Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS"

Transkript

1 Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS verze pro testování nástroje (neprošlo jazykovou úpravou) Mgr. Ondřej Marek, CpKP střední Čechy, WD Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit.

2 Obsah Obsah Úvod Projekt Benchmarking venkova Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu Vymezení základních pojmů Důvody proč sledovat efektivitu managementu Možnosti sledování efektivity managementu Definování cílů fungování mikroregionů Základní principy fungování indikátorové sady Sledovaná data a jejich zdroje Data popisná Data pro sledování efektivity Tabulka projektů Popisné indikátory Indikátory efektivity managementu Náklady na management MR na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Index úspěšnosti projektů Doplňkové indikátory Registrovaná míra nezaměstnanosti Spokojenost s místním společenstvím Množství vyprodukovaného komunálního odpadu Výměra půdy ekologického zemědělství Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV Výkon alternativních zdrojů energie Dopravně nedostupné urbanizované území Práce s indikátory Omezení při využívání indikátorů Interpretace a souvztažnosti indikátorů Webový nástroj pro sledování indikátorů Shrnutí v bodech Tabulkový přehled indikátorů efektivity Literatura

3 1. Úvod Na poli rozvoje venkova hrají nezastupitelnou roli mikroregiony. Tato sdružení obcí a dalších aktérů rozvoje přebírají aktivitu v rozvojových aktivitách na místní a regionální úrovni, tam kde aktivita krajů a centrálních institucí již nedosahuje. V neposlední řadě přispívají vyrovnávání regionálních disparit. Mikroregiony jsou z hlediska veřejné správy relativně novým fenoménem. To skrývá určitý potenciál pro originální a inovativní řešení úkolů, které na sebe mikroregiony berou. Nejsou omezovány tradičními pohledy na problematiku ani zaběhlými, či předepsanými postupy. Vytváří tak prostor pro hledání nových přístupů ke správě věcí veřejných a mohou tak přispět k zavádění inovací a kultivaci veřejné správy. Mikroregiony jsou zajímavé i z hlediska lidských zdrojů. Protože jsou založeny na iniciativě ze zdola, na jejich chodu se podílí velmi motivovaní lidé. Přitahují do veřejné politiky lidi z různých oborů a vytváří prostor pro aktivizaci soukromého sektoru ve veřejném dění. Dokážou využívat dobrovolných aktivit a lidé jsou často největší hodnotou, se kterou mohou mikroregiony pracovat. Díky těmto nastíněným faktorům nacházíme v mikroregionech velké spektrum přístupů ke správě věcí veřejných. Tato rozrůzněnost se dotýká jak jejich velikost co do rozlohy i počtu obyvatel, tak struktur organizačního zázemí či forem jejich fungování. Velikost finančních prostředků, se kterými mikroregiony pracují, se velmi liší. Nedávno vzniklé regiony se potácí v nedostatku finančních zdrojů na základní činnost a jiné realizují mnoha milionové investice. Na druhou stranu mikroregiony trpí řadou problémů. Určitá nezakořeněnost mikroregionů v systému veřejné správy, přináší řadu komplikací, jako například nejasné vymezení vlastní působnosti či nezajištěný systémem financování. Hlavní otázkou se tak stává, jak jsou managementy mikroregionů vlastně efektivní. Otázka efektivnosti ve veřejné správě je velmi problematická a podléhá subjektivnímu vnímání. Proto je cílem tohoto manuálu navrhnout praktický nástroj pro sledování efektivity managementu mikroregionů. Poukáže na možnost jak hodnotit tak složitou otázku, jakou je efektivnost managementu mikroregionů. Za tento nástroj byla zvolena sada indikátorů efektivity managementu. Jedná se o jednoduchý nástroj inspirovaný indikátory využívanými na jiných úrovních veřejné správy. V tomto manuálu chceme vysvětlit důvody, které vedli k sestavení této sady právě v této podobě a vysvětlit její základní fungování. Zároveň by měl být návodem pro práci s touto sadou využitelným pro manažery mikroregionů. Manuál vznikl na základě zkušenost z první etapy testování indikátorů efektivity managementu, proto předpokládáme, že bude dále rozšiřován, zpřesňován a upravován. Doufáme, že jim tento nástroj poskytne zpětnou vazbu a porovnání s ostatními podobně fungujícími organizacemi. 3

4 1.1. Projekt Benchmarking venkova Projekt "Benchmarking venkova - Zkvalitnění managementu mikroregionů jako nástroje řešení regionálních disparit", navazuje na výsledky projektu Centra pro komunitní práci střední Morava WB "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". Projekt byl podpořen Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci programu Věda a výzkum. Cíle projektu Benchmarking venkova jsou zkvalitňování a profesionalizace vybraných typů managementu rozvoje mikroregionů, kterými jsou Svazek obcí (DSO), Management mikroregionu prostřednictvím městského úřadu (ORP) a MAS (místní akční skupiny). Zkvalitňování managementu rozvoje mikroregionů bude dosaženo prostřednictvím ekonomické studie možností zvyšování absorpční kapacity či realizace úspor. Dalším cílem projektu je šíření a zavádění indikátorů pro hodnocení efektivity managementu a udržitelného rozvoje mikroregionů do dalších mikroregionů v různých oblastech České republiky. Vytvořenou indikátorovou sadu pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů bude možné používat pro hodnocení úspěšnosti cílů činnosti a aktivit mikroregionů např. pro hodnocení strategií, plánů, managementu atp. Projekt se skládá ze dvou základních modulů a formulovaných aktivit: 1. Zkvalitnění - "profesionalizace" jednotlivých typů managementu mikroregionů: a. Prostřednictvím analýzy (vnější a vnitřní) zajištění managementu v mikroregionech v NUTS II Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad analýza současného stavu zajištění managementu rozvoje mikroregionů v jednotlivých regionech soudružnosti. b. Zkvalitnění jednotlivých typů managementu rozvoje v mikroregionech v této části budou v 6 vybraných mikroregionech uplatňovány metodiky pro zkvalitnění managementu rozvoje. c. Testovací fáze - studie efektivity managementu rozvoje mikroregionů. d. Výzkumná zpráva e. Konference každý rok realizace projektu bude uskutečněna celorepubliková konference, která bude informovat o průběhu projektu, nových trendech v profesionalizaci managementu mikroregionů a regionálního rozvoje a bude dávat prostor pro diskusi nad touto tématikou. 2. Implementace indikátorové sady pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů - benchmarking. a. Vývoj a zkvalitňování metodiky pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů - rozšíření benchmarkingové sady pro hodnocení mikroregionů, tzv. barometr mikroregionů. b. Vývoj softwarové aplikace pro sledování indikátorů a hodnocení efektivity managementu rozvoje. c. Testovací fáze - benchmarking mikroregionů 4 - zavádění a sledování indikátorů v 18 mikroregionech - vždy v 6 mikroregionech v jednotlivých NUTS II (Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad).

