Autorský kolektiv: Spolupráce: Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2010 Pořizovatel: Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor výstavby a územního plánování Zpracoval: Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tento Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Jindřichův Hradec zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz ve spolupráci s Městským úřadem v Jindřichově Hradci. Autorský kolektiv: o o o o o o o o o Spolupráce: o o Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. arch. Jaroslav Sedlecký problémy k řešení v rámci ÚPD Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Ing. Igor Ivan, Ph.D. GIS a aktualizace datového modelu Bc. Jakub Ohanka GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Marcella Šimíčková, CSc. environmentální pilíř Ing. Ivana Foldynová sociodemografický pilíř Ing. Hana Bukáčková sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

3 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURU a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn a vyváženost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváženost pilířů Problémy k řešení

4 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o Problémy k řešení v ÚPD Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Použité zkratky Seznam zdrojů a použitá literatura Přílohy

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURU může poskytovat. Ve využití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace

6 1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURU) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce

7 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Témata pilíře: Hospodářské podmínky Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Průběžný PROCES Sociální pilíř Výstupy SWOT analýza Problémy k řešení Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD - 7 -

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél Železné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou - 8 -

9 hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:- 2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní

10 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Záplavové oblasti Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 1 Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

11 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Míra zalesnění a kvalita lesů Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokálními čističkami 0 Dopravní infrastruktura Dopravní obslužnost území Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic Špatná dopravní dostupnost, -1 Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená Dobrá dopravní dostupnost,

12 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Socio-demografické podmínky Bydlení Rekreace Demo-sociální situace a sídelní struktura Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika Vývoj bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond, Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti, Hospodářské podmínky Regionální ekonomika Trh práce Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1-1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

13 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Daňová výtěžnost Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Z H S vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S Vyjádření v kartogramu

14 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Jindřichův Hradec. ORP Jindřichův Hradec patří svojí rozlohou 933 km 2 k průměrným ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 58 obcemi, z toho má 6 obcí status města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice a Strmilov) a 1 obec status městyse (Stráž nad Nežárkou). Nejrozsáhlejší obcí je Nová Bystřice zabírající téměř ha (9 % plochy ORP), naopak nejméně rozsáhlými obcemi jsou Dívčí Kopy a Hadravova Rosička (obě 0,3 % plochy ORP). Obrázek č : Mapa SO ORP Jindřichův Hradec

16 Tabulka č : Výměra obcí SO ORP Jindřichův Hradec Obec Výměra obce (ha) Výměra obce (%) Bednárec 779,68 0,84 Bednáreček 694,98 0,74 Blažejov 1985,18 2,13 Bořetín 590,59 0,63 Březina 955,02 1,02 Číměř 4572,26 4,90 Člunek 2498,82 2,68 Deštná 1265,34 1,36 Dívčí Kopy 273,13 0,29 Dolní Pěna 531,06 0,57 Dolní Žďár 684,25 0,73 Doňov 514,36 0,55 Drunče 410,99 0,44 Hadravova Rosička 270,30 0,29 Hatín 2988,87 3,20 Horní Pěna 1483,82 1,59 Horní Radouň 1535,15 1,64 Horní Skrýchov 361,99 0,39 Hospříz 857,33 0,92 Jarošov nad Nežárkou 2780,05 2,98 Jilem 458,17 0,49 Jindřichův Hradec 7442,53 7,97 Kačlehy 875,48 0,94 Kamenný Malíkov 471,42 0,50 Kardašova Řečice 4583,39 4,91 Kostelní Radouň 590,89 0,63 Kunžak 4951,26 5,30 Lásenice 1044,85 1,12 Lodhéřov 2370,93 2,54 Nová Bystřice 8189,61 8,77 Nová Olešná 721,79 0,77 Nová Včelnice 1010,78 1,08 Okrouhlá Radouň 903,51 0,97 Pístina 1014,77 1,09 Plavsko 1085,35 1,16 Pleše 987,40 1,06 Pluhův Žďár 3340,51 3,58 Polště 414,22 0,44 Popelín 1347,15 1,44 Příbraz 711,38 0,76 Ratiboř 1164,91 1,25 Rodvínov 1271,08 1,36 Roseč 548,30 0,

17 Obec Výměra obce (ha) Výměra obce (%) Rosička 394,88 0,42 Staré Město pod Landštejnem 6924,14 7,42 Stráž nad Nežárkou 3624,22 3,88 Strmilov 3058,01 3,28 Střížovice 1240,00 1,33 Světce 760,77 0,81 Újezdec 422,45 0,45 Velký Ratmírov 1351,61 1,45 Vícemil 384,23 0,41 Višňová 578,87 0,62 Vlčetínec 621,47 0,67 Vydří 585,45 0,63 Záhoří 361,22 0,39 Zahrádky 816,90 0,87 Žďár 716,39 0,77 ORP celkem 93373,44 100,00 Zdroj: ÚAP,

18 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky vymezuje návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje následující rozvojové osy a vymezené specifické oblastí nadmístního významu na území SO ORP Jindřichův Hradec. Rozvojová oblast Jindřichohradecko Na území SO ORP Jindřichův Hradec je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N OB4 Jindřichohradecko, která zahrnuje území města Jindřichova Hradce, jež je významným centrem osídlení na rozhraní specifické oblasti Třeboňsko a regionu Javořické vrchoviny. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezuje v rozsahu katastrálních území Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka; ZÚR JČK v návrhu stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat dopravní napojení N-OB4 na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko Novohradsko a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Jindřichův Hradec jih (Fedrpuš) a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Jindřichův Hradec severovýchod, v přírodně a krajinářsky cenném území navazujícím na přírodní park Česká Kanada, věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti koridorů silnic I/34 a I/23 a úzkorozchodné železnice regionálního významu č 228 (Jindřichův Hradec Obrataň) a č. 229 (Jindřichův Hradec Nová Bystřice), která má kromě zajištění základní dopravní obslužnosti velký význam zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezené N-OB4, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech N-OB4. Rozvojová osa Soběslavsko - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS5 Soběslavsko - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/23 (I/3(D3) Kardašova Řečice Jindřichův Hradec) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený železnicí ČD 225 (Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec - Jihlava), vyjma rozvojové oblasti N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují do rozsahu katastrálních území Doňov, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Pleše, Újezdec u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Záhoří a Zlukov

19 Pro rozhodování o změnách v území jsou stanoveny tyto zásady: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS5 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Kardašova Řečice, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, atd. Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí byla stanoveny následovně: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a ČD 225 s ohledem na polohu a technické řešení a na její předpokládané budoucí dopravní zatížení v souvislosti s vybudováním dálnice D3, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS5, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS5 a stanovit pravidla pro jejich využití. Rozvojová osa Severovýchodní - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa N-OS7 Severovýchodní - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Humpolec D1) vyjma rozvojové oblasti OB10 a N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Jindřichův Hradec vymezují do rozsahu katastrálních území Dolní Pěna, Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Hadravova Rosička, Malíkov nad Nežárkou, Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Nekrasín, Lásenice, Nová Včelnice, Pístina, Rodvínov, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Vlčetínec, Žďár. ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS7 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Třeboň a Jindřichův Hradec, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a v průběhu územím CHKO Třeboňsko, Návrh ZÚR JČK stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jej s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS7 uvnitř CHKO Třeboňsko, atd. Specifická oblast Třeboňsko Novohradsko Na území Jihočeského kraje je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko, která v omezeném rozsahu zasahuje na území SO ORP Jindřichův Hradec

