Aktuální oblasti výzkumu digitálních knihoven
|
|
- Erik Müller
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Aktuální oblasti výzkumu digitálních knihoven Miroslav Bartošek, ÚVT MU INFOS 2003 Motto: In Computer Science, if it works, it s not research. (Dan Greenstein) 1. Co jsou to digitální knihovny Přestože digitální knihovny (Digital Libraries, DL) patří zhruba od poloviny devadesátých let mezi pojmy velmi frekventované, není vždy úplně zřejmé, co všechno si pod tímto termínem vlastně představit. Jeho přesné a jednoznačné vymezení je obtížné a dá se říci, že digitální knihovny představují spíše zastřešující pojem pro velmi širokou škálu aktivit a technologií souvisejících s moderními přístupy pro získávání, zpracování a zpřístupnění digitálních informací. Pro ilustraci uveďme tři z mnoha desítek existujících definic, z nichž každá akcentuje jiné aspekty digitálních knihoven: Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě. [2] Tato definice pochází z počítačového prostředí a zdůrazňuje, že digitální informace samy o sobě ještě žádnou digitální knihovnu netvoří, klíčovými aspekty jsou správa (udržování) sbírky digitálních informací, poskytované služby a vzdálený přístup prostřednictvím počítačové sítě. Digitální knihovna je cílená sbírka digitálních objektů, zahrnující objekty textové, vizuální a zvukové, spolu s metodami pro jejich zpřístupnění a získávání, stejně jako pro výběr, organizaci a uchovávání. [3] Vymezení pocházející od autorů systému Greenstone [4], jednoho z nejznámějších a široce využívaných nekomerčních softwarových systémů pro digitální knihovny. Zdůrazňuje rozmanitost typů digitálních objektů uložených v digitální knihovně, cílenost digitální knihovny (zaměření na určitou oblast), uživatelský přístup a organizační aspekty. Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. [5] Poslední definice pochází z knihovního prostředí a pohlíží na digitální knihovny jako na instituce svého druhu zajišťujících systematickou organizaci a dlouhodobé uchovávání digitálních sbírek; připomíná, že každá digitální knihovna je vytvářena a slouží pro potřeby určité konkrétní komunity uživatelů. Z většiny definic a vymezení vyplývají určité společné základní znaky digitálních knihoven: klíčovou otázkou není digitalizace fyzického materiálu, nýbrž organizace elektronické sbírky 1
2 digitální knihovna se obvykle nechápe jako jedna uzavřená entita (pro zdůraznění tohoto aspektu mnozí autoři používají zásadně množné číslo Digital Libraries) informační zdroje tvořící obsah digitální knihovny jsou heterogenní (různorodé způsobem uložení-organizací-správou objektů a použitými platformami), dynamické (začleňováním a vyřazováním komponent do/ze struktury DL) a multimediální (povahou dat) praktická realizace digitálních knihoven vyžaduje technologie pro propojení různých (autonomně spravovaných) informačních komponent toto propojení musí být pro uživatele transparentní cílem je zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení. 2. Oblasti výzkumu digitálních knihoven Hlavní oblasti výzkumu a praxe digitálních knihoven lze schématicky znázornit následujícím obrázkem (adaptováno dle [6]): budování sbírek digitalizace born digital sklízení obecný rámec a architektura DL intelektuální vlastnictví & ekonomika vícejazyčný přístup k informacím metadata interoperabilita globální vyhledávání zdrojů zobecněný model dokumentu dlouhodobé uchovávání digitální informace 2
3 Jak jsme již zdůraznili v úvodu, představují digitální knihovny zastřešující pojem. Problematika digitálních knihoven a aspekty jejich realizace jsou totiž natolik široké, že s trochou nadsázky se dá říci, že pod tento pojem lze schovat téměř cokoliv z mnoha klasických oblastí počítačové vědy (databáze, informační systémy, umělá inteligence, počítačové sítě, bezpečnost), ale navíc i řady informačně orientovaných aspektů mnoha společenských věd (z knihovní a informační vědy, práva, ekonomie, sociologie, psychologie, lingvistiky). Aniž bychom si činili nárok na úplnost témat a výzkumných směrů, pokusme se v onom širokém záběru digitálních knihoven vytipovat (alespoň dle našeho názoru) ty nejzajímavější, které přispívají k budování obecné systémové infrastruktury digitálních knihoven. 2.1 Budování digitálních sbírek Ačkoliv problematika vytváření vlastního obsahu digitálních knihoven bývá dnes považována spíše již za rutinní záležitost praxe a zejména téma digitalizace (existujících) fyzických sbírek se z pohledu vědy může jevit jako nepříliš zajímavé, objevuje se i v této praktické oblasti řada nových zajímavých výzkumných témat. Jedny z nich souvisí se začleňováním digitálních objektů vzniklých jen a pouze v digitální podobě (born digital), bez jakékoliv materiální předlohy a často ve velmi speciálních formátech a podobách. Speciálním případem borndigital digitálních knihoven jsou pre-print archivy představující novou formu efektivního (rychlého a bezplatného) šíření informací v oblasti vědeckého publikování; nejznámějším představitelem je systém ArXiv.org [7]. Další témata vychází z konvergence digitálních knihoven a Internetovských vyhledávačů. Jako příklad uveďme systém pro automatickou tvorbu citačních digitálních knihoven ResearchIndex [8], a projekt WebBase [9] Stanfordské univerzity zaměřený na výzkum efektivní infrastruktury (sklízení, ukládání, indexace, dotazování) velmi velkých nebo naopak malých vysoce kvalitních a přesně cílených sklízených digitálních knihoven webových zdrojů (připomeňme v této souvislosti, že populární Internetovský vyhledávač Google [34] je rovněž výsledkem výzkumu digitálních knihoven na Stanfordské univerzitě). Do oblasti sklízených digitálních knihoven patří i bouřlivě se rozvíjející projekty zaměřené na archivaci webu připomeňme alespoň systém Internet Archive [10] a na národní úrovni český projekt WebArchiv [11] čerpající z pozoruhodných výsledků dosažených v obdobných projektech v evropských severských zemích. 2.2 Obecný rámec a architektura digitálních knihoven Výzkum v této oblasti je veden snahou o vytvoření jakéhosi jednotného referenčního modelu digitálních knihoven potřebného pro formalizaci představ o fungování a funkcích obecné digitální knihovny (popis komponent, služeb a vztahů), pro identifikaci potřebné podpůrné systémové infrastruktury a také pro ustanovení jednotného slovníku. Dnes již téměř klasickou práci z této oblasti představuje Kahn-Willenského obecný rámec [12], [13] definující základní komponenty a strukturalizaci digitální knihovny (digitální objekt, repozitář, repozitářový protokol, globální identifikační schéma, vyhledávací subsystém, apod.), rozpracovaný v mnoha teoretických pracích zejména na Cornellově univerzitě a aplikovaný například v rámci amerického programu National DL Project Kongresové knihovny. Nejnovější rozpracování této architektury představuje systém FEDORA (Flexible Extensible Digital Object and Repository Architecture) vyvinutý na Cornellově univerzitě; v současné době je tento systém adaptován a implementován pod označením new FEDORA [14] na univerzitě ve Virginii s cílem dosáhnout plného využití webových technologií a nabídnout veřejnosti 3