5 Tato studie se dotýká druhého modulu projektu. Popisuje navrhovanou indikátorovou sadu, jak začala být testována. Předpokládáme, že po zkušenostech získaných na využívání této sady 18 pilotními regiony bude upravena a případně dopracována Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu Sada indikátorů nevznikla nahodile, ale je výstupem metodické činnosti. Vychází z těchto zdrojů: Předchozí projekty realizované řešiteli projektu Benchmarking venkova. 1 Zkušeností řešitelů s realizací projektů a zakázek na poli rozvoje venkova. Analýzy provedené v rámci modulu 1. tohoto projektu. 2 Zkušenosti řešitelů se zaváděným obdobných indikátorových sad určených pro jiné typy veřejné správy. 3 Konzultací s pilotními mikroregiony účastnící se projektu. Pojem benchmarking venkova by mohl svádět k tomu, že stavíme na zkušenostech získaných při benchmarkingu městských úřadů na základě hodnocení CAF realizovaných MV České republiky. 4 Bohužel tento systém je pro managementy mikroregionů nevyužitelný, protože se věnuje problematice organizací o několik řádů jednodušší. Indikátorová sada je založena na praktických zkušenostech regionů, se kterými řešitelé průběžně spolupracují. Velkou inspirací pro ni jsou Společné evropské indikátory European Common Indicators (ECI) a iniciativa TIMUR. 5 1 Jedná se především o projekt Centra pro komunitní práci střední Morava WB "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". 2 ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, Například KOSÍKOVÁ, Simona a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti - Barometr udržitelnosti měst, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, Praha, 2006, nebo LUPAČ, Milan a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s, Agentura Koniklec, REC Česká republika, Praha,

6 1.3. Vymezení základních pojmů Pro snadnější porozumění na úvod definujeme několik pojmů. Čtenář jistě tyto pojmy zná a rozumí jim, protože však neexistuje jejich přesné vymezení, dovolujeme si je pro potřeby manuálu definovat sami. Definice vyjasní souvislosti, ve kterých je, pro potřeby tématu, vnímá autor. Mikroregion je sdružení obcí s různou formou právní subjektivity. Jejich společným cíle je rozvoj území, na kterém se rozkládá katastrální území členských obcí mikroregionu. Vyznačuje se volenými orgány, které určují jeho strategii a přímo či nepřímo zajišťují i realizaci jednotlivých aktivit. 6 Pro účely tohoto příspěvku pojem mikroregiony označuji i tzv. místní akční skupiny. Jedná se sice o regiony, které vznikly na základě rozdílných legislativních norem, ale důvody, cíle a formy jejich vzniku i fungování jsou obdobné jako u svazku obcí. Management mikroregionů nemůžeme chápat ve smyslu vymezovaném přístupem k managementu v podnikatelské sféře. Oproti ní se management mikroregionů neobejde bez práce s dobrovolníky, což vyžaduje specifický přístup. Management ve veřejné správě je do značné míry determinován filosofií veřejné správy jako takové. V Evropě je silně ovlivňován legislativními vymezeními, klasickým příkladem je německé pojetí managementu veřejné správy oproti pluralistickému přístupu v anglosaských zemích. 7 To pozici managementu mikroregionů komplikuje jejich situaci, protože je založen na silné roli státu a legislativního základu. Dá se tak říci, že management mikroregionů je svým demokratickým a ne zcela definovaným postavením poněkud neobvyklým prvkem v našem systému veřejné správy. Dochází tak k zajímavému obohacení tohoto systému a kombinaci přístupu anglosaského a evropského. V souvislosti s mikroregiony musíme termínu management rozumět ve smyslu managementu rozvoje. Management rozvoje chápeme jako organizační struktury, které mají zpravidla za cíl: aktivizaci obyvatelstva a zvyšování jeho identifikace s regionem koordinaci řešení místních problémů navyšování finančních prostředků mikroregionů Konkrétně si pod pojmem management můžeme představit manažery rozvoje regionů, tajemníky mikroregionů, či jiné typy výkonných pracovníků. V některých případech management regionů zajišťují externí subjekty. Správní rady, setkávání členů apod. není součástí výkonného managementu v pravém slova smyslu. Tyto orgány zajišťují strategické 6 Škrabal, Ivo Mgr., Nunvářová, Svatava Ing., Novák, Josef Mgr., Třebícký, Viktor, RNDr. PhD., Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, CpKP střední Morava, kancelář Šumperk Přerov, Whight, Glen, Nemec, Jura, Management veřejné správy, Teorie a praxe, Ekopress, Praha 2003, s

7 směřování a ne každodenní agentu. V praxi se tyto dvě skupiny často prolínají, to ale nic nemění na faktu, že jejich role v rámci fungování mikroregionů by měli být oddělené. Dalším termínem, který byl již zmíněn, je efektivita. Efektivita vyjadřuje praktickou účinnost nějaké smysluplné činnosti. Nejčastěji se jedná o lidskou práci. Je důležitým kritériem pro posuzování úspěšnosti a kvality. 8 Benchmarking je proces porovnávání nákladů, času a kvality za které organizace provádí vlastní činnosti oproti ostatním organizacím. Výsledky by měly vést ke změnám a zlepšování. Benchmarking umožňuje veřejné správě porovnávat svojí výkonnost s ostatními institucemi veřejné správy. To je jedna z mála možností jako veřejnou správu vůbec hodnotit. 9 Mikroregiony mají v tomto ohledu velkou nevýhodu pro svoje rozrůznění, co se týká formy, cílů i typů činnosti. Proto jsme benchmarking zaměřili na zjednodušené porovnávání indikátorů efektivnosti managementu. Indikátor je posledním termínem, který musíme vyjasnit. Indikátor je měřitelný ukazatel (index, proměnná), který má vztah ke konkrétnímu aspektu rozvoje. Indikátory průběžným sledování umožní popisovat určitý jev a srovnávat jeho vývoj v čase, případně i mezi různými organizacemi. 10 Jeden indikátor zpravidla vypovídá o omezené části skutečnosti. Proto se často setkáváme s tzv. agregovanými indikátory, které zohledňují několik dílčích indikátorů. My bychom rádi vytvořili tzv. indikátorovou sadu. Soubor indikátorů, které komplexně vypovídají o uceleném celku jevů, v tomto případě o efektivitě managementu mikroregionů Důvody proč sledovat efektivitu managementu Než se začneme podrobně zabírat možnostmi jak efektivitu managementu mikroregionů sledovat, pokusíme se odpovědět na otázku, proč je dobré zabývat se efektivitou. Hlavním důvodem pro sledování efektivity je optimalizace nákladů na dosahování stanovených cílů. Obzvláště pro mikroregiony, které nejsou obligátně napojeny na veřejné rozpočty a zpravidla hospodaří s velmi omezenými zdroji či dobrovolnými příspěvky je optimalizace nákladů nezbytná. Vytvoří možnost rozšíření činnosti a dosahování dalších cílů, případně vytváření rezerv pro období nestabilního financování. V případě, kdy přes všechnu snahu se mikroregion ukáže jako dlouhodobě neefektivní, může toto sledování vést k jeho restrukturalizaci, nebo i odůvodněnému zániku. Mikroregiony ačkoliv jsou součásti veřejného sektoru, tak se oproti městům a obcím nacházejí v určitém konkurenčním prostředí. Jejich fungování a rozvoj je zpravidla závislý na získávání zdrojů na realizaci projektů naplňujících strategii. Tyto zdroje ať již z národních, či Hřebík, Štěpán, Třebický, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s. 5. 7

