2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST)

Transkript

1 2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ " (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.3 (návrh) ze dne

3 Obsah 1 Úvod Výsledky analýzy Základní informace o výběrovém souboru Finanční zdroje organizací Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace Vliv projektů na organizaci Fungování organizace Počet zaměstnanců Poskytované služby Další vzdělávání zaměstnanců Administrativní zátěž Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů Finanční zdroje Lidské zdroje v organizacích Fungování organizace Cílová skupina Externí faktory Spolupráce s dalšími aktéry Účast v dalších projektech Další faktory Zapojení cílových skupin Negativní dopady projektů Nerealizované projekty Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ Smysluplnost OP LZZ

4 2.7.2 Nastavení OP LZZ Budoucí zaměření OP LZZ Závěr Zdroje Seznam grafů

5 1 Úvod 2. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu představuje výsledky analýzy z dotazníkové šetření zaměřeného na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ. 2. průběžná zpráva shrnuje výsledky online dotazníkové šetření zacíleného na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tzn. zástupců organizací realizujících projekt/y z OP LZZ v prvních třech osách programu. Dotazníkové šetření bylo realizováno v červnu až červenci Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým dochází v organizacích v důsledku realizace projektu z OP LZZ, faktorech, které ovlivňují realizaci projektů a názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, smysluplnost OP LZZ jako nástroje pro řešení situace cílových skupin, možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a cílové skupiny, limity a bariéry pro úspěšnou realizaci projektů. Názory respondentů na jednotlivé oblasti je nutné analyzovat podle různých aspektů, jako je prioritní osa, v rámci které organizace projekt realizuje, dále velikost a právní forma organizace, které jsou s faktorem prioritní osy spjaté atd. Zohledňování faktoru prioritní osy a s ní spojených specifik organizací se ukazuje jako zásadním úhlem pohledu analýzy. 2 Výsledky analýzy 2.1 Základní informace o výběrovém souboru V rámci dotazníkového šetření byli osloveni s žádostí o vyplnění dotazníku všichni úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ v prioritních osách 1 až 3 ke dni podle údajů dostupných v MONIT7+, tzn organizací. Tyto organizace (všichni příjemci podpory v prioritních osách 1 až 3) tvořily základní soubor výzkumu. Soubor respondentů, kteří odpověděli na dotazník, tvořilo 1018 zástupců organizací, z nichž 869 odpovědělo kladně na otázku, zda jejich organizace v současné době realizuje nebo v nedávné době ukončila realizaci alespoň jednoho projektu z OP LZZ. Výběrový soubor výzkumu tvoří těchto 869 respondentů 1. 1 Do šetření tak nebyly zahrnuty ty organizace, které projekt/y realizovaly na úplném začátku programového období a od té doby nové projekty nezískaly. Důvodem byla zejména snaha získat informaci o současném vnímání a dopadech OP LZZ, bez zkreslení prvních let implementace. Zároveň bylo třeba zohlednit dlouhodobý charakter studie, kdy bude dotazníkové šetření s odstupem více než jednoho roku opakováno, a kde by mohly externí vlivy na organizaci, na již ukončené projekty a na jejich manažery způsobit zásadní změny ve struktuře odpovědí. Dále byly odfiltrováni úspěšní žadatelé, kteří realizaci žádného projektu vůbec nezahájili (např. kvůli 5

6 Většina (83 %) dotazovaných zástupců organizací uvedla, že v současnosti jejich organizace realizuje pouze jeden projekt z OP LZZ. Zhruba 11 % organizací uvádí dva projekty, asi 6 % dotazovaných organizací pak zpracovává tři a více projektů. Základní soubor se v tomto aspektu od výběrového souboru liší pouze nepatrně. Ve výběrovém souboru je 67 % organizací, které realizují projekt v Prioritní ose 1 (Adaptabilita). Prioritní osa 2 (Aktivní politiky trhu práce) je zastoupena pouze u 7 % dotazovaných organizací. V Prioritní ose 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti) jsou pak realizovány projekty v přibližně 20 % organizací. Realizaci projektů ve více prioritních osách uvádí 6 % organizací. Lze shrnout, že ve výběrovém souboru jsou více zastoupeny organizace realizující projekt v Prioritní ose 2 a méně organizace realizující projekt v Prioritní ose 1 než v základním souboru, ovšem celkově struktura výběrového souboru z hlediska prioritních os základnímu souboru odpovídá. Pokud organizace realizuje více projektů, děje se tak v naprosté většině v rámci jedné prioritní osy (109 organizací, tj. 77 % z organizací, které realizující více než jeden projekt), 28 organizací (20 %) uvedlo kombinaci projektů ze dvou os a pouze 5 organizací (3 %) realizuje projekty ze třech os OP LZZ. Respondenti, kteří realizují projekty v Prioritní ose 3, byli dále dotázáni na oblasti podpory, ve kterých jsou projekty realizovány. Je patrné, že nejčastěji je uváděna Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb (38 %) a Oblast podpory 3.3: Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce (29 %). Oblast podpory 3.4: Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života zaujímá 23 %. Nejméně je pak zastoupena Oblast podpory 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (10 %). V Oblasti podpory 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) jsou projekty nejčastěji zaměřeny na osoby se zdravotním postižením (50 respondentů) a na děti, mládež a mladé dospělé (34 respondentů). Dále je zastoupena skupina osob s chronickým duševním onemocněním (24 respondentů), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (22 respondentů), osoby pečující o osobu blízkou a osoby bez přístřeší (obě 20 respondentů), osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (16 respondentů), oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně posunu termínů). Zaměření se pouze na ukončené projekty by nebylo možné, to by znamenalo neúměrné zmenšení základního souboru, neboť ukončených projektů je v současné době malé množství. 6

