Me M z e o z p o o p t o á t m á i m e i e

Transkript

1 Starověk

2 Vznik kultury se odvíjí od vzniku písma. K tomu došlo již let př.n.l. v Sumeru,posléze v Egyptě, a ve středním Turecku (tehdejší říše Chetitů) - tedy v úrodných oblastech, kde volně rostly plodiny, které člověk k začal zemědělsky využívat. Pravidelné záplavy spolu se stálým teplým klimatem vedly k několika úrodám za rok, čímž vznikaly hospodářské přebytky. Otevřel el se tak prostor pro třídu kněžstva, která rozvíjela náboženství. Na náboženství se posléze navázal rozvoj celé kultury od malířství po architekturu. Egyptské hieroglyfy (slabičně (slabičně-ideogramické písmo) Nejstarší civilizace pochází z Mezopotámie, záhy ji následovaly kultury v Egyptě, Turecku (Chetité), Indii (Harrapové) a v Číně. O něco později vznikla civilizace v Evropě, na Krétě (Minojská kultura), odkud se rozšířila do Řecka. Řeckou kulturu rozšířil po světě nejprve Alexandr Makedonský a později Římané, kteří v Řecku viděli vzor i přes to, že si jej podmanili. Klínové písmo (slabičně-logogramické logogramické písmo) let stará svatyně v tureckém Göbekli Tepe

3 Mezopotámie

4 Mezopotámie Ninive Ašur Babylon Uruk Ur

5 Historie Mezopotámie První říší v Mezopotámii (území mezi řekami Eufrat a Tigris) byl Sumer (kolem roku 3200př.n.l.). Nebyl to jednotný stát, existovalo zde několik městských států (Ur, Uruk, Lagaš). Kolem r. 2400př.n.l si Sumer podrobili nájezdníci Akkadové. Převzali sumerský jazyk i písmo a vytvořili jednotný stát. Jejich vůdcem a vládcem byl Sargon Akkadský. Na jihu Mezopotámie po čase vznikla Starobabylónská říše (jejím centrem byl Babylon). Nejslavnějším babylonským panovníkem byl Chammurapi, který vydal první dochovaný zákoník. Ten krutě prosazoval právo pomsty, takzvaně oko za oko, zub za zub. V severní Mezopotámii vznikla Asýrie, jejímiž centry byly města Ninive a Ašur. Asyřané byli krutí válečníci, a postupně pronikli i na jih. V 16.stol.př.n.l. ovládla Asýrie celou Mezopotámii, rozkládala se od Středozemního moře a Egypta až po Perský záliv. Významným asyrským panovníkem byl Ašurbanipal, který v Ninive založil ohromnou knihovnu. Na konci 7.stol. byli Asyřané poraženi porobenými národy. Do popředí se znovu dostal Babylon, vznikla Novobabylonská říše. V ní vládl král Nabukadnesar (podle Bible Nabuchodonosor). Dobyl Palestinu, mnozí Židé byli odvlečeni do zajetí do Babylonu, kde začali psát Bibli, poněvadž si chtěli udržet národní identitu. Nakonec v 6.století před naším letopočtem ovládli celou Mezopotámii Peršané. Chammurapiho zákoník

