4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Transkript

1 4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 3.1 (návrh) ze dne

3 Obsah 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ÚVOD VÝSLEDKY ANALÝZY ÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ (POROVNÁNÍ S PRVNÍ VLNOU DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ) Základní informace o vzorku Finanční zdroje organizací Vliv projektů na organizace Fungování organizace Počet zaměstnanců Poskytované služby Další vzdělávání zaměstnanců Administrativní zátěž Externí faktory ovlivňující cílové skupiny Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny Zapojení cílových skupin do projektů Nerealizované projekty Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ Znalost OP LZZ Smysluplnost OP LZZ Budoucí zaměření OP LZZ Externalizace přípravy projektů Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech NEÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ Základní informace o vzorku Finanční zdroje organizací Změny v organizacích za poslední dva roky Fungování organizace Počet zaměstnanců Poskytované služby Další vzdělávání zaměstnanců Administrativní zátěž Vliv projektů z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílové skupiny Zapojení cílových skupin do pořádaných aktivit Nerealizované projekty Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ Znalost OP LZZ Smysluplnost OP LZZ Nastavení OP LZZ Budoucí zaměření OP LZZ Externalizace přípravy projektů Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech EVALUAČNÍ OTÁZKY HLAVNÍ ZÁVĚRY DOPORUČENÍ

4 7 TECHNICKÁ ČÁST KVANTITATIVNÍ ŠETŘENÍ Cíle kvantitativního šetření Výběrový soubor pro 2. vlnu kvantitativního šetření Srovnání výběrového souboru úspěšných žadatelů podpory z OP LZZ v první a druhé vlně šetření Informace o výběrovém souboru (vždy) neúspěšných žadatelů podpory z OP LZZ Způsob sběru dat Problémy při sběru dat NÁSLEDUJÍCÍ FÁZE EVALUACE Harmonogram evaluace Kvalitativní výzkumné šetření Kvantitativní výzkumné šetření SEZNAMY SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍKY PŘÍLOHA Č. 2: VYJÁDŘENÍ SE RESPONDENTŮ K OP LZZ FORMOU VOLNÉHO KOMENTÁŘE Podpoření žadatelé Prioritní osa Prioritní osa Prioritní osa Kombinace více prioritních os Nepodpoření žadatelé Prioritní osa Prioritní osa Prioritní osa Kombinace více prioritních os

5 1 Manažerské shrnutí Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu se zaměřuje na první tři prioritní osy programu, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. 4. průběžná zpráva navazuje na předchozí fáze projektu, konkrétně na expertní šetření, jehož výsledky byly prezentovány v 1. průběžné zprávě, na první vlnu kvantitativního šeření zaměřeného na úspěšné žadatele podpory, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva, a na první vlnu kvalitativního šetření cíleného na cílové skupiny, jehož výstupy byly prezentovány ve 3. průběžné zprávě. 4. průběžná zpráva předkládá výstupy druhé vlny dotazníkového šetření a informace o dalším průběhu projektu. Druhá vlna dotazníkového šetření se zaměřovala na tři skupiny respondentů, první skupinu představovali úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení v první vlně dotazníkového šetření, druhou skupinou byli (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, třetí skupinou byli (alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří nebyli osloveni v rámci předchozí vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) nebo rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli 1. Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována od ledna 2012, kdy započaly přípravy dotazníků, do května 2012, kdy je odevzdána tato zpráva představující její výstupy. Sběr dat prováděný prostřednictvím online dotazníkového šetření byl realizován v dubnu průběžná zpráva poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. V rámci 4. průběžné zprávy byly také doplněny a aktualizovány odpovědi na některé evaluační otázky na základě výstupů druhé vlny kvantitativního šetření. Z výstupů z druhé vlny dotazníkového šetření se ukazuje, že se situace příjemců podpory z OP LZZ zásadně v průběhu času nezměnila. Odpovědi respondentů ve druhé vlně šetření na otázky ohledně změn v organizaci (fungování organizace, změny v počtu zaměstnanců, změny v poskytovaných službách, změny v možnostech dalšího vzdělávání atd.) se oproti první vlně nezměnily (třídění prvního stupně 2 ), pouze v některých případech se ukázaly změny u třídění druhého stupně podle proměnných prioritní osa, právní forma a velikost organizace. Výjimku představuje otázka týkající se administrativní zátěže organizací v důsledku realizace projektů z OP LZZ, kde respondenti potvrzují 1 Data od třetí skupiny nebyla analyzována a nejsou součástí této zprávy. Více informací o cílech a způsobu sběru dat obsahuje Technická část zprávy kapitola Kvantitativní šetření. 2 V analýze byly srovnávány hodnoty v první a druhé vlně jak podle třídění prvního stupně, tak podle třídění druhého stupně. Třídění prvního stupně znamená rozložení četností podle hodnot znaku (proměnné). Třídění druhého stupně představuje rozložení četností podle dvou znaků (podle Jeřábek, H. Úvod do sociologického výzkumu. FSV UK, Praha ISBN str ). Při třídění druhého stupně byly analyzovány proměnné prioritní osa, velikost organizace a právní forma organizace (zda došlo ke změně odpovědí podle prioritní osy, velikosti organizace či právní formy organizace). 5

