Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Obor: Sociální a humanitární práce Jana Kijovská Projekt nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve městě Jáchymov Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Dita Palaščáková 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila přitom jen uvedené prameny a literaturu. V Praze 3.listopadu 2009 Jana Kijovská

3 Děkuji Mgr. Ditě Palaščákové za odborné vedení práce a mnoho cenných rad a podnětů.

4 6

5 Obsah Obsah Úvod TEORETICKÁ ČÁST Sociální exkluze Kulturní, ekonomické a sociální vyloučení Prostorové vyloučení Vliv sociálního vyloučení na rodinu Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Charakteristika a definiční znaky cílové skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Specifické skupiny dětí a mládeže Práce se skupinou, a s jednotlivci na pozadí skupiny Kontakt s klientem nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Historie nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České Republice Popis lokality Vznik a vývoj lokality Sociálně problémové jevy lokality Aktivity a projekty PRAKTICKÁ ČÁST PROJEKT Základní údaje Datum zahájení projektu Popis současné situace Charakteristika projektu Vize projektu

6 2.6 Poslání projektu Záměr projektu Cíle projektu Cíle ve vztahu ke klientům Cíle ve vztahu k personálu Cíle ve vztahu ke společnosti Cílové skupiny projektu Odůvodnění projektu Prostory Poskytované služby Volnočasové aktivity Personální obsazení Dobrovolnická činnost Finanční rozpočet projektu Finanční zdroje projektu Vnitřní evaluace projektu Udržitelnost projektu Výstupy projektu Význam projektu Závěr Seznam literatury Seznam pramenů Seznam internetových zdrojů Seznam tabulek Seznam příloh

7 Úvod Děti potřebují spíš vzory než kritiku. Joseph Joubert V rodinách, které jsou sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené vyrůstají děti, které mají zpravidla ztížený přístup k jakýmkoliv formám volnočasových aktivit. Jejich rodiče většinou nemají prostředky, kterými by mohli pokrýt náklady na příspěvky, které se za sportovní nebo kulturní vyžití platí a v mnoha případech nemají čas ani zájem se svým potomkům v jejich volném čase věnovat. Přitom smysluplné trávení volného času je velice důležitou a neoddělitelnou součástí našich životů, ať jsme dětmi či dospělými. Prostřednictvím aktivit volného času dochází k výchově dítěte. 1 Je známo, že ve škole a ve volném čase dochází k tzv. sekundární socializaci, kdy se děti učí navazovat sociální vztahy se svými vrstevníky, učí se reagovat na vzniklé situace a osvojují si společenské vzorce chování. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují jejich budoucí život. Každé dítě přejímá vzorce chování, které běžně vidí u starších sourozenců a jiných starších dětí ve svém okolí. V lokalitách s výskytem sociálně patologických jevů přejímají vzorce nestandartního chování a ty se stávají součástí jejich běžného života. Pokud mladí netráví svůj volný čas smysluplně, vyhledávají činnosti, které se jim jeví zajímavé, mnohdy činnosti, jež mají příchuť zakázaného ovoce. Mnoho autorů popisuje obecné příčiny vzniku a existence sociálně vyloučených lokalit, ale je třeba si také uvědomovat specifičnost tohoto sociálního problému v užším kontextu. V každém městě, kde lze sociální vyloučení pozorovat, jsou okolnosti vzniku a řešení tohoto sociálního problému jedinečné. V posledních letech jsme tomu mohli být nejednou svědky prostřednictvím medií. V Jáchymově jsou těmito specifickými okolnostmi především výskyt prostituce (ať už na ulicích či v nočních klubech) nebo pasivní přístup zastupitelstva města k řešení tohoto problému. Situaci v lokalitě proto blíže popisuji v závěru teoretické části a 1 Srov. HOFBAUER, B., Děti, mládež a volný čas, s

