Příprava dalších kroků k lepší správě ekonomických záležitostí v eurozóně

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příprava dalších kroků k lepší správě ekonomických záležitostí v eurozóně"

Transkript

1 Příprava dalších kroků k lepší správě ekonomických záležitostí v eurozóně Analytická zpráva Jean-Claude Juncker a spoluautoři Donald Tusk, Jeroen Dijsselbloem a Mario Draghi Neformální zasedání Evropské rady 12. února 2015

2 Příprava dalších kroků k lepší správě ekonomických záležitostí v eurozóně Analytická zpráva Úvod Účastníci eurosummitu konaného dne 24. října 2014 se shodli na tom, že pro hladké fungování hospodářské a měnové unie má zásadní význam užší koordinace hospodářských politik. Vyzvali k pokračování v práci na vytváření konkrétních mechanismů pro intenzivnější koordinaci hospodářských politik, konvergenci a solidaritu a vyzvali předsedu Evropské komise, aby v úzké spolupráci s předsedou eurosummitu, předsedou Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky připravili další kroky v zájmu lepší správy ekonomických záležitostí v eurozóně. Evropská rada na svém zasedání dne 18. prosince 2014 tento mandát potvrdila. V první řadě byli tito čtyři představitelé evropských orgánů ( čtyři předsedové ) požádáni, aby vypracovali analytickou zprávu jako podklad k diskusi na neformálním zasedání Evropské rady dne 12. února Zpráva hodnotí současný stav hospodářské a měnové unie (HMU). Upozorňuje na hlavní nedostatky rámce HMU, které odhalila krize, popisuje opatření dosud přijatá k jejich řešení a připravuje půdu pro diskusi o dalších krocích. Touto analytickou zprávou není dotčen konečný obsah zprávy čtyř předsedů, kterou mají vypracovat s ohledem na výsledek jednání hlav států nebo předsedů vlád dne 12. února a na další práci a konzultace před zasedáním Evropské rady v červnu tohoto roku. 1. Povaha hospodářské a měnové unie Euro je společná měna dnes již 19 členských států EU a více než 330 milionů občanů. Navzdory krizi je euro druhou nejdůležitější měnou na světě, jejíž podíl na světových měnových rezervách činí 24,4 % (18 % v roce 1999) po americkém dolaru s podílem 61,2 %. 59 zemí a území světa navázalo přímo či nepřímo svou měnu na euro. Euro je však víc než jen měna. Je to též politický projekt. Naše měnová unie vyžaduje, aby se členské státy jednou provždy vzdaly své dřívější národní měny a trvale sdílely suverenitu v měnových záležitostech s ostatními zeměmi eurozóny. Euro tak vytváří společný osud pro 19 členských států, které euro zavedly jako svou měnu. To od všech vyžaduje jak solidaritu v dobách krize, tak dodržování společně dohodnutých pravidel. Eurozóna má jedinečné institucionální uspořádání. Zatímco o měnové politice se rozhoduje společně na evropské úrovni, hospodářská a fiskální politika zůstávají do značné míry v kompetenci členských států. Při takovém nastavení se může zranitelnost jednoho členského státu přeměnit ve zranitelnost celé eurozóny. Ekonomický úspěch je proto společným zájmem všech členů. Měnová unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud členství v ní bude v průběhu času přinášet větší výhody než nečlenství. Všechny členské státy proto musí přijmout odpovědnost a uvažovat o své hospodářské a fiskální politice jako o věci společného zájmu. Smlouvy stanoví jasný soubor cílů udržitelný růst podporující začlenění, cenovou stabilitu, zdravé veřejné finance a vysokou míru zaměstnanosti a rámec hospodářské a měnové unie stanoví soubor společných pravidel pro úzkou koordinaci těchto politik. Krize ukázala, že pokud se v uvedeném rámci 1