6 nárůst administrativní zátěže oproti minulosti. Mezi dvěma vlnami dotazníků se ale změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využily na řešení situace cílových skupin. V druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Výrazně se nezměnily ani názory respondentů na otázky, zda je obtížné zapojit do projektů některé zástupce cílových skupin a zda existují projekty, které by organizace chtěla v rámci OP LZZ realizovat, ale nastavení programu tomu brání. K posunu názorů respondentů mezi vlnami nedošlo ani v hodnocení smysluplnosti OP LZZ (otázky, zda je OP LZZ smysluplným způsobem řešení situace cílových skupin a zda by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin). Ke změnám došlo v názorech respondentů, na co by se měl v budoucnu zaměřit OP LZZ zejména. K posunu hodnocení respondentů došlo mezi první a druhou vlnou v oblastech: podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění flexibilních forem práce (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií: spíše souhlasím, spíše nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím), podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora rovných příležitostí žen a mužů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií). Ve všech otázkách je znatelný posun od absolutního souhlasu (rozhodně souhlasím) ke zbylým kategoriím škály. Otázky, ve kterých nedošlo ke změnám (nebo došlo pouze k dílčím změnám, které nejsou statisticky významné), byly následující: tvorba nových pracovních míst, podpora dalšího profesního vzdělávání, podpora poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání, podpora zprostředkovávání zaměstnání, podpora rekvalifikací. Situace nepodpořených žadatelů se v porovnání s podpořenými žadateli v mnoha ohledech liší. Rozdíly mezi skupinami se projevují ve změnách, kterými organizace prochází. V hodnocení změn ve fungování organizace jsou nepodpoření žadatelé kritičtější, méně často se přiklánějí k hodnocení změn jako pozitivních v porovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé častěji uvádějí, že za poslední dva roky došlo v jejich organizaci ke snížení počtu zaměstnanců. Co se týká poskytovaných služeb, podpoření žadatelé častěji uvádějí, že se rozsah poskytovaných služeb zvýšil, naopak nepodpoření žadatelé častěji přiznávají snížení jejich počtu. Podpoření žadatelé také častěji uvádějí, že měli možnost zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. Skupiny respondentů se neliší v odpovědích na otázku, zda jejich organizace zasáhla novou cílovou skupinu. Podpoření žadatelé také častěji uvádí, že zaměstnanci jejich organizace mají v důsledku realizace projektu z OP LZZ větší možnosti dalšího vzdělávání, oproti tomu u nepodpořených respondentů se situace za poslední dva roky spíše nezměnila nebo jsou možnosti pro další vzdělávání menší. Není překvapivé, že podpoření žadatelé z OP LZZ dokládají větší administrativní zátěž na organizaci, než nepodpoření žadatelé. 6

7 Odpovědi respondentů ze skupin podpořených a nepodpořených žadatelů na otázku, zda mají problémy zapojit jednotlivce z cílových skupin do projektů, případně aktivit organizace, se téměř neliší, v obou skupinách přiznává problémy přibližně necelá třetina respondentů. Respondenti se ale liší v odpovědi na otázku, zda existují projekty, které by chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale neumožňuje jim to nastavení programu. U nepodpořených žadatelů se souhlas s výrokem objevuje častěji (40 % oproti 28 % podpořených žadatelů). Nepodpoření žadatelé jsou kritičtější v hodnocení smysluplnosti a efektivnosti OP LZZ ve srovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé méně často souhlasí s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů ale nejsou výrazně rozdílné v hodnocení výroku, že bez OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin OP LZZ. Hodnocení nastavení OP LZZ ze strany nepodpořených žadatelů není možné porovnávat s hodnocením ze strany podpořených žadatelů z druhé vlny šetření (protože tato část nebyla součástí dotazníku ve druhé vlně šetření), rámcové srovnání lze realizovat s názory podpořených respondentů z první vlny. Nepodpoření žadatelé častěji souhlasí s názorem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny programu. Mírně častěji nepodpoření žadatelé souhlasí také s výrokem, že vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje možnosti organizací podávat projekty. Nepodpoření žadatelé také méně často souhlasí s názorem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými žadateli se liší také v otázce, na které oblasti by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů nejčastěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce. Oproti tomu respondenti ze skupiny podpořených žadatelů nejčastěji vyjadřovali souhlas se zaměřením se na oblast podpory dalšího profesního vzdělávání. Nepodpoření žadatelé i podpoření žadatelé nejméně často souhlasili s podporou oblasti zprostředkování zaměstnání. Respondenti ze skupin podpoření a nepodpoření žadatelé se v určitých oblastech budoucího zaměření OP LZZ neshodovali. Nepodpoření respondenti častěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce a podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků. Naopak méně často nepodpoření žadatelé v porovnání s podpořenými žadateli souhlasili s podporou dalšího profesního vzdělávání. Podpoření a nepodpoření žadatelé byli také dotázáni, zda si jejich organizace připravovala žádost projektu sama, nebo zda si ji nechávala zpracovávat externím subjektem. Většina nepodpořených žadatelů (60 %) odpověděla, že si organizace zpracovala celý projekt sama, což je větší podíl odpovědí v porovnání s podpořenými žadateli, kde se k této odpovědi přiklonilo pouze 40 % respondentů. Obě skupiny si nejčastěji nechávaly zpracovávat části žádosti Rozpočet projektu, Popis projektu, Indikátory a jejich cílové hodnoty. V odpovědích respondentů se ukázaly významné rozdíly v odpovědích na otázku externalizace podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností. 7