6 Architektura V Mezopotámii byl vždy nedostatek kamene i dřeva, pro stavbu velkých budov se proto užívaly nepálené cihly. V suchém klimatu Mezopotámie měl tento materiál více než dostatečnou výdrž, torza některých staveb se dochovaly dodnes. Kromě paláců a běžných domů se stavěly mohutné monumentální chrámy, takzvané zikkuraty. Jde o ohromné stupňovité věžovité stavby se svatyní na vrcholu, k níž vede široké, mnohdy rozvětvené schodiště. Zikkurat v Uru Největším městem starověké Mezopotámie byl Babylon. Podle Bible se zde lidé snažili postavit Babylonskou věž, stavbu, která by sahala až do nebes, za což byli potrestáni zmatením jazyků. Kromě zbytků této věže, ve skutečnosti zikkuratu, se zde dochovala překrásná Ištařina brána,, obložená modrými dlaždicemi s reliéfy bájných i skutečných zvířat. Mardukův zikkurat v Babylóně (Babylonská věž) Samostatný oddíl si zaslouží také takzvané Visuté zahrady královny Semiramis, jeden ze sedmi starověkých divů světa. Nechal je údajně vybudovat král Nabukadnesar II. pro svou choť,královnu Semiramis kolem roku 600před naším letopočtem. Zprávy o nádheře této stavby máme jen z děl antických spisovatelů. Ištařina brána v Babylóně Visuté zahrady královny Semiramis

7 Socharství š Mezopotamské sochy jsou z kamene, zobrazují obvykle nejrůznější bohy, démony a vládce. Při jejich tvorbě bylo užíváno základních znalostí lidského a zvířecího těla, mezopotamské sochy mají ale vzbuzovat spíše pocit ohromení a působit majestátně, než být anatomicky přesné. Sochy proto bývají strnulé v postojích i ve výrazech. Socha krále Urnammu Kamenné reliéfy oproti tomu předvádějí obřadní scény a události ze života bohů a králů. Postavy jsou na reliéfech zobrazovány podle důležitosti, například králové jsou vždy větší a stojí výše. Podobně jako v egyptském umění jsou postavy zobrazovány ze složeného pohledu hlava z profilu, trup zepředu, nohy ze strany. Socha krále Nebo Reliéfy bývají pokryty také takzvané stély sloupovité bloky kamene. Stélou je kupříkladu již zmíněný Chammurapiho zákoník. Drak, reliéf z Ištařiny brány Královna noci (reliéf neznámé bohyně)

8 Keramika V Mezopotámii měla jinde obyčejná hlína mnohé využití, od podkladu na psaní (hliněné tabulky) až po vypalovanou keramiku. Keramika dosáhla již značného stupně dokonalosti, vytvářely se nejrůznější druhy nádoby a mnohé z nich se i různě malovaly. Stará mezopotamská keramika Hliněná tabulka. Mnoho těchto tabulek se dochovalo díky vypálení během požáru knihovny v Ninive Malírství š Mnoho ukázek mezopotamského malířského umění se nedochovalo. Svědectví dávných časů podává pouze několik málo nástěnných maleb a několik kusů malované keramiky. Nástěnná malba z paláce v Mari

9 Užité umení š Na vysoké úrovni bylo v Mezopotámii užití umění ve výrobě nejrůznějších šperků, zbraní, hudebních nástrojů i mnohých drobných předmětů denní potřeby. Užívaly se nejrůznější materiály od drahého kamení, přes kovy (nejčastěji měď a bronz, vzácněji stříbro a zlato) až po terakotu, dřevo a perleť. Pečetní válečky S rozvojem keramiky souvisí hojně nalézané pečetní válečky. Jsou to jakási malé válečky opatřené negativním reliéfem (tj. reliéf do hloubky), které se otiskovaly na hliněné tabulky jako potvrzení pravosti. Otisk pečetního válečku Standarta z Uru Kameninová deska v dřevěném rámu s asfaltem nalepenými střípky perleti, červeného vápence a lazuritu)

10 Písemnictví Se vznikem písma se pojí i vznik literatury, tedy psaných textů. Nejstarší literární památky jsou nejrůznější úřednické zápisy. První skutečným literárním uměleckým dílem je Epos o Gilgamešovi. Jde o hrdinský příběh o králi města Ur, který hledá nesmrtelnost. Putuje po světě, zabíjí nebezpečné příšery, snáší hněv bohů i smrt přítele a setká se s mužem, který přežil potopu světa. Nakonec zjišťuje že nesmrtelnosti lze dosáhnout jedině svými činy. Historicky nejvýznamnější literární památkou vzniklou v Mezopotámii je ale bezpochyby Bible. Paradoxně ji nestvořil žádný ze zde vládnoucích národů, nýbrž Židé, dovlečení do Babylonů jako otroci. Protože si chtěli zachovat svou národní identitu a kulturu, začali sepisovat své legendy a mýty. Tak vznikla kniha knih, nejdůležitější písemná památka křesťanského světa, respektive její větší část Starý zákon. Gilgameš, čtvrtý král města Ur. Bible Kniha knih

