Faktory vyvolávající choroby, fyziologické poruchy a poškození
|
|
|
- Radim Marek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Faktory vyvolávající choroby, fyziologické poruchy a poškození
2 Původci chorob rostlin Viry, fykoplazmy Bakterie Houby Živočichové
3 Trojúhelník a čtyřúhelník choroby
4 Patogen vs. parazit Patogen = organismus nebo virus schopný vyvolávat nemoc u určitého hostitele (host. okruhu) -virulentní -avirulentní Patogenismus -parazitický -neparazitický Parazit = organismus nebo virus, existující v těsném soužití s jiným organismem, z jehož pletiv získává látky potřebné pro svou výživu - nutriční závislost
5 Životní strategie patogenních hub (lze vymezit fakultativní a obligátní formy) Biotrofní Hemibiotrofní Nekrotrofní -napadají živé buňky -invaginace plazmatické membrány -rovnováha s hostitelem - speciální forma parazitismu - úzký hostitelský okruh - během životního cyklu bio-, nekro-, saprotrofní fáze -dlouhou dobu nedochází k narušení buněčné stěny -saprofáze redukována -napadají a rychle usmrcují živé buňky, macerace pletiv enzymy, toxiny -narušení BS, protoplastu, metabolismu -mohou existovat jako saprotrofové -široký okruh hostitelů Fusarium Exobasidium vaccinii Phytophthora infestans
6 Typy vztahů rostlina-patogen 1. Interakce nehostitel-nepatogen: mikroorganismus není infekční rostlina je imunní 2. Interakce hostitel-patogen obě složky biologicky slučitelné=kompatibilní A kompatibilní reakce: po proniknutí do hostitele se rozvíjí infekce, patogen se reprodukuje B inkompatibilní reakce: po proniknutí do hostitele je infekce potlačena (HR) patogen se nereprodukuje
7 Schéma konceptu základní inkompatibility a základní kompatibility Rostlina - mikroorganismus (Lebeda, 1984) Preformované obranné mechanismy; iniciace obecných obranných reakcí Základní inkompatibilita (interakce nehostitel-nepatogen) Obecné obranné mechanismy neúčinné Základní kompatibilita (hostitel-patogen) Obecné metabolické a genetické obranné mechanismy Vysoce specifické metabolické a genetické adaptace hostitele Specifický komplex metabolických a genetických obranných mechanismů Nespecifická inkompatibilita -kompatibilita Specificky diferencovaná inkompatibilita -kompatibilita Specificky nediferencovaná inkompatibilita -kompatibilita
8 Kompatibilita inkompatibilita
9 Vlivy patogenu resp. infekce na buňku stimulativní (obligátní par. v počátečních fázích vývoje: podpora růstu, zvýšení počtu organel) green islands - typické před. pro biotrofní bakterie, viry (nerovnováha kinetinu) degenerativní (nekrotrofní a v pozdních fázích obligátní parazité: narušení organel, membrán) Persea americana - Oncobasidium theobromae Fagus Lycopersicon esculentum - Phytophthora infestans
10 Vlivy biotrofních patogenů na buňku nárůst počtu mitochondrií a ribozómů nutné zvýšení syntézy proteinů, intenzivnější respirace respirace + oxidační procesy + degradace látek = uvolnění chemické energie na pokrytí biosyntéz Životaschopnost rostlinné buňky závisí na:-fungující vakuole -intaktním vesikulárním transportu
11 Fyziologie nemocné rostliny 1/ Permeabilita napadených buněk (membrány, strukturní změny BS) 2/ Metabolismus vody vnapadených rostlinách -příjem a pohyb vody vrostlině -transpirace 3/ Minerální výživa -absorpce -transport 4/ Fotosyntéza (obsah, funkce pigmentů) 5/ Respirace (zvýšená intenzita; enzymy glykolýzy) Gymnosporangium sabinae 6/ Syntéza proteinů (PR-proteiny, enzymy) na úkor zás. látek 7/ Metabolismus sekundárních metabolitů -akumulace fytoncidů (flavonoidy, terpenoidy, fenolické látky, alkaloidy) -syntéza fytoalexinů (lipofilní, narušení membrán) 8/ Fytohormony (obsah a zastoupení aktivních/neaktivních forem)
