Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti

Transkript

1 Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti Petr Král náměstek ředitele sekce měnové ČNB Rozpočet a finanční vize měst a obcí 17. září 2015, Autoklub ČR

2 Přijetí eura a jeho podmínky Přínosy a náklady jednotné měny Ekonomická připravenost ČR na vstup do eurozóny 2

3 1. Přijetí eura a jeho podmínky 3

4 Povinnost přijmout euro Z evropských smluv plyne povinnost euro přijmout Členské země EU jsou povinny euro přijmout a stát se členy eurozóny podmínkou je udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Trvalé výjimky: Dánsko a Velká Británie (již v době Maastrichtské smlouvy vyjednán tzv. opt-out) Nové členské země EU (2004 a 2007) a Švédsko mají dočasnou výjimku (derogaci) Členské země s dočasnou výjimkou hodnoceny v Konvergenčních zprávách Evropské komise a ECB min. jednou za dva roky či na vyžádání Poslední Konvergenční zprávy: červen 2014 hodnoceno 8 zemí (BG, CZ, HR, LT, HU, PL, RO, SE) 4

5 Rozšiřování eurozóny 1999 Belgie Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Španělsko 2001 Řecko 2007 Slovinsko 2008 Kypr Malta 2009 Slovensko 2011 Estonsko 2014 Lotyšsko 2015 Litva 5

6 Maastrichtská konvergenční kritéria Ekonomická kritéria Cenová stabilita: podobná inflace Udržitelnost veřejných financí deficit, dluh, EDP Stabilita měnového kurzu bezproblémová účast v ERM II po dobu minimálně 2 let Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Právní konvergence Nezávislost národní centrální banky Zákaz měnového financování, zákaz zvýhodněného přístupu a požadavek na jednotný způsob psaní názvu eura Právní integrace národní centrální banky do Eurosystému 6

7 Termín přijetí eura v ČR Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria vyjma účasti v ERM II Termín přijetí eura v ČR závisí na politickém rozhodnutí vlády termín nebyl stanoven současná vláda nemá jeho stanovení ve svém programu ČNB plní vůči vládě poradní funkci Od politického rozhodnutí k přijetí eura: zhruba 3 roky Účast v mechanismu směnných kurzů ERM II: min. 2 roky Vyhodnocení splnění kritérií + logistická příprava: necelý 1 rok Nejbližší teoreticky možný termín přijetí eura v ČR: 1. ledna 2019 v případě vstupu do ERM II na počátku

8 Vstup ČR do eurozóny strategické a operativní dokumenty Společné dokumenty vlády ČR a ČNB: Strategie přistoupení ČR k eurozóně, 2003: Přínosy převažují nad riziky, kvalita upřednostňována před rychlostí Účast v ERM II pouze po nezbytně nutnou dobu ČNB: cílování inflace do zavedení eura (očekáváno ) Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně, 2007: Hlavní problém: stav veřejných financí a nadále nízká pružnost ekonomiky, zejména trhu práce Očekávané datum vstupu do eurozóny neuvedeno Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (každoroční Cost-Benefit analýza) ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (každoročně) Vláda ČR: Konvergenční program České republiky (každoročně) 8

9 Změny pro ČNB po vstupu do eurozóny Euro se stane zákonnou národní měnou ČNB nebude měnovou politiku určovat, ale bude se spolupodílet na vytváření společné měnové politiky v eurozóně a jejím provádění Guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB Emisní činnost ČNB bude podléhat schválení v Radě guvernérů ECB ČNB bude jednat v souladu s obecnými zásadami a pokyny ECB (koordinační role ECB v oblasti mezinárodní spolupráce) 9

10 2. Přínosy a náklady jednotné měny 10

11 Hlavní přínos přijetí eura pro ČR Odstranění kurzového rizika a s ním spojených zajišťovacích a transakčních nákladů nejdůležitější argument, kvůli vysoké míře otevřenosti a velké obchodní provázanosti České ekonomiky s eurozónou náklady měnových konverzí pro rok 2013: 0,25 0,5 % HDP (kvantifikace ČNB; tyto výdaje jsou však zároveň příjmem finančních zprostředkovatelů) 11