8 mezinárodních zdrojů zdaleka nenaplňují poptávku. Efektivní management, nejenže dokáže lépe připravovat projekty a získávat na ně prostředky, ale také na donora působí důvěryhodněji. To může být oním momentem, který rozhoduje při rovnocenně připravených projektech. Sledování efektivity za pomoci indikátorů může zásadně usnadnit komunikaci mezi orgány mikroregionu, jeho partnery a veřejností. Indikátory jsou jeden ze způsobů jak jednoduše prezentovat aktivity mikroregionu a dopady jeho činnosti. Vzhledem k určité neukotvenosti mikroregionů ve veřejné správě je vysvětlování přínosů mikroregionu pro rozvojové aktivity nezbytné. Pomáhá to odůvodňovat existenci a smysl takových aktivit. V neposlední řadě sledování efektivnosti managementu mikroregionů představuje účelný nástroj pro politickou reprezentaci mikroregionu. Na jednu stranu jim poskytuje možnost kontroly nad prací manažerů a úředníků věnující se managementu rozvoje. Oproti tomu jim dává možnost využívat indikátorů pro věcnou argumentaci k obhájení výsledků jejich práce před veřejností. To jsou některé důvody, proč je důležité vytvářet manažerské nástroje, které tuto zpětnou vazbu mohou dávat. Zatímco pro obce a města existuje několik různých možností jak vlastní efektivitu sledovat 11, pro mikroregiony neexistuje téměř žádná. 2. Možnosti sledování efektivity managementu Při nezcela vyjasněném postavení mikroregionů ve veřejné správě a omezených finančních zdrojích, se kterými hospodaří, je velmi důležité zamýšlet se nad efektivností fungování mikroregionů. Podnikatelský sektor má oproti organizacím působícím ve veřejné správě velkou výhodu pro zjišťování vlastní efektivnosti. Má jednoduché, snadno porovnatelné měřítko efektivnosti a úspěšnosti organizace (firmy). Tímto měřítkem je dosažený zisk. Mikroregiony ani ostatní instituce veřejné správy nejsou založeny za účelem vytváření zisku, ale za účelem naplňování veřejného zájmu. Na rozdíl od zisku je veřejný zájem velmi nejasná a proměnlivá veličina. Pro měření a porovnávání efektivity zcela nevyužitelná. Podléhá totiž velmi silně subjektivnímu vnímání. Veřejná správa díky těmto okolnostem podléhá mnohem menšímu tlaku na vlastní efektivitu než podnikatelský sektor. Instituce veřejné správy nefungují v konkurenčním prostředí, a proto nemají dostatečnou zpětnou vazbu pro svoji efektivitu. Veřejný zájem, má jen omezenou možnost, tuto zpětnou vazbu poskytovat. Společenská poptávka sice dokáže vymezit obecné cíle veřejného zájmu, ale jen těžko určuje kvantitu a kvalitu, jejich naplňování. Měřítkem veřejného zájmu může být například veřejné mínění, či volební výsledek. To ovšem s efektivností managementu má jen omezenou souvislost. Tyto ukazatele jednoduše podléhají vnějším okolnostem, módním vlivům a politické reklamě. 11 Základní přehled dává: NOVÁK, Josef ŠAFÁŘOVÁ, Barbora, Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, Přerov

9 Pro měření naplňování tzv. veřejného zájmu je účelnější využít cíle, které si region sám za tento zájem určil. Zda bylo toto politické rozhodnutí v souladu s veřejným míněním, jeho politickým, či sociálním cítěním, nechť posoudí voliči, nebo valná hromada mikroregionu. Nabízí se dva typy cílů, kvůli kterým mikroregiony vznikají: obecné cíle pro vznik mikroregionů specifické cíle pro vznik mikroregionů Pokud bychom chtěli za měřítko naplňování veřejného zájmu zvolit naplňování specifických cílů mikroregionů, moc bychom si nepomohli. Ačkoliv se v případě mikroregionů v České republice jedná o velmi podobná témata a okruhy, rozvojové cíle reagují na místní problematiku a jsou vzájemně jen těžko porovnatelné. Proto jsme se při sledování efektivity managementu mikroregionů zaměřili na momenty fungování mikroregionů, které vyjadřují systémové důvody pro vznik mikroregionů jako takových. Jelikož jsme hodnocení dopadů jednotlivých specifických aktivit směřujících k naplňování konkrétních rozvojových cílů mikroregionů nechtěli zcela opomenout, vznikly dvě sady indikátorů pro sledování činnosti mikroregionů. Sada indikátorů efektivity managementu mikroregionu, jako základní výstup projektu Benchmarking venkova. a doplňková sada indikátorů. Tu jsme sesbírali z dostupných zdrojů a příkladů pro jiné typy veřejné správy a upravili je pro využití managementy mikroregionů Definování cílů fungování mikroregionů Jak už bylo několikrát zdůrazněno, mikroregiony jsou z hlediska organizační struktury a cílů velmi nesourodou skupinou organizací veřejné správy. Spojují je jen některé společné znaky. Přičemž i důvody jejich vzniku a existence jsou různé a mění se v čase. V devadesátých letech minulého století, kdy proběhla první vlna zakládání mikroregionů, se mikroregiony orientovali na společné řešení specifických problémů. Dnes se zaměřují více na problematiku obecného rozvoje. Mikroregiony, které původně vznikly za účelem řešení konkrétního specifického problému, např. plynofikace, či řešení problému nakládání s odpady, dnes rozšiřují své aktivity a směřování i k dalším rozvojovým cílům. 12 Každý mikroregion si určuje vlastní specifické cíle, které se díky reálným možnostem mikroregionů často vzájemně podobají, ale pro potřeby vzájemného porovnávání jsou jen těžko využitelné. Také fakt různé velikosti, organizačního a legislativního zakotvení mikroregionů znesnadňuje vzájemný benchmarking těchto organizací. Proto jsme pro potřeby sledování efektivnosti managementu mikroregionů hledali společné znaky a cíle jejich managementu. 12 ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov,

10 Na základě zkoumání fungování mikroregionů v ČR a především pak šetření mezi mikroregiony a MAS ve třech NUTS II. 13 jsme určili tři společné cíle vzniku drtivé většiny mikroregionů. Podpora spolupráce v regionu. Zvýšení informovanosti/lepší komunikace. Naplňování cílů strategie skrze získávání finančních prostředků. Základní myšlenkou pro vznik a fungování mikroregionů je sdružování sil a prostředků malých obcí, případně dalších aktérů rozvoje venkova, pro řešení společných otázek. Proto pokud je území mikroregionu příliš rozrůzněné a jeho části mají různé priority, které se vzájemně nepotkávají, nemůže tento mikroregion efektivně fungovat. Společné řešení vybraných problémů nelze realizovat bez spolupráce a vzájemné koordinace. Podpora spolupráce napříč regionem je základním cílem pro vznik a fungování mikroregionů. 14 Spolupráce není možná bez dostatečně kvalitní komunikace. Jedním ze znaků mikroregionů je jejich snaha o aktivizaci obyvatelstva a jejich zapojení do regionálního rozvoje. Nezcela vyjasněná a často nepochopená role mikroregionů klade velké nároky na komunikaci uvnitř i vně struktur regionu. Dalším důvodem proč otázku komunikace v souvislosti s mikroregiony považujeme za významnou, je fakt, že veřejná správa má tendenci tyto otázky podceňovat. Posledním ze společných znaků mikroregionů je snaha o řešení regionálních problémů, či naplňování strategických cílů. K tomu aby byly cíle naplněny, je zpravidla třeba investice finančních prostředků. V našem prostředí se jedná především o získávání různých dotací a podpor. Hovoříme o tzv. absorpční kapacitě. 15 Nutně nemusí jít o získávání veřejných finančních zdrojů, ale tento typ zdrojů oproti zdrojům soukromým převládá. 13 ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, Někdy hovoříme o tzv. synergickém efektu spolupráce. To je předpoklad, že při spolupráci dochází se sdružování sil za účelem dosažení nějakého cíle. Výsledná síla ovšem není prostým součtem těchto sil, ale jejich násobkem. 15 Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, 2. schopnost spolufinancování 3. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování. (www.strukruralnifondy.cz) 10

