Pracovní listy: Ekosystém pole. 2. stupeň

Transkript

1 3. EKOSYSTÉM POLE Pole je zcela přetvořený ekosystém podobající se stepi, kde již po původním například lese nebo louce není téměř žádná stopa. Zamokřené louky se odvodnily, čímž se bohužel v mnoha případech narušil vodní režim v krajině a zcela odstranil původní ekosystém. V současné době se mokřady a podmáčené louky vyhlašují jako chráněná území a tak se zachraňují jako zásobárny vody v krajině spolu se vzácnou florou a faunou. Na polích se pěstují obilniny: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice. Okopaniny: brambory, cukrová řepa, listová zelenina (zelí), kořenová zelenina (mrkev, petržel). Dále olejniny, jako řepka olejka a pícniny. Mezi ně patří jetel, vojtěška, bob. Ke zvýšení produkce používají zemědělci hnojiva, která dodávají půdě potřebné živiny pro růst. Hnojiva jsou přirozená, jako chlévská mrva a chemická. U chemických hnojiv, stejně jako u prostředků na hubení škůdců se půda znehodnocuje a umrtvuje. Humus pak obsahuje málo důležitých mikroorganizmů např. bakterií. Na pole se vyjíždí při obdělávání, setí, hnojení, chemickému ošetřování až 10 x ročně, čímž dochází ke zhutňování půdy, její degradaci. Na polích žijí zvířata, která jsou nenápadně zbarvena a rychle se pohybující. Je to ochrana před nepřáteli v otevřené krajině. Zajíc, koroptve, křepelky. Hlodavci, jako hraboši jsou loveni dravými ptáky: káněmi, poštolkami. Mezi další obyvatele polí patří křeček a krtek. Typickým obojživelníkem pro polní ekosystém je ropucha zelená. V kalužích polních cest žije kuňka žlutobřichá. Mezi pěstovanými plodinami rostou plevele. V okopaninách například merlík a lebeda. V obilninách vlčí mák, chrpa modrák, svlačec a mnoho dalších.

2

3 Pracovní listy: Ekosystém pole 2. stupeň Půda a její vlastnosti teorie Vznik půdy: Půda je nejsvrchnější vrstva zemské kůry. Vznikla působením pěti půdotvorných činitelů: matečná hornina (substrát), utváření terénu, klima, život, čas Půdní profil: Typický půdní profil se skládá ze tří horizontů. Horizont A - je tmavý, bohatý na humus. Dochází v něm k míšení půdního materiálu. A to díky činnosti zvířat. Horizont B - má obvykle hnědě-žlutou barvu.je bohatý na minerální látky. Horizont C - je kamenitý a jílovitý přechod k podložní matečné hornině. Rozdělení půdy podle barvy a složení: Černozemě - jsou velmi úrodné půdy vyskytující se v nížinách. Černá barva je způsobena humusem. Hnědé půdy - jsou nejrozšířenější půdní typ na území České republiky. Jsou-li hnojeny, jsou úrodné. Podzoly - jsou méně úrodné, obvykle kyselé půdy vyskytující se ve vyšších polohách. Ostatní půdy liší se barvou i složením. Společná vlastnost je, že nesprávnou péčí je můžeme zničit či poškodit. Hodnota ph: vyjadřuje chemickou reakci půdy. Vypovídá o tom, kolik vápníku, obvykle ve formě uhličitanu vápenatého, se nachází v půdě. Tento údaj je jedním z hlavních ukazatelů při rozborech půdy a jednou z nejdůležitějších vlastností. Existují rostliny, které snesou půdu kyselou i zásaditou, ale velká část z nich je vybíravější. Hodnota ph je vyjádřena číselnými hodnotami od 0 14, neutrální reakce má poloviční hodnotu této stupnice, tady ph = 7. Při nižší hodnotě než 7 je půda kyselá, při vyšší hodnotě než 7 je půda zásaditá. V praxi za neutrální pokládáme půdu v hodnotách blízkých ph 7, která nejlépe vyhovuje většině pěstovaných rostlin. Stupnice od kyselé po zásaditou půdu: - do ph 4,4 je půda extrémně kyselá - mezi ph 4,6 až 5 je označována jako kyselá - ph 5,1 až 5,5 značí půdu slabě kyselou - u neutrální půdy se ph pohybuje mezi 5,6 až 7,2 - ph 7,3 až 7,7 znamená půdu zásaditou - půda, jejíž ph převyšuje ph 7,7 je silně alkalická Hnojiva: Rostliny potřebují pro růst a rozmnožování mnoho prvků. Mezi základní prvky se řadí uhlík, vodík a kyslík. Další důležité prvky jsou dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, železo a síra. Chemické látky, které podporují zdravý růst a dobrou plodnost rostlin. Rozdělení: Dusíkatá hnojiva - dusík je nejdůležitější prvek pro tvorbu listové hmoty. Jeho nedostatek se u rostlin projevuje žloutnutím a vadnutím listů a zastavení růstu. Jeho přebytek má za následek ztmavnutí listů nebo praskání plodů. Fosforečná hnojiva - fosfor je důležitý pro tvorbu květů a plodů. Draselná hnojiva - draslík je pro rostliny nezbytný při dýchání, fotosyntéze a při dělení buněk. Vápenatá hnojiva - vápník je důležitý pro tvorbu kořenového systému. Jeho nedostatek se projevuje zastavením růstu kořenového balu a jeho postupným odehníváním. Často také dochází k zakřivení listů. Hořečnatá hnojiva - hořčík je nejdůležitější při fotosyntéze. Vícesložková hnojiva - jsou směsi několika rozpustných solí. Obvykle obsahují dusík, fosfor a draslík. Pesticidy chemické prostředky, které se používají k hubení nežádoucích organismů. Rozdělení: 1. Herbicidy hubení plevelných rostlin 2. Fungicidy ničí plísně a houby 3. Insekticidy hubení hmyzu