3 vyskytnou nedostatky nebo rámec není dostatečně uplatňován, integrita eurozóny jako celku je ohrožena a cílů stanovených ve smlouvách nelze dosáhnout. Z tohoto důvodu bylo zajištění plné slučitelnosti rámce HMU s požadavky sdílení společné měny v posledních letech hlavní výzvou a stále zůstává překážkou, kterou jsme ještě definitivně nepřekonali. 2. Ohlédnutí: různé příčiny krize Krize, která se začala v eurozóně projevovat od léta 2007 a nadále dopadá na hospodářský rozvoj několika členů eurozóny, měla řadu příčin a kořenů. Zatímco některé z nich jsou společné všem průmyslovým zemím, jiné postihly silněji právě eurozónu a prodloužily a zintenzivnily dopady krize. Na začátku se jednalo především o krizi finanční. Vznikla na americkém trhu s rizikovými hypotékami a rychle se šířila v celosvětově propojeném finančním systému až k evropským bankám a jiným finančním institucím, zejména v zemích eurozóny, kde příznivé podmínky prvních deseti let existence eura vedly ke vzniku bubliny na finančním a realitním trhu. Charakteristickým rysem, který má pro eurozónu zvláštní význam, byla negativní cyklická zpětná vazba mezi dluhy bank a zadlužením států: když se banky, které nabyly takového významu pro systém, že nebylo možné je nechat zkrachovat, dostaly do finančních obtíží a požádaly o pomoc stát, mohla být stabilita bankovního systému zajištěna jen na úkor veřejných financí dotyčných zemí a za cenu vyšší finanční roztříštěnosti (viz graf č. 1). Proto v těchto zemích krize bank rychle přerostla v krizi veřejných financí, což mělo přímý dopad na reálnou ekonomiku. Graf č. 1 Graf č. 1 Úrokové sazby bank Úvěry podnikům, sazby v % p.a. Výnosy desetiletých ze státních dluhopisů (v %, měsíční průměr) členůeurozóny Zdroj: ECB, Reuters, propočty útvarů ECB 2

4 Dluh Neformální zasedání Evropské rady, 12. února 2015 Následně se tedy z krize stala krize státního dluhu. V prvním desetiletí existence eura nedošlo k udržitelnému snížení vládních dluhů a rozpočtových schodků pod úroveň referenční hodnoty 60 % a 3 % HDP, které vyžadovala Maastrichtská smlouva. Přestože by příznivé makroekonomické podmínky ve většině zemí umožnily silnější fiskální konsolidaci, podařilo se veřejný dluh v eurozóně, který v roce 1998 dosahoval 72,8 % HDP, snížit v průměru pouze na 66,2 % HDP v roce Schodky v eurozóně činily v období v průměru 1,9 % HDP, přičemž vrcholu dosáhly v roce 2003 na úrovni 3,1 % HDP. Společného cíle politiky pro státní rozpočet, který má být vyrovnaný nebo v přebytku (aby se mohlo snižovat veřejné zadlužení), nemohlo být dosaženo. Fiskální pravidla, jejichž účelem je omezit nadměrné schodky veřejných financí (tzv. Pakt o stabilitě a růstu), nebyla často dodržována a prováděna. Od roku 1997 byl s většinou zemí eurozóny (kromě Estonska a Lucemburska) jednou nebo i opakovaně zahájen postup při nadměrném schodku. V roce 2003 Rada kvalifikovanou většinou rozhodla o částečném pozastavení uplatnění pravidel paktu v případě postupu při nadměrném schodku vedeném s Německem a Francií. V roce 2005 byl pakt reformován způsobem, který je obecně vnímán jako zmírnění pravidel. Oba tyto kroky podkopaly jeho důvěryhodnost. Když se v eurozóně začala krize projevovat, reagovaly její členské státy důležitými stimulačními balíčky a injekcemi veřejných finančních prostředků do svých bankovních systémů, což bylo na jedné straně nezbytné k zajištění finanční stability a zmírnění dopadu krize, ale na druhé straně v mnoha zemích vedlo ke zvýšení veřejného dluhu a schodku vysoko nad úroveň maastrichtských referenčních hodnot. Schodky veřejných financí v eurozóně dosáhly vrcholu 6,2 % HDP v roce 2010, načež se je podařilo snížit na 2,6 % HDP v roce Naopak veřejný dluh i nadále v důsledku opatření přijatých během krize roste a v roce 2014 činil v eurozóně v průměru 94,3 % HDP, což významně převyšuje úroveň z období před krizí (viz graf č. 2). Graf č. 2 Dluhy a schodky v eurozóně , % HDP Konsolidace v posledních letech Krize Konsolidace před HMU První desetiletí HMU Schodek Zdroj: Evropská komise, ECB Krizi v eurozóně, vyvolanou celosvětovými finančními otřesy, lze označit též jako krizi konkurenceschopnosti. Několik problémových oblastí přitom existovalo již před ní. Evropa se až do 90. let minulého století částečně úspěšně snažila dohnat USA v produktivitě, ale časem se tento proces zastavil. Několik zemí eurozóny nevyužilo období hospodářského rozmachu k odstranění přetrvávajících rigidit na trhu s výrobky a trhu práce. 3

