Otázka: Starověk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Tereza Barack

Transkript

1 Otázka: Starověk Předmět: Dějepis Přidal(a): Tereza Barack vznik písma 476 n. l. zánik Západořímské říše před lety oblast úrodného půlměsíce zemědělství zrodily se historicky první civilizace nejprve vznikají první města (6 000 př. n. l.) civilizační centra vznikají na Předním východě + Egypt, Indie, Čína, jižní Amerika celé období starověkých dějin musíme označit nejen časově, ale i zeměpisně: -> semitohamité (Asyřané, Babyloňané, Židé, Arabové ) -> indoevropské (Peršané, Chetité, Řekové ) -> neznámého původu (Churrité a Sumerové) Typy městských států: 1. Staroorientální státy v povodí velkých řek byly stabilní vznikají po rozpadu rodové společnosti hlavní roli hraje rodina hlavou rodiny je muž vzniká zde patriarchální řád patriarchální otroctví otroků bylo málo, často byli součástí rodiny funguje redistribuční systém (chrámové nebo palácové hospodářství) závlahové zemědělství vznik zavlažovacích kanálů v čele stojí vládce, který je ztělesněním boha má neomezenou moc a při své vládě se opírá o 1 / 15

2 vojsko 2. Klasické otrokářské státy především starověké Řecko a Řím na rozdíl od staroorientálních států vznikají u moře půda je v soukromém vlastnictví zdrojem obživy zemědělství, řemeslo a obchod hospodářství založeno na využití otrocké síly Vznik písma vzniká z hospodářských důvodů (přehled vlastnictví) nejprve se objevuje piktografické (obrázkové) písmo sumersko-babylonský klínopisný systém na předním východě - psalo se rákosovým pisátkem do hliněné tabulky v Egyptě hieroglyfický systém: - hieroglyfické písmo tesalo se do kamene nebo do dřeva - hieratické (kněžské) písmo papyrus - démotické písmo (lidové) - koptské písmo k náboženským účelům protoindický systém čínský písemný systém později vznikají tzv. hlásková písma (hebrejština, fénické písmo -> převzali ho Řekové a doplnili o samohlásky -> alfabeta) MEZOPOTÁMIE = Meziříčí mezi řekami Eufrat a Tigris dnešní Irák fungovala zde tzv. závlahové zemědělství (lidé se zabývali budováním a čištěním kanálů) 2 / 15

3 chovali ovce a kozy důležitou součástí byl rybolov a pěstování obilí (pšenice, ječmen) dostatek hlíny kámen, dřevo, kovy museli dovážet stavby za sušených cihel chrámové nebo palácové hospodářství (-> redistribuční systém) Raně dynastické období (sumerské) př. n. l. vývoj začíná na území Sumerů v oblasti Sumeru vznikají 1. Městské státy - základem státu byla tzv. primitivní (vojenská) demokracie právo účasti na sněmu mají muži, kteří mají právo nosit zbraň - do čela státu volen úředník, který získal titul sanga, který měl vojenskou, správní i náboženskou funkci postupně získávají nejvyšší moc vojevůdcové a vznikají zde monarchie (králové se nazývají lugal, ensi) nejznámější sumerské státy: Ur, Uruk, Lagaš, Umma, Kiš 1. dynastie Ur 25. stol. př. n. l. našlo se zde velmi bohaté archeologické naleziště množství hrobů (např. královna Pu-abi) -> Heinrich Šlíman později se hlavním městem stává Lagaš - z této doby pocházejí 1. Památky psaným klínovým písmem -> Supí stéla krále Eannatuma Urukagina 1. tvůrce práva - jeho zákony se dochovaly pouze v opisech -> 1. Zákony stíhající nevěru, krádež poslední panovník Lugalzagezzi ze státu Umma, který tuto oblast ovládl (celý Sumér) 3 / 15