12 Další potenciální přínosy přijetí eura pro ČR Růst produktivity a ekonomické výkonnosti (vyšší specializace a kooperace, intenzivnější mezinárodní obchod a pohyb výrobních faktorů) díky větší cenové transparenci Snížení rizika měnových turbulencí, propojení finančních trhů Tlak na fiskální politiku, strukturální politiky Posílení integrace a ekonomické konvergence 12

13 Náklady přijetí eura pro ČR (1) Makroekonomická rizika a náklady vzdání se vlastní měny: ztráta nezávislé měnové politiky nutnost dalších přizpůsobovacích mechanismů v případě asymetrických šoků (fiskální politika, pružný trh práce ) otázka vhodnosti jednotné měnové politiky pro ČR omezení kanálu kurzového přizpůsobení vzdání se dohledu nad bankovním sektorem (vstup do jednotného dohledového mechanismu, SSM) riziko vyvádění aktiv a likvidity českých dceřiných bank do zahraničí nedostatečná kapacita mechanismů eurozóny (SRF. ESM) při problémech bank (absence společného evropského backstopu ) riziko morálního hazardu (záchrana ze společných prostředků) 13

14 Náklady přijetí eura pro ČR (2) Fiskální dopady účasti v nově vzniklých mechanismech Evropský stabilizační mechanismus (ESM) vložit cca 50 mld. CZK, v budoucnu možná ještě cca 391 mld. CZK Jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM, vložit 25 mld. CZK) Dopady vyváženy možností rekapitalizace bank z těchto mechanismů v případě problémů: Bankovní unie Jednotný dohled (SSM) Společné řešení krizí (SRM) Identifikace nedostatku kapitálové vybavenosti Doplnění kapitálu z vlastních zdrojů banky Bail-in Fond z příspěvků bank (SRF) Národní backstop Evropský backstop (nyní ESM) Jednorázové náklady (fyzická výměna peněz, kapitál a navýšení DR ECB) 14

15 3. Ekonomická připravenost ČR na vstup do eurozóny 15

16 Podmíněnost přínosů a nákladů Bilance přínosů a nákladů podmíněna situací ekonomiky ČR i ekonomiky eurozóny a jejího institucionálního nastavení Na straně českého hospodářství jsou klíčové dvě oblasti: podobnost ekonomického vývoje a struktury hospodářství ČR s EA pružnost české ekonomiky a její schopnost vstřebávat případné asymetrické šoky po přijetí eura Na straně eurozóny bude záviset na vyřešení aktuálních problémů: nesoulad mezi zeměmi EA v řadě ukazatelů (dlouhodobé úrokové sazby, nezaměstnanost, růst HDP) riziko deflace, nízký ekonomický růst dořešení institucionální nastavení a záchranných mechanismů vyřešení situace ohledně Řecka 16

17 Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (1) Nedokončená ekonomická konvergence ČR Česká ekonomika začala znovu teprve loni dohánět ekonomickou úroveň eurozóny Reálná konvergence české ekonomiky se zvyšovala do krize 2009, poté se trend zastavil, nyní se růst pomalu obnovuje HDP na obyvatele (2014): 79 % průměru eurozóny cenová hladina HDP (2014): 63 % průměru eurozóny mzdová úroveň v ČR (2014): méně než 40 % průměru eurozóny při přepočtu pomocí měnového kurzu, pod 60 % s použitím parity kupní síly Korelace ekonomické aktivity ČR a EA se v posledních letech zvýšila, ale částečně kvůli společným šokům a zotavování z nich Rozdíly ve struktuře české ekonomiky vůči ekonomice EA se spíše prohlubují 17