4 moderní flexibilní, otevřený, interoperabilní open-source systém pro realizaci i velmi rozsáhlých digitálních knihoven. Z alternativních přístupů zmiňme alespoň 5S-model (Societies, Scenarios, Spaces, Structures, Streams), obecnou formální teorii pro popis digitálních knihoven [15]. Z dílny stejných autorů pochází nejnovější návrhy architektury ODL Open Digital Libraries [16], [17], postavené na integraci komponent digitální knihovny prostřednictvím jednoduchého rozšířeného protokolu PMH (Protocol for Metadata Harvesting), navrženého původně pro iniciativu otevřených archívů OAI. 2.3 Globální persistentní identifikace digitálních objektů Jádrem každé globální systémové infrastruktury je vždy vhodný identifikační systém umožňující pojmenovávání a identifikaci objektů splňující řadu požadavků: jména či identifikátory musí být globálně (celosvětově) jednoznačné, nezávislé na umístění popisovaného objektu, persistentní (trvanlivé po neomezenou dobu), škálovatelné (použitelné na libovolně jemné či hrubé úrovni popisu), a především resolvovatelné (musí existovat síťová infrastruktura, která pro zadaný identifikátor vrátí buď objekt samotný nebo aktuální informace o objektu, jeho umístění a dostupnosti). Vývoj a výzkum v oblasti identifikátorů je veden jednak v rámci klasických knihovnických schémat, jednak v rámci ryze digitálního prostředí. Příkladem vývoje klasických knihovnických identifikátorů je na jedné straně ISBN, které v důsledku exponenciálního nárůstu používání pro identifikaci digitálních zdrojů spěje k brzkému vyčerpání prostoru dostupných volných čísel a vyžaduje urychlenou revizi, na druhé straně pak nově vznikající identifikátory pro zatím nepokryté typy informačních zdrojů (SICI a BICI pro komponenty seriálových či monografických dokumentů, ISTC pro textová díla, ISADN pro autority aj.) [18]. Vedle knihovnických identifikátorů vznikají identifikační systémy určené již přímo pro síťové digitální prostředí: naděje vkládané do nejobecnějšího řešení v podobě URN Uniform Resource Name [19] se zatím v praxi nenaplňují, zejména v důsledku obrovské náročnosti na zavedení celosvětového univerzálního resolučního systému a nejasnosti s jeho financováním. Tím se vytváří prostor pro vznik specializovaných schémat, která sice nenabízí univerzální řešení, ale přesto mohou dobře posloužit ve vybraných oblastech nasazení. Příkladem je systém handle [20] vyvinutý pro Kahn-Wilenského architekturu, persistentní URL PURL [21] nabízené společností OCLC jako levné a rychlé řešení zejména pro nenáročné aplikace, a komerční systém DOI Digital Object Identifier [22] rozvíjený na základě požadavků Asociace Amerických vydavatelů pro identifikaci komerčně obchodovatelných digitálních informačních zdrojů podléhajících copyrightu. 2.4 Metadata V samém centru pozornosti výzkumu digitálních knihoven jsou tři vzájemně se podmiňující komponenty: metadata, interoperabilita a globální vyhledávání zdrojů. V opravdu fungující globální digitální knihovně je zapotřebí metadat pro podporu interoperability, stejně jako interoperabilita metadat; aby bylo možné v systému digitálních knihoven vyhledávat, musí jednotlivé komponenty navzájem určitým způsobem kooperovat (být interoperabilní) a naopak dosažení vysokého stupně interoperability je podmíněno existencí globální vyhledávací infrastruktury. A tak dále. Metadata, neboli informace o informacích, představují věčné téma jak ve světe knihoven (připomeňme jen klasické katalogy), tak ve světě informačních technologií (databázová schémata, například). Oproti klasickým knihovním metadatům, která vznikají obvykle 4
5 jednotným způsobem s velkým podílem ruční práce vyškolených specialistů, a za účelem dosažení co nejúplnějšího popisu informačního zdroje, mají síťová metadata řadu odlišností: především bývají specializovaná (popisná, strukturální, administrativní, formátově závislá), úzce zaměřená na konkrétní použití (vyhledávání, ochrana duševního vlastnictví, hodnocení obsahu, dlouhodobé uchovávání, interoperabilita) a aplikační oblast (vědní disciplína, komunita uživatelů). Různých formátů síťových metadat je obrovské množství, stejně tak jako jejich použití a určení. Výzkum v oblasti metadat je možné rozdělit do dvou hlavních proudů: prvním z nich je návrh nových metadatových schémat pro konkrétní oblast použití (například Dublin Core [23] pro jednoduchý popis zdrojů za účelem jejich efektivnějšího vyhledání, TEI [24] pro značkování textových dokumentů s využitím SGML nebo XML, metadata na podporu dlouhodobého uchovávání digitální informace [25], INDECS [26] metadata na podporu e-commerce, ONIX [27] metadata pro elektronickou výměnu informací o produkci knižního průmyslu, aj.). Druhou oblast představuje určitá standardizace zápisu (s využitím formátu XML) a možnost propojování specializovaných a distribuovaných síťových metadat do složitějších metadatových struktur (např. systémy založené na RDF Resource Description Format [28] nebo meta-metadatové schéma METS [29]). 