12 Kaskáda jevů po kontaktu parazitické/patogenní houby s rostlinou depozice spor klíčení tvorba primárních a sekundárních inf. struktur penetrace kolonizace infikovaných rostlinných pletiv specifické reakce na dané infekční agens proces rozpoznání (recognition)
13 Rozpoznání během koevoluce rostlina-patogen Odezva na infekci a případný rozvoj či potlačení projevů choroby primárně závisí na genetické výbavě obou partnerů proces rozpoznání Teorie gen-proti-genu (Flor, 1946 resp. 1947) -geny rezistence (u hostitelské rostliny) resp. avirulence (u patogenu) kódují proteiny důležité pro rozpoznání (buněčné receptory resp. molekuly elicitorů) -platnost tohoto předpokladu byla potvrzena později klonováním genů avirulence různých patogenů (Keen, 1990) (Michelmore a Meyers, 1998)
14 Blumeria graminis (Gurr a Rushton, 2005)
15 Ustavení kompatibilní interakce
16 Klíčení, apresorium Arabidopsis thaliana Blumeria graminis f.sp. hordei rozpoznání nepatogenu rychlá reorganizace cytoskeletu - shlukování MFs pod místem penetrace migrace organel exocytóza kalóza, fenolické l.
17 Penetrace houbových patogenů - chemická (enzymatická) - mechanická přímá = přes buněčnou stěnu nepřímá -poranění -přirozené otvory: stomata, lenticely, hydatody Magnaporthe Bremia Uromyces viciae-fabae
18 Haustorium Extrahaustoriální membrána, čerpámí živin (Panstruga, 2003)
19 Mechanismus spuštění obranné reakce 1. Elicitor -vyvolá nastartování obrany exogenní elicitory -metabolity vylučované patogenem (polysacharidy, specifické enzymy, peptidy) endogenní elicitory -uvolňují se narušením b.s. patogenu (oligomery chitinu, oligoglukany, glykoproteiny) rostliny (oligogalakturonany) 2. Receptor v plazmatické membráně 3. Přenašeče signálu (druzí poslové) fosfoinozitidový systém (hydrolýzou lipidů vznik inozitol-1,4,5-trip diacyl glycerol +zvýšená koncentrace Ca 2+ = aktivace proteinkinas) tvorba peroxidu vodíku etylén iniciace genové exprese +ROS vyvolaná elicitory fosfoinoz. systém -peroxidace membrán JA+MeJA-transkripce
20 Aktivace rostlinné obrany Lokální v místě napadení -produkce reaktivních forem kyslíku (ROS) -oxidu dusného (NO) -hypersenzitivní reakce (HR) -akumulace fenolických látek -zesílení buněčné stěny Lokální reakce pletiva -syntéza PR-proteinů -akumulace fytohormonů (SA, ET, JA ) -zesílení buněčné stěny Systémová odpověď -v neinfikovaných částech (systemic acquired resistance, SAR)
21 Systémová odpověď
22 Obranné mechanismy rostlin -strukturní (pasivní) fyzikální bariéry proti průniku patogenu preformované: BS, vosky, kutikula -kutinasy, celulasy indukované: lignifikace, suberinizace, depozice kalosy -biochemická (aktivní) produkce látek toxických pro patogen sekundární metabolity (specifické podle rostliny a patogenu): alkaloidy, saponiny, antokyany fenoly, taniny, melaniny aromatické AK proteiny extenziny (bohaté na hydroxyprolin) PR-proteiny (glukanasy, chitinasy, peroxidasy)
23 Aktivní formy kyslíku (ROS) singletový kyslík ( 1 O 2 ) superoxid (O - 2 ) peroxid vodíku (H 2 O 2 ) hydroxylový radikál (OH - ) Místa vzniku: chloroplasty, mitochondrie, membrány peroxisomů, glyoxysomů, mikrozomů (fotosyntéza, respirace, glykolátoxidasa-fotorespirace, NADPH oxidasa-pm, oxalátoxidasa, ) Účinky -negativní: peroxidace lipidů, poškození struktury proteinů (enzymů), NK, lipidů -pozitivní: signalizace, genová regulace
