný aspekt formování společnosti - seznámení studentů s nejvýznamnějšími etapami vývoje názorů na otázku individuální i kolektivní mravnosti ve vývoji evropského filozofického myšlení Klíčová slova: mravní jednání dějiny evropského myšlení Vývoj a dominantní principy etiky a morálních zásad v antice, středověku, novověku a ve 20. století. Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha 2004 Tretera, I.: Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaléta k Rousseauovi, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s Filozofické pojetí dobra a zla - na pozadí základních etických pojmů prezentovat otázku dobra a zla - pojem dobra a zla, jejich původ - inklinace k dobru a zlu Klíčová slova: dobro zlo morálka mravnost svědomí Proces vzniku zla v lidském nitru. Překonání zla. Dobro a zlo jako námět uměleckého díla. Motivace (morálního/nemorálního) lidského jednání. Otázky: Platí ještě, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 1994 Hartmann, N.: Struktura etického fenoménu, Academia Příkaský, Jiljí V.: Učebnice základů etiky, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2000 Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha Stáří a smrt z aspektu filozofického
17 - charakteristika stáří a smrti jako nevyhnutelných aspektů lidské existence - historický vývoj nejrůznějších názorů na smrt - posmrtná existence a její nejrůznější projevy Klíčová slova: stáří smrt Základní orientace v problematice názorů na konec lidského života: např. zkrocená smrt, vlastní smrt, smrt jiného, smrt zakázaná. Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999 Haškovcová, H.: Fenomén stáří, Panorama, Praha 1992 Haškovcová, H.: Thanatologie, Galén, Praha 2000 Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Kübler-Ross, E.: Odpovědi na otázky smrti a umírání, Praha 1995 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Schrerer, G.: Smrt jako filosofický problém, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005 Šimek, J. Špalek, V.: Filozofické základy lékařské etiky, Grada Publishing, Praha2003
FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ oboru Sociální
VíceETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI oboru Sociální
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceEtická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8
Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje
VíceFILOSOFIE VÝCHOVY. Úvod do předmětu 2013/2014. Mgr. Eva Dvořáková Kaněčková ÚPSS PdF UP v Olomouci
FILOSOFIE VÝCHOVY Úvod do předmětu 2013/2014 Mgr. Eva Dvořáková Kaněčková ÚPSS PdF UP v Olomouci Eva.kaneckova@upol.cz Úvod do předmětu Jaké jsou Vaše představy a očekávání od předmětu? K čemu tento předmět
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VícePALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VíceINSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program
INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční
VíceOšetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená
VíceMaturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018
Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary
Více1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?... 13
OBSAH 1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?.......................... 13 Proč je etika tak sporná'?.................................. 13 Co znamená osobní svoboda'?.............................. 14 Svoboda a spravedlnost....................................
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová Společensko-vědní seminář je volitelný předmět v časové dotaci 1 hodiny týdně.
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Kombinovaná PŘEDMĚT: OBECNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VícePC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
VíceEtika v sociální práci
Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy
VíceZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceHumanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VícePROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI
PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceMetody sociální práce. PhDr. Jana Novotná
Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj
VíceKvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot. Mgr. Monika Flídrová
Kvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot Mgr. Monika Flídrová Cíle 1) uvést do problematiky hledání identity sociální práce 2) představit některá již definovaná východiska
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika
VíceHusitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Státní závěrečná zkouška (magisterská) Psychosociální studia: sociální práce Tematické okruhy: 1. a) Vymezení sociální práce. Pojmy, cíle, metody,
VíceSPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ
SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální
VíceZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,
Více4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH
4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis
VíceHumanitní základy lékařství
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Humanitní základy lékařství Napsal uživatel Marie Havlová dne 7. Červen 2012-0:00. V zimním semestru dvouhodinová
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VícePéče o těžce nemocného a umírajícího v domácí hospicové péči z pohledu pečujícího
Krajská vědecká knihovna v Liberci, příspěvková organizace, Rumjancevova 1362/1, 460 35 Liberec 1 tel. +420-482 412 133; www.kvkli.cz ; library@kvkli.cz R e š e r š e (Dokumentografická jednorázová rešerše)
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceStřední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby
Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Sociální politika Chudoba a sociální vyloučení Zdravotní politika Vzdělávací politika Sociální služby Sociální pracovník Sociální práce u seniorů Senior v
VíceHospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)
Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
VíceFakulta humanitních studií
Fakulta humanitních studií Cesty k filosofii I, II Mgr. Richard Zika, Ph.D. Člověk a náboženství I, II Interpretování filosofických textů (Descartes, Hobbes, Anselm, Platón a další). Mgr. Ondřej Skripnik
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VícePřírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti
I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako
Více- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění
Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského
VíceVzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.
Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030
VíceUniverzalismus v etice jako problém
VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1.
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1. ročník Název předmětu: Kulturní a sociální antropologie (vybrané kapitoly) Vyučující: MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Číslo předmětu: 1274 Semestr:
VíceOčekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života
Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceHumanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství
Humanizace ve vzdělávání 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství 14. -16. století (Montaigne, Bacon) antischolastické hnutí, hnutí rozvíjející kritičnost a tvořivost
VíceTéma č. 2 etika ve zdravotnictví
Téma č. 2 etika ve zdravotnictví Historie Poznání, že duše lidská, duch lidský je cennější než lidské tělo základ etiky následovníka Platonova Aristotela /384 322/ Spojuje 2 vůdčí myšlenky řecké etiky
VíceStručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceKATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016
KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 Poznámka: V některých případech jde spíše o tematický rámec, tedy konkrétní téma bude vyprofilováno
VíceFILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B
FILOZOFIE Oddíl E učební osnovy VIII.10.B Charakteristika předmětu: FILOZOFIE ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět filozofie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost (vzdělávací
VíceGymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590. Příloha č. 4 ke Školnímu vzdělávacímu programu č. j. 97/2014/Km.
, T. G. Masaryka 590 Příloha č. 4 ke Školnímu vzdělávacímu programu č. j. 97/2014/Km. 1 Integrace obsahů vzdělávacích oborů (oblastí) 1.1 Nižší stupeň osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast Vzdělávací okruh
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceDoprovázení umírajících a pozůstalých
Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský
VíceZáklady společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA G5 Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat; uvede příklady faktorů, které ovlivňují
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství
Vícepředstavy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.
Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)
VícePLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA
Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VíceZáklady společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VícePASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková
PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceZákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 7. ROČNÍK Člověk a morálka zná rozdíly mezi morální a právní normou, umí co je mravnost na příkladech
VícePLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA
Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina II (skup. E, F, G, I) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceJe zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová
Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala
VícePrůvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách
Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Certifikace, vytvořená na základě švýcarského modelu, se zaměřuje na nastavení paliativního přístupu v pobytových sociálních službách
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceOšetřovatelská péče v komunitní a domácí péči
Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA )
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ( zpracovaný podle RVP ZV) ŠKOLA PRO KAŽDÉHO Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a kultura, Člověk a práce ( ETICKÁ
Více4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo
Více8. Průřezová témata. Součást výuky ve všech předmětech
8. Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální A Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník V předmětu
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VícePaliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová
Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
Více7. Občanská výchova 81
7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova
VíceHusitská teologická fakulta Univerzity Karlovy
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy Státní závěrečná zkouška (bakalářská) Sociální práce Tematické okruhy: 1. a) Vymezení předmětu sociální práce. Dějiny charitativní činnosti starověk, středověk,
Více