Tvorba a aktualizace Státní energetické koncepce. Roman Portužák

Transkript

1 Tvorba a aktualizace Státní energetické koncepce Roman Portužák

2 Obsah 1. Legislativní předpoklady a proces 2. Mezinárodní předpoklady 3. Tuzemské možnosti 4. Vyhodnocení platné SEK 5. Návrhy aktualizace SEK 6. Nástroje SEK 7. Doplňující oblasti a aktuality 8. Závěr

3 Legislativní předpoklady a proces 3

4 Zákon o hospodaření energií Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění Změny byly provedeny novelizacemi zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 177/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 574/2006 Sb. a zákonem č. 393/2007 Sb. Úplné znění po novelizacích zákon 61/2008 Sb. Poslední novela zákonem 299/2011 Sb. (PENB) 4 1. Legislativní předpoklady a proces

5 Státní energetická koncepce (SEK) 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství(dále jen Společenství ) astanoví b)pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. (2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ministerstvo ) a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu Legislativní předpoklady a proces

6 Územní energetická koncepce 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. (5) Územní energetická koncepce obsahuje a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. (7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu Legislativní předpoklady a proces

7 Tvorba legislativy (1) Iniciace - Zpětná vazba z fungování stávající legislativy - Transpozice evropské legislativy - Jiná Vypořádání připomínek - Pokud přetrvávají zásadní, vypořádání je - Na úrovni ředitelů odborů - Náměstků ministra - Ministrů - Návrh jde do vlády s rozporem a hlasuje se Návrh/novela Zákona (Ministerstvo) Mezirezortní připomínkové řízení Vypořádání připomínek Legislativní rada vlády Vláda ČR Vládní návrh zákona Poslanecká sněmovna PČR Zrychlené schvalování? NE Přidělení gesčním výborům Projednání ve výborech PS ANO Vypořádání připomínek výborů PS PS druhé čtení (pozměňovací návrhy) PS třetí čtení (pozměňovací návrhy) Zákon schválený PS PČR Senát PČR 7 1. Legislativní předpoklady a proces

8 Tvorba legislativy (2) Senát PČR Přidělení gesčním výborům Projednání ve výborech Senátu Vypořádání připomínek výborů Senátu Plénum Senátu PČR Zákon ve znění PS ČR NE Vrací se do PS ČR Schválí Senátní verzi ANO ANO Poslanecká verze Zákona NE Senátní verze Zákona Prezident republiky Schválí VETO Vrací se do PS ČR Přehlasovává veto prezidenta ČR Zákon ANO 8

9 Vazby SEK a dalších politik Státní energetická koncepce Průnik politik a koncepcí Státní politika životního prostředí 9 1. Legislativní předpoklady a proces

10 10 Mezinárodní předpoklady

11 Scénáře pro udržitelný rozvoj Mezinárodní předpoklady

12 IEA IDR Recommendation TWh 6000 Imports 5000 Other Solar 4000 Wind Biomass+CCS 3000 Biomass and waste Hydro 2000 Nuclear Natural gas+ccs 1000 Natural gas Oil Coal+CCS Baseline 2050 BLUE Map 2050 BLUE High Nuclear 2050 BLUE High Ren 2050 Coal Mix JE, OZE a fosilních paliv bude nutný za účelem dekarbonizace sektoru energetiky Mezinárodní předpoklady

13 Evropská energetická politika Mezinárodní předpoklady

14 Struktura výrobních nákladů Zdroj: NEA & MAAE Mezinárodní předpoklady

15 Citlivost výrobních nákladů Střední hodnoty Žádná technologie nemá jednoznačnou výhodu ať globálně, tak regionálně Zdroj: NEA Mezinárodní předpoklady

16 Levelised Cost of Electricity, LCOE 5% and 10% ($/MWh) Zdroj: NEA Citlivost na cenu povolenky OECD 30 $/t CO2 OECD 60 $/t CO2 Non-OECD no CO2 Nuclear Coal Coal w. CCS Gas Wind LCOE 10% LCOE 5% Cena povolenek CO 2 ovlivní výhodnost jednotlivých technologií Mezinárodní předpoklady

17 Bilance elektřiny v regionu CEE 2009 Druh zdroje jaderný uhelný plyn olej vodní (VE) OZE bez VE ostatní Belgie Nizozemí 4,4 5,4 Německo Dánsko 2,1 0,5 Švédsko Polsko Středoevropský region - výroba 902,2 TWh exportní saldo 22,5 TWh 8% 4% 8% 1% 12% 0,2 1,1 20% Rusko Litva Lotyšsko Bělorusko 0,2 Ukrajina 9,2 10,5 47% ČR SR 1,4 2,7 Švýcarsko 8,6 1,2 Rakousko 2,1 Slovinsko 3,3 Maďarsko 1,3 0,3 Rumunsko Itálie Chorvatsko Bosna Srbsko Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010 Zdroj dat: ENTSO-E EGÚ Brno, 12/ Mezinárodní předpoklady