4 Staroakkadská říše panovníků Sargon Akkadský sjednotil Akkad a Sumér Náram-Sín dochována stéla; významný panovník polyteismus každé z měst mělo svého hlavního boha (uctívali bohy celooblastní celého národa) -> město Nippur - An bůh bohů nejvyšší - Enlil bůh ovzduší - Enki bůh země - Šamaš bůh slunce - Sín bůh měsíce - Ištar bohyně Venuše Období Gutejské nadvlády Gutejci byli nájezdníci z Asie, kteří dobyli tuto oblast a ovládli celou jižní Mezopotámii -> postupně se stali vládci všech městských států nedokázali ovládnout pouze jeden, a to Lagaš Gudea z Lagaše proslul především jako stavitel 3. dynastie z Uru Urnammu - dobyl Sumér a Akkad sjednotil celý jih - vybudoval zikkurat boha Sína - vydal zákoník celkem se dochovalo 31 zákonů; platila zásada peněžitých trestů 4 / 15

5 Starobabylonské období století (př.n.l.) Lipit - Ištar - z města Isinu - zákoník (psaný sumérsky) dochováno 40 zákonů - Chammurapi Amoritská dynastie př. Kr. - dochována korespondence na hliněných destičkách - dále zákoník zapsán na dioritové stéle vysoká zhruba 2,5 m (diorit druh černé žuly) - obyvatelstvo dělí do tří vrstev: 1. Awílum (plnoprávní) - mají nejvíce práv, při přestupcích platí zásada oko za oko 2. Muškénum (neplnoprávní) - prohřešky se trestají pokutou 3. Otroci - provinění proti nim bylo trestáno peněžitými tresty - používaly se u nich zohavující tělesné tresty - po Chammurapiho smrti nastává úpadek říše 1594 př. Kr. chetitský král Muršiliš I. Dobyl říši později území Babylonské říše dobývá kmen Kassitů Středobabylonská říše 5 / 15

6 je zde Kassitská dynastie později tzv. II. Isinská dynastie Nabukadnezar I. následovalo období asyrské nadvlády až do 7. Století - Babylonii dobyl Tiglatpilesar I. (1097) nejvýznamnějším panovníkem Babylonie se stává Nabopolassar, který v roce 612 př. Kr. společně s Médy vyvrátil Asyrskou říši Novobabylonská říše Nabukadnezar II. - nejvýznamnější postava - porazil Egypťany a získal území Sýrie a Palestiny dobyl Jeruzalém -> začíná babylonské zajetí Židů dobyl Babylon perský král Kýros II. Veliký -> ÚPADEK BABYLONSKÉ ŘÍŠE ho dobyl Alexandr Veliký a po jeho smrti postupně zaniká Staroasyrská říše navazuje na tradice akkadské říše nové hlavní město: Aššur Šamši Adad I. - částečně součastník Chammurapiho - po jeho smrti Chammurapi toto území dobyl 6 / 15

7 přicházejí sem Churrité (stát Mitanni) a Asýrie se stává jeho součástí Středoasyrská říše Eríba-Adad I. - vyhnal Churrity a stát Mitanni byl rozdrcen Chetity - znovusjednocení a vnitřní přebudování Asýrie Aššur-Uballita I. - asyrská expanze Mezopotámii vyvrcholila dobytím Babylonu Salmanassar I. - nadobro zahladil zbytky státu Mitanni Tukultí-Ninurty I. - došlo k dobytí Babylonu 1235 př. n. l. - vrchol moci - po jeho smrti úpadek říše - vpád mořských národů zaniká Chetitská říše a končí kassitská vláda Babylonie Tiglatpilesar I. - znovu získal Babylon, přístup k dnešnímu Perskému zálivu a uchránil Asýrii volný přístup ke Středozemnímu moři Novoasyrská říše Asýrie se v století stala velmocí Persie Aššurnasirpal II. 7 / 15