8 podrobnější souvislosti uvádím také v praktické části, konkrétně v podkapitole o odůvodnění projektu. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření návrhu projektu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ze sociálně vyloučené lokality ve městě Jáchymov. Ačkoliv je většina obyvatel této sociálně vyloučené lokality romského původu, projekt není zaměřen pouze na děti z těchto rodin, čímž chci předejít diskriminaci dětí z většinové společnosti, které by o službu měly zájem. Práce je rozdělena do dvou kapitol, které jsou zároveň teoretickou a praktickou částí. Kapitola první, která je zaměřena teoreticky je dělena do podkapitol podle témat, která s projektem souvisí. Zabývám se zde problematikou sociálního vyloučení, problematikou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a přibližuji situaci v dané lokalitě. Druhou kapitolu - teoretickou část, tvoří samotný projekt vytvořený pomocí metod logického rámce, SWOT analýzy, problémového stromu a analýzy rizik, které jsou přiloženy v přílohách č. 4, 5, 6 a 7. Tato část práce je členěna do podkapitol podle struktury projektu a je vytvořena popisnou metodou. Tento návrh nevzniká v rámci žádné organizace a jsem si vědoma, že právní úprava nedovoluje realizovat takovýto projekt fyzické osobě, proto se v závěru věnuji možnostem, které by umožnily jeho realizaci v souladu se zákonem. 2-8

9 1. TEORETICKÁ ČÁST V následující kapitole jsou nastíněna teoretická východiska této bakalářské práce. Zařazení podkapitol, ve kterých se zabývám vysvětlením pojmů sociální exkluze, nízkoprahovost a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, stejně jako popis lokality je nutné pro návaznost praktické části. V praktické části se předpokládá, že čtenář je seznámen s problematikou, ke které se projekt vztahuje a dovede si tedy pod jednotlivými pojmy představit jejich konkrétní obsah. 1.1 Sociální exkluze Zákon o sociálních službách 2 definuje sociální exkluzi/vyloučení jako vyčlenění osob mimo běžný život společnosti. Tyto osoby se nemohou do běžného života zapojit kvůli své nepříznivé sociální situaci. Matoušek upozorňuje na rozdíl mezi pojmy chudoba a sociální exkluze. Pojem sociální exkluze nezahrnuje pouze ekonomickou perspektivu, jak je tomu u chudoby, ale i perspektivu sociální, politickou a kulturní. 3 Pojem sociální vyloučení se začal užívat v 80. letech v západoevropských zemích a to právě z výše uvedených důvodů. Osoby, které jsou sociální exkluzí nejvíce ohroženy jsou podle Národního akčního plánu sociálního začleňování dlouhodobě nezaměstnaní občané 4, neúplné rodiny s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem a domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi. 5 Gabal za osoby ohrožené sociální exkluzí považuje navíc imigranty a občany, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáží pomoci. 6 Proces sociálního vyloučení je způsoben různými příčinami, které se dělí na vnější a vnitřní. Vnější příčiny 7 jsou vlivy, které sociálně vyloučení občané nemohou ovlivnit vlastním chováním jsou dány širšími podmínkami společnosti. 2 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 3 MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, s Poz: Dlouhodobou nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženi nekvalifikovaní občané, mladiství, osoby se zdravotním postižením, ženy s malými dětmi a osoby po návratu z výkonu trestu. 5 Srov. Národní akční plán sociálního začleňování na léta Gabal Analysis & Consulting: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. 7 Pozn. autora: Např. sociální politika státu, charakter pracovního trhu, bytová politika státu. 2-9