18 Bilance elektřiny v regionu Politické rozhodnutí uzavř ít jaderné elektrárny (27% souč asné spotř eby) I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potř eby Ně mecko Dnes závislé ve špič kách na dovozu Celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh Polsko Česká republika Slovensko Rakousko Maď arsko Největší dovozce ve střední Evropě (18% spotř eby) Neexistující plány výstavby Omezené palivové zdroje Uzavř ení MW uhelných elektráren z ekologických důvodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7000 MW Již uzavř ení MW způ sobí, že Polsko se stane závislé na dovozu V souč asnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby Uzavř ení celkového instalovaného výkonu MW do roku 2008 Z čistého vývozce se stal č istý dovozce elektrické energie Nelze spoléhat nadovoz zokolních zemí Celkově bude v regionu stř ední Evropy uzavř eno př es 30 GW kapacity do roku 2020 Celkově bude chybě t až 15 GW instalované kapacity Mezinárodní předpoklady

19 Vliv VTE v Německu na ES ČR MW 0 Zdroj: ČEPS, a.s Mezinárodní předpoklady 19

20 Vztah k jaderné energetice USA Finsko Již existují pobídky kontrakty Staví se největší pro výstavbu jádra blok vevropě Británie Diskuse Příprava o nových potřebě nových jaderných zdrojů Německo Diskuse Odstavení oodkladu odstavování do 2022 Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR již zahájena stavba Itálie Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky a o dalších se jedná Švédsko Diskuzeo odkladu odstavování Polsko Otevřenadiskuzeo výstavbě 1. bloku Slovensko Oznámena výstavba další kapacity VVER v EMO 3&4 a EBO 5 Maďarsko Aktuálnídiskuzeo rozšíření elektrárny Paks Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě Slovinsko Diskuzeo rozšíření NPP Krško V porovnání spolitickou nepřijatelností jádra vrakousku, a SRN, většina zemí Evropy a USA ukazuje pozitivní přístup k jaderné energetice Mezinárodní předpoklady

21 21 Tuzemské možnosti

22 Východiska pro ČR ČR není (podobně jako většina evropských zemí) surovinově soběstačná ČR dováží téměř všechnu ropu a zemní plyn, všechny rudy, kovy i řadu nerudních a dalších surovin Dovozy ropy a plynu vytvářejí každoročně obrovský tlak na schodek českého zahraničního obchodu ČR proto musí využívat alespoň ty zdroje, jimiž disponuje, v maximální možné míře hnědé uhlí, černé uhlí, uranová ruda, obnovitelné zdroje Z hlediska surovinové a energetické bezpečnosti jsou nejvíce bezpečné zdroje na vlastním teritoriu Na domácích zdrojích je i postavena výroba elektrické energie v ČR a je to bezesporu naše komparativní výhoda Tuzemské možnosti

23 Fosilní paliva ČR má zásoby hnědého a černého uhlí Bezpečnost dodávek Ekonomicky stabilní zdroj Snižuje závislost na energetickém dovozu Klíčová pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla Tuzemské možnosti

24 Plynná paliva Nedílná součást energetického mixu ČR Jejich podíl bude trvale mírně stoupat ČR buduje nové zásobníky plynu a propojení s okolními státy Zvyšuje dovozní závislost, proto nerelevantní pro výrobu elektřiny a tepla Tuzemské možnosti

25 Kapalná paliva V ČR minimální využití pro výrobu elektřiny a tepla Využívaná v průmyslu a dopravě V budoucnu více druhů pohonu v dopravě, menší důraz na kapalná paliva Předpokládá se trvalý pokles dovozu kapalných paliv pro energetické využití Tuzemské možnosti

26 Obnovitelné zdroje energie Akční plán ČR pro obnovitelné zdroje: 2020: 13% podíl na hrubé spotřebě energie 2020: cca 9% podíl na primárních zdrojích energie 2050: cca 15% podíl na primárních zdrojích energie Limitujícími faktory OZE rozloha, charakter krajiny a klimatické podmínky Lokální význam OZE kvůli fyzikálním a ekonomickým vlastnostem Tuzemské možnosti