8 - získal nová území, podmanil Sýrii a dobyl foinická města Salmassar III. - díky vzpourám měl vliv na království Urartu Tiglatpilesar III. - největší rozmach říše - upevnil a centralizoval vládu - dobyl Babylon tažení proti králi Urartu Sargon II. - územní zisky, rozvrácena říše Urartu - hlavní město Ninive Sinacherib - oblehl Jeruzalém a zatlačil Egypt Assarhaddon - obnovil Babylon - uzavřel spojenecké smlouvy s Médskou říší př. n. l. dobyl Egypt dobyl Elam následoval finanční úpadek, docházelo k povstáním, která vyvolala rozpad říše postupně Asyřané ztratili Egypt i Babylonii roku 612 př. Kr. podlehlo hlavní město Ninive spojeneckému tažení Médů a Babyloňanů v roce 605 př. Kr. Asýrie podlehla definitivně EGYPT 8 / 15

9 nejstarší starověká antická civilizace v povodí řeky Nilu (6670 km dlouhá) - díky tajícímu ledu (pravidelné rozvodňování) byla založena civilizace první civilizace a vývoj probíhal tam, kde byly nepříznivé životní podmínky neměli nerostné bohatství (nedostatek dřeva), dostatek kamene (žula, vápenec) rozluštění egyptského písma na základě Rossetské desky -> Jean Francois Champollion Vznik jednotného státu kolem roku 3100 př. n. l. dělil se na Horní (jih) a Dolní (sever) Egypt pěstovali obilí, vinnou révu a len vybudovali zavlažovací systém kanálů sjednocení Egypta 1. pokus vyšel z města Neken > 1. panovník Menin Archaické období = období cínevské (Cínev hlavní město) období a 2. dynastie Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt -> spousta válečných tažení lidé pohřbíváno v mastabách Stará říše období dynastie období prvního vzestupu Egypta hlavní město Mennofer období stavitelů pyramid Džoser - byl prvním stavitelem pyramid 1. stupňovitá pyramida (pomocník Imhotep) -> 60 m vysoká, složená z 6 mastab 9 / 15

10 - kolem je rozsáhlý areál - panovník je pohřben pod pyramidou Huney - pokusil se vytvořit 1. jehlanovitou pyramidu Snofrev - nechal dokončit Huneyovu pyramidu (lomená) místo, kde se nachází - Médún - vytvořil si svojí Růžovou pyramidu - Dahšúr - panovník 4. dynastie -> dynastie stavitelů pyramid - pyramidy u Sákkary (v Gíze) - Chufev (Cheops) -> Cheopsova pyramida 230 x 230 x 146 m - největší pyramida v celém Egyptě - Radžedef - Rachev (Chefren) -> Rachevova pyramida - druhá největší pyramida (s čepičkou ) - nechal postavit Sfingu - Menkauré - nejmenší pyramida v Gíze -> stavba dvou největších pyramid dostala Egypt do finanční tísně Dynastie - Veserkáf - postavil pyramidu a Sluneční chrám boha Ré (centrem chrámu byl obelisk, kde se měl každé ráno znovuzrodit 10 / 15

11 - faraon Sahuré - pyramida 78 x 78 x 50 - jeho vezír Ptahšepses v roce 1960 jeho hrobka objevena československými archeology - faraon Venís - jeho pyramida poprvé nese tzv. texty pyramid (texty, zaříkávadla, motlitby, chvalozpěvy apod.) Egypťané věřili v sílu slova - faraon Džedkaré - vznikly Abusírské papyry údaje o hospodářských a sociálních poměrech na konci 5. Dynastie dynastie = ÚPADEK Uspořádání v čele státu faraon, který má neomezenou moc od 4. Dynastie má jednoho spolupracovníka -> vezír (catej) celá země byla rozdělena na kraje, tzv. nomy - v čele monarcha - nejprve 38 nomů, později 42 Horní Egypt - 22, Dolní Egypt 20 Společenská pyramida: Faraon (vlastník půdy) Faraonova rodina Rodová šlechta + kněží (vezír) Písaři Řemeslníci a armáda Pracovníci v zemědělství (rolníci) Otroci (instituce patriarchálního vlastnictví, pomocný člen v rodině) 1. Přechodné období př. n. l. období 7. pol. 11. dyn. 11 / 15