2.5 Interoperabilita a škálovatelnost Interoperabilitou bývá označována schopnost spolupráce mezi technicky různorodými a organizačně nezávislými komponentami (rozsáhlejšího) systému. Škálovatelnost označuje schopnost funkční kompozice systému do libovolně velkých celků. Existuje široké spektrum pohledů na interoperabilitu: od pouhého povrchního sjednocení na úrovni vzhledu a způsobu ovládání přes syntaktickou až po hlubokou sémantickou interoperabilitu, která předpokládá existenci inteligentních technologií schopných plně automatizovaně poskytovat jednotný pohled na různorodý informační obsah a služby i vnitřně velmi složitého informačního systému. V oblasti digitálních knihoven je rozvíjena řada přístupů k dosažení požadovaného stupně interoperability vyžadující různou míru koordinace. Na nejnižším stupni se nepředpokládá žádná explicitní spolupráce komponent (příkladem jsou webovské vyhledávače nebo již dříve zmíněný systém ResearchIndex). Běžnější přístup je založen na striktním uplatnění vhodného standardu a vytvoření federací digitálních knihoven typické jsou systémy založené na protokolu Z39.50 [30]. Nejnovější přístupy využívající sklízení metadat např. iniciativa otevřených archívů OAI [31] se snaží nahradit těžkotonážní protokoly typu Z39.50 (který sám o sobě se také dále rozvíjí v několika směrech) velmi jednoduchými standardy, které jsou velmi lehce implementovatelné a napomáhají vytváření rozsáhlých volně sdružených seskupení digitálních zdrojů. Nadějné výsledky přináší výzkum v oblasti automatického kontextově citlivého propojování informačních zdrojů (reference linking): připomeňme alespoň technologii SFX [32] využívající standard OpenURL pro předávaní metadat jako součást hypertextového odkazu. Velmi aktivní je také výzkum v oblasti ontologií (systémů konceptů a vztahů mezi nimi). Velký potenciál představují technologie vyvíjené W3C konsorciem [33] v oblasti webových služeb (jazyk pro popis webových služeb WSDL, protokol SOAP pro vzdálené volání procedur, WSIL mechanismus pro globální vyhledávání služeb, aj.). 2.6 Vyhledávání zdrojů Výzkumné aktivity v této oblasti lze rozčlenit do pěti podoblastí: organizace (každé řešení distribuovaného vyhledávání má nutně svůj organizační aspekt), systémy (infrastruktura podporující vyhledávání, navigaci, zprostředkovávání a získávání informací), digitální obsah (výběr informačních bází na logické úrovni, dotazovací jazyky pro netextové informační 5
6 zdroje, přechod od vyhledávání explicitních informací k získávání implicitních poznatků knowledge discovery), rozhraní (oblast human-computer interaction pro zadávání dotazů a prezentace/vizualizace výsledků, strojové porozumění záměrům uživatele, ale také naopak pro uživatelské pochopení procesů realizovaných systémem) a metriky (nástroje pro vyhodnocování efektivity různých řešení a přístupů). Dosavadní praxe potvrzuje, že i pouhé uplatnění hrubé výpočetní síly (bez aplikace speciálních postupů z oblasti umělé inteligence) může přinášet pozoruhodné výsledky při inteligentním vyhledávání, viz vyhledávač Google [34]. Další významný pokrok může přinést výzkum v oblasti sémantického webu [35],[36] usilující o rozšíření současného webu (představujícího úložiště dokumentů orientovaného na lidského uživatele) na globální síť dokumentů, kterým porozumí přímo počítač. Za pomocí sémanticky označkovaných strojově zpracovatelných dokumentů, RDF, ontologií, inteligentních softwarových agentů a dalších technologií slibuje sémantický web přinést kvalitativně novou celosvětovou informační infrastrukturu naplňující (a v mnohém překračující) i ty nejsmělejší vize digitálních knihoven. 2.7 Intelektuální vlastnictví a ekonomika Digitální knihovny nejsou zdaleka jen problémem technologickým; technický rámec digitálních knihoven vždy působí v určitém legislativním, ekonomickém a společenském kontextu. Přizpůsobení tohoto společenského kontextu tak, aby systém digitálních knihoven mohl efektivně a v globálním měřítku fungovat, je přitom záležitost mnohem složitější a časově náročnější než realizace vlastního technického řešení. Nejdůležitější komponenty, ekonomika a legislativa, se přitom úzce vzájemně ovlivňují a podmiňují [37]. Mezi základní otázky teorie a praxe digitální knihoven patří zejména: (1) funkce copyrightu v digitálním prostředí, tj. jak vybalancovat veřejné právo na přístup k informacím s oprávněnými ekonomickými zájmy autorů a vydavatelů [38], a (2) jak pokrýt nákladové položky v procesu vzniku, organizace, zpřístupňování a uchovávání digitální informace tak, aby byly zajištěny ekonomické podmínky dlouhodobé provozuschopnosti digitální knihovny. V ekonomické oblasti jsou zkoumány různé obchodní modely jak pro oblast otevřeného přístupu [39], kdy informační zdroje jsou z pohledu uživatelů k dispozici bezplatně (náklady ovšem hradí někdo jiný), tak i placený přístup (využívající různá platební schémata od předplatného, přes poplatky typu pay-by-use až po mikro-platby). Právní aspekty digitálních knihoven zahrnují nejen proces vytváření nové legislativy či zkoumání dopadu šíření a využívání zdrojů v digitální formě na oblast ochrany duševního vlastnictví, ale celý provázaný komplex otázek, kam patří také ochrana osobních údajů a ochrana soukromí, odpovědnost za obsah poskytovaných informací, otázky zodpovědnosti provozovatele systému za nelegální jednání jeho uživatelů a mnohé další. Intenzívně jsou zkoumány a rozvíjeny také technologie ochrany digitálních informací před neoprávněným přístupem a kopírováním (hw zámky, steganografie, šifrování digitálního obsahu, flickering, aj.). 2.8 Dlouhodobé uchovávání digitální informace Po četných negativních zkušenostech s rozpadajícími se tisky a ztracenými či zničenými fondy ve světě klasických knihoven se nástup digitálních technologií jevil jako dlouho očekávané definitivní řešení problému efektivní ochrany a trvalého uchování informací. Bity nestárnou, neznehodnocují se používáním či rozmnožováním, lze je snadno kopírovat v nezměněné kvalitě. Rychle se však ukázalo, že přes nesporné přínosy a výhody přináší přechod na digitální informační zdroje vážné problémy paradoxně právě z hlediska dlouhodobého uchovávání. Na vině je jednak relativně nedlouhá životnost nosičů digitální 6