10 Vnitřními příčinami 8 se rozumí takové jevy, které jsou důsledkem chování právě sociálně vyloučených občanů, kteří svou sociální exkluzi buď přímo způsobí, popř. posilují její existenci. 9 Podle Navrátila jsou nejčastějšími příčinami chudoba, nízké příjmy, diskriminace, nízká vzdělanost, etnická příslušnost a zdevastované životní prostředí. 10 Příčinou je i prostorová segregace občanů, která bývá v literatuře a vládních dokumentech označována termínem sociálně vyloučená lokalita, laická veřejnost pak hojně užívá výraz ghetto. Následky sociálního vyloučení doléhají nejen na skupinu či jednotlivce, kteří jsou tímto ohroženi, ale i na celou společnost, ve které k sociálnímu vyloučení dochází. Výskyt sociálního vyloučení ve společnosti ukazuje na její nefungující občanskou solidaritu a je potencionálním ohrožením výbušnou situací, ke které dochází pokud jsou někteří občané vystaveni mimořádně špatným životním podmínkám. 11 Tato problematika bývá diskutována převážně v souvislosti s problematikou romskou, protože romští občané jsou sociální exkluzí v České Republice ohroženi nejvíce a to právě kvůli příčinám, které jsou uvedeny v předchozím odstavci Kulturní, ekonomické a sociální vyloučení Sociální exkluze se projevuje v několika oblastech života. Mezi tyto oblasti patří vyloučení kulturní, ekonomické a sociální vyloučení v užším smyslu. Kulturním vyloučením se rozumí omezený přístup ke vzdělání a znalostem, ekonomickým vyloučením pak omezený přístup na trh práce, a sociálním vyloučením v užším smyslu omezení kontaktů sociálně vyloučených občanů jen na kontakty s lidmi, kteří se nacházejí v podobném či stejném postavení. 13 Všechny tyto oblasti se navzájem prolínají a ovlivňují kulturní vyloučení podmiňuje vyloučení ekonomické, ekonomické pak kulturní, sociální vyloučení v užším smyslu je pak následkem obou těchto skutečností. 8 Pozn. autora: Např. ztráta pracovních návyků nebo neschopnost hospodařit s penězi. 9 Srov. TOUŠEK, L. a kol.: Kdo drží černého Petra, s Srov. NAVRÁTIL, P. Romové v české společnosti, s Srov. tamtéž 12 Srov. NEČAS, C. Romové v České Republice včera a dnes, s Srov. TOUŠEK, L. a kol.: Kdo drží černého Petra, s

11 1.1.2 Prostorové vyloučení Další oblastí, ve které se sociální vyloučení projevuje je prostorové vyloučení. To se projevuje vznikem a existencí nových sociálně vyloučených lokalit, kde dochází k největšímu výskytu jak vnějších, tak vnitřních příčin vedoucích k procesu sociálního vyloučení a kde se jednotlivé perspektivy sociálního vyloučení prolínají a navzájem ovlivňují nejvíce. Sociálně vyloučená lokalita je prostorem, kde žije skupina sociálně vyloučených občanů, a takováto prostorová segregace je jak příčinou sociálního vyloučení, tak jejím následkem. 14 Tyto lokality vznikají jak řízeným 15, tak i neřízeným 16 sestěhováním chudých občanů a rodin Vliv sociálního vyloučení na rodinu Rodina je skupina osob, která je spjatá příbuzenskými vazbami a ve které jsou dospělí jedinci zodpovědní za výchovu dětí. 18 V rodině probíhá primární socializace dítěte, kdy dítě přebírá vzorce chování dospělých členů rodiny. Jak je uvedeno v předchozí kapitole, jednou z nejohroženějších skupin lidí ohrožených sociální exkluzí jsou neúplné rodiny s minimálně jedním nezaopatřeným dítětem, a to nejčastěji osamělé ženy. 19 Rodič samoživitel může být diskriminován na trhu práce, čímž je ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností, tudíž i nízkými příjmy. Velmi častým problémem, se kterým se česká společnost potýká, je i neplacení výživného ze strany druhého rodiče. Dalším typem rodin, které jsou sociální exkluzí ohrožené, jsou domácnosti, ve kterých žije tři a více nezaopatřených dětí. 20 Pro určení sociálního vyloučení se užívá obecných indikátorů. Mezi indikátory sociálního vyloučení u rodin s dětmi patří vyšší počet dětí v domácnostech bez práce, nízká porodní váha, vyšší dětská úmrtnost, nízká školní docházka, horší výsledky ve škole, vyšší míra porodnosti u mladších dívek a vyšší počet dětí v zařízení institucionální výchovy Srov. Gabal Analysis & Consulting, Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, s Pozn. autora: Např. jednání samosprávy, která odsouvá chudé občany a rodiny z prostorů lukrativních částí města na okrajová sídliště. 16 Pozn. autora: Přirozené stěhování se občanů za příbuznými, popř. do ekonomicky méně nákladnějších bytových prostorů. 17 Pozn. autora: Prostorové vyloučení se sociálně vyloučených občanů města Jáchymov netýká. 18 Srov. GIDDENS, A., Sociologie, s Podle Národního akčního plánu je až 30% z těchto domácností ohrožených sociální ekluzí. 20 Až 20% z těchto domácností. 21 Srov. NAVRÁTIL, P., Romové v české společnosti, s

