PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem AKTUALIZACE 2010

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková sociální politika v rozvojových strategiích, komunitní rozvoj Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Bc. Jakub Calábek GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Jarmila Paciorková environmentální pilíř Ing. Ivana Foldynová environmentální pilíř Ing. Hana Bukáčková sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. arch. Jaroslav Sedlecký problémy k řešení v rámci ÚPD

3 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURU a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn a vyváženost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváženost pilířů Problémy k řešení Problémy v rámci ÚPD Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

4 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Použité zkratky Seznam zdrojů a použitá literatura Přílohy

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace

6 1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce

7 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Témata pilíře: Hospodářské podmínky Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Průběžný PROCES Sociální pilíř Výstupy SWOT analýza Problémy k řešení Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD - 7 -

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél Železné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou - 8 -

9 hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:- 2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní

10 Vodní režim Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Záplavové oblasti Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 1 Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

11 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy, Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami 0 Dopravní infrastruktura Dopravní obslužnost území Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic -1 Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená

12 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Špatná dopravní dostupnost, Dobrá dopravní dostupnost, -1 Socio-demografické podmínky Bydlení Rekreace Demosociální situace a sídelní struktura Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika Vývoj bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména 1 Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře 0 Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1 0 Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond, Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

13 Hospodářské podmínky Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Regionální ekonomika Trh práce Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity -1 Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Daňová výtěžnost Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

14 každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Z H S vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v severní části kraje v okrese. Je tvořen 23 obcemi, z toho mají 3 obce status města Chabařovice, Trmice a statutární město. Obrázek č : Mapa SO ORP

16 SO ORP má rozlohu 405 km 2. Nejrozsáhlejší obcí je zabírající téměř ha (23 % plochy ORP), dále mezi rozsáhlé obce patří Petrovice (13 % plochy), Libouchec a Řehlovice (obě nad 7 %). Naopak méně rozsáhlými obcemi jsou Ryjice, Přestanov, Habrovany, Dolní Zálezly a Tašov, které mají pod 1 % rozlohy ORP. Tabulka č : Výměra obcí SO ORP Obec Výměra (ha) Výměra (%) Dolní Zálezly 356,73 0,88 Habrovany 282,38 0,70 Homole u Panny 1177,82 2,91 Chabařovice 1693,53 4,19 Chlumec 1291,32 3,19 Chuderov 1529,11 3,78 Libouchec 2799,64 6,92 Malé Březno 1108,32 2,74 Malečov 2367,91 5,85 Petrovice 5172,84 12,79 Povrly 2552,44 6,31 Přestanov 201,98 0,50 Ryjice 157,30 0,39 Řehlovice 2794,20 6,91 Stebno 1101,45 2,72 Tašov 359,16 0,89 Telnice 988,72 2,44 Tisá 1252,09 3,09 Trmice 662,60 1, ,17 23,24 Velké Březno 810,39 2,00 Velké Chvojno 1715,79 4,24 Zubrnice 679,95 1,68 Celkem 40459,85 100,00 Zdroj: ÚAP,

17 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichž existují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Na území SO ORP byly vymezeny PÚR ČR 2008 následující. OB6 Rozvojová oblast ZÚR ÚK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB6 Rozvojová oblast, vymezené v PÚR 2008 územím ORP a ORP Teplice. Na území SO ORP zahrnuje OB6 katastrální území následujících obcí: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice,, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice. Pro správní obvod ORP vyplývají z návrhu ZÚR tyto úkoly pro územní plánování:

18 Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Podporovat kooperaci městských aglomerací a Teplic, při respektování autonomie obou sídel. V prostoru na jih od silnice I/13 vytvářet obě města integrující polyfunkční krajinu zahrnující: příměstskou rekreační oblast, obsahující rekultivaci a revitalizaci prostoru bývalého lomu Chabařovice, výhledový záměr upřesnění koridoru vysokorychlostní železniční trati (VRT) meziměstským prostorem Ústí n. L. - Teplice, přičemž je nutné sledovat možnost vazby VRT na železniční a dopravní uzel rozvojové oblasti. Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit v lokalitě Žďárek Libouchec. Řešit územní souvislosti výstavby nedokončeného úseku dálnice D8. Řešit přestavbu silničního napojení rozvojové oblasti na prostor Děčínská (silnice I/13 v úseku MÚK D8 Knínice Děčín). Chránit a rozvíjet rekreační zázemí městských aglomerací a Teplice v Krušných horách, zamezit případným hrozbám znehodnocení území nevhodnou výstavbou (např. parky větrných elektráren). Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Krušnými horami a Českým středohořím, koridor Labe s dominantami Střeliv a Větruše. Sledovat na území rozvojové oblasti možnosti zlepšení plavebních podmínek na Labi, při respektování hledisek ochrany krajiny a přírody. Usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Obnovit historická dopravní spojení přerušená těžbou uhlí mezi OB6 a specifickou oblastí SOB6 (např. Duchcov Bílina Most). Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území. Na území ORP vymezila PÚR ČR republikové rozvojové osy OS2 a OS7. OS2 Rozvojová osa Praha hranice ČR (-Dresden) OS7 Most Chomutov Karlovy Vary Cheb hranice ČR Pro správní obvod ORP vyplývají z návrhu zpřesnění uvedených os tyto úkoly pro územní plánování: Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu

19 Podporovat zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku, který se týká rozvojové osy, současně zajišťovat ochranu toku Labe a přilehlého území jako území mimořádné přírodní, krajinářské a kulturní hodnoty. Upřesňovat návrh a vytvářet územní podmínky pro realizaci protipovodňových opatření v ohrožených územích. Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. Řešit územní souvislosti těžby hnědého uhlí při respektování ÚEL (asanace, rekultivace, revitalizace území, obnova historické dopravní sítě apod.). Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). Chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. Na osy celorepublikového významu OS2 a OS8 navazuje rozvojová osa nadmístního významu NOS2 Děčín Čeká Kamenice (Velká Bukovina). Pro správní obvod ORP vyplývají z návrhu tyto úkoly pro územní plánování: Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní podmínky pro přestavbu silnice I/13 v úseku Děčín - MÚK D8 Knínice. Chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území

20 Obrázek č : OB6 Rozvojová oblast, rozvojové osy Zdroj: ZÚR ÚK, návrh, 2010, vlastní úprava Ve správním obvodu ORP nebyly vymezeny žádné specifické oblasti

21 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Podle regionálního geomorfologického členění leží zájmové území v soustavě III. Krušnohorská, podsestavě IIIB Podkrušnohorská, celku IIIB-5 České středohoří, je situováno v okrsku IIIB-5A-e Ústecké středohoří. Z geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti Českého středohoří. Předkvartérní podloží je budováno vulkanickými horninami terciéru a sedimentárními horninami svrchní křídy (santon, coniak). Vulkanické horniny jsou zastoupené vulkanickými brekciemi, redeponovanými pyroklastiky a alterovanými bazaltoidy. Při povrchu je zájmové území budováno sedimentárními horninami svrchnokřídového stáří (brezenským a merboltickým souvrstvím). Z litologického hlediska jsou zastoupeny pískovci a jílovci. Ústecké středohoří má ráz ploché hornatiny až členité vrchoviny na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe, tvořeno je třetihorními vulkanity (převážně čediči) povrchových a podpovrchových těles, méně svrchnoturonskými až koniackými slínovci a pískovci. Jedná se o destruovaný neovulkanický reliéf se zbytky sopečného zarovnaného povrchu, strukturními plošinami, hřbety a výraznými kuželovitými a kupovitými suky s tvary zvětrávání a odnosu horniny s četnými sesuvy. Labské údolí je rozbrázděno hlubokými údolími potoků. S geologickým podložím souvisí faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP převažuje nízké radonové riziko. Těžba nerostných surovin Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem detrit, hnědé uhlí a xylit těžený zejména v Chabařovicích (lokalita Chabařovice lom), hnědé uhlí v lokalitě Modlany hlubina, Varvažov-Gustav 1 (obec Chlumec, Telnice a ), Modlany-hlubina (obec Přestanov). Mimo to je zde surovinou trachyt v lokalitě Lhota pod Pannou (obec Homole u Panny), Řetouň (obec Malčov) a čedič v lokalitě Radešín (obec Chuderov), Libouchovec-Chvojno (obec Libouchovec), Řetouň-Řetouňský vrch (obec Malečov), Mírov-Ryjice (obec Povrly), Lochočice-Rovný (obec Řehlovice), Libouchovec- Chvojno (obec Velké Chvojno). Ložisko s bazanitem je v lokalitě Chvalov v obci Stebno. Na území SO ORP byly vymezeny dobývací prostory a ložiska nerostných surovin. Jejich výskyt a rozsah v jednotlivých obcích je vymezen v tabulkách A1 a A2 v příloze. Na následujícím obrázku jsou znázorněny graficky místa s těžbou nerostných surovin (dobývací prostor, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území)

22 Obrázek č : Těžba nerostných surovin Území SO ORP je dobývací prostor na území 5 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce (lokality Libochovany I, Chabařovice a Stříbrníky) a Chabařovice (lokalita Chabařovice - 744,8 ha). Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Malečov, Petrovice, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Telnice, Tisá, Trmice,, Velké Březno a Velké Chvojno

23 V tabulce A3 v příloze jsou uvedena poddolovaná území dle jednotlivých obcí včetně vymezené plochy jednotlivých lokalit a jejich umístění v obcích. Na obrázku jsou znázorněna poddolovaná území. Vyskytuje se řada sesuvných míst (potenciálních, aktivních). Na osmi místech jsou vymezena sesuvná území aktivní (obec Dolní Zázelzly, Chabařovice, Chlumec, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Stehno a ), na dalších lokalitách jsou vymezeny lokality potencionálních sesuvných míst (obce Zálezly, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouche, Malé Březno, Malečov, Povrly, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Trmice,, Velké Březno, Velké Chvojno a Zubrnice). Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č :Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Obec Aktivita Plocha (ha) Dolní Zálezly aktiv Dolní Zálezly poten Homole u Panny poten Chabařovice aktiv 2.63 Chabařovice poten Chlumec aktiv 1.15 Chlumec poten 2.22 Chuderov poten 0.12 Libouchec poten Malé Březno poten Malečov poten Povrly aktiv Povrly poten Povrly stabi Ryjice aktiv Ryjice poten Řehlovice aktiv 0.22 Řehlovice poten Řehlovice stabi Stebno aktiv 1.67 Stebno poten 6.60 Tašov poten Telnice pohřb Telnice poten 9.79 Trmice poten 4.92 Trmice stabi aktiv poten stabi Velké Březno poten Velké Chvojno poten 0.70 Zubrnice poten Zdroj: ÚAP,

24 Stará důlní díla jsou zakreslena na obrázku 3.1.2, plošně významně zasahují obce Chabařovice (370,74 ha) a (425,77 ha), na území obce Trmice je 8,31 ha. Stará důlní díla jsou na území 7 obcí. Tabulka č : Vymezení lokalit se starými důlními díly v SO ORP Obec Plocha (ha) Počet Typ Chabařovice 21 bod Chabařovice polygon Chlumec 6 bod Malečov 2 bod Řehlovice 5 bod Telnice 21 bod Trmice 6 bod Trmice 8.31 polygon 12 bod polygon Zdroj: ÚAP,

25 Obrázek č : Sesuvné a poddolované oblasti

26 Indikátory Obec PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Ložiska nerostných surovin Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Surovinové zdroje - detrit, hnědé uhlí a xylit Existence dobývacích prostorů. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těžbou. Sanace starých ekologických zátěží. Další využití ložisek nerostných surovin. SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží omezení využití území stará důlní díla. Větší rozsah sesuvných území aktivních a potenciálních. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží

27 Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Ačkoliv těžba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního režimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích

28 3.2 Vodní režim Město leží na soutoku Labe s Bílinou, které jsou současně nejvýznamnějšími toky na území města. Podle Hazdrové (1980) je plocha povodí Labe, měřeno k profilu v hydrologické stanici, ,93 km 2, specifický odtok 5,97 l/s.km 2. Průměrný dlouhodobý průtok na profilu Bíliny (V-2) činí 7,61 m 3 /s (Sedláček, 1996). Dalšími významnějšími vodními toky jsou Klíšský potok, Ždírnický potok a Neštěmický potok. Řeka Bílina patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v České republice. Labe je na základě hodnocení ukazatelů znečištění za rok 2006 hodnoceno ve III. třídě jakosti (znečištěná voda) a z hlediska mikrobiologických a biologických ukazatelů již ve II. třídě jakosti (mírné znečištění). Přítoky Labe na Ústecku: Tlučeňský potok vtéká do Labe v Sebuzíně, Rytina pod Sebuzínem, Němčí nebo Němčický potok mezi Sebuzínem a Brnou, Průčelský potok v Brné, Novoveský potok pod Střekovem, Kojetický potok v Olšinkách, Budovský potok nad Svádovem mizí před vtokem do Labe, Bahniště ve Svádově, Olešnický potok pod Valtířovem, Homolský potok ve Velkém Březně, Luční potok v Malém Březně. S Lužeckým potokem na protějším břehu tvoří s Labem vodní kříž, takže se mu také v minulosti říkalo Křížový, Dubický potok do Labe vtéká nad Dolními Zálezly, Moravanský potok v Dolních Zálezlech, Podlešínský potok ve Vaňově, Bílina v, Stříbrnický potok v, Pekelský potok v Krásném Březně, Neštěmický potok v Neštěmicích, Blanský potok v Mojžíři, Kamenný potok v Mojžíři, Lužecký potok v Povrlech. Bílina je největším přítokem Labe, na Ústecku vyhloubila údolí v Teplickém středohoří a do Labe se vlévá v pod Větruší. Přítoky Bíliny na Ústecku - Řehlovický potok v Řehlovicích, Radejčínský potok ve Stadicích, Újezdský potok v Trmicích, Ždírnický potok pod Trmicemi, Klíšský potok v. Vymezení povodí vodních toků na území SO ORP ukazuje následující obrázek. Malá část OPR Ústí nad Labem zasahuje CHOPAV Krušné Hory

29 Obrázek č : Situace CHOPAV

30 Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP ukazuje následující tabulka. Tabulka č : Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Obec Chráněná území přirozené akumulace vod (ha) Chlumec Libouchec Petrovice Přestanov Telnice Tisá Celkem ORP Zdroj: ÚAP, Na území SO ORP není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa. Záplavová území Velká část města náleží k záplavovému území obou řek (Labe, Bílina), což vyvolává nároky na budování protipovodňových opatření k ochraně majetku města, jeho obyvatel i dopravní infrastruktury se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Dvě největší povodně ohrožovaly město v roce 2002 (katastrofální povodně na území většiny českých krajů) a dále také na přelomu března a dubna 2006, kdy město zasáhla druhá největší povodeň od roku Kulminace hladiny na cca 9 metrech však byla podstatně nižší než dosažených téměř 12 m v roce Následující obrázek ukazuje vymezené záplavové území a aktivní zónu záplavového území

31 Obrázek č : Záplavové oblasti PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území pěti obcí). Celková výměra záplavového území je 768,89 ha, což činí 1,90 % celého území ORP. Největší podíl tvoří záplavové území na území obce (Q ha) a na území obce Povrly (Q100 87,99 ha) a Velké Březno (Q100 82,15 ha). Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí (Dolní Zálezly, Malé Březno, Povrly, Ústí nad Labem a Velké Březno). Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí

32 Tabulka č : Záplavové území Obec Tok Kategorie Plocha (ha) Dolní Zálezly Labe Q Malé Březno Labe Q Povrly Labe Q Labe Q Velké Březno Labe Q Dolní Zálezly Labe Q Malé Březno Labe Q Povrly Labe Q Labe Q Velké Březno Labe Q Zdroj: ÚAP, Tabulka č : Hodnoty pro celé ORP Kategorie Plocha (ha) Plocha (%) Q Q Zdroj: ÚAP, Vymezení plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany v délce na území ORP udává tabulka A4 a A5 v příloze. Pro obec Řehlovice a jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany a v obci Řehlovice je realizována plocha k rozlivu povodně

33 Indikátory Obec Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Podtémata Záplavové oblasti Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n.l Další jevy a komentáře

34 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Malá část území vymezená jako CHOPAV. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Relativně vysoké znečištění vodních toků (průmysl). Přetrvávající nízká kvalita vody v řece Bílině, znečištění v řece Labi. HROZBY Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Přijmout preventivní protipovodňová opatření. Riziko povodní vyvolává potřebu řady opatření technického charakteru Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Problémy k řešení v rámci územního plánování Potřeba zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatické změny. Nutnost hospodárného využívání vodních zdrojů v území. Nutnost lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků

35 3.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je v průběžně sledována a zveřejňována. Základní škodlivinou je oxid siřičitý, v posledních letech narůstá podíl oxidů dusíku. Kvalita ovzduší je ovlivněna zejména stacionárními zdroji a to nejen v, ale i stacionárními zdroji v okolí. Na území města a v jeho blízkém okolí jsou evidovány čtyři zvláště velké zdroje znečištění ovzduší: Teplárna Ústí n. L. a.s., Cinergetika Ústí n. L. a.s., Spolchemie a Paroplynový cyklus Teplárny Ústí n. Labem. Spolchemie produkovala v roce t emisí. Dále bylo evidováno šest velkých zdrojů (Silchem s.r.o., Cheva s.r.o., Masarykova nemocnice kotelna Bukov, Van Leer Obaly a.s., Severočeská armaturka a.s. a Chemofarma a.s.), 81 středních zdrojů a 210 malých zdrojů znečištění ovzduší (stav k roku 2001). Na území bývalého okresu bylo evidováno dalších pět významných zdrojů znečištění ovzduší. Významné zdroje emisí v kraji představují elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Největší znečišťovatelé, vyjma některých výše uvedených, jsou: Elektrárny Prunéřov 1 a 2, Elektrárna Ledvice, Teplárna Komořany, Elektrárna Tušimice, Elektrárna Počerady, Chemopetrol Litvínov. Na území ORP platí zpracovaná Aktualizace Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Území pod správou Stavebního úřadu Magistrátu města je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č.2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 13,7 % území (jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007) s překročením imisního limitu pro roční průměr NO 2 na 0,7 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku Celková imisní situace v se z dlouhodobého hlediska zlepšuje a to zejména z hlediska imisí SO 2 a prašnosti. Zlepšování emisní situace u imisí NO x je situace složitější. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněž způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP. Následující obrázek vymezuje provozovny ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2007)

36 Obrázek č : Provozovny ohlašovatelů IRZ Zdroj: http//:geoportal.cenia.cz Na celém (100 %) území ORP dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším

37 Obrázek č : Situace území se starými zátěžemi a kontaminovanými plochami Zdroj: http//:geoportal.cenia.cz Na území 20 obcí se nachází celkem 81 skládek. Tabulka A6 v příloze ukazuje ekologická rizika na území ORP. Následující obrázek ukazuje umístění objektů s nebezpečnými látkami, zdroje znečišťování, ekologická rizika a skládky

38 Obrázek č : Hygiena životního prostředí Ostatní negativní faktory v území Odpady Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu

39 Město leží v kraji, charakteristickém nadprůměrnou produkcí odpadu. Objem odpadu vyprodukovaného na 1 obyvatele byl (2004) nejvyšší ze všech krajů v ČR (více než 6 tun odpadu na obyvatele). Výrazný podíl na tom má především produkce průmyslových odpadů. Ta však v poslední době stále klesá, neboť velká část vedlejších energetických produktů byla certifikována a je ukládána jako výplňový materiál pro rekultivaci dolů. Řešení situace při nakládání s komunálním odpadem (náklady, požadavky POH) vyžaduje hledání řešení, například ve formě výstavby regionálního střediska na mechanicko-biologické zpracování komunálního odpadu. Významným krokem, omezujícím vznik odpadů, je další rozvoj separovaného sběru odpadů, včetně jeho podpory zahušťováním sítě sběrných nádob, výstavbou dalších sběrných dvorů apod. Významným jevem je výrazné snižování množství nebezpečného odpadu pokles oproti roku 2003 na cca 60 %. Výrazný pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení, přičemž elektroodpad tvoří asi 50 % skupiny nebezpečných odpadů. Na území ORP se nachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním v obci Trmice je situována spalovna. Skládka průmyslových odpadů Všebořice na ploše 49,2 ha je v a chemická skládka v Chabařovicích (Spolchemie, s.r.o.). Chemické látky Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Všechny jsou umístěny na území. Tabulka č : Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Obec Objekt Zdroj: ÚAP, Linde Technoplyn a.s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu Setuza a.s

40 Indikátory Podtémata Staré zátěže, Hygiena kontaminované Obec životního Kvalita plochy, prostředí Ostatní rizika a komentáře ovzduší nakládání s odpadem (skládky) Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L

41 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území dochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů V provozu je spalovna odpadů a zabezpečená skládka odpadů. PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). SLABÉ STRÁNKY Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Problémy k řešení v rámci územního plánování Znečištění ovzduší je největším problémem životního prostředí na ORP. Přetrvávajícím problémem je spalování tuhých paliv v domácích topeništích a nárůst intenzity dopravy přinášející zvyšování jejího podílu na koncentracích škodlivin Zpracování místního programu ke zlepšení kvality ovzduší. Řešení/asanace starých zátěží a kontaminovaných ploch. Nutné je nákladné řešení materiálového využívání komunálních odpadů výstavbou střediska mechanicko-bilogického zpracování odpadů. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje postupné. Důraz na vytváření územně plánovácích podmínek k dosažení ekologické stability

42 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek ORP leží na styku tří geomorfologických jednotek, a to východní části Chabařovické pánve, severní části Litoměřického středohoří a Ústeckého středohoří (většina města). Ústecké středohoří tvoří zajímavé partie ploché hornatiny na levém břehu průlomového údolí Labe, zaříznuté do Českého středohoří hlubokým kaňonem. Tato skutečnost s sebou přináší také negativní jevy ve formě sesuvů a skalních řícení. Přes obecné vnímání Ústeckého kraje jako území se silně poškozeným životním prostředím, představuje okolí města i v celorepublikovém pohledu cenný segment s řadou přírodních hodnot. Tato situace ovšem také znamená, že ochrana přírody a krajiny, zejména zachování biodiverzity, krajinných struktur, vodního režimu a také regenerace urbanizované krajiny je důležitou součástí rozvoje území. V Generelu ekologické stability krajiny okresu (Fridrich, 2000) je uvedeno podrobné mapování aktuálního stavu krajiny s cílem zachytit stav pozemků z hlediska jejich ekologického významu. S generelem byl sladěn územní plán města a výsledek slouží mimo jiné jako podklad pro kvalifikované rozhodování na základě znalostí zájmových ploch ochrany přírody. Tyto významné plochy, zejména zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, lokality s výskytem ohrožených druhů a přírodních společenstev atd., byly zahrnuty jako stavební prvky územního systému ekologické stability krajiny - ÚSES (biocentra, interakční prvky, součásti biokoridorů atd.), který je navržen na základě výběru charakteristických prvků se zaměřením na maximální využití stávajících biotopů a jejich doplnění a propojení trasami biokoridorů. Územím města (údolím Labe) prochází nadregionální biokoridor K10 a spolu s koridorem K4 (propojujícím v severní části města údolí Labe se svahy Krušných hor) tvoří jejich ochranné zóny většinu plochy města. Oba biokoridory jsou součástí evropské ekologické sítě. V průchodu centrem města je však údolní biokoridor přerušen a není funkční. Regionální biocentrum ÚSES tvoří Mariánská skála. Část ORP je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Z vyhlášených maloplodých zvláště chráněných území (ZCHÚ) leží na území ORP Vrkoč (NPR v k. ú. Vaňov), kterou tvoří čedičové skalisko s přilehlou skalnatou roklí a vodopádem. Další maloplošnou ZCHÚ je Sluneční stráň (PR v k. ú. Brná), tvořená skalnatým svahem údolí Labe nad Brnou. Předmětem ochrany jsou xerotermní společenstva. Na území SO ORP nezasahuje biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP se nachází řada zvlášť chráněných lokalit. Je zde Chráněná krajinná oblast České středohoří a Labské pískovce. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující východní část ORP

43 Tabulka č : CHKO na území ORP Kategorie a Rozloha Vyhlášeno název (celkem) CHKO České středohoří CHKO Labské pískovce Zdroj: ÚAP, ha ha 1972 Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. K vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce došlo v roce 1972 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých lesů i kulturních památek, především pak lidové architektury. Na části její plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, takže v současné době se CHKO Labské pískovce rozkládá na 245 km 2. Labské pískovce jsou jedinečné rozsáhlými lesy i poměrně relativním klidem. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Počátkem minulého století byl zde a především v Lužických horách vysazen kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys. V Labi žije na čtyřicet druhů ryb, které se zde přirozeně rozmnožují, a v labském údolí se po mnoha letech opět objevil bobr. České středohoří patří mezi oblasti, které se svým charakterem vymykají ostatním územím v České republice. Toto nesmírně členité, výškově značně diferencované pohoří formovala z větší části sopečná činnost. Bývalé sopky se zvedají poměrně prudce a do značné výšky prakticky od břehů Labe a jejich typické homolovité tvary vytvářejí panorama, které je v české krajině nezaměnitelné. Labské pískovce zasahují na území Ústecka jen nepatrně západním okrajem. Svým významem však tyto partie zaujímají dost zásadní postavení. CHKO Labské pískovce je vyhledávaným rekreačním územím. Z Ústecka do této oblasti spadá Tisá s okolím, Libouchec a Petrovice. V jejich době bylo Švýcarsko pokládáno za vzor ideální přírodní krajiny, jak to odpovídalo představám období romantismu. Labské pískovce na Ústecku nepřesahují výšku cca 625 m a nemají na Ústecku žádný význačný vrchol. Na území ORP je dále registrováno několik přírodně cenných lokalit. Jedná se o Mariánskou skálu výrazný skalnatý svah průlomu Labe v intravilánu města s pestrou xerotermní vegetací a přilehlou zelení na temeni. Registrovány jsou významné krajinné prvky - Prameniště v ulici Na Louži rybníček v intravilánu města s populací prustky obecné, zámecký park v Krásném Březně starý udržovaný zámecký park s autochtonními dřevinami., slepá ramena ve Svádově mokřady slepých ramen a tůní kolem Labe, které jsou biotopem bobra evropského, fragmenty přirozené mokřadní květeny, štěrkové náplavy Labe na území města jsou mimo jiné i lokalitou kriticky ohroženého druhu drobnokvětu pobřežního, který se jinak nalézá jen na několika lokalitách mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Následující tabulka vymezuje rozsah významných krajinných prvků a chráněné krajinné oblasti

44 Tabulka č : Rozsah významných krajinných prvků a CHKO Obec Významný krajinný VKP ze zák. Plocha CHKO prvek registrovaný č.114/1992 Sb. (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovic e Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice celkem Zdroj: ÚAP, V příloze tabulka A7 vymezuje registrované krajinné prvky a tabulka A8 vymezuje významné krajinné prvky vymezené dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění platných předpisů. Evropsky významné lokality Na území ORP se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA 2000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Následující tabulka vymezuje rozsah území evropsky významných lokalit (EVL) a ptačí oblasti (PO)

45 Tabulka č : Rozsah evropsky významných lokalit a ptačí oblasti Natura EVL Natura PO Obec Plocha (ha) (ha) (%) (ha) (%) Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice celkem Zdroj: ÚAP, Následující obrázek vymezuje plochy zařazené do soustavy Natura

46 Obrázek č : NATURA 2000 PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území ORP se nacházejí evropsky významné lokality Strádovský rybník, Východní Krušnohoří, Libouchecké rybníky, Babinské rybníky, Holý vrch u Hlinné a Olšový potok

47 Tabulka č : Evropsky významné lokality Obec Lokalita Plocha (ha) Dolní Zálezly Homole u Panny Chlumec Strádovský rybník 3.58 Chlumec Východní Krušnohoří Libouchec Libouchecké bučiny Libouchec Východní Krušnohoří Malé Březno Malečov Malečov Babinské louky Malečov Holý vrch u Hlinné 0.13 Petrovice Olšový potok Petrovice Východní Krušnohoří Povrly Přestanov Strádovský rybník 0.21 Přestanov Východní Krušnohoří Ryjice Řehlovice Stebno Telnice Východní Krušnohoří Tisá Libouchecké bučiny Tisá Olšový potok Tisá Východní Krušnohoří Velké Březno Zubrnice Zdroj: ÚAP, V ORP se nachází ptačí oblast Labské pískovce a Východní Krušné hory. Tabulka č : Ptačí oblast Obec Lokalita Plocha (ha) Libouchec Labské pískovce Libouchec Východní Krušné hory Petrovice Labské pískovce Petrovice Východní Krušné hory Telnice Východní Krušné hory Tisá Labské pískovce Tisá Východní Krušné hory Zdroj: ÚAP, Obecně chráněná území přírody a krajiny - ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor

48 přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Výměra prvků ÚSES dle jednotlivých obcí je uvedena v tabulce A9 v příloze. Grafické znázornění tahů územních systémů ekologické stability jsou zřejmé z následujícího grafického znázornění. Obrázek č : ÚSES Pro posuzování stavu krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále též KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území ORP KES 3,