27 Elektřina z obnovitelných zdrojů 52 % vodní elektrárny 6,2 % větrné elekrárny 9% 1,9 % solární elektrárny 8% 7% 31 % biomasa 7,0 % bioplyn 1,9 % skládkový plyn 6,8% 8,0% 6% 5% 4% 3% 2% 2,8% 3,2% 3,8% 2,1% 3,8% 4,3% 4,9% 4,7% 5,2% 1% 0% Složení elektřiny z obnovitelných zdrojů Tuzemské možnosti 27

28 Jaderné palivo Vyrábí zhruba 1/3 elektrické energie Výroba elektřiny z jádra bude stoupat Dostavba Temelína Využití reaktorů IV. generace po roce 2040 ČR má vlastní zásoby uranu Bezemisní a stabilní zdroj Dořešení otázky trvalého úložiště jaderného odpadu Tuzemské možnosti

29 Světové zdroje uranu Zdroj: NEA & MAAE Tuzemské možnosti 29

30 Energetické využívání odpadu 3. Tuzemské možnosti 30

31 Energetické využívání odpadu 3. Tuzemské možnosti 31

32 Stav využívání odpadu 3. Tuzemské možnosti 32

33 Možnosti využívání odpadu Tuzemský zdroj energie Energetická bezpečnost Snižuje dovozní závislost Vhodné pro teplárenství Částečná náhrada uhlí Kogenerační výroba Vhodné pro vícepalivovésystémy Povinnost neskládkovat od vstupu ČR do EU Obnovitelný zdroj energie Nefosilní zdroj energie Zatím neexportovatelný zdroj Tuzemské možnosti

34 Akumulace PVE je prozatím jediným známým způsobem akumulace velkých objemů energie Doba od rozhodnutí, územní plánování, projektování a příprava, výstavba, zkušební provoz až po uvedení do provozu je více než 15 let Dnešní rozhodování se projeví po roce

35 Lokalizace doporučených PVE 35 Zdroj: EnergoTis Tuzemské možnosti 35

36 36 Vyhodnocení platné SEK

37 Spotřeba zdrojů energie 2000 Celková spotřeba PEZ v ČR, domácí zdroje, dovoz a vývoz PEZ PJ Celková spotřeba PEZ Dovoz zdrojů energie, vč. jaderného paliva Domácí zdroje energie Vývoz zdrojů energie Zdroj: ČSÚ, MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 37

38 Vývoj dovozní energetické závislosti Zdroj: ČSÚ, MPO Vývoj dovozní energetické závislosti 50,00 45,00 40,00 35,00 PJ ,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 % 0 0, dovoz energie (vč. jad. paliva) vývoz energie dovozní energetická zívislost vč. jad. paliva v % Trvale schodková je bilance ropy, ropných produktů, zemního plynu a jaderného paliva. Přebytkovou bilanci po roce 2000 vykazují tuhá paliva, elektřina a uranový koncentrát. 4. Vyhodnocení platné SEK 38

39 Vývoj struktury výroby elektřiny Vývoj výše a struktury výroby elektřiny GWh Černé uhlí Hnědé uhlí Jaderné palivo Plynná paliva Ostatní paliva OZE Zdroj: ČSÚ, MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 39

40 Vývoj obchodu s elektřinou Export, import a saldo obchodu s elektřinou (fakturované hodnoty) GWh Export Import Saldo Zdroj: ERÚ 4. Vyhodnocení platné SEK 40

41 Saldo zahraničního obchodu Korunová salda dovozů a vývozů zdrojů energie 50 0 mld. Kč ropa, ropné produkty zemní plyn tuhá paliva elektřina jaderné palivo uranový koncentrát Zdroj: ČSÚ, MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 41

42 Mezinárodní srovnání měrných emisí Zdroj: UNFCCC Lucembursko Austrálie USA Kanada Nový Zéland Estonsko Irsko Rusko Finsko Česká republika Island Nizozemsko Belgie Dánsko Řecko Norsko Německo Japonsko Rakousko Polsko Spojené království Slovinsko EU15 Bulharsko Španělsko Ukrajina Itálie Slovensko Francie Bělorusko Portugalsko Maďarsko Litva Chorvatsko Švédsko Rumunsko Švýcarsko Lotyšsko Turecko t CO 2 ekv. obyv Vyhodnocení platné SEK 42

43 Spotřeba elektřiny na obyvatele Spotřeba elektřiny na jednoho obyvatele ČR je na úrovni zemí EU avbudoucnu lze očekávat nárůst Zdroj: Conte spolsr.o., MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 43

44 Spotřeba elektřiny v domácnostech Spotřeba elektřiny na jednoho obyvatele ČR je na úrovni zemí EU avbudoucnu lze očekávat nárůst Zdroj: Conte spolsr.o., MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 44