7 informace, ale zejména velmi krátký a stále se zrychlující inovační cyklus digitálních technologií (v průměru zhruba 5 let). Situaci vystihuje citát z [40]: Digitální informace trvá věčně nebo 5 let, podle toho, co nastane dříve. Navzdory aktivnímu výzkumu v oblasti strategií pro dlouhodobé uchovávání (replikace, oživování, technické muzeum, migrace, emulace, konverze do analogové formy, aj.) není obecně současná situace z hlediska dlouholetého uchovávání digitální informace příznivá. Systematický koncepční přístup k problematice uchovávání zahrnující jak technické tak i organizační a systémové přístupy představuje referenční model OAIS Open Archival Information System [41]. Zajímavé projekty hraničící s intelektuálními cvičeními z oblasti opravdu dlouhodobého uchovávání (po dobu tisíciletí) shromažďuje nadace The Long Now [42] zmiňme alespoň projekt Rossetský disk usilující vytvořit trvalý lingvistický archív a překladatelský nástroj pro obnovu tisícovky soudobých jazyků ztracených v hluboké budoucnosti, a to metodou konverze do analogové formy: zaznamenáním obrazů až stovky tisíc stran lingvistických textů vyrytím do niklového disku (s životností několika tisíc let) prostřednictvím optické nanolitografie. 3. Závěr Existuje nepochybně řada dalších oblastí a nepřeberné množství výzkumných směrů, na které se v tomto přehledu nedostalo ať již z prostorových důvodů, anebo proto, že se nachází mimo oblast odborných zájmů autora. Přesto však věříme, že i tento stručný přehled poskytuje dostatečný obrázek jak o záběru a různorodosti výzkumu v oblasti digitálních knihoven, tak i jeho nejaktuálnějších trendech. Literatura a odkazy: 1. Greenstein, D.: Next Generation Digital Libraries? Keynote Address. In Proceedings of the Second ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries. ACM, Arms, W.Y.: Digital Libraries. MIT Press, Cambridge, ISBN Witten, I.H., Bainbridge, D.: How to Build a Digital Library. Morgan Kaufmann, ISBN Greenstone Digital Library Software Waters, D.J.: What are digital libraries? CLIR Issues, July/August Schauble, P., Smeaton, A.F. (Eds): A Research Agenda for Digital Libraries. Summary Report of the Series of Joint NSF-EU Working Groups on Future Directions For Digital Libraries Research. Brussels, October Též na 7. arxiv.org e-print archive ResearchIndex WebBase Project Internet Archive WebArchiv Kahn, R., Wilensky, R.: A Framework for Distributed Digital Object Services. Technical Report hdl:cnri.dlib/tn95-01, CNRI, May Arms, W.Y., Blanchi, C., Overly E.A.: An Architecture for Information in Digital Libraries. D-Lib Magazine, February
8 14. New FEDORA Project. University of Virginia S Model / 5S Language Suleman, H., Fox. E.: A Framework for Building Open Digital Libraries. D-Lib Magazine, December Open Digital Libraries Hakala, J.: Document Description and Access New Chalenges. In: CASLIN 2001, pracovní materiály ke konferenci. Knihovna Akademie věd ČR, Praha, (2001), Uniform Resource Names Handle System. CNRI PURL Persistent URL. OCLC DOI Digital Object Identifier Dublin Core Metadata Initiative Text Encoding Initiative A Metadata Framework to Support the Preservation of Digital Objects. OCLC/RLG Working Group on Preservation Metadata INDECS: Interoperability of Data in E-commerce Systems ONIX Product Information Standards RDF. W3C Consortium Metadata Encoding and Transmission Standard Z39.50 Agency. Library of Congress Open Archives Initiative SFX. ExLibris World Wide Web Consortium Google Semantic Web. WWW Consortium The Semantic Web Community Portal Intellectual Property and Economics Issues for Digital Libraries. A Framework for Future Research. EU-NSF Working Group on Intellectual Property and Economic Issues ECUP European Copyright User Platform. EBLIDA Arms, W.Y.: Economic Models for Open Access Publishing. imp Magazine, March Rothenberg, J.: Ensuring the Longevity of Digital Documents. Scientific American, January 1995 (Vol 272, No 1). Rozšířená verze z roku 1998 dostupná též na OAIS Reference Model. 1.pdf 42. The Long Now Foundation. 8
Technologie digitálních knihoven
Technologie digitálních knihoven Miroslav Bartošek ÚVT MU Brno bartosek@ics.muni.cz Úvod Computers in Libraries (Washington, 2006) Millenials Informace k dispozici OKAMŽITĚ, KDEKOLIV, KDYKOLIV a nejlépe
VíceSystémy pro tvorbu digitálních knihoven
Systémy pro tvorbu digitálních knihoven Vlastimil Krejčíř, krejcir@ics.muni.cz Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita, Brno INFORUM 2006, Praha Obsah přednášky Úvod Fedora DSpace EPrints CDSware
VíceDigitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha
Digitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha email: pokorny@ksi.mff.cuni.cz J. Pokorný, Knihovny 01 1 Úvod digitální knihovna - od r. 1994 (elektronická
VíceThe bridge to knowledge 28/05/09
The bridge to knowledge DigiTool umožňuje knihovnám vytvářet, administrovat, dlouhodobě uchovávat a sdílet digitální sbírky. DigiTool je možno využít pro institucionální repozitáře, sbírky výukových materiálu
VíceMetody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka
Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce
VíceDlouhodobá ochrana digitální dokumentů. Mgr. Jaroslav Kvasnica
Dlouhodobá ochrana digitální dokumentů Mgr. Jaroslav Kvasnica Obsah přednášky 1. Digitální dokument a metadata 2. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů 3. Webová archivace Digitální dokument Digitální
VíceMezin{rodní trendy OA"
Mezin{rodní trendy OA" Institucionální repozitáře a jejich registry PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Žít aktivně znamená žít s přiměřenými informacemi [Norbert
VíceUniverzální vyhledávací portál jako integrační řešení pro digitální knihovny
Univerzální vyhledávací portál jako integrační řešení pro digitální knihovny Nabídka a know-how společnosti SEFIRA Iva Celbová konzultant knihovní systémy celbova@sefira.cz Nabídka SEFIRA na řešení projektu
VíceXML jako prostředek pro citování informačních zdrojů
XML jako prostředek pro citování informačních zdrojů Mgr. Linda Skolková (skolkova( skolkova@ikaros.cz) Ing. Miloslav Nič, PhD. (miloslav.nic( miloslav.nic@vscht.cz) Osnova Co je citování K čemu je dobré
VíceSémantický web 10 let poté
Sémantický web 10 let poté Vilém Sklenák sklenak@vse.cz Vysoká škola ekonomická, fakulta informatiky a statistiky, katedra informačního a znalostního inženýrství Inforum2011, 26. 5. 2011 Vilém Sklenák
VíceKoncepce Národní digitální knihovny a dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů
Koncepce Národní digitální knihovny a dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů Bohdana Stoklasová Národní knihovna ČR Obsah Základní rámec Koncepce, stav plnění Centrální digitální repozitář v širším kontextu
VíceGrey Literature ve světě
Grey Literature ve světě Martina Pfeiferová Státní technická knihovna m.pfeiferova@stk.cz Seminář ke zpřístupňování šedé literatury 2008 8. 10. 2008, VUT Brno Osnova Definice ŠL Mezinárodní konference
VíceCertifikace Národní digitální knihovny podle ISO normy 16363. Jan Mottl AiP Safe s.r.o.