8 Doporučení, která vyplývají ze současné fáze šetření, souvisí zejména s možným budoucím zaměřením OP LZZ. V druhé vlně dotazníkového šetření nebyl zdaleka tak absolutní souhlas s podporou jednotlivých oblastí, na které se OP LZZ zaměřuje, jako tomu bylo v předchozí vlně. Hodnocení respondentů se ve většině otázek přesunulo od absolutní podpory (rozhodně souhlasím, aby se OP LZZ v budoucnu zaměřoval zejména na ) k ostatním odpovědím škály. Oblasti, na které by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřovat jak podle podpořených žadatelů, tak podle nepodpořených žadatelů, jsou zejména podpora zavádění flexibilních forem práce, podpora dalšího profesního vzdělávání, podpora tvorby nových pracovních míst a podpora rekvalifikací. S budoucím obdobím rovněž souvisí další připomínky ze strany podpořených i nepodpořených žadatelů ohledně zaměření se na dosud opomíjené cílové skupiny (senioři, absolventi a studenti středních a vysokých škol, děti atd.). V určitých případech se ukazuje jako problematické i úzké vymezení cílových skupin (např. u skupiny osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody nelze zahrnout osoby s alternativními tresty na svobodě, i když se potýkají při integraci do společnosti s podobnými problémy). Zapojení opomíjených cílových skupin a zároveň rozvolnění definic u některých cílových skupin lze rovněž doporučit. S ohledem na výsledky dotazníkového šetření, které dokládají vysokou míru administrativní zátěže na příjemce podpory z OP LZZ spojenou s administrací projektů, ale i vysoký podíl organizací, které si nechávají externě zpracovávat žádosti projektů, je možné doporučit zjednodušení celého procesu podávání žádostí i administrace projektů. Vhodným řešením by bylo rozdělení projektů na tzv. šablonovité a inovativní. Podpoření i nepodpoření žadatelé zároveň považují za významný problém nesouměřitelné a v některých případech nekvalitní hodnocení žádostí projektů. Řídící orgán OP LZZ by se dále měl snažit o zlepšení úrovně hodnotitelů projektů a efektivní dlouhodobou spolupráci s nimi. V následující fázi projektu bude realizována druhá vlna kvalitativního šetření, v rámci které budou dotazováni zástupci cílových skupin prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin. Výstupy tohoto šetření budou prezentovány v 5. průběžné zprávě. 8

9 2 Úvod 4. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu předkládá informace o postupu evaluace a představuje výstupy druhé vlny kvantitativního šetření. 4. průběžná zpráva navazuje na výstupy předchozích fází evaluace, tzn. na výstupy předvýzkumu (prezentované v 1. průběžné zprávě), výstupy první vlny kvantitativního šetření (představené v 2. průběžné zprávě) a výstupy první vlny kvalitativního šetření (představené ve 3. průběžné zprávě). Dotazníkové šetření realizované v rámci první vlny kvantitativního šetření (sběr dat probíhal v červnu 2011) bylo zaměřeno na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tj. na zástupce organizací realizujících projekty z OP LZZ v prvních třech osách programu. Cílem první vlny dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu z OP LZZ, o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů, a o názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, na smysluplnost OP LZZ jako nástroje pro řešení situace cílových skupin, na možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a pro cílové skupiny, a také na limity a bariéry úspěšné realizace projektů. Názory respondentů byly analyzovány podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikost organizace (počet zaměstnanců) a právní forma organizace. Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována od ledna 2012, kdy započaly přípravy dotazníků, do května 2012, kdy je odevzdána tato zpráva představující její výstupy. Sběr dat prováděný prostřednictvím online dotazníkového šetření byl realizován v dubnu V rámci druhé vlny je dotazníkové šetření zacíleno na tři skupiny respondentů: 1) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení v první vlně dotazníkového šetření (tj. zástupci organizací realizujících projekt v prvních třech osách programu, kteří odpověděli na dotazník v první vlně kvantitativního šetření); 2) (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ; 3) (alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří nebyli osloveni v rámci první vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) nebo v rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli. Ve 4. průběžné zprávě byla analyzována data sebraná od prvních dvou skupin respondentů, analýza dat od třetí skupiny respondentů není součástí 4. průběžné zprávy. 4. průběžná zpráva poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. 4. průběžná zpráva v následující kapitole předkládá výsledky analýzy sebraných dat za první dvě skupiny respondentů, v další kapitole jsou představeny odpovědi na evaluační otázky aktualizované s ohledem na výstupy kvantitativního šetření. V poslední části jsou představeny hlavní závěry a doporučení ze strany evaluátora. 9

10 3 Výsledky analýzy 3.1 Úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ (porovnání s první vlnou dotazníkového šetření) Základní informace o vzorku V rámci druhé vlny dotazníkového šetření byl dotazník rozeslán všem (alespoň jednou) úspěšným žadatelům podpory v prvních třech osách OP LZZ (podpoření žadatelé), kteří byli osloveni v první vlně dotazníkového šetření a na dotazník odpověděli. Návratnost ve druhé vlně byla 63 % (z 823 oslovených respondentů odpovědělo 520 respondentů), přičemž 54 % respondentů dokončilo celý dotazník (celkem 441 respondentů). Porovnání vzorku respondentů odpovídajících v první a druhé vlně podle vybraných charakteristik (prioritní osa, kde organizace realizuje projekt, právní forma organizace, velikost organizace) je uvedeno v technické části zprávy Finanční zdroje organizací Ze srovnání první a druhé vlny dotazníkového šetření vyplývá, že se mezi dvěma vlnami dotazníků změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využívají pro řešení situace cílových skupin. Ve druhé vlně šetření ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí 3. Tento rozdíl je znázorněn v následujícím grafu. Graf 1: Dle Vašeho odhadu a znalostí, jak velký podíl z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin asi představují v současnosti ve Vaší organizaci prostředky z projektů OP LZZ? (srovnání první a druhé vlny) 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 7,2% 18,1% 15,5% 14,6% 14,8% 15,0% 21,1% 19,2% 25,3% 23,3% méně než 5 % 6-25 % % % více než 75 %, ale méně než 100% 17,1% 8,9% Na řešení situace našich cílových skupin využíváme pouze prostředky z OPLZZ. první vlna druhá vlna 3 Rozdíl mezi oběma vlnami je statisticky významný podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 10