11 Egypt

12 Egypt Gíza a Sakkára Údolí králů Karnak Abú Simbel

13 Historie Egypta Historie Egypta, země kolem veletoku řeky Nil, se dělí do 30 dynastií. Obecněji se rozlišuje několik období: Stará říše př.n.l. Byl sjednocen Horní a Dolní Egypt, v čele říše stál faraon, syn boží, kterému patřil celý Egypt. Důležití byli kněží. Centrem náboženství bylo město Véset (řecky Théby). Vzniklo obrázkové písmo hieroglyfy, začaly se stavět pyramidy. Střední říše př.n.l. Centrem říše byl stále Véset, ale faraoni se pohřbívali v údolí králů. Byl vytvořen rozsáhlý zavlažovací systém. Začaly aly výboje do Palestiny. Pšent, koruna sjednoceného Egypta Nová říše př.n.l. Vrchol Egypta, říše se rozkládala od Súdánu až k Turecku. Nejvýznamnější faraoni byli z dynastie Ramessů. Amenhotep IV. provedl reformu náboženství, zavedl jediného boha Atona, přejmenoval se na Achnatona a a odstěhoval se do nově postaveného města Amarny. Po jeho smrti se vše vrátilo zpět. Jeho synem byl Tutanchamon, jehož hrobka byla nalezena nevyloupená. Období úpadku př.n.l. Po roce 1000 př.n.l.začal Egypt slábnout, čehož využili nájezdníci.. Na určitou dobu se tam dostali Asyřané,, nakonec se objevili Peršané,, od té doby nebyl Egypt nikdy samostatný. Roku 330 př.n.l. jej dobyl Alexander Veliký. Po Alexandrově smrti se Egypta chopil generál Ptolemaios a založil dynastii Ptolemaiovců. Z ní pocházela i poslední egyptská královna Kleopatra. Roku 30 př.n.l. obsadil Egypt římský vojevůdce Octavianus a připojil jej k Římské říši. Faraon Ramess II. při obléhání Dapuru, Véset

14 Architektura Podobně jako v Mezopotámii jsou i egyptské stavby velké a monumentální. Kromě tradičních staveb paláců a chrámů se v Egyptě nachází ohromné množství různých hrobek, starověcí Egypťané totiž velmi dbali na posmrtný život. Mastaba V Egyptě se postupem času objevilo několik odlišných druhů staveb: MASTABA Zděná hrobka ve tvaru komolého čtyřbokého jehlanu. Nejstarší typ hrobky, do místností v nadzemní části se ukládaly pohřební dary, tělo mrtvého bylo uloženo do prostory pod zemí. PYRAMIDA Džosérova pyramida Jehlanovitá stavba z kamenných kvádrů. První pyramidu postavil v Sakkáře architekt Imhotep pro faraona Džoséra. Šlo vlastně o několik mastaveb nad sebou. První pyramidy byly stupňovité, až později začaly mít hladký povrch, nejvýstavnější stavby byly obloženy leštěným vápencem a měly na vrcholu pyramidion, malý jehlan z blyštivého materiálu (zlato nebo křišťál). Největší pyramida se nazývá Chufuova (řecky Cheopsova). Spolu s Rachefovou a Menkaureho (před ní stojí Sfinga) pyramidou a několika dalšímmi menšími se nachází v Gíze na okraji Káhiry. Pyramidy v Gíze SKALNÍ HROBKA Nejpozdější způsob pohřbívání, v podstatě několik navazujících místností vytesaných ve skále. Většina skalních hrobek se nachází v Údolí králů. Zde byl nalezen i hrob faraona Tutanchamona, dosud jediný objevený nevykradený hrob. Údolí králů