12 Důsledků, které plynou ze sociální exkluze rodin je celá řada a mají nepříznivý vliv jak na vzdělávání dítěte, tak na jeho osobní život. Rodič, který nedisponuje dostatkem finančních prostředků dítěti nemůže koupit potřebné pomůcky, či zaplatit doučování, čímž se šance dítěte na dostatečné vzdělání snižuje. 22 Dalším důsledkem je právě nedostatek pozornosti věnovaný dětem v jejich volném čase, který vede k tomu, že děti svůj čas netráví smysluplně. Pokud rodiče nemají dostatek finančních prostředků, nemohou si dovolit platit dítěti příspěvky ve volnočasových kroužcích, či mu zaplatit školní výlet. Problémem je i vysoký počet dětí v rodině s nízkými příjmy rodiče nemají čas věnovat se dětem individuálně a program volného času je poté zcela v režii dětí. Rodinám, které jsou sociálně vyloučeny či sociálním vyloučením ohroženy, poskytuje stát finanční pomoc prostřednictvím dávek. Jedná se o rodiny a samotné děti (v případě, že již dosáhly 18ti let věku), které na ně mají nárok. Toto upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákon č. 111/2006 Sb, Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dále pak zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Těmto osobám jsou zároveň poskytovány i různé sociální služby, které upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 1.2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Co znamená termín nízkoprahovost, jaké služby a činnosti se za ním skrývají? Tento výraz chápe veřejnost různě a ne vždy správně, proto považuji za důležité objasnit jeho význam. Služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále NZDM) jsou určeny dětem a mládeži, jenž se ocitli v obtížné životní situaci, a které nevyhledávají standardní formy pomoci a péče. 23 Jde o ambulantní formu sociální služby, tzn. že klienti za touto službou docházejí, ale může být provozována i jako služba terénní. Hlavními cíly těchto služeb je podpora pro zvládnutí obtížné životní události, snížení sociálních rizik, zvýšení sociálních schopností klientů, podpora sociální integrace. Primárním posláním je tedy pozitivní změna v životním způsobu dětí a mládeže. 22 Srov. MATOUŠEK, O., Sociální práce v praxi, s Srov. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné z: < 2-12

13 Princip nízkoprahovosti je postaven na několika pilířích, které musí zařízení, které službu poskytuje splňovat. V zásadě jde o to, aby klientům byla umožněna co možná nejsnazší přístupnost tzn. odstranění bariér časových, prostorových a finančních. Pokud chce klient navštěvovat nízkoprahové zařízení, nemusí žádat o žádné členství ani o jinou registraci, nemusí do zařízení docházet pravidelně a nemůže mu být např. odepřen přístup z důvodů pasivního přístupu ke službě, která je mu poskytována. Služby nízkoprahových zařízení upravuje zákon o sociálních službách. 24 Podle tohoto může být služba poskytována dětem a mládeži ve věku od šesti do šestadvaceti let a stanovuje, že služba může být klientům poskytována anonymně. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou pak provozovány dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách. Měření kvality služeb těchto zařízení je prováděno pomocí standardů kvality sociálních služeb pro nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které vydala v roce 2006 Česká Asociace streetworkerů sdružující nízkoprahové sociální služby. 25 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových zařízení pro děti a mládež se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) výchovné, vzdělávací, aktivizační činnosti: 1. zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity, 2. pracovně výchovná činnost s dětmi, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 4. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí, c) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 24 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 25 Srov. Standardy kvality nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné z: < 2-13