Certifikace Národní digitální knihovny podle ISO normy 16363 Jan Mottl AiP Safe s.r.o. Proč? Ve smlouvě na dodávku NDK je certifikace požadována v Příloze č.1 Specifikace plnění smlouvy, v kapitole 1.10.
VíceDlouhodobé a důvěryhodné uchovávání elektronických dokumentů
Dlouhodobé a důvěryhodné uchovávání elektronických dokumentů Roman Kratochvíl, ICZ a. s. 4.dubna 2011 Konference ISSS 2011 1 Agenda Motivace Typy dokumentů a rizika uchovávání Varianty řešení Koncept a
VíceVývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz
Vývoj moderních technologií při vyhledávání Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz INFORUM 2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. - 24.5. 2007 Abstrakt Vzhledem
VíceOkruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření
Okruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření Aktualizace k 11. 6. 2016 Otázky platí pro SZZK v září 2016 a dále Předpoklady ke zkoušce - student/ka si vybírá 3 okruhy 2 povinné předměty (Informační
VíceNárodní knihovna ČR NEWSLETTER 1/2005
Národní knihovna ČR NEWSLETTER 1/2005 Zpracovala: PhDr. Eva Marvanová Únor 2005 1. Cíle a aktivity projektu TEL-ME-MOR TEL-ME-MOR - projekt Evropská knihovna: Modulární rozšíření pro zprostředkovávání
VíceAktuální hlediska a trendy v přístupu k vědeckým informacím a datům. David Novák Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Aktuální hlediska a trendy v přístupu k vědeckým informacím a datům David Novák Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Zveřejňování informací v digitálním věku Demokratizace přístupu k informacím Zlom
VíceTzv. životní cyklus dokumentů u původce (Tematický blok č. 4) 1. Správa podnikového obsahu 2. Spisová služba
Tzv. životní cyklus dokumentů u původce (Tematický blok č. 4) 1. Správa podnikového obsahu 2. Spisová služba 1. 1. Správa podnikového obsahu (Enterprise Content Management ECM) Strategie, metody a nástroje
VíceRosetta nástroj pro dlouhodobé uložení digitálních objektů
Rosetta nástroj pro dlouhodobé uložení digitálních objektů Eliška Pavlásková Multidata Praha, s.r.o. eliska.pavlaskova@multidata.cz INFORUM 2012: 18. konference o profesionálních informačních zdrojích
VíceDigitální knihovny. Přístup k problematice DL. Témata předmětu DL. Obsah přednášky. Co jsou to Digitální knihovny. Úvod
Digitální knihovny Úvod Přístup k problematice DL DL = velmi široké téma! 2 technický přístup (standardy, formáty, digitalizace) informační věda ( knihovnicko- sociální pohled) zoologie projektů (project-centric
VíceMožnosti využití XML v knihovnické praxi. Gabriela Krčmařová AKP 2001 Národní knihovna ČR Liberec, 24.4.2001
Možnosti využití XML v knihovnické praxi Gabriela Krčmařová AKP 2001 Národní knihovna ČR Liberec, 24.4.2001 XML - extensible Markup Language! je jazyk, který umožňuje definovat nejen zpracování informace
VíceSilný portál. Jindřiška Pospíšilová. Pracovní skupina pro silný portál. Národní knihovna ČR
Silný portál Jindřiška Pospíšilová Pracovní skupina pro silný portál Národní knihovna ČR Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2014 Základní vize: Klient říká: V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně
VíceVydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven
Vydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven Iva Adlerová http://orcid.org/0000-0002-6287-9212 Creative Commons Uveďte autora-neužívejte dílo komerčně-zachovejte licenci 3.0 Česko Univerzitní
VíceStrategie budování sbírky Webarchiv u
Strategie budování sbírky Webarchiv u aktualizované znění Autoři: Datum: Mgr. Jaroslav Kvasnica, Mgr. Barbora Rudišinová, Mgr. Marie Haškovcová, Mgr. Monika Holoubková, Mgr. Markéta Hrdličková září 2017
VíceNTK Discovery. Od katalogu k centralizovanému vyhledávání
NTK Discovery Od katalogu k centralizovanému vyhledávání Strategie NTK v oblasti zpřístupňování fondů Strategická priorita 3.4.2: Optimalizace uživatelské přívětivosti všech knihovních služeb NTK Implementace
VíceOpen Bibliography Data. ( Matouš Jobánek
Open Bibliography Data (http://openbiblio.net/) Matouš Jobánek Brno, podzim 2011 1. 12. 2011 Úvod V průběhu několika posledních let došlo ve společnosti k významnému rozšíření okruhu znalostí, které jsou
VíceŘešení pro střednědobé a dlouhodobé ukládání dokumentů ve veřejné správě
Řešení pro střednědobé a dlouhodobé ukládání dokumentů ve veřejné správě Možnosti nasazení produktu DESA ve veřejné správě Legislativní zázemí Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě Vyhláška
VíceMetadata, sémantika a sémantický web. Ing. Vilém Sklenák, CSc.