5 Vývoj míry nezaměstnanosti ( ) Vývoj míry nezaměstnanosti ( ) Neformální zasedání Evropské rady, 12. února 2015 Naproti tomu hluboce zakořeněné nedostatky neumožnily nabídce udržet krok s poptávkou. Významné nominální a reálné rigidity zároveň bránily účinné alokaci zdrojů, včetně mezi obchodovatelným a neobchodovatelným sektorem, a tím omezovaly fungování faktorů konkurenceschopnosti (viz graf č. 3). Graf č. 3: Rigidity na trhu s výrobky a trhu práce a vývoj míry nezaměstnanosti ( ) Na pozadí tohoto vývoje během prvního desetiletí existence eura výrazně vzrostly náklady práce (měřeno jako jednotkové náklady práce) v řadě zemí eurozóny, což vedlo ke zdražení jejich výrobků a snížení konkurenceschopnosti. Jejich platební bilance ve vztahu k ostatním zemím eurozóny, které udržely jednotkové náklady práce stabilní nebo je dokonce snížily, začaly vykazovat záporné saldo. Rigidity na trhu práce a trhu s výrobky (2008) Zdroj: Eurostat a OECD Pozn.: Rigidity na trhu práce a trhu s výrobky měřeny jako průměr ukazatelů OECD pro právní předpisy na ochranu zaměstnanců a regulaci trhu s výrobky. Graf č. 4: Vývoj jednotkových nákladů práce ( ) a míry nezaměstnanosti ( ) Vývoj jednotkových nákladů práce ( ) Zdroj: Eurostat Pozn.: Údaje za země eurozóny, které se staly členy HMU před rokem 2002; pro míru nezaměstnanosti jsou použity zářijové údaje. Tato situace přinesla zvýšení míry nezaměstnanosti během krize (viz graf č. 4). Kromě toho relativně příznivé podmínky financování v prvních letech po zavedení eura vedly k nevhodné alokaci zdrojů financování do méně produktivních forem investic, jako jsou nemovitosti, a k většímu riskování a zadlužování mnoha soukromých i veřejných subjektů. Když v eurozóně nastala krize a trhy přehodnotily rizikový a růstový potenciál jednotlivých zemí, ztráta konkurenceschopnosti začala být viditelná a vedla k odlivu zdrojů financování, které jsou pro investice nezbytné. To dále posílilo dopad krize v těchto zemích. I když několik zúčastněných stran na evropské úrovni varovalo před tímto vývojem, rámec pro správu ekonomických záležitostí v té době neřešil systematické zjišťování a nápravu nerovnováhy, a tudíž nemohl zabránit jejímu zvětšování. V neposlední řadě je možné krizi považovat také za krizi trhů, pokud jde o jejich schopnost správně ocenit riziko země. Zatímco Maastrichtská smlouva byla založena na předpokladu, že hlavním faktorem předcházení rozdílnému vývoji ekonomik eurozóny a jejich fiskální situace je tržní disciplína a že signalizační úlohu plní rostoucí úrokové sazby státních dluhopisů, realita v eurozóně v letech 1999 až 2008 byla jiná. Investoři namísto toho považovali eurozónu za jeden celek a nebrali v úvahu rozdílná hospodářská a finanční rizika. Krize tyto rozdíly odhalila. Následné přehodnocení rizik pak vedlo k tomu, že úrokové sazby dluhopisů některých zemí eurozóny byly mnohem vyšší než sazby dluhopisů některých rozvojových zemí (viz graf č. 1). Tento vývoj událostí ukázal, že existuje významný rozdíl mezi cíli a skutečným plněním rámce HMU stanoveného v období před krizí a rovněž že společně dohodnuté politiky nejsou dlouhodobě dodržovány a prováděny. 4