45 Spotřeba zemního plynu na obyvatele Zdroj: Conte spolsr.o., MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 45

46 Vývoj struktury výdajů domácností Zdroj: Conte spolsr.o., MPO 4. Vyhodnocení platné SEK 46

47 Energetická náročnost tvorby HDP 1,4 1,2 1 Energetická náročnost tvorby HDP [MJ/Kč] 0,8 0,6 SEK ,4 0, Energetická náročnost (MJ/Kč HDP v cenách 1995) Energetická náročnost SEK (MJ/Kč HDP v cenách 1995) Energetická a elektroenergetická náročnost tvorby HDP se v posledních letech trvale a významně zlepšují, což ocenila rovněž Mezinárodní energetická agentura OECD ve svém hodnocení vydaném v říjnu Vyhodnocení platné SEK 47

48 Elektroenergetická náročnost tvorby HDP Elektroenergetická náročnost [kwh/tis.kč] SEK Elektroenergetická náročnost SEK 2004 [kwh/tis.kč] Elektroenergetická náročnost skutečnost [kwh/tis.kč] 4. Vyhodnocení platné SEK 48

49 Vývoj poklesu jednotlivých druhů emisí 700 Vývoj poklesu emisí tis.t.nox,so2,co SEK mil.t.co NOxsek SO2sek COsek NOx SO2 CO CO2sek CO2 Vývoj emisí v ČR je v souladu s předpoklady SEK. Emise síry a dusíku klesají, emise tuhých znečišťujících látek (TZL) a CO jsou v souladu s předpoklady. Emise CO 2 jsou mírně vyšší než předpokládala SEK, jejich výše je cca 25 % pod úrovní referenčního roku 1990 (Kjótský protokol) 4. Vyhodnocení platné SEK 49

50 50 Návrhy aktualizace SEK

51 Strategické priority energetiky 1. Vyvážený mix zdrojů Široký zdrojový mix -důraz na využití tuzemských zdrojů Soběstačnost ve výrobě elektřiny -důraz na udržení přebytkové výkonové kapacity a regulačních výkonů 2. Rozvoj infrastruktury Posílení rezervních kapacit a zásobníků energií 3. Rozvoj trhu s energií Diverzifikace zdrojů 4. Konkurenceschopnost, soběstačnost, odolnost a energetická bezpečnost 5. Zvyšování energetické účinnosti a úspor energie Snižování energetické náročnosti 6. Podpora výzkumu, vývoje a vzdělávání Návrhy aktualizace SEK

52 Energetická bezpečnost ČR Posílit roli ČR v procesu postupné integrace energetických trhů ČR klíčovým průsečíkem transevropských sítí ve střední Evropě na ose S-J a V-Z (plyn i elektřina) a také jako budoucí tranzitér ropy ČR současně dodavatelem elektřiny a regulačních služeb pro region střední Evropy vzhledem k očekávanému nedostatku zdrojů v okolních zemích má ČR za cíl zabezpečit trvale přebytkovou bilanci výroby elektřiny Energetickou bezpečnost ČR lze posilovat maximální soběstačností v dodávkách vstupních komodit a diverzifikací: zdrojů (mixu paliv), zdrojových teritorií a přepravních cest Návrhy aktualizace SEK

53 Domácíspotřeba primárních energetických zdrojů do roku BAU [PJ] sk 2006sk Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Surová ropa Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Elektřina Obnovitelné zdroje Tuzemská spot. PEZ bez úspor Předpokládá se stagnace celkové tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů a energie potřebná k pokrytí přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) je plně kompenzována úsporami energie a zvyšováním efektivnosti přeměn, dopravy a užití energie Návrhy aktualizace SEK

54 Snížení energetické náročnosti Energetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty se bude postupně trvale snižovat. Proti roku 2005 se předpokládá její pokles o cca 40 % do roku 2020, o cca 55 % do roku 2030 a o cca 70 % do roku V roce 2020 by se ČR měla dostat na úroveň ekonomicky vyspělých zemí EU 5. Návrhy aktualizace SEK 54

55 Snížení emisí CO 2 Do roku 2050 dosáhne ČR významného snížení všech základních druhů emisí (CO 2, NO x a SO 2 ). Snížení emisí CO 2 v roce 2050 (73 mil. tun) proti roku 1990 (165 mil. tun) se předpokládá o více než 50 % 5. Návrhy aktualizace SEK 55