11 2.2. Základní principy fungování indikátorové sady Pokud má být benchmarking efektivity managementu účelný, musí být přiměřený možnostem organizace. Vzhledem k jednoduchosti struktury managementu mikroregionů jsme pro sledování efektivity managementu mikroregionů zvolili indikátory a jejich porovnávání formou benchmarkingu mezi jednotlivými mikroregiony. Indikátorovou sadu jsme postavili na datech, které jsou již sbírány a evidovány pro jiné účely. Pro většinu využívaných dat je navrženo sledování v ročním intervalu. Tato četnost pro účely mikroregionů a jejich struktur dostačuje. Snižuje se tak administrativní náročnost práce s touto indikátorovou sadou na přijatelné minimum. Tento přístup sice nepředstavuje ten nejpřesnější způsob sledování efektivity, ale považujeme ho pro naše potřeby za dostatečný. To je velmi důležitý moment. Sice by nebyl problém vytvořit sofistikovanější a přesnější nástroj na sledování efektivity managementu, pokud by byl administrativně náročný, nebyl by prakticky využíván. Tato podmínka byla pro vývoj tohoto nástroje jedním ze základních požadavků. Pokud chceme přistupovat k porovnávání mikroregionů a efektivnosti jejich managementu mezi sebou, museli jsme tomu indikátory přizpůsobit. Velikost mikroregionů a počet jejich obyvatel často určuje množství zdrojů, se kterými mikroregiony hospodaří. Vytváří se tak různé podmínky pro fungování managementu. Snažili jsme se veškeré indikátory usouvztažnit k celkovému počtu obyvatel. Tento ukazatel jsme zvolili záměrně. Zohledňuje dopady aktivit mikroregionu na ty, kvůli kterým jsou tyto aktivity vyvíjeny. Za obecný cíl existence veřejné správy můžeme označit snahu o zlepšení životních podmínek pro obyvatele, k porovnávání efektivnosti proto logicky přispívá i tento zvolený princip. Zjednodušeně řečeno zohledňuje, kolik lidí bylo dotčeno obecně prospěšnými aktivitami. Dosáhli jsme tak požadované možnosti porovnání mezi různě velkými regiony. V případech kde dopad managementu není relevantní vztahovat na obyvatele, se k porovnávání jednotlivých mikroregionů využívá jejich rozloha. Porovnávání efektivity naplňování dílčích cílů aktivit mikroregionů získáme provázáním jednotlivých indikátorů. Samotný index, či hodnota indikátoru neurčuje, zda se jedná o vysokou hodnotu, či nízkou. Nedokáže nám odpovědět na otázku, zda je ten který manažerský přístup efektivní či nikoliv. Teprve porovnání relevantních hodnot dá konkrétním výstupům jejich interpelační hodnotu. Ukáže, že některé regiony se svými úkoly vypořádají rychleji, levněji, zkrátka efektivněji. Takové porovnávání označujeme pojmem benchmarking. Původní záměr, bylo využít zkušeností s projekty benchmarking ve veřejné správě na úrovni města a obcí, ale při prvním ohledání jsme zjistili, že pro podmínky managementu mikroregionu nejsou použitelné. Proto jsme zvolili přístup založený na benchmarkingu indikátorů vytvořených pro specifika fungování mikroregionů. 11

12 Důležitým prvkem pro práci s indikátory je nejen benchmarking, ale i jejich sledování v čase. To je hlavním konkrétním ukazatelem pro manažery mikroregionu o tom, jaké dopady jejich opatření a aktivity mají. V rámci této studie jsme vytvořili tzv. sadu indikátorů efektivity managementu, která zahrnuje devět indikátorů. Vychází ze sledování naplňování obecných cílů vzniku mikroregionů. Následně jsme vybrali několik dalších indikátorů, které jsou vhodné pro sledování naplňování cílů činnosti mikroregionů, ale mají vztah ke specifickým cílům mikroregionu. Ty jsme zařadili mezi tzv. doplňkové indikátory, které jsou spíše inspirací a návodem. Pro sledování indikátorů vztahujícím se ke specifickým cílům je důležité především srovnání v čase, protože vstupní podmínky pro jednotlivé mikroregiony jsou příliš rozličné, než aby mohlo docházet k relevantnímu porovnávání mezi jednotlivými mikroregiony. 3. Sledovaná data a jejich zdroje Jak bylo uvedeno výše, pro sledování zmíněné indikátorové sady jsme se snažili zvolit data, které jsou snadno získatelná, případně sledovány již pro jiné účely. Nemohli jsme se bohužel omezit výhradně na tyto možnosti, protože na jejich základě by nebylo možné dát uspokojující pohled na efektivitu managementu mikroregionu. Data pro sledování efektivity managementu mikroregion čerpáme ze pří základních zdrojů: roční výkaz zisku a ztráty organizace (výsledovka) zdroje ČSÚ pro jednotlivé obce MOS (městská a obecní statistika) 16 tabulka projektů Roční výkaz zisku a ztráty, tzv. výsledovka, je standardizovaný 17 výkaz finančního účetnictví, který je výsledkem účetní závěrky. Většina potřebných finančních údajů se dá zjistit z tohoto dokumentu, případně podrobnější účetní sestavy. Informace o počtu obyvatel, rozloze obcí a podobné informace se dají jednoduše zjistit ze zdrojů ČSÚ. Posledním, nestandardizovaným a tudíž i nejpracnějším zdrojem je seznam projektů realizovaný mikroregionem ve sledovaném roce. Některé regiony tyto údaje sledují pro potřeby svých výročních zpráv a jejich získávání pro ně žádným problémem. Pro ostatní je to určitá práce navíc, nicméně je využitelná i pro jiné aktivity než jen pro sledování indikátorů efektivity managementu Data popisná První skupinou údajů, které využíváme pro sledování indikátorů efektivity managementu, jsou data popisující aktuální stav a fyzické vlastnosti mikroregionu. Tato data jsou snadno V 18 zák. 563/91 Sb. (Zákon o účetnictví) je definována struktura výkazu zisku a ztrát obecně a zpřesněno ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. 6 v aktuálním znění. 12

13 zjistitelná na Českém statistickém úřadě. Jejich struktura je jednoznačná a ověřitelná z nezávislých zdrojů. Mikroregiony jsou dynamické útvary, mění svoji rozlohu a počet obyvatel přistoupením, či odstoupením jednotlivých obcí. V některých případech i relativně často. To znesnadňuje sledování těchto údajů. To je však jen jeden z důvodů, proč na centrální úrovni nejsou tato data pro mikroregiony sledována. Existuje však spolehlivá evidence na úrovni jednotlivých obcí 18 a to je základem pro získání relevantních dat pro celý mikroregion. Tato data jsou často požadována pro nejrůznější dotační tituly i další statistické účely, je tak tedy splněn požadavek na nezvyšování administrativní zátěže pro účely sledování indikátorů. Pro skupinu obyvatelstvo je jednotkou počet obyvatel, pro rozlohu a land use 19 km 2. Kategorie ostatní nemá společnou jednotku. Konkrétně sledujeme tyto údaje: Obyvatelstvo Rozloha a Land Use Ostatní Počet obyvatel Počet narozených Počet zemřelých Počet obyvatel největší obce Počet obyvatel druhé největší obce Rozloha mikroregionu Rozloha zemědělské půdy Rozloha orné půdy Rozloha nezemědělské půdy Rozloha lesních ploch Počet obcí Rok vzniku mikroregionu Rok registrace mikroregionu Rozloha ploch vodních Rozloha zastavěných ploch Rozloha ploch ostatních Definování využití půdy. 13