12 ústřední vláda ztrácí moc říše se rozpadá objevují se hladové bouře, vylupování pyramid Střední říše pol. 11. dynastie 12. dynastie Mentuhotep II. - panovník, který sjednotil střední říši (Egypt) - vybudoval Vládcovy zdi (měla Egypt chránit před nájezdy asiatů) Amenemhét I. - nové hlavní město Ictovej Senvosret II. - budoval rozsáhlé zavodňovací kanály v oblasti Fajjúm 2. Přechodné období dynastie pronikání Semitských kmenů - nejvýznamnější - Hyksósové vojenská převaha oproti Egyptu - dvoukolové vozy tažené koňmi, luky, bronzové meče, zbroje, pancíře a přilby - uctívali boha Baala, kterého ztotožnili s egyptským Sutechem - vybudovali si svoje hlavní město Hatvoret (Avaris) dynastie Velcí Hyksósové dynastie Malí Hyksósové - od 17. dynastie začal odboj proti Hyksósům ve městě Véset 12 / 15

13 vítězství Ahmose I. (zakladatel 18. dynastie) Nová říše dynastie Ahmose I. vytváří velkou armádu město Véset faraoni pohřbíváni v Údolí králů, manželky v Údolí královen budují zádušní chrámy Karnak, Luksor, Abú Simbel vyhnali Hyksósy -> dochází k obnově Egypta faraon Thutmose II. po jeho smrti nastupuje jeho manželka Hatšepsóvet Hatšepsóvet (Hatšepsut) - první žena na trůně v egyptských dějinách - podle tradice nesměla kralovat žena, proto se nechala zobrazovat a představovat jako muž Thutmose III. - nechal zlikvidovat všechny památky na Hatšepsut, ale zůstal po ní zádušní chrám - vytváří se profesionální armáda Amenhotep IV. (Achnaton) - pokusil se do Egypta zavést monoteismus (víra v jednoho boha) -> bůh Aton nezdařilo se mu to - sám se přejmenovává na Achnatona a zakládá město Achetaton (el-amarna) -> archív; el-amárnská škola umění (realismus) - náboženská reforma se neujala a zaniká škola i Achetaton Tutanchamon - synovec Amenhotepa - návrat polyteismu 13 / 15

14 - jeho hrobka byla nalezena Haward Carter Ramesse II př. n. l. - velmi významný panovník, vojevůdce a stavebník (představoval egyptskou říši, zveleboval ji) - bojoval společně s Chetitskou říší v oblasti Malé Asie -> společná hranice v oblasti Sýrie -> bitva u Kadeše 1285 př. Kr. (Ramesse X Muvatalliš) mírová smlouva mezi Ramessem a Chattušiliš III. (nejstarší známá smlouva) - sochy 15 m vysoké z černé žuly sedící na trůnu - postupný úpadek říše dynastie - označena jako Ramessovská - poslední byl Ramesse XI. hladomor, války 3. Přechodné období př. Kr. Libyjci Núbijci Sajská dynastie 26. dyn. rozkvět říše 525 perský král Kambýsés dobyl Egypt -> perská nadvláda období nadvlády končí, když Egypt dobyl Alexandr Makedonský př. Kr. město Alexandrie 14 / 15

15 Powered by TCPDF ( Starověk - maturitní otázka z dějepisu Studijni-svet.cz Ptolemaiovci př. Kr. Ptolemaios I. Sotér (1. vládce po Alexandrovi) Kleopatra VII. (poslední vládkyně) - zemřela roku 31 př. Kr. v bitvě u Actia 30 př. Kr. z Egypta se na čtyři století stává římská provincie polyteismus Egyptští bohové Amón nejvyšší bůh a pán světa Eset bohyně krásy a života Hor bůh sokol, jeho vtělením byl faraon Thovt bůh spravedlnosti, moudrosti a písařů Ré bůh slunce Usire bůh mrtvých a podsvětí 15 / 15