6 3. Opatření přijatá od roku 2010 s cílem posílit odolnost hospodářské a měnové unie Krize odhalila, že významné strukturální nedostatky a rigidity a neudržitelné fiskální a hospodářské politiky v některých členských státech mohou oslabit hospodářský rozvoj eurozóny jako celku, a tím ohrozit přínosy členství v HMU. Poukázala také na závažné slabiny správního rámce, který nebyl schopen tomuto vývoji zabránit. Na úrovni eurozóny byly od roku 2010 přijaty důležité reformy, jejichž cílem je tyto nedostatky řešit a odstranit: Byl zřízen Evropský mechanismus stability (ESM) jako nástroj stálého krizového mechanismu, který nebyl před krizí k dispozici. Byla založena bankovní unie s tím, že ECB se ujala úlohy jednotného mechanismu dohledu a od 1. listopadu 2014 vykonává přímý dohled nad všemi významnými bankami v eurozóně. Jednotný mechanismus pro řešení krizí a nová pravidla rekapitalizace z vnitřních zdrojů stanovená směrnicí EU o ozdravných postupech a řešení krize bank nyní poskytují rámec pro řádné řešení krize bank a pro sdílení zátěže mezi akcionáři a věřiteli. Tato opatření doplněná zřízením Jednotného fondu pro řešení krizí významně přispěla k omezení nežádoucího provázání veřejných financí a bank a k ochraně vkladatelů (vedle harmonizovaných vnitrostátních systémů pojištění vkladů). Byl zaveden nový postup při makroekonomické nerovnováze, jehož účelem je včas odhalit vznik makroekonomické zranitelnosti a poskytnout nástroje k její nápravě. Reforma Paktu o stabilitě a růstu v letech 2011/2013 a dohoda o rozpočtovém paktu posílily fiskální rámec s cílem předcházet vytváření značných fiskálních nerovnováh v budoucnosti. Sledování vývoje výdajů je nyní v rámci preventivní složky paktu důležitějším prvkem a postupy v rámci preventivní a nápravné složky byly posíleny v neposlední řadě novými, včasnějšími a progresivními sankcemi. Mezi hlavní poučení z krize patří to, že je třeba zavést numerickou doporučenou hodnotu pro dluh, která by přispívala ke sbližování směrem ke zdravé míře zadlužení, a to pod maastrichtskou referenční hodnotou 60 % HDP. Zavedení hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou pro rozhodnutí Rady v rámci postupu při nadměrném schodku má za cíl zvýšit automatizaci postupů. V roce 2011 byly posíleny pravomoci Eurostatu, pokud jde o statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku. Podle pozměněného nařízení je nyní Eurostat oprávněn zkoumat účetnictví veřejné správy členských států a provádět šetření na místě v dotčeném členském státě. Jedná se o důležitá opatření, která kdyby platila již před deseti lety, by pravděpodobně značně zlepšila výkonnost eurozóny jak před krizí, tak během ní. Nicméně tyto nové struktury budou účinné pouze tehdy, pokud budou provedeny v plném rozsahu na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní. 5