18 Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (2) Fiskální politika Významný makroekonomický stabilizační mechanismus při absenci samostatné měnové politiky Limitující oblast pro vstup do eurozóny: Od vstupu do EU byla ČR již dvakrát v proceduře EDP Strukturální deficit vládního sektoru v posledních letech snížen fiskální konsolidací (restriktivně působící na ekonomiku), ve výhledu však opět narůstá Riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí: vysoký a rostoucí podíl mandatorních výdajů vliv stárnutí populace na výdaje penzijního a zdravotního systému 18

19 Dlouhodobě problematické oblasti na straně ČR (3) Trh práce Další významný přizpůsobovací mechanismus vstřebávání šoků při absenci samostatné měnové politiky Nedostatečná pružnost českého trhu práce, jeho schopnost vstřebávat šoky zůstává průměrná Slabá místa: relativně vysoké implicitní zdanění práce vs. sociální dávky poměrně nízká mobilita pracovní síly (nejen geografická) Pozitivní obrat: rostoucí proticyklické využívání délky pracovních úvazků 19

20 Analýzy sladěnosti oblasti připravenosti ČR 1. ekonomické ukazatele hovořící pro přijetí eura v ČR: otevřenost ekonomiky, obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, sladěnost hospodářského cyklu, konvergence v míře inflace a nominálních úrokových sazbách, zdravý bankovní sektor Korelace ekonomické aktivity ČR a EA se v posledních letech zvýšila (nicméně částečně kvůli společným šokům a následnému zotavování) 20

21 Analýzy sladěnosti oblasti připravenosti ČR 2. konvergence narušena krizí, v posledních letech zlepšování: Finanční trhy (snížení nadměrných rizikových prémií, obnovení sladěnosti českých finančních trhů s eurozónou), stav veřejných financí snížení strukturálních vládních deficitů, nicméně 2014 nárůst (i v dalším výhledu) Riziko pro dlouhodobě udržitelné plnění MTO, resp. pro vývoj vládního dluhu: stárnutí populace 21

22 Analýzy sladěnosti oblasti připravenosti ČR 3. konvergence narušena krizí, obrat ke zlepšení teprve nedávno či ještě před námi: zastavení reálné ekonomické konvergence ČR v (poslední data nicméně ukazují její obnovení), stagnace až pokles relativní cenové hladiny ČR v hodnotě HDP na hlavu v PPP nadále zaostává za vyspělými zeměmi Ukazatel cenové hladiny HDP klesá a koriguje tak svou předchozí konvergenci Očekávané tempo reálného posilování kurzu se během 5 let zvýší (za předpokladu obnovení konvergence), nicméně bude nižší než před krizí 22

23 Analýzy sladěnosti oblasti připravenosti ČR 4. dlouhodobé problémy, kde nedochází k významnému zlepšení: stárnutí populace (riziko pro udržitelnost veřejných financí) nedostatečná pružnost trhu práce (nízká mobilita pracovní síly, relativně vysoké implicitní zdanění práce) rozdíly ve struktuře českého hospodářství (vysoký podíl průmyslu, malý podíl služeb) i ve finančním sektoru (odlišná finanční aktiva) Odlišná struktura průmyslu může vést k asymetrickým šokům, na něž nemůže jednotná měnová politika v plném rozsahu reagovat 23

24 Doporučení vládě ČR (Vyhodnocení 2014) Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (prosinec 2014): Hlavní kontury nového uspořádání eurozóny jsou nyní již definovány jasněji a nejistota s tím související se oproti předchozím letům snížila Vlastní připravenost ČR na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria vyjma účasti v ERM II Je potřeba posílit fiskální rámec a soustředit se na plnění MTO po roce 2015 a přijmout a trvale implementovat reformy zajišťující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. MF a ČNB doporučili vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny Z doporučení nestanovovat prozatím cílové datum pro vstup do eurozóny vyplývá, aby ČR v průběhu roku 2015 neusilovala o vstup do ERM II Tato doporučení schválena vládou na jejím zasedání v prosinci

25 Děkuji za pozornost. Petr Král