49 Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP jsou uvedeny v tabulce A 10 v příloze (srovnání vývoje rok 1999, 2007 a 2009). Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Podle hodnoty KES rozlišujeme 3 krajinné typy: krajina zcela přeměněná člověkem (KES do 0,3 krajina nestabilní, KES 0,4-0,8 krajina málo stabilní); krajina intermediální (KES 0,9-2,9 krajina mírně stabilní, běžná kulturní krajina, technické prvky jsou v souladu s přírodními prvky); krajina relativně přírodní (KES 3-6,2 krajina stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze přírodních prvků). Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L

50 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (CHKO, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES biocentra, biokoridory) SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Jednoznačné vymezení chráněných území v území Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro a v ÚPD jednotlivých obcí. ochranu přírody a krajiny Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Povolování výstavby ve volné krajině (mimo nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného fungování (vymezení přesných tras zejména rázu výstavbou nevhodných staveb. biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně Možné ohrožení přírodně cenných hodnot ve zlepšení systému monitorování území. městě a jeho okolí při rozvoji města, Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Problémy k řešení v rámci územního plánování Ohrožení biotopů při řece Labi výstavbou vodních stupňů Průběžné sledovaní a aktualizace prvků ÚSES v podrobnosti příslušného stupně ÚPD redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Minimalizace negativních dopadů rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby a doplnění infrastruktury v rámci vymezení nadmístní rozvojové osy na ekologicky cenné lokality. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během územního řízení

51 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Půdy ve zdejším území jsou podmíněny genetickým vývojem, jenž byl ovlivněn geologickou stavbou, morfologickou situací, klimatem i vegetačním krytem. Z hlediska pedologického převažují v zájmové oblasti kambizemě (hnědé půdy) eutrofní, severněji i modální, jedná se převážně o písčitohlinité půdy. Pro zemědělce mají střední kvalitu. Jsou dobrým substrátem pro les. Zvláštní skupinu tvoří lokálně se vyskytující antropogenní půdy, devastované stavební činností, navážkami odpadů, příp. drobnou těžbou. Podmínky pro zemědělskou produkci jsou v regionu méně příznivé, jelikož jeho značná část je tvořena hornatým terénem a rozsáhlá území jsou využívána k průmyslové a těžební činnosti. Orná půda SO ORP činí 5 032,8 ha, což je 12,5 % z celkové výměry. Největší podíl orné půdy se nachází v obcích Habrovany (47 %) a Řehlovice (33 %), naopak orná půda je nejméně zastoupena v obcích Tašov, Ryjice a Zubrnice, které mají do 1 % z plochy území. V období došlo k největšímu rozšíření orné půdy v obci Telnice (o 18 %), naopak k poklesu rozlohy orné půdy došlo v obci Chuderov (o 8 %). Stagnace orné půdy nastala v 5 obcích (Dolní Zálezly, Malé Březno, Ryjice, Tašov a Zubrnice). Následující tabulka ukazuje rozčlenění ploch orné půdy dle jednotlivých obcí v období Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP v období Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Dolní Zálezly 3,84 3,84 1,07 1, Habrovany 133,21 133,24 47,2 47,22 0,03 0,03 Homole u Panny 19,38 19,36 1,65 1,65-0,01-0,07 Chabařovice 462,93 462,89 27,41 27,41-0,03-0,01 Chlumec 246,49 245,49 19,14 19, ,41 Chuderov 343,09 314,94 22,36 20,52-28,15-8,21 Libouchec 264,74 264,76 9,45 9,45 0,02 0,01 Malé Březno 13,19 13,19 1,19 1, Malečov 81,96 80,27 3,46 3,39-1,69-2,06 Petrovice 851,03 845,51 16,26 16,52-5,52-0,65 Povrly 43,42 43,39 1,7 1,7-0,03-0,07 Ryjice 0,41 0,41 0,26 0, Řehlovice 915,27 915,06 32,73 32,72-0,21-0,02 Stebno 225,89 225,76 20,63 20,62-0,13-0,06 Tašov 0,76 0,76 0,21 0, Telnice 30,7 36,23 3,1 3,21 5,52 17,98 Tisá 37,58 37,51 3,17 3,16-0,07-0,18 Trmice 118,3 113,02 17,76 16,97-5,28-4,46 870,39 839,34 9,26 8,93-31,06-3,57 Velké Březno 67,2 66,94 8,29 8,26-0,25-0,37 Velké Chvojno 382,09 367,75 22,3 21,47-14,34-3,75 Zubrnice 3,08 3,08 0,46 0, SO ORP Ústí nad Labem 5115,0 5032,8 12,7 12,5-82,2-1,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 *

52 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní majetek tvoří nesouvislé lesní pozemky, které jsou navzájem promíseny s lesy jiných vlastníků. Z důvodu především geomorfologických podmínek zaujímají hospodářské lesy plochu pouze 16 %, lesy ochranné a lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů 41 %, lesy příměstské tvoří 24 % a zbylých 19 % tvoří lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Druhová skladba v městských lesích je velmi rozmanitá a převládá zde dub s podílem 45 %, dále následují další listnaté dřeviny. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen ve 4 % smrk. Významnější úlohu než zemědělství hraje lesnictví (31,7 % území je lesní půda). Majoritním vlastníkem lesů je stát, na druhém místě figurují obce, dále se řadí soukromí vlastníci. Významné je poškození lesů průmyslovými exhalacemi. Mezi nejvíce zalesněné obce patří Telnice, Tašov, Tisá, Malé Březno, Velké Březno, mezi méně zalesnění obce se řadí Chabařovice, Velké Chvojno a Dolní Zálezly. Největší růst lesní půdy nastal v obcích Telnice a Řehlovice, naopak výraznější pokles nastal v obci Petrovice. Následující tabulka ukazuje rozčlenění ploch půdy určené k plnění funkce lesa dle jednotlivých obcí

53 Tabulka č : Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Dolní Zálezly 74,53 74,53 20,87 20, Habrovany 36,41 36,38 12,9 12,89-0,03-0,07 Homole u Panny 444,27 444,27 37,8 37,8 0 0 Chabařovice 47,1 49,67 2,79 2,94 2,56 5,44 Chlumec 519,64 519,64 40,35 40, Chuderov 387,87 387,84 25,27 25,27-0,03-0,01 Libouchec 1093, ,27 39,05 39,08 1,52 0,14 Malé Březno 573,97 573,97 51,87 51, Malečov 1029, ,03 43,45 43,61 3,71 0,36 Petrovice 1346, ,69 25,73 24,41-97,13-7,21 Povrly 934,82 934,82 36,56 36, Ryjice 57,01 57,01 35,79 35, Řehlovice 748,57 852,44 26,76 30,48 103,88 13,88 Stebno 330,68 330,68 30,2 30,2 0 0 Tašov 215,32 215,32 59,79 59, Telnice 737,12 853,95 74,44 75,57 116,82 15,85 Tisá 701,71 701,71 59,18 59, Trmice 166,41 166,41 24,98 24, Ústí nad Labem 2422,3 2422,51 25,78 25,78 0,21 0,01 Velké Březno 420,39 420,39 51,85 51, Velké Chvojno 175,55 175,55 10,25 10, Zubrnice 181,89 181,89 26,98 26, SO ORP Ústí nad Labem 12645, ,0 31,4 31,7 131,5 1,0 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 *

54 Obrázek č : Lesy PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o

55 Indikátory Obec PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Podtémata Míra zalesnění a kvalita lesů Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Nevhodná druhová skladba lesních porostů. HROZBY Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnožení zvěře. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi

56 Problémy k řešení v rámci územního plánování Minimalizace zásahů do lesních porostů v rámci ÚPD při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizace negativních dopadů na chránění hodnoty prostředí v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních aktivit ve specifické oblasti České středohoří

57 4 Sociální pilíř 4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Technická infrastruktura SO ORP je znázorněna na obrázku

58 Obrázek č : Kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP pro rok

59 Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno následující pokrytí obcí vodovodem: Dolní Zálezly (100%), Habrovany (70%), Homole u Panny (90%), Chabařovice (100%), Chlumec (100%), Chuderov (100%), Malé Březno (100%), Malečov (60%), Petrovice (70%), Povrly (95%), Přestanov (100%), Ryjice (95%), Řehlovice (90%), Stebno (100%), Tašov (100 %), Telnice (97%), Tisá (90%), (100%), Velké Březno (100%), Velké Chvojno (100%) a Zubnice (100%). U obcí Libouchec, Trnice, není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje obrázek Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP, které mají ČOV jsou obce Homole u Panny, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Přestanov, Řehlovice, Tisá, Trnice, a Velké Březno. Jednotná kanalizace je zavedena v 15 obcích. Konkrétně se jedná o obec Dolní Zálezly, Homole u Panny, Chlumec, Chrabařovice, Libouchec, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Tisá, Trnice, a Velké Březno. Dále bylo zjištěno, že obce Malečov a Petrovice kanalizaci mají, ale je zavedena pouze na velmi malé části území, proto není na mapě znázorněna. V rámci SO ORP je 8 obcí bez jednotné kanalizace. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Chuderov, Tašov a Telnice. Další obcí bez kanalizace je obec Malé Březno, která má pouze dešťovou kanalizaci a pokrytí pouze 30%. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že existuje řada obcí, které nemají jednotnou kanalizaci, ale v budoucnu ji mají v plánu vybudovat. Mezi ně patří obec Stebno, Velké Chvojno a Zubrnice

60 Obrázek č : Kanalizace v SO ORP pro rok

61 Zásobování plynem PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci SO ORP je plynem zásobováno 14 obcí z 23 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Dolní Zálezly, Chlumec, Ryjice, Tašov, a Velké Březno. Telnice je pokryta z 80 %, Povrly ze 75 %, Libouchec a Malečov ze 70 %. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Chrabařovice (cca. 60 %), Chuderov (50 %), Přestanov (10 %) a Trnice (30%). Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 9. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Homole u Panny, Petrovice, Tisá a Zubrnice. Obce Malé Březno, Řehlovice, Stebno a Velké Chvojno také plynofikaci zavedenou nemají, i když přes jejich území vede. Zásobování teplem V ORP je potřeba tepla pokryta převážně ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (75%) dodávaného společností Teplárna, a.s. a zbytek je pokryt z místních zdrojů. Společnost Tepelné hospodářství města s.r.o. (THMÚ) poskytuje služby v oblasti dodávek tepla a teplé vody pro objekty na území města Ústí n. L. a v obci Povrly. Služby v této oblasti zajišťuje pro přibližně bytů a pro nebytové objekty jako jsou školy, obchodní centra, zdravotní střediska, penziony, domovy důchodců apod. Pro výkon své činnosti THMÚ spravuje a obsluhuje energetická zařízení 253 výměníkových stanic, 14 plynových kotelen a k tomu příslušné sítě tepelných rozvodů. Do dalších 27 stanic zajišťuje dodávky páry a horké vody. Dodávky tepla jsou uskutečňovány teplovodním čtyřtrubkovým i dvoutrubkovým systémem. Dalším dodavatelem tepla je společnost CENTROPOL ENERGY, a. s. Tato společnost vyrábí tepelnou a elektrickou energii, provádí distribuci tepla a elektrické energie. Zajišťuje komplexní dodávky energií jak komunální sféře (obce, školy, zdravotnictví atd.), tak i podnikové sféře (průmysloví producenti). Zásobování elektrickou energií Ve většině obcí v rámci SO ORP se v žádné obci nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku

62 Obrázek č : Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ústí nad Labem pro rok

63 Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Vodovod Kanalizace El. Vedení Plynovod Obec Hodnocení (km) (km) (km) (km) Dolní Zálezly A A A A 2 Habrovany A N A N 0 Homole u Panny A A A N 1 Chabařovice A A A A 2 Chlumec A A A A 2 Chuderov A N A A 1 Libouchec A A A A 2 Malé Březno A N A N 0 Malečov A A A A 2 Petrovice A A A N 1 Povrly A A A A 2 Přestanov A A A A 2 Ryjice A A A A 2 Řehlovice A A A N 1 Stebno A N A N 0 Tašov A N A A 1 Telnice A N A A 1 Tisá A A A N 1 Trmice A A A A 2 A A A A 2 Velké Březno A A A A 2 Velké Chvojno A N A N 0 Zubrnice A N A N 0 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1..1x A 0..2x A 1..3x A 2..4x A (obec s kompletním vybavením)

64 Indikátory Obec Veřejná technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Podtéma Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem Další jevy a komentáře

65 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovodu - Absence jednotné kanalizace v obci Habrovany, elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Ústí nad Chuderov, Malé Březno, Stebno, Tašov, Telnice, Labem. Velké Chvojno, Zubrnice. Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV v obcích Dolní 100 % pokrytí obcí vodovodní sítí. Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Chuderov, Malé Březno, Povrly, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Problematická situace v odkanalizování a v napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou čištění odpadních vod. energií. Zároveň dostatečné zásobování teplem. Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Nedostatečné tempo budování a intenzifikace, její spolehlivost a omezovat ztráty kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. složek životního prostředí. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v Zhoršující se stav vodovodů a kanalizací obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny. Využití dotací z programů EU na výstavbu a Nepříznivým jevem je v souvislosti se rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení zdražováním energií návrat řady domácností k obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou tuhým palivům Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu. Problémy k řešení v rámci územního plánování Aktualizace územních plánů v obcích, které ještě nemají vytvořeny územně plánovací podmínky pro čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Jedná se o obce Dolní Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Chuderov, Malé Březno, Povrly, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v obci Habrovany, Chuderov, Malé Březno, Stebno, Tašov, Telnice, Velké Chvojno, Zubrnice

66 4.2 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Ústí nad Labem byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností (2008) a především ÚAP Ústeckého kraje V závěru zpracování pak byl využit návrh Zásad udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (2010). V rámci analýzy byly dále využity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu a republikového významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha Břeclav Bratislava - Budapešť - Istanbul, jenž prochází územím SO ORP. Obrázek č :Transevropské multimodální koridory (TEMMK) Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

67 Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní železniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7. Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP prochází koridor dálnice D8. Její cílový stav dle ÚAP UK (2009) znázorňuje obrázek B1 v příloze. Stávající silniční síť na území SO ORP Dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy Základní silniční síť na území SO ORP je tvořena sítí následujících komunikací: D8 (E55) Řehlákovice - hranice ČR, R 63 Bystřany (I/8) hranice ÚK Řehlákovice (D8), I/13 (E442) Karlovy Vary Most Teplice Děčín - Liberec, I/30 Lovosice (D8 km48) - (I/62) - Chlumec (I/13), I/62 (I/30) Děčín (I/13) Hřensko (Německo) SO ORP a krajské město jako takové mají zajištěno spojení s významnými centry sousedních územních celků Mostem, Lovosicemi, Litoměřicemi (I/15) aj., ale i s krajskými městy Karlovy Vary a Liberec a s hlavním městem Prahou (I/30 - D8). Silnice II. třídy Součástí základní silniční sítě jsou i následující silnice II. třídy. II/258 Duchcov Rtyně nad Bílinou Řehlovice Trmice II/248 Nakléřov - Petrovice - Německo II/253 Dubí - Krupka - Chabařovice - II/261 Štětí Polepy Litoměřice Libochovany Střekov Velké Březno Děčín II/528 - I/13 peáž s I/13 - Libouchec - Petrovice II/613 dálnice D8 Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém

68 Obrázek č : Dopravní infrastruktura na území SO ORP Průběh a délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B3 v příloze

69 Zatížení silniční sítě PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2000 a Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Tabulka č : Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Ústí nad Labem Sčítací RPDI RPDI Změna Silnice Trasa úsek /2000 R Spojení na D8 D Vjezd do I/ Libouchec Chlumec směr Liboňov I/ Dolní Zálezly Vjezd do Výjezd z Ústí n. L. I/ Chabařovice I/ Výjezd z Ústí n. L. (směr Děčín) Zdroj: ŘSD ČR Ukazatel RPDI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o %. Nejvyšší nárůst zatížení byl na území ORP v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, což je v souladu s celorepublikovým trendem, který dále pokračuje. Intenzity dopravy na silniční síti SO ORP znázorňuje obrázek B4 v příloze. Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 až 2005 o cca 12 až 83 %. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy a nižších tříd, jejichž stav neodpovídá rostoucímu zatížení. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Zásady územního rozvoje ÚK návrh (2010). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8. Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy již ne vždy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu/homogenizaci a modernizaci, především budování obchvatů, přeložek, mimoúrovňových křižovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů. Plochy a koridory silniční dopravy vymezené v PÚR 2008 Na území SO ORP ZÚR ÚK zpřesňují a vymezují následující koridory. Koridor silnice I/13, úsek Knínice (D8) - Martiněves - hranice města Děčín; koridor je sledován jako VPS - PK3. Koridor dálnice D8 v okrese a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů /Litoměřice - Řehlovice, mimoúrovňová křižovatka /stavba 805/ (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP); koridor je sledován jako VPS - a

70 Plochy a koridory silnic nadmístního významu ZÚR ÚK vymezují koridor silnice nadmístního významu silnice č. I/13 v okresech Chomutov, Most, Teplice, a stavby související v úseku e3 úsek MÚK Třebušice - Most, zkapacitnění (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP). Koridor je v ZÚR ÚK sledován jako VPS e3. Plochy a koridory nadmístního významu vymezené na území SO ORP v rámci ZÚR jsou vyznačeny v obrázku B2 v příloze. Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb Tabulka č : Koridory VPS dle ZÚR ÚK na území SO ORP Šířka Popis Kód Název koridoru ORP Dotčená území označení (m) úsek Knínice (D8) Ústí nad Libouchec PK3 Martiněves hranice města I/ Labem Děčín Děčín Jílové a1 a dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, MÚK /stavba 805/ dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče Zdroj: ZÚR ÚK návrh, 2010 dálnice D8 500 dálnice D8 500 Teplice Ústí nad Labem Lovosice Ústí nad Labem Lovosice Žim Habrovany, Řehlovice Prackovice nad Labem Řehlovice Chotiměř, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Velemín, Vchynice Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb vymezené na území SO ORP v rámci ZÚR jsou vyznačeny v obrázku B3 v příloze. Nejdůležitější probíhající stavbou (převážně na území SO ORP Lovosice) republikového a mezinárodního významu, jež zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jež spočívá ve zprovoznění úseku Lovosice Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby. Dostupnost ORP Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady

71 Tabulka č : Dostupnost ORP Počet spojení Počet spojení Obec na 6 h na 8 h Počet spojení na 14 h Počet spojení celkem Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Součet Zdroj: Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Data jsou z května Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou. Jak vyplývá z údajů v tabulce, z celkového počtu 22 obcí nebyl ve čtyřech případech nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Homole u Panny, Malečov, Stebno a Tašov. V obci Habrovany byl nalezen pouze jeden odpovídající spoj. Naopak pro 10 obcí bylo nalezeno více než 3 spoje ve zvolených intervalech. Vyhodnocení četnosti spojení a jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádí tabulky B4 a B5 v příloze. Při souhrnném hodnocení dostupnosti bude dále zohledněna i možnost jednotlivých obcí využívat železniční dopravu. Železniční doprava Koridory železniční sítě Územím SO ORP prochází I. tranzitní železniční koridor (Kiel Hamburg Berlin) Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Součástí již uvedeného páteřního koridoru je i důležitý železniční uzel ORP Ústí nad Labem. Železničním koridorem procházejí trasy železničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou Lovosice Ústín.L. Děčín), č.091 (Kralupy nad Vltavou Praha) a železniční trať č. 098 (Děčín Dolní Žleb, st.hr.), které zajišťují spojení Praha Lovosice - SRN

72 Železniční doprava na území ORP Územím SO ORP prochází železniční trať č. 090, jejíž trasa na území ÚK je následující: železniční trať č. 090 Kralupy nad Vltavou Lovosice Ústí n.l. Děčín Tento páteřní železniční tah je doplněn železničními tratěmi č. 072, 130 a 131, jejichž průběh je následující: železniční trať č. 072 Ústí n.l. západ Ústí n.l.- Střekov Litoměřice Lysá n.l. železniční trať č. 073 Ústí n.l. západ Ústí n.l.-střekov Děčín-východ železniční trať č. 130 Ústí n.l., hl.n. Teplice v Čechách železniční trať č. 131 Ústí n.l., hl.n. Most železniční trať č. 132 Děčín hl.n. Oldřichov u Duchcova Tyto tratě zajišťují jednak spojení ORP s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území železnicí je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP plní obslužnou funkci území železniční tratě č. 090, 073, 072, 130 a 131, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č : Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky v obcích a jejich částech Počet zastávek mimo Ústí n.l. 090 Povrly, Povrly-Roztoky, Neštědice, Mojžíš, Neštěmice, Ústí n.l., Dolní Zálezly 2/4 072 Ústí n.l - Ústí n.l-střekov - Sebuzín Ústí n.l-střekov Svádov Valtířov Velké Březno Malé Březno n.l. 2/1 130 Ústí n.l-západ Chabařovice 1/0 131 Ústí n.l-západ Trmice Koštov Stadice Řehlovice Brozánky 2/3 Zdroj: Na území SO ORP se mimo vlastního území ORP nachází 15 stanic a/nebo zastávek, z toho 7 se nachází ve sledovaných obcích, zbývajících 8 se nachází v jejich částech. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Celkem 15 obcí nemá přímé napojení na železnici. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín Praha Brno Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň Ostrava Katovice Varšava. (PRÚK)

73 Plochy a koridory železniční dopravy vymezené v PÚR 2008 ZÚR ÚK zpřesňují koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/ČR Praha, (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno - Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice), podchycený v PÚR ZÚR ÚK vymezují na území ÚK: koridor vysokorychlostní tratě v úseku státní hranice SRN/ČR - - Lovosice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT- ZR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. ZÚR ÚK zpřesňují koridor konvenční železniční dopravy ŽD3, koridor Cheb Karlovy Vary - Chomutov - Most -, podchycený v PÚR ZÚR ÚK vymezují koridor železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří -, optimalizace (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP). Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS - i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. Obrázek č : Doprava železniční koridory konvenční železnice, koridory VRT Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Hustota silniční a železniční sítě na území SO ORP je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Veřejná logistická centra (VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických služeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. Na území SO ORP zatím nebyl v této souvislosti vymezen žádný záměr /předpokládá se výstavba VLC v Lovosicích/

74 Vodní doprava PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Labská vodní cesta, jež je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN 3, prochází územím SO ORP. V současnosti je využívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) Chvaletice Hřensko státní hranice. Větší využití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, což by umožnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. Plochy a koridory vodní dopravy vymezené v PÚR 2008 PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŽP do roku 2010: a) prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest využívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv; b) prověřit možnosti minimalizace dopadů splavnění na životní prostředí. (PÚR ČR 2008). ZÚR ÚK zpřesňují koridor vodní dopravy VD1 Labe: Pardubice - hranice SRN, podchycený v PÚR ZÚR ÚK vymezují koridor pro Zlepšení plavebních podmínek Labe v úseku Střekov státní hranice ČR/SRN (převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP) v úseku, Střekov - hranice okresu. Koridor je vymezen jako návrh VD1/SHP. Šířka koridoru je vymezena šíří vodního toku. Průběh Labské vodní cesty na území SO ORP znázorňuje následující obrázek. 3 Součástí IV. TEN-T procházející Ústeckým krajem je řeka Labe, od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní hranici se SRN zařazená mezi dopravně využívané vodní cesty (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Od roku 1997, kdy ČR podepsala Evropskou dohodu AGN, je Labe v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. se sítí západoevropských vodních cest, umožňující přes SRN přístup do států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. (ÚAP ÚK 2009)

75 Obrázek č : Doprava vodní koridor VD1 Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Letecká doprava Na území SO ORP se nachází neveřejné letiště s vnitrostátním provozem. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště se nachází v Roudnici nad Labem a veřejné vnitrostátní v Mostu. Cyklistická doprava Prakticky většina území SO ORP je vhodná především pro letní turistiku a cykloturistiku. Na sledovaném území se nachází celkem 272,04 km cyklotras. Jejich průběh a délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B7 v příloze. Základními nedostatky u cyklotras je vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. Další rozvoj cyklotras na území SO ORP byl vymezen v rámci ZÚR ÚK následovně. ZÚR ÚK vymezují koridor cyklostezky Labská cyklostezka (trasa č. 2), sledovaný v ZÚR ÚK jako VPS - C1 (šířka koridoru stanovena 20 m) takto: Prostřední Žleb - Velké Březno; Libochovany - Litoměřice; České Kopisty - Lounky; Roudnice nad Labem - Štětí - hranice ÚK; koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála (trasy č. 23, 36), sledovaný jako VPS - C2 (šířka koridoru stanovena 20 m) takto: Petrovice - Krásný les; Fojtovice - Cínovec; Nové Město - Fláje; Nové Město - Moldava/Neurehefeld;

76 Klíny - Mníšek; Hora Sv. Šebestiána (úsek Pohraniční - Jilmová). Katastrální území dotčená vymezenými cyklotrasami na území SO ORP jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka č : Cyklotrasy na území SO ORP vymezené jako VPS Šířka Popis Kód Název koridoru ORP Dotčená území označení (m) C1 Labská cyklostezka trasa č C2 Krušnohorská magistrála Zdroj: ZÚR ÚK, návrh, 2010 Indikátory trasy č. 23, č Ústí nad Labem Ústí nad Labem Indikátory Malé Březno, Povrly, Velké Březno Petrovice Další jevy a komentáře Dopravní Obec Dopravní infrastruktura Dostupnost Komunikace/ obslužnost ORP Žel.z./ obslužnost území st. I.tř. II.tř. D km km km Dolní Zálezly Z 11,32 Habrovany ,45 Homole u Panny Chabařovice Z 3,54 4,46 3,26 Chlumec ,01 0,40 4,83 Chuderov Libouchec ,11 5,20 8,68 Malé Březno Z 6,35 Malečov Petrovice ,99 17,98 Povrly Z 12,65 Přestanov ,98 1,45 Ryjice Řehlovice Z 8,24 6,08 14,53 Stebno Tašov Telnice ,63 2,67 Tisá ,59 Trmice Z 8,03 6, Z 55,38 27,23 15,04 Velké Březno Z 4,07 Velké Chvojno ,77 Zubrnice ,67 SO ORP Ústí n. L Zdroj: IDOS, ÚAP ÚK (2009) Pozn.: Vysvětlivky: Škála:

77 2 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy a železnici (zastávka/stanice) 1 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici 0 relativně dostupné napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici -1 omezená dostupnost silnice vyšší kategorie a železnice - 2 napojení na silnici nižší kategorie, absence dostupnosti železnice SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Územím SO ORP prochází IV. transevropský multimodální koridor Berlín - Praha - Brno - Bratislava - Budapešť - Sofie - Istanbul Dálnice D8 zprovozněná v převažujícím rozsahu. Modernizovaný I. tranzitní železniční koridor - součást transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Celostátní železniční trať č. 90 spojení do krajského města a dalších center. Provozovaná labská vodní cesta - součást hlavních vnitrozemských vodních cest (AGN). Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy. PŘÍLEŽITOSTI Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení krajského města, snížení zátěže především silnice I. třídy I/30 mezinárodní kamionovou přepravou. Realizace záměru modernizace dalších úseků silnice I/13. Modernizace železničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální automobilové dopravy. Zlepšení podmínek splavnosti Labe (vybudování veřejného logistického centra) využití vodní cesty pro přepravu kontejnerů a kamionů (přístav Lovosice), snížení zátěže pozemních komunikací nákladní dopravou. Tvorba integrovaných systémů veřejné přepravy zvýšení její atraktivnosti. Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími službami. Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury. Problémy k řešení a záměry v rámci územního plánování SLABÉ STRÁNKY Nedostavěný úsek dálnice D8 v trase Lovosice Řehlovice. Nevyhovující technický stav převážné části silnic II. a významných silnic III. třídy. Nevyhovující technický stav regionálních železničních tratí a jejich vybavení. Omezené plavební podmínky na dolním toku Labe. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklistických tras a samostatných cyklostezek. HROZBY Zpoždění dostavby dálnice D8 Řehlovice Lovosice, nadměrné zatížení stávající silnice I/30 včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silniční sítě další zhoršení technického stavu při rostoucí intenzitě dopravy. Další růst individuální automobilové dopravy v důsledku nízké kvality a obslužnosti území veřejnou hromadnou dopravou. Vedení cyklistických tras společně s motorovou dopravou snižuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační dopravu. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury. Zásady ukládají (v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace) v návaznosti na vymezené koridory dopravní infrastruktury následující. Zpřesnit a vymezit koridor PK3 v úseku Knínice (D8) - Martiněves - hranice města Děčín v ÚPD dotčených obcí (Libouchec). Při zpřesnění a vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat požadavky ochrany obytné funkce dotčených sídel a zájmy ochrany přírody a krajiny

78 Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor dálnice D8, úsek hranice okresů /Litoměřice - Řehlovice, mimoúrovňová křižovatka /stavba 805/. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. (Habrovany, Řehlovice). Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří -, optimalizace. Zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří -, optimalizace. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. V souvislosti s vymezením cyklostezek na území SO ORP ZÚR ÚK ukládají: Řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. Zpřesnit a vymezit koridor Labské cyklostezky v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny (dotčené obce: Malé Březno, Povrly, Velké Březno). Zajistit přeshraniční koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Krušnohorská magistrála na německé straně. Zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Řešit v rámci ÚP obcí problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umožňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální části obce a s centrem ORP. Vytvoření územně plánovacích podmínek pro odstranění dopravních závad úpravou tras stávajících komunikací s využitím VPS

79 4.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Ke dni žilo v Ústeckém kraji obyvatel. Od roku 2000 tak došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP Ústeckého kraje. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenala SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4 %. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel naměřeno v SO ORP Most (o osob). V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, který je jen nepatrně menším a jeho podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel a to 2 %. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 SO ORP Absolutně Relativně (%) Bílina ,4 Děčín ,1 Chomutov ,4 Kadaň ,3 Litoměřice ,7 Litvínov ,2 Louny ,2 Lovosice ,9 Most ,5 Podbořany ,7 Roudnice nad Labem ,0 Rumburk ,7 Teplice , ,4 Varnsdorf ,7 Žatec ,1 Ústecký kraj ,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1980 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, k prudkému růstu počtu obyvatel došlo mezi lety , což odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté do roku 1986 dochází ke stagnaci populace. Do počátku 90. let dochází opět k prudkému růstu, který je v 90. let utlumen. K dalšímu růstu populace dochází v roce Tento růst je způsoben pozitivním přirozeným přírůstkem a migrací

80 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Přirozený přírůstek od poloviny 70. let klesá až do záporných hodnot v polovině 90. let. Tento stav trval do roku 2002 (s výjimkou roku 2000), kdy dochází k jeho růstu. Migrace zažívá prudké růsty i poklesy populace. Největší záporná migrace byla v roce 1974 a 1982, naopak největší kladná migrace byla v roce 1978 a Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP je tvořen 23 obcemi. Nejvíce obyvatel je v obcích (95 477), Chlumec (4 434), Trnice (3 201), Chabařovice (2 567), Povrly (2 226) a Velké

81 Březno (2 205). Nejméně obyvatel je v obcích Tašov (177), Ryjice (184), Zubrnice (222) a Habrovany (224). V SO ORP došlo ve sledovaném období k růstu počtu obyvatel, jedná se o 1 % nárůst populace. Výrazný relativní růst obyvatel nastal v obcích Tašov (o 20,4 %) a Telnice (o 20,1 %), naopak v obcích Ryjice a Malečov došlo k výraznějšímu poklesu obyvatel. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Obec Absolutně Relativně (%) Dolní Zálezly ,1 Habrovany ,5 Homole u Panny ,1 Chabařovice ,1 Chlumec ,8 Chuderov ,9 Libouchec ,8 Malé Březno ,2 Malečov ,5 Petrovice ,5 Povrly ,6 Přestanov ,3 Ryjice ,7 Řehlovice ,6 Stebno ,2 Tašov ,4 Telnice ,1 Tisá ,7 Trmice , ,5 Velké Březno ,7 Velké Chvojno ,1 Zubrnice ,5 SO ORP ,0 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2008) / stav2008 * 100 Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliže tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., že počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP je charakteristický zvýšení počtu obyvatel přirozeným přírůstkem a migrací. Zvýšený příliv migrujících osob byl evidován v obcích Chlumec, Telnice, Velké Březno a Trmice, naopak k odlivu obyvatel došlo v obcích Malečov a Libouchec. Výrazný přirozený přírůstek nastal v

82 Tabulka č : Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ústí nad Labem za období Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí nad Labem Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost jsme použili index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1 osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za Ústecký kraj byl 70, v roce 2010 už dosahoval hodnoty 90, i přesto se jedná o dobrý výsledek. Osob bylo evidováno ve věku do 14 let 15,2 % (v roce ,3 %), ve věku 15 až 64 let 71,1 % (v roce ,6 %) a ve věku nad 65 let 13,7 % (v roce 12,1 %). Nejvyšší index stáří je v SO ORP Lovosice (111), Roudnice nad Labem a Litvínov (obě nad 100), naopak nejnižší index byl změřen v SO ORP Bílina (71,8) a Kadaň

83 Tabulka č : Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k a k Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index SO ORP stáří v stáří v <= <= Bílina 16,9 73,0 10,1 16,9 70,9 12,2 59,4 71,8 Děčín 17,0 70,3 12,6 15,1 71,0 14,0 74,3 92,8 Chomutov 18,1 71,1 10,8 15,2 72,3 12,5 59,7 82,2 Kadaň 18,6 71,7 9,7 15,1 72,8 12,1 52,1 80,0 Litoměřice 17,4 70,6 12,0 14,9 71,2 14,0 69,3 93,9 Litvínov 15,9 70,7 13,5 14,5 70,7 14,8 85,0 101,7 Louny 17,1 69,4 13,5 15,1 71,1 13,8 79,1 91,9 Lovosice 15,7 69,5 14,8 14,7 69,0 16,3 94,5 111,0 Most 18,8 70,6 10,5 15,2 72,0 12,8 56,0 84,5 Podbořany 17,3 70,1 12,5 15,5 70,1 14,4 72,4 93,4 Roudnice nad Labem 15,7 69,3 15,0 14,9 69,7 15,4 95,7 102,9 Rumburk 18,1 70,2 11,7 16,0 70,8 13,1 64,4 81,8 Teplice 16,4 71,0 12,6 15,0 70,8 14,2 77,3 94,9 Ústí nad Labem 17,3 70,5 12,2 15,5 70,8 13,8 70,6 89,1 Varnsdorf 18,0 69,8 12,2 15,8 70,6 13,5 67,5 85,7 Žatec 17,4 70,2 12,4 15,5 71,2 13,3 71,4 86,2 Ústecký kraj 17,3 70,6 12,1 15,2 71,1 13,7 70,0 90,0 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu SO ORP dosahoval v roce ,1 hodnoty indexu stáří (v roce ,6). Nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny (117), Malé Březno a Telnice (obě 100), naopak nejnižší index stáří byl evidován v obcích Habrovany, Chuderov, Trnice a Petrovice (do 50). Nejvíce osob v produktivním věku je v obcích Petrovice a Telnice, naopak nejméně v obcích Dolní Zálezly, Chabařovice, Přestanov, Tisá. Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP k a k Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stáří v stáří v <= <= Dolní Zálezly 16,3 67,1 16,6 16,2 68,8 15,0 102,3 92,5 Habrovany 25,3 65,3 9,5 18,8 72,8 8,5 37,5 45,2 Homole u Panny 16,5 73,0 10,5 12,5 72,8 14,7 63,5 117,0 Chabařovice 16,4 68,4 15,2 17,0 69,6 13,4 92,3 78,7 Chlumec 17,9 73,2 9,0 14,9 74,0 11,1 50,1 74,4 Chuderov 19,9 72,1 7,9 18,6 72,9 8,5 39,7 45,5 Libouchec 20,1 70,0 9,9 14,5 74,1 11,4 49,0 78,8 Malé Březno 14,1 72,2 13,7 13,5 73,1 13,5 97,2 100,0 Malečov 15,1 75,8 9,2 16,4 73,2 10,4 60,9 63,4 Petrovice 21,1 71,8 7,2 14,9 77,7 7,4 34,1 49,6 Povrly 15,1 71,8 13,1 15,2 71,7 13,2 87,0 86,7 Přestanov 14,9 71,2 13,9 18,0 69,7 12,3 92,9 68,7 Ryjice 11,6 76,2 12,2 15,2 71,2 13,6 104,8 89,3 Řehlovice 16,4 72,0 11,6 14,7 73,4 11,9 70,8 81,3-83 -

84 Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stáří v stáří v <= <= Stebno 18,6 71,0 10,4 13,3 76,3 10,3 55,9 77,6 Tašov 13,8 74,3 11,9 16,4 74,6 9,0 86,7 55,2 Telnice 14,0 73,6 12,4 11,2 77,5 11,2 88,1 100,0 Tisá 18,5 70,1 11,4 16,6 69,6 13,8 61,7 82,8 Trmice 22,6 65,8 11,7 19,0 71,8 9,2 51,6 48,4 Ústí nad Labem 17,2 70,5 12,3 15,4 70,3 14,4 71,5 93,7 Velké Březno 15,3 68,3 16,4 15,4 70,9 13,7 106,8 88,8 Velké Chvojno 15,3 73,8 11,0 15,9 74,8 9,3 71,8 58,7 Zubrnice 13,5 67,8 18,7 15,3 76,6 8,1 139,1 52,9 SO ORP Ústí nad 17,3 70,5 12,2 15,5 70,8 13,8 70,6 89,1 Labem Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Školství V SO ORP se nachází 55 mateřských škol a 35 základních škol. Mateřské školy se nachází ve 14 obcích (Dolní Zálezly, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly, Řehlovice, Telnice, Tisá, Trmice,, Velké Březno a Velké Chvojno). Nejvíce mateřských škol se vyskytuje v (40). Mateřské školy se nenacházejí v 9 obcích (Habrovany, Homole u Panny, Chuderov, Malé Březno, Přestanov, Ryjice, Stebno, Tašov a Zubrnice). Základní školy jsou ve 12 obcích (Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly, Řehlovice, Tisá, Trmice,, Velké Březno a Velké Chvojno). 22 mateřských škol se eviduje v. Mateřské školy se nevyskytují v 11 obcích (Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chuderov, Malé Březno, Přestanov, Ryjice, Stebno, Tašov, Telnice a Zubrnice). V SO ORP se nachází 17 středních škol. V se nacházejí 2 gymnázia, 2 obchodní akademie, střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, soukromé střední odborné učiliště, soukromá obchodní akademie, 2 střední školy obchodu a služeb, střední odborná škola, střední průmyslová škola, TRIVIS střední škola veřejnoprávní, střední odborná škola zdravotní, střední škola stavební a technická, střední škola elektrotechniky a spojů. V obci Trmice se nachází střední škola a praktická škola. Vyšší odborná škola zdravotní je v. Dále se v vyskytuje 1 vysoká škola, jedná se o Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, která je složena z fakult výrobních technologií a managementu, životního prostředí, umění a designu, filozofická, přírodovědecká, pedagogická, sociálně ekonomická a ústav zdravotnických zařízení

85 Tabulka č : Přehled školských zařízení v obcích SO ORP Obec Mateřská škola (počet dětí) Základní škola (počet dětí) Dolní Zálezly 1 (20) Ne Habrovany Ne Ne Homole u Panny Ne Ne Chabařovice 1 (75) 2 (300+60) Chlumec 2 (90+65) 1 (600) Chuderov Ne Ne Libouchec 1 (56) 1 (300) Malé Březno Ne Ne Malečov 1 (30) 1 (50) Petrovice 1 (30) 1 (100) Povrly 2 (25+60) 1 (60) Přestanov Ne Ne Ryjice Ne Ne Řehlovice 1 (30) 1 (60) Stebno Ne Ne Tašov Ne Ne Telnice 1 (22) Ne Tisá 1 (60) 1 (150) Trmice 1 (60) 2 ( ) 40 ( ( ) ) Velké Březno 1 (79) 1 (386) Velké Chvojno 1 (27) 1 (60) Zubrnice Ne Ne Zdroj: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v obcích (nemocnice) a Ryjice (nemocnice následné péče). V SO ORP se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz následující tabulka. V 10 obcích (Habrovany, Homole u Panny, Malé Březno, Malečov, Přestanov, Stebno, Tašov, Stebno, Tašov a Zubrnice) se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Síť sociálních služeb je koncentrována především v. Dále se sociální služby vyskytují v obcích Chabařovice, Chlumec, Řehlovice, Trmice a Velké Březno. Do služeb sociální péče poskytované SO ORP patří domovy důchodců, pečovatelské služby, charity, různá sdružení na pomoc lidem se zdravotním postižením

86 Tabulka č : Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Obec Lékařské a zdravotnické služby Sociální služby a péče Dolní Zálezly 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Habrovany Ne Ne Homole u Panny Ne Ne 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Chabařovice 1 detašované pracoviště samostatné Domov pokojného stáří sv. ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Ludmily 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné Domov pro seniory Chlumec ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře Dům s pečovatelskou službou stotologa Chuderov 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Libouchec 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Ne Malé Březno Ne Ne Malečov Ne Ne Petrovice 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře Ne stomatologa Povrly 1 detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 1 samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Ne Přestanov Ne Ne Ryjice 1 nemocnice (následné péče) Ne Řehlovice 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Stebno Ne Ne Domov pro osoby se zdravotním postižením Hliňany Tašov Ne Ne Telnice 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Tisá 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne 2 samostatné ordinace praktického lékaře Trmice pro dospělé Domov pro osoby se 1 detašované pracoviště samostatné zdravotním postižením ordinace praktického lékaře pro dospělé

87 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 sdružené ambulantní zařízení 2 detašovaná pracoviště sdružených ambulantních zařízení 6 zdravotnických středisek 1 nemocnice 4 detašovaná pracoviště nemocnice 36 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 15 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost 49 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Velké Březno 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 detašované pracoviště samostatné Velké Chvojno Ne ordinace praktického lékaře pro dospělé Zubrnice Ne Ne Zdroj dat: výpis z databáze MIS a MOS, k MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k Veřejný a kulturní život obcí Domov pro seniory Orlická a Azylový dům pro matky s dětmi Azylový dům Samaritán Domov pro seniory Severní Terasa Clemetia, o.p.s. (pečovatelská služba) OPORA (pečovatelská služba) Pampeliška, o.p.s. (pečovatelská služba) Pečovatelská služba Domov pro seniory se zdravotním postižením Bukov Domov pro osoby se zdravotním postižením Všebořice Domov pro seniory Pampeliška, o.p.s. (pečovatelská služba) V SO ORP je velmi rozmanitá krajina (atraktivní skalní útvary), která je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických a běžeckých tras). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v, a pestrá historie celé oblasti. V Ústí nad Labem se nachází ZOO. SO ORP nabízí pestré možnosti sportovního, např. sportovní haly, městské stadiony, haly na míčové hry, fitness, horolezecké stěny, lyžařské středisko Telnice, městské lázně, plavecký areál, skateboardový park, tenisová hala, sportovní haly u ZŠ. V SO ORP se vyskytuje řada domů kultury, kin, divadle, hudebních klubů atd. Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP jsou spíše aktivní, tzn., že rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Co se týká jednání zastupitelstva obce, tak lidé jsou spíše pasivní a neúčastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců apod

88 Indikátory Obec Sociodemografické podmínky Demosociální situace a sídelní struktura Podtémata Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L Další jevy a komentáře

89 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Tašov, Telnice způsobený především migrací obyvatel do SO ORP. Nízký index stáří je v obcích Habrovany, Chuderov, Trmice, Petrovice (pod 50), kde je vysoký podíl dětské složky. Zvyšující se počet obyvatel SO ORP Ústí nad Labem (díky migračnímu saldu). SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo v SO ORP stárne (zvyšuje se index stáří). Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny, Malé Březno, Telnice (nad 100). Nejvíce osob v produktivním věku je v obci Petrovice, Telnice, Zubrnice a Stebno, což představuje hrozbu do budoucna v rámci procesu stárnutí. Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Ryjice, Malečov. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zavedení ordinací praktického lékaře pro dospělé, Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou kapacitou děti a dorost alespoň některé dny v týdnu do všech ubytovacích zařízení pro seniory. obcí. Rozvoj sociálních služeb, rozšíření stávající Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému pečovatelské služby a zřízení domova pro seniory počtu žáků. Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro sociální infrastrukturu (domy pro seniory, domy s pečovatelskou službou), plochy pro bydlení (nové rodinné domky) a plochy pro multifunční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity

90 4.4 Bydlení Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem ( bytů) a v SO ORP Teplice ( bytů). SO ORP tvoří 14 % bytového fondu Ústeckého kraje. V období byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o bytů (o 2,61 %). V SO ORP o bytů (o 2,8 %), jedná se o největší absolutní nárůst bytového fondu v Ústeckém kraji. V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje bytů. V roce 2009 SO ORP evidoval bytů. Tabulka č : Bytový fond SO ORP v Ústeckém kraji v období ORP Ústeckého kraje Počet bytů (SLDB) Nárůst bytů za období Nárůst (%) Bílina , Děčín , Chomutov , Kadaň , Litoměřice , Litvínov , Louny , Lovosice , Most , Podbořany , Roudnice nad Labem , Rumburk , Teplice , , Varnsdorf , Žatec , Ústecký kraj , Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Ústecký kraj zaznamenal v období nárůst bytové výstavby o bytů (o 2,61 %), v SO ORP došlo ke zvýšení bytů o bytů, což je o 2,77 %. SO ORP v roce 2001 měl bytů a v roce 2009 obsahoval bytový fond bytů. Nejvíce bytů je v obcích a Chlumec. Nejvíce bytové výstavby bylo evidováno v obcích Přestanov (o 35 %), Chuderov (o 20 %), Tisá (o 19 %), Chabařovice

91 (o 14 %), Velké Chvojno (o 13 %) a Velké Březno (o 13 %). Bytová výstavba nebyla realizována v obcích Habrovany a Zubrnice. Tabulka č : Bytový fond obcí v SO ORP v období Nárůst bytů za Obec Počet bytů (SLDB) Nárůst (%) období Dolní Zálezly ,33 Habrovany ,00 Homole u Panny ,76 Chabařovice ,07 Chlumec ,43 Chuderov ,86 Libouchec ,47 Malé Březno ,05 Malečov ,30 Petrovice ,68 Povrly ,91 Přestanov ,00 Ryjice ,45 Řehlovice ,11 Stebno ,95 Tašov ,98 Telnice ,36 Tisá ,82 Trmice , ,61 Velké Březno ,67 Velké Chvojno ,18 Zubrnice ,00 SO ORP Ústí n. Labem ,77 Ústecký kraj ,61 Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyvážený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 až 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany

92 Tabulka č : Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %) Domy postavené v období let SO ORP do Bílina 23,8 28,9 29,3 18,1 Děčín 33,6 29,1 18,5 18,9 Chomutov 14,9 29,2 32,5 23,5 Kadaň 23,1 23,2 30,9 22,9 Litoměřice 30,1 21,5 28,0 20,4 Litvínov 20,0 22,8 38,6 18,7 Louny 25,7 25,7 28,1 20,5 Lovosice 23,8 21,8 32,9 21,5 Most 8,9 14,8 48,0 28,2 Podbořany 22,4 21,5 32,1 24,0 Roudnice nad Labem 24,6 17,7 35,1 22,5 Rumburk 37,6 25,9 15,3 21,2 Šluknov 42,9 25,3 13,8 18,0 Teplice 30,2 26,2 22,6 21,0 21,7 30,5 27,0 20,8 Varnsdorf 41,2 20,7 18,0 20,1 Žatec 24,1 25,8 28,5 21,6 Ústecký kraj 26,1 24,9 27,8 21,2 Zdroj: ČSÚ, SLDB V SO ORP bylo v roce 2001 evidováno domů, což představuje 14 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 22 %, mezi lety 1920 až 1940 bylo postavěno 30 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 27 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v obcích Dolní Zálezly, Homole u Panny, Chabařovice, Malé Březno, Stebno, Velké Chvojno. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Chlumec, Tašov a Chuderov

93 Tabulka č : Stáří domovního fondu v obcích SO ORP v relativním vyjádření (v %) Domy postavené v období let Obec do Dolní Zálezly 44,6 30,2 10,1 15,1 Habrovany 34,4 21,9 9,4 34,4 Homole u Panny 39,4 19,7 15,5 25,4 Chabařovice 47,5 31,2 9,1 12,1 Chlumec 14,5 14,5 30,9 40,2 Chuderov 25,8 19,4 25,8 29,0 Libouchec 33,5 23,6 19,3 23,6 Malé Březno 42,3 34,3 10,2 13,1 Malečov 32,6 14,8 28,1 24,4 Petrovice 35,0 25,5 20,4 19,0 Povrly 28,7 29,2 22,6 19,6 Přestanov 33,3 37,3 9,3 20,0 Ryjice 29,3 19,5 39,0 12,2 Řehlovice 34,9 30,7 19,2 15,3 Stebno 44,3 14,8 19,3 21,6 Tašov 11,8 26,5 29,4 32,4 Telnice 37,2 22,1 20,0 20,7 Tisá 31,2 34,0 14,9 19,9 Trmice 29,4 40,0 16,1 14,5 15,0 32,2 32,1 20,7 Velké Březno 22,2 31,9 21,1 24,8 Velké Chvojno 42,0 23,7 19,8 14,5 Zubrnice 33,3 37,0 14,8 14,8 SO ORP Ústí n. Labem 21,7 30,5 27,0 20,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB

94 Indikátory Podtéma Obec Bydlení Stáří a kvalita Vývoj bytového bytového fondu k fondu 2001 Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativní nárůst bytového fondu v obcích Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Přestanov, Řehlovice, Telnice, Tisá, Velké Březno a Velké Chvojno. Nejvíce novostaveb mezi roky 1981 až 2001 bylo postaveno v obcích Habrovany, Chlumec, Chuderov a Tašov. Nízké zastoupení domů postavěných do roku 1919 v obcích Chlumec, Tašov a (do 15 % z celkového bytového fondu). PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků. SLABÉ STRÁNKY Podprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem. SO ORP patří k ORP s průměrným počtem novostaveb v Ústeckém kraji. Od roku 2001 stagnace bytové výstavby v obcích Habrovany a Zubrnice. Nízký růst bytového fondu byl naměřen v obcích Dolní Zálezly, Homole u Panny, Libouchec, Malé Březno, Petrovice, Ryjice, Trmice a (pod 4 % změny bytové výstavby). Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v obcích Dolní Zálezly, Homole u Panny, Chabařovice, Malé Březno, Velké Chvojno. HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu

95 Problémy k řešení v rámci územního plánování Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro bydlení (vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu)

96 4.5 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP se rozprostírá v Českém Středohoří, regionu Přemysla Oráče, mikroregionu Labské Skály a Českého Švýcarska. Mikroregion Labské Skály je tvořen z 9 obcí (z toho 6 obcí spadá do SO ORP : Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá a Velké Chvojno). Území mikroregionu leží v Euroregionu Labe a v oblasti Českého Švýcarska. V SO ORP je velmi rozmanitá krajina (atraktivní skalní útvary), která je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických a běžeckých tras). Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v, a pestrá historie celé oblasti. V se nachází ZOO. SO ORP nabízí pestré možnosti sportovního, např. sportovní haly, městské stadiony, haly na míčové hry, fitness, horolezecké stěny, lyžařské středisko Telnice, městské lázně, plavecký areál, skateboardový park, tenisová hala, sportovní haly u ZŠ. V SO ORP se vyskytuje řada domů kultury, kin, divadel, klubů atd. Ubytovací kapacity V roce 2008 bylo evidováno 34 ubytovacích zařízení v SO ORP. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP patří penziony (13) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (7). Velká část ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně (28). V SO ORP se nejčastěji vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou 11 až 50 pokojů (17 zařízení) a s kapacitou menší než 10 pokojů (13 zařízení). Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP nejvíce soustředěny v obcích (13), Tisá (7) a Telnice (5). Dále se ubytovací zařízení vyskytují v obcích Chabařovice (1), Chlumec (2), Libouchec (2), Malečov (1), Petrovice (2) a Přestanov (1). Tabulka č : Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Název Kategorie Obec AUTOKEMP CHABAŘOVICE Kemp Chabařovice HOTEL BONAPARTE Hotel **** Chlumec LESNÍ PENZION ŽANDOV Turistická ubytovna Chlumec TURISTICKÁ UBYTOVNA- SPORTOVNÍ HALA Turistická ubytovna Libouchec PENZION MARIE Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Libouchec EKOFARMA BARBOŘÍK Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Malečov PENZION FILIP Penzion Petrovice CHATA YVETA Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Petrovice MOTOREST NA BOJIŠTI Penzion Přestanov HOTEL TELNICKÝ DVŮR Hotel * Telnice CHATA OLYMPIE Penzion Telnice

97 Název Kategorie Obec PENZION STARÁ POŠTA Penzion Telnice PENZION TEREZA Penzion Telnice CHATA U NOVÁČKA Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Telnice HOTEL OSTROV Hotel **** Tisá RESTAURACE TURISTICKÁ CHATA Hotel ** Tisá HOTEL TISÁ Hotel * Tisá PENZION NA KOVÁRNĚ Penzion Tisá VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ TISÁ Kemp Tisá AUTOCAMP POD CÍSAŘEM Kemp Tisá MARVEL Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Tisá BEST WESTERN HOTEL VLADIMÍR Hotel **** INTERHOTEL BOHEMIA Hotel *** HOTEL PALACE Hotel ** HOTEL SLAVIE Hotel * PENZION ZÁMEČEK Penzion PENSION Penzion TJ SLAVOJ SEVEROTUK Penzion PENZION DUEL Penzion PENSION STARÁ FARA - SVÁDOV Penzion PENZION LADA Penzion PENZION NA STATKU Penzion PENZION U NEMOCNICE Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná UBYTOVNA HRBOVICE Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Zdroj: ČSÚ, k V roce 2008 se nacházelo v SO ORP Jindřichův Hradec 34 ubytovacích zařízení, z toho 3 hotely *, 2 hotely **, 1 hotel ***, 3 hotely ****, 3 kempy, 7 ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, 13 penzionů a 2 turistických ubytovny. Ubytovací zařízení jsou v obcích Chabařovice (1 kemp), Chlumec (2 zařízení: 1 hotel ****, 1 turistická ubytovna), Libouchec (2 zařízení: 1 turistická ubytovna, 1 zařízení jinde nespecifikované), Malečov (1 zařízení jinde nespecifikované), Petrovice (2 zařízení: 1 penzion, 1 zařízení jinde nespecifikované), Přestanov (1 penzion), Telnice (5 zařízení: 3 penziony, 1 hotel *, 1 zařízení jinde nespecifikované), Tisá (7 zařízení: 2 kempy, 1 penzion, 1 zařízení jinde nespecifikované, 1 hotel *, 1 hotel **, 1 hotel ****), (13 zařízení: 7 penzionů, 2 ostatní zařízení jinde nespecifikovaná, 1 hotel *, 1 hotel **, 1 hotel ***, 1 hotel ****)

98 Obrázek č : Typy turistických zařízení v SO ORP Zdroj: ČSÚ, k V Ústeckém kraji počet lůžek od roku 2000 do roku 2009 klesl o lůžek z původních na lůžek. Nejvíce lůžek se nachází v okrese Děčín, kde počet lůžek neklesl pod 5 000, naopak nejméně lůžek je ve sledovaném okrese Louny, Most a Teplice (kolem 1 500). Ve všech okresech došlo k poklesu počtu lůžek, výjimku tvoří okres Litoměřice, kde se jako v jediném počet lůžek zvýšil (o 339). Nejvyšší pokles počtu lůžek nastal ve sledovaném okresu (o 713). Nejvíce lůžek v SO ORP Ústí se nachází v obcích, Tisá a Telnice. Obrázek č : Vývoj počtu lůžek v SO ORP Ústeckého kraje Zdroj: ČSÚ, k V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více než turistů, v roce 2009 to bylo jen turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce

99 klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i v počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce využívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č : Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k ) v Ústeckém kraji Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky. Za sledované období byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice, ve kterém se nachází sledovaný SO ORP Lovosice, je průměrný v počtu příjezdů hostů (okolo 50 tis. osob). Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů. Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V letech nejvíce hosti nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Litoměřice došlo k poklesu počtu přenocování o 25 % (o osob). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %)

100 Tabulka č : Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období Počet příjezdů hostů Počet přenocování Rozdíl mezi Rozdíl mezi lety Okres Rok lety Rok 2009 a a 2000 Rel Rel Abs Abs. (%) (%) Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika. Indikátory Podtéma Obec Rekreace Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Další jevy a komentáře Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L

101 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Potenciál pro rozvoj turismu příroda (České Středohoří, mikroregion Labské Skály, Tiské stěny). ZOO v. SLABÉ STRÁNKY Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území. Absence ubytovacích zařízení v menších obcích. Významná historie území bitva u Chlumce a Znečištěné ovzduší. Přestanova (vojenské hřbitovy, pomníky bitvy). Rozsáhlá síť značených turistických a Klesá návštěvnost okresu, do cyklistických tras aktivní trávení volného času. kterého SO ORP spadá. Kulturní dědictví mnoho zámků a hradů v této Snižuje se délka pobytu v ubytovacích lokalitě, především zámek Libouchec, hrad zařízeních. Blansko v Ryjicích, zámek Trmice, zřícenina hradu Střekov, zámek Velké Březno, muzeum lidové architektury v Zubrnicích. PŘÍLEŽITOSTI Využití sousedství s Německou spolkovou republikou. Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, turistické značeni, atd.). Problémy k řešení v rámci územního plánování HROZBY Nedostatek vlastních prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem na plochy pro nové ubytovací kapacity, plochy pro doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu (parkovací místa, sportovní, kulturní zařízení), plochy pro turistiku (trasy pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky)