11 Rozdíly mezi první a druhou vlnou dotazníkového šetření jsou významné i při srovnání odpovědí respondentů podle prioritní osy. Signifikantně významné rozdíly 4 se ukazují u respondentů, jejichž organizace realizují projekt/y v prioritní ose 1 či ve více prioritních osách. Trend je přitom stejný jako v případě srovnání za celý soubor v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Rozdíly v odpovědích respondentů v první a druhé vlně se ukázaly i podle právní formy organizace. Signifikantně významné rozdíly se ukázaly u společností s ručením omezeným a u organizací spadajících do označení ostatní 5, naopak odpovědi z první a druhé vlny se neliší u akciových společností a u sdružení. Trend je stále stejný jako u třídění prvního stupně, v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Rozdíly mezi první a druhou vlnou lze najít i podle velikosti organizace. Stejný trend, tedy úbytek organizací v druhé vlně, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak nárůst organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí, je možné sledovat i u mikropodniků (1-9 zaměstnanců), malých podniků (10 49 zaměstnanců) i velkých podniků (250 a více zaměstnanců). Respondenti byli dále dotázáni, které další zdroje kromě OP LZZ využívají pro řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů v první a druhé vlně byly velmi podobné. Graf 2: Další zdroje (kromě OP LZZ) 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 11,1% 10,3% 11,5% 12,7% Dotace a granty z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ) Dotace a granty z jiných než evropských zdrojů 62,7% 64,3% Vlastní Sponzorství zdroje z výdělečné činnosti 7,5% 5,1% 7,9% 6,9% Dary první vlna druhá vlna Někteří respondenti uvedli ještě v doplňující otázce další jiné zdroje, např. členské příspěvky či příspěvky od klientů, daňové výnosy přidělené obcí (vynaložené na práci sociálních pracovníků), dobrovolnictví, dotace MPSV, krajů a obcí, granty, interní systém vzdělávání, dotace od Úřadu práce. 4 Rozdíl mezi oběma vlnami je statisticky významný podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 5 Všechny ostatní právní formy organizací kromě s.r.o., a.s. a různých forem sdružení. Všechny ostatní formy byly ve vzorku zastoupeny minoritně. 11

12 Respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že využívají zdroje z dotací a grantů z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ), byli dále dotázáni ze kterých. Nejčastěji využívaným programem je Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (30,1 % v první vlně, 31,4 % ve druhé vlně). Oproti první vlně dotazníkového šetření došlo k většímu nárůstu u Operačního programu přeshraniční spolupráce. Rozložení odpovědí respondentů je uvedeno v následujícím grafu. Graf 3: Evropské programy mimo OP LZZ 35,0% 30,0% 30,1% 31,4% 30,1% 25,0% 20,0% 18,6% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 10,8% 10,0% 8,6% 8,6% 2,9% 1,1% 4,3% 3,2% 11,4% 8,6% 7,5% 4,3% 2,9% 2,2% 2,2% 1,4% první vlna druhá vlna Respondenti dále uvedli další evropské programy, ve kterých realizují projekty. Jednalo se o: EURES, Evropský uprchlický fond, Evropský návratový fond, Evropský integrační fond, Granty MZV a zastoupení EK, IOP, Program švýcarsko-české spolupráce, Fond technické asistence, SZIF. 12

13 3.1.3 Vliv projektů na organizace Fungování organizace Názor respondentů, kteří odpovídali v první a druhé vlně na otázku, zda došlo v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změnám ve fungování organizace, se mezi jednotlivými vlnami nezměnil 6. Přestože v třídění prvního stupně rozdíly nejsou, byla zaznamenána změna v názorech respondentů, kteří realizují projekt/y v prioritní ose 3. Jejich názor na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů se mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn ovlivněných účastí v OP LZZ. Rozdíly mezi první a druhou vlnou u respondentů realizujících projekt/y v prioritní ose 3 znázorňuje následující graf. Graf 4: Změny ve fungování organizace prioritní osa 3 (srovnání první a druhé vlny) 60,0% 50,0% 48,8% 45,2% 40,0% 33,3% 30,0% 20,0% 10,0% 4,8% 10,7% 26,2% 20,2% 10,7% první vlna druhá vlna 0,0% spíše negativní změny beze změn spíše pozitivní změny pozitivní změny Signifikantní změna v názoru na tuto otázku byla také zaznamenána u skupiny respondentů, kteří náleželi k malým podnikům (10 49 zaměstnanců). Jejich názor na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů se mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn ovlivněných účastí v OP LZZ. Snížil se počet těch, kteří je vnímali pozitivně, ve prospěch těch, kteří změny vnímali spíše negativně Počet zaměstnanců Odpovědi respondentů, kteří odpovídali v první a druhé vlně dotazníkového šetření na otázku změn v počtu zaměstnanců v důsledku realizace projektů, se mezi vlnami nezměnil 7. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku (změna počtu zaměstnanců v důsledku realizace projektů OP LZZ) nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Stejně jako v první vlně se ve druhé vlně nárůst počtu pracovníků týkal zejména organizací realizující projekt/y ve třetí prioritní ose, dále organizací ve druhé prioritní ose nebo realizující projekty ve více osách, podle právní formy se jedná zejména o 6 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 7 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 13

