AKTUALIZOVÁNO v březnu provedeny drobné opravy v poznámce týkající se Lípy svobody - v textu opravena drobná pochybení
|
|
- Tereza Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALIZOVÁNO v březnu provedeny drobné opravy v poznámce týkající se Lípy svobody - v textu opravena drobná pochybení
2 Část 02 První světová válka Epochální a nezapomenutelnou událostí nepochybně byla první světová válka. Padlo v ní čtyřiadvacet ždíreckých občanů! / 1 Kromě padlých vojáků pocházeli ze Ždírce také ti, kteří byli zajati nebo zběhli z rakousko-uherské armády a zúčastnili se bojů v Československých legiích. Pokud se podařilo zjistit, byli to: Josef Čaloud Rusko, Jindřich Damaschka Rusko, sibiřská anabáze, Josef Daniel Rusko, Josef Dočekal Itálie, Josef Dymáček Rusko, Adolf Hendl Rusko, Antonín Laštovka Itálie, Václav Matoušek Rusko, Karel Mísař Rusko, Josef Pospíšil Itálie, Richard Raus Rusko, Rudolf Raus Rusko, František Rothanzl Rusko, František Růžička Rusko, Alois Slavík Itálie, Adolf Uchytil (narozen ) Itálie, a Stanislav Socha st. (údaje o jeho nasazení chybí). Z pozdějších ždíreckých občanů pak Čeněk Dvořák, poštovní revident ve Ždírci Rusko, Jaroslav Běloušek ( Krucemburk), řezník a hostinský Itálie, František Culek ( Rovný), kovář Francie, Antonín Lacina ( Benátky) Rusko, sibiřská anabáze. (Celkový počet příslušníků československých legií v Rusku, Francii a Itálii přesáhl sto tisíc.) Za války byla vybita většina hospodářských zvířat, celá země byla vyhladovělá, zpustošená. Hospodářský život se téměř zastavil. Pamětní kniha obce Ždírecké (knižní vydání 2010) o tomto období pojednává na stranách Hospodáři museli odvádět svoje přebytky do rekvizičních skladišť, kde se to prý naházelo na hromady a obilí a brambory se kazily. Taková skladiště byla ve Ždírci v čp. 20 a čp. 43. Rekviziční komise prováděly odhady úrody a spotřeby, zbytek násilně odvezly. Zabavoval se dobytek a koně, rekvírovaly se kovy veškeré mosazné a měděné předměty, věci a potrubí z cínu a niklu i aluminiové předměty. K výrobě děl a nábojnic se zabavovaly zvony, sebrali i školní zvonek a zvon ze ždírecké zvonice. V Pamětní knize je také uveden zajímavý přehled o cenách některých základních životních potřeb, v porovnání let 1914 a 1918 tedy na počátku a na konci války. Školáci sbírali kopřivy, malinové, jahodové a ostružinové listí, hadry, prádlo, vlnu i bavlnu a nařizovalo se jim podporovat válčící vojska i jinými všemožnými způsoby. V zápisu pamětní knihy ždírecké školy se o tom píše mj.: Vynesením z 9. listopadu 1914 vyzvala c. k. okresní školní rada správy škol, aby dívky při ženských ručních pracích hotovily věci pro vojíny v poli... Při školní slavnosti na ukončení školního roku 14. července řídící učitel [Jan Keller] ve vlastenecké řeči promluvil o chrabrosti našich vojsk, vytknul, kterak všechen lid bez rozdílu stavu podporuje válečnou správu, aby vítězství a míru bylo 1 - Na pamětní desce, umístěné původně ve vstupní chodbě obecního domu čp. 1, nyní v chodbě Městského úřadu, je třiadvacet jmen ždíreckých občanů, kteří padli v I. světové válce. Na novém památníku z roku 1951 bylo ale uvedeno pouze dvaadvacet jmen, když tu oproti původnímu seznamu chybělo jméno Misař Jan. Tato nesrovnalost se zatím nevysvětlila. Na pamětní desce i na památníku z neznámých důvodů chybělo také jméno Josefa Koppa, který spolu se svým nevlastním bratrem Jaromírem Koppem a nevlastní matkou Marií Pelikánovou bydlel ve Ždírci v čp. 71, narukoval odtud ve svých osmnácti letech do války a padl v Maďarsku v roce 1914 na samém počátku války. Je pochován v maďarském městě Sátoraljaúheyl, hraničícím s východoslovenským Slovenským Novým Mestom, na (vojenském?) hřbitově, číslo hrobu Městské zastupitelstvo ve Ždírci n. D. v roce 2005 tato pochybení napravilo dodatečným zapsáním obou jmen na památník padlých.
3 dosaženo. Vyzval žáky k lásce a oddanosti Jeho Veličenstvu, načež všichni přítomní provolali slávu císaři... Pomocný válečný výbor zasílá správě školy 21 K [!] na oděv a obuv pro žáky chudých mobilisovaných otců... Pak ale pojednou přišla rána: Těžce zarmucující zvěst rozlétla se po celé říši, že dne 21. listopadu 1916 skonal na zámku schönbrunském milovaný císař a král, Jeho Apoštolské Veličenstvo František Josef I., po dlouholeté a požehnané vládě... Všichni národové říše vítají Jeho Veličenstvo mladého vládce císaře a krále Karla I. a Její Veličenstvo vznešenou Jeho choť a královnu Zitu nejoddanějším holdem... Král je mrtev, ať žije král! Potom následovalo vítězství za vítězstvím: V červnu 1916 konána školní slavnost na oslavu vítězného postupu našich vojsk a znovudobytí hlavního města haličského Lvova... Dne 9. prosince 1916 bylo dáno dětem prázdno a na školách oslavováno dobytí Bukurešti a Sedmihradska. Situace na bojištích i ve ždírecké škole se však náhle mění: 1917 učitel školy Antonín Kolář v zajetí ve Smolenské gubernii... sbírány kopřivové lodyhy a malinové a ostružinové listí pro potřeby vojska... Školní rok 1917/18: válečné potíže, nedostatek potravin, ceny másla 60 K, 1 vejce 1 K, vepřové maso 40 K, pšenice K! Nedostatečná školní docházka pro zaměstnávání dětí při válečném nedostatku... Ve školním roce , nastojte, jaký zápis pojednou se objevuje ve školní kronice: NA ZDAR MILENÁ REPUBLIKO ČESKOSLOVENSKÁ! ŽIJ BLAZE! Inu, státní zaměstnanci, a učitelé zvláště, museli být vždycky loajální ke každému režimu. Naproti tomu poněkud jiné záznamy z konce války obsahuje hasičská kronika dlouholetého jednatele sboru Otto Vaníčka: Myslilo se, že válka brzo skončí a z ní jako vítěz vyjde nenáviděný Němec. Ale válka nebéře konce a stále novými odvody doplňují se prořidlé řady na frontách. I padesátiletí mužové jsou odváděni, chromí i jinak neduživí, aby šli bojovat pro císaře pána a jeho rodinu, za vlast, ale bohužel ne naši vlast, ale cizí... Do války zapojují se konečně také Spojené státy severoamerické. Zde se ovšem nabízí otázka, zda tento protistátní záznam, za který tehdy bylo možné udělit nejpřísnější trest, nebyl pořízen dodatečně až po válce. Radost a nadšení z konce války a ze vzniku národní samostatnosti v nové Republice Československé byla ovšem nefalšovaná. Ve Ždírci se 28. října 1918 slavnostně pálily před poštou u čp. 38 rakouské odznaky a prapory. (Kdyby tak dneska byly!) Dne 6. května 1919 konala se slavnost sázení Lípy svobody. Súčastnila se jí mládež školní s učitelstvem, Čtenářská beseda, divadelní spolek J. K. Tyl, tělocvičná jednota DTJ, sbor dobrovolných hasičů a mnoho obecenstva. Průvod vyšel od školy s hudbou a ubíral se k hasičskému skladišti a tam před Kárníkovými čp. 4 zasazena slavnostně Lípa Svobody na památku osvobození národního a prohlášení samostatného čsl. státu. Slavnostní proslov měl poštmistr p. Ant. Krupař, žáci zazpívali vlastenecké písně a deklamovali případné básně. / Ždírecká Lípa svobody přečkala dlouholeté ústrky spojené s ořezáváním i s pokusy spálit ji od kořenů, když v pozdějším vzrůstu stínila do oken sousedních domů. Přežila též přes nezájem MNV, později i obecního a městského úřadu. V novější době pak přežila různé stavební práce. Vykotlaná a poškozená vzdoruje tento strom hrdina svému osudu dál. Nyní jí svitlo na lepší časy, když byl v srpnu 2012 zpracován dendrologický posudek na stav stromu a na jeho základě provedeno snížení koruny.