7 Průměrný růst potenciálního produktu ( Neformální zasedání Evropské rady, 12. února Současná situace Ačkoli již započala významná korekce fiskální a hospodářské nerovnováhy, a to zejména v zemích využívajících finanční pomoc EU/MMF a v dalších zranitelných zemích eurozóny, trpké dědictví kumulovaných nerovnováh je nadále patrné: jen v několika málo letech prudce stoupla míra nezaměstnanosti a výrazně narostlo veřejné i soukromé zadlužení. Míra nezaměstnanosti v eurozóně se od roku 2009 pohybuje nad 10 %, přičemž v roce 2014 činila 11,6 % oproti 7,5 % v roce Nezaměstnanost mladých lidí v eurozóně dosahuje dokonce 23 % (nárůst z 16,6 % v roce 2007). Vysoká zadluženost a nezaměstnanost, jakož i stále velké překážky pro pružnost trhů omezují růstový potenciál zemí (viz graf č. 5). Vysoký dluh navíc obvykle mívá negativní vliv na růst (viz graf č. 6) a nízký růst spolu s nízkou inflací zemím dále ztěžují snížit dluh, a zvýšit tak odolnost a udržitelnost. Za této situace může být pro některé vysoce zadlužené země eurozóny, které vykazují nízké tempo růstu potenciálního produktu, rychlé snížení veřejného zadlužení obzvláště obtížné. Zvýšení odolnosti vůči šokům a vyšší potenciální růst vyžadují další opatření v podobě vnitrostátních strukturálních reforem. Podle mezinárodních ukazatelů flexibility na trhu s výrobky a trhu práce existují v zemích eurozóny stále výrazné rigidity, které je třeba řešit. Kromě toho musí vlády vytvořit prostředí, jež je příznivé pro podnikatele, kteří chtějí založit nový podnik, i pro již existující podniky, které chtějí růst. Mezinárodní ukazatele naznačují, že v eurozóně existuje značný prostor pro zlepšení. Při posuzování celkového postavení ve světě totiž eurozóna v současné době v průměru stojí daleko za Spojeným královstvím a USA. Graf č. 5: Reálný HDP na hlavu (průměrné tempo růstu) Zdroj: Evropská komise DE EA FR IE PT ES IT GR Graf č. 6: Průměrný potenciální růst a veřejný a soukromý dluh V žebříčku Světové banky, který hodnotí snadnost podnikání, se pouze jedna země eurozóny (Finsko) řadí mezi prvních deset a několik zemí není ani v první padesátce. Opatření ke zlepšení této situace nejsou pouze v nejlepším zájmu každého členského státu z důvodu silných vazeb mezi ekonomikami členských států, ale jsou také v zájmu eurozóny jako celku. Veřejný a soukromý dluh v % HDP Zdroj: Evropská komise, Eurostat Pozn.: Poslední údaje o veřejném a soukromém dluhu jsou z června 2014, odhady pro potenciální produkt za rok

8 5. Pohled do budoucna: směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii S ohledem na stávající slabé hospodářské prostředí v eurozóně jako celku a dosud neodstraněná problematická místa a rigidity v jednotlivých zemích je třeba postupně přejít ke konkrétním mechanismům pro intenzivnější koordinaci hospodářských politik, konvergenci a solidaritu. Tyto mechanismy by měly vycházet ze skutečné situace členských států eurozóny, pokud jde o ekonomiku, zaměstnanost a sociální oblast, z povahy vztahu vzájemné provázanosti těchto zemí a z jejich schopnosti postupné konvergence. V krátkodobém horizontu je důležité zavést jednotnou strategii postavenou na magickém trojúhelníku strukturálních reforem, investic a fiskální odpovědnosti a v této souvislosti přikročit k efektivnějším závazkům k provedení prorůstových strukturálních reforem v eurozóně. Politické závazky zemí eurozóny, ať již přijaté jednotlivě nebo společně, k provedení prorůstových strukturálních reforem nebyly uspokojivě splněny. V dobách krize jsou často přijímány rozhodné závazky, a když se celková hospodářská situace zlepší, závazky se oslabí. V tomto smyslu má stabilizující účinek jednotné měny určité kontraproduktivní účinky na ochotu vlád členských států odhodlaně zahájit a dokončit nezbytné strukturální reformy, i když by byly naléhavě zapotřebí. Aby bylo možné pokračovat ve strukturálních reformách, které musíme v celé eurozóně považovat za prioritu, je zapotřebí obnovit politický konsensus na nejvyšší politické úrovni. Kromě toho je nutné zlepšit fungování jednotného trhu, zejména v oblastech, které mají zásadní význam pro zvýšení přizpůsobivosti ekonomik eurozóny. V tomto ohledu je hlavním cílem zvýšení mobility pracovních sil. Dále je potřeba doplnit bankovní unii a diverzifikovat a rozšířit zdroje financování evropské ekonomiky. Za tím účelem musíme odstranit zbývající překážky bránící investicím a volnému pohybu kapitálu a integrace kapitálového trhu se musí stát politickou prioritou, přičemž je třeba zvážit otázky jako daně, úpadkové právo a právo obchodních společností. Dobře integrovaný finanční systém v EU navazující na unii kapitálových trhů může přispět k větší odolnosti měnové unie vůči otřesům tím, že poskytne soukromé sdílení rizik. Může též zvýšit účinnost při vytváření pracovních míst a podpoře růstu a investic. Pro posílení vyhlídek na růst jsou nezbytné další iniciativy k dokončení jednotného trhu, například v oblasti digitální ekonomiky a energetiky. Konkrétní pokrok v oněch dvou zásadních oblastech prorůstové strukturální reformy a prohloubení jednotného trhu přispěje k hladkému fungování hospodářské a měnové unie v krátkodobém horizontu (v příštích 18 měsících) za předpokladu, že se jim dostane silné politické podpory. Je však nezbytné, jak pro občany, tak pro trhy, vypracovat dlouhodobou strategii, jak by se měl vyvíjet rámec HMU, které oblasti je možné považovat za kompletní a kde je třeba pokračovat v činnosti, aby se posílila společná správa, jak to již bylo požadováno ve zprávě čtyř předsedů v roce 2012 a v návrhu Komise, jež zůstávají platné. Eurozóně se nepodařilo překonat dopady krize stejným způsobem jako USA, což může poukazovat na skutečnost, že neúplná měnová unie se přizpůsobuje mnohem pomaleji než systém s úplnějším institucionálním uspořádáním (viz graf č. 7). 7