20 Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezuje na daném území v rozsahu katastrálních území Plavsko, Kardašova Řečice, Ratiboř, Hatín, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Pístina a Příbraz. Zároveň stanovuje v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení přírody a krajiny, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání oblasti, vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích ohrožených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu

21 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartétní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Těžba nerostných surovin Území ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území, jež jsou zakresleny v obrázku č Přehled ložisek nerostných surovin udává následující tabulka. Tabulka č : A059 Ložiska nerostných surovin Obec A059 (ha) A059 (%) Surovina Číměř 21,61 stavební kámen, dekorační kámen, kámen pro 0,47 hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Deštná 5,27 0,42 stavební kámen Dívčí Kopy 1,58 0,58 stavební kámen Hadravova Rosička 2,52 0,93 stavební kámen Hatín 203,18 6,80 štěrkopísek Jindřichův Hradec 27,69 0,37 štěrkopísek Kardašova Řečice 112,95 2,46 štěrkopísek Nová Bystřice 10,10 kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,12 výrobu, stavební kámen, štěrkopísek Pístina 56,07 5,53 štěrkopísek Plavsko 11,64 1,07 štěrkopísek Pluhův Žďár 5,83 0,17 stavební kámen Rodvínov 18,10 1,42 stavební kámen, štěrkopísek Stráž nad Nežárkou 56,42 1,56 štěrkopísek Zahrádky 5,83 0,71 dekorační kámen ORP celkem 538,79 0,58 Zdroj: ÚAP

22 Obrázek č : Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území Dále byly na území SO ORP vymezeny dobývací prostory na území obcí Číměř, Deštná, Horní Radouň, Pístina, Pluhův Žár a Stráž nad Nežárkou. Jejich rozlohy a podíl na celkové výměře obcí udává tabulka A1 v příloze. Dále byla na území SO ORP vymezena chráněná ložisková území. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí udává následující tabulka

23 Tabulka č : A058 Chráněné ložiskové území Obec A057 (ha) A057 (%) Surovina Číměř 22,70 0,50 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dívčí Kopy 3,72 1,36 Stavební kámen Hadravova Rosička 5,03 1,86 Stavební kámen Hatín 369,01 12,35 Jíly, Kaolin, štěrkopísky Kardašova Řečice 218,79 4,77 Štěrkopísky Kostelní Radouň 4,94 0,84 Radioaktivní suroviny Nová Bystřice 4,15 0,05 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Okrouhlá Radouň 132,56 14,67 Radioaktivní suroviny Pístina 3,78 0,37 Štěrkopísky Stráž nad Nežárkou 8,88 0,25 Štěrkopísky ORP celkem 773,55 0,83 Zdroj: ÚAP Na správním území ORP Jindřichův Hradec probíhá povrchová těžba v současnosti pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka. Tabulka č : Poddolované území (A061) Obec Výměra obce (ha) A 061 (ha) A 061 (%) Číměř 4572,26 5,23 0,11 Nová Bystřice 8189,61 19,76 0,24 Okrouhlá Radouň 903,51 62,29 6,89 Příbraz 711,38 7,29 1,03 Staré Město pod Landštejnem 6924,14 4,97 0,07 Stráž nad Nežárkou 3624,22 0,61 0,02 ORP celkem 93373,44 100,15 0,11 Zdroj: ÚAP Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území SO ORP Jindřichův Hradec dále nachází 27 starých důlních děl a to na území obcí Číměř, Nová Bystřice a Okrouhlá Radouň. Jejich počty jsou uvedeny v tabulce A 2 v příloze. Výskyt hald a odvalů je uveden v tabulce A 3 v příloze. Na sledovaném území se nenachází žádné sesuvné území ani území jiných geologických rizik

24 Indikátory Obec PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Další jevy a komentáře Ložiska nerostných surovin Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina CHLÚ D LNS P/ B Číměř x x x 1 x Člunek Deštná x x Dívčí Kopy x x Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička x x Hatín x x Horní Pěna Horní Radouň x Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec x Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice x x Kostelní Radouň x Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice x x 1 x Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň x 25 x Pístina x x x Plavsko x Pleše Pluhův Žďár x x Polště Popelín Příbraz x Ratiboř HO

25 Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Další jevy a komentáře Ložiska nerostných surovin CHLÚ D LNS P/ B Rodvínov x Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem x Stráž nad Nežárkou x x x x Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky x Žďár SO ORP Jindřichův Hradec Vysvětlivky PÚ poddolované území, CHLÚ chráněné ložiskové území, D dobývací prostor HO haldy a odvaly, LNS ložisko nerostných surovin Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, dobývacích prostor a ložisek nerostných surovin Pozn.: U obcí s absencí negativních jevů je hodnota indikátorů pro geologické podloží 1. Na území převažuje podloží vhodné pro zakládání staveb. HO SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Regionálně významné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku. Existence vymezených chráněných ložiskových území a prognózních zdrojů surovin (převážně stavebních hmot). Existence dalších ložisek dosud netěžených. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj těžby stavebních surovin - využití chráněných ložiskových území. Sanace území narušených těžbou a starých zátěží hald a odvalů. SLABÉ STRÁNKY Existence poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Výskyt hald a odvalů. Radonové riziko v oblastech se zvýšeným výskytem radonu (jihovýchod a východ území, oblast mezi Hatínem a Horní Radouní). Omezený výskyt surovin. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách. resp. v chráněných územích. Střety návrhů/záměrů dopravních staveb a zastavitelných území s chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Radonové riziko na značné části území

26 Problémy k řešení v rámci územního plánování Současně ZÚR ukládá pro plánování a využívání území nových ploch pro těžbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Jindřichův Hradec. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Souhrn tématu Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází řada ložisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těžba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o ložiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i dekorační kámen a cihlářkou surovinu. Těžba nerostných surovin má převážně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Jindřichův Hradec vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se především o území obce Okrouhlá Radou s vysokým výskytem starých důlních děl (25), Číměř (1) a Nová Bystřice (1). Rovněž je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí Číměř, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Příbraz, Staré město pod Landštejnem a Stráž nad Nežárkou. Pro další využití území nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky)

27 3.2 Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vzhledem k tomu že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Výskyt vodních zdrojů na sledovaném území uvádí následující tabulka. Tabulka č : Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (A044) Obec A 044 (počet) Obec A 044 (počet) Deštná 8 Kamenný Malíkov 2 Dívčí Kopy 1 Strmilov 11 Drunče 2 Zahrádky 3 Horní Radouň 2 ORP Celkem 29 Zdroj: ÚAP Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako oblast možného perspektivního jímání podzemních vod kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Nežárky. V rámci ÚP VÚC Jindřichohradecko byly vymezeny lokality severně od Jindřichova Hradce (mezi obcemi Lásenice a Jindřiš, mezi obcemi Stráž nad Nežárkou a Jemčina a zejména mezi obcemi Jemčina a Hamrem) se střední průtočností. Tato území je nutné považovat za oblast potenciálních zdrojů vody pro hromadné zásobování obyvatel a nepřipustit zde činnosti, které by mohly kontaminovat horninové prostředí a následně podzemní či povrchové vody. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 16,78 % území v celkové rozloze cca 15665,78 ha. Jejich rozlohy na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka

28 Tabulka č : A046 Zranitelná oblast Obec Výměra obce (ha) A 046 (ha) A 046 (%) Obec Výměra obce (ha) A 046 (ha) A 046 (%) Březina 955,02 955,02 100,00 Lodhéřov 2370,93 380,61 16,05 Deštná 1265, ,98 80,93 Nová Olešná 721,79 721,79 100,00 Dolní Žďár 684,25 375,50 54,88 Okrouhlá Radouň 903,51 903,51 100,00 Drunče 410,99 410,99 100,00 Polště 414,22 414,22 100,00 Hatín 2988, ,87 100,00 Popelín 1347,15 482,43 35,81 Horní Pěna 1483, ,82 100,00 Roseč 548,30 548,30 100,00 Jindřichův Staré Město pod 7442, ,26 30,84 Hradec Landštejnem 6924,14 508,80 7,35 Kardašova Řečice 4583,39 542,38 11,83 Vydří 585,45 585,45 100,00 Lásenice 1044, ,85 100,00 ORP Celkem 93373, ,78 16,78 Zdroj: ÚAP Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Výskyt vodních toků a jejich délka na území jednotlivých obcí v rámci ORP Jindřichův Hradec uvádí tabulka A 4 v příloze

29 Obrázek č : Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Jindřichův Hradec Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3364,02 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 5 v příloze. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit

30 Na území ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2205,77 ha, což představuje cca 2,36 % celkové výměry území. Tabulka č : Záplavová území (A050) na správním území ORP Jindřichův Hradec Výměra obce Q005 Q020 Q020 Q100 Q005 (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) Q100 (%) ORP celkem 93373, ,00 1, ,01 1, ,77 2,36 Vysvětlivky: Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena aktivní zóna záplavového území a dále území zvláštní povodně pod vodním dílem. Tabulka č : Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Jindřichův Hradec Aktivní zóna záplavového Území zvláštní povodně pod vodním Výměra území dílem obce (ha) A051 (ha) A051 (%) A 053 (ha) A 053 (%) ORP celkem 93373, ,67 1,89 154,82 0,17 Zdroj: ÚAP Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A 6 a A 7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A 1 v příloze. Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi. V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly původně zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Blažejov, Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žár, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pluhův Žár, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce. U obcí Blažejov, Dolní Pěna, Horní Pěna a Stráž nad Nežárkou, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné nebo nedostatečně chráněné, bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. Na území JČK bylo dále vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Pluhův Žďár. Pro většinu zbývajících obcí, mezi něž spadají Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18), byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka č : Objekt/ zařízení protipovodňové ochrany (A054) Obec A054 (počet) A054 (typ) Kardašova Řečice Lodhéřov ORP celkem 2,00 Zdroj: ÚAP 1,00 Ochranná hráz 1,00 Ochranná hráz

31 V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Jindřichův Hradec se jedná především o lokality v povodí řeky Nežárka, Kostěnický potok, Žirovice, Hamerský potok, Dračice a Kamenice. Příčinami jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. Indikátory Obec Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Podtéma Další jevy a komentáře Vodní toky (km) Vodní zdroj počet) Q100 (%) A048 Bednárec ,28 1,54 1,05 Bednáreček ,61 2,05 0,39 Blažejov ,74 4,93 7,95 Bořetín ,13 1,71 Březina ,74 0,27 Číměř ,44 1,78 1,34 Člunek ,68 6,21 Deštná ,78 8 0,70 Dívčí Kopy ,85 1 0,96 Dolní Pěna ,21 1,53 Dolní Žďár ,19 4,33 3,98 Doňov ,78 6,88 Drunče ,01 2 0,61 Hadravova Rosička ,53 2,14 Hatín ,05 7,81 0,99 Horní Pěna ,09 5,01 Horní Radouň ,90 2 0,59 Horní Skrýchov ,75 0,87 2,29 Hospříz ,49 1,61 Jarošov nad Nežárkou ,98 4,90 2,41 Jilem ,96 0,37 0,97 Jindřichův Hradec ,22 3,00 4,42 Kačlehy ,54 0,08 20,28 Kamenný Malíkov ,19 3,91 1,72 Kardašova Řečice ,14 9,52 7,12 Kostelní Radouň ,46 4,19 Kunžak ,35 1,84 Lásenice ,65 3,21 11,50 Lodhéřov ,73 1,61 Nová Bystřice ,23 1,53 2,79 Nová Olešná ,33 8,67 Nová Včelnice ,34 5,14 5,09 Okrouhlá Radouň ,19 1,70 Pístina ,11 6,03 10,03 Plavsko ,65 6,52 1,05 Pleše ,80 2,67 Pluhův Žďár ,52 4,

32 Obec Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Podtéma Další jevy a komentáře Vodní toky (km) Vodní zdroj počet) Q100 (%) A048 Polště ,54 15,73 Popelín ,20 3,13 Příbraz ,49 2,91 Ratiboř ,51 19,46 Rodvínov ,61 4,88 3,06 Roseč ,43 0,87 Rosička ,50 0,55 Staré Město pod Landštejnem ,01 0,86 2,02 Stráž nad Nežárkou ,48 6,28 1,19 Strmilov , ,33 1,50 Střížovice ,75 8,23 8,74 Světce ,65 0,43 Újezdec ,62 9,24 Velký Ratmírov ,61 1,60 Vícemil ,07 0,99 Višňová ,11 6,97 Vlčetínec ,18 0,22 Vydří ,26 3,69 Záhoří ,65 3,77 Zahrádky ,91 3 3,62 1,82 Žďár ,01 7,37 2,50 SO ORP Jindřichův Hradec ,60 Vysvětlivky Při hodnocení výskytu vodních ploch na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce podle následující stupnice. Dále byl zohledněn výskyt zdrojů (29) i potenciál území. Zdroje vod povrchových, podzemních jejich podíl na území obce v %: nad 10 % 2 nad 5 % % % -1 do 1 % -2 Dále byly zohledněny povrchové zdroje. Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích. Záplavové oblastí Q100 podíl na území obce v % 0 % % % % -1 více než 5%

33 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména podzemních vod. Příznivý stav vodního režimu v krajině. Existence oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Realizace protipovodňových opatření. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúžených profilů. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Vzhledem k charakteru geologického podloží omezené zdroje podzemních vod. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování je třeba se zaměřit na řešení následujících opatření. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Jindřichův Hradec se jedná o zastavěná území především v obcích Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18). Souhrn tématu Území SO ORP Jindřichův Hradec spadá do povodí dolního toku Vltavy. Převažují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně omezené a jsou využívány pro zajištění potřeb některých obcí. To je i důvodem, že relativně malá část území (cca 16,8 %) je vymezena jako zranitelné území. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod kvartérní uloženiny v povodí Nežárky. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.)