7 zneužívané, osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách a osoby ohrožené předlužeností (všechny 15 respondentů). V Oblasti podpory 3.3 (Integrace sociálně vyloučených na trhu práce) je nejsilněji zastoupena skupina osob se zdravotním postižením (30 respondentů), dále fyzické osoby starší 50 let (25 respondentů), osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace (23 respondentů) a etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (14 respondentů). Dále jsou zastoupeny osoby pečující o osobu blízkou (10 respondentů). Ostatní skupiny (imigranti a azylanti, váleční veteráni, osoby před propuštěním ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, fyzické osoby po ukončení trestu odnětí svobody, osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin, osoby závislé na návykových látkách) jsou zástupci organizací zmiňovány méně často Finanční zdroje organizací Předmětem analýzy byly i otázky týkající se finančních zdrojů, které organizace využívají k řešení situace cílových skupin. Co se týká podílů financí, které pro organizaci představují prostředky z projektů OP LZZ, největší část zástupců se domnívá, že tvoří více jak tři čtvrtiny finančních prostředků, ale méně než 100 % (24 % organizací) prostředků určených na řešení situace cílových skupin. Pro 18 % organizací představují prostředky OP LZZ mezi polovinou a třemi čtvrtinami veškerých prostředků. Téměř pětina organizací uvádí, že využívá pouze prostředky z OP LZZ. Podíl mezi 6-25 % a % pak udává shodně vždy 16 % organizací. Pouze pro zhruba 8 % organizací pak představují prostředky z OP LZZ méně než 5 % celkových zdrojů financí (viz graf 1). Rozdíly mezi různými prioritními osami, ve kterých organizace realizují své projekty, nejsou statisticky významné. 7

8 Graf 1: Podíl zdrojů z OP LZZ z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin Kromě financí z projektů OP LZZ získávají organizace prostředky převážně z vlastní výdělečné činnosti. Tento typ zdrojů uvádí zhruba 50 % zástupců organizací. Ostatní zdroje jsou uváděny méně často. 8 % organizací využívá dotace a granty z dalších evropských programů, 9 % pak dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Sponzorství uvádí jako zdroj svých financí 6 % organizací a dary 6 % organizací. Jak znázorňuje graf 2, dotace a granty z dalších evropských programů využívají častěji organizace, které realizují projekt ve třetí prioritní ose (14 %) nebo mají projekt ve více prioritních osách (21 %). Oproti tomu granty z dalších evropských programů využívá jen 9 % organizací realizující projekt v první prioritní ose a 8 % organizací ve druhé prioritní ose. Rozdíly mezi organizacemi podle prioritních os se ukazují i v tom, jestli organizace využívá dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Ve využívání dotací a grantů z jiných než evropských zdrojů výrazně převažují organizace ve třetí prioritní ose (40 %), dále následují organizace mající projekty ve více prioritních osách (23 %) a organizace v druhé prioritní ose (18 %). Naopak organizace, které realizují projekt v první prioritní ose, využívají tento zdroj pouze ve 3 %. Vlastní zdroje z výdělečné činnosti naopak častěji využívají organizace v první prioritní ose (70 %), dále v druhé prioritní ose (59 %) a organizace mající projekty ve více prioritních osách (48 %). Organizace ve třetí prioritní ose využívají vlastní zdroje z výdělečné činnosti méně často (34 %). Sponzorství jako zdroj financí častěji uvádí organizace ve třetí prioritní ose (26 %), oproti organizacím 8

9 ve druhé prioritní ose (10 %), ve více osách (13 %) či v první ose (2 %). Podobné výsledky se ukazují i v otázce darů jako finančního zdroje organizací. Nejčastěji je využívají organizace ve třetí prioritní ose (29 %), naopak nejméně často organizace v první prioritní ose (1 %). Ve druhé prioritní ose je využívá 6 % organizací a 15 % organizací mající projekty ve více prioritních osách. Graf 2: Finanční zdroje podle prioritních os Zástupci organizací, kteří uvedli, že využívají dotace a granty z dalších evropských programů, byli dále dotázáni, o které konkrétní programy se jedná. Největší zastoupení dosáhl operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), který byl uveden třetinou respondentů a operační program Podnikání a inovace (OPPI), uvedený také ve třetině odpovědí. Dále byl zastoupen Regionální operační program (ROP), zaznamenaný u 11 % zástupců organizací a Operační program Praha Adaptabilita (OPPA), který zmínilo 10 % respondentů Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace Počet zdrojů, které má organizace k dispozici kromě zdrojů z OP LZZ, je do určité míry závislý na její velikosti. Zatímco organizace s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji nedisponují žádným dalším zdrojem, organizace s zaměstnanci (střední podniky) a organizace s více než 250 zaměstnanci (velké podniky) častěji uvádějí jeden jiný zdroj (viz graf 3). 9

10 Graf 3: Velikost organizace a počet další jiných zdrojů, než je OP LZZ Hlavním diferencujícím faktorem jsou v tomto případě zdroje z vlastní výdělečné činnosti. Tento faktor byl zástupci organizací nejčastěji uváděn jako zdroj dalších financí pro organizaci. Častěji je tento faktor uváděn organizacemi s zaměstnanci (středními podniky) a organizacemi s 250 a více zaměstnanci (velkými podniky). Naopak ostatní formy zdrojů (sponzorství, dary, dotace a granty) jsou více využívány organizacemi s 1-9 zaměstnanci (mikropodniky) a organizacemi s zaměstnanci (malé podniky). Velikost organizace diferencuje také podíl, který pro organizaci představují zdroje získané z OP LZZ. Pro mikropodniky jsou finance určené na realizaci projektů v rámci OP LZZ častěji jediným zdrojem financí. Velké organizace se tedy častěji spoléhají na vlastní síly při zajišťování financí, menší organizace jsou více závislé na financích přicházejících zvenku. Zaměříme-li se na tři hlavní formy organizací, které realizují projekty z OP LZZ, pak společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti nejčastěji uvádějí jeden další zdroj kromě financí získaných z OP LZZ. Sdružení oproti tomu vykazuje větší podíl dvou či více zdrojů. 2.2 Vliv projektů na organizaci Tematickým okruhem, na který se dále soustředila analýza, byly faktory ovlivňující realizaci projektů z OP LZZ Fungování organizace Zástupci organizace hodnotili, zda došlo v jejich organizaci ke změně ve fungování organizace v důsledku realizace projektu z OP LZZ. Většina z nich hodnotí působení projektů OP LZZ jako pozitivní či spíše pozitivní (60 %) či neutrální (36 %). Pouze zhruba 4 % respondentů spatřuje proběhlé změny 10