14 d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. 26 Základem veškeré spolupráce mezi klienty a sociálními pracovníky je kontaktní práce. Jedná se o vytvoření vztahu mezi klientem a pracovníkem, navázání důvěry a vytvoření podmínek a pravidel pro vzájemnou spolupráci. Další službou je situační intervence sociálně pedagogická práce v situacích, které vznikají přímo v prostoru zařízení. Dále pak informační servis a poradenství, při čemž informační servis probíhá na obecné rovině a poradenství je zaměřeno na řešení konkrétního klientova problému. V zařízení může být v případě potřeby poskytnuta krizová intervence, ovšem její rozsah je omezen na kvalifikaci pracovníka, který pak v případě své nízké kvalifikace může pomoci klientovi zprostředkovat kontakt s odborníkem. Z toho také vyplývá, že zařízení pomáhá klientovi se zprostředkováním dalších služeb, a může s institucemi, které tyto služby poskytují jednat ve prospěch klienta a výhradně s jeho souhlasem. Mezi další činnosti patří případová práce, tzn. individuální dlouhodobá práce s klientem a práce se skupinou. Zařízení může spolupracovat s blízkými osobami klientů, kteří do zařízení docházejí, a to pouze v případě, že klient dá k tomuto souhlas. Pedagogické a výchovné programy jsou uskutečňovány formou besed, diskusí či doučováním školní i mimoškolní látky. Volnočasovými aktivitami se pak rozumí smysluplná náplň volného času, která může být uskutečňována různou formou přes aktivit, které děti vymýšlejí korigují samy až po plně organizovaný program ze strany pracovníků Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 27 Srov. Standardy kvality nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné z: < 2-14

15 1.2.1 Charakteristika a definiční znaky cílové skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Pro definování cílové skupiny, na kterou se zaměřují nízkoprahová centra pro děti a mládež, je nutná přítomnost dvou znaků - fakt mladí a nepříznivá životní situace. Cílová skupina dětí a mládeže je definována především podle znaků vztahujících se k osobám klientů. Těmito primárními definičními znaky mohou být např. věk, pohlaví, příslušnost k národnostní, etnické skupině, subkultuře apod. Sekundární definiční znaky (týkají se obtížné životní situace) vysvětlují, proč je daná osoba uživatelem sociální služby a co takové osobě dané zařízení může nabídnout. Sekundárních znaků může být více. Záměnou priorit těchto znaků namísto definování pouze nálepkujeme a můžeme stigmatizovat (např. užívání pojmů neorganizované děti a mládež, rizikové děti a mládež, delikventní děti a mládež spíše stigmatizuje klienty, neboť evokují 28 jednostranný zkreslený obraz problematiky). Na rozdíl od dalších typů psychosociálních služeb nejsou v centru pozornosti pouze jedinci odpovídající jen jedné, předem vyhrazené charakteristice. 29 Cílovou skupinu těchto zařízení můžeme definovat pomocí nepříznivých sociálních situací, vývojových úkolů nebo rizikového chování dospívajících. Definice pomocí nepříznivých sociálních situací vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V souvislosti s tímto zákonem je nutné se zabývat tím, jaké jsou nepříznivé situace, které se týkají dané cílové skupiny a opravňují využití sociální služby ve prospěch jednotlivce z cílové skupiny. Zde je nutné zmínit, že se může jednat o nepříznivé sociální situace, které již nastaly, probíhají nebo o ty, které mohou nastat v blízké budoucnosti (klient se např. pohybuje v prostředí, kde tato situace hrozí). V tomto ohledu lze mluvit o významném prvku sociální prevence. Nejčastěji se jedná o komplikované životní události (např. probíhající rozpad rodiny se závažnými dopady na dítě, nové partnerské vztahy rodičů provázené odporem dospívajícího, problémy se zvládáním školní docházky vedoucí k ukončení studia), konfliktní společenské situace (např. násilí ve vrstevnických skupinách, kriminalita mladistvých, šikana) a situace 28 STANÍČEK, J., SYROVÝ, P., Cílové skupiny pro terénní sociální práci a NZDM, s JEDLIČKA, R.; KLÍMA, P.; KOŤA J.:,Děti a mládež v obtížně vychovatelných životních situacích,s