4 Lípa Svobody u zvonice, foto a v roce 2009 Koncem roku 1919 organizovala se ve Ždírci pro děti podvyživené dlouholetým válečným nedostatkem tzv. polévková akce z amerických potravin. V Pamětní knize se o tom píše: Polévková akce. V měsíci říjnu 1919 na podnět kapitána Vozky z Ameriky, českého rodáka od Kutné Hory, zřízeny byly polévkové akce a ústavy za podpory státu. Také ve Ždírci taková akce byla a v čísle 20 vařeno pro děti do 6 let kakao a pro dospělejší do 14 let polévky... Akci tuto řídili učitel Antonín Kolář a skladník konsumu Pokrok Augustin Dymáček. Místní ženy a dívky obstaraly vaření. Polévková akce u čp. 20 (1919) V roce 1919, v souvislosti se vznikem nového státu, probíhaly ještě další důležité akce, a to kolkování peněz, / 3 soupis majetku (přírůstek majetku byl potom zdaněn, aby se zinkasovali váleční zbohatlíci) a sbírka na zlatý poklad ČSR. Ta ve Ždírci vynesla celkem 4,5 kilogramu drahých kovů, převážně zlatých a stříbrných mincí. 3 - Kolkování starých rakouských bankovek, používaných ještě jako platidlo před vydáním nových československých bankovek, bylo při osamostatnění republiky od Rakousko-uherské monarchie nutné, aby se zabránilo přílivu inflačních rakouských peněz do našeho nového státu a tím znehodnocování měny. Podobná akce probíhala v roce 1993 při rozdělování republiky na dva samostatné státy.
5 Další události v obci Spolky zmíněné v předcházející kapitole byly založeny již dříve, a to Sbor dobrovolných hasičů v roce 1905 a Divadelní spolek J. K. Tyl roku Čtenářská beseda a Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) pak po válce v roce Hasičské skladiště se zvonicí a šatlavou Plakát Čtenářské besedy S obnoveným hospodářským životem začal přes Ždírec dokonce jezdit autobus. Od roku 1926 jej provozoval Antonín Bořil z Borové a jezdil zpočátku dvakrát denně z Borové do Ždírce a zpět. Záhy zajišťoval také dopravu poštovních zásilek a jezdil dvakrát denně do Žďáru a kromě toho ještě dvakrát denně do Vojnova Městce. /4 Dopravní podnik Leopolda Bořila (syn) (foto 1926) 4 - První autobusovou linku zřídil pan Bořil z Borové mezi Ždírce a Žďárem v roce Použil k tomu lehký nákladní vůz Ford. Cestující seděli na podélných lavicích pod plátěnou střechou. Teprve od 12. října vystřídal tento vůz autobus Praga pana Bořila. Josef Kosinka /Věra Rudolfová ed./: Kosinkova Žďárská kronika , Město Žďár 2007.
6 Státní pošta, zavedená od roku 1872, sloužila už poměrně spolehlivě. Poštovní úřad byl nějaký čas (okolo roku 1892) v tehdejší Pelikánově usedlosti čp. 43, později v čp. 38 (Pelikánovo-Novákovo) a od roku 1930 v Obecním domě čp. 1. Od roku 1890 fungoval na poště také telegraf a později, 1. února 1925, byl zapojen i telefon. Místní stanice měla celkem 14 čísel. A když jsme u toho technického pokroku, doplňme hned, že již v roce 1896 byla ve Ždírci u nádraží postavena tkalcovna koberců Samuel Schein. Tu pak po otci převzal syn Oskar, který o ni svým neodborným vedením přišel. Tkalcovnu v únoru 1927 koupil v exekuční dražbě Karel Jeníček z Nové Vsi u Sopot. (Po únoru 1948 mu byla znárodněna a přejmenována na TOKO továrna koberců. Poté se nazývala Plyšan, později Bytex a po roce 1989 a. s. Dekora-Jeníček.) Tkalcovna koberců Samuel Schein (foto asi 1896) Roku 1927 byla do Ždírce zavedena elektřina a 1932 zřízen první skupinový vodovod. / 5 Význačnými a tragickými událostmi v obci bývaly odedávna požáry. V Pamětní knize obce Ždírecké je jich na str a 58 zaznamenáno hned několik. Roku 1880 uhodil blesk do usedlosti Václava Pelikána čp. 38, která vyhořela do základů. V roce 1881 vznikl požár od popela a vyhořely přitom tři domky čp. 29, 30 a 48. (Na místech pozdějších majitelů Uchytila, Mísaře a Zdražila.) Roku 1886 vyhořela rolnická usedlost čp. 43 Jakuba Pelikána, když ji z nešťastné lásky k čeledínovi a pro otcovo týrání v zoufalství zapálila hospodářova dcera Františka. Této nešťastnice se poté ujala obec, umožnila jí sňatek s milencem a oba se ze Ždírce odstěhovali neznámo kam. 5 - Elektřina viz Pamětní kniha obce Ždírecké, str. 32, kde se uvádí, že celkový náklad byl 183 tisíc Kč. Vodovod údaje rovněž z Pamětní knihy, str. 57: Skupinový vodovod ve Ždírci zaveden byl roku 1932 nákladem 25 tis. Kč. Voda ze studánky pod Danielovým polem za silnicí poličsko-píseckou vede se až za silnici rourami litinovými a potom borovými rourami. Přípojky jsou ze zinkových tažených rour. Do vodovodního družstva přistoupili s finančními podíly škola, František Culek [kovárna], Antonín Sedlák, František Sotona [obchod], Jan Daniel a obec, která má za to veřejný hydrant u mostu pod Sotonovými u silnice chrudimské... Jak vyprávěl František Daniel z čp. 22 ( ) borové kmeny provrtával speciálním dlouhým nebozezem tesař Němec, do nich se na jednom konci narazila kovaná spojka s obrubou uprostřed a další roura se narážela už ve výkopu beranidlem. Naši předkové si uměli poradit. Téměř nepoškozené a plně funkční borové roury se na louce pod silnicí nacházely ještě v šedesátých letech minulého století při pokládání kanalizace, do které je sveden potůček od Kabátova a přepad z dolního vodojemu.