14 různé typy sdružení, podle velikosti organizace jde zejména o mikropodniky (1 9 zaměstnanců). Odpovědi všech respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 5: Změny v počtu zaměstnanců (srovnání první a druhé vlny) 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 67,0% 65,8% 40,0% 30,0% 31,1% 31,7% první vlna druhá vlna 20,0% 10,0% 0,0% 1,9% 2,5% stav zaměstnanců se snížil beze změny stav zaměstnanců se zvýšil Poskytované služby Odpovědi respondentů na otázku, zda se změnila nabídka poskytovaných služeb pro cílové skupiny v důsledku realizace projektů z OP LZZ, kteří odpovídali v první a druhé vlně, se výrazně nezměnily 8. Při porovnání odpovědí v názorech respondentů mezi první a druhou vlnou na tuto otázku nebyl nalezen ani rozdíl u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Odpovědi všech respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 6: Nabídka poskytovaných služeb pro cílové skupiny (srovnání první a druhé vlny) 60,0% 50,0% 40,0% 45,2% 45,8% 54,0% 52,8% 30,0% 20,0% první vlna druhá vlna 10,0% 0,0% 0,8% 1,4% snížil se počet poskytovaných služeb beze změn zvýšil se počet poskytovaných služeb 8 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 14

15 V první a druhé vlně nedošlo k posunu ani v odpovědích respondentů na otázku, zda došlo ke změně v možnostech zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny v důsledku realizace projektů 9. V odpovědích respondentů nebyly nalezeny rozdíly v první a druhé vlně ani ve třídění druhého stupně podle prioritních os a právní formy organizace. Signifikantně významné rozdíly se ale ukázaly pouze v odpovědích respondentů podle velikosti organizace, konkrétně u malých podniků (tzn zaměstnanců), kde se významně snížil počet těch, kteří se domnívali, že došlo ke změně možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny. Graf 7: Změny v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny v důsledku projektů OP LZZ - malé podniky (srovnání první a druhé vlny) 90,0% 84,8% 80,0% 70,0% 69,2% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 30,8% první vlna druhá vlna 20,0% 15,2% 10,0% 0,0% ne ano Nezměnily se ani odpovědi respondentů v první a druhé vlně na otázku, zda došlo ke změnám v zaměření se na novou cílovou skupinu v důsledku realizace projektů 10. Rozdíly nebyly nalezeny ani při třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace a velikosti organizace. Ve druhé (podobně jako v první vlně) většina respondentů odpověděla na otázku negativně (56,7 % v první vlně a 58,4 % ve druhé vlně). Stejně tak jako v první vlně, tak i ve druhé vlně se neukázal jako významný rozdíl mezi odpověďmi respondentů podle prioritní osy, právní formy organizace či velikosti organizace Další vzdělávání zaměstnanců V otázce, zda došlo ke změnám v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců organizace, nedošlo mezi první a druhou vlnou šetření ke změnám v odpovědích respondentů 11. Ukázaly se ale rozdíly mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně. Ke změně odpovědí došlo u respondentů realizujících projekt/y v prioritní ose 1, dále u akciových společností a u organizací, u kterých není uvedena velikost organizace. Ve všech třech případech došlo k signifikantnímu poklesu těch, kteří 9 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 10 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 11 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 15

16 tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ měli větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace, a naopak narostl počet těch, kteří tvrdili, že tyto možnosti jsou beze změn, případně že tyto možnosti jsou menší. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první i druhé vlně. Graf 8: Možnosti dalšího vzdělávání prioritní osa 1 (srovnání první a druhé vlny) 90,0% 80,0% 80,9% 75,3% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 15,4% 21,3% první vlna druhá vlna 10,0% 0,0% 3,7% 3,4% menší možnosti beze změn větší možnosti Administrativní zátěž Mezi první a druhou vlnou lze vysledovat rozdíly v odpovědích respondentů na otázku, zda došlo v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změnám v objemu administrativní zátěže 12. Ve druhé vlně šetření se častěji vyskytoval názor, že administrativní zátěž značně či neúnosně narostla (61 % v první vlně vs. 68 % ve druhé vlně). K posunu tohoto názoru směrem k negativnějšímu vnímání administrativní zátěže mohlo také přispět toto opakované dotazníkové šetření a realizace dotazníkových šetření v rámci dalších zakázek zadavatele, neboť řada respondentů může vnímat vyplňování dotazníků jako administrativu spojenou s realizací projektů. Na negativnější vnímání druhé vlny také nepřímo ukazuje u některých otázek významný nárůst počtu respondentů, kteří neodpověděli, ve srovnání s první vlnou. V odpovědích respondentů se objevily rozdíly mezi první a druhou vlnou i při třídění druhého stupně. Na otázku odlišně v druhé vlně odpovídali respondenti realizující projekt/y v prioritní ose 1, podle právní formy se rovněž ukázaly rozdíly v první a druhé vlně šetření, konkrétně u společností s ručením omezeným, akciových společností i sdružení. Rozdíly se dále ukázaly u středních podniků ( zaměstnanců). Ve všech případech došlo k signifikantnímu nárůstu počtu těch, kteří tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ došlo ke značnému či neúnosnému nárůstu objemu administrativní zátěže. Tento trend u prioritní osy 1 je zachycen v následujícím grafu. 12 Rozdíly jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 16