Metadata, sémantika a sémantický web Ing. Vilém Sklenák, CSc. Inforum 2004, Praha, 27. 5. 2004 2/21 There are things we know that we know. There are known unknowns that is to say, there are things that
VíceMetodika budování sbírky Webarchivu
Metodika budování sbírky Webarchivu Autoři: Bjačková Barbora, Kvasnica Jaroslav Datum vytvoření: 4. 2. 2015 Terminologie: archivace webu proces sběru, ukládání, trvalého uchovávání a zpřístupňování webových
Vícelocal content in a Europeana cloud
local content in a Europeana cloud Evropský projekt LoCloud jako inspirace pro informační systémy památkové péče Irena Blažková Národní památkový ústav Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, 26.-27.11.2014
VíceDŮVĚRYHODNÁ ELEKTRONICKÁ SPISOVNA
DŮVĚRYHODNÁ ELEKTRONICKÁ SPISOVNA Pavel Pačes Listopad 2009 Seminář E-spis Elektronická spisovna Agendové aplikace Vzhledem k tomu, že některé dokumenty mají skartační lhůty 30, 50 i více let, je nutno
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ PRO ŘEŠENÍ MEDICÍNSKÝCH INFORMAČNÍCH POTŘEB Richard Papík, Martin Souček
170 INFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ Richard Papík, Martin Souček Anotace Charakteristika a možnosti přístupu k informačním zdrojům patřícím k jádru informačních zdrojů medicínských a
VíceNárodní digitální archiv a egovernment 2. 12. 2009
Národní digitální archiv a egovernment 2. 12. 2009 Elektronizace veřejné správy - rok 2009 je z hlediska eletronizace přelomový - Informační systém datových schránek (ISDS) - zákon č. 300/2008 Sb. - povinnost
VíceZnalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps
Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:
VíceICOLC 13 th Fall Meeting
ICOLC 13 th Fall Meeting 18. 9. 21. 9. 2011 Barbora Katolická Univerzitní knihovna ZČU v Plzni ICOLC International Coalition of Library Consortia Cíle ICOLC: Koordinace a spolupráce knihovnických konsorcií
VíceZpráva ze zahraniční služební cesty
Zpráva ze zahraniční služební cesty Jméno účastníka cesty PhDr. Ladislav Cubr Pracoviště instituce, adresa Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1, 110 00 Pracoviště zařazení Odbor digitální ochrany
VíceDATA ULOŽENÁ NA VĚČNÉ ČASY. (ICZ DESA / Microsoft Azure) Mikulov 8. 9. 2015 Michal Matoušek (ICZ) / Václav Koudele (Microsoft)
DATA ULOŽENÁ NA VĚČNÉ ČASY (ICZ DESA / Microsoft Azure) Mikulov 8. 9. 2015 Michal Matoušek (ICZ) / Václav Koudele (Microsoft) ICZ DESA - Důvěryhodná elektronická spisovna a archiv ICZ DESA - Důvěryhodná
Více- otevřený přístup k výsledkům vědy. Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni
- otevřený přístup k výsledkům vědy Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni Open Access otevřený přístup Seznámení s Open Access Zlatá a zelená cesta Výhody Open Access
VíceFenomén Open Access INICIATIVY, VÝZNAM, PŘÍNOSY. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky Slezská univerzita v Opavě
Fenomén Open Access INICIATIVY, VÝZNAM, PŘÍNOSY PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky Slezská univerzita v Opavě Na tom co se začíná dnes promýšlet závisí to, co zítra bude pouliční zkušeností
VícePříprava legislativy povinného výtisku elektronických publikací v České republice (e-depozit)
Příprava legislativy povinného výtisku elektronických publikací v České republice (e-depozit) Mezi realitou a zbožným přáním 25.4. 2017 INFOS 2017 Vít Richter Národní knihovna ČR Pohled zpět 1781 Karel
VíceK otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje
K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceKoncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015. Priorita 2: Trvalé uchování digitálních dokumentů
Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 Priorita 2: Trvalé uchování Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 Priorita 2: Trvalé uchování 1. Vytvořit národní koncepci dlouhodobé ochrany digitálních
VíceArcheologický informační systém České republiky Národní infrastruktura pro správu a prezentaci archeologických dat
Archeologický informační systém České republiky Národní infrastruktura pro správu a prezentaci archeologických dat 29.11.2017 2 AIS CR řešení dlouhodobých potřeb managementu archeologických terénních výzkumů
VícePhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě
PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst, stáhnout, kopírovat,
VíceEvropská digitální knihovna. < Prezentace k eseji pro předmět PV070 Digitální knihovny. Tomáš Drusa
Prezentace k eseji pro předmět PV070 Digitální knihovny Evropská digitální knihovna Tomáš Drusa (256167@mail.muni.cz) 9. 12. 2009 Co je Europeana? Projekt Evropské unie Webový
VíceInfrastruktura pro OA k výsledkům evropského výzkumu a vývoje
Infrastruktura pro OA k výsledkům evropského výzkumu a vývoje Cíle projektu OpenAIRE stručně Vybudování infrastruktury a podpory pro otevřený přístup k výsledkům vědeckých projektů financovaných z prostředků
VíceGeoinformatika. I Geoinformatika a historie GIS
I a historie GIS jaro 2014 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic Motivace Proč chodit na přednášky?