11 jako negativní či spíše negativní. Častější pozitivní hodnocení změn ve fungování organizace lze nalézt u mikropodniků (organizací s 1 9 zaměstnanci) a organizací s projekty ve 3. prioritní ose. Naopak špatné či spíše špatné změny jsou o něco častěji spatřovány u organizací, které mají projekty ve více prioritních osách. Jak je znázorněno v grafu 4, pozitivní změny ve fungování organizace byly signifikantně častěji uváděny u zástupců různých sdružení, kteří také méně často uváděli hodnocení beze změn, které bylo naopak častější u akciových společností. Z pohledu podílu finančních zdrojů z OP LZZ nacházíme nejpozitivnější hodnocení u organizací, u kterých OP LZZ představuje % zdrojů, naopak nejméně často se pozitivní hodnocení vyskytuje u organizací, které OP LZZ využívají pouze okrajově (do 25 % financí). Graf 4: Změny ve fungování organizace podle právní formy organizace Počet zaměstnanců Změna počtu zaměstnanců vlivem realizace projektů OP LZZ nebyla zaznamenána u dvou třetin dotázaných organizací. Přibližně v 30 % případů je uváděno zvýšení stavu zaměstnanců. Snížení počtu zaměstnanců je uváděno pouze u dvou procent případů. Nárůst pracovníků je výraznější zejména ve třetí prioritní ose, nicméně i organizace s projekty v druhé prioritní ose či s kombinací více prioritních os udávaly zvýšení počtu ve více než polovině případů. Zvýšení počtu zaměstnanců v souvislosti s realizací projektů OP LZZ se týkalo zejména různých typů sdružení (79 %), u společností s ručením omezeným a akciových společností se obvykle počet zaměstnanců nezměnil (viz graf 5), což samozřejmě souvisí s tím, že tyto organizace realizují převážně projekty v první prioritní ose. Z hlediska velikosti organizace se signifikantně vyšší nárůst 11

12 zaměstnanců projevil u mikropodniků (organizací s 1 9 zaměstnanci). Naopak statistická závislost se neprokázala pro objem finančních zdrojů z OP LZZ. Graf 5: Změny v počtu zaměstnanců podle právní formy organizace Vliv realizace projektů OP LZZ na změny v nabídce poskytovaných služeb organizace je hodnoceno ve většině případů pozitivně, 54 % zástupců uvádí, že se počet služeb zvýšil. Pro téměř polovinu organizací nepředstavovaly projekty z OP LZZ žádnou změnu v počtu služeb. Snížení počtu služeb bylo zaznamenáno pouze u necelého procenta dotázaných organizací Poskytované služby Zvýšení počtu poskytovaných služeb bylo výrazně častější opět u různých sdružení (viz graf 6), což opět souvisí s tím, že tento typ organizace nejčastěji realizuje projekty třetí prioritní osy, v níž rovněž bylo rozšíření služeb deklarováno nejčastěji (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy a kombinace více prioritních os (58 % a 60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Pozitivní dopad OP LZZ na rozšíření nabídky deklarují opět zejména mikropodniky (organizace s 1 9 zaměstnanci). Související vztah se pak prokázal i pro objem finančních zdrojů z OP LZZ a změny v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny (čím více zdrojů z OP LZZ, znamená rozšíření počtu služeb). 12

13 Graf 6: Změny v počtu poskytovaných služeb podle právní formy organizace Čtyři z pěti respondentů kladně odpovědělo na otázku, zda došlo ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny. S tvrzením nejčastěji souhlasili zástupci organizací, v nichž OP LZZ tvoří % financí určených na řešení situace cílových skupin (91 %), naproti tomu nejméně souhlasili organizace, kde OP LZZ je jediným zdrojem (75 %). Velká část zástupců organizací dále uvádí, že v důsledku realizace projektů OP LZZ bylo umožněno se zaměřit na novou cílovou skupinu. Týká se to 42 % respondentů. Tento fakt může být vysvětlen ale i rigiditou vymezení cílových skupin v OP LZZ Další vzdělávání zaměstnanců Realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací také přinesla v mnoha případech větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance (69 %). Necelá třetina respondentů (28 %) pak uvádí, že nedošlo k žádným změnám. Zhoršení možností dalšího vzdělávání pak spatřuje pouze 3 % zástupců organizací. Vyšší možnosti dalšího vzdělávání zaměstnanců uváděli zejména zástupci společností s ručením omezeným a akciové společnosti (73 % a 86 %, viz graf 7), což samozřejmě souvisí s tím, že z velké části realizovali projekty v první prioritní ose v této ose uvedlo větší možnosti vzdělávání celých 82 % organizací, zatímco ve druhé a třetí prioritní ose a v kombinaci více os převažovala vždy odpověď beze změn. Zástupci organizací s 1 9 zaměstnanci (mikropodniků) častěji než zástupci ostatních organizací (nad 10 zaměstnanců) tvrdí, že situace se nezměnila, naopak v organizacích od 10 zaměstnanců většina respondentů deklaruje nárůst možností vzdělávat se (malé, střední a velké podniky). 13

14 Graf 7: Změny v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců podle právní formy organizace Administrativní zátěž Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ zvýšení objemu administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný. Polovina respondentů pak hodnotí nárůst jako značný a 37 % jako přiměřený. Statisticky signifikantní vztah pro změnu objemu administrativní zátěže se ukázal z hlediska prioritní osy a typu organizace. Neúnosná administrativní zátěž je jednoznačně nejvíce pociťována u organizací, jež realizují své projekty ve druhé prioritní ose, což znázorňuje graf 8. Značný nárůst administrativní zátěže pociťují zejména různá sdružení (75 %), i když jako nepřiměřený jej hodnotí pouze 12 %, což je o něco méně než u společností s ručením omezeným (14 %). 14