7 V roce 1887 vyhořely domky čp. 4, 5 a 35 (později Kárníkovo, Pelikánovo a Fialovo). V čp. 5 se říkalo U kolářů, majitelem byl tehdy Josef Mísař a požár zde způsobila dcera neopatrným zacházením se světlem. Roku 1895 v neděli o posvícení před sv. Martinem vyhořelo čp. 42 u Jirásků, kde se příčina nezjistila, a 1908 vzplála od blesku pazderka u čp. 20, v níž byla umístěna obecní stravovna pro potulné tovaryše. Pak dlouho žádný záznam, až v roce 1931 vyhořel domek Jana Vomely čp. 131 u hřiště. Důležitými údaji o životě obce jsou také počty obyvatel a domů. Podrobnější zprávy o tom jsou opět na několika místech Pamětní knihy. Zde jenom rámcově: v roce obyvatelů a 34 domů (popisných čísel), obyvatelů a 38 domů, obyvatelů a 54 domů (podle Palackého), obyvatel a 71 domů, obyvatelů a 80 domů, obyvatel a 82 domů, obyvatelů a 93 domů, obyvatelů v 96 domech a roku obyvatelů ve 128 domech. (Upřesněno a doplněno podle výsledků bádání Věry Novotné.) V životě zemědělských rodin, a nakonec celé vesnice, hrálo velmi důležitou roli počasí. Není proto divu, že se o jeho anomáliích vyskytují v obecní kronice zajímavé záznamy: Při krupobití 20. července 1903 byla všecka úroda zničena na 100 %, stromy u silnic vyvráceny a ukrouceny, rovněž v lesích mnoho škod. Okna obrácená k západu vesměs vytlučena. Rok nato, 1904, bylo velmi sucho... V kruté zimě , kdy bylo až 45 C, zmrzlo ve Ždírci celkem ovocných stromů... Sněhová smršť a polomy 27., 28. a 29. října Některé lesy na 100 % zničeny. Na zpracování polomů přišlo [na jaře 1931] asi lidí z Podkarpatské Rusi, Slovenska, Slezska a ze Šumavy, kteří bydleli v boudách z chvojí po lesích [i po nájmech u místních obyvatelů] / 6... Na nádraží přistavěna nová vedlejší kolej a druhá z pily až ke strážnímu domku čp Vznikla nová osada Borky s pilou / 7... V noci ze 6. na 7. července 1935 byl mráz 2 C. Zmrzla nať na bramborách... A v noci na sv. Václava v roce 1936 napadlo 10 cm sněhu a teploty se týden pohybovaly okolo 1 C. 6 - podle písemných vzpomínek Bohumila Pikla byli němečtí dřevaři ze Šumavy solidní lidé, kteří však po zjištění místních podmínek záhy odešli. Zato Slováci a Rusíni byli, podle jeho slov, zloději a podvodníci. 7 - Polom. Dne začalo sněžit a vánice trvala tři dny... Sníh padal měkký a zachycoval se na stromech, takže svou vahou lámal větve a celé stromy. K tomu se přidala 28.října i vichřice. O síle vichřice si můžeme udělat obrázek podle zápisu ve farní kronice borovského kostela: Byla neděle, pan farář právě kázal. Najednou nastal pekelný hluk. Slova vůbec nebyla slyšet, lidé se krčili, schovávali se k oknům. Z márnice padaly kameny. Zdálo se, že se kostel boří. Vichřice sebrala celou střechu od márnice a přenesla ji přes celý hřbitov až na druhou stranu... V lednu a únoru roku 1930 následovala mimořádně krutá zima. Mrazy dostoupily až k minus 30 stupňů, jinde v Čechách až dokonce minus stupňů C... Zvěř, zejména ptactvo, valem hynulo, srnky se nacházely ve stoje zmrzlé... mnoho ovocných stromů utrpělo silnými mrazy. Ještě o rok později se projevovaly následky těchto mrazů. Stromy na jaře vypučely, ale později v létě zaschly... Lesy od Sopot až ke Žďáru byly na 50, místy až na 80 % zničeny. Ke zpracování množství kalamitního dřeva bylo povoláno dělnictvo z Podkarpatské Rusi... Práce na odstraňování této kalamity trvaly celý rok. Petr Kubát Historie obce Jitkova, 2005, str V důsledku polomové pohromy urychlila se jednání o záboru Velkostatku Zámek Žďár. Díl lesů od Bílku až po státní silnici Ždírec-Česká Bělá převzalo ministerstvo národní obrany a díl od této silnice po silnici Vojnův Městec-Radostín-Račín-Velká Losenice obdržel Svaz 72 obcí přilehlých k lesům velkostatku. Také parní pila ve Ždírci přešla v majetek tohoto Svazu obcí... Dne 13. dubna 1931 byla kolaudována nová vlečka Lesního družstva z Přibyslavi (Svaz obcí) a v květnu započato se stavbou prodloužené vlečky do staré pily až za cestu za závorami... M. Bouška: Železniční stanice Ždírec Krucemburk, NN č. 173/říjen 2006.
8 Také Pamětní kniha školy ždírecké všímá si občas atmosférických jevů a rozmarů počasí: Počátkem prosince 1909 napadalo mnoho sněhu, nastaly mrazy. V polovici měsíce ledna nastala obleva a velký déšť, potoky se rozvodnily, voda zatopila louky mezi Starým a Novým Ranskem, vnikla do sklepů, odkud lidé brambory vynášeti museli, někde vodu i stříkačkou ze sklepů čerpali... Koncem června nastalo deštivé počasí, trvalými dešti rozvodnily se potoky tak, že voda odplavila z luk u Nového Ranska mnoho sena... Kometa Halleyova a kometa 1910a. V měsíci květnu ukázala se na některých místech oznámená a od hvězdářů očekávaná kometa Halleyova. Ve Ždírci ji patrně viděti nebylo, za to však v měsíci lednu po několik večerů bylo jasně viděti na západním obzoru kometu 1910a. 21. června 1910 v noci zmrzly u Ždírce a Ranska brambory července po 6 hod. ranní strhl se v okolí lijavec podobný průtrži mračen. Voda z rybníku u hostince Fidlerova [sádka u čp. 74] tekla po okresní silnici jako řečištěm, potůčky od Kohoutova a Benátek vystouply ze břehů, voda dosáhla výšky silnice, vnikla do sklepů a chlévů níže ležících stavení... Z jednoho domku lidé hasiči oknem vyneseni byli... Ve ždírecké Pamětní knize je na straně 79 zajímavý záznam o výskytu polární záře: Severní záře. 25. ledna 1938 byla viděti severní záře na obloze večer mezi 8 a 10 hodinou. Náhle se objevila na severozápadě červená až rudá jak od požáru. Ostatní obloha byla jasná a hvězdnatá. K severu a východu byla obloha jasná jak od vycházejícího měsíce, pak dostávala rudou barvu a nejkrásnější byla asi v 9 hodin večer, kdy v rudé záplavě k severní straně objevily se mohutné pruhy světlejší, oranžové, které měnily barvu. Pak rudá záplava ponenáhlu slábla a k desáté hodině večer zanikla. Málokdo ve vsi věděl, co se to děje. Někteří chlapci (Emil Chvátal a František Růžička) byli se podívat až za lesem směrem ke Studenci domnívajíce se, že tam hoří. Uklidnil jsem je, vyloživ jim, že je to severní záře. Pak nastalo uklidnění. V mnohých staveních ani o ničem nevěděli, protože za celý večer ven nevyšli. V následujících dnech mnoho se o tom psalo v novinách. Starší říkali, že bude válka a velké krveprolití. Téměř identické zápisy obsahují kroniky Krucemburská a Hornostudenecká. V Pamětní knize Krucemburské se v zápisu z 26. ledna 1938 o polární záři píše: Nejprve se objevila po 19. hodině jako načervenalá skvrna na severní straně. Později zmizela a po 20 hodině zazářila ve větší míře. Nápadný přírodní úkaz zaznamenal i studenecký kronikář: 27. ledna se ukázala navečer na obloze silná polární zář. Téměř celý obzor byl obklopen silnými mnohabarevnými pruhy a sloupy, které sahaly vysoko na oblohu. Lidé z toho usuzovali, že bude válka. Pro úplnost zmiňme ještě dva starší záznamy o mimořádných přírodních úkazech. První z Kynčlova Průvodce Krucemburkem na straně 282, převzatý z Pamětní knihy krucemburské: Dne 18. října 1836 na večer o 9 1/2 hodinách vyšel takový šajn, že se myslilo, že celý městečko hoří, což se mnoho lidu k tomu sběhlo a tady se vidělo, že je to božský znamení aneb trest Páně, že se Bůh na lidské nepravosti dívati nechce, tak ukazuje znamení, aby jsme se lepšili. Vyšly tři pruhy jako krev, od nich tako-