VíceEx Libris strategie a směr vývoje Olomouc, 19 června 2014. Christian Motovsky, Senior Account Manager Ex Libris Group
1 Ex Libris strategie a směr vývoje Olomouc, 19 června 2014 Christian Motovsky, Senior Account Manager Ex Libris Group Ex Libris Ltd., 2014 - Internal and Confidential 3 Společnost Ex Libris Ltd., 2014
VíceDlouhodobé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v Evropě: výsledky dotazníkového průzkumu
Dlouhodobé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v Evropě: výsledky dotazníkového průzkumu zpracovali Anna Nerglová a Jan Hutař Národní knihovna ČR anna.nerglova@nkp.cz jan.hutar@nkp.cz V rámci
VíceNárodní úložiště šedé literatury Mgr. Iveta Fürstová
Národní úložiště šedé literatury Mgr. Iveta Fürstová Červen 2011 Národní úložiště šedé literatury Ve veřejné správě v České republice vzniká denně velké množství šedé literatury, která v současné době
VíceVelká data v knihovnách Open source tools and their use in Czech libraries
Velká data v knihovnách Open source tools and their use in Czech libraries Petr Žabička www.mzk.cz Obsah 1. Úvod 2. Souborný katalog 3. Obálky knih 4. Digitalizace 5. Digital born dokumenty 6. WebArchiv
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceOtevřená data veřejné správy
Seminář Digitální výzvy 2012 8.11.2012 Otevřená data veřejné správy Dušan Chlapek 1, Jan Kučera 1, Martin Nečaský 2 1 Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze 2 Matematicko-fyzikální
VíceKaždý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, ať již v podobě analogové či digitální, který vznikl z činnosti původce.
6.4 Slovník archiv původce dokument archiválie Zařízení podle Zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně. Každý, z jehož
VíceSoučasný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví
Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení
VíceDigitální knihovny v České republice
Digitální knihovny v České republice PhDr. Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: 541 646 170 E-mail: machat@mzk.cz Aktualizace: 19. května 2019 Digitální knihovna Definice 1,,Integrovaný
VíceŘeditel odboru archivní správy a spisové služby PhDr. Jiří ÚLOVEC v. r.
VMV čá. 65/2012 (část II) Oznámení Ministerstva vnitra, kterým se zveřejňuje vzorový provozní řád archivu oprávněného k ukládání archiválií v digitální podobě Ministerstvo vnitra zveřejňuje na základě
VíceLenka Maixnerová, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Helena Bouzková
ROZVOJ DIGITÁLNÍHO ARCHIVU NÁRODNÍ LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY VE SPOLUPRÁCI S VYDAVATELI A AUTORY VĚDECKÝCH LÉKAŘSKÝCH INFORMACÍ Lenka Maixnerová, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Helena Bouzková Anotace Národní lékařská
VíceDigitalizace a digitální knihovny v České republice
Digitalizace a digitální knihovny v České republice Ing. Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Královéhradecká knihovnická konference 21. 11. 2017, Hradec Králové 20 let digitalizace v ČR Novodobé dokumenty
VíceData management plan (DMP)
Data management plan (DMP) DMP popisuje životní cyklus dat sbíraných, vytvořených a zpracovávaných v rámci projektu Horizon 2020. DMP jako součást výzkumu obsahuje informace, které zajistí, že data budou
VíceOPEN ACCESS WEEK 2013. k výsledkům vědy a výzkumu probíhá na Mendelově univerzitě v Brně od 21. do 27. října 2013 REDEFINING IMPACT
OPEN ACCESS WEEK 2013 Týden na podporu otevřeného přístupu k výsledkům vědy a výzkumu probíhá na Mendelově univerzitě v Brně od 21. do 27. října 2013 REDEFINING IMPACT VÝHODY OPEN ACCESS Autorům přinese
VíceHorizont Otevřený přístup v programu. Mgr. Daniela Tkačíková. Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava
Otevřený přístup v programu Horizont 2020 Mgr. Daniela Tkačíková Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava Attribution 4.0 International (CC BY 4.0) Obsah Proč otevřený přístup? Politiky a povinnosti
VíceInformační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
VícePerspektivy důvěryhodného digitálního úložiště v rámci Národní digitální knihovny
INFORMACE knihovna Perspektivy důvěryhodného digitálního úložiště v rámci Národní digitální knihovny Bohdana Stoklasová Národní knihovna ČR bohdana.stoklasova@nkp.cz Problematika důvěryhodných digitálních
VíceAutorský zákon a knihovny - možnosti pro budoucnost. Vít Richter vit.richter@nkp.cz Praha, UISK, FFUK 25.11.2013
Autorský zákon a knihovny - možnosti pro budoucnost Vít Richter vit.richter@nkp.cz Praha, UISK, FFUK 25.11.2013 Hlavní témata Digitální svět hledání nové rovnováhy Co knihovny mohou v digitálním světě?
VíceOntologie. Otakar Trunda
Ontologie Otakar Trunda Definice Mnoho různých definic: Formální specifikace sdílené konceptualizace Hierarchicky strukturovaná množina termínů popisujících určitou věcnou oblast Strukturovaná slovní zásoba
Více(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.
7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:
VícePodpora otevřeného přístupu v prioritě 7. RP Věda ve společnosti
Podpora otevřeného přístupu v prioritě 7. RP Věda ve společnosti Michal Pacvoň, Národní kontakt pro Sociální, ekonomické a humanitní vědy a pro oblast Věda ve společnosti pacvon@tc.cz Tel: 234 006 110
VíceArchivace digitálních dokumentů. Elektronická spisovna
Archivace digitálních dokumentů Elektronická spisovna ISSS Hradec Králové duben 2010 ICZ, a.s. Motivace 1. Nárůst počtu elektronických dokumentů, zahájení provozu ISDS 2. Legislativní požadavky 3. Technologická
VíceOpenGrey. Petra Pejšová, NTK, ČR Christiane Stock, INIST-CNRS, Francie
OpenGrey Petra Pejšová, NTK, ČR Christiane Stock, INIST-CNRS, Francie Obsah SIGLE OpenSIGLE OpenGrey Role NTK NUŠL v OpenGrey SIGLE System for Information on Grey Literature in Europe Evropská databáze
VíceProjekt Digitální knihovna pro šedou literaturu po prvním roce řešení
Projekt Digitální knihovna pro šedou literaturu po prvním roce řešení Petra Pejšová Státní technická knihovna, Osnova Trochu historie Základní informace o projektu Harmonogram Výstupy Návaznosti na další
VícePotřebujeme specializované knihovny?