9 Graf č. 7 Reálný HDP na hlavu Míra nezaměstnanosti Vývoj od ledna 2008 (v procentních bodech) Eurozóna Spojené státy Spojené státy Eurozóna Zdroj: Eurostat Tato analytická zpráva si proto klade za cíl zahájit diskusi, z které bude vycházet výhledová zpráva čtyř předsedů, do jejíž přípravy budou úzce zapojeny všechny členské státy 1 a jež by se mohla zabývat zejména těmito otázkami: Jak můžeme zajistit zdravou fiskální a hospodářskou situaci ve všech členských státech eurozóny? Jak by bylo možné zajistit lepší uplatňování a prosazování rámce pro ekonomickou a fiskální správu? Je stávající rámec pro správu bude-li plně proveden dostatečný k tomu, aby eurozóna byla v dlouhodobém horizontu odolná vůči otřesům a prosperovala? Do jaké míry může rámec HMU záviset především na pevných pravidlech a do jaké míry jsou rovněž zapotřebí silné společné instituce? Jaké nástroje jsou nezbytné v případech, kdy navzdory dohledu na základě správního rámce půjdou vnitrostátní politiky nežádoucí cestou? Je propojení fiskálního a finančního sektoru již dostatečně vyřešeno, aby se neopakovala negativní cyklická zpětná vazba mezi bankami a zadlužením států? Jak by se dalo podpořit soukromé sdílení rizika prostřednictvím finančních trhů v eurozóně, aby se zajistila lepší absorpce asymetrických šoků? Do jaké míry je současné sdílení suverenity postačující ke splnění požadavků hospodářského, finančního a fiskálního rámce společné měny? Je žádoucí ještě větší sdílení rizik ve fiskální oblasti? Jaké by byly podmínky? Za jakých podmínek a v jaké podobě by se dalo uvažovat o pevnější společné správě ve vztahu ke strukturálním reformám? Jak by mohla podpořit reálnou konvergenci? Jak lze nejlépe dosáhnout odpovědnosti a legitimnosti ve víceúrovňovém uspořádání, jakým je hospodářská a měnová unie? 1 Předseda Evropské komise uvedl, že má při přípravě zprávy v úmyslu zohlednit příspěvek předsedy Evropského parlamentu. 8

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Rozpočtová kázeň v EU Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Pakt stability a růstu Rok 1997, cíl fiskální disciplína za účelem stability eurozóny. Preventivní část Stabilizační programy/konvergenční programy.