17 Graf 9: Změny v objemu administrativní zátěže prioritní osa 1 (srovnání první a druhé vlny) 60,0% 53,7% 50,0% 47,1% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 14,6% 11,6% neúnosně narostla značně narostla 39,8% 30,3% přiměřeně narostla 1,5% 1,0% narostla jen velmi málo nebo vůbec první vlna druhá vlna Externí faktory ovlivňující cílové skupiny Celkem 104 respondentů (tj. 24 % respondentů z těch, kteří dokončili celý dotazník) odpovědělo na otázku, zda si všimli za poslední rok nějakých nových vlivů na cílové skupiny OP LZZ, které by se mohly dlouhodobě negativně projevit na jejich situaci. 67 % respondentů (70 respondentů) potvrdilo, že za poslední rok zaznamenali nové faktory ovlivňující cílové skupiny OP LZZ, a pouze 33 % (30 respondentů) odpovědělo, že neznamenalo žádné nové vlivy podepisující se negativně na situaci cílových skupin. Odpovědi respondentů, kteří za poslední rok zaznamenali potenciálně negativní vlivy na cílové skupiny OP LZZ, lze shrnout do několika tematických oblastí. - Celkové zhoršení ekonomické situace cílových skupin (finanční problémy, zadluženost, častější využívání půjček, využívání práce na černo ) - Zvyšující se míra nezaměstnanosti, menší vstřícnost zaměstnavatelů, neochota vytvářet nová pracovní místa či stáže - Neaktivita Úřadu práce, problémy s výplatou sociálních dávek - Změny v legislativě (např. možnost ukončení pracovního poměru, prodloužení věku odchodu do důchodu, změna zákona přidělování kreditů vzdělávání zdravotníků) či nedostatečné ukotvení některých oblastí (např. vágní vymezení prostředí pro sociální podnikání) - Důslednější potírání nelegální práce - Špatná finanční situace poskytovatelů sociálních služeb pro rok Devalvace vzdělávání, přeškolenost některých pracovníků - Nezájem cílové skupiny o projekty, spoléhání se na poskytované služby, pasivita, nedůvěra a demotivace cílové skupiny. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. 17

18 Narůstající podíl nezaměstnaných v cílové skupině nad 50 let (i v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu). Přesycenost školení "měkkých dovedností". Vzdělávací společnosti poskytující tyto služby už nemají co nového nabídnout. Přílišná četnost kurzů a z toho pramenící nechuť některých zaměstnanců účastnit se vzdělávání - mohlo by se negativně projevit i v budoucnu obecnou nechutí k dalšímu vzdělávání. Klienti z cílových skupin (např. nezaměstnaní na ÚP) již v podstatě prošli každý nějakým projektem či kurzem. Je potom těžké pracovat s někým, kdo je z jiného projektu zklamán, "pokažen" a přesvědčovat, že náš projekt je jiný, lepší, že každá sdělená zkušenost pro něho bude mít význam. Do kurzů, které nabízíme na trhu práce znevýhodněným ženám, se stále častěji hlásí klientky, které řeší velmi svízelné situace. Dopady finanční, nezaměstnanost, dluhy, půjčky, osobní bankroty. Jsme zaměřeni zejména na naše zaměstnance, dlouhodobě jsme spíše znepokojeni situací v ČR obecně zvyšováním životních nákladů a odvodů, které mohou vyústit v ještě menší zaměstnanost a celkové zpomalení ekonomiky Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny Respondenti byli dále dotázáni, zda mají podle jejich názoru projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Na tuto otázku odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 96 respondentů. Podle názoru třetiny těchto respondentů nemají projekty z OP LZZ žádné nezamýšlené dopady na cílové skupiny, většina respondentů ale identifikovala různé předem nezamýšlené dopady projektů z OP LZZ. Odpovědi respondentů lze rozčlenit do několika tematických skupin: - Velká část respondentů uvádí jako jeden z nezamýšlených (negativních) dopadů rozmazlení cílové skupiny, které je důsledkem poskytování služeb zdarma v rámci projektu. S tím často také souvisí ztráta motivace a pasivita cílové skupiny, v některých případech ale také může docházet ke zvýšení požadavků cílové skupiny na kvalitu nabízeného vzdělávání. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Bohužel si klienti zvykají, že služby jsou poskytovány zdarma. Ne vždy je to žádoucí, terapeuticky účinné či motivační. Klienti se stávají rozmazlenými. Mají pocit, že jim musíme dát, co si vymyslí, neradi přijímají navrhovaná řešení, pokud se nekryjí s jejich mnohdy přehnanými nároky. Chci dělat kosmetičku! Přitom na ÚP je dvacet nezaměstnaných kosmetiček, které vychrlila střední škola. Mají pocit, že je všechno zadarmo, neuvědomují si, že tato jedinečná pomoc bude jednou ukončena. Lidé si přestávají vážit vzdělávání, protože ho mají příliš a ve špatné kvalitě. Devalvují hodnoty, které jejich prostřednictvím CS dostávají. Protože je vše zadarmo. Řešení je jednoduché: nechat realizátorům možnost vybírat symbolickou spoluúčast a motivovat je k tomuto řešení tím, že jim vybrané prostředky zůstanou a neodečtou se od částky dotace. Stanovil bych limit v řádu vyšších stokorun na klienta a projekt. Obzvláště v případě služeb nabízených komerčním firmám dochází k jakémusi "rozmazlování" této cílové skupiny, která je pak zvyklá na to, že za vysoce odborné poradenství, školení, audity a podobně 18