Potřebujeme specializované knihovny? PhDr. Radka Římanová, Ph.D. Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1 Abstrakt V roce 2015 byla na Ústavu informačních
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceDatové centrum a Regionální SAN kraje Vysočina. Projekt digitalizace a. Petr Pavlinec, KrÚ kraje Vysočina. Září 2009
Datové centrum a Regionální SAN kraje Vysočina Projekt digitalizace a Petr Pavlinec, KrÚ kraje Vysočina Září 2009 Historie digitalizace, ukládání a el. archivace v kraji Březen 2005 Pilotní provoz distribuovaného
VíceCESNET, GRIDy a přenosy dat
CESNET, GRIDy a přenosy dat Lukáš Hejtmánek, Luděk Matyska CESNET, z. s. p. o Praha Ústav výpočetní techniky MU Brno Seminář STK, Praha 26. 2. 2008 CESNET Czech Educational and Scientific Network Primárně
VíceWeb 2.0 vs. sémantický web
Web 2.0 vs. sémantický web Vilém Sklenák sklenak@vse.cz Vysoká škola ekonomická, fakulta informatiky a statistiky, katedra informačního a znalostního inženýrství Inforum2007, 24. 5. 2007 Vilém Sklenák
Více14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. listopadu 2007 (19.11) (OR. en) 15362/07 RECH 378 ATO 155 COMPET 388 REGIO 52 TELECOM 147 POZNÁMKA Odesílatel: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát 14690/1/07
VíceElektronické služby v kontextu Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta
Elektronické služby v kontextu Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 24.4.2012 Zlín Elektronické služby knihoven II. Vít Richter Národní knihovna ČR Hlavní témata Proč nová koncepce rozvoje knihoven?
VíceMasarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví I2010 EUROPEAN INFORMATION SOCIETY 2010 DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Seminární práce k předmětu Informační
Vícelocal content in a Europeana cloud
local content in a Europeana cloud Portál Europeana, evropské projekty CARARE a LoCloud inspirace pro informační systémy památkové péče Irena Blažková Národní památkový ústav Setkání editorů GIS a správců
VíceKNIHOVNY ČR - LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY Seminář IPVZ Co umí knihovna 2.září 2010 CO UMÍ KNIHOVNA místa zpřístupňování tištěných dokumentů 16.století - staletý vývoj v polovině 90. let minulého století první online
VíceTovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale
je serverová aplikace určená pro efektivní zpracování velkého objemu sdílených nestrukturovaných dat. Umožňuje automaticky indexovat data z různých informačních zdrojů, intuitivně vyhledávat informace,
VíceEIZ ve společenských. enských vědách
EIZ ve společenských enských vědách zobecnění,, specifika, zajímavosti Úvod Klasifikace disciplín Charakter společenských věd (není inflace času, konzervativní uživatelé, problematika hodnocení a měření
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.020; 35.240.30 2005 Počítačové aplikace v terminologii - Systém pro značkování terminologie ČSN ISO 16642 01 0507 Leden Computer applications in terminology - Terminological
VíceRD.CZ : EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ
RD.CZ : EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ Pavel Kocourek, Incad Praha Přestože mnohé knihovny v České republice digitalizují své dokumenty a další se na to chystají, neprobíhá
VíceStav implementace perzistentních identifikátorů v NK ČR a výhled do budoucna. Jan Hutař Marek Melichar Ladislav Cubr
Stav implementace perzistentních identifikátorů v NK ČR a výhled do budoucna Jan Hutař Marek Melichar Ladislav Cubr Osnova 1. Perzistentní identifikátory (PID) obecně 2. PID v digitálním světě 3. Současná
VíceŠedá literatura v STK: nové aktivity, nové obzory
Šedá literatura v STK: nové aktivity, nové obzory Petr Novák Státní technická knihovna, Praha P.Novak@stk.cz Proč se zabývat ŠL není běžně dostupná prostřednictvím knihkupectví těžko se vyhledává těžko
VíceOpenGrey. Petra Pejšová, NTK, ČR Christiane Stock, INIST-CNRS, Francie. Digitálná knižnica 2012, dubna 2012 Jasná pod Chopkom
OpenGrey Petra Pejšová, NTK, ČR Christiane Stock, INIST-CNRS, Francie Obsah SIGLE OpenSIGLE OpenGrey Role NTK NUŠL v OpenGrey SIGLE System for Information on Grey Literature in Europe Evropská databáze
VíceCo nového ve spisové službě? Národní standard pro elektronické systémy spisové služby a jeho optimalizace
Co nového ve spisové službě? Národní standard pro elektronické systémy spisové služby a jeho optimalizace Tomáš Dvořák, Archiv hl. města Prahy Radek Pokorný, Státní okresní archiv Hradec Králové DRMS Forum
VíceZpráva ze služební cesty
Zpráva ze služební cesty Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny CZ 1.06/1.1.00/07.06386 Jméno a příjmení účastníka cesty Přemysl Twrdý Pracoviště dle organizační struktury Odbor digitálních fondů
VíceServisně orientovaná architektura Základ budování NGII
Servisně orientovaná architektura Základ budování NGII Jan Růžička Institute of geoinformatics VSB-TU Ostrava 17.listopadu, 70833 Ostrava-Poruba Poruba, jan.ruzicka@vsb.cz NGII NGII složitý propletenec,
VícePersistentní identifikátory pro NUŠL rozhodovací kritéria
Persistentní identifikátory pro NUŠL rozhodovací kritéria Úvod Webové technologie otevřely obrovské možnosti v oblasti dostupnosti elektronických informací a způsobily tak revoluční změny ve způsobech,
VíceMasterský studijní obor datové & webové inženýrství
Masterský studijní obor datové & webové inženýrství Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Masterský studijní obor datové & webové inženýrství představuje ve studijním konceptu fakulty informatiky
VíceInternetovéTechnologie
2 InternetovéTechnologie standardy, organizace, internet, Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky RFC dokumenty - Dokumenty RFC (Request For Comment) - poprvé použity v roce 1969 pro potřeby popisu
VíceBilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací
Bilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Upřesnění pojmu vědecké informace pro tuto přednášku! Nejdůležitějším
Více