15 Graf 8: Změna v objemu administrativní zátěže podle prioritní osy 2.3 Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů Dalším zkoumaným okruhem témat jsou faktory přispívající k úspěšné realizaci projektů z OP LZZ a naopak bariéry, které realizaci brání. Jednotlivé otázky jsou testovány v závislosti na prioritní ose OP LZZ, ve které organizuje projekt, dále podle velikosti a typu organizace Finanční zdroje Jako první faktor, ke kterému se respondenti vyjadřovali, byl objem finančních prostředků. Tento faktor je v naprosté většině případů (95 %) respondenty nahlížen jako rozhodně či spíše přispívající k realizaci projektů organizace. 70 % respondentů tvrdí, že tento faktor rozhodně přispívá k realizaci projektů, 26 % respondentů souhlasí s tím, že spíše přispívá, podle 3 % respondentů faktor nemá vliv a podle 1 % respondentů spíše brání realizaci. Objem finančních prostředků rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu především podle zástupců organizací, jež realizují projekty ve třetí prioritní ose (80 %) a zástupců různých sdružení (80 %) Lidské zdroje v organizacích Podle 69 % zástupců organizací odpovídající personální zabezpečení projektu (ve smyslu alokace lidských zdrojů organizace na realizaci konkrétní projektové aktivity) přispívá k účinné realizaci projektů. Pro pětinu organizací pak tento faktor nemá vliv pro řešení projektů. Zhruba desetina dotázaných pak tento faktor spatřuje jako překážku. Lidské zdroje alokované v organizacích tedy podle významné části respondentů ovlivňují realizaci projektů, ve svém důsledku se proto podepisují na cílových skupinách i na tom, jaký účinek mají 15

16 projekty realizované v rámci OP LZZ. Toto zjištění je podstatné v kontextu OP LZZ a jeho účincích na cílové skupiny zejména kvůli budoucímu nastavení systému podpory, např. v oblasti míry financování personálního zabezpečení realizace projektu. Lze předpokládat, že nedostatečné zdroje na administraci projektu negativně ovlivní jeho dopady. Personální zabezpečení projektu je považováno za důležité zejména u zástupců různých sdružení, naproti tomu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti častěji volily odpověď nemá vliv (23 % a 26 %) a zhruba osmina z nich se dokonce domnívala, že účinné realizaci spíše či rozhodně brání. Tyto výsledky pak samozřejmě korespondují i s analýzou podle prioritních os, neboť sdružení z velké části realizují projekty ve třetí prioritní ose, zatímco zbylé dva typy organizací nejčastěji v první prioritní ose (viz graf 9). Určitý slabší vztah se pak prokazuje i v souvislosti s velikostí organizace, kdy s klesajícím počtem zaměstnanců je připisován personálnímu zabezpečení projektu vyšší přínos. Graf 9: Vliv personálního zabezpečení projektu podle prioritní osy Obdobné hodnocení bylo zaznamenáno také pro faktor personálních podmínek v rámci celé organizace (organizace jako celku) na účinnou realizaci projektu/ů, který 56 % zástupců organizací nahlíží jako přispívající, 36 % jako neutrální a asi 9 % se domnívá, že personální podmínky brání realizaci projektů OP LZZ. Zcela analogické výsledky jako v předchozí otázce (personální zabezpečení projektu/ů) nacházíme i při hodnocení pracovních podmínek v rámci celé organizace s jediným rozdílem, kdy celé hodnocení je více posunuto ke středové hodnotě nemá vliv. Personální zabezpečení organizace je považováno za důležitější zejména ve třetí prioritní ose, jako méně 16

17 podstatné je chápáno zástupci z první prioritní osy (viz graf 10). To znamená, že u zástupců různých sdružení (hlavně třetí prioritní osa) je chápáno jako významnější, naopak zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností častěji hodnotí faktor jako neovlivňující. Určitý vliv zde hraje i velikost organizace, opět jako v předchozí otázce, s klesajícím počtem zaměstnanců je připisován personálnímu zabezpečení organizace vyšší přínos. Graf 10: Vliv personálních podmínek v organizaci podle prioritní osy Fungování organizace Faktor fungování organizace v sobě zahrnuje efektivní fungování managementu organizace, strukturu organizace, formální i neformální způsoby komunikace v organizaci, rozdělení kompetencí a zodpovědnosti v organizaci, nastavení vnitřních norem a pravidel pro zaměstnance atd. Také faktor fungování organizace vykazuje podobnou strukturu odpovědí jako předchozí otázka. Zástupci organizací hodnotí jeho vliv pozitivně v 57 % případů, 35 % ho shledává neutrálním a 9 % jako spíše či rozhodně bránící realizaci projektů. Deklaraci, že efektivní fungování organizace rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu, nalezneme signifikantně více opět u zástupců různých sdružení (35 %) a u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (34 %), rozložení odpovědí podle prioritních os je uvedeno v grafu 11. Hodnocení nemá vliv či spíše/rozhodně brání pak nejčastěji nalezneme u organizací s projekty ve druhé prioritní ose. 17

18 Graf 11: Vliv fungování organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace) podle prioritní osy Cílová skupina Motivace cílové skupiny je většinou zástupců organizace hodnocena jako faktor přispívající realizaci projektů, označily ho tak čtyři z pěti respondentů. Podle 15 % respondentů tento faktor nemá žádný výrazný vliv a pouze 4 % ho hodnotí jako překážku pro realizaci projektů organizace. I v tomto případě hodnotí faktor nejčastěji jako rozhodně přispívající zástupci různých sdružení (36 %), zástupci akciových společností uvádějí signifikantně častě hodnocení spíše přispívá, zatímco u společností s ručením omezeným je častější odpovědí nemá vliv či dokonce spíše brání. Podobný vzorec nacházíme i z pohledu prioritních os (viz graf 12): organizace s projekty ve třetí prioritní ose uvádějí signifikantně častěji odpověď rozhodně přispívá, v první prioritní ose odpověď spíše přispívá a konečně ve druhé prioritní ose odpověď nemá vliv/spíše brání. Vztah pak nacházíme i pro velikost organizace, kdy zástupci organizací s méně zaměstnanci jsou spíše přesvědčeni, že motivace cílové skupiny rozhodně přispívá k účinné realizaci projektů. 18

19 Graf 12: Vliv faktoru motivace cílové skupiny podle prioritní osy Postoje cílové skupiny přispívají k realizaci projektů podle názoru 70 % zástupců organizací. Pro 22 % z nich je tento faktor spíše neutrální a pouze 7 % ho vidí jako bránící organizaci v úspěšném zpracování projektů. Postoje cílové skupiny jsou označovány za faktor, jenž rozhodně přispívá účinné realizaci projektů, významně častěji zástupci různých sdružení, naopak odpověď spíše/rozhodně brání je signifikantně častější u zástupců společností s ručením omezeným. Z pohledu prioritních os je více zastoupena odpověď rozhodně přispívá u třetí prioritní osy, spíše přispívá u první prioritní osy a spíše/rozhodně brání u druhé prioritní osy (viz graf 13). Významný vztah nacházíme i pro velikost organizace, kde organizace s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily jak odpověď rozhodně přispívá, tak i spíše/rozhodně brání. 19