4 1. Přiřaď správně ke stupnici ph a vybarvi políčka podle stupnice indikátoru používaného při pokusu: Možnosti: neutrální látka slabě kyselá látka slabě zásaditá látka silně kyselá látka silně zásaditá látka Doplň správné hnojivo, které podporuje rozvoj a růst dané části rostliny: Výběr: Dusíkaté hnojivo, fosforečné hnojivo, draselné hnojivo, vápenaté hnojivo, hořečnaté hnojivo KVĚT LIST PLOD STONEK KOŘEN 3. Přiřaď k obrázku nežádoucího organismu správně druh pesticidu: FUNGICID INSEKTICID HERBICID RODENTICID

5 4. Vlastnosti půdy: Pomůcky: Vzorek půdy, lupa, pravítko, milimetrový papír, voda, filtrační papír, zdroj tepla (lampa s větší žárovkou), teploměr, kádinky Metodický návod k aktivitě: Varianta č.1: Žáci se seznámí s teorií prostřednictvím prezentace. Poté je každé pracovní skupině dán stejný vzorek půdy, který zkoumají. Výsledky zkoumání zapisují do pracovního listu Vlastnosti půdy 2. strana. Po skončení všech pokusů a pozorování žáci odhadnou, jaký typ půdy pravděpodobně zkoumali. V závěru hodiny společně zhodnotí, která skupina odhadla typ půdy nepřesněji. Varianta č.2: Tato varianta se liší od varianty č. 1 pouze v tom, že každá pracovní skupina má jiný vzorek půdy. V závěru hodiny skupiny prezentují výsledky své práce. Varianta č.3: Každá pracovní skupina dostane na začátku hodiny vzorek půdy a informaci, o jaký typ půdy se jedná. Žáci mají za úkol zjistit vlastnosti daného typu půdy. Všechny poznatky z pokusů a pozorování opět zapisují do pracovního listu Vlastnosti půdy 2. strana. Poté každá skupina prezentuje výsledky pokusů. V závěru hodiny si žáci zkontrolují správnost zjištěných vlastností podle prezentace. Při provádění pokusů a pozorování jsou žákům vždy promítány postupy pokusů a poznámky k pozorování z prezentace. Postupy pokusů a poznámky k pozorování: Barva Žáci popíší co nepřesněji barvu. (Př. Tmavě hnědá až černá.) Zrnitost Pozoruje se podíl písku a štěrku. Hodnotí se velikost zrn. (Př. Velký podíl štěrku, velikost zrn přibližně 0,5 2 mm) Obsah organických složek půdy Žáci sledují výskyt tlejících zbytků rostlin a živočichů (humusu), popř. živých živočichů. Propustnost tepla Žáci zahřívají vrstvu půdy shora a sledují rychlost prohřátí spodních vrstev. Propustnost vody Žáci zalijí vzorek půdy vodou a sledují, jak rychle propouští vodu do spodních vrstev (pomůže nám filtrační papír na dně kádinky), popř. jak rychle vysychá. Podíl jílu v půdě otestuje se modelováním. Žáci se snaží navlhčenou hrst půdy vymodelovat do tvaru asi 1 cm tenkého válečku. Čím delší váleček drží pohromadě, tím vyšší je obsah jílu. 5. Pozorováním a pokusy zjisti vlastnosti půdy a dopiš je do tabulky: Vlastnost Slovní popis dané vlastnosti Barva Zrnitost (velikost půdních částic) Obsah organických složek půdy Propustnost tepla Propustnost vody Podíl jílu v půdě 6. Doplň věty, podle výsledků z pozorování a pokusů: Testovaná půda je pravděpodobně Tento typ se řadí mezi půdy. Tato půda je/není vhodná na pěstování, protože.