14 Skupina dat Land Use není sice potřeba ke sledování základní sady indikátorů efektivity mikroregionů, ale je základem pro několik indikátorů z doplňkové sady a pro dotvoření obrazu mikroregionu Data pro sledování efektivity Další typ údajů potřebných pro sledování indikátorů efektivity jsou převážně data získaná po vypracování účetní závěrky. V některých případech však výkaz zisků a ztrát nedokáže zcela transparentně postihnout požadovaná data. Jedná se o personální náklady. Některé typy personálních nákladů může být ve smyslu účetních pravidel chápáno jako služby. Nicméně řada manažerů mikroregionů pracuje pro své organizace na základě mandátních smluv a proto se náklady na jejich činnost nezapočítávají do personálních nákladů. Proto je zvlášť požadovaná částka nákladů na tento typ služeb externího managementu. Tento údaj není možné vyčíst pouze z výkazu zisku a ztrát. Stejně tak náklady na režii managementu je třeba zjistit dle jiných účetních dokladů. Nicméně pro standardně vedené účetnictví toto není problém. Tyto údaje jsou uváděny v Kč. Zvláštní pozornost zasluhuje skupina dat dotýkající se publicity. Jejich sledování patrně neprobíhá, nicméně není nikterak náročné. Návštěvnost webových stránek je v současnosti standardní službou a neměl by být problém tento údaj získat. Webovou stránku chápeme jako samostatnou doménu mikroregionu, nebo jako ucelenou část jiného serveru, věnovanou tématice konkrétního mikroregionu. 20 Pokud by sledování nebylo zajištěno provozovatelem webhostingu lze využívat některé služby webové, které tuto informaci zajistí. 21 Další sledovanou položkou je počet distribuovaných zpravodajů mikroregionu. Pod pojmem zpravodaj rozumíme strukturovanou informaci, pravidelně či příležitostně distribuovanou na víceméně ustálený počet příjemců. Řada mikroregionů takový materiál připravuje. Nerozlišujeme formu, ani nezkoumáme kvalitu, ale snažíme se získat celkový počet příjemců v jedné distribuci. Následně zjišťujeme počet distribucí. Poslední informací zjišťovanou ohledně publicity je vyčíslení nákladů na publicitu. Zde máme na mysli náklady na propagační tiskoviny, letáky, loga, grafický design mikroregionu a jeho propagačních předmětů. Případně náklady za účast na veletrzích, výstavách apod. Tato položka je nejméně jasně definovanou položkou, proto zde lze očekávat největší možnou chybu. 20 Může se jednat například o část stránek pověřené obce třetího stupně apod. 21 U nás například server 14

15 Příjmy Náklady Publicita Projektové příjmy Hospodářská činnost Členské příspěvky personální náklady (ON, DPČ, DPP) služby (mandátní smlouva ) Režie (nájem, služby, telefony, ) Návštěvnost webových stránek Náklad zpravodajů v jedné pravidelné distribuci Počet vydání (frekvence za rok) Počet zpravodajů v rámci nepravidelné distribuce Náklady na propagaci 3.3. Tabulka projektů Posledním typem potřebných údajů je přehledová tabulka s projekty za celý rok. Tyto údaje jsou potřebné pro několik z indikátorů efektivity. Domníváme se, že takový přehled by měl mít každý z mikroregionů. Ne všechny mikroregiony však si takovouto evidenci vedou. Problémem je také fakt, že tato tabulka neshromažďuje jen data o projektech získaných, ale i projektech podaných, partnerských a projektech, na jejichž přípravě se management mikroregionu podílel. První informace zaznamenává projekty realizované a připravované v území mikroregionu. Podmínkou je, že jsou s managementem v nějaké spojitosti. Jde o projekty, které region přímo realizoval, projekty kterých se mikroregion účastnil jako partner, ale i projekty, na nichž se podílel jiným způsobem. Především je myšleno poskytování služeb spojených s jejich přípravou. Dále zaznamenáváme počet partnerů z jednotlivých sektorů společnosti. Na konec evidujeme stav projektu ve smyslu podán, podpořen, nepodpořen. Poslední pole této tabulky je věnováno souladu projektu se strategickými cíli mikroregionu. Ta se hodnotí na škále 1-10, kdy 1 je nejméně a 10 nejvíce v souladu se strategií. 15

16 Příklad matice pro tabulku projektů Projekty rok???? Soulad se strategií Stav projektu Podíl managementu Rozpočet projektu na rok (tis. Kč) z podnikatelského sektoru Počet partnerů z NNO z veřejného sektoru Doba realizace (MM/RRRR) Konec Začátek Název projektu Projekt 1 Projekt 2 Projekt 3 Projekt 4 Zde je možné přidávat řádky 4. Popisné indikátory Popisné indikátory jsou skupina, která vypovídá především o charakteru regionu. Indikátory Rozloha mikroregionu a Počet obyvatel pomáhají se přepočtem ostatních indikátorů, taky aby byly využitelné pro vzájemné porovnávání jinak rozdílných mikroregionů. Indikátor Přirozený přírůstek a Hustota obyvatel jednoduchým způsobem monitorují vývoj obyvatelstva v regionu. Ostatní indikátory této sady jsou využívány jako dílčí vstupy pro jiné indikátory z ostatních sad. Přesto lze i tyto indikátory meziročně a mezi jednotlivými regiony porovnávat a propojovat. Právě analýza vztahů, například získaných finančních prostředků a počtu obcí, nebo velikosti mikroregionu může být zajímavou možností pro interpretaci. Přehled popisných indikátorů Počet obyvatel 16

17 Přirozený přírůstek Hustota obyvatel Rozloha mikroregionu Počet obcí Míra centrality Land use Rok vzniku mikroregionu/mas 5. Indikátory efektivity managementu Sada indikátorů efektivity managementu sleduje tři základní oblasti. Sleduje náklady na management a finanční přínos managementu pro region, otázky spolupráce a naplňování strategických cílů i podíl managementu na informovanosti v rámci mikroregionu. Do sady indikátorů efektivity managementu jsme zařadili: Náklady na management na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Návštěvnost webových stránek Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Index úspěšnosti projektů 5.1. Náklady na management MR na 1000 obyvatel Celkové náklady na management jsou jedním z dílčích indikátorů efektivity managementu. Vzhledem k tomu, že mikroregiony nejsou přímo napojeny na veřejné rozpočty, nás tento údaj informuje především o efektivitě managementu při získávání prostředků na vlastní činnost. To přímo nesvědčí o efektivitě managementu vzhledem k cílům, které má dosahovat. Nicméně profesionalizace a dostatečné administrativní zázemí je nezbytné pro udržitelné fungování jakéhokoliv mikroregionu. V počátcích fungování, mikroregion vydrží s managementem pracujícím na dobrovolné bázi, či vypůjčeným od některého z členů. Dlouhodobé řešení je jedině zajištění profesionálního managementu. 17