24 jádro Genová exprese chloroplast mitochondrie signál Mehlerova reakce Elektronový transport H 2 O 2 peroxisom NADPH oxidasa H 2 O 2 Glyoxalátoxidasa O 2. O 2 - SOD peroxiporiny Aminoxidasa apoplast H 2 O 2 Peroxidasa b. stěny
25 Aktivní formy kyslíku HOSTITEL Přímé antimikrobiální účinky Signální molekula v regulaci aktivity genů zodpovědných za syntézu -PR-proteinů -fenolických látek -fytoalexinů Zesíťování prekurzorů polyfenolických látek lignifikace BS HR PATOGEN Signalizace rozpoznání v inkompatibilních interakcích? Penetrace? štěpení komponent buněčné stěny, membrán
26 Fenolické látky Autofluorescence fenolů v infikované buňce -obecně inhibitory enzymů -jejich tvorba v rostlině indukována poraněním, infekcí -přítomny u rezistentních i náchylných genotypů, liší se kvalitativně a kvantitativně -antibiotické účinky -obrana proti UV -strukturní polymery - zesílení buněčné stěny, lignituber v místě penetrace -irreversible membrane damage (IMD) -autofluorescentní fenoly - de novo syntéza během HR
27 Fenolické látky - lokalizace místo penetrace periplazmatický prostor invaginovaná plazmalema
28 Cytoskelet hostitele vazba na transmembránové receptory, mikrofibrily celulozy BS rostlin - rozpoznání patogenu rychlá reorganizace ovlivňuje proces penetrace (shlukování MFs pod místem penetrace, ukládání kalózy u nepatogenů mech. zpevnění) a dalšího vývoje patogenu v buňkách po infekci (invaginace membrány) v rezistentních rostlinách se mikrofilamenta a kortikální mikrotubuly shlukují kolem vyvíjejících se apresorií a přispívají tak k inhibici penetrace patogenu mikrofilamenta se účastní migrace hostitelského jádra a organel i depozice strukturních sloučenin (fenolů, kalózy, ligninu aj.) a tímto způsobem mění a zesilují buněčnou stěnu lokalizovaná programovaná buněčná smrt -depolymerace cytoskeletu -omezení vývoje patogenu i elicitory HR (cryptogein apod.) rezistentní buňky - syntéza různě post-translačně modifikovaných tubulinů, izoforem, asociací s dalšími proteiny
29 Cytoskelet MT basket L. serriola LSE/18 24hai L. sativa UCDM2 MT patches HR 48hai L. serriola PIVT hai L. sativa Mariska
30 PR-proteiny (pathogenesis-related proteins) -rozpustné při nízkém ph -nízká Fw -nízký nebo vysoký pi -rezistence k proteasám -extracelulární fce Rozdělení podle velikosti a funkce: chitinasa, b-1-3-glukanasa (hydrolýza b. stěny patogenu, produkce dalších elicitorů) peroxidasy proteiny inaktivující ribosomy -fungicidní účinek tioniny -tvoří póry v membránách patogenů proteiny přenášející lipidy
31 Změny růstu - fytohormony Produkce CKs, auxinů, gibbereliny, etylenu, brassinosteroidů,.. 1/ samotným patogenem 2/ indukce endogenních hladin Změny růstu Hyperplazie Hypertrofie Př. Čarověníky, nádory, deformace orgánů
32 Strategie patogenů -souhrn Rychlý růst únik obranným mechanismům Tvorba supresorů potlačují HR, produkci PR-proteinů, atd. Produkce enzymů Buněčné jedy př. fusikokcin u Fusicoccum amygdalii (hyperpolarizace buněčných membrám)
33 Literatura Agrios G.N. (2005): Plant pathology. 5th edition. Elsevier AP, Oxford. Glosser J., Prášil I. (1998): Fyziologie stresu. In: Procházka S., Macháčková I., Krekule J., Šebánek J.: Fyziologie rostlin. p Academia, Praha. Hammond-Kosack K., Jones J.D.G. (2000): 21-Responses to pathogens. In: Buchanan B., Gruissem W., Jones R.: Biochemistry and molecular biology of plants. p ASPP, Maryland. Kůdela V. (1989): Obecná fytopatologie. Academia, Praha. Šutić D.D., Sinclair J.B. (1991): Anatomy and physiology of diseased plants. CRC Press, Florida.