9 vé paprsky a táhlo se to od půlnoci k vejchodu a zas zpátky do toho místa a za půl hodiny se to ztratilo. Následující záznam je z kroniky slavíkovské: V sobotu dne 27. června 1931, kolem 10 hodiny večerní letěl nad Slavíkovem ohromný meteor. Byl velikosti 1 m vysokého balvanu. Svítil jasně modrozeleným světlem. Letěl od Pardubic přes Chotěboř na Něm. Brod s velkým sykotem a sršením jisker. Asi za 3 minuty byla slyšena ohromná rána, jíž byl příčinou pád meteoru na zem. Rána byla taková, že až okna zařinčela. Pražská Státní hvězdárna žádala, aby jí byl oznámen směr letu, ale poněvadž se zprávy rozcházely, nebylo možno určiti v kterých místech meteor spadl. / 8 Také tyto přírodní úkazy byly zcela jistě pozorovatelné ve Ždírci i když ždírecká kronika se o nich nezmiňuje. Úplně nejstarší záznamy o přírodních a společenských pohromách obsahuje vpředu již zmíněná kronika obce Poděšína u Polné, vzdálené od nás vzdušnou čarou asi 18 km, takže je můžeme s jistou mírou pravděpodobnosti předpokládat i v naší oblasti: Tragický byl pro celý náš kraj rok 1338, protože z Rakous a Uher napadla vysočinu obrovská hejna kobylek a zničila nejen veškerou polní úrodu, ale i malé výhonky stromů... Roku 1390 bylo v našem kraji zaznamenáno silné zemětřesení s následnými mrazy a podivnými úkazy na obloze. Rok Po třicetileté válce zůstalo v Čechách jen 800 tisíc obyvatel. Na polenském panství zůstala třetina domů pustých Na polenském panství zaznamenán zvlášť velký výskyt vlků. Obyvatelé byli nuceni uspořádat na ně hony Potvrdilo se rčení že neštěstí nepřichází ojediněle. Co nezpustošila vojska, to poničily kobylky. Přilétla hejna kobylek, která zaplavila celý kraj a sežrala veškerou úrodu na polích. Ždírec třicátých let Pamětní kniha obce Ždírecké: Co měl Ždírec v roce 1931: Kromě 3 křižovatek státních silnic má Ždírec nádraží, poštovní úřad, telegrafní a telefonní úřad, vlastní obecní samosprávu, trojtřídní obecnou školu, lidovou školu hospodářskou, skladiště Hospodářského družstva pěstitelů zemáků se sídlem v Něm. Brodě, 4 hostince, 2 soukromé obchody, 1 družstevní konzum Pokrok, parní pilu, tkalcovskou továrnu, 4 tkalcovské faktory, 2 řezníky, 1 pekaře, 1 koláře, 4 truhláře, 1 kováře, 6 obuvníků, 3 krejčí, 2 pilníkáře, 14 rolníků, 80 domkářů. Čítá 126 samostatných čísel se 681 obyvateli podle sčítání v r V tomto případě šlo pravděpodobně o bolid, tedy velký meteorit, který vůbec nemusel dopadnout na zem, ale mohl buďto shořet v ovzduší, nebo proletět zemskou atmosférou a pokračovat dále ve své vesmírné pouti. Údaje o velikosti a výšce jsou v takových případech velice klamné. Uváděná rána mohla být způsobena explozí tělesa při průletu atmosférou, spíše však rázovou zvukovou vlnou, podobně jako při průletu letadla letícího nadzvukovou rychlostí. Čím vyšší je přitom rychlost a výška, tím větší je zpoždění rázové vlny za letícím tělesem. Tento závěr také potvrzuje vyjádření RNDr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR z v odpovědi na můj dotaz.
10 K tomuto kronikářovu přehledu je třeba uvést upřesněný dodatek o vybavenosti Ždírce řemesly a službami od roku 1932: Hostinský: Josef Kárník Peklo (od roku 1934 Emil Pochop), Miloslav Láznička čp. 25 U kříže, Kristina Fetterová čp. 69 U nádraží, Jaroslav Běloušek čp. 74. Zedník: Antonín Holas, čp. 3, Václav Pecka čp. 14, František Nepovím čp. 118, Václav Vachek čp. 124 (zednický mistr), Václav Vachek čp. 140, 141 (stavitel, cementárna). Řezník: Jan Kárník čp. 4, Jaroslav Běloušek čp. 74, Stanislav Mühlfait čp. 136 (1932). Rolník: Josef Dočekal čp. 6, František Šupita čp. 7, František Novotný čp. 19, František Benc čp. 20, Jan Daniel čp. 22, Miloslav Láznička čp. 25, Jan Novotný čp. 26, Bohuslav Mísař čp. 30, Jan Wasserbauer čp. 31, Josef Mísař čp. 37, Růžena Nováková čp. 38, Josef Zoul čp. 43 (nájemce František Fidler), Julius Dočekal čp. 47, František Daniel čp. 50, Jaroslav Růžička čp. 52 (od roku 1934 Jaroslav Běloušek), František Mísař čp. 54, Antonín Dočekal čp. 56 (po roce 1935 František Dočekal), Tomáš Fidler čp. 61 (od roku 1938 František Fidler). Truhlář: Leopold Čaloud čp. 8, Josef Němec čp. 27, František Daniel čp. 82, Ladislav Pospíšil čp. 83 (po roce 1932), Václav Coufal čp. 109, František Novák čp Obuvník: Bedřich Kotouč čp. 10 (obnoveno od roku 1938), František Stehno čp. 15, Vilém Kašpar čp. 18, Josef Uchytil čp. 29, František Fiala čp. 35, František Stehno čp. 64, František Matoušek čp. 76, Jan Froněk čp. 86 (po něm Bedřich Daniel), Ladislav Mísař čp. 90 (od roku 1938), Josef Coufal čp Tkadlec: Antonín Smíšek čp. 39 (pak František Jirka, domkář), Josef Stehno čp. 51, František Lédl čp. 63, Jan Mísař čp. 90 (po něm Ladislav Mísař, obuvník), František Sedlák čp. 99, Jan Dočekal čp Výroba sítěk a textilní faktor: Bohumil Pikl čp. 41. Výroba pokrývek: Václav Korejtko čp. 95. Výroba pokrývek a textilní faktor: Josef Fiala čp. 12 (předtím strojní zámečník), Josef Smíšek čp Tesař: Josef Němec čp. 13, Antonín Švanda čp Kolář: Josef Petrlík čp. 16; v roce 1937 živnost kolářskou odhlásil František Rokos. Strojní zámečník: Josef Fiala čp. 12 (pak výroba pokrývek a textilní faktor), Antonín Růžička čp. 28 (po něm klempíř Valentin Mikulecký). Krejčí: Antonín Uchytil čp. 29, František Smíšek čp. 44, Antonín Dočekal čp. 56 (do roku 1935), Josef Smíšek čp. 127, Josef Flusek čp. 43 (od roku 1938). Kovář: Jan Doležal čp. 36, František Culek čp. 68 (od roku 1938 František Culek ml.). Obchod: František Sotona čp. 49, František Fidler čp. 43 (do roku 1938), konzum Pokrok čp. 114 (vedoucí Augustin Dymáček, od roku 1936 Jaroslav Klepetko), Antonín Švanda čp. 121 (střižní zboží). Pilníkář: Jaroslav Šmahel čp. 46, František Černý čp. 89, František Socha čp. 96. Pekař: Jan Jakeš čp. 48 (v nájmu u Zdražilů). Výroba likérů: Václav Němec, nájemce v čp. 80 (u Lázničků), později v čp. 27. Textilní továrna: Karel Jeníček čp. 81, Antonín Lacina čp. 120, Alexander Homolka čp. 155 (asi od roku 1939). Kamenictví: Josef Kadlec čp. 94. Povozník: Jan Chvátal čp Klempíř: František Plašil čp. 107, Valentin Mikulecký čp. 28 (asi od roku 1932). Autosprávkárna a strojní zámečnictví: Antonín Mísař čp. 142 (od roku 1933).