16 omezující životní podmínky (např. život ve špatných sociálních podmínkách, komplikovaný přístup k získání základních hygienických, společenských a kulturních návyků, obtížný přístup ke vzdělání, ohrožení vlivem prostředí). 30 Definice pomocí vývojových úkolů vychází z toho,že významnou poruchou socializace, pokud mluvíme o dospívajících, je selhávání při plnění vývojových úkolů v dospívání. 31 Také zde můžeme hledat definiční znaky cílové skupiny indikující potřebu služeb nízkoprahového zařízení. Protože jde o oblasti, z nichž některé mohou vyžadovat speciální lékařskou či odbornou psychologickou péči, je nutné, aby si toho byl zamětnanec zařízení vědom. V tomto ohledu je pracovník spíše vyhledávající institucí, odkazující a zprostředkující odbornou pomoc. Ve své práci se pak zabývá především sociálními aspekty a jevy v nichž se selhávání při plnění vývojových úkolů projevuje. Vývojovými úkoly v dospívání a selháváním při jejich plnění může být například přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role, získání zkušeností v sexuálním vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život. Selhávání se může projevovat pocity frustrace z vlastního fyzického vzhledu, sebepoškozováním, sebevražednými tendencemi, neschopností navázat partnerský vztah nebo naopak destruktivním chováním k partnerovi. Mohou se objevit pocity deprivace z hlediska neschopnosti absolvovat sexuální debut nebo naopak promiskuitním chování v mladém věku, deprivace z nejistoty ohledně sexuální orientace nebo schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžné každodenní činnosti. Selhávání se může projevovat neschopností zvládat běžné denní činnosti, např. hospodaření s penězi, základní hygienickou sebeobsluhou, plnění úkolů vyplývajících z běžné školní docházky, apod. Jednou z možných charakteristik je také definice prostřednictvím vymezení rizikového chování dospívajících, jehož autorem je Macek. Rizikovým chováním je podle něj predelikventní chování a páchání trestné činnosti, agrese, násilnické chování, šikana a týrání (včetně rasové nesnášenlivosti a diskriminace některých skupin), užívání drog a alkoholu, kouření, rizikové sexuální chování, předčasné rodičovství, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné pokusy. 30 STANÍČEK, J., SYROVÝ, J., Cílové skupiny pro terénní sociální práci a NZDM, s MACEK,P., Adolescence, s