20 Graf 13: Vliv postojů cílové skupiny podle prioritní osy Externí faktory Dalším vlivem podepisujícím se na realizaci projektů jsou externí faktory. V rámci předvýzkumu byly identifikovány externí faktory, které mohou být pro realizaci projektů podstatné, ty byly následně ověřovány v rámci dotazníkového šetření. Jde o obecné nastavení OP LZZ, legislativní podmínky v ČR, postoje veřejnosti k dané problematice a cílové skupině, stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu a existující nabídky sociálních služeb. Nastavení OP LZZ obecně představuje podmínky, které program nastavuje pro splnění svých cílů a pro realizaci konkrétních projektů, tedy např. podporované činnosti, které je možné v rámci projektů realizovat, cílové skupiny, na něž lze projekty zaměřit a žadatele, kteří mohou projekty podávat. Nastavení OP LZZ je oproti ostatním faktorům častěji hodnoceno jako bránící faktor realizaci projektů, nahlíží ho tak téměř 30 % zástupců organizací. Neutrálně je hodnocen 27 % respondenty a jeho pozitivní příspěvek pro realizaci projektů spatřuje 43 % respondentů. Nicméně, 84 % respondentů zároveň vypovědělo, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (viz kapitola 2.7.2). Lze tedy usuzovat, že negativní hodnocení vychází např. z přesvědčení respondentů o nedostatečné alokaci výzev, nevhodném vymezení cílových skupin nebo náročnosti přípravy žádosti. V rámci této otázky ale nebyla kvalitativní stránka ani pozitivních ani negativních hodnocení dále dotazována, cílem bylo pouze zjistit míru kritičnosti respondenta vůči OP LZZ. Na dílčí relevantní aspekty pak bylo dotazováno samostatně (např. negativní dopady OP LZZ, problémy implementace apod.). Vliv legislativních podmínek v České republice je respondenty považován za malý, polovina z respondentů je hodnotí neutrálně. Přibližně třetina respondentů (34 20

21 %) hodnotí legislativní podmínky negativně a pouze 16 % je nahlíží jako přispívající účinné realizaci projektů. Rozdíly v hodnocení vlivu legislativních podmínek v ČR na účinnou realizaci projektu se prokázaly pouze podle prioritní osy (viz graf 14). Zatímco organizace s projekty ve třetí prioritní ose je signifikantně častěji hodnotí jako prospěšné, s projekty v první ose jako bez vlivu a jako bariéru pak organizace s kombinací projektů z více prioritních os. Graf 14: Vliv legislativních podmínek v ČR podle prioritní osy Postoje veřejnosti většina respondentů nepovažuje za významné pro realizaci projektů, 68 % je hodnotí neutrálně. Dalších 25 % je spatřuje jako rozhodně či spíše přispívající. Překážkou jsou pouze pro zhruba 7 % respondentů. Postoje veřejnosti považují za nerelevantní zejména zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností, naproti tomu zástupci různých sdružení častěji volí jiné než neutrální hodnocení ať již pozitivní či negativní. Analogické výsledky pak nacházíme i při třídění podle prioritních os (viz graf 15): pro organizace s projekty v první prioritní ose je charakteristické neutrální hodnocení vlivu postojů veřejnosti, naproti tomu organizace s projekty ve třetí prioritní ose (a částečně též i s kombinací projektů z různých os) uvádějí signifikantně více jak pozitivní, tak i negativní hodnocení, konečně v druhé prioritní ose je častější pouze pozitivní hodnocení. Vztah se v tomto případě prokázal i pro velikost organizace, kde organizace s více než 250 zaměstnanci (velké podniky) častěji uvádějí neutrální hodnocení, zatímco organizace s 1-9 zaměstnanci (mikropodniky) volily častěji jak pozitivní, tak i negativní hodnocení. 21

22 Graf 15: Vliv postojů veřejnosti podle prioritní osy Stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu nemá podle respondentů výraznější vliv na realizaci projektů přibližně v polovině případů. Podle dalších 40 % pak tento faktor spíše či rozhodně přispívá cílům organizace a desetina ho hodnotí jako překážku. Zástupci jak společností s ručením omezeným, tak akciových společností hodnotili tento faktor významně častěji jako bez vlivu na účinnou realizaci projektu, zatímco zástupci různých sdružení častěji volili některou z pozitivních či negativních odpovědí. Tomu odpovídá i vztah podle velikosti organizace organice s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) vykazují stejný vzorec jako různá sdružení, zatímco organizace s zaměstnanci (střední podniky) a organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky) tendují spíše k neutrální variantě. Z pohledu prioritních os je častější odpověď rozhodně přispívá u organizací s projekty ve druhé a třetí prioritní ose v ní však se častěji objevuje i odpověď spíše/rozhodně brání. Organizace s projekty v první ose nejčastěji volí neutrální variantu, zatímco organizace realizující projekty z různých os pak častěji odpověď spíše přispívá. Odpovědi respondentů podle prioritní osy ukazuje graf

23 Graf 16: Vliv stavu ekonomiky a míry nezaměstnanosti v regionu podle prioritní osy Bez výrazného vlivu je hodnocen faktor existující nabídky sociálních služeb, celých 81 % respondentů ho označuje jako neutrální. Pozitivním se jeví 17 %, zatímco jako bránící realizaci projektů ho spatřují pouze 2 % zástupců organizací. Ani u tohoto faktoru nemůžeme chí-kvadrát testy považovat za spolehlivé z důvodu nízkého zastoupení většiny kategorií, avšak i přesto jsou rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi třídících proměnných zřejmé. Jako neutrální tento faktor častěji označují zástupci organizací realizujících projekty v první prioritní ose, z hlediska právní formy jde nejčastěji o společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti a z hlediska velikosti zejména organizace s zaměstnanci (střední podniky) a organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky). Naopak jako pozitivní či negativní chápou tento faktor respondenti ze třetí prioritní osy nebo s projekty z více os, zástupci sdružení a zástupci organizací s 1 9 zaměstnanci (mikropodniků) Spolupráce s dalšími aktéry Pozitivně (28 %) či neutrálně (67 %) hodnotí zástupci organizací také vliv spolupráce s místní státní správou (úřady práce, sociálně právní ochrana dětí apod.). Pouze pro 5 % zástupců organizací se tento faktor jeví jako bránící realizaci projektů. Význam spolupráce s místní státní správou byl opět akcentován zejména zástupci různých sdružení, zatímco u zástupců společností s ručením omezeným a akciových společností jednoznačně převažovala neutrální odpověď nemá vliv. Analogický vzorec opět najdeme pro velikost organizace, kde organizace s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily variantu přispívá, zatímco organizace s zaměstnanci (střední podniky) a organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky) shledávaly faktor bez vlivu. Spolupráce s místní státní správou pak byla považována za přispívající faktor významně častěji u zástupců organizací s projekty 23