11 Autodoprava: Eduard Pátek čp. 146 (od roku 1936), František Vavroušek osobní autodoprava (asi od r. 1939), František Valík čp. 162 (od roku 1944). Lakýrník: Antonín Včelanský čp. 148 (od roku 1936). Holič a kadeřník: Jindřich Jirásek čp. 42 (asi od poloviny třicátých let), Bedřich Škarýd v nájmu v čp. 38 (třicátá léta), od roku 1939 ve vlastním čp Našli by se jistě pamětníci povolanější (zatím se ještě hledají), my se zde omezíme pouze na některé další události zaznamenané v kronikách a dokumentech. Je možná překvapivé, že i v této obtížné době panoval v obci čilý kulturní, společenský, sportovní i politický život a významný stavební ruch. Místní ochotnické divadlo, divadelní představení hostujících souborů, čtenářská beseda a knihovna, veřejné schůze, první veřejné filmové produkce v sále u Pochopů v Pekle. Ždírecké závody automobilů a motocyklů na slavném Trianglu pořádané od roku 1927 vstoupily také do historie. Organizoval je mladý Ing. Robert Láznička, / 9 právě tak jako koncerty a hostování některých význačných umělců u Lázničků v sále. Fotbalový sportovní klub SK Ždírec nad Doubravkou / 10, Dělnická tělovýchovná jednota a její vystoupení, Sokol a Orel v sousedním Krucemburku. Vypovídají o tom dochované plakáty i jiné dokumenty a zápisy v Pamětní knize obce Ždírecké. Také politický život byl rušný. Start V. Ždíreckého okruhu 1933 Závodník Hybský, uprostřed Ing. R. Láznička 9 - Ing. Robert Láznička zorganizoval již dříve před Trianglem vůbec první veřejný motocyklový závod v republice, jímž byl I. Ždírecký velký okruh v roce Jel se na jedno kolo o délce trati 8 km po silnici od Lázničkových na Nové Ransko, pak kolem Pobočáku na Staré Ransko, Krucemburk a zpátky do Ždírce s cílem u Lázničkových. Tomuto závodu pro zpestření a pobavení diváků předcházely na menším okruhu, tzv. ždíreckém trianglu, trojúhelníku státních silnic o délce 1918 metrů, kuriózní závody dvojic na trakařích. II. Ždírecký okruh v roce 1930 o délce 1918 metrů, byl prvním závodem motocyklů na trianglu. Jel se na 8 kol. Také při tomto závodě pobavil diváky o přestávce závod dvojic s trakaři. III. Ždírecký okruh, závod motocyklů o Stříbrný triangl Českomoravské vysočiny na 30 kol, byl uspořádán v roce IV. Ždírecký okruh, závod motocyklů a sportovních automobilů o Stříbrný triangl ČMV byl uspořádán v roce 1932, rovněž na 30 kol. Poslední předválečný V. Ždírecký okruh, závod automobilů a motocyklů o Stříbrný triangl Československa, se jel v roce 1933, kdy kromě automobilů a jednostopých motocyklů závodily i sidecary. Ing. Robert Láznička však v roce 1934 vážně onemocněl a ve věku 47 let předčasně zemřel. Jiný schopný organizátor už se, bohužel, nenašel. Po druhé světové válce došlo k několika pokusům oživit tradici ždíreckých trianglů pořádáním nejprve motocyklových (1951, 1953, 1954), později cyklistických závodů na tomto okruhu. To už je ale jiná kapitola Národní politika, 22. července 1930: Ve Ždírci, okres Chotěboř v Čechách, byl založen sportovní klub Ždírec nad Doubravkou (S. K. Ždírec nad Doubravkou).
12 První ždírecká fotbalová jedenáctka (asi 1930) Mužstvo SK Ždírec (asi 1946) Velkého rozmachu dočkala se obec za starostování Josefa Kadlece, mistra kamenického z čp. 94, který byl v této funkci od roku 1919 do roku Po něm starostoval Antonín Dočekal z čp. 56, až do své náhlé smrti v roce Byli to prý... muži na svou dobu pokrokoví. O zavedení elektřiny a vodovodu už jsme se zmínili. S elektřinou se ve Ždírci objevily také první radiopřijímače, provozované zpočátku jako významná veřejná trachtace. Sluchátka krystalky se položila v hospodě na talíř a štamgasti nestačili žasnout nad tou muzikou až z Prahy. Nedůvěřiví samozřejmě usuzovali na podvod a dívali se pod stůl, není-li tam ukrytá kapela. Antonín Dočekal ( ) Josef Kadlec ( ) Nejvýznamnější stavební akcí ve Ždírci bylo bezesporu vybudování Obecního domu v roce 1930 za starostování pokrokového rolníka a krejčího z čp. 56 Antonína Dočekala. Však za to sklidil nemálo úsměšků a odsudků. Obecní dům postavil mistr stavitelský Karel Šedivý z Hlinska, který tehdy podal nejnižší ofertu (nabídku), na 167 tisíc Kč. V chodbě byla dne 28. října 1930 odhalena pamětní deska se jmény třiadvaceti ždíreckých mužů padlých v první světové válce, pořízená za Kč. Dům dostal popisné č. 1 po vyhořelém Mlejnku u Nového Ranska. V přízemí byla umístěna pošta a schůzová místnost obecního zastupitelstva sloužící současně jako knihovna. V poschodí byt pro poštmistra a pokojík pro svobodného učitele. Objekt byl pro obec velmi
13 potřebný a slouží po nezbytných úpravách dosud, i když teď k jiným účelům. Přesto se tehdy našlo mnoho samozvaných kritiků a vtipálků, kteří jej nazývali reprezenťák na louži. (Se zřejmou narážkou na Obecní-Reprezentační dům v Praze). / 11 Vlevo u silnice místo pro obecní dům (foto 1920) Obecní dům a pošta (1935) V roce 1933 byl postaven pro obecní chudé tolik potřebný chudobinec čp. 145 (nyní bývalá prodejna potravin u Málků), náhradou za vyhořelou pazdernu u čp. 20. Samozřejmě se mu říkalo pazderka i nadále. V témže roce byla vydlážděna poličsko-písecká silnice od Lázničkových po odbočku k nádraží. Rok 1934: Nový rybníček. Na návsi u statku Šupitova a Fidlerova zřídila zdejší obec nový rybníček nákladem ,- Kč. Na návsi kolem nového rybníčka vysázeli žáci zdejší školy pod vedením ředitele školy Antonína Koláře 73 divoké stromy. U tohoto rybníčku dodatečně vyzděna v roce 1937 kamenná hráz o délce 30 metrů. / 12 A roku 1936 další stavba cituji opět z Pamětní knihy obce Ždírecké, str. 71: Mostek přes potok ždírecký k Šupitovým a Fidlerovým upraven nákladem 3 000,- Kč. Položeny dvě cementové roury průměru 50 cm, jedna roura 30 cm, povrch proveden v borovém rámu a vydlážděn kamenem. Z dalších veřejných staveb byla ještě v roce 1936 provedena kanalizace pod silnicí chrudimskou od Culkovy kovárny až ke kanálu nákladem 9,5 tis. Kč. Roku 1939 pak vydlážděna chrudimská silnice od mostu na křižovatku u Lázničkových a dále rozšířen družstevní vodovod. Tehdy si zavedli vý Údaje o dvou ždíreckých starostech a Obecním domě: Pamětní kniha obce Ždírecké, NN č. 9/1991, str. 4 a č. 19/1992, str. 3. Starosta Antonín Dočekal, rolník ze Ždírce čp. 56, utrpěl v létě 1935 úraz nohy při orbě s kravským potahem, poté se přidaly komplikace, až po útrapách zemřel ke konci roku ve stáří sedmapadesáti let. Měl nesporné zásluhy o obec. Celkový přehled o jménech všech ždíreckých starostů: NN č. 9/1991 a č. 13 a 17/ Ždírecký rybníček na jeho místě bývala na potoce louže. V roce 1934 obec provedla její prohloubení, nechala postavit hráze a vybudovat řádné stavidlo. Odedávna tu bývalo oblíbené místo dětských her. V létě koupání a plavba na neckách, v zimě bruslení, v předjaří plavby na ledových krách. Utopit jsme se nemohli, rybníček byl mělký. A kapři! Ti tady měli vyhřátou vodu plnou planktonu, ve které prospívali a tloustli. Co jenom se na nich kluci napytlačili! Pod rybníčkem byl romantický splav, kde se brouzdaly menší děti a bylo tu plno malých rybiček. Vyskytovali se také raci a pod osikami rostly křemenáče. Hospodyně zde máchaly prádlo a zatahovaly rozeschlé necky i jiné dřevěné nádoby. Potok se pod rybníčkem stáčel obloukem a vytvářel jakýsi poloostrov, kterému se od doby nepokojů v Srbsku říkalo Balkán a domkům zde postaveným na Balkáně. Přišla však doba meliorací, stará romantika neměla mít v socialistické společnosti místo. A tak nechalo vedení MNV v roce 1959 brigádnickou svépomocí zavézt údajně nehygienický rybníček nejrůznějším odpadem, splav rozbourat, potok napřímit a vydláždit. Na budoucí povodně v dolním povodí Doubravky bylo tak náležitě zaděláno. Vodní žoužel zmizela a romantika dětských her také. Z bývalého Balgánu, jak to zde místní také nazývali, zůstalo dnes jenom to jméno.