17 Macek však uznává, že tato forma vymezení by však neměla být užívána na úrovni primárních znaků, jelikož by mohla vést ke stigmatizaci cílové skupiny Specifické skupiny dětí a mládeže Existují specifické skupiny a jednotlivci, na které se pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež zaměřují, nebo alespoň musí být připraveni, že se s nimi v rámci své práce mohou setkat. Jsou jimi jednotlivci, s nimiž práce vyžaduje zvláštní režim, vzhledem k právním a jiným problémům. Patří sem: - děti a mladiství na útěku z ochranné ústavné výchovy nebo ústavné výchovy - děti a mládež, na které se vztahuje týrání svěřené osoby - děti a mladiství, kteří prostituují - mladiství příznivci extremistických hnutí - tvůrci graffiti sprejeři - děti přistěhovalců, cizojazyčně mluvicích cizinců - tzv. děti ulice - další specifické skupiny (např. hooligans) Práce se skupinou a s jednotlivci na pozadí skupiny Klienti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež tvoří skupinu, proto je nutné znát základní techniky práce se skupinou. Smyslem sociální práce se skupinou je psychosociální působení na skupinu lidí se společným znakem či cílem, aby se stali celistvou osobností či znovu ji objevili a mohli se celkově zdravě společensky bezproblémově vyvíjet. Je to nejlepší způsob, jak pomoci lidem, které spojuje stejný problém 34. Skupinová dynamika jako podstatný faktor skupinové práce aktivizuje energii, tvořivost a odvahu ke změně. 35 Významným specifikem práce s dětmi a mládeží je fakt, že do centra pozornosti se nedostává pouze jedinec, ale častěji skupina jednotlivců. Klíma používá 32 MACEK, P., Adolescence, s HOLIŠ, M., Vnitřní materiály Pracovní skupiny Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 34 KRATOCHVÍL, S.,Základy psychoterapie, s Srov. MATOUŠEK, O., Metody a řízení sociální práce, s

18 termín sociální subkultury neformální uskupení teenagerů, setkávající se na určitém oblíbeném místě, trávicí spolu čas a situačně spřádající plány. 36 Syrový upozorňuje, že není smyslem sociální a výchovné práce dovést nekomforní společenství k rozkladu nebo je ifiltrovat agenty, vytěžit či paralizovat. V možnostech a záměrech sociálních pracovníků je uvnitř těchto seskupení na klientské úrovni vyhledávat znevýhodněné nebo ohrožené jedince a minimalizovat rizika problémů spojených s jejich životem 37. Sociální pracovník proto svou pozornost věnuje jak jednotlivci (na pozadí skupiny), tak práci se skupinou. Jde o jeden z nejvýraznějších aspektů, který práci s dětmi a mládeží odlišuje od jiných typů sociálních služeb Kontakt s klientem nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Důležitý je první kontakt, od kterého se odvíjí další spolupráce, jedná se tedy o úvodní zjišťování potřeb klienta, konající se před využitím služby. V rámci prvního kontaktu je klient seznámen s charakterem a obsahem služby (o jakou službu se jedná, jaké jsou základní principy fungování, jaké je spektrum nabízených aktivit), s provozními náležitostmi služby (seznámení s časovým rozvrhem služby, seznámení s místem realizace služby), s pravidly služby, s jeho právy (stížnosti, volba odejít, podílet se na ní atd.). 38 Tyto informace musí být pro klienta srozumitelné a pochopitelné a je dobré se přesvědčit, jak jim sám klient rozumí. Vzhledem k charakteru služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež by měly být klientovi nabídnuty informační materiály určené jemu nebo jeho zákonným zástupcům. 39 Setkání se sociálním pracovníkem může být pro dítě nebo dospívajícího prvním kontaktem s odbornou pomocí realizovanou na základě partnerského přístupu. Nízkoprahově organizované služby jsou mimo jiné také způsobem, jak zprostředkovat různým rizikovým a ohroženým mladým jedincům i skupinám zážitek a zkušenost, že odborná pomoc dospělých a jejich zájem na změně nežádoucího chování nemusí být vždy omezujícím, dozorujícím a normativním přístupem. 36 KLÍMA, P., Pedagogika mimo zdi institucí, s SYROVÝ, P., Subkultura jako specifická cílová skupina s ŘEZNÍČEK, I., Metody sociálné práce, s KLÍMA, P., Pedagogika mimo zdi institucí, s