56 Snížení emisí No x a SO 2 Do roku 2050 dosáhne ČR významného snížení všech základních druhů emisí (CO 2, NO x a SO 2 ). Snížení NO x a SO 2 do roku 2050 se předpokládá ještě výraznější než u CO Návrhy aktualizace SEK 56

57 Energetický mix ČR v r % 21% 18% 15% 4% 31% 24% 25% 20% 21% 20% 20% 16% 12% 11% tuhá paliva plynná paliva kapalná paliva jaderné palivo obnovitelné zdroje (SEK) 2030 (AKT.SEK) Srovnání podílu paliv na energetickém mixu v roce 2030: podíl (%) SEK AKT. SEK 10 ROZDÍL tuhá paliva: 31 % 24 % -7 % plynná paliva: 20 % 20 % 0 % kapalná paliva: 12 % 20 % +8 % jaderné palivo: 21 % 25 % +4 % obnovitelné zdroje: 16 % 11 % -5 % 5. Návrhy aktualizace SEK 57

58 Energetický mix ČR v r Návrhy aktualizace SEK 58

59 Historická spotřeba vs. predikce Prognóza PHARE-Energy 1991 Realita 5. Návrhy aktualizace SEK 59

60 Predikce spotřeby EE [TWh] % + 36 % + 40 % nízký referenční vysoký historie Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad Návrhy aktualizace SEK

61 Historický vývoj spotřeby EE [GWh] Zdroj: EGÚ Brno, a.s., predikce MPO Historický vývoj spotřeby elektřiny v České republice [roky] Tuzemská brutto spotřeba Tuzemská brutto výroba Návrhy aktualizace SEK

62 Elektromobilita vs. výroba elektřiny Brutto spotřeba s elektromobilitou [GWh] TWh [roky] Tuzemská brutto spotřeba Tuzemská brutto výroba Nízký scénář Referenční scénář Vysoký scénář Elektromobilita - nízký scénář Elektromobilita - střední scénář Elektromobilita - vysoký scénář Návrhy aktualizace SEK

63 Dopady na energetický mix 1x MW inst. JE 12 TWh/rok ~ 4.500x 2 MW inst. VtE 4.500ha x 0,2 kw p. FVE 5. Návrhy aktualizace SEK 63

64 Očekávaný vývoj spotřeby a zdrojů JE Dukovany 5 JE Temelín 3, Existující tepelné elektrárny Obnova uhelných zdrojů Plynové a obnoviterlné zdroje 20 0 Vodní elektrárny Jaderné elektrárny - stávající Návrhy aktualizace SEK 64

65 Strategické cíle energetiky ČR Strategické cíle vychází zenergetické strategie EU a směřují k naplnění poslání Státní energetické koncepce a k dosažení dlouhodobé vize energetiky ČR. Vrcholové strategické cíle jsou: Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele vběžném provozu ipři skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy aútoky) vkontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek vpřípadě výpadku asoučasně garantovat plné zajištění dodávek všech druhů energie vrozsahu potřebném pro nouzový režim fungování ekonomiky azásobování obyvatelstva při jakýchkoliv nouzových situacích Konkurenceschopnost (energetiky asociální přijatelnost)= konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele ipro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu adalšími přímými konkurenty + energetické podniky schopné dlouhodobě vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná zpohledu životního prostředí (nezhoršování kvality ŽP), finančně-ekonomického (finanční stabilita energetických podniků aschopnost zajistit potřebné investice do obnovy arozvoje), lidských zdrojů (vzdělanost) a sociálních dopadů (zaměstnanost) a primárních zdrojů (dostupnost) Legislativní proces a SEK

66 Strategické priority energetiky ČR Pro zajištění spolehlivých, bezpečných ak životnímu prostředí šetrných dodávek energie pro potřeby obyvatelstva aekonomiky ČR za konkurenceschopné apřijatelné ceny je nutno se zaměřit zejména na následující klíčové priority: 1. Vyvážený energetický mix: Vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů apokrytí spotřeby ČR zajištěnou výrobou elektřiny do ES sdostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie. 2. Úspory a účinnost: Zvyšování energetické účinnosti adosažení úspor energie v celém energetickém řetězci v hospodářství i v domácnostech. Naplnění strategických cílů snižování spotřeby EU a dosažení energetické účinnosti alespoň na úrovni průměru EU Legislativní proces a SEK

67 Strategické priority energetiky ČR 3. Infrastruktura a mezinárodní spolupráce: Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem vregionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU. 4. Výzkum, vývoj a inovace: Podpora výzkumu, vývoje ainovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky apodpora školství, scílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. 5. Energetická bezpečnost: Zvýšení energetické bezpečnosti aodolnosti ČR aposílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií vpřípadