14.2. Pracovní rehabilitace Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené jako součást motivace
|
|
- Martina Sedláková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OBSAH OBSAH Úvod Charakteristika mentálního postižení Snaha o integraci Právo lidí s mentálním postižením na práci Klasifikace mentální retardace Lehká mentální retardace (IQ 69-50) Středně těžká mentální retardace (IQ 49-35) Těžká mentální retardace (IQ 34-20) Hluboká mentální retardace (IQ 19-0) Jiná mentální retardace Nespecifikovaná mentální retardace Psychické vlastnosti lidí s mentálním postižením...13 snižující možnosti jejich pracovního uplatnění Porucha myšlení Postižení řeči Omezená schopnost učení Emoční prožívání Odlišnost motivace a stimulace poznávání Nápadnosti v chování Sebehodnocení a seberealizace Vzdělavatelnost jako předpoklad zaměstnatelnosti Další faktory komplikující pracovní zařazení Příprava občanů s mentálním postižením na budoucí povolání Zvláštní škola Pomocná škola Praktická škola Odborné učiliště Úloha speciálně pedagogické poradny Předpracovní příprava Tranzitní program Pracovní uplatnění mentálně postižených Možnosti zaměstnávání občanů s mentálním postižením Podporované zaměstnávání Charakteristika podporovaného zaměstnávání Znaky podporovaného zaměstnávání Cílová skupina Pracovní asistence Podporované zaměstnávání v praxi Pomoc uživateli služby i zaměstnavateli Chráněná pracoviště Chráněné dílny Pracovně - tréninkový program Rehabilitační dílny Camphill Okolnosti ztěžující zaměstnávání mentálně postižených Právní hledisko zaměstnávání mentálně postižených Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat zdravotně postižené
2 14.2. Pracovní rehabilitace Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené jako součást motivace Slevy na dani Příspěvky ÚP Akce cihla Mezinárodní projekty Equal Phare Palmif Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR Projekt Vlaštovky Leonardo da Vinci QUIP Stepping stones Organizace zastřešující zaměstnávání MP v ČR DOBROMYSL SPMP Česká unie pro podporované zaměstnávání NRZP QUIP Společnost pro změnu PRAKTICKÁ ČÁST Kvalitativní výzkum Metodika Dotazník ové kontakty Telefonické rozhovory Osobní rozhovory Charakter sledovaného souboru Výběr a vyhledávání respondentů Zpracování a vyhodnocení dat z dotazníku Faktografické údaje Zkušenosti z podporovaného zaměstnávání Získané kontakty na chráněné pracovní dílny a pracovní místa Zmapování moravskoslezského a olomouckého kraje Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Výsledky a diskuse Projekt WWW stránek Obecné informace o možnostech zaměstnávání MP Umístění dotazníku Odkazy na vlastní vytvořené databáze Odkazy na vyhledávače MPSV a MŠMT Odkazy na organizace zabývající se problematikou osob s MP Závěr Použitá literatura Přílohy
3 0. ÚVOD Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy Adrian D. Ward Mezinárodní liga společnosti pro osoby s mentálním postižením Ve světě spěchajícím kupředu s novými technologiemi, novými konflikty a ekologickými pastmi, jež jsme na sebe společně připravili, přežijí jen ti nejsilnější jedinci tak jsme pochopili základ evoluční teorie. Kolik z nás je však opravdu silnými a nakolik je tento pojem relativní? Můžeme přehlížet slabší, postavit je na okraj společenského života, jen proto, že se cítíme být silnějšími? Kolik takových slabších nakonec bude? Pokusy o vytvoření elitní společnosti již v minulosti ztroskotaly Teď máme příležitost přežít společně, pokud využijeme svého potenciálu a naučíme i ty slabší býti silnějšími. S naší pomocí se mohou naučit starat sami o sebe, nebýt závislý tak pro ně může znamenat být užitečný. Tak jak to zní vašim uším? Příliš poeticky? Ano proces to může být dlouhý, ale ne věčný, tak jako je věčné přehlížení a ubírání společenských příležitostí i sil Jednou ze skupin lidí, kteří pro své omezené možnosti nemohou vést život podobný představám jiných, jsou lidé s mentálním handicapem a ve své diplomové práci se zabývám možnostmi zaměstnávání takto postižených. Dalo by se říci, že zaměstnání jednotlivce s mentálním postižením je až poslední fází, předchází dlouhodobý proces výchovy, učení sebeobsluze, samostatnosti, schopnostem zvládat vlastní bydlení, domácnost, cestování dopravními prostředky, pochopení základních pravidel etikety a společenských norem atd. Služby podporovaného zaměstnávání, chráněných pracovišť či dílen a realizace tranzitních programů umožňují začlenění do pracovního procesu v určitém rozsahu i této skupině postižených. Existuje však řada faktorů (např. těžké postižení), které jejich pracovní umístění ztěžují nebo mohou i znemožnit. Nalézáním pracovních příležitostí, předpracovní přípravou, prostředky i komplikacemi zaměstnávání lidí s mentální retardací, ale také právní stránkou zaměstnávání lidí se zdravotním postižením se zabývám ve své diplomové práci. Součástí diplomové práce je také vytvoření www prezentace k dané problematice. Její informační náplň by měla přispět k orientaci ve službách a prostředcích, které jsou mentálně postiženým k dispozici - pro ně samotné, pro pomáhající pracovníky i veřejnost. 5
4 1. CHARAKTERISTIKA MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ Lidé s mentálním postižením tvoří specifickou skupinu mezi zdravotně postiženými občany a představují mezi nimi jednu z nejpočetnějších skupin. Rozdíly v mentální úrovni jednotlivců s mentální retardací jsou větší než rozdíly mezi nepostiženou populací. Mezi osoby s mentálním postižením patří jak lidé s lehkou mentální retardací, z nichž mnozí dokončí školu, vyučí se učebnímu oboru a nezřídka si založí i vlastní rodinu, tak i lidé s hlubokým postižením, kteří jsou sotva schopni sebeobsluhy a samostatného pohybu a jsou tudíž odkázáni na cizí pomoc. Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Můžeme ji definovat jako neschopnost jedince dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl k tomu výchovně stimulován. (Vágnerová, 2003, str. 17) Příčinou mentální retardace je porucha CNS, hranicí mentální defektivity je IQ 70. (Vágnerová,1999) Mentální retardace může však být i získaná (po 2.roce života), tzv. demence, jde o proces zastavení, rozpadu normálního intelektového vývoje vlivem poruchy, úrazu či nemoci nejčastější příčiny jsou zánět mozku (encephalitis), zánět mozkových blan (meningitis), úrazy mozku, intoxikace, degenerační onemocnění mozku, duševní poruchy. Porucha může mít progresivní tendenci nebo se může zastavit a nevede k dalšímu zhoršení stavu. (Pipeková, 1998, str.172) Objevují se i jedinci vykazující projevy shodné s mentální retardací, ale příčinu nacházíme v oblasti výchovné či sociální. (Kubíče, Kubíčová, 1997) Důvodem bývá obvykle zanedbání péče o dítě, málo stimulující či nevhodné prostředí výchovy, nevěnování pozornosti důležitým vývojovým aspektům - jde o zdánlivou mentální retardaci, tzv. pseudooligofrenii. Při včasném zásahu, změně sociálního prostředí, vhodném výchovném a vzdělávacím působení může dojít ke zlepšení stavu a přiblížení na normální úroveň rozumových schopností. 6
5 Představy ostatních lidí o mentálně postižených jsou však velmi nejasné a doprovází je předsudky a často neopodstatněné obavy. Stále se ještě někteří lidé domnívají, že všichni postižení by měli být umístěni do specializovaných zařízení, aby nebyli ostatním - dosud zdravým - na očích. (Švarcová, 2000, str. 11) 2. SNAHA O INTEGRACI V současné době se však stále častěji setkáváme také s jiným pohledem na tuto problematiku, a tím je snaha o integraci lidí s postižením. Integrace představuje postoj společnosti k handicapovaným občanům, který je neodmítá, nesegreguje, ale naopak se snaží vytvářet optimální podmínky pro jejich začlenění do společenského života. (Švarcová, 2000, str. 12) Integrace představuje především snahu o normalizaci a humanizaci. Normalizací rozumíme umožnit lidem s postižením žít pokud možno normálním životem, tj žít v rodině, navštěvovat školu, věnovat se svým zájmům a sportu, připravovat se na určité profesní uplatnění a v dospělosti si najít zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Humanizace znamená respektovat handicapované spoluobčany jako rovnoprávné členy a poskytnout jim potřebnou péči. Projevuje se postojích k těmto lidem, ale především v jednání a zacházení s nimi. (Švarcová, 2000, str ) Mentální postižení není svou povahou absolutní, nýbrž relativní vůči očekávání hodnot a výkonu u skupiny, resp. společnosti, ke které člověk přísluší. (Dörner a Plog, 1999 ) 3. PRÁVO LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA PRÁCI (Švarcová, 2000, str ) Lidé s mentálním handicapem mají stejná lidská práva jako jiné skupiny lidí ať už zdravých či postižených, tak jak jsou deklarována v Listině základních práv a svobod ČR (1993) či v mezinárodním dokumentu Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté po 2. sv. válce OSN. Mají tedy právo i na přijatelné vzdělání a právo pracovat. 7
6 Hlas volání po uznání práv mentálně postižených se objevil v 60. letech minulého století, kdy byla ustavena Evropská liga společností mentálně handicapovaných. Za svůj cíl si formulovala hájit zájmy mentálně handicapovaných bez ohledu na národnost, rasu či přesvědčení a hlavní snahou bylo zabezpečit péči v oblasti léčebné, bytové, vzdělávací, přípravy na povolání, zaměstnání a sociálních služeb. Důležitým požadavkem bylo, aby společnost poskytovala potřebné služby mentálně postiženým nikoli na bázi dobročinnosti ale na základě jejich práv. V r byla přijata Evropská sociální charta upozorňující na postižené osoby jako nositele lidských práv. Vyznívá zde snaha uplatnit práva tělesně nebo mentálně handicapovaných osob na odbornou přípravu na povolání a rehabilitaci. Z jejího konceptu vyplývá požadavek na budování speciálních vzdělávacích zařízení pro lidi s postižením a potřeba přijmout přijatelná opatření pro zaměstnávání těchto osob, uvádí např. specializované umísťovací služby, chráněné zaměstnání, podpůrná opatření pro zaměstnavatele přijímajícího do zaměstnání osoby s postižením. (In Sborník mezinárodní konference K97, 1998) Deklarace o právech mentálně postižených osob byla vyhlášena na Valném shromáždění OSN v prosinci Zhruba ve stejné době se ve Švédsku zaktivizovala skupina mladých lidí s mentálním postižením, aby hájili svá práva, mohli se zabývat řešením záležitostí bezprostředně se týkajících jich samotných. Organizováním podobných skupin sebeobhájců se často zabývali odborní pracovníci nebo dobrovolníci respektující právo lidí s mentálním handicapem na jejich vlastní názor a rozhodnutí. V roce 1993 byla OSN schválena Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Jak uvádí Švarcová, nemají tato pravidla platnost mezinárodního práva, představují však politický a morální závazek států podnikat akce pro vyrovnání příležitostí lidí se zdravotním postižením. (2000, str. 17) U nás výše zmíněná pravidla vydalo Sdružení zdravotně postižených v ČR v roce V září 1997 se v Praze také konala mezinárodní konference K 97 Lidská práva pro osoby s mentálním postižením. 8
7 4. KLASIFIKACE MENTÁLNÍ RETARDACE Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí zpracovaná WHO (Světovou zdravotnickou organizací) v Ženevě, která rozděluje mentální retardaci do 6 základních kategorií: - Lehká mentální retardace (dříve debilita) - Středně těžká mentální retardace (dříve imbecilita) - Těžká mentální retardace - Hluboká mentální retardace (dříve idiocie) - Jiná mentální retardace - Nespecifikovaná mentální retardace 4.1. Lehká mentální retardace (IQ 69-50) Lidé s tímto stupněm postižení jsou schopni: - užívat řeč v běžném životě (i když její osvojení je opožděné), - zvládnout sebeobsluhu, - vykonávat domácí práce, - dosáhnout určitého stupně samostatnosti, - učit se. Stupeň uvažování odpovídá úrovni dětí středního školního věku, tj. respektují některá pravidla logiky, ale nesou schopni uvažovat abstraktně, užívají jen konkrétních označení. (Vágnerová, 1999) Do 3 let se projeví jen lehké opoždění nebo zpomalení psychomotorického vývoje, nápadněji působí problémy mezi 3 6 rokem odrážející se v malé slovní zásobě, opožděném vývoji řeči, stereotypu ve hře, nedostatku zvídavosti, vadách řeči. (Pipeková, 1998) Hlavní potíže se objevují při teoretické práci ve škole, často se lehce mentálně postižené děti potýkají se specifickými poruchami problémy se čtením a psaním. Většinu jedinců s lehkou mentální retardací je možné zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně práce manuální. 9
8 V sociální oblasti nemusí lehký stupeň mentální retardace působit závažnější problémy, pokud postižený není zároveň také emočně a sociálně nezralý pak může mít problémy se vyrovnat s požadavky manželství a výchovy dětí, problémy udržet si ekonomické zajištění (zaměstnání, bydlení aj.). Přidruženými chorobnými stavy u lehkého mentálního postižení mohou být např. epilepsie, autismus, poruchy chování a tělesné postižení. (Švarcová, 2000) Dříve byl tento stupeň mentálního postižení diagnostikován jako lehká oligofrenie či debilita Středně těžká mentální retardace (IQ 49-35) U jedinců zařazených do této kategorie je opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, a dále omezena schopnost sebeobsluhy a zručnost. (Švarcová, 2000) Uvažování středně těžce mentálně postiženého lze přirovnat ke stupni myšlení předškolního dítěte. Verbální projev bývá chudý, agramatický. Učí se mechanicky na praktické úrovni, což znamená, že ne vždy respektují pravidla logiky. K zapamatování čehokoliv je třeba četnosti opakování. (Vágnerová,1999) Pod vytrvalým pedagogickým vedením jsou středně těžce mentálně postižení schopni si osvojit základy čtení, psaní a počítání. Ve schopnostech středně retardovaných se však vyskytují značné výkyvy: někteří jedinci jsou celkem zruční, ale mají omezené verbální schopnosti, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale v sociální interakci a jednoduché konverzaci si lépe poradí. Někteří se nenaučí mluvit vůbec, přesto však mohou porozumět jednoduchým instrukcím, a dokáží nahradit řečové dorozumívání gestikulací a nonverbální komunikací. (Švarcová, 2000) Jsou schopni si osvojit běžné návyky a získat základní dovednosti (především v sebeobsluze). V dospělosti mohou vykonávat jednoduché pracovní úkony, pokud nevyžadují přesnost a rychlost - musí mít však zajištěn odborný dohled. (Vágnerová, 2003) 10
9 U tohoto stupně mentálního postižení se vyskytují často doprovodné poruchy jako autismus či jiné pervazivní vývojové poruchy, zpravidla bývají mobilní (mohou chodit bez pomoci), ale tělesná postižení a neurologická onemocnění (zejména epilepsie) nejsou výjimkou. (Švarcová, 2000) V minulosti byl tento stupeň mentálního postižení označován jako středně těžká oligofrenie či imbecilita Těžká mentální retardace (IQ 34-20) Klinický obraz této kategorie postižených je v mnohém podobný předchozímu stupni postižení, snížená úroveň schopností je však výraznější. Ve většině případů se k těžkému mentálnímu postižení přidává značná porucha motoriky a přidružené vady (smyslové aj.), jde tedy o postižení kombinované. (Švarcová, 2000) Takto postižení chápou základní souvislosti a vztahy, osvojení řeči je však obtížné, obvykle používají jen několik slov generalizovaně a se špatnou artikulací. Učení je značně omezeno, výsledkem je i poté zvládnutí jen základní sebeobsluhy a vykonávání některých činností na pokyn či příkaz. (Vágnerová, 1999) Těžce mentálně postižení jsou závislí na péči druhých. (Vágnerová, 2003) Přesto zkušenosti ukazují, že včasná kvalifikovaná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče přispívá k rozvoji motoriky, rozumových schopností, komunikace a zlepšení kvality jejich života. (Švarcová, 2000) Diagnóza těžké mentální retardace zahrnuje těžkou oligofrenii Hluboká mentální retardace (IQ 19-0) Většinou je tento stupeň retardace doprovázen pohybovým defektem, bývají imobilní či výrazně omezeni v pohybu, přidávají se epilepsie, poškození zraku a sluchu, nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch (atypický autismus). 11
10 Mají velmi omezenou nebo nulovou schopnost pečovat o své základní potřeby, objevuje se inkontinence, chápání se omezuje na vyhovění jednoduchým požadavkům. (Švarcová, 2000) Artikulovaná řeč není zvládnuta, postižení dovedou rozeznat známe a neznámé podněty a na ně reagovat libostí či nelibostí. Poznávací schopnosti se na tomto stupni dále příliš nerozvíjí. (Vágnerová,1999) Při vhodném vedení lze dosáhnout nejzákladnějších prostorově orientačních dovedností a malým dílem sebeobslužných úkonů. (Švarcová, 2000) Jedinci s tímto stupněm postižení jsou komplexně závislí na péči jiných lidí, obvykle bývají umísťováni do ústavů sociální péče. (Vágnerová, 2003) Tato diagnóza bývala označována jako hluboká oligofrenie či idiocie Jiná mentální retardace Použití této kategorie souvisí s nesnadností či nemožností určení stupně intelektové retardace. Obvykle je důvodem přidružené těžké senzorické (nemluvící, neslyšící, nevidomí jedinci) nebo somatické poškození, výrazné poruchy chování, artismus. (Švarcová, 2000) 4.6. Nespecifikovaná mentální retardace Zařazení do této kategorie nastává v případech, kdy není dostatek informací k zařazení jedince do jedné z výše zmíněných kategorií, přestože mentální retardace je prokázána. (Švarcová, 2000) 12
11 5. PSYCHICKÉ VLASTNOSTI LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM SNIŽUJÍCÍ MOŽNOSTI JEJICH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ (Vágnerová, 2003, str ) 5.1. Porucha myšlení Úroveň myšlení mentálně postižených může dospět nanejvýš do fáze konkrétních logických operací, a to u jedinců s lehkým mentálním postižením. Jejich uvažování bude vždy svázáno s realitou, s konkrétní situací, jelikož se nedokáží odpoutat od vlastních pocitů a svého pohledu, které do určité míry zkreslují jejich poznávání. Myšlení mentálně postiženého charakterizuje značná stereotypnost a rigidita (ulpívání na určitém způsobu řešení), absence nadhledu se pak projeví sníženou kritičností a vysokou sugestibilitou. Ulpívavostí se brání novým, jim nesrozumitelným podnětům, v řešení problémů jsou pasivní, rezignují na ně nebo očekávají pomoc druhých lidí Postižení řeči Řeč mentálně postižených je nápadná především jednoduchostí vyjádření a nepřesnou výslovností (buď z důvodu nedostatků v motorické koordinaci mluvidel nebo zhoršené sluchové diferenciace). Vzhledem k omezenější slovní zásobě, mohou mít problém s pochopením celkového kontextu, složitější slovní obraty jako ironii, žert či metaforu nejsou schopni chápat vůbec. Jazyková necitlivost se projevuje četnými agramatismy v řeči Omezená schopnost učení Schopnost učení je omezena, nejen ve ztížené schopnosti porozumění, ale i vlivem nedostatků v koncentraci pozornosti. Učení je převážně mechanické, tj. asociační. Efektivitu učení mnohdy snižuje neochota těchto lidí se učit z důvodu rezignace na svůj další rozvoj. 13
12 5.4. Emoční prožívání V oblasti emočního prožívání mají lidé s mentálním postižením větší sklony k afektivním reakcím, mrzuté náladě a celkově se vyznačují zvýšenou dráždivostí. V uspokojování psychických potřeb jsou závislejší na okolí, mají však tendence k neodkladnému a okamžitému uspokojení nastálé potřeby. Velice výrazná je u mentálně postižených potřeba citové jistoty a bezpečí, odráží se v potřebě trvalého citového vztahu s blízkým člověkem, stabilního prostředí, v němž mentálně postižený žije. Emoční opora je zdrojem rovnováhy, která je narušována obtížnějším porozuměním okolnímu světu. Potřeba citové jistoty se v dospělosti projevuje přetrvávající infantilitou nenastává klasická pubertální změna citových vazeb a postojů k jednotlivým členům rodiny. V tomto směru nedojde nikdy k úplnému osamostatnění, tito jedinci zůstávají fixováni na rodinu a osoby jim blízké Odlišnost motivace a stimulace poznávání V oblasti učení mají mentálně postižení sklony k pohodlnosti, primárně jsou motivováni emočně či materiálně. Např. jsou ochotni se učit novým věcem za podpory člověka, k němuž mají pozitivní vztah (nezáleží na tom, co se učí, chtějí potvrdit náklonnost k dané osobě, potěšit svou snahou) nebo s příslibem odměny. Tendence porozumění nejbližšímu okolí však existuje, informace je třeba předávat v rozumné míře, v systému učení musí být jednoduchý řád a musí docházet k častému opakování. Míra stimulace by měla být přiměřená možnostem mentálně postiženého, příliš pestrý či nadměrný přísun podnětů by mohl způsobit až afektivní reakci (vztek, tendence vyhnout se nepříjemné situaci). Podobná reakce je projevem nezvládnuté situace, vysoké míry subjektivního zatížení preferencí mentálně postižených je proto stereotypnější, jednodušší a jednoznačnější stimulace. 14
13 5.6. Nápadnosti v chování V chování osob s mentálním postižením je rozpoznatelný sklon k bezprostřednímu způsobu reagování. Mohou mít problémy s aplikací společenských pravidel v nových situacích a za rozdílných okolností. Schopnost sebeovládání není natolik rozvinuta, což se projevuje zvýšenou tendencí k afektivním a impulzivním reakcím, v období adolescence až agresivnímu jednání. Příčinou mohou být zvýšené sociální požadavky kladené na dospělého jedince, negativní postoje okolí (ponižování, odmítání), omezení, jejichž smysl postiženému uniká, ale v neposlední řadě má vliv také organické poškození mozku, které dráždivost a sklon k impulzivním reakcím zvyšuje Sebehodnocení a seberealizace Sebehodnocení osob s mentální retardací je charakteristické nekritičností a sugestibilitou, jinak řečeno je zkreslené, ovlivněné okolím, závislé na názorech druhých lidí. Sebepojetí je rigidní, mentálně postižený člověk těžko odhaduje své nové možnosti, životním změnám neumí přizpůsobit své chování, tj. chová se stále stejně. Pokud spokojenost se sebou samým neodpovídá skutečnosti, v očích ostatních tak může snadno působit směšně. V oblasti seberealizace se spokojí s pozitivní reakcí ostatních lidí, kterou chápou jako potvrzení jejich vlastní hodnoty. Svou budoucnost neplánují z důvodu chybějícího hypotetického uvažování, žijí převážně v přítomnosti. Potlačená potřeba životní perspektivy je výsledkem obtížného chápání pojmu času a diferenciace minulosti, přítomnosti a budoucnosti. 6. VZDĚLAVATELNOST JAKO PŘEDPOKLAD ZAMĚSTNATELNOSTI Pokud chceme mluvit o možnostech zaměstnávání mentálně postižených, je třeba skupinu osob, které mohou být zaměstnatelné, zúžit na jednotlivce s lehkou mentální retardací. V některých případech by se mohlo podařit zaměstnat pracovní činností (např. v chráněné dílně) středně těžce mentálně postižené, avšak se zajištěním osobní asistence. 15
14 Vzdělavatelnost, tedy schopnost učit se, je hlavním předpokladem zaměstnatelnosti. Mentálně postižený musí splňovat určité předpoklady uchazeče o práci, tj. musí umět užívat řeč v běžných životních situacích, musí se naučit porozumět pracovním pokynům, pochopit náplň pracovní činnosti (i když to může déle trvat), dosáhnout určitého stupně samostatnosti, zvládnout sebeobsluhu. Měl by být schopen také učit se novým věcem potřebným k výkonu práce. V tomto směru i se zvládáním prvotních obtíží zařazení se do pracovního kolektivu pomůže osobní asistent, snahou však je, aby postižený dosáhl soběstačnosti při práci, dohled se omezil a větší důraz byl kladen spíše na poradenství. Takové podmínky splňují ve větší či menší míře lidé s lehkou mentální retardací, částečně pak s retardací středně těžkou, jejich umístění je však již komplikované. V případech těžké a hluboké mentální retardace o možnosti pracovního zařazení uvažovat nemůžeme. 7. DALŠÍ FAKTORY KOMPLIKUJÍCÍ PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Jak uvádí Langer ve své typologii lehce mentálně postižených, nejčastěji vyskytující se typ těchto osob je také nejlépe pracovně zařaditelný. Mohou se vyučit na odborném učilišti či praktické škole a tak se při vhodném vedení i pracovně uplatnit. U tohoto typu je postižen pouze intelekt, sociální adaptabilita je v normálu (tj. jsou schopni akceptovat základní etické normy chování) a není zde postižena hrubá ani jemná motorika. Svou motoriku mohou tito lidé také postupně zlepšovat a při dobrých výchovných podmínkách mohou dosáhnout takové manuální zručnosti jako průměrný jedinec v populaci. (Langer, 1996, str ) Obtížněji zařaditelní jsou lehce mentálně postižení, u nichž je v defektu sociální adaptabilita (tj. mají poruchy chování, jsou nepřizpůsobiví, afektivní) nebo se přidává postižení motoriky (jemné, hrubé nebo celkové hybnosti) nebo smyslové postižení. Mohou se přidat také další poruchy CNS jako syndrom nepozornosti s hyperaktivitou (ADHD), specifické poruchy učení či epilepsie. 16
15 A v neposlední řadě ovlivní pracovní uplatnění také faktory jako pracovní spolehlivost, dochvilnost / nedochvilnost, stálost / nestálost, pracovní motivace, hodnotová orientace takto postižených. (Langer, 1996, str. 207) 8. PŘÍPRAVA OBČANŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ Proces vzdělávání mentálně postižených probíhá jinak než v běžné škole vyžaduje speciální učební metody, vhodný výběr učiva a individuální přístup učitele, tyto nároky podmiňuje také snížení počtu žáků ve třídě. (Krejčířová, 2002) Stupně vzdělávání související s přípravou mentálně postižených na budoucí povolání (zák. 28/1984 Sb. o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol; část IV. Speciální školy) zahrnují zvláštní školu, pomocnou školu, praktickou školu a odborné učiliště Zvláštní škola Podle 31 zák. 28/1984 Sb. je určena žákům s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole. Příprava na zvláštní škole je devítiletá. Jde o typ speciální školy, která vzdělává žáky se specifickými vzdělávacími potřebami - od neúspěšného žáka základní školy s podprůměrným intelektem až po děti mentálně postižené. Učební plán je volnější - dává možnost integrovat některé předměty do jednoho celku a umožnit tak komplexnější pohled na danou látku. V učebním plánu je zařazeno více hodin pracovního vyučování, logopedická péče a doplňovací hodina určená k doplnění či opakování učiva, které žáci nezvládli nebo s ním měli potíže. (Kubíče, Kubíčová, 1997) Celkově je výuka zaměřena více na praktickou stránku učiva, neocenitelnou úlohu má asistent učitele, který je v hodinách učiteli po ruce, individuálně se věnuje žákům a pomáhá jim zvládnout zadané úkoly přiměřeně jejich tempu. 17
16 8.2. Pomocná škola Podle 33 zák. 28/1984 Sb. vychovává a vzdělává pomocná škola obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, avšak jsou schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání - zaměřené především na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby. Pomocná škola má 10 ročníků. Pomocná škola má připravit žáky pro zapojení se do praktického života, důraz je kladen na výchovnou oblast, především na rozvoj smyslové, rozumové, pracovní složky. Žáci si osvojují základy vzdělání trivium, absolvent pomocné školy by měl být schopen přečíst jednoduchý text, zvládnout přepis jednoduchého textu a základy počítání do 100. Zvýšená hodinová dotace pracovního vyučování umožňuje připravit žáky na systematickou práci, kterou později mohou vykonávat např. v chráněných dílnách. (Kubíče, Kubíčová, 1998) Součástí výuky v pomocné škole jsou nácviky sebeobsluhy, učení se pracím v domácnosti, pěstitelským pracím, práce s drobným materiálem, práce se dřevem a papírem, výtvarná výchova, práce v dílně, montážní a demontážní práce, péče o zevnějšek a okolní prostředí apod. (Švarcová, 1996) Žákům se závažným mentálním postižením, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní či pomocné škole, jsou určeny rehabilitační třídy pomocné školy. Zde si v přizpůsobených podmínkách osvojují alespoň základní znalosti, dovednosti a návyky k rozvoji jejich motoriky, nalezení vhodné formy komunikace s okolím a umožnění částečné soběstačnosti. (Krejčířová, 2002) 8.3. Praktická škola Podle 32a zák. 28/1984 Sb. připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností, příprava trvá 1-3 roky. 3letá připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností se zaměřením odpovídajícím jednotlivým skupinám povolání nebo se zaměřením na vedení 18
17 domácnosti; přednostně jsou přijímáni žáci, kteří ukončili zvláštní školu a žáci, kteří ukončili docházku v nižším než 9. ročníku zvláštní školy (jen v odůvodněných případech žáky, kteří neukončili úspěšně 9. roč. základní školy) 2letá připravuje žáky pro získání základních dovedností pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Mnohdy se uplatní v profesích, které trvale vykazují nedostatek pracovníků pro jednotvárnost a malou podnětnost vykonávaných činností, např. pomocný kuchař/ka, pomocný zdravotnický pracovník/ce, pomocný pracovník/ce v zahradnictví. (Švarcová, 1996) 1letá připravuje žáky pro výkon jednoduchých konkrétních činností (podle regionálních potřeb) a je určena také absolventům pomocných škol. Mentálně postižení s 1letou praktickou profesní přípravou zpravidla nacházejí uplatnění v chráněných pracovištích nebo také v zařízeních sociální péče (domovy důchodců, ÚSP), školství (mateřské, speciální školy) a zdravotnických zařízeních, kde mají pro lidi s těžším mentálním postižením pochopení a lépe s nimi komunikují. Nejčastěji vykonávají pomocné práce spojené s úklidem, pomoc ve školních či ústavních kuchyních, na zahradách apod. (Švarcová, 2000) Praktická škola s 2letou a 1letou p přípravou přijímá žáky, kteří splnili povinnou docházku na zvláštní nebo pomocné škole Odborné učiliště Podle 32 zák. 28/1984 Sb. poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány. Připravuje tak pro výkon povolání odpovídajícímu příslušnému učebnímu oboru, příprava trvá 2-3 roky, ukončuje se závěrečnou zkouškou, dokladem o absolvování je výuční list. Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami. Tato příprava trvá 1 rok, uskutečňuje se v samostatné třídě odborného učiliště a neukončuje se výučním listem, ale pouze vydáním vysvědčení. Na odborné učiliště mohou být přijati žáci, kteří ukončili 9. ročník zvláštní školy. 19
18 Odborná učiliště jsou zaměřena nejčastěji na řemeslnou výrobu (sklářství, strojní práce, keramická, kožedělná, dřevařská výroba), potravinářskou (cukrářská, pekařská práce), zemědělské, stavební práce (zedník, malíř, pokrývač, podlahář, zámečník), práce ve zdravotnictví apod. (Langer, 1996) 8.5. Úloha speciálně pedagogické poradny V oblasti profesní orientace a pracovního zařazení mládeže s mentálním postižením do povolání sehrává důležitou úlohu SPP (speciálně pedagogická poradna). Zabývá se především těmito okruhy činností (Langer, 1996, str ): - vypracování návrhu na správné zařazení do škol, učilišť a ústavů (tj. poradna průběžně sleduje žáky ve zvláštních školách, odborných učilištích prostřednictvím výchovných poradců, mistrů, učitelů; v úvahu bere také rodinnou anamnézu) - pomoc výchovným poradcům na školách při diagnostikování a výchovném vedení z hlediska profesní orientace - zpracování statistických údajů o osobách zařazených do různých povolání a jejich následné sledování z hlediska vhodnosti zařazení - plní náborové plány do odborných učilišť a do pomocných prací - spolupracují s výrobními podniky, dorostovými lékaři a odbory sociální péče - pořádají besedy s mistry a pracovníky přicházejícími do styku s mentálně postiženými - zjišťují pracovní náplň (profesiogramy) různých prací a oborů, které by mohly být vhodné také pro lidi s mentálním handicapem - vedou seznamy různých povolání jak pro normální, tak pro zdravotně postiženou mládež - ve spolupráci s výchovnými poradci provádí propagaci pracovních možností v podnicích a regionech 20
19 9. PŘEDPRACOVNÍ PŘÍPRAVA Zařazení mentálně postiženého člověka do pracovní činnosti předchází dlouhodobější příprava konkrétního uchazeče na práci, zaměřuje se především na následující oblasti: - mapování a stanovení cílů člověka s mentálním postižením - podpora volby a podporování klienta v jeho vlastním životě - zvýšení respektu - chráněné bydlení jako předstupeň pracovního uplatnění - posílení participace klienta v životě komunity - zvládání vlastní domácnosti a bydlení - hospodaření s penězi - orientace v čase a prostoru, v dopravních prostředcích a MHD - učení sebeobsluze - komunikační dovednosti - schopnost využití běžných i speciálních služeb - příprava na možnou krizovou situaci (modelové situace, spolupráce s policií) - organizace času - zařazení do tranzitního programu (ÚSP Klíč, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami) 10. TRANZITNÍ PROGRAM Tranzitní program je určen pro budoucí absolventy pomocných, praktických aj. speciálních škol, u kterých je předpoklad, že budou po ukončení studia potřebovat individuální podporu, aby byli schopni si najít a udržet vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce. (Mesada Písek, 2005, dostupné z: Tranzit se zaměřuje na pracovní integraci, tj. podporuje samostatný způsob života lidí s mentálním handicapem. Pracovní integrace jim tak dává možnost stát se finančně nezávislým na svém okolí nebo alespoň být závislým v menší míře, z pohledu sociálního být přijat za platného člena komunity. (Máme otevřeno, 2004, dostupné z: 21
20 Cílem programu je pomoci při přechodu ze školy do práce mladým lidem s mentálním a kombinovaným postižením, jejichž věkový průměr je kolem 20 let. Po ukončení školy je pro tyto mladé lidi obtížné se pracovně zařadit - většinou odchází do stacionářů či ústavů nebo zůstávali doma (Spolu Olomouc, 2003, dostupné z: Základem tranzitního programu je individuální praxe na pracovištích běžných subjektů otevřeného trhu práce. Probíhá jednou až třikrát týdně za podpory pracovního asistenta - s cílem získat po ukončení školy odpovídající místo pro účastníka programu. (Valenta, Müller, 2003, str. 266) Praxe jsou bezplatné a žáci mohou praktikovat i ve více firmách. Pracovní asistent dohlíží na to, že práce bude odvedena v potřebné míře a kvalitě a v prvních fázích pomáhá mladému člověku s postižením adaptovat se na nové prostředí.(spolu Olomouc, 2003, dostupné z: Program také umožňuje získat znalosti a dovednosti, které jsou potřebné pro získání a udržení si práce v nechráněných podmínkách, tj. u běžných zaměstnavatelů. (Máme otevřeno, 2004, dostupné z: Účastník tranzitního programu se učí např. těmto dovednostem: 1. Vytipovat vhodné pracovní místo odpovídající jeho schopnostem 2. Vyhledat vytipované pracovní místo (v inzerátech, na internetových stránkách, úřadech práce aj.) a posoudit důvěryhodnost inzerátu 3. Umět odpovědět na inzerát, tj. - zatelefonovat na inzerát + získat informace ohledně nabízené práce - domluvit si schůzku 4. Napsat svůj životopis 5. Připravit se na pohovor se zaměstnavatelem 6. Získat základní znalosti pracovně-právních vztahů (např. co to je smlouva, pracovní náplň), ale také kam se obrátit v případě, že se mi práce nedaří, něčemu nerozumím apod. Pracovní asistent pomáhá MP v rámci tréninku pracovních dovedností zvládnout požadované úkoly, získat pracovní návyky a začlenit se do pracovního 22
MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM
MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceINFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA
INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A
VíceStřední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují
Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VícePROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA
PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu
VícePředmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17
Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
Vícec) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných psychických a
Posláním služby je poskytnout osobám se zdravotním postižením, zejména pak s mentálním a kombinovaným postižením podporu a pomoc směřující k samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Poskytnout podporu
VícePodpora lidí s PAS osobní asistencí
Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceIII. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného
12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než
VíceZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování
VíceCZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené
Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VíceRozvoj služby Podporované zaměstnávání v Olomouckém kraji
SPOLU Olomouc Rozvoj služby Podporované zaměstnávání v Olomouckém kraji 1.1.2006 31.12.2007 Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Realizátor projektu: Agentura podporovaného
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011
Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VíceMODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov
MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně
VíceKA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,
VícePodpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika
VíceDěti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová
Děti s nižší úrovní rozumových schopností PhDr. Jarmila Burešová Úroveň rozumových schopností Mentální (intelektové) postižení Podstatné omezení O v intelektových schopnostech O v adaptivním chování (vyjádřeném
VíceS O C I Á L N Í R E H A B I L I T A C E
S O C I Á L N Í R E H A B I L I T A C E bydlení hospodaření finance volný čas samostatnost získání dovedností poradenství nácviky vztahy práce PRO KOHO TU JSME osoby, které vedou rizikový způsob života
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceProjekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.
Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů
VícePříloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD
Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP
VíceCírkevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence
Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VícePopis realizace poskytování sociálních služeb
Popis realizace poskytování sociálních služeb Název poskytovatele Druh služby Forma služby Název zařízení a místo poskytování Sociální služby Uherské Hradiště, p.o. sociálně terapeutické dílny ambulantní
VíceStandard č. 1. Cíle a způsob poskytování služby
Standard č. 1 Cíle a způsob poskytování služby Obsah 1 KRITERIUM 1a... 3 1.1 Poslání... 3 1.2 Cíle... 3 1.3 Zásady... 4 1.4 Okruhy osob... 4 1.5 Věková struktura:... 5 1.6 Podmínky pro poskytování služby...
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceSpolečné vzdělávání. Pavel Zikl.
Společné vzdělávání Pavel Zikl e-mail: pavel.zikl@uhk.cz 1 Základní pojmy Co je společné vzdělávání? Co znamenají pojmy inkluze a integrace? Jak se vyvíjelo vzdělávání žáků se SVP? 2 Žák se speciálními
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceKRIZOVÉ SITUACE VE ŠKOLE/VÝUCE. Mgr. Dagmar Drexlerová Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79
KRIZOVÉ SITUACE VE ŠKOLE/VÝUCE Mgr. Dagmar Drexlerová Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79 www.ssprool.cz Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu
VíceVýroční zpráva za rok 2003
Výroční zpráva za rok 2003 1. PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE AGENTURA PONDĚLÍ vznikla v lednu 2001 při ÚSP Horní Poustevna. Od 30. 7. 2001 je AGENTURA PONDĚLÍ zaregistrována jako občanské sdružení pod číslem jednacím
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceModel sociální služby Chráněné bydlení
Model sociální služby Chráněné bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceOpatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání
Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
VíceModel sociální služby Centrum denních služeb
Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceRestart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.
Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief
VíceVzdělávání osob se specifickými vzdělávacími potřebami a jejich následné zaměstnávání vhled
Vzděláním k úspěchu bez bariér Vzdělávání osob se specifickými vzdělávacími potřebami a jejich následné zaměstnávání vhled Jan Podola jpodo@rek.zcu.cz Projekt Vzděláním k úspěchu bez bariér reg. č. CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0003942
VíceZprávy. Praktické školy
Zprávy Praktické školy Dalšímu vzdělávání zdravotně znevýhodněných žáků s různou mírou mentální retardace slouží systém praktických škol. Tento systém vznikl na základě požadavku pedagogické praxe, která
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VícePlán práce výchovného poradce
SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VíceHomolová Kateřina Mikurdová Hana
BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,
VícePodpora neformálních pečovatelů
Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceCo je to ergoterapie?
Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových
VíceZákladní škola ŠKOLAMYŠL
Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceZákladní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529. Řád přijímacího řízení
Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529 Řád přijímacího řízení Datum: 22.1.2016 Vypracovala: Mgr. Danielková Drahomíra Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ
Harmonie, příspěvková organizace Krnov, Pod Cvilínem, Chářovská 785/85 PSČ 794 01 Pracoviště: Chráněné bydlení, P. Bezruče 141/4, 793 95 Město Albrechtice Pracoviště: Chráněné bydlení, Pod Hůrkou 754/26,
VícePodpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceProjekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.
Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 25.03.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 25.03.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 115 V Y H L Á Š K A ministerstva práce
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.
VíceMAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA CZ.03.2.60/0.0/0.0/16-052/0007786. Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 7 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...
VíceRole ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková
Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit
VíceTRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA
TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je
VíceSMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole
SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
Více14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...
VícePopis realizované služby sociálně terapeutické dílny
Popis realizované služby sociálně terapeutické dílny Poskytovaná sociální služba, cíle, cílová skupina a zásady poskytování ambulantní služby sociálně terapeutické dílny (dále jen STD ) Základní údaje
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2017/2018 vypracovala: Mgr.Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. 561/2004
VíceProgram 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD
Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním
VíceŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ. pro školní rok 2015/2016
ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ pro školní rok 2015/2016 ŘŠ-01-2015-2 IČO 7 0 8 3 1 4 3 2 Č.j. ZŠspecVM 40/2015 Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním,
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceOdbor sociálních služeb a sociální práce
Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,
VíceANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole Školní poradenské pracoviště Ředitel základní školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí výchovný
VíceCharakteristika předmětu
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR
MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo
VíceSOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce
SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.
VíceInformační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání
Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání IPS poskytuje informace o: - síti středních, vyšších odborných a vysokých škol v Praze a v celé ČR - možnostech uplatnění absolventů škol v
Více