102 5 Ekonomický pilíř 5.1 Regionální ekonomika Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP se nachází 141 firem zaměstnávající 50 a více osob, z toho 70 firem zaměstnává 50 až 90 osob, 36 firem má 100 až 199 zaměstnanců, 9 firem má 200 až 249, 14 firem zaměstnává 250 až 499 pracovníků, v 7 firmách pracuje 500 až 999 pracovníků, nad 1000 zaměstnanců zaměstnává 5 firem. Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se zdravotní péčí a veřejnou správou. Konkrétnější přehled ekonomických subjektů se nachází v tabulce C1 v příloze. Tabulka č : Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 500 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Krajská zdravotní, a.s. Ústavní zdravotní péče Krajské nemocnice, příspěvková organizace Ústavní zdravotní péče ČR - Finanční ředitelství v Všeobecné činnosti veřejné správy Krajské ředitelství policie Všeobecné činnosti veřejné Severočeského kraje správy Univerzita Jana Evangelisty PURKYNĚ Terciární vzdělávání Black & Decker (Czech) Výroba ručních Trmice s.r.o. mechanizovaných nástrojů Dopravní podnik města Městská a příměstská pozemní a.s. osobní doprava Výroba ostatních dílů a KS Kolbenschmidt Czech Trmice příslušenství pro motorová Republic, a. s. vozidla Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost Statutární město Ústí nad Labem Ústecký kraj Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace Výroba plastů v primárních formách Všeobecné činnosti veřejné správy Všeobecné činnosti veřejné správy Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n Zdroj: Ústav územního rozvoje, k Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly

103 zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP se pohybuje do hodnoty 170. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity. Míra podnikatelské aktivity ve sledovaném SO ORP je nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje Míra podnikatelské aktivity SO ORP Bílina 121,6 125,5 125,4 Děčín 177,7 189,5 186,7 Chomutov 150,3 148,9 146,1 Kadaň 141,6 138,7 136,7 Litoměřice 199,3 201,9 193,1 Litvínov 139,3 142,1 144,6 Louny 174,4 175,1 170,4 Lovosice 176,2 176,4 174,4 Most 147,2 150,5 151,4 Podbořany 149,4 146,0 140,8 Roudnice nad Labem 202,0 198,9 192,0 Rumburk 147,7 150,2 147,0 Teplice 160,0 162,0 160,6 167,4 169,1 168,2 Varnsdorf 156,3 153,7 147,1 Žatec 174,9 165,5 159,3 Ústecký kraj 163,0 164,7 162,2 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku Míra podnikatelské aktivity SO ORP byla v roce 2005 hodnoty 167,4, v roce 2008 se zvýšila na 169,1 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 168,2. Za sledované období byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Ryjice, Zubrnice, Malečov a Tašov, naopak nejnižší hodnoty byly naměřeny v obcích Habrovany, Trmice a Povrly. Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Obec Míra podnikatelské aktivity Dolní Zálezly 179,8 167,5 172,7 Habrovany 109,6 121,1 105,0 Homole u Panny 152,8 171,5 159,6 Chabařovice 139,5 153,8 160,3 Chlumec 152,9 161,3 165,2 Chuderov 183,4 182,3 172,4 Libouchec 171,0 162,1 159,0 Malé Březno 152,7 172,5 158,5 Malečov 207,4 196,6 182,7 Petrovice 184,8 187,7 171,9 Povrly 138,8 142,4 136,0 Přestanov 142,0 162,4 167,

104 Obec Míra podnikatelské aktivity Ryjice 228,3 238,1 221,6 Řehlovice 172,4 169,6 160,8 Stebno 162,0 175,1 150,3 Tašov 193,6 217,7 174,7 Telnice 171,6 174,3 165,7 Tisá 166,2 175,3 193,0 Trmice 122,6 127,7 128,0 170,8 171,7 171,0 Velké Březno 150,5 148,6 153,5 Velké Chvojno 139,7 152,6 163,6 Zubrnice 210,5 194,6 208,0 SO ORP 167,4 169,1 168,2 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

105 5.2 Trh práce Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP byla evidována v roce 2005 míra nezaměstnanosti 14,1 %, v roce 2006 klesla na 13,8 %, v roce 2007 dále se snížila na 12,2 %, v roce 2008 byla naměřena nejnižší hodnota 10,1 %, v roce 2000 došlo k vzestupu na 12,2 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP je nižší než krajský průměr. Tabulka č : Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP Bílina 17,2 16,4 14,6 11,3 13,7 Děčín 14,5 13,9 12,2 10,1 12,5 Chomutov 18,4 16,8 13,4 10,5 13,8 Kadaň 16,4 13,4 9,2 6,9 11,5 Litoměřice 12,6 11,4 9,7 7,9 10,1 Litvínov 24,4 23,0 19,4 14,8 16,0 Louny 15,4 14,3 11,9 9,2 11,7 Lovosice 11,6 11,1 10,0 8,3 10,7 Most 23,3 22,4 17,5 12,7 15,1 Podbořany 14,2 13,4 10,5 8,5 12,9 Roudnice nad Labem 12,5 11,3 10,0 8,1 10,0 Rumburk 18,0 17,5 14,7 13,1 16,2 Teplice 15,5 14,8 12,5 10,0 11,7 14,1 13,8 12,2 10,1 12,2 Varnsdorf 15,5 15,4 13,8 13,2 16,5 Žatec 17,7 16,7 13,6 10,3 13,0 Ústecký kraj 16,5 15,5 12,9 10,3 12,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Míra nezaměstnanosti v SO ORP od roku 2006 klesala až na hodnotu 10,1 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 dochází ke zvýšení nezaměstnanosti, která je následkem ekonomické recese. Za sledované období byla nejvyšší nezaměstnanost naměřena v obci Trnice (kolem 25 %), dále výraznější nezaměstnanost se eviduje v obcích Chabařovice a Velké Chvojno. Nízká nezaměstnanost je v obcích Dolní Zálezly, Habrovany a Ryjice

106 Tabulka č : Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Míra nezaměstnanosti [%] Obec Dolní Zálezly 13,5 11,5 8,5 7,2 8,6 Habrovany 11,6 9,7 6,0 7,7 12,5 Homole u Panny 13,3 13,6 14,1 12,0 11,9 Chabařovice 17,2 17,4 15,4 11,8 15,6 Chlumec 12,6 10,9 9,6 7,0 9,9 Chuderov 13,7 12,2 11,8 10,6 13,8 Libouchec 13,7 12,9 11,6 10,9 13,4 Malé Březno 13,6 14,0 13,0 10,1 14,2 Malečov 13,9 14,6 10,5 8,3 9,6 Petrovice 13,3 14,6 11,3 8,6 11,7 Povrly 14,0 11,9 10,7 9,0 11,9 Přestanov 14,4 10,2 10,3 10,1 13,5 Ryjice 12,1 12,5 9,9 8,3 10,3 Řehlovice 14,5 13,7 12,9 8,4 9,7 Stebno 12,3 13,3 10,0 7,5 11,3 Tašov 14,6 19,5 15,4 10,1 14,2 Telnice 13,4 14,2 12,6 9,8 10,9 Tisá 11,8 13,9 11,0 10,1 13,2 Trmice 28,3 26,7 24,5 18,5 22,7 13,9 13,6 12,0 10,1 12,1 Velké Březno 11,5 12,5 10,9 8,4 9,9 Velké Chvojno 16,7 17,1 13,9 10,8 13,6 Zubrnice 14,1 12,2 12,5 8,3 9,7 SO ORP Ústí n. L. 14,1 13,8 12,2 10,1 12,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období vyšších hodnot než u mužské složky populace. Podíl nezaměstnaných žen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných žen byl v roce ,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se snížil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muže. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Žatec s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti žen SO ORP kopíruje vývoj nezaměstnanosti žen Ústeckého kraje a je nižší než průměrná krajská nezaměstnanost žen

107 Tabulka č : Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] SO ORP Bílina 54,7 54,7 58,0 59,7 54,3 Děčín 51,8 52,9 54,4 56,4 53,3 Chomutov 50,7 51,1 53,1 54,1 50,8 Kadaň 50,1 49,8 53,1 54,4 50,9 Litoměřice 52,2 52,6 53,2 52,2 50,8 Litvínov 50,9 52,1 53,0 53,8 52,2 Louny 52,1 52,7 55,2 54,8 50,7 Lovosice 53,4 52,6 55,0 55,9 51,3 Most 50,9 51,7 53,5 54,5 52,4 Podbořany 49,3 49,2 49,7 49,4 46,7 Roudnice nad Labem 53,4 54,8 54,6 56,5 53,5 Rumburk 46,2 46,7 47,8 47,1 47,0 Teplice 53,9 54,2 56,5 57,2 51,3 49,9 49,9 51,0 53,6 48,6 Varnsdorf 47,5 49,7 52,5 51,2 49,4 Žatec 50,4 51,3 51,9 51,3 49,5 Ústecký kraj 51,1 51,7 53,4 54,2 50,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Podíl nezaměstnanosti žen z celku byl v letech 2005 a ,9 %, v roce 2007 se zvýšil na 51 %, v roce 2008 dále vzrostl na 53,6 % a v roce 2009 klesl na 48,6 %. Nejvyšší nezaměstnanost v letech 2005 a 2006 byla v obcích Chuderov, Malečov a Přestanov. V roce 2007 se evidovala výraznější nezaměstnanost v obci Habrovany. V letech 2008 a 2009 byla nejvyšší nezaměstnanost v obci Tašov (v roce 2008 nejvyšší hodnota v rámci sledovaného měření - 81,2 %). Výrazně nižší nezaměstnanost byla změřena v letech 2005 a 2006 v obcích Libouchec a Petrovice, v rámci celého období v obci Zubrnice (v roce 2009 nejnižší hodnota v rámci sledovaného měření 29,8 %). Tabulka č : Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Obec Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] Dolní Zálezly 55,4 51,1 43,2 49,8 49,4 Habrovany 53,2 47,4 58,9 48,4 49,7 Homole u Panny 50,5 45,6 47,7 57,3 56,9 Chabařovice 52,1 55,6 51,6 52,2 48,2 Chlumec 51,0 49,3 49,0 50,2 45,9 Chuderov 59,4 61,6 52,2 55,3 51,2 Libouchec 44,3 42,1 45,5 49,3 47,7 Malé Březno 57,5 56,4 53,8 52,7 56,5 Malečov 66,3 57,4 56,7 58,1 50,3 Petrovice 47,0 47,5 46,8 42,9 30,8 Povrly 55,0 53,7 56,0 62,0 51,6 Přestanov 62,6 60,8 44,4 48,7 50,6 Ryjice 59,0 45,8 42,4 46,4 38,

108 Obec Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] Řehlovice 48,4 48,8 51,3 49,3 48,0 Stebno 49,2 47,1 46,5 55,1 38,2 Tašov 55,9 55,7 56,1 81,2 70,0 Telnice 57,2 52,6 52,5 55,8 55,9 Tisá 48,6 46,4 47,1 58,8 50,3 Trmice 51,9 51,3 51,4 52,5 46,1 49,3 49,6 51,1 53,7 48,9 Velké Březno 46,6 48,6 57,7 56,1 48,9 Velké Chvojno 52,1 52,7 47,8 50,2 45,1 Zubrnice 47,1 44,1 39,1 32,7 29,8 SO ORP Ústí n. L. 49,9 49,9 51,0 53,6 48,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá též jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 až Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s nižším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejnižších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP se pohybovala v nižších hodnotách než krajské hodnoty naměřené do roku 2007, po té došlo ke zvýšení hodnot nad krajskou úroveň. Tabulka č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] SO ORP Bílina 59,8 53,9 57,9 51,1 34,8 Děčín 46,5 45, ,6 31 Chomutov 51,8 53,1 51,3 43,3 30,6 Kadaň 50, ,8 42,1 25,8 Litoměřice 39 39,6 38,3 33,1 26,4 Litvínov 64,9 64,5 64,9 58,8 41 Louny 48,4 48,6 48,3 44,4 26,1 Lovosice 40,7 38,7 39, Most 62, ,8 50,9 35,2 Podbořany 39,8 42,2 39,5 35,6 20,9 Roudnice nad Labem 47,6 47, ,3 29,8 Rumburk 53,3 51,7 50,7 44,7 35,

109 Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] SO ORP Teplice 52,7 49,1 51, ,1 47,1 47,7 49,3 46,5 34 Varnsdorf 50,5 51,3 48,2 46,4 35,7 Žatec 46,6 50,5 48,5 42,3 27,5 Ústecký kraj 51,8 51,5 51,1 45,5 31,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP byla v roce ,1 %, v roce 2006 vzrostla na 47,7 %, v roce 2007 se zvýšila na 49,3 %, v roce 2008 se snížila na 46,5 % a v roce 2009 poklesla na 34 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2009 v obci Tašov (48,8 %). Vyšší nezaměstnanost je měřena v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice a Tašov. Nejnižší nezaměstnanost byla změřena v obci Habrovany v roce 2008 (10,7 %). Nižší zaměstnanost za celé sledované období se vyskytuje v obcích Habrovany, Chlumec a Telnice. Tabulka č : Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Ústí nad Labem Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Obec Dolní Zálezly 49,0 43,4 40,1 37,8 20,4 Habrovany 36,9 54,2 46,6 10,7 19,2 Homole u Panny 36,2 36,3 37,2 31,3 30,1 Chabařovice 51,0 50,3 57,3 57,3 36,1 Chlumec 38,8 36,6 36,9 33,0 22,0 Chuderov 36,0 44,2 35,7 36,0 26,3 Libouchec 40,1 40,0 40,3 37,1 28,6 Malé Březno 53,9 46,9 48,7 49,0 35,1 Malečov 51,1 51,3 48,1 33,9 28,3 Petrovice 38,9 33,0 43,3 30,4 20,4 Povrly 46,5 48,6 49,9 35,4 24,5 Přestanov 38,1 52,6 38,8 29,9 25,9 Ryjice 47,2 56,6 44,6 40,9 22,6 Řehlovice 45,3 52,9 47,0 44,4 26,6 Stebno 40,8 36,4 45,0 33,5 21,1 Tašov 40,8 38,7 57,1 59,3 48,8 Telnice 38,3 31,7 32,7 28,5 24,2 Tisá 34,5 39,7 42,8 22,9 26,5 Trmice 56,2 55,1 53,2 51,8 35,0 47,5 48,3 50,0 47,5 35,3 Velké Březno 41,7 38,7 45,4 51,8 30,9 Velké Chvojno 36,6 39,0 41,5 47,1 28,9 Zubrnice 43,7 36,2 41,6 31,8 18,2 SO ORP Ústí n. L. 47,1 47,7 49,3 46,5 34,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

110 Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se snížil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo na 7 zájemců na 1 volné pracovní místo a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 až 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v SO ORP je nižší než krajská úroveň. Počet uchazečů o pracovní místo se vyvíjí shodně jak kraj, do roku 2008 klesá až na hodnotu 7, v roce 2009 se počet uchazečů výrazně zvýšil na 17. Tabulka č : Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo SO ORP Bílina 56,5 25,9 15,6 12,3 57,4 Děčín 30,6 21,6 15,4 15,4 38,4 Chomutov 38 14,2 6,1 5,1 21,1 Kadaň 18,1 10,9 5 4,1 24,3 Litoměřice 22,8 11 8,1 7,4 13,1 Litvínov 88,9 44,1 20,4 14,5 37,6 Louny 20,2 10,9 5,6 5,1 19,8 Lovosice 13, ,7 6,5 13,3 Most 38,4 19,3 9,1 6,8 18,8 Podbořany 22,2 13,2 6,5 6,2 14,6 Roudnice nad Labem 14,3 8,5 4,4 2,5 11 Rumburk 19,4 14,9 14,6 19,2 104,5 Teplice 30,6 19,5 10,8 8,9 40,8 16,3 12,2 7,4 6,7 17,2 Varnsdorf 16,3 11,7 12,2 11,6 41,1 Žatec 40,3 21,1 9 7,9 21,1 Ústecký kraj 25,8 15,5 8,7 7,2 22,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry. Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 až 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od do Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 byl naměřen v SO ORP Žatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %). Sledovaný SO ORP Ústí nad Labem evidoval nejvíce obsazených pracovních míst v Ústeckém kraji. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obsazených pracovních míst snížil o 1,49 %, klesl z na