Materiály k přednáškám Základy fytopatologie. Verze LS 2011/12, předmět BOT/ZFP. Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Materiály k přednáškám Základy fytopatologie Verze LS 2011/12, předmět BOT/ZFP Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci byly inovovány v rámci projektu: Zvyšování konkurenceschopnosti studentů
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
OBRANNÁ REAKCE ROSTLIN, SLEDOVÁNÍ OBRANNÉ REAKCE RÉVY
OBRANNÁ REAKCE ROSTLIN, SLEDOVÁNÍ OBRANNÉ REAKCE RÉVY Mgr. Kateřina Rausová, Ústav biochemie Masarykova univerzita Obsah Obranná reakce rostlin - kolonizace rostliny patogenem - interakce rostlina-patogen
Obranné mechanismy rostlin v interakcích hostitel-patogen
Obranné mechanismy rostlin v interakcích hostitel-patogen Aleš Lebeda Michaela Sedlářová Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc-Holice Struktura přednášky
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
MBRO2 1 2018 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Nejnovější review: Obecné: Kast DJ, Dominguez R (2017) Current
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
MUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo,
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 06 Rezistence rostlin k patogenům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Biotické faktory prostředí Houbové organizmy (biotrofní, nekrotrofní) Blumeria, Erysiphe,
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství II. Obecná fytopatologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vymezení pojmů Fytopatologie
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Mechanizmy interakcí hostitel patogen a základy šlechtění na odolnost. Ing. Lubomír Věchet, CSc.
Mechanizmy interakcí hostitel patogen a základy šlechtění na odolnost Ing. Lubomír Věchet, CSc. VÚRV, v.v. i., 2012 Titulní list Mechanizmy interakcí hostitel patogen a základy šlechtění na odolnost Editor:
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Druhy a složení potravin
Druhy a složení potravin Přednáška 9+10 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie Obsah přednášky: Změny potravin při skladování Trvanlivost potravin,
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 07 Rezistence rostlin k abiotickým faktorům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Abiotické faktory 1. Nízké teploty ( chladuvzdornost, mrazuvzdornost, zimovzdornost)
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
RNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií
RNDr. David Novotný Ph.D. +420 777 664 756 Biologické přípravky na bázi bakterií Zabýváme se přípravky na bázi symbiotických půdních bakterií PGPR (Plant grow-promoting rhizobacteria) Fungujeme na českém
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška
2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.
2012/2013 Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol. Místo konání: Viničná 7, 2. patro, B7, Zoologická posluchárna, 14:50-17:15 No. Téma: Přednášející CZ: Datum 1 Formování
Vodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos
Vodní režim rostlin Vodní stres Vznik vodního deficitu Adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem Tvorba proteinů Osmolyty ROS Vodní stres Vzniká při jakékoli
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU Co by si student(ka) měl(a) odnést? Znát a vysvětlit pojmy a chápat význam v ekotoxikologii pro - úrovně a hierarchie biologické organizace -
sladká symfonie cukrů
CO JE STROM? poznej své bratrance Stromy jsou rostliny, které se naučily dosahovat vysokého vzrůstu. Slouží jim k tomu samonosný, dřevěný kmen, rok za rokem sílící. Stejně jako vše živé na Zemi pocházejí
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
HERBIVOŘI PARAZITI PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ PATOGENY MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE INTERSPECIFICKÉ INTERAKCE Z hlediska interspecifických interakcí jsou herbivorie,
STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...