19 nikdy nic neplatí. Dále, když většina příjemců realizuje velmi podobné aktivity (které jsou jako tip uvedené v projektových výzvách), může docházet k troušení úsilí, plagiátorství mezi jednotlivými příjemci a podobně, což, teoreticky vzato, může mít negativní dopad i na cílovou skupinu ve finále. Větší požadavky na vzdělávání včetně kvality těchto vzdělávacích aktivit (zaměstnanci jsou náročnější a nechtějí trávit čas na školeních, u kterých nevnímají jejich přínos). - Respondenti často uvádějí, že projekty z OP LZZ se pozitivně projevují na kultuře organizace, komunikaci v organizaci, dochází ke stmelení pracovního kolektivu a větší soudržnosti skupiny, iniciaci nápadů. Zároveň respondenti zdůrazňují, že cílová skupina má díky projektům možnost získat nové kontakty i předávat si a sdílet informace. Pozitivně se projevuje i posílení sebevědomí cílové skupiny. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Stmelování pracovního kolektivu, posílení vnitřní komunikace ve firmě. Kromě získání nových poznatků, které jsou hlavním cílem projektu, čas strávený na školení stmeluje pracovní kolektiv a umožňuje vzájemné poznání i z jiných hledisek, než je pouze to pracovní. - U cílové skupiny zaměstnanců se jako negativní nezamýšlený dopad projevuje přetížení a únava zaměstnanců a nutnost dohnat všechnu zameškanou práci (zameškanou kvůli účasti na školení). Naopak ale podle respondentů účast zaměstnanců v projektu může mít pozitivní nezamýšlené dopady, neboť v rámci projektu také probíhá vytipování leadrů týmů či vedoucích pracovníků, u některých zaměstnanců může dojít k jejich povýšení (i v důsledku jejich účasti na projektu). - Nezamýšleným dopadem projektu může být i tzv. past chudoby, kdy se cílové skupině zvýší díky účasti v projektu příjem (např. podpora při rekvalifikaci), čehož důsledkem je ztráta nároku na jiné dávky. Následující citace ilustruje odpovědi respondentů. Při rekvalifikačních kurzech mají někteří uchazeči o zaměstnání nárok na podporu při rekvalifikaci - tím jim vzroste příjem a přijdou o příp. další dávky. Stalo se nám, že úředníci účastníky neinformovali a ti posléze přišli o dávky. Rekvalifikaci/zvýšení své odborné kvalifikace poté chápali jako trest. Respondenti byli dále také dotázáni, zda zaregistrovali nějaké nepředpokládané dopady projektů z OP LZZ na jejich organizaci. Na tuto otázku odpovědělo celkem 31 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 134 respondentů. Pouze 23 respondentů (17 %) si myslí, že projekty z OP LZZ nemají žádné nepředpokládané dopady na organizaci. Valná většina respondentů některé předem nezamýšlené dopady projektu vnímá, přičemž téměř všichni tito respondenti chápou jako zásadní dopad neúměrný nárůst administrativy spojený s realizací projektů a finanční problémy, které jsou projekty z OP LZZ způsobeny (cash-flow organizace). Respondenti také často upozorňují na nedostatek flexibility v rámci realizace projektu a nemožnost či obtížnost realizovat potřebné změny v projektu. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů na otázku. Sice jsme předpokládali možnosti opožděných plateb, ale nepředpokládali jsme tak velkou délku při schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu. To pak se projevuje v toku financí pro zaměstnavatele podporovaných pracovních míst (výplata mezd). Administrativní zátěž, která svazuje členy realizačního týmu a neumožní jim dostatečně aktivně 19

20 realizovat skutečně potřebné kroky. Administrativní zátěž, spíše šikana, než podpora ze strany poskytovatele dotace. Administrativní zátěž, zásah do cash flow firmy (řada nákladů projektu je nejdříve hrazena z firemních zdrojů, než jsou proplaceny), i když je projekt v režimu ex ante. Byrokratický přístup způsobil, že už nikdy o žádnou dotaci nebudeme žádat. Nárůst nákladů organizace - projekt je dlouhodobou finanční zátěží, vzhledem k časovým skluzům ve schvalování monitorovacích zpráv jsou prostředky dotace poukazovány nejdříve půl roku po vynaložení. Obrovská administrativní zátěž způsobuje, že jsou zaměstnankyně nuceny více času trávit úřední činností než aktivismem, což přirozeně vede k jejich frustraci. Dále velké prodlevy se schvalováním monitorovacích zpráv vedou k problémům s cash flow organizace. Oproti původnímu záměru poskytovatele (100 % podpory a pomoci podnikům) jsme byli nuceni z důvodu výrazného krácení podpory při současném striktním požadavku zachování původní skladby projektu do projektu vložit nemalé vlastní zdroje, čímž byl původní záměr projektu (pomoci firmám se zakázkovým deficitem) značně narušen a paradoxně místo pomoci v krizi jsme museli sáhnout hluboko do vlastní kapsy, což ještě zvýšilo naši zátěž. Velké administrativní zatížení. Obtížná komunikace s kontaktními osobami poskytovatele dotace. Nepružnost při realizaci některých změn v projektu. Projekt není schopen reagovat (metodiky OP LZZ) na změny v organizaci. Projekt byl podáván v roce 2009 a je realizován do roku 2012, kdy se společnost vyvíjí a jsou zapotřebí některé změny v projektu. Tyto změny jsou někdy nemožné anebo administrativně náročné. V období podávání žádosti byla situace na trhu práce naprosto rozdílná. Při zahájení realizace projektu musel projekt absolvovat mnoho podstatných změn. Velký zásah do cash flow, musíme používat na překlenutí od odeslání MZ do její schválení. Naposledy to bylo pro firmu jeden milion korun po dobu 3 měsíců, což je pro nás likvidační. Obrovský nárůst administrativy, přesto, že v projektu byly zrušené veškeré administrativní pozice. Velké finanční problémy, zadluženost, fluktuaci. Na druhé straně nové zkušenosti, které však nemohou vyvážit problémy, které jsou s tím spojeny. Pouze čtyři respondenti zmínili jako pozitivní nezamýšlený dopad projektu větší zájem cílové skupiny (a případně i vedení organizace) o problematiku vzdělávání a lidských zdrojů Zapojení cílových skupin do projektů Odpovědi respondentů ve druhé vlně dotazníkového šetření na otázku, zda je obtížné zapojit do projektů některé jedince z cílových skupin, se neliší od odpovědí z první vlny 13. V první vlně šetření odpovědělo na otázku pozitivně 26,7 % respondentů a ve druhé 27,7 % respondentů. Rozdíly se neukázaly ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Stejně jako v první vlně dotazníkového šetření, tak i v druhé vlně se odpovědi respondentů liší podle prioritní osy obtíže se zapojením cílových skupin do projektů přiznávají častěji respondenti z druhé a třetí prioritní osy. 13 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 20