14 bornou pramenitou vodu, přiváděnou ze ždírecké studny pod Danielovým kopcem, také další ždírečtí hospodáři a sousedé. První soukromou stavbou po první světové válce byl domek čp. 98 Ing. Adámka, který jej postavil pro manžele Smíškovy staré rodiče jeho manželky. Později mu hlinecký stavitel František Klein domek přebudoval na výstavnou vilu. Bylo to na osamělém místě na jižní straně, kde se dříve říkalo na obci a pořádaly se zde veřejné manifestace a tábory lidu. Pan inženýr tam žil na odpočinku a moc si pochvaloval... to ticho, zpěv ptactva, vyhlídka na lesy, tu a tam náhodný chodec. Poté následovalo v roce 1920 jedenáct domků s čp převážně dole ve starém Ždírci, 1928 dalších jedenáct s čp , z nich zvláště konzum Pokrok. Nejvíc se postavilo v roce 1929 posledním před hospodářskou krizí celkem 16 domků s čp Potom až v roce 1932 čp , 1933 čp , 1936 čp a v roce 1938 poslední dva před válkou s čp Mezi těmito stavbami v roce 1929 sklady Družstva pěstitelů zemáků (na místě pozdějšího skladu Osevy u nádraží demolovaného v roce 2007), 1932 Vachkova cementárna a 1933 vpředu již zmíněný obecní chudobinec. Konzum Pokrok (foto 1930) Družstvo pěstitelů zemáků (1929) Nový světový válečný konflikt dříve nebývalých rozměrů byl však již na obzoru. Proto nastaly zcela jiné starosti. Pokračování.
SDH LIPŮVKA 1879-2009
OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------
VíceHOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ
HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2010 ROK VE SPOLEČNOSTI Připravil Jiří Kučera ROK VE SPOLEČNOSTI Úvodem Obec nedělá obcí jen shluk domů, ale také (a možná především) společenstvo lidí, kteří v ní žijí a
VíceVÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK
VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.
VíceBývalý hostinec s tanečním sálem a jevištěm svoji dlouholetou historii
Č.P. 15 - bývalá hospoda. Bývalý hostinec s tanečním sálem a jevištěm svoji dlouholetou historii ukončil roku 1993. Fotografie z r.1996. Dnešní pamětníci ještě stále pamatují na tři zde existující hostinské
VíceKOMENTÁŘ K ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ A PARCEL VE ŽDÍRCI PODLE KATASTRÁLNÍ MAPY Z ROKU
KOMENTÁŘ K ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ A PARCEL VE ŽDÍRCI PODLE KATASTRÁLNÍ MAPY Z ROKU 1838 Sestavili Václav Fidler a Věra Novotná, 5. 2. 2009. Aktualizováno k 31. 10. 2011. Poznámky: Legenda u jednotlivých popisných
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií IV. Josefský katastr (též Katastr josefínský) 1785-1792 (Národní archiv v Dejvicích pokračování) Josefský katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II.
VíceŽádost občanů. Věc: Žádost občanů o vyhlášení staré lípy v katastru obce Drahelčice Památným stromem.
Městský úřad Hostivice Odbor životního prostředí Husovo náměstí 13 253 80 Hostivice Ing. Petra Ďuranová Na Návsi 49 252 19 Drahelčice Jaroslava Staňková Lípová 18 252 19 Drahelčice V Drahelčicích dne 14.
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VícePamátný strom. projekt Náš region
Památný strom projekt Náš region Představuji se vám Jmenuji se JAVOR KLEN Narodil jsem se před 190 lety. Adresa: východní okraj města poblíž cesty ke klášteru, ulice Antonína Dvořáka 773, Králíky Výška:
VíceZOO Praha a botanická zahrada
5.10. 2014 ZOO Praha a botanická zahrada 5.12.2014 Proběhlo slavnostní otevření rozhledny na Pekelném kopci Rozsvícení stromku 2014 Mikuláš 5.12.2014 Zpívání pod stromem, rozdávání Betlémského světla 20.12.2014
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Dělnická
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Dělnická Hostivice, listopad 2010 Ulice Dělnická 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní
VíceŠkolní rok 1917.-1918.
Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.
VíceFotografie po požáru domu, vlastně dvoudomu č.p. 51.
PŘÍRODNÍ ŽIVLY Přírodní živly odjakživa dávají lidstvu na vědomí, že zdaleka tu na Zemi nejsme pány. Ať už jsou to sucha, povodně, zemětřesení, požáry nebo cokoli jiného, stále netušíme kdy nás tyto pohromy
VíceMĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU
MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Z Á P I S č. 58 ze schůze Rady města Ždírec nad Doubravou dne 8.června 2005. Přítomni: Jan Martinec, Jiří Pavlíček, Miloslav Gajdorus, Hubert Kolář, Jan Matějka Program schůze
VíceOBEC OTICE Z historie Počátky školství
OBEC OTICE Otice leží 3,5 km jihozápadně od středu města Opavy v nadmořské výšce 262 m n. m.. Katastrální výměra obce je 721 ha. Nejvyšším bodem obce je Kamenná hora (311m n.m.). Za zhlédnutí jistě stojí
VíceKorpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
Více1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)
1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Další zastávkou v našem pátrání by měl být Státní okresní archiv v Havlíčkové Brodě (www.mza.cz/havlickuvbrod), kde je mimo jiné uložen i
VíceLidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy
Lidice Strana 1 Základní údaje Status: obec Kraj: Středočeský Okres: Kladno Obec s rozšířenou působností a pověřená obec: Kladno Historická země: Čechy Katastrální území: Lidice Katastrální výměra: 4,74
VíceSDH Žamberk. Údaje o stříkačce
Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo
VíceKOMENTÁŘ K ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ A PARCEL VE ŽDÍRCI PODLE KATASTRÁLNÍ MAPY Z ROKU
KOMENTÁŘ K ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ A PARCEL VE ŽDÍRCI PODLE KATASTRÁLNÍ MAPY Z ROKU 1838 Sestavili Václav Fidler a Věra Novotná. Aktualizováno v květnu 2014 (doplněna data postavení domů a upřesněny změny vlastnických
VíceHISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).
HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci
VíceSBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA Obec Rosička se nachází 9 km jihozápadně od okresního města Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Rosičce pochází z roku 1356, kdy patřila k panství Polná. Obec byla
VíceCO SE KDY V OPATOVICÍCH ŠUSTLO (sestavil Josef Matěásko)
CO SE KDY V OPATOVICÍCH ŠUSTLO (sestavil Josef Matěásko) ROK: UDÁLOST: 1073 Zmíňka o poustce Mikulcově 1086 založen klášter za Vratislava II. 1163 klášter navštívil král Vladislav 1227 v klášteře pochován
VícePříloha č. 10 Seznam kulturních památek vedených v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky na území MAS Havlíčkův kraj
Příloha č. 10 Seznam kulturních památek vedených v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky na území MAS Havlíčkův kraj Obec Kulturní památky Umístění (místní část) Rejstříkové číslo Bohdalov
Vícepozvánka na ples SDH
Rok 1937 Zima Zima z roku 1936 na rok 1937 byla zprvu mírná, v lednu byly však mrazy až 17 C. Koncem ledna napadlo dosti sněhu, takže pro závěje několik dní nejel autobus a vlak. Pošta byla z Nezamyslic
VíceHořejší rybník (Koupaliště) poznámky k historii
Hořejší rybník (Koupaliště) poznámky k historii Vodní nádrž o ploše 0,58 leží na Kopřivnickém potoce poblíž bývalého Šimáňovského (dříve Mikšovského) mlýna. Napájena byla ze zaniklého Kopřivnického rybníka
Více130 let školy v Nové Vsi u Světlé
130 let školy v Nové Vsi u Světlé 1. období 1885-1976 Škola Nová školní budova nahradila školu postavenou v roce 1837 na místě č. p. 58 (dnes Bohemia Machine). O stavbě nové budovy pro dvoutřídní školu
VíceVáclav Fidler, Část 00 ÚVODEM
Z HISTORIE ŽDÍRCE NAD DOUBRAVKOU Václav Fidler, 2016 Část 00 ÚVODEM Zesnulý kronikář Josef Bílek zavedl v padesátých letech minulého století tradici publikování výňatků ze ždíreckých kronik v bývalém Ždíreckém
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou
VícePrameny a literatura. Prameny:
Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií V. Stabilní katastr (1838) (pokračování) Stabilní katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti,
VíceKronika obce Nová Ves Příloha
Indikační skica Stabilního katastru obce z roku 1842, kterou pro potřeby finančního úřadu v Brandýse nad Labem v tehdejším Kouřimském kraji zhotovili adjunkt Franz Lizius a geometr Anton Matchinger. Indikační
VíceChotěbořští profesionální hasiči. Chotěbořští profesionální hasiči
ští ští profesionální hasiči hasiči ští profesionální a dobrovolní a dobrovolní hasiči hasiči v druhé v druhé polovině polovině 70. let 70. let ští profesionální a dobrovolní a dobrovolní hasiči hasiči
VíceZnak obce. Vlajka obce
Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy
VíceSochy, pomníky a pamětní desky
Hostivické památky Sochy, pomníky a pamětní desky Před vchodem do kostela stojí kříž na kamenném podstavci z roku 1838. Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a Františka z Assisi, které toto zákoutí doplňují,
Více750. výročí. obce Všeradice
750. výročí obce Všeradice Dne 26. března 1262, pan Oldřich Zajíc z Valdeka a na Valdeku, daruje statek svůj Všeradice, klášteru Sv. Dobrotivá. Toto je nám dosud známá první dochovaná zmínka o naší obci.
VíceProcházka dávnými časy
Procházka dávnými časy Starý Jeneček Jeneček na polohopisném plánu z roku 1919 Když bylo kolem roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček, tehdy zvaný Malý Jenč, celkem asi 11 čísel popisných.
VícePro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle
Něco z historie.. Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle dochovaných pramenů, poměrně dlouhou
VíceSLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM
SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- revoluční rok 1848, technický a kulturní rozvoj, vznik Rakouska- Uherska.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.26.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceKronika obce Zelenecká Lhota
Rok 1908 Obecní volby Dne 26. července 1908 bylo voleno nové obecní zastupitelstvo za velmi malého účastenství voličů. Ze 40 voličů III. sboru dostavilo se k volbě 11 voličů, z 11 voličů II. sboru dostavilo
VíceROZMARY POČASÍ V TRNOVÉ A OKOLÍ OD ROKU 1917
ROZMARY POČASÍ V TRNOVÉ A OKOLÍ OD ROKU 1917 (vypsáno z trnovské a krašovické kroniky) 1917 - zima v tomto roce byla velice krutá, mrazy až -28 C. 9. března napadlý sníh znemožnil dětem jít do školy 1924
VícePrvní světová válka, vznik Československého státu
První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát
VíceTURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU
TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,
VíceBřezen 2011. Obecní záležitosti:
1 Kronika obce Věžky Březen 2011 Obecní záležitosti: Agrodružstvo Morkovice oznámilo všem občanům Věžek, že má na některých pozemcích založeny dotační biopásy, sloužící jako přirozený kryt pro zvěř. Ty
Více100. výročí vzniku Československé republiky
Turské noviny 100. výročí vzniku Československé republiky strana 1 28. říjen 1918 28. říjen 2018 100. výročí vzniku Československé republiky Tursko dne 13. 10. 2018 Turské noviny 100. výročí vzniku Československé
VíceO B E C K O Š Í K Y Košíky 172. Tel.: , IČ , DIČ:CZ
O B E C K O Š Í K Y 2006 Události obce 2006 V roce 2006 opět v naší obci proběhly volby do zastupitelstva. Byli zvoleni tito občané: starosta: místostarosta: členové zastupitelstva: Mgr. Jaroslav Šlechta
VíceObec Havlovice. Místní program obnovy vesnice
1 Obec Havlovice Místní program obnovy vesnice Osvětové, kulturní a společenské akce Internetová stránka obce Havlovice Na internetové stránce, která je na adrese: www.havlovice.cz je možno získat základní
Více28/X 1920 oslaven slavnostní schůzí obecního zastupitelstva v nově otevřené zasedací síni, z níž zaslán telegram panu presidentu Masarykovi.
Po válce Poměry poválečné neuklidňovaly se tak rychle, jak jsme si zprvu myslili. Když nastal mír, domnívali jsme se, že je konec všem svízelům. Duševní život ovšem je docela jiný v svobodné republice,
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Partyzánů
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Partyzánů Hostivice, listopad 2010 Ulice Partyzánů 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní
VíceVánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže
Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší
VíceHOSTINNÉ. Trasa č. 3 Okolo Hostinného. 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné. Trasa:
HOSTINNÉ Trasa č. 3 Okolo Hostinného Trasa: Značení KČT: Občerstvení: Poznámky: 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné (značeny počáteční 2 km) v letních měsících u splavu při dešti jsou stezky kluzké
VíceREVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ
REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ JANA ROTREKLOVÁ 2.ROČNÍK MSP FA ČVUT V PRAZE ATU ATELIÉR GIRSA ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE VEDOUCÍ PRÁCE: PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. VÁCLAV GIRSA ASISTENTI: ING, ARCH. TOMÁŠ
Více110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči
1 110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči Historie hasičských sborů se odvíjí od doby rakousko-uherské monarchie jejíž součástí byly naše země až do roku 1918. Profesionální sbor hasičů měla
VíceZakladatelé Sokola dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
Zakladatelé Sokola dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner Žádost o povolení založit TJ Sokol 1912 Žádost vyřízena kladně povoluje je 24.11. 1912 je na Valné hromadě založena Těl. jednota Sokol Metylovice
VícePoloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.
LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo
VíceDRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve
VíceZMIZELÉ DUBÍ 8.díl Bývalá kaple a škola v Bystřici
ZMIZELÉ DUBÍ 8.díl Bývalá kaple a škola v Bystřici Dnes předkládám k porovnání dva skládané snímky Bystřice. Jsou na nich zachycena stejná místa s odstupem cca 90 let. Na skládaných pohledech vidíme v
Více.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )
.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 9. května
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 9. května Hostivice, červen 2008 Ulice 9. května pracovní verze k 29. červnu 2008 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický
VíceSoupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník)
Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník) Stav ke dni 31. 5. 2006 Údaje jsou rozděleny do kapitol I. Kroniky městské a obecní, II. Kroniky farní,
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici PARK NOUZOV. Park Nouzov
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici PARK NOUZOV Park Nouzov Hostivice, červenec 2010 Park Nouzov 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
VíceHISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA
HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA První usedlosti v naší obci vznikaly ještě před husitskými válkami. Byly budovány podél lesní stezky, ze které později vznikla říšská silnice z Liberce do Frýdlantu. Obec
VíceZÁPIS O VÝSLEDKU VOLEB DO ZASTUPITELSTVA OBCE 1) Ve volbách do zastupitelstva obce (městysu, města, městské části, městského obvodu)
Ve volbách do zastupitelstva obce (městysu, města, městské části, městského obvodu)... Ždírec nad Doubravou okres... Havlíčkův Brod konaných ve dnech (dne)... 5.10. - 6.10.2018 byly podle výsledků převzatých
VíceVětrné mlýny v Těškovicích
Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně
VíceDům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187
Dům č. p. 181 Dům na bývalém pozemku velkostatku zvaném Prozdol, postavil v r. 1936 Dobeš Jakub z č. 103 s manželkou Marií roz. Zálešáková z č. 55. Manželé byli bezdětní. V roce 1965 jej předali neteři
VíceR O Z S E Č S K Ý Z P R A V O D A J 4 / 2015
R O Z S E Č S K Ý Z P R A V O D A J 4 / 2015 Slovo úvodem Vážení spoluobčané, přinášíme Vám závěrečné číslo Rozsečského zpravodaje v roce 2015 se všemi důležitými rubrikami. V Kapitolách z regionální historie
VícePrvní světová válka Vznik Československého státu
První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a
VíceROK 1987 Retrospektivní zápis Foto: kronikář Josef Rotbauer ml.
ROK 1987 Retrospektivní zápis Foto: kronikář Josef Rotbauer ml. Tak takhle vypadají Trstěnice z kostelní věže, lépe řečeno přímo ze zvonice, když se díváme směrem na sousední Drmoul Pohled do obce od Chodové
VíceJihlavské listy. Třebíčský deník
Jihlavské listy 18.08.2015 - (jv) - Kultura - str. 09 Vernisáž a dvě nové knihy o historii Brtnice BRTNICE - Dvě knihy o historii Brtnice budou představeny v nadcházejících dnech. Výstava obrazů Aloise
VíceNa Týřově FUN AEROBIC Rakovník
Na Týřově A. Herinková V neděli jsme byli s maminkou, tatínkem a Adélkou na Týřově. Je to zřícenina středověkého hradu. Stojí nad soutokem berounky s Úpočským potokem. Jsou odtud krásné výhledy do okolí.
VíceCentrum obce Žehuň. Náves v minulosti nazývaná Kopeček. Pomník padlých v průběhu několika desetiletí
Centrum obce Žehuň Za zmínku stojí i vlastní centrum obce, takzvaná náves, v minulosti nazývaná Kopeček, kde stojí pomník padlých z první světové války, který se slavnostně odhaloval 25. září 1921. Pořízen
VíceMALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ
PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_07. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ
VY_32_INOVACE_D5_20_07 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ VY_32_INOVACE_D5_20_07 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 10 listů prezentace Šablona: III/2 Název:
VíceSOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.
OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení
VíceAkademic ý malíř Bačetín Kolinec. Celestin Matějů - mladší věk. Celestin Matějů - křestní list
Akademic ý malíř Akademic ý malíř 6. 4. 1880 Bačetín 5. 4. 1959 Kolinec Celestin Matějů - mladší věk Celestin Matějů - křestní list Narodil se 6.4.1880 v č.p.32 v Bače ně otci Janu Matějů, polnímu zahradníkovi
VíceZdroje informací k historickému projektu:
Zdroje informací k historickému projektu: Veronika Nováková: Starostové - V roce 1900 byl starosta pan Myslík, později Staněk - V roce 1907 byl starostou Frant. Kaněra - V roce 1908 už pan Frant. Stejskal
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 28. října
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 28. října Hostivice, květen 2010 Ulice 28. října 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní
VíceObec Oudoleň Zastupitelstvo obce Oudoleň Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň, konaného dne 4. 7. 2013
Obec Oudoleň Zastupitelstvo obce Oudoleň Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň, konaného dne 4. 7. 2013 Zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň (dále též jako zastupitelstvo ) bylo zahájeno v 18:02
VíceREJSTŘÍK SHROMAŽĎOVACÍ AGENDY: údaje o dění v Jenči
PRAMENY K JENEČSKÉ HISTORII Svazek č. 4 REJSTŘÍK SHROMAŽĎOVACÍ AGENDY: údaje o dění v Jenči 1930 1947 Přehled sestavený na základě úředních knih ze SOA Praha Státního okresního archivu Kladno z fondu Okresní
VíceDodatek č.2 ze dne smlouvy nájemní ze dne Strana 1 (celkem 9)
Městys Bohdalov, zastoupený starostou Ing. Arnoštem Judou, majetkový podíl 23/710, IČ 294004 Obec Březí nad Oslavou, zastoupená starostou Romanem Šiklem, majetkový podíl 10/710, IČ 00600539 Obec Budeč,
VíceOpakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.
Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000
VíceZÁPIS DO OBECNÍ KRONIKY ZA ROK 2014
ZÁPIS DO OBECNÍ KRONIKY ZA ROK 2014 Počasí Lednové počasí roku 2014 lze charakterizovat jako teplotně nadprůměrné. Převládalo oblačno, mlhavo, denní teploty stoupaly k 5 C, o víkendu 18. a 19. 1. bylo
VíceHOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května
HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 5. května Hostivice, listopad 2010 Ulice 5. května 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní
VíceVODĚRADSKÝ POTOK. Schema kde jsou číslicemi označena místa odkud byly pořízeny dané fotografie.
VODĚRADSKÝ POTOK Voděradský potok, na rozdíl od Blinky, přímo protéká obcí a vždy jí dával nejen vodu, ale i obživu. Vždyť staroslovanské slovo Voděrad znamená - nevolník, který u vodě robil. Kolik zde
VíceVzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice
Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho
VíceZákladní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí
Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací
VíceVEČERNÍ PRODEJ. Hračkárna HRAČIČKA Husovo náměstí 17 (u kostela) V prosinci otevřeno v sobotu i v neděli.
25 26 27 Hračkárna HRAČIČKA Husovo náměstí 17 (u kostela) V prosinci otevřeno v sobotu i v neděli. VEČERNÍ PRODEJ čtvrtek 15. 12. a úterý 20. 12. od 19:00 do 22:00 hodin UZAVŘETE SI DO KONCE ROKU STAVEBNÍ
VíceČíslo 13 Ročník XVI 4. října 2010. Poslední veřejné zasedání současného obecního zastupitelstva
Lhotecký Občasník Číslo 13 Ročník XVI 4. října 2010 Poslední veřejné zasedání současného obecního zastupitelstva se konalo 22. září v zasedací místnosti obecního úřadu. Dá se říci, že bylo plno. Projednávaly
VíceJaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev.
Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Do výboru spolku byli zvoleni: František Barvínek (pokladník),
VíceMAS 21, o. p. s., sídlo: Plzeňská 32, Velká Hleďsebe, IČ: Zápis
Zápis z jednání Programového výboru MAS 21, o.p.s. konaného dne 28. 2. 2013 po ukončení veřejného slyšení žadatelů a zasedání Výběrové komise MAS 21, o.p.s. v souvislosti s 5. Výzvou SPL v Lázních Kynžvartu.
Více