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně 27. března, 2014, Brno Ex ante koordinace hospodářských politik co čeká ČR? doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Mendel European Centre Jean Monnet Centre of Excelllence Příprava a členství v EU strana 2 Příprava

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 27.5.2013 Úřední věstník Evropské unie L 140/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Investiční plán pro Evropu

Investiční plán pro Evropu Investiční plán pro Evropu Cyklický trojúhelník INVESTICE STRUKTURÁLNÍ REFORMY FISKÁLNÍ ODPOVĚDNOST 1 Investiční plán pro Evropu MOBILIZOVAT FINANCE NA INVESTICE DOSTAT FINANCE DO REÁLNÉ EKONOMIKY Silný

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Česká republika a euro očima ČNB

Česká republika a euro očima ČNB Česká republika a euro očima ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Přijetí společné evropské měny v ČR přínosy a rizika 29. ledna 2016 Obsah Srovnání vývoje HDP v eurozóně a v zemích EU mimo

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 55-309

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 55-309 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 16. 2. 2011 2010/0278(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 55-309 Návrh zprávy Sylvie Goulard (PE454.626v03-00) o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O MALTĚ Z ROKU 2007. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Malty)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O MALTĚ Z ROKU 2007. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Malty) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.5.2007 KOM(2007) 258 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O MALTĚ Z ROKU 2007 (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Malty)

Více

Několik poznámek ke krizi eurozóny

Několik poznámek ke krizi eurozóny Několik poznámek ke krizi eurozóny Mojmír Hampl viceguvernér Česká národní banka Prezentace pro: i) studenty Gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, ii) podnikatele regionu, iii) veřejnou diskusi s občany Žďár

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O KYPRU Z ROKU 2007. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Kypru)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O KYPRU Z ROKU 2007. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Kypru) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.5.2007 KOM(2007) 255 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA O KYPRU Z ROKU 2007 (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Kypru)

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. května 2008 (28.05) (OR. en) 9385/08 ECOFIN 171 UEM 112

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. května 2008 (28.05) (OR. en) 9385/08 ECOFIN 171 UEM 112 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (28.05) (OR. en) 9385/08 ECOFIN 171 UEM 112 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí:

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Konvergenční zpráva Červen 2016

Konvergenční zpráva Červen 2016 Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

SMĚREM KE SKUTEČ É HOSPODÁŘSKÉ A MĚ OVÉ U II

SMĚREM KE SKUTEČ É HOSPODÁŘSKÉ A MĚ OVÉ U II 5. PROSI CE 2012 SMĚREM KE SKUTEČ É HOSPODÁŘSKÉ A MĚ OVÉ U II Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady V úzké spolupráci s: José Manuelem Barrosem, předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem, předsedou

Více

V Bruselu dne 26.11.2015 COM(2015) 690 final

V Bruselu dne 26.11.2015 COM(2015) 690 final EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.11.2015 COM(2015) 690 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 ZDROJE RŮSTU EVROPY Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 Plán stability a růstu 1. Rozhodným způsobem zareagovat na problémy Řecka 1 2.

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 23.11.2011 Úřední věstník Evropské unie L 306/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.5.2006 KOM(2006) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) [SEC(2006)

Více

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.216 COM(216) 374 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 216 (vypracovaná v souladu s čl. 14 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) {SWD(216)

Více

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické mechanismus směnných kurzů, vstup do eurozóny, plnění konvergenčních kritérií, ekonomická sladěnost, kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí, kritérium účasti v mechanismu směnných

Více

Euro Summit. Brusel 12. července 2015. Prohlášení eurosummitu Brusel, 12. července 2015

Euro Summit. Brusel 12. července 2015. Prohlášení eurosummitu Brusel, 12. července 2015 Euro Summit Brusel 12. července 2015 Předmět: Prohlášení eurosummitu Brusel, 12. července 2015 Eurosummit zdůrazňuje, že je naléhavě nutné znovu vybudovat důvěru s řeckými orgány, což je nezbytným předpokladem

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Hospodářský a měnový výbor 2009 11. 1. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 28 Návrh stanoviska Cristobal Montoro Romero Strategie spotřebitelské politiky EU 2007 2013 (2007/2189(INI)) (PE398.541v01-00)

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate Bankovníunie: odpověďna ekonomickou a finanční krizi? Liberec 23. duben 2013 Zdeněk Čech Ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

(Usnesení, doporučení a stanoviska) STANOVISKA RADA

(Usnesení, doporučení a stanoviska) STANOVISKA RADA 28.5.2010 Úřední věstník Evropské unie C 138/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) STANOVISKA RADA STANOVISKA RADY k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období 2009 2012 (2010/C

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy Ministerstvo financí prosinec 2014 Navrhovaná právní úprava implementace směrnice EU o rozpočtových rámcích členských

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2012) XXX draft Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více