21 Na otevřenou otázku, které cílové skupiny je komplikované do projektu zařadit, odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, co dokončili celý dotazník), tzn. 95 respondentů. Na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří přiznali problémy se zapojováním cílových skupin do problémů. Odpovědi respondentů na otevřenou otázku, které cílové skupiny je komplikované do projektu zařadit, jsou následující: - Zaměstnanci (celkem 42 odpovědí), někteří respondenti z této skupiny přímo specifikovali, o jaké pracovníky se jedná: management (7 odpovědí), dělnické profese (6 odpovědí), obchodníci (4 odpovědi). Důvodem problematického zapojení těchto respondentů jsou zejména omezené časové možnosti, případně nezájem o vzdělávání ze strany některých jedinců. Příklady odpovědí respondentů jsou uvedeny v následující tabulce. Cílová skupina vyšší a střední management z důvodu jejich pracovního vytížení a neustále mobility. Již při přípravě projektu se s určitými jedinci nepočítalo s jejich účastí v projektu. Někteří výrobní mistři - bývá těžké je přesvědčit, že po x letech se některé věci můžou dělat jinak a proč u toho bude "radit" externí vzdělávací agentura. Pomáhá zapojení a podpora nejvyššího vedení v přípravných fázích projektu. - Nezaměstnaní (celkem 9 odpovědí), přičemž 3 odpovědi se přímo vztahovaly k cílové skupině mladých lidí let. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Bývá zejména problém s dlouhodobě nezaměstnanými, kteří si neváží něčeho, co dostanou zdarma! Přihlásí se do projektu a pak na kurzy nechodí. Museli jsme je nahrazovat dalšími jedinci, což nám neustále realizaci projektu ztěžovalo. Jedná se o osoby nezaměstnané ve věku let se základním vzděláním. Od pracovního trhu čekají mnohem větší finanční ohodnocení. Většinou tyto osoby pochází se slabších sociálních rodin a jejich rodiče a příbuzní jsou také nezaměstnaní, chybí jim tedy vzor. Vstup do projektu je dobrovolný, nemůžeme jim to nařídit. Osoby se zdravotním postižením (8 odpovědí) Romové (4 odpovědi) - Osoby bez přístřeší (4 odpovědi), (následující citace ilustruje odpovědi respondentů). Tato situace se vyskytla napříč našimi cílovými skupinami - osoby bez přístřeší, hlásící se k romskému etniku, zdravotně znevýhodnění. Nedokázali se odpoutat od původního stylu života a návyků a přizpůsobit se zaměstnávání. Zaměstnavatelé, firmy (4 odpovědi) Etnické menšiny (3 odpovědi) Osoby nad 50 let (2 odpovědi) Osoby závislé na návykových látkách (2 odpovědi) 21

22 3.1.7 Nerealizované projekty Odpovědi na otázku, zda by respondenti chtěli realizovat některé projekty, ale není to možné kvůli nastavení programu, se mezi jednotlivými vlnami liší cca o 5 procentních bodů, přičemž ve druhé vlně dotazníkového šetření více respondentů odpovědělo na otázku kladně. Přesto ale nelze výsledky považovat za statisticky významné 14. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou, ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Odpovědi respondentů na tuto otázku v první a druhé vlně dotazníkového šetření zachycuje následující graf. Graf 10: Existují projekty, které byste chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale není to možné kvůli nastavení programu? (srovnání první a druhé vlny) 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 76,6% 72,0% 50,0% 40,0% 30,0% 23,4% 28,0% první vlna druhá vlna 20,0% 10,0% 0,0% ne ano Na doplňující otázku, jaké projekty by respondenti chtěli realizovat, ale není to možné kvůli nastavení OP LZZ, odpovědělo 25 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 109 respondentů. Důvody a omezení, proč žadatelé nemohou takový projekt realizovat, je možné rozdělit do několika skupin: Omezení žadatelů v OP LZZ o podporu (např. podle velikosti organizace, právní formy organizace, regionální omezení), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Nejsou vyhlášeny výzvy na vzdělávání a podporu rozvoje neziskových organizací - tak jako je to např. u podnikatelských subjektů. Omezení jen na mimopražské firmy - naše organizace sdružuje firmy z celé republiky. Složitost změn vynucených změnami v průběhu realizace - členská základna, nemožnost přesunout prostředky na ty subjekty, které mají zájem o vzdělávání o těch, které nemají. Příliš úzké vymezení cílových skupin či opomenutí některých cílových skupin v OP LZZ (např. senioři, ženy nad 40 let, studenti, absolventi škol, smluvní partneři organizace - nejen zaměstnanci), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. 14 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 22