19 1.2.5 Historie nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České Republice Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou v naší republice institucí poměrně novou, etablující se zhruba od druhé poloviny devadesátých let minulého století. K vývoji těchto zařízení pro děti a mládež přispělo několik klíčových momentů. Tím prvním bylo zavedení funkce sociálního asistenta 40 v roce 1994, který měl představovat specifikou terénní sociální práci s dětmi staršího školního věku a mládeží ohroženou nebo již zasaženou sociálně patologickým vývojem. Dnes je tato sociální práce známá jako streetwork. Tito pracovníci byly zřizovately prvních neformálních klubů a center pro děti a mládež. Za další velmi významný moment, který přímo ovlivnil rozvoj v oblasti nízkoprahových klubů, byly přímé grantové programy nadací. V rámci těchto programů přišla do klubů významná finanční podpora, která řadu z nich postavila na nohy nadační peníze totiž v té době hrály v rozpočtech nízkoprahových a dalších klubů pro děti a mládež zásadní roli, protože ostatní zdroje financí (od samospráv i orgánů státní správy) byly minoritní. Na konci devadesátých let tak přišla vlna, při níž vznikla a pevně se usadila další zařízení pro děti a mládež. Jedním z posledních významných kroků v historii nízkoprahových zařízení a klubů bylo založení pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v rámci České asociace streetwork (dále ČAS) v roce Důvodem vzniku pracovní skupiny, která byla formálně zaštítěna ČASem, byla potřeba sebedefinování se jako nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, vymezení se od ostatních činností s dětmi a mládeží a stanovení měřítek kvality. Touto skupinou byly vytvořeny standardy NZDM, pojmosloví NZDM a etický kodex pracovníků NZDM (příloha č. 1) a jiné důležité dokumenty. Pro rozvoj NZDM měla význam skutečně zásadní zařízení, která byla do té doby často a na řadě míst poznamenána velkým entuziasmem a velkou angažovaností pracovníků, se pod tlakem vznikajících materiálů, informací i odborného dialogu začala profesionalizovat, zkvalitňovat svoji práci, zvyšovat odbornou úroveň svých pracovníků i poskytovaných služeb Na základě usnesení vlády č. 341/94, v Programu sociální prevence a prevence kriminality 41 ČECHLOVSKÝ, J., Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (volnočasová aktivita nebo sociální služba?). Hradec Králové: PdF UHK, s. Diplomová práce, s

20 1.3 Popis lokality Lokalita se nachází přímo v centru obce, nejde zde tedy o prostorové vyloučení (sociálně nevyloučení žijí v okolních domech). Jde o asi 10 historických domů v horní části náměstí. Byty 3. a 4. kategorie, přičemž stav většiny budov je katastrofální. Dlouhodobě nebyly udržovány a obyvatelé nadále přispívají k jejich devastaci. Některé jsou zcela vybydlené. Pokud jde o jejich vybavenost, velká část standardní výbavy chybí, voda i elektřina je ve zhruba třetině domů obývaných Romy odpojená z důvodu neplatičství, topí se tuhými palivy. Mezi rozvalinami domů se hromadí odpadky. Vlastníkem nemovitostí jsou soukromé osoby či firmy. U šesti domů není vlastník jasný (ve 3 z nich bydlí Romové, často nehlášení, bez trvalého pobytu). Základní občanská vybavenost je dobrá, v dosahu 5 minut chůze od lokality Vznik a vývoj lokality Lokalita vznikla kombinací dlouhodobé existence a přirozeného sestěhovávání. Romové zde bydleli již před rokem V současnosti bydlí především v soukromých domech. Neplatiči z městských bytů byli vystěhováni do ubytovny v Ostrově. Zvláště během letní sezóny přijíždějí do lokality ve větší míře příbuzní ze Slovenska. V roce 2006 byl počtet romských obyvatel této lokality lidí (z toho asi 70% Romů) 43. Odhad věkové struktury je: Do 15 let 50% Od 16 do 60 let 40% Nad 61 let - 10% Celková míra nezaměstnanosti v obci byla 17,1% z toho podle odhadů 90% romských obyvatel. Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách, ženy se živí převážně prostitucí, někteří obyvatelé lokality příležitostně pracují načerno, někteří 42 Srov. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.lokalit [online], dostupné z: [ ] 43 Pozn. autora: Sčítání je obtížné z důvodů častého stěhování a střídání nájemníků bytů. 2-20