111 Tabulka č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] Bílina ,32 Děčín ,86 Chomutov ,55 Kadaň ,89 Litoměřice ,74 Litvínov ,43 Louny ,39 Lovosice ,01 Most ,81 Podbořany ,80 Roudnice nad Labem ,37 Rumburk ,70 Teplice , ,49 Varnsdorf ,07 Žatec ,99 Ústecký kraj ,76 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nejvíce pracovních míst je v obci (nad 46 tisíc), naopak nejméně je v obcích Habrovany, Tašov, Malé Březno, Stebno, kde je počet pracovních míst nepřevyšuje 20. Počet obsazených pracovních míst stagnoval v obcích Malé Březno, Trmice a Ústí nad Labem. Počet obsazených pracovních míst rostl v 9 obcích. Výraznější růst pracovních míst nastal v obcích Velké Chvojno a Stebno (nad 60 %). Pokles počtu pracovních míst byl evidován v 11 obcích. K výraznějšímu poklesu došlo v obci Dolní Zálezly (o 90 %). Tabulka č : Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Obec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] Dolní Zálezly ,45 Habrovany ,00 Homole u Panny ,98 Chabařovice ,56 Chlumec ,26 Chuderov ,25 Libouchec ,98 Malé Březno ,00 Malečov ,65 Petrovice ,08 Povrly ,

112 Obec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] Přestanov ,50 Ryjice ,82 Řehlovice ,08 Stebno ,67 Tašov ,57 Telnice ,69 Tisá ,91 Trmice , ,83 Velké Březno ,82 Velké Chvojno ,08 Zubrnice ,00 SO ORP Ústí n. L ,49 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

113 5.3 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěžnost Ústeckého kraje byla v roce Kč a v roce 2009 se snížila o Kč, a tedy dosahovala výše Kč. Průměrná daňová výtěžnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Ústeckého kraje dosáhla Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost Kč, následný rok došlo k poklesu o Kč na hodnotu Kč. Daňová výtěžnost na obyvatele činila v roce Kč, v roce 2009 byla snížena na Kč. Pokles byl o 520 Kč, což je druhý nejmenší pokles v rámci celého Ústeckého kraje. Tabulka č : Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Bílina ,39 8,47-0,92 Děčín ,72 8,70-1,02 Chomutov ,45 9,03-1,41 Kadaň ,03 9,83-0,20 Litoměřice ,45 8,38-1,07 Litvínov ,33 8,09-1,24 Louny ,21 8,31-0,90 Lovosice ,63 7,69-1,94 Most ,89 9,62-1,28 Podbořany ,54 8,56-0,98 Roudnice nad Labem ,78 7,99-0,79 Rumburk ,50 7,35-1,15 Teplice ,53 8,81-0, ,51 9,99-0,52 Varnsdorf ,31 7,94-1,37 Žatec ,59 9,07-1,53 Ústecký kraj ,86 8,87-0,98 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Daňová výtěžnost SO ORP v roce 2008 činila Kč na obyvatele, v roce 2009 došlo k poklesu Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost v roce 2008 byla v obcích Přestanov ( Kč), a Petrovice, naopak nejnižší byla změřena v obcích Tašov a Telnice, které dosahují max Kč. V roce 2009 byla nejvyšší daňová výtěžnost v obcích ( Kč) a Petrovice, naopak nejmenší byla v obcích Telnice,

114 Ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé Březno a Chabařovice, které nedosahují více než Kč. Tabulka č : Daňová výtěžnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009 Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Obec (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Dolní Zálezly 4400, ,18-687,28 7,60 6,48-1,12 Habrovany 1721, ,99-75,46 7,86 7,35-0,51 Homole u Panny 3164, ,24-86,25 8,42 8,21-0,21 Chabařovice 21520, , ,52 8,54 6,96-1,58 Chlumec 34817, , ,99 7,85 8,33 0,48 Chuderov 8246, ,07-953,19 8,31 7,19-1,12 Libouchec 14638, , ,91 7,81 7,17-0,64 Malé Březno 4125, ,54-452,77 7,51 6,59-0,92 Malečov 6670, ,54-412,27 8,89 8,36-0,53 Petrovice 9172,1 8214,79-957,31 10,24 9,08-1,16 Povrly 17082, , ,9 7,72 7,15-0,57 Přestanov 5069,7 2915, ,38 13,93 7,82-6,11 Ryjice 1440,9 1130,81-310,09 7,79 6,15-1,64 Řehlovice 10757, ,46-529,39 8,36 7,83-0,53 Stebno 3716,7 3313,65-403,05 8,47 7,62-0,85 Tašov 1119, ,37-5,29 6,74 6,30-0,44 Telnice 4774, ,69-155,35 7,00 6,04-0,96 Tisá 7176, ,66-295,8 8,39 7,89-0,5 Trmice 24885, , ,71 7,77 7,23-0, ,5 11,15 10,69-0,46 Velké Březno 15961, , ,42 7,36 6,48-0,88 Velké Chvojno 6409, ,79-829,58 8,52 7,33-1,19 Zubrnice 1936, ,06-299,86 8,57 7,37-1,2 SO ORP Ústí n.l ,3 10,51 9,99-0,52 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

115 Indikátory Podtéma Obec Hospodářské podmínky Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Další jevy a komentáře Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice SO ORP Ústí n. L

116 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Rozvoj průmyslové zóny v. Nižší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Zálezly, Habrovany a Ryjice. Nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Habrovany, Chlumec, Tašov. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Ryjice, Zubrnice, Malečov a Tašov. Nadprůměrná daňová výtěžnost v obcích Ústí nad Labem a Petrovice (nad Kč). PŘÍLEŽITOSTI Možnost rozvoje cestovního ruchu (České Středohoří, České Švýcarsko). Blízkost Teplic, Litoměřice, Děčín a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit. Blízkost německých hranic noví investoři, nové pracovní příležitosti. Problémy k řešení v rámci územního plánování SLABÉ STRÁNKY Klesá počet obsazených pracovních míst. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo se zvyšuje. Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Trmice, Chabařovice, Velké Chvojno. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice, Tašov. Nižší míra podnikatelské aktivity v obcích Habrovany, Trmice, Povrly. Nejmenší daňová výtěžnost v obcích Telnice, Ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé Březno, Chabařovice (pod Kč). HROZBY Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - postupná ztráta lidského kapitálu. Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva. Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v městě, v obcích Zubrnice, Tašov, Petrovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Po vyčerpání prostorových možností, které nabízí využití stávajících brownfields

117 6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP se nachází řada ložisek nerostných surovin. Významný je podíl dobývacích prostorů zejména na území obcí Chabařovice a. Sesuvné území je vymezeno celkem na ha, což činí 3,67 % celkového území. Poddolované území je na ha, což je 5,76 % území SO ORP. Vodní režim Území SO ORP spadá do povodí Labe, jejího přítoku Bíliny a jejich přítoků. Pouze část území je vymezena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích. Krajina vyžaduje protipovodňová opatření. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší je ovlivněna zejména stacionárními zdroji a to nejen na území ORP Ústí nad Labem, ale i přenosem znečištění z okolí. Jsou evidovány čtyři zvláště velké zdroje znečištění ovzduší a šest velkých zdrojů. Území SO ORP spadá mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s překročením imisního limitu PM10 denního na 13,7 % území a s překročením imisního limitu pro roční průměr NO 2 na 0,7 % území. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP využití spalovny, je k dispozici skládka odpadů, na území ORP je chemická skládka. Na území se vyskytuje množství míst se starou zátěží. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP se přes významný podíl průmyslové výroby a těžby řadí k ekologicky stabilním oblastem. Kromě již uvedených zvlášť chráněných a obecně chráněných území přírody a krajiny je území je součástí CHKO České středohoří a zasahují zde Labské písky. K e stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že se zde nachází evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP plní především významné hospodářské funkce. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce

118 6.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura V SO ORP jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. V SO ORP, které mají ČOV jsou obce Homole u Panny, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Přestanov, Řehlovice, Tisá, Trnice, a Velké Březno. V rámci SO ORP je 8 obcí bez jednotné kanalizace. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Chuderov, Tašov a Telnice. Další obcí bez kanalizace je obec Malé Březno, která má pouze dešťovou kanalizaci a pokrytí pouze 30 %. Jednotná kanalizace je zavedena v 15 obcích. V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 14 obcí z 23 obcí. Zavedenou plynofikaci nemá zbylých 9 obcí. Konkrétně se jedná o obec Habrovany, Homole u Panny, Petrovice, Tisá a Zubrnice. Obce Malé Březno, Řehlovice, Stebno a Velké Chvojno také plynofikaci zavedenou nemají, i když přes jejich území vede. V ORP je potřeba tepla pokryta převážně ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (75 %) dodávaného společností Teplárna Trmice, a.s. a zbytek je pokryt z místních zdrojů. Ve většině obcí v rámci SO ORP se v žádné obci nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Dopravní infrastruktura Z hlediska rozvoje území ÚK a jeho kvalitního napojení na mezinárodní dopravní tahy patří na území SO ORP k prioritám dostavba a modernizace tranzitních komunikací dálnice D8 a silnice I. třídy I/13 (silniční tahy republikového a mezinárodního významu). Pro meziregionální vazby je nezbytné především zkvalitnění dalších silnic I. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Pro silnice II. a III. třídy platí všeobecně (nejen na území SO ORP, resp. ÚK) nevyhovující technický stav včetně mostních objektů, absence obchvatů řady obcí a měst, jež při rostoucí intenzitě dopravy znamenají nárůst negativních dopadů na zdraví jejich obyvatel. Územím prochází modernizovaný I.TŽK, jehož součástí je železniční trať č. 90. Tato trasa je i součástí mezinárodní transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Ostatní železniční síť a infrastruktura vyžadují postupně zásadní přestavbu a modernizaci jednotlivých tratí. Územím prochází Labská vodní cesta, jež výhledově umožní výstavbu VLC v blízkých Lovosicích a tím i snížení zátěže páteřních komunikací přesunem části nákladu ze silniční kamionové přepravy na vodní dopravu. Sociodemografické podmínky SO ORP je nejvíce obydlený v Ústeckém kraji. SO ORP je složen z 23 obcí. Mezi lety 2000 a 2010 dochází ke zvýšení počtu obyvatel o 2,4 % (z toho rozdíl mezi lety 2008 a 2010 je 1 %). Růst počtu obyvatel je zachován i v posledních dvou letech, dokonce dochází k mírnému zrychlení. Výjimky tvoří pouze minimum obcí, jedná se o obce Dolní Zálezly, Homole u Panny, Libouchec, Malečov a Ryjice, kde počet obyvatel v období 2008 a 2010 klesá. V posledních dvou letech došlo k nárůstu počtu narozených dětí, migrační saldo dosahovalo kladných hodnot, tedy přírůstek obyvatel dosahuje kladných hodnot ve většině obcí

119 SO ORP má index stáří shodný s průměrem kraje. Index stáří je výrazně nižší v obcích Habrovany, Chuderov, Trmice a Petrovice, naopak nejvyšší index stáří je v obcích Homole u Panny, Malé Březno a Telnice. Předškolní a školní zařízení jsou v tomto správním obvodu zastoupeny dostatečně, oproti tomu zdravotnická zařízení jsou zde zastoupena jen v rovině základního zabezpečení, jsou v 50 % obcí. Zařízení sociální péče je relativní dostatek, ale s ohledem na stárnutí populace je vhodné je posílit. Zejména ve větších obcích jsou některé typy služeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. Bydlení V SO ORP bylo v roce 2001 evidováno domů, což představuje 14 % domovního fondu Ústeckého kraje. V krajském srovnání vykazuje SO ORP zastoupení domů vystavených do roku 1919 (21,8%), v letech (30,5 %), v letech 1946 až 1980 (27,0 %) a od roku 1981 do roku 2001 (20,8 %). V SO ORP Ústí nad Labem došlo k 2,8% nárůstu bytovému fondu (bytový fond v roce 2009 činil bytových jednotek). K nejvýraznějšímu relativnímu nárůstu bytů došlo v obcích Přestanov, Chuderov, Tisá, Chabařovice, Velké Chvojno a Velké Březno. Stagnace bytové výstavby byla zaznamenána v obcích Habrovany a Zubrnice. Rekreace Potenciál rekreace a cestovního ruchu SO ORP spočívá v krajině (České Středohoří, region Přemysla Oráče, mikroregion Labské Skály a České Švýcarska). V této lokalitě se nachází mnoho historických památek, např. zámek Libouchec, hrad Blansko v obci Ryjice, zámek Trmice, zámek Velké Březno, skanzen v obci Zubrnice, městské lázně, zřícenina hradu Střekov, hrad, areál Větruše a palácové vily v, a pestrá historie celé oblasti. V je ZOO, což je atraktivní pro rodiny s dětmi. Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2010 bylo evidováno 34 ubytovacích zařízení v SO ORP. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP patří penziony (13) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (7). Okres (kde se ORP nachází) patří k méně navštěvovaným společně v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo k poklesu návštěvnosti a k výraznějšímu zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě

120 6.3 Ekonomický pilíř Míra podnikatelské aktivity SO ORP je nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje, ale její vývoj víceméně stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty 168. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v obcích Ryjice, Zubrnice, Malečov, Tašov, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Habrovany, Trnice, Povrly. Míra nezaměstnanosti je nižší než průměrná krajská úroveň a patří mezi průměrné v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP byly postiženy obce Trmice, Chabařovice, Velké Chvojno, naopak nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Dolní Zálezly, Habrovany, Ryjice. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná do roku 2007 a od roku 2008 nadprůměrná v rámci Ústeckého kraje. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Habrovany, Chlumec, Telnice, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Chabařovice, Malé Březno, Trmice, Tašov. Daňová výtěžnost se snižuje a je nad krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce a Petrovice, naopak nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Telnice, ryjice, Tašov, Dolní Zálezly, Velké Březno, Malé Březno. Chabařovice

121 6.4 Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území

122 Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Veřejná technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Regionální ekonomika 12 Trh práce 13 Daňová výtěžnost

123 Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území