34 Další závadou je, že části zastavěných území v 18 obcích se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice I. a II. třídy, rovněž jimi procházejí záměry nových komunikací

35 3.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší V území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Výjimkou je překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém jeho území, což platí i pro většinu ČR území a JČK. Za výrazný limitní faktor lze považovat výskyt inverzních oblastí. Do těchto území by neměly být alokovány aktivity, které mohou přispět ke zhoršení ovzduší v období inverze. Na sledovaném území se řadí mezi území výrazně citlivé na znečištění spojené s inverzí okolí obcí Dolní Skrýchov, Horní Žďár, celé město Jindřichův Hradec, Matná, Kardašova Řečice, Nová Včelnice, Klenov, Příbraz, Ratiboř, Roseč, Stráž nad Nežárkou a Libořezy. Staré zátěže a kontaminované plochy Jako nevyhovující lze hodnotit stav území SO ORP Jindřichův Hradec z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv tyto zátěže nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 30 obcí se nachází celkem 53 starých skládek a dalších zátěží bodového charakteru a 4 zátěže a kontaminované plochy v celkové rozloze 3,44 ha. Jejich počty na území jednotlivých obcí udává následující tabulka

36 Tabulka č : A064 staré zátěže území a kontaminované plochy (bodové) Obec Počet zátěží Obec Počet zátěží Bednárec 1 Lodhéřov 1 Bednáreček 1 Nová Bystřice 3 Blažejov 1 Nová Včelnice 2 Číměř 3 Okrouhlá Radouň 1 Člunek 2 Plavsko 1 Dolní Pěna 1 Pluhův Žďár 1 Dolní Žďár 1 Popelín 2 Drunče 1 Příbraz 1 Hatín 2 Ratiboř 2 Horní Pěna 1 Roseč 1 Hospříz 1 Staré Město pod Landštejnem 2 Jindřichův Hradec 6 Stráž nad Nežárkou 1 Kardašova Řečice 8 Strmilov 1 Kostelní Radouň 1 Višňová 1 Kunžak 1 Žďár 1 Zdroj: ÚAP Bližší vymezení charakteru bodových a plošných zátěží a kontaminovaných ploch v rámci území jednotlivých obcí udávají tabulky A 8 a A 9 v příloze. Další limitou využití území, ale současně i potenciálem pro rozvoj území představují plochy v současnosti nevyužité, jež by mohly být opětovně využívány. Na sledovaném území činí jejich rozloha cca 32 ha, což představuje 0,034 % území. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka č : Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ( A004) Obec Výměra obce (ha) A 004 (ha) A 004 (%) Deštná 1265,34 0,08 0, Dolní Pěna 531,06 0,01 0, Hatín 2988,87 1,98 0, Jindřichův Hradec 7442,53 19,10 0, Kunžak 4951,26 0,88 0, Nová Bystřice 8189,61 6,89 0, Nová Včelnice 1010,78 1,80 0, Pluhův Žďár 3340,51 0,60 0, Zahrádky 816,90 0,69 0, ORP celkem 93373,44 32,03 0, Zdroj: ÚAP Na daném území se rovněž vyskytuje 27 starých důlních děl, z toho 25 se nachází na území obce Okrouhlá Radouň, a po jednom na území Číměře a Nové Bystřice. Rozsah poddolovaného území činí cca 100,15 ha, tj. 0,11 % území. Jediná skládka odpadů se nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Přehled výskytu uvedených jevů na území SO ORP znázorňuje následující obrázek

37 Obrázek č : Staré zátěže na území SO ORP Jindřichův Hradec Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich

38 dalšího využití. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Jindřichův Hradec je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho využití. Na základě údajů za rok lze provést alespoň rámcové srovnání množství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele na území SO ORP Jindřichův Hradec činila 428,3 kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340 kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Jindřichův Hradec jen 8,9 %, což je pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímž je využití 50 % materiálové složky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, že značná část území SO ORP Jindřichův Hradec patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. Indikátory Podtémata Hygiena Staré zátěže, Ostatní rizika a Obec životního Kvalita kontaminované komentáře prostředí ovzduší plochy, nakládání s S1, SZ B odpadem (skládky) S2 Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná X Dívčí Kopy Dolní Pěna X Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín X Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec XX Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje,

39 Podtémata Hygiena Staré zátěže, Ostatní rizika a Obec životního Kvalita kontaminované komentáře prostředí ovzduší plochy, nakládání s S1, SZ B odpadem (skládky) S2 Kostelní Radouň Kunžak X Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice X Nová Olešná Nová Včelnice X Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár X Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky X Žďár SO ORP Jindřichův Hradec Vysvětlivky SZ(x) staré zátěže (počet) EKO - překročení cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, vč. zahrnutí přízemního ozonu B - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields) jev A004 /na druhé straně existence brownfields představuje rovněž potenciální prostor budoucí zástavby tj. snížení tlaku na zábor půdy/ Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví byla jako základ hodnocení vzata -1. Hodnocení rizik starých zátěží: absence 1, B 0, existence 1-2 staré skládky -1, při výskytu většího počtu starých skládek

40 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší s výjimkou O 3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů /?/ Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na daném území). SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného využití komunálního odpadu je výrazně nižší ve srovnání s krajským průměrem. Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy. Na převážné části území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. Řada obcí je vystavena nadměrné zátěži (emise, hluk) v důsledku absence obchvatů. HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Existence území výskytu inverzních situací. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí upřesnit průběh koridorů dopravní infrastruktury, vymezených ZÚR Jihočeského kraje, případně navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Souhrn tématu Kvalita ovzduší na území SO ORP Jindřichův Hradec je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví se zahrnutím O 3. V řadě obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím. Vzhledem k zatížení území O 3 a absenci řady obchvatů je výsledné hodnocení

41 V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje podprůměrnou míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládce. Řada rizik pro životní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (55) starých zátěží. Staré skládky se nacházejí na území 32 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Mezi problémy, jejichž řešení je nezbytné na úrovni kraje, patří optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství

42 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO, jejíž rozlohu na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka č : Rozloha CHKO Třeboňsko na území SO ORP Jindřichův Hradec Obec Výměra obce (ha) CHKO (ha) CHKO (%) Hatín 2988, ,38 93,33 Kardašova Řečice 4583, ,55 67,95 Pístina 1014, ,06 99,63 Plavsko 1085,35 474,83 43,75 Příbraz 711,38 62,62 8,80 Ratiboř 1164,91 675,63 58,00 Roseč 548,30 314,02 57,27 Stráž nad Nežárkou 3624,22 993,43 27,41 ORP celkem 93373, ,52 10,11 Zdroj: ÚAP Její polohu v daném území znázorňuje obrázek A 2 v příloze. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9435,37 ha (10,1 % území). Třeboňsko bylo zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO již v roce Chráněnou krajinnou oblastí bylo vyhlášeno v roce Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA Je to soustava chráněných území (lokalit, oblastí) na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita Natury 2000 o rozloze 1188,36 ha, což představuje 1,27 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9838,99 ha, což činí 10,54 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9435,37 ha (10,1 % území). Jejich výskyt je znázorněn v obrázku č Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách A 10, A 11 a A 12 v příloze. V tomto území mimořádných hodnot se dále nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Jejich výskyt uvádí následující tabulka

43 Tabulka č : A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Obec Výměra obce (ha) A036 (ha) A036 (%) Lokalita Taxom Člunek 2498,82 0,27 0,01 Lomy u Člunku Spermophilus citellus Kunžak 4951,26 0,02 0,00 Lomy u Člunku Spermophilus citellus Nová Bystřice 8189,61 1,25 0,02 Albeř Spermophilus citellus ORP celkem 93373,44 1,54 0,00 Zdroj: ÚAP Obrázek č : NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality

44 Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory a lokální biocentra. Rozloha ÚSES na území ORP činí cca ,21 ha, což představuje téměř 13,16 % území. Rozložení prvků ÚSES na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje obrázek A 3 v příloze. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina. Jejich rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č : A030 Přírodní park Obec Výměra obce (ha) A 030 (ha) A 030 (%) Číměř 4572, ,84 78,75 Člunek 2498, ,99 60,51 Horní Pěna 1483,82 241,47 16,27 Hospříz 857,33 59,52 6,94 Jilem 458,17 458,17 100,00 Kačlehy 875,48 338,22 38,63 Kunžak 4951, ,07 69,98 Lásenice 1044,85 468,39 44,83 Nová Bystřice 8189, ,77 79,85 Příbraz 711,38 294,51 41,40 Staré Město pod Landštejnem 6924, ,73 99,60 Stráž nad Nežárkou 3624, ,59 53,46 Strmilov 3058,01 6,68 0,22 Zahrádky 816,90 377,25 46,18 ORP Celkem 93373, ,22 28,06 Zdroj: ÚAP Rozlohu přírodních parků na správním území ORP Jindřichův Hradec znázorňuje následující obrázek. Ochrana památek na území SO ORP Jindřichův Hradec zahrnuje především nemovité národní kulturní památky Hrad a zámek Jindřichův Hradec a Zámek Červená Lhota na území obce Pluhův Žďár. Dále zde existuje celá škála přírodních a urbanistických památek

45 Obrázek č : Přírodní parky, nemovité národní kulturní památky Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF

46 Koeficient ekologické stability PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující obrázek. Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Jindřichův Hradec Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP jsou uvedeny v tabulce A 13 v příloze

47 Tabulka č : Koeficient ekologické stability v SO ORP Jihočeského kraje Rok Jihočeský kraj Blatná 0,87 0,95 0,95 České Budějovice 1,02 1,06 1,07 Český Krumlov 3,95 4,35 4,46 Dačice,85,88,88 Jindřichův Hradec 1,39 1,47 1,48 Kaplice 3,14 3,68 3,71 Milevsko,97 1,05 1,05 Písek 1,26 1,30 1,30 Prachatice 2,09 2,32 2,45 Soběslav 0,93 0,95 0,95 Strakonice 0,86 1,02 1,02 Tábor 0,99 1,01 1,01 Trhové Sviny 1,79 1,86 1,90 Třeboň 2,78 2,81 2,87 Týn nad Vltavou 0,68 0,69 0,70 Vimperk 4,26 4,57 4,62 Vodňany 1,35 1,42 1,43 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

48 Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře RBK % RB C % LBK % LBC % K E S Bednárec ,00 0,00 1,28 2,49 1 Bednáreček ,00 0,00 3,45 2,58 0 Blažejov ,03 4,87 1,45 3,73 1 Bořetín ,00 0,00 3,80 3,19 0 Březina ,00 8,96 3,04 3,07-1 Číměř 2 2 PP, N, 2 PO, 4,70 4,25 0,10 0,01 2 Člunek PP,N, ZVL, 0,00 14,3 2,91 0,44 2 Deštná ,12 0,00 2,37 3,58 0 Dívčí Kopy ,00 0,00 3,69 3,20 0 Dolní Pěna ,00 3,53 2,10 1,24-2 Dolní Žďár ,65 21,3 0,00 0,07-1 Doňov ,00 0,00 9,47 4,70-1 Drunče ,00 0,00 5,77 3,28-1 Hadravova Rosička ,00 0,00 4,04 1,61-1 Hatín 2 2 BR, N, 2 PO, 7,17 4,24 0,01 0,13 2 Horní Pěna PP, 0,92 3,86 0,92 0,96 0 Horní Radouň ,36 6,42 0,31 0,55 1 Horní Skrýchov ,16 1,09 5,03 8,79 1 Hospříz PP, N, 0,00 7,58 6,62 7,20-1 Jarošov nad ,55 2,45 3,50 4,59 1 Nežárkou N, Jilem PP 0,00 0,00 4,53 4,88-1 Jindřichův Hradec N, 0,92 2,10 1,03 7,05-1 Kačlehy PP, N, 0,64 33,2 5,10 6,98 2 Kamenný Malíkov ,00 0,00 2,00 2,90-1 Kardašova Řečice 2 2 BR, N, 2 PO, 1,73 3,64 0,24 0,20 2 Kostelní Radouň ,00 0,00 0,00 1,06 0 Kunžak 2 2 PP, N, 2 ZVL, 0,00 0,64 5,36 3,81 2 Lásenice PP, PO, 9,41 6,55 0,24 3,48 1 Lodhéřov ,75 0,82 3,24 4,95 1 Nová Bystřice 2 2 PP, N, 2 ZVL 0,08 0,81 5,09 6,34 2 Nová Olešná N, 0,00 0,00 7,75 2,30 0 Nová Včelnice ,92 1,27 3,45 6,29-1 Okrouhlá Radouň ,00 0,00 0,97 1,07-1 Pístina BR, 3,17 0,00 3,04 1,

49 Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře RBK % RB C % LBK % LBC % K E S Plavsko BR, PO, 4,16 4,87 0,87 2,09-1 Pleše PO, 0,00 0,00 2,36 11,9-2 Pluhův Žďár N, 2,49 2,65 2,73 3,07-1 Polště ,00 0,00 2,84 5,18 0 Popelín ,00 0,00 2,44 2,78-1 Příbraz 1 2 PP, BR, 0 PO, 0,35 8,16 0,00 0,00-1 Ratiboř BR, PO, 3,22 3,42 5,47 11,4 1 Rodvínov ,22 0,00 15,7 15,8 1 Roseč BR, PO, 0,00 0,00 4,81 1,64-1 Rosička ,61 0,28 0,02 0,00-1 Staré Město pod Landštejnem PP, N, 0,98 0,05 0,68 0,16 2 Stráž nad PP, BR, Nežárkou N, PO, 5,80 0,53 0,21 0,49 2 Strmilov PP, 1,70 3,80 5,79 8,06 0 Střížovice N, 7,92 3,89 4,82 5,73 1 Světce ,10 22,3 4,59 4,15 0 Újezdec PO, 0,00 0,00 3,33 33,1-1 Velký Ratmírov N, 4,97 4,55 0,30 0,13 1 Vícemil ,12 5,79 0,66 0,10-2 Višňová ,00 0,00 4,98 1,88-1 Vlčetínec ,00 0,00 1,28 1,26 1 Vydří ,31 8,49 1,38 3,49-1 Záhoří PO, 0,00 0,00 0,78 9,57-1 Zahrádky PP, 0,00 0,00 2,40 2,38 0 Žďár ,03 7,06 3,62 2,96 1 SO ORP Jindřichův ,86 3,12 2,65 3,65 Hradec Vysvětlivky: Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. PP přírodní park BR biosférická rezervace N evropsky významná lokalita Natury PO ptačí oblast ZVL - Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES výskyt prvků: LBC nadregionální biocentrum LBK nadregionální biokoridor RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor

50 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (CHKO, lokality soustavy NATURA 2000). Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým typem ochrany v území existují závady z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi. Vymezení přírodních parků na relativně značném území. Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výskyt ložisek v chráněných územích riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem zatížení území. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích. Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. V rámci ÚP obcí se zaměřit na plochy vhodné k rekultivaci a podpoře přírodních prvků v území v rámci ÚSES. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů

51 Souhrn tématu Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Nachází se zde část CHKO Třeboňsko o rozloze 9435,5 ha, což představuje cca 10,1 % území, jež zahrnuje i biosférickou rezervaci UNESCO. Rovněž zde byly vymezeny lokality soustavy NATURA 2000 o celkové rozloze 11027,35 ha, tj. cca 11,8 % území. Na jeho území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky v celkové výměře 26196,22 ha, což představuje 28,6 % území. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability, jejíž rozloha na území ORP činí cca ,21 ha, což představuje téměř 13,16 % území. V tomto území mimořádných hodnot se dále nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem na území obcí Člunek, Kunžak a Nová Bystřice. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že cca 37,9 % území je pokryto lesními porosty. Tato skutečnost významně přispívá k relativně vysokým hodnotám koeficientů ekologické stability, jež byly některým obcím přiřazeny. Na druhé straně jsou zde rozsáhlá území s nízkým koeficientem ekologické stability a absencí nebo omezeným výskytem chráněných prvků přírody, s nízkým podílem vodních ploch a vyšším podílem půd nižší kvality

52 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Jindřichův Hradec hodnotit následovně. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 30,4 % zaujímá 11 místo a patří do skupiny, jejíž podíl je zhruba na krajském průměru (31,4 % z rozlohy kraje). Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 12552, ,4 45,1 44,3-195,9-1,6 České Budějovice 36798, ,5 39,8 38,7-1040,4-2,8 Český Krumlov 12255, ,7 10,8 10,3-642,4-5,2 Dačice 22377, ,1 47,4 47,4-18,2-0,1 Jindřichův Hradec 29186, ,5 31,3 30,4-818,2-2,8 Kaplice 9586,3 9217,5 19,8 19,0-368,8-3,8 Milevsko 16981, ,0 44,1 43,0-437,8-2,6 Písek 31275, ,2 42,2 41,5-496,9-1,6 Prachatice 14284, ,9 17,0 16,3-603,6-4,2 Soběslav 14213, ,5 43,9 43,7-74,7-0,5 Strakonice 26394, ,0 46,0 45,1-509,0-1,9 Tábor 44611, ,3 44,5 44,0-509,9-1,1 Trhové Sviny 14733, ,4 32,6 31,8-364,6-2,5 Třeboň 12208, ,0 22,7 22,0-385,9-3,2 Týn nad Vltavou 12628, ,0 48,1 48,2 25,3 0,2 Vimperk 5009,4 4568,4 9,4 8,5-441,0-8,8 Vodňany 8127,5 7988,2 45,4 44,6-139,3-1,7 Jihočeský kraj , ,7 32,1 31,4-7021,2-2,2 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2000 až 2010 o 2,8 %, což je více než činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek

53 Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Bednárec 303,8 300,0 39,0 38,4-3,7-1,2 Bednáreček 291,3 290,2 42,0 41,8-1,1-0,4 Blažejov 740,9 739,2 37,3 37,2-1,7-0,2 Bořetín 291,1 245,3 49,6 41,7-45,8-15,7 Březina 540,5 540,5 56,8 56,8-0,1 0,0 Číměř 923,4 767,3 20,2 16,8-156,1-16,9 Člunek 403,7 399,2 16,2 16,0-4,6-1,1 Deštná 527,4 527,0 41,5 41,5-0,4-0,1 Dívčí Kopy 112,6 112,5 41,3 41,3-0,1-0,1 Dolní Pěna 323,9 322,6 61,3 61,0-1,4-0,4 Dolní Žďár 300,4 299,3 44,0 43,8-1,2-0,4 Doňov 262,9 262,8 51,2 51,2 0,0 0,0 Drunče 194,8 194,9 47,4 47,4 0,1 0,0 Hadravova Rosička 164,4 163,1 60,9 60,4-1,3-0,8 Hatín 301,0 299,7 10,1 10,0-1,3-0,4 Horní Pěna 594,8 590,6 40,1 39,9-4,2-0,7 Horní Radouň 448,4 437,7 29,2 28,5-10,7-2,4 Horní Skrýchov 120,2 120,3 33,1 33,2 0,2 0,1 Hospříz 405,2 399,2 47,1 46,4-6,0-1,5 Jarošov nad Nežárkou 949,2 945,8 34,2 34,1-3,4-0,4 Jilem 221,4 221,2 48,7 48,7-0,2-0,1 Jindřichův Hradec 3166,3 3152,1 42,6 42,4-14,2-0,5 Kačlehy 202,0 200,9 23,1 23,0-1,1-0,5 Kamenný Malíkov 230,7 230,1 48,8 48,6-0,7-0,3 Kardašova Řečice 1204,0 1198,6 26,3 26,2-5,3-0,4 Kostelní Radouň 251,7 251,4 43,0 42,7-0,2-0,1 Kunžak 762,1 698,9 15,4 14,1-63,2-8,3 Lásenice 322,7 322,7 31,1 31,0-0,1 0,0 Lodhéřov 817,4 816,3 34,5 34,4-1,1-0,1 Nová Bystřice 1621,4 1319,0 19,8 16,1-302,4-18,7 Nová Olešná 303,4 302,1 42,0 41,8-1,3-0,4 Nová Včelnice 458,7 457,7 45,4 45,3-1,0-0,2 Okrouhlá Radouň 427,4 426,4 47,1 47,0-0,9-0,2 Pístina 143,3 120,6 14,1 11,8-22,7-15,8 Plavsko 502,0 501,5 46,2 46,2-0,5-0,1 Pleše 588,9 585,7 59,9 59,6-3,2-0,6 Pluhův Žďár 1662,2 1655,0 49,8 49,6-7,1-0,4 Polště 171,4 171,3 41,5 41,5-0,1 0,0 Popelín 606,6 597,2 45,1 44,4-9,4-1,6 Příbraz 258,7 257,0 36,4 36,2-1,7-0,7 Ratiboř 398,5 391,7 34,1 33,5-6,8-1,7 Rodvínov 454,4 452,7 35,7 35,6-1,6-0,4 Roseč 306,8 306,7 56,2 56,1-0,1 0,0 Rosička 187,7 187,0 47,6 47,4-0,7-0,4-53 -

54 Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Staré Město pod Landštejnem 792,9 779,1 11,5 11,3-13,8-1,7 Stráž nad Nežárkou 585,7 577,7 16,1 15,9-8,0-1,4 Strmilov 1255,3 1250,6 41,1 40,9-4,7-0,4 Střížovice 322,5 316,2 26,1 25,6-6,3-2,0 Světce 330,5 313,8 43,6 41,4-16,7-5,1 Újezdec 193,0 193,0 45,7 45,7 0,0 0,0 Velký Ratmírov 375,2 375,1 27,6 27,6-0,1 0,0 Vícemil 246,8 243,5 64,6 63,8-3,3-1,3 Višňová 315,0 303,2 54,4 52,4-11,8-3,7 Vlčetínec 219,7 219,7 35,4 35,3 0,0 0,0 Vydří 285,5 285,5 48,8 48,8 0,0 0,0 Záhoří 170,7 170,6 47,3 47,2-0,1 0,0 Zahrádky 390,6 325,8 47,7 39,7-64,8-16,6 Žďár 234,2 233,9 32,9 32,8-0,3-0,1 SO ORP Jindřichův Hradec 29186, ,5 31,3 30,4-818,2-2,8 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje obrázek A 4 v příloze. Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec uvádí následující tabulka. Tabulka č : Bonitovaná půdně ekologická jednotka podle třídy ochrany Třída ochrany Rozloha (ha) Podíl na výměře celkem (%) neurčeno 40915,54 43,82 I. třída 11724,71 12,56 II.třída 8399,77 9,00 III.třída 14997,39 16,06 IV.třída 5241,11 5,61 V.třída 12061,9 12,918 Zdroj: ÚAP Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Jindřichův Hradec z celkové rozlohy 93373,44 ha spadá do území se změněným vodním režimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 21813,06 ha, což představuje 23,36 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 276,59 km. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek

55 Obrázek č : Plochy se změněným vodním režimem - odvodněné Podíl odvodněných ploch na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 14 v příloze. Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období nezměnil a činil pouze 0,9 %, což je mírně pod krajským průměrem 1,1 %. Zastavěná plocha za sledované desetiletí klesla o 2,8 ha na 843,4 ha celkem k

56 Tabulka č : Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 362,2 367,1 1,3 1,3 4,9 1,4 České Budějovice 1585,5 1654,1 1,7 1,8 68,6 4,3 Český Krumlov 563,4 558,8 0,5 0,5-4,7-0,8 Dačice 451,5 441,4 1,0 0,9-10,1-2,2 Jindřichův Hradec 846,3 843,4 0,9 0,9-2,8-0,3 Kaplice 234,1 235,9 0,5 0,5 1,8 0,8 Milevsko 488,9 485,9 1,3 1,3-3,0-0,6 Písek 1033,0 1036,7 1,4 1,4 3,7 0,4 Prachatice 539,1 546,3 0,6 0,7 7,2 1,3 Soběslav 427,8 432,2 1,3 1,3 4,4 1,0 Strakonice 836,4 840,3 1,5 1,5 3,9 0,5 Tábor 1400,3 1408,6 1,4 1,4 8,3 0,6 Trhové Sviny 341,5 353,7 0,8 0,8 12,2 3,6 Třeboň 489,3 490,1 0,9 0,9 0,8 0,2 Týn nad Vltavou 354,2 340,4 1,3 1,3-13,9-3,9 Vimperk 266,2 281,3 0,5 0,5 15,1 5,7 Vodňany 267,8 268,4 1,5 1,5 0,5 0,2 Jihočeský kraj 10487, ,3 1,0 1,1 96,9 0,9 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Rozlohu zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v období udává tabulka A 15 v příloze. Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Jindřichův Hradec. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Jindřichův Hradec představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost průměrným (37,9 % území)

57 Tabulka č : Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 6885,4 6894,8 24,7 24,7 9,4 0,1 České Budějovice 26933, ,3 29,2 29,2 31,8 0,1 Český Krumlov 53928, ,3 47,7 47,8 127,1 0,2 Dačice 15109, ,6 32,0 32,0 16,3 0,1 Jindřichův Hradec 35198, ,3 37,7 37,9 141,4 0,4 Kaplice 23457, ,6 48,4 48,4 21,3 0,1 Milevsko 11708, ,1 30,4 30,4 9,7 0,1 Písek 25407, ,7 34,3 34,3 28,5 0,1 Prachatice 39834, ,9 47,4 47,5 53,8 0,1 Soběslav 8264,4 8255,3 25,5 25,5-9,1-0,1 Strakonice 12222, ,7 21,3 21,3 17,9 0,1 Tábor 30630, ,8 30,6 30,6-8,8 0,0 Trhové Sviny 18614, ,5 41,2 41,1-2,0 0,0 Třeboň 24901, ,7 46,2 46,3 27,0 0,1 Týn nad Vltavou 7226,3 7384,9 27,5 28,1 158,6 2,2 Vimperk 31987, ,3 59,7 59,8 1,2 0,0 Vodňany 4137,6 4141,2 23,1 23,1 3,6 0,1 Jihočeský kraj , ,0 37,4 37,5 627,9 0,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských 33400,58 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (26,21 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (1809,85 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu 1809,85 ha, (především lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu). Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek

58 Obrázek č : Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení Podíl zalesněných ploch na území jednotlivých obcí a změna její rozlohy v období 2000 až 2010 uvádí tabulka A 16 v příloze. Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Nová Bystřice (145,5 ha) Číměř (43,2 ha), Staré Město pod Landštejnem (38,2 ha) a Horní Pěna (29,4 ha). Jediný větší úbytek nastal u obce Stráž nad Nežárkou (-25,4 ha). Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Dle hodnocení odborníků bude trvat nejméně 50 let, než bude napravena nepříznivá druhová skladba dřevin a nedostatečná různorodost lesů. Důsledkem vývoje v uplynulých období je omezená ekologická stabilita lesů. Pokračující znečišťování ovzduší a klimatické změny mohou podle nich představovat ekologická a ekonomická rizika

59 Další překážky v hospodaření s lesy představuje velká roztříštěnost ve vlastnictví fyzických osob a poměrně rozsáhlé nevyřešené restituční nároky. Lesní porosty jsou rovněž zatěžovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem. Indikátory Podtémata Obec Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Další jevy a komentáře/střety, závady/ Orná půda (+/-) Rozloha lesní půdy (%) Bednárec ,2 34,2 Bednáreček ,4 30,3 Blažejov ,2 30,1 Bořetín ,7 20,5 Březina ,0 27,6 Číměř ,9 52,7 Člunek ,1 39,1 Deštná ,1 31,0 Dívčí Kopy ,1 22,6 Dolní Pěna ,4 7,7 Dolní Žďár ,4 13,5 Doňov ,0 21,3 Drunče ,0 25,8 Hadravova Rosička ,8 7,9 Hatín ,4 74,4 Horní Pěna ,7 26,0 Horní Radouň ,4 45,3 Horní Skrýchov ,1 33,9 Hospříz ,5 19,2 Jarošov nad Nežárkou ,4 30,9 Jilem ,1 21,1 Jindřichův Hradec ,5 18,2 Kačlehy ,5 33,3 Kamenný Malíkov ,3 18,9 Kardašova Řečice ,4 42,6 Kostelní Radouň ,1 20,4 Kunžak ,3 49,6 Lásenice ,0 20,9 Lodhéřov ,1 32,6 Nová Bystřice ,7 49,0 Nová Olešná ,4 24,4-59 -

60 Obec Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Podtémata Další jevy a komentáře/střety, závady/ Orná půda (+/-) Rozloha lesní půdy (%) Nová Včelnice ,2 12,6 Okrouhlá Radouň ,2 26,0 Pístina ,8 48,2 Plavsko ,1 25,2 Pleše ,6 12,3 Pluhův Žďár ,4 21,6 Polště ,0 8,0 Popelín ,6 22,8 Příbraz ,7 25,7 Ratiboř ,7 15,3 Rodvínov ,4 35,5 Roseč ,0 13,8 Rosička ,4 23,1 Staré Město pod Landštejnem ,7 66,4 Stráž nad Nežárkou ,4 66,3 Strmilov ,4 26,1 Střížovice ,0 32,4 Světce ,1 34,3 Újezdec ,0 22,8 Velký Ratmírov ,0 52,0 Vícemil ,3 20,9 Višňová ,7 14,6 Vlčetínec ,0 50,6 Vydří ,0 19,7 Záhoří ,0 18,5 Zahrádky ,6 23,8 Žďár ,1 38,7 SO ORP Jindřichův Hradec ,8 37,9 Vysvětlivky: Změna rozlohy - Míra interval hodnota orná půda zalesnění rozpětí hodnota ( ) úbytky/přírůstky 0 5 % -2 nad -10 % % -1 nad -5 % % 0 rozpětí -5 až +0 % % 1 do +5 % 1 nad 30 % 2 nad +5 %