24 ve třetí a druhé prioritní ose a u organizací realizující projekty ve více prioritních osách. Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose volily téměř výhradně odpověď nemá vliv (viz graf 17). Graf 17: Vliv spolupráce s místní státní správou podle prioritní osy Obdobně jako v předchozím případě nepředstavuje ani faktor spolupráce s místní samosprávou (např. starosta, radní, zastupitelé) pro většinu zástupců organizací žádný vliv na realizaci projektů organizace (76 %). Pro 22 % má tato spolupráce pozitivní vliv, negativně je hodnocen pouze 2 %. Rovněž v případě spolupráce s místní samosprávou nacházíme podobné výsledky jako u předchozího faktoru, i když v tomto případě již není chí-kvadrát test spolehlivý z důvodu nízkého zastoupení některých kategorií. I přesto je ale zřejmé, že společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti volí nejčastěji neutrální variantu, zatímco u sdružení je častější jak pozitivní, tak i negativní odpověď. Obdobně tomu je i pro velikost organizace, kdy organizace s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) mají stejný vzorec jako sdružení a u organizací s zaměstnanci (střední podniky) a organizací s 250 a více zaměstnanci (velké podniky) nacházíme významně častěji neutrální odpověď. Z perspektivy prioritních os je spolupráce s místní samosprávou hodnocena neutrálně u organizací s projekty v první prioritní ose, organizace realizující projekty ve třetí prioritní ose nebo ve více osách současně vykazují významně častěji jak pozitivní, tak i negativní hodnocení tohoto faktoru. 24

25 2.3.7 Účast v dalších projektech Účast v dalších projektech nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ podle sedmi z desíti dotázaných. Přibližně čtvrtina zástupců organizací ho hodnotí jako přispívající, pouze 6 % se pak domnívá, že tyto projekty zpracování projektů OP LZZ brání. Účast v dalších projektech byla považována za neovlivňující účinnou realizaci projektů z OP LZZ častěji zástupci akciových společností. Zástupci společností s ručením omezeným ji častěji než ostatní považovali za překážku, zástupci různých sdružení naopak za faktor přispívající k realizaci projektů z OP LZZ. Z pohledu velikosti organizace opět organizace s 1 9 zaměstnanci (mikropodniky) spíše označovaly tento faktor za přispívající. Konečně organizace realizující projekty v první prioritní ose měly tendenci častěji volit neutrální odpověď, zatímco organizace s projekty ve třetí ose hodnotily více faktor jako přispívající k účinné realizaci projektů (viz graf 18). Graf 18: Vliv účasti na dalších projektech podle prioritní osy V hodnocení faktoru účast na dalších projektech se také významně projevuje hledisko, kolika různými zdroji organizace disponuje kromě zdrojů z projektu z OP LZZ. Organizace disponující více zdroji hodnotí častěji účast na dalších projektech jako přispívající pro realizaci projektů OP LZZ Další faktory Odpověď na otevřenou otázku, která zjišťovala další faktor, který ovlivňuje realizaci projektů, odpovědělo celkem 38 respondentů. Jako výrazně nejčastější bariéra realizace projektů byly označeny technické aspekty realizace - konkrétně pak např. neúměrně velká administrativní zátěž, nepružnost administrátora projektu, neefektivní komunikace s administrátorem projektu, neúměrně 25

26 dlouhá doba schvalování monitorovacích zpráv a z toho vyplývající ekonomické problémy organizace, neúměrně dlouhá doba mezi podáním žádosti o změnu a jejím schválením (více jak rok) a tím ohrožení v plnění cílů, opoždění v zasílání finančních prostředků, nedostupnost administrátorů pro poradenství nebo konzultace ze strany MPSV (konzultační hodiny o rozsahu dvou hodin, které jsou poskytovány dvakrát týdně, jsou nedostatečné, jak dokládá přetíženost linek). Všechny výše uvedené příklady byly uvedeny pouze jednou. Jako další bariéry identifikované respondenty patří např. časové omezení projektů a nutnost udržitelnosti, neexistence koncepce návaznosti dalšího financování, spolupráce s centrální správou. 2.4 Zapojení cílových skupin Podle vyjádření respondentů nedochází ve většině případů k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Přesto se v některých případech tyto problémy vyskytují, obtíže připustilo 202 zástupců (24 %). Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k řešené prioritní ose. V první prioritní ose není zapojení obtížné podle názoru 78 %, ve druhé prioritní ose podle názoru 62 % příslušných respondentů a ve třetí prioritní ose podle názoru 61 % příslušných respondentů. Toto zjištění velmi pravděpodobně souvisí s tím, že v rámci prioritní osy realizují projekty firmy a podniky a cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci. Proto zapojování není vnímáno tak problematicky. Na doplňující (otevřenou) otázku, o které jedince se jedná a proč, reagovalo 176 z nich, tedy 87 %. Mezi nejčastěji identifikovanými cílovými skupinami se vyskytovali: lidé ze sociálně vyloučených lokalit, etnické menšiny, lidé bez přístřeší, osoby ve výkonu trestu, osoby závislé na návykových látkách, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nad 50 let, osoby se základním vzděláním, mladí do 25 let bez kvalifikace, management, obchodní zástupci, odborní pracovníci z důvodu pracovní vytíženosti. 2.5 Negativní dopady projektů Celkem 11 % respondentů souhlasí s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny. Většina respondentů s výrokem nesouhlasí (rozhodně nesouhlasí 23 % a spíše nesouhlasí 66 %). V této otázce se neukázaly statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Pouze 27 respondentů odpovědělo na otevřenou otázku, na které konkrétní skupiny má nastavení OP LZZ negativní dopad (na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří souhlasili s výrokem, že Nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny. ). Odpovědi respondentů lze shrnout do tří základních oblastí prvním okruhem je obecně motivace (všech) cílových skupin, která může být negativně ovlivněna nastavením projektu (tento aspekt 26