18 Pro potřebu srovnávání různě velkých mikroregionů přepočítáváme celkové náklady na management na 1000 obyvatel mikroregionu. Tento indikátor je zajímavý především v relaci s dalšími údaji. Jako je například níže uvedený index rentability nákladů managementu Index rentability nákladů managementu Tento indikátor je jedním z klíčových ukazatelů pro skutečné dopady managementu na region. Poměřuje množství vynaložených prostředků na management a množství prostředků, které do regionu přitečou na rozvojové projekty. V rámci sledování realizovaných projektů je zohledněn i podíl managementu na získání takových prostředků na jejich realizaci. V České republice si pod takovými prostředky téměř automaticky představíme dotace, či granty. Nicméně tento indikátor počítá i s dalšími zdroji, například z hospodářské činnosti managementu, či sponzorství. Doufáme, že do budoucna se bude tento typ zdrojů navyšovat. Určitým omezením při samostatné interpretaci tohoto indikátoru, je fakt, že tvrdé projekty, např. budování vodohospodářské infrastruktury, jsou finančně mnohem náročnější než projekty tzv. měkké. Tím nechceme tvrdit, že tvrdé projekty jsou pro rozvoj regiony důležitější. Obecně nelze výši příspěvku projektu k rozvoji území měřit výší jeho rozpočtu. Toho si jsme vědomi, a proto odkazujeme výše na doporučení pracovat se sadou jako celkem a nikoliv s jednotlivými indikátory samostatně Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích Pokud má být jedním z důvodů vzniku mikroregionů přiliv nových prostředků do rozvoje území, musíme sledovat, jak se management na tomto přílivu podílí. Proto jsme jednoduchým způsobem začali tuto otázku evidovat. Za nejpřínosnější považujeme realizaci rozvojových projektů přímo managementem. Za další stupeň považujeme partnerskou účast v takových projektech a jako poslední možnost hodnotíme jejich zpracovávání pro subjekty působící v mikroregionu. Existují samozřejmě i další typy aktivit podporující vznik rozvojových projektů v regionu, ale nepovažujeme je za dostatečně transparentně přispívající k získávání prostředků pro rozvoj regionu. Základem indikátoru je výše prostředků, k jejichž získání managementu během jednoho roku přispěl. Finanční objem realizovaného projektu je však násoben indexem přínosu managementu. Výsledné číslo nemá přesnou reálnou hodnotu, je virtuálním vyjádřením takového přínosu pro potřeby benchmarkingu jednotlivých mikroregionů v Kč. Pro potřeby benchmarkingu je tento obnos převeden na 1000 obyvatel mikroregionu Index spolupráce v regionu Index spolupráce v regionu je podobný předchozímu indikátoru. Soustředí se na celkové klima spolupráce v rámci regionu. Bylo uvedeno, že jedním z důvodů vzniku mikroregionů, je spolupráce jeho členů. Přestože nedovedeme zcela spolehlivě určit souvislost, mezi tímto klimatem a prací managementu mikroregionu, jsme přesvědčeni, že moment spolupráce v 18

19 regionu představuje důležitý aspekt dopadů činnosti mikroregionu. Spolupráci zde vyjadřujeme jako schopnost vytvářet partnerské projekty. Konkrétně tento index vyjadřujeme jako průměrný počet partnerů na projekt. Projekty, kterých se účastní partneři z různých sektorů společnosti, pro cílový výpočet lehce zvýhodňujeme indexem spolupráce. Tento indikátor může ukázat aktivitu na území mikroregionu a zajímavý bude především jeho vývoj v čase, protože startovací podmínky pro každý region mohou být rozdílné Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Pokud má k rozvoji regionu přispívat realizace projektů, mělo by jednat o projekty, které jsou v souladu s celkovými rozvojovými cíli. Index souladu realizovaných projektů se strategií je pokusem o zohlednění tohoto principu. Pro potřeby tohoto indikátoru necháváme management hodnotit jednotlivé realizované projekty od 1 do 10, dle jejich souladu se strategickými cíli jejich strategie. Výsledným indexem je průměrná hodnota souladu se strategií na projekt. Může tak dojít k porovnávání různých mikroregionů i při různém počtu realizovaných projektů. Jsme si vědomi, že tento způsob hodnocení je subjektivní. Přesto nám dává obraz o tom, jak jsou realizované projekty vnímány samotným managementem. Zda se daří získávat prostředky na aktivity, které si mikroregion naplánovat, či dochází k realizaci projektů, které jsou zrovna k dispozici Návštěvnost webových stránek Informovanost partnerů i obyvatel v rámci regionu je důležité pro naplňování základních cílů vzniku mikroregionů. Webové stránky jsou dnes nepostradatelnou součástí komunikace veřejné zprávy a občanů. Umožňují levné a rychlé zveřejňování informací. Neustále se zvyšuje internetová gramotnost obyvatelstva České republiky. Drtivá většina mikroregionů má svoje stránky a proto jsme mezi indikátory věnující se komunikaci uvnitř regionu zařadili výši roční návštěvnosti webových stránek mikroregionu. Existuje několik přístupů k sledování návštěvnosti webových stránek. Tento indikátor pracuje s celkovým počtem jedinečných návštěv webových stránek za rok. 22 Pro potřebu srovnání mezi různě velkými mikroregiony tento údaj opět převádíme na 1000 obyvatel Počet distribuovaných zpravodajů Dalším indikátorem popisujícím intenzitu komunikace v rámci mikroregionu je celkový počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. V tomto případě nerozlišujeme tištěné a

20 elektronické zpravodaje. Zajímá nás počet výtisků, či distribucí na ové adresy. Přestože k tomuto indikátoru může být vznesena řada připomínek k jeho přesnosti, dává nám základní představu o aktivitě managementu v oblasti vnitřní komunikace. Mnohem účinnější pro přesné stanovení efektivity managementu v této oblasti by bylo zvolit nějakou metodu ověřování informovanosti obyvatel a členů mikroregionu o činnosti managementu. Takový přístup znamená velmi pracnou a náročnou aktivitu, která by se pro tento účel nevyplatila Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Předposlední ze sady indikátorů je indikátor nákladů na propagaci mikroregionu na 1000 obyvatel. V dnešní informační době se ti, kteří chtějí něco sdělovat, musí prát o pozornost cílových skupin svých sdělení. Nejinak na tom jsou mikroregiony a další subjekty veřejné zprávy, které musí soupeřit o pozornost s množstvím komerčních sdělení. Informační tabule, profesionální grafika, loga apod. to vše přispívá ke kvalitě komunikace uvnitř i vně mikroregionu. Většinou se jedná o záležitosti, které je třeba nakupovat u externích dodavatelů, a proto jsme pro ohodnocení vnější komunikace zvolili i tento indikátor Index úspěšnosti projektů Pokud za jeden z úkolů managementu mikroregionu považujeme získávání prostředků pro rozvoj regionu, je důležité vědět, jakou úspěšnost management při získávání prostředků z grantových zdrojů má. V našich podmínkách jsou grantové a dotační zdroje jednou z nejobvyklejších možností získávání finančních prostředků na tyto záměry. Tento aspekt sleduje index úspěšnosti projektů. Data pro sledování tohoto indikátoru nalézáme v tabulce projektů. Index je vlastně poměrem získaných projektů oproti projektům, pro které podpora získána nebyla. Neúspěšnost podávaných projektů nemusí nutně znamenat jejich nekvalitu. Při velké konkurenci a složitosti procesu výběru projektu i dobré projekty nemusí být z různých příčin podpořeny. Tento index celkově hodnotí jak schopnost připravovat dobré projekty, tak vyhledávat zajímané a financovatelné projektové záměry, ale i celkovou strategii managementu při získávání zdrojů pro region. V neposlední řadě se do tohoto indikátoru mohou promítnout schopnosti managementu s lobbingem ve prospěch projektů mikroregionu. 6. Doplňkové indikátory Na rozdíl od předešlé sady není tato sada indikátorů chápána jako vzájemně propojený celek. To znamená, že nepředpokládá její využití všech jejích indikátorů najednou. Jednotlivé mikroregiony budou využívány jednotlivé indikátory, dle své potřeby. Doplňkovou sadu chápeme jako určitou inspirační banku, či burzu indikátorů, které známe z jiných úrovní veřejné správy, ale jsou relevantní, či upravené pro potřeby mikroregionů. Předpokládáme, že tato základní sada se bude postupně rozšiřovat. 20

21 6.1. Registrovaná míra nezaměstnanosti 23 Tento jednoduchý indikátor informuje o procentu nezaměstnaných v regionu. O významu míry zaměstnanosti pro kvalitu života není třeba podrobněji hovořit. Indikátor se vyjadřuje jako podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel regionu. Zdrojem dat je především ČSÚ, potažmo příslušný Úřad práce. Sledování nezaměstnanosti vychází z metodiky ČSÚ. Se sledováním na úrovni regionu není problém, lze ho jednoduše odvodit z počtu nezaměstnaných v jednotlivých obcích Spokojenost s místním společenstvím 24 Subjektivní pocit spokojenosti každého jedince je pro jeho osobní štěstí nezbytností. Proto v některých mikroregionech probíhá zjišťování spokojenosti občanů s místním společenstvím. Na základně průzkumu, či ankety, lez určit podíl spokojených (velmi, mírně) a nespokojených (velmi, mírně) občanů s městem jako s místem, kde žijí a pracují. Slabinou tohoto přístupu může být reprezentativnost těchto průzkumů, proto je třeba úzkostlivě ji než jinde dodržovat metodiku sbírání dat Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 25 Indikátor vypovídá o zátěži obyvatel na životní prostředí prostřednictvím produkce komunálního odpadu. Vypočítá se jako suma produkce komunálního odpadu jednotlivými obcemi k celkovému počtu obyvatel mikroregionu. Komunálním odpadem 26 je odpad produkovaný domácnostmi, obchodem a živnostmi, drobným podnikáním, kancelářemi a úřady. Indikátor se týká veškerého odpadu, který je sebrán tradičním sběrem (služba, která zajišťuje odvoz směsného odpadu z domácností) nebo tříděným sběrem (jak podomní služba, tak dobrovolné ukládání odpadu do komunálních popelnic na tříděný odpad), který může vést ke znovu využití. Indikátor je průměrnou hodnotou množství odpadu produkovaného obyvatelem mikroregionu. Indikátor vyprodukovaného komunálního odpadu vypovídá o několika aspektech. Prvním z nich je technická a finanční dostupnost služeb spojených se zajišťováním nakládání s odpady. Dále vypovídá o uvědomělosti místních obyvatel v oblasti produkce a nakládaní s odpady. 23 HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s nebo 26 Podle definice "Odpadové směrnice" 1999/31/EC tuhá komunální odpad zahrnuje také objemný odpad a odpad z obecních služeb (odpad z čištění ulic, z udržování parků a zahrad včetně odpadu ze hřbitovů, odpad z trhů, kal z jímek), ale nezahrnuje odpad z městské kanalizační sítě a odpad ze staveb a demolic. 21

22 6.4. Výměra půdy ekologického zemědělství Ekologicky obhospodařované pozemky jsou indikátorem pro zdravé životní prostředí i krajinu. Také proto je Indikátor výměry ekologicky obdělávané půdy indikátorem doplňkové řady. Indikátor je údajem procentuelního zastoupený půdy, na které hospodaří subjekty s certifikátem ekologického zemědělství z celkové velikosti obdělávané půdě mikroregionu. Subjekty podnikajících v zemědělství s certifikátem ekologického zemědělství lze nalézt na stránkách Ministerstva zemědělství v sekci zemědělství a ekologické zemědělství. 27 Subjekty podnikajících v zemědělství pak na krajské pobočce Českého statistického úřadu. Indikátor získáme, když sečteme plochu ekologicky obhospodařované půdy na katastrech jednotlivých obcí regionu a vydělíme plochou regionu Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV 28 Tento environmentálně zaměřený indikátor je využitelný pro řadu mikroregionů, které si kladou za cíl společně řešit vodohospodářskou infrastrukturu. Kvalita čištění splaškové vody zásadně připívá ke kvalitě života obyvatel dvěma způsoby. Zbavuje domácnosti starosti o splaškovou vodu a zvyšuje kvalitu pozemních i podzemních vod. Indikátor je definován jako podíl obyvatel bydlících v domech, kteří jsou napojeni na kanalizaci končící ČOV. Výslednou hodnotou je procento Výkon alternativních zdrojů energie 29 Další z environmentálně orientovaných indikátorů se zaměřuje na energetiku. Řada mikroregionů uvažuje o rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento indikátor jim poměrně jednoduchým způsobem pomůže s měřením vlastní efektivity. Indikátor určuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie na jednoho obyvatele mikroregionu. Za obnovitelné zdroje považujeme zejména slunce, vítr, vodu a biomasu. Zdrojem dat jsou distributoři elektrické energie v regionu, tudíž sběr dat by neměl být problémem. Určitým omezením je fakt, že tento indikátor počítá jen se zapojením obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie. Obnovitelné zdroje, jsou však využívány také jinak, jako například k vytápění budov a ohřevu teplé vody. Tyto oblasti však indikátor nemonitoruje HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace, Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko, Mohelnice

23 6.7. Dopravně nedostupné urbanizované území 30 Indikátor dopravně urbanizovaného území je definování jako procento zastavěného území obcí regiony, které se nachází mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic. Metoda sledování tohoto indikátoru není zcela jednoduchá a je třeba využít GIS. Stručný popis metody sledování: a) V mapě (fyzické, GIS) se zobrazí pouze urbanizované území (vychází z ÚPD); b) Do mapy (fyzické, GIS) se zanesou jednotlivé funkční autobusové zástavky, zastávky MHD či vlakové stanice; c) Kolem bodů zastávek a stanic (autobusových, MHD, vlakových) se provede kružnice o poloměru 1 km (možno i 750 m, 500 m, 300 m); d) Kombinací obou vrstev se zjistí zbytková plocha, která leží v urbanizovaném území, avšak neodpovídá kritériu dostupnosti. Využitelnost tohoto indikátoru je pro sledování naplňování strategických cílů v oblasti dopravní obslužnosti a rozvoje udržitelné dopravy. 7. Práce s indikátory Nevytváříme indikátory pro indikátory, proto je třeba takto získané výstupy náležitě využít. Možností je několik. Indikátory efektivity managementu by měly souviset s indikátory strategie mikroregionu. Pro specifické cíle lze využít jednotlivých indikátorů doplňkové sady. Sledování indikátorů je navrženo s roční frekvencí, takže práce s indikátory je záležitostí evaluace činnosti, strategického plánování a podobných aktivit. Při předpokladu, že většina dat je určenému pracovníkovi jednoduše dostupná 31, by sledování nemělo zabrat více než půl dne ročně. Důležité je s výstupy indikátorů pracovat průběžně. Zohlednit je v rámci plánu práce managementu pro aktuální rok, organizačního řádu apod. Při strategickém plánování, nebo přípravě projektů zohledňovat možnosti pozitivního ovlivnění indikátorů. Bude-li mít manažer na paměti i během roku z čeho bude skládat účty, jakými indikátory bude hodnocena jeho práce, bude podvědomě, případně i svými nadřízenými tlačen do hledání úspornějších řešení úkolů a do zvyšování efektivity Omezení při využívání indikátorů Každý jednotlivý indikátor může samozřejmě vykazovat na základě místních specifik neobjektivní obraz o efektivitě managementu mikroregionu. Toto nebezpečí se eliminuje dvěma způsoby. První z nich je komplexnost sady indikátorů. Výchylka jednoho indikátoru je Viz. Str

24 v souvislosti s ostatními lépe pochopitelná a obraz celkové efektivity managementu regionu není ovlivněn. Druhým způsob je sledování indikátorů v čase. Většina indikátorů je navržena tak, že je lze sledovat i zpětně a pro nastartování benchmarking předpokládáme sledování minimálně tří po sobě jdoucích let. Jednou z hlavních nevýhod využívání indikátorů je skutečnost, že tento nástroj neodhaluje pravou příčinu problémů, či nedostatků, ale jen indikuje změnu. Neříká, co je špatně. Konstatuje, že se něco zlepšilo, či zhoršilo. S tím je také nutné k indikátorům přistupovat Interpretace a souvztažnosti indikátorů Samotný indikátor není informací o tom, jaké jsou příčiny, či důvody ve změnách v efektivitě managementu, ale indikuje nějakou změnu, případně setrvalý stav. Nastat může několik situací. Z vnějších, organizačních, nebo jakých kolik jiných důvodů proběhne změna v práci managementu. Může se jednat o přijetí nového zaměstnance, změnu stylu práce, či zavedení poskytování nové služby mikroregionem. Na indikátoru, kterého se změna dotýká, tak sledujeme, jak se jeho parametr změnil. Další možností je, že žádná vědomá, či zásadní změna v práci managementu nenastala a přesto došlo k výraznějšímu posunu konkrétního indikátoru. V tomto případě musíme analyzovat důvody změny. Pokud je důvodem nějaký vnější faktor, měli bychom přijmout opatření jak jej, v případě kladného dopadu na mikroregion, využít a pokud se jedná o negativní dopad, jak jej eliminovat. Pro interpretaci indikátorů je nezbytné pracovat s jejich vzájemnou souvztažností. Například nárůst průměrných nákladů na management na 1000 obyvatel je odůvodněný v případě, že je spojen s nárůstem, či alespoň zachováním indexu rentability nákladů na získaných prostředcích. Následující tabulka ukazuje nejdůležitější souvztažnosti mezi indikátory efektivity managementu mikroregionů. 24

25 Tabulka souvztažnosti indikátorů Náklady na management na 1000 obyvatel Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu na získaných prostředcích Index úspěšnosti projektů Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Návštěvnost webových stránek Index úspěšnosti projektů Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Návštěvnost webových stránek 8. Webový nástroj pro sledování indikátorů Ke sledování této sady indikátorů jsme vytvořili webovou aplikaci kde je možné sledovat jednotlivé indikátory, jejich vývoj v čase i porovnávat jejich hodnoty mezi zúčastněnými mikroregiony. Pro funkční benchmarking je třeba mít porovnání s celou škálou mikroregionů. Pro rozběhnutí tohoto nástroje jsou do projektu zapojeny pilotní mikroregiony, které se zavázaly tento nástroj pro vlastní potřebu využívat. Na datech za léta 2007 až 2009 těchto pilotních mikroregionů proběhne dopracování indikátorové sady i webového nástroje. Titulní stránka nástroje uvádí účel nástroje a základní informace o projektu. 25

26 Hlavní menu nabízí výběr zde zmíněných indikátorových sad. Po rozkliknutí jednotlivých indikátorů je možno sledovat jednotlivá data všech mikroregionů v čase. 26

27 Níže pak jsou data zobrazena grafickou formou ve sloupcových grafech. Po jednoduché registraci je možno zadávat do webového rozhraní potřebná data. Díky přihlášení do systému je možno zadávat do webového rozhraní potřebné údaje a data. Je doporučeno získat si údaje předem a poté je najednou zadat do systému. 27

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko I. Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace strategie Hodnocení realizace plánu se bude

Více

Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou)

Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou) Manuál pro Ehomer Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS (neprošlo jazykovou úpravou) Mgr. Ondřej Marek a kolektiv, Praha 2009 ISBN: 978-80-86902-79-1 ww.ehomer.cz WD 27-07-1

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s.

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Název žadatele: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Termín realizace: 1. ledna 31. prosince 2016 Místo realizace: celá Česká republika Sídlo: Masarykovo náměstí 1, 256 01 Benešov

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Setkání se starosty. v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice,

Setkání se starosty. v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice, Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0003017 Setkání se starosty v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice, 6. 9. 2016

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D.

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Přednáška 6 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Téma KRIZOVÁ KOMUNIKACE Krizová komunikace -shrnutí Významnost veřejného mínění Riziko ztráty dobré pověsti má vysokou pravděpodobnost

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013 1. Úvod Materiál byl zpracován na základě Metodického pokynu Ministerstva kultury k vymezení standardu

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MINISTERSTVO VNITRA Ing. Martin Páral ředitel Odboru programového řízení Odbor programového řízení MV Koordinace a projektové řízení projektů ministerstva vnitra policie

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice

Více

Grantový program regionu Hranicko na rok 2009

Grantový program regionu Hranicko na rok 2009 Grantový program regionu Hranicko na rok 2009 nabídka pro potenciální partnery programu Investujte do rozvoje našeho regionu Doposud se do Grantového programu regionu Hranicko na rok 2009 zapojily tyto

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

Praktické aspekty ABC

Praktické aspekty ABC Praktické aspekty ABC Metoda maticového propočtu 1. Zjednodušený procesní model 2. Produktový přístup k nákladům 3. Analýza vnitřních produktů 4. Sestavení ABC rozpočtů 5. Maticový propočet Tomáš Nekvapil

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Projekt (číslo: TD020304, název: Plánování odpadového hospodářství na municipální úrovni) je řešen s finanční podporou TA ČR. Analýza potenciálu

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno 9. Národní konference kvality - prezentace zavádění CAFu do PO Jihomoravského kraje Historie

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Plán udržitelné mobility Plzně

Plán udržitelné mobility Plzně Plán udržitelné mobility Plzně Zdroj: www.mobilityplans.eu Úrovně zapojení do projektu 1. 2. 3. Pracovní skupina = tým vytvářejících průběžné i závěrečné výstupy PUMP, složený z odborníků s gescí v oboru

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Metodický manuál (5)

Metodický manuál (5) MAS Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o.s. Svatoplukova žadatele 16, Červenka, 784 01 www.moravska-cesta.cz IČO: 270 37 932 Číslo účtu: 1816129389/0800 Metodický manuál (5) Osnova projektu k 2. výzvě

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006

METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006 METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006 MĚSTO HODONÍN leží na JV Jihomoravského kraje při řece Moravě počet obyvatel cca 27.000 charakteristika: ubývající průmysl, Lázně Hodonín,

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Benchmarking v pojetí iniciativy BI 2005 Využití v benchmarking v praxi MěÚ Říčany

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Informační systém pro strategické řízení. Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11.

Informační systém pro strategické řízení. Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11. Informační systém pro strategické řízení Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11.2008 www.dataplan.info Vstupní stránka DataPlánu www.dataplan.info Mini-port

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura PROJEKT Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje OP Infrastruktura Operační program Infrastruktura 2004-2006 Priorita 2 Snížení negativních důsledků dopravy

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Zdravé město Litoměř ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Celostátní seminář MÍSTNÍ AGENDA 21 CESTA KE KVALITNÍ OBCI Ústí nad Labem, 10. července 2007 Místní Agenda 21 -

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Duben 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk

Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk V říjnu 2011 zveřejnila Evropská komise návrhy Nařízení pro období 2014-20, z nichž jsou pro metodu LEADER na venkově relevantní zejména: návrh Nařízení o společných

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Úloha agentury CzechInvest při implementaci OPPI a její pomoc podnikatelům 9. prosinec 2010 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Cíle agentury

Více

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Datum zveřejnění: 19. 12. 2010 Verze: 1.7 (finální) 1 Manažerské

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více