61 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně relativně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Výhledově významný hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje. Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech. Souhrn tématu Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Jindřichův Hradec plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 30,4 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 21813,06 ha, tj. 23,36 % celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Podíl zastavěných ploch v období byl stabilně nízký (0,9 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí 37,9 %. Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti a rozvojových os i specifické oblasti nadmístního významu a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit je v návrhu ZÚR JČK vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické

62 infrastruktury, ploch pro smíšené funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím využíváním dalších ložisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži, jak pozůstatků po těžební činnosti, tak i starých skládek

63 4 Sociální pilíř 4.1 Technická infrastruktura PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Jindřichův Hradec v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Jindřichův Hradec. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č : Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Jindřichův Hradec pro rok

64 Zásobování vodou PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetín, Vydří. V roce 2008 chyběla vodovodní síť i v dalších obcích: Bednáreček, Bořetín, Březina, Číměř, Člunek, Jarošov nad Nežárkou, Kostelní Radouň, Pluhův Žďár, Střížovice, Vícemil, Vlčetínec, Žďár, kde se chybějící vodovod v roce 2010 vybudoval. 100 % napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % vodovodního napojení je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. V obcích Blažejov, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Drunče, Hatín, Horní Pěna, Horní Radouň, Hospříz, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kunžák, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Ohrouhlá Radouň, Pístína, Plavsko, Pleše, Polště, Popelín, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov, Višňová, Záhoří, Zahrádky došlo k rozšíření vodovodní sítě. K výraznějšímu růstu vodovodní sítě došlo v obcích Lodhéřov, Strmilov a Zahrádky. Růst vodovodní sítě stagnoval v obcích Dolní Žďár, Lásenice, Příbraz, Rosička, Újezdec. V obci Staré Město pod Landštějnem došlo k poklesu délky km vodovodní sítě. Blíže viz tabulka B 1 v příloze. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa

65 Obrázek č : Kanalizace v SO ORP Jindřichův Hradec pro rok 2010 Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň. Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč (2x ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov a Zahrádky

66 Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Bednáreček, Blažejov, Březina, Číměř, Člunek, Deštná, Doňov, Hadravova Rosička, Hatín, Horní Radouň, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce, Velký Ratmírov, Višňová, Záhoří a Zahrádky. Ve zbývajících obcích není vedena splašková kanalizace. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B 2 v příloze. V SO ORP Jindřichův Hradec se dále nacházejí obce, které nemají kanalizaci nebo kanalizace není napojena na ČOV. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár. Většina těchto obcí má zájem o vybudování kanalizace, ale chybí jim na to finanční prostředky. Obec Dívčí Kopy má v záměrech v ÚPD vybudovat kanalizaci, vodovod, ČOV. Obec Pístina chce rekonstruovat kanalizaci a vystavět ČOV. Obec Strmilov chce zavést zbylých 50 % obce do ČOV a vyměnit vodovody. Obec Vydří má v plánu vybudovat vodovod a kanalizaci. V obci Záhoří chtějí postavit ČOV. Zásobování plynem V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 41 obcí z 58 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Horní Pěna, Horní Radouň, Jilem, Jindřichův Hradec, Plavsko, Popelín, Strmilov, Střížovice, Světce. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Kardašova Řečice, Okrouhlá Radouň, Pluhův Žďár, Velký Ratmírov. Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí Jarošov nad Nežárkou, Nová Bystřice, Zahrádky. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17, je to: Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Žďár, Drunče, Hospříz, Kačlehy, Kostelní Radouň, Lásenice, Pístina, Pleše, Staré Město pod Landštejnem, Újezdec, Vícemil, Vlčetínec, Vydří, Žďár. Od roku 2008 došlo k rozšíření plynofikace v obcích Deštná, Doňov, Horní Skrýchov, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Stráž nad Nežárkou, Zahrádky. Úbytek plynofikace byl zaznamenán v obcích Dolní Pěna, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Plavsko, Rodvínov, Strmilov a Velký Ratmírov. Ve zbývajících obcích rozšíření plynofikace stagnovalo. Zásobování teplem V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce. Zásobování elektrickou energií Elektrická energie je dodávána do všech obcích SO ORP Jindřichův Hradec. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku

67 Obrázek č : Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Jindřichův Hradec pro rok 2010 Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, výjimku tvoří nepříznivé počasí, kdy dochází k výpadkům

68 Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Vodovod Plynofikace Jednotná kanalizace* Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Bednárec N A N N -1 Bednáreček A A A N 1 Blažejov A A A A 2 Bořetín A A N N 0 Březina A N A N 0 Číměř A A A A 2 Člunek A A A N 1 Deštná A A A A 2 Dívčí Kopy N N N N -2 Dolní Pěna A A N N 0 Dolní Žďár A N N N -1 Doňov A A A N 1 Drunče A N N N -1 Hadravova Rosička N A A A 1 Hatín A A A A 2 Horní Pěna A A N N 0 Horní Radouň A A A N 1 Horní Skrýchov N A N N -1 Hospříz A N A A 1 Jarošov nad Nežárkou A A A A 2 Jilem A A N N 0 Jindřichův Hradec A A A A 2 Kačlehy N N N N -2 Kamenný Malíkov A A N N 0 Kardašova Řečice A A A A 2 Kostelní Radouň A N A A 1 Kunžak A A A A 2 Lásenice A N N N -1 Lodhéřov A A N N 0 Nová Bystřice A A A A 2 Nová Olešná N A N N -1 Nová Včelnice A A A A 2 Okrouhlá Radouň A A A A 2 Pístina A N A A 1 Plavsko A A A A 2 Pleše A N A N 0 Pluhův Žďár A A A A 2 Polště A A N N 0 Popelín A A N N 0 Příbraz A A A A 2 Ratiboř A A A A 2 Rodvínov A A A A

69 Obec Vodovod Plynofikace Jednotná kanalizace* Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Roseč A A A A 2 Rosička A A A N 1 Staré Město pod Landštejnem A N A A 1 Stráž nad Nežárkou A A A A 2 Strmilov A A A A 1 Střížovice A A A N 1 Světce A A A A 2 Újezdec A N N N -1 Velký Ratmírov A A A A 2 Vícemil A N N N -1 Višňová A A A N 1 Vlčetínec N N N N -1 Vydří N N N N -2 Záhoří A A A N 1 Zahrádky A A A A 2 Žďár A N N N -1 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 2010 Pozn.: U obce Blažejov je kanalizace pouze v místní části Blažejov (1 z 5 částí obce). U obce Člunek je kanalizace pouze u 1 z 3 částí obce. U obce Pluhův Žďár je ČOV u 1 z 8 částí obce. Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1..1x A 0..2x A 1..3x A 2..4x A (obec s kompletním vybavením)

70 Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Jindřichův Hradec kanalizací, ČOV, plynovodem, vodovodem