27 souvisí také s negativním vlivem projektů na cílové skupiny). Druhý okruh negativního dopadu nastavení OP LZZ může představovat averze a negativní pohled veřejnosti na cílovou skupinu, to je respondenty zmiňováno zejména v případě etnických menšin. Jako poslední okruh cílových skupin, které jsou negativně ovlivněny nastavením projektu, lze označit ty skupiny, na které není OP LZZ dostatečně zaměřeno, a proto nemohou být do projektu zapojeni. Respondenti zmiňovali např. následující skupiny: senioři; děti a mládež do 15 let; osoby bez přístřeší; osoby v krizi; OSVČ a malé podniky; začínající firmy; krátkodobě nezaměstnaní; rodiče na mateřské dovolené; lidé mezi 30 a 40 lety věku; neziskové organizace. Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na cílové skupiny, poskytlo odpověď celkem 291 respondentů (33 %). Velká část respondentů přitom odpověděla, že v projektech dlouhodobé negativní dopady nevidí. Jako případný negativní dopad bylo nejčastěji označeno rozmazlení cílové skupiny, neboť si díky projektu snadno zvykne na to, že má určitou službu zdarma, čehož důsledkem je i nižší motivace cílové skupiny. Jako častý problém je označováno také zhoršení situace po skončení projektu z důvodu ukončení financování, neboť projektem je často řešena absence sociální služby. Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na organizace, odpovědělo 360 respondentů (41 % respondentů). Velká část opět odpověděla, že projekty žádné negativní dopady nemají. Respondenti, kteří identifikovali negativní dopady projektů na jejich organizaci, označovali nejčastěji problémy s velkým nárůstem administrativy a negativní vliv nárůstu na chod organizace, neúměrně dlouhou dobu schvalování monitorovacích zpráv a problémy vzniklé kvůli zpožděnému financování. 2.6 Nerealizované projekty Čtvrtina respondentů uvedla, že existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné. Názor respondentů na možnosti realizace projektů v rámci OP LZZ a omezení z něj vyplývající souvisí se skutečností, ve které prioritní ose organizace své projekty realizuje. Nejvyšší míru souhlasu s tvrzením, že existují projekty, které by chtěly realizovat, ale nemohou, uváděly organizace, které realizují projekty ve více prioritních osách (46 %) a organizace s projekty ve třetí prioritní ose (36 %), naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose byly s nastavením OP LZZ spokojeny nejvíce (v první prioritní ose souhlasilo 19 % a ve druhé 24 % respondentů). 27

28 Ti, kteří odpověděli na otázku, zda existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné, kladně, byli dotázáni, v čem konkrétně brání nastavené OP LZZ realizaci některých projektů. Na otevřenou otázku odpovědělo celkem 172 respondentů (20 %). Odpovědi lze rozdělit do pěti základních okruhů. První okruh omezení představuje vymezení cílových skupina (např. nejsou vyhlašovány výzvy pro cílové skupiny dětí ve věku 6-15 let, seniorů, studentů, nezaměstnaných matek s dětmi do 15 let atd.). Druhou oblastí je vymezení podporovaných aktivit, do kterého se nemusí vejít unikátní a originální nápady (v rámci vymezených aktivit není nemožné podporovat jazykové vzdělávání, specifické kurzy, teambuilding, účast na zahraničních školeních v případech, kdy potřebná školení nejsou v České republice dostupná, chybí podpora investic). Do třetího okruhu spadá vymezení žadatelů (např. v oblastech sociálního podnikání, sociálním dialogu). Jako čtvrtá omezující oblast nastavení OP LZZ bylo identifikováno regionální omezení (nemožnost zahrnutí Prahy, nemožnost celorepublikového nastavení projektu). Jako poslední okruh lze shrnout administrativní omezení a omezená možnost flexibilních změn v projektu. 2.7 Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ Smysluplnost OP LZZ Téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (33 % rozhodně souhlasí a 61 % spíše souhlasí s výrokem). Názor respondentů na smysluplnost OP LZZ se s ohledem na příslušnost k jednotlivým prioritním osám prakticky neliší. Podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin (23 % respondentů rozhodně souhlasí a 55 % spíše souhlasí s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin ). Názor respondentů se liší podle toho, v jaké prioritní ose realizují projekt. V první prioritní ose souhlasí s daným výrokem pouze 70 % respondentů, zatímco v případě druhé a třetí prioritní osy vyjádřilo souhlas 88 % a 90 % respondentů. Rozhodný souhlas s tímto tvrzením nacházíme rovněž významně častěji u zástupců organizací s 1 9 zaměstnanci (mikropodniků). Názory respondentů podle velikosti organizace je možné nalézt v grafu

29 Graf 19: Výrok Bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin podle velikosti organizace Nastavení OP LZZ Respondenti rovněž pozitivně hodnotí otázky nastavení OP LZZ. 84 % respondentů se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (11 % rozhodně souhlasí, 73 % spíše souhlasí, 15 % spíše nesouhlasí, 1 % rozhodně nesouhlasí). V této otázce se ukazují rozdíly podle prioritních os, ve kterých organizace realizují projekty (viz graf 20). Častěji s výrokem souhlasí zástupci organizací z první a třetí prioritní osy (87 % a 83 %). Naopak méně často s výrokem souhlasí respondenti z organizací, jejichž projekt je realizován ve druhé prioritní ose (67 %) a ve více prioritních osách (70 %). 29