15 CHRÁM Na stavby chrámů si Egypťané velice potrpěli, snad každý bůh rozsáhlého egyptského panteonu se mohl těšit sobě zasvěcenému chrámovému komplexu. Největší chrámový komplex je Karnak u města Vésetu (jinak také Théby či Luxor). Má rozlohu přes 5000 m 2 a je zasvěcený bohu Amonovi. OBELISK Sloup ve tvaru štíhlého komolého jehlanu, na jehož vrcholu je celý nízký jehlan. Jde o jakýsi pozdější vývojový stupeň kamenné stély, obelisky totiž bývají zdobeny hieroglyfickými nápisy. Sloupořádí v Karnaku Obelisk z Karnaku Chrám bohyně Hathor v Dendeře Zádušní chrám Ramesse II., Abú Simbel PRVKY EGYPTSKÉ ARCHITEKTURY Megalomanské masivní stavby Velké kamenné bloky Sloupořadí s rovným překlenutím Zdi a sloupy pokryté hieroglyfickým písmem Hlavice sloupů ve tvaru lotosového poupěte Sochy před stavbami i ve zdech

16 Socharství š Egyptské sochy bývají monumentální, mnohdy velkých rozměrů, leč strnulé, přísně se tvářící a dopředu hledící, obvykle sedící či stojící, upřeně vpřed hledící, což ovšem vyvolává dojem vznešenosti, monumentality a oproštění od pozemského světa (takzvané kolosy). Memnonovy kolosy, největší sochy Egypta Sochy zobrazují postavy jen obecně, nedbají na individuální rysy. Díla egyptské sochařiny nacházíme buď volně vztyčená jako samostatné sochy, či ve formě reliéfů na zdech chrámů a hrobek. Faraon Ramses II, Abú Simbel Busta královny Nefertiti Písař, unikátní dřevěná socha Velká Sfinga, Gíza

17 Malírství š Egypťané nevytvářeli obrazy věrně podle skutečnosti, nýbrž podle daných pravidel, jak to nařizovalo náboženství a odvěká tradice. Detail z hrobky, Théby Podobně jako umělci Mezopotámie používali kombinovaný úhel pohledu, tedy zobrazovali věci tak, aby byly co nejlépe a co nejvíce vidět. Neznali perspektivu, důležitější postavy zobrazovali větší. Výjimku tvoří doba vlády faraona Achnatona. Ten provedl reformu náboženství i celé společnosti, zavedl nového (jediného) boha a nechal postavit nové hlavní město. Odvrhl také tradiční způsob malby a hlásal zobrazování podle skutečnosti, nikoli přikrášlování. Hathor a Ra, Údolí králů Drtivá většina egyptských maleb a kreseb byla nalezena v hrobkách. A to jak na jejich zdech, tak v jejich výbavě, bohatě ilustrované jsou takzvané knihy mrtvých, papyrové svitky s návodem k průchodu podsvětím. Obřad otevírání úst, Tutanchamonova hrobka, Údolí králů

18 Uzité š umení š Ačkoli nejstarší egyptské dynastie neznaly železo, dosáhli Egypťané dokonalosti ve zpracování kovů drahých. Jako všechny ostatní civilizace tvořili šperky a ozdobné předměty denní potřeby, egyptskou zvláštností je ale výroba drahocenně zdobených sarkofágů rakví, do nichž se ukládala nabalzamovaná těla mumie. Amulet boha Hora Kartuše hieroglyfické zobrazení faraonova jména Pohřební maska faraona Tutanchamona Trůn Lehátko