6 7. Ověřte si znalosti testem: Testové otázky: 1. Mezi jaké ekosystémy patří pole? Přeměněné, přírodní, původní 2. Do jakého řádu patří bažant obecný a křepelka polní? hrabaví, vrubozobí, pěvci 3. Jak se jmenuje neobdělané pole? úhor, remízek, úvoz 4. Čím se živí krtek obecný? červy a hmyzem, kořínky rostlin, semeny 5. Jak se jmenuje motýl, jehož housenky žijí na kopru a mrkvi? otakárek fenyklový, otakárek ovocný, bělásek zelný 6. Kdo je na začátku potravního řetězce v polním ekosystému? kukuřice setá, prase domácí, člověk 7. Která rostlina patří mezi obvyklé plevele v žitném lánu? mák vlčí, leknín bílý, pupava bezlodyžná 8. Kteří ptáci regulují na poli přemnožení hrabošů? káně, jestřábi, strnadi 9. Čím jsou především užiteční čmeláci? opylováním rostlin, dávají med, hubí mšice 10. Odkud pochází škůdce mandelinka bramborová? z Ameriky, z Afriky, je původní Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. nežádoucí rostlina v porostu chemické prostředky proti plevelům 2. nauka o hmyzu insekticidy 3. monokultura mandelinka bramborová 4. hubí hmyz entomologie 5. býložravec porost jednoho druhu 6. herbicidy plevel Rozhodnutí o správnosti (zakroužkuj správné tvrzení) 1. Louky a pole patří mezi přeměněné ekosystémy. Ano Ne 2. Plevele jsou z hospodářského hlediska nežádoucí rostliny na poli. Ano Ne 3. Prvním sečením louky získáváme seno. Ano Ne 4. Když přerušíme senoseč nebo pastvu, tyto ekosystémy se přirozeně zalesní. Ano Ne 5. Vrány a racci létají za traktorem, protože vyorává hraboše a hmyz. Ano Ne 6. Koroptev polní neodlétá do jižních krajů. Ano Ne 7. Louky mají pestřejší faunu a floru než pole. Ano Ne 8. Havrani nehnízdí samostatně, ale v koloniích. Ano Ne 9. Herbicidy jsou chemické látky, které ničí rostliny. Ano Ne 10. Remízky poskytují polní zvěři úkryt. Ano Ne 11. Kobylka zelená patří mezi býložravce. Ano Ne 12. Cvrček polní loví hmyz. Ano Ne 13. Křepelka polní zůstává u nás přes zimu. Ano Ne 14. Skřivan polní přilétá začátkem léta. Ano Ne