30 Graf 20: Výrok Vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin podle prioritní osy Tři čtvrtiny respondentů se ztotožňuje s tvrzením, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti (4 % rozhodně souhlasí a 71 % spíše souhlasí). V této otázce se neukázaly statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Na otevřenou otázku, které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá, odpovědělo celkem 51 respondentů (odpovídali pouze ti respondenti, kteří nesouhlasili s výrokem OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. ). V rámci odpovědí respondentů bylo identifikováno několik okruhů skupin, které OP LZZ nepokrývá (či je nepokrývá dostatečně). Potřebnými skupiny jsou např.: senioři (12 odpovědí), děti a mládež do 15 let (7 odpovědí), osoby bez přístřeší, osoby v krizi (5 odpovědí), krátkodobě nezaměstnaní (4 odpovědi), rodiče na mateřské dovolené (3 odpovědi), lidé středního věku (3 odpovědi), dále např. osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, zaměstnanci (např. dělnické profese, zaměstnanci stravovacích úseků, agenturní zaměstnanci, zaměstnanci ve zdravotnictví), osoby závislé na návykových látkách. Další potřebnou skupinou nedostatečně pokrytou v rámci OP LZZ byly organizace, např.: OSVČ a malé podniky, začínající firmy (6 odpovědí), neziskové organizace (3 odpovědi), žadatelé projektů management (2 odpovědi), ad hoc týmy, vytvářené nad rámec oficiální organizační struktury (2 odpovědi). Jako problematický aspekt se zde opět objevovalo regionální omezení projektů, které neumožňuje podporu všech cílových skupin (někteří respondenti uvedli, že problém vidí problém v nepromyšlené koncepci mezi regiony a Prahou). Statisticky významný vztah se ukazuje mezi tím, jak respondent hodnotí nastavení OP LZZ, a zda měla organizace problém se zapojením cílových skupin do projektů. Míra souhlasu s tvrzením, že je obtížné 30

31 některé jedince z cílových skupin zapojit do projektu, roste s kritickým pohledem na OP LZZ nejvyšší je u respondentů, kteří se domnívají, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny; a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Názory respondentů na nastavení OP LZZ souvisí rovněž s jejich tvrzením, zda by chtěli realizovat projekt, ale není to možné kvůli nastavení OP LZZ. Vyšší míra souhlasu s tím, že existují projekty, které by organizace rády realizovaly, ale není to možné z důvodu nastavení programu OP LZZ, se objevila u organizací, které se domnívaly, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny; a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Přesně napůl jsou respondenti pomyslně rozděleni na dvě skupiny podle souhlasu/nesouhlasu s tvrzením, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty. Častější souhlas s tvrzením nalézáme u organizací s projekty v první prioritní ose, naopak častější nesouhlas projevují organizace s projekty ve třetí prioritní ose Budoucí zaměření OP LZZ Dotazníkové šetření se rovněž zaměřovalo na názory respondentů, na které oblasti by se měl OP LZZ do budoucna zejména zaměřit (respondenti vybírali z předloženého seznamu, který je uveden v grafu 21, a odpovídali na doplňující otevřenou otázku). Ačkoli ve všech případech převážil souhlas (více než dvě třetiny odpovědí u všech položek), nejvíce kladné hodnocení lze sledovat v případě dalšího profesního vzdělávání, naopak nejmenší míru podpory vykazuje oblast podpory zprostředkovávání zaměstnání. 31

32 Graf 21: Oblasti, na které by se OP LZZ mělo zaměřit V některých otázkách se ukazují rozdíly podle toho, v jakých prioritních osách respondenti realizují projekty. Statisticky významné rozdíly z hlediska prioritní osy se neukázaly pouze v oblastech podpory tvorby nových pracovních míst a podporu rovných příležitostí žen a mužů. V ostatních otázkách se ukázaly rozdíly podle prioritních os. S tím, aby se OP LZZ zaměřilo podporu dalšího profesního vzdělávání, více souhlasí zejména respondenti, jejichž organizace realizuje projekt v první a druhé prioritní ose. Zástupci organizací, které mají projekty v první prioritní ose, častěji souhlasí s tím, aby byl OP LZZ zaměřen na podporu 32

33 systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Zástupci z ostatních os s touto oblastí podpory častěji nesouhlasí (19 % v druhé prioritní ose, 20 % ve třetí prioritní ose a 22 % s projekty z více prioritních os). Respondenti z první prioritní osy častěji nesouhlasí s tím, aby se OP LZZ zaměřoval na podporu zavádění flexibilních forem práce. Naopak s podporou této oblasti nejčastěji souhlasí respondenti, kteří realizují projekty v druhé prioritní ose nebo ve více osách. Výrazné rozdíly se ukazují v otázce podpory zavádění zkrácených pracovních úvazků. S touto oblastí nejčastěji nesouhlasí respondenti z první prioritní osy (33 %). Naopak výrazně nejčastěji s podporou souhlasí respondenti z druhé prioritní osy. Rozdíly se ukazují i v otázce, zda podporovat v rámci OP LZZ zprostředkovávání zaměstnání. S tímto cílem nejčastěji nesouhlasí respondenti, jejichž projekty jsou realizovány v první prioritní ose (34 %) a ve více prioritních osách (31 %). S podporou rekvalifikací výrazně nejčastěji souhlasí respondenti z druhé prioritní osy (74 % rozhodně souhlasí a 26 % spíše souhlasí). Nesouhlas nejčastěji deklarují respondenti ze třetí prioritní osy (15 %) a s projekty z více prioritních os (11 %). Výrazně nejčastější nesouhlas s podporou poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání uvádí respondenti z první prioritní osy (34 %), oproti respondentům v druhé a třetí prioritní ose (15 %) a ve více prioritních osách (19 %). Rozdíly mezi respondenty podle prioritních os, ve kterých realizují své projekty, je i v otázce, zda se má OP LZZ zaměřovat na podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb. S tímto cílem nejčastěji nesouhlasí respondenti z první prioritní osy (26 %). Rozdílně je hodnoceno i zaměření OP LZZ na podporu vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. S tímto cílem výrazně nejčastěji souhlasí respondenti ze třetí prioritní osy (91 %). Na otevřenou otázku, na kterou další oblast by se v budoucnu měl OP LZZ zaměřit, odpovědělo 46 respondentů. Hlavní téma, které je možné v odpovědích respondentů vysledovat, můžeme označit jako obecnější podmínky realizace projektů. Respondenti zdůrazňují, že projekty by měly být celkově více zaměřeny na samotnou realizaci a na věcné naplňování cílů projektů, spíše než na administraci, jak je tomu v současné chvíli. Zároveň je zde požadavek po lepším a efektivnějším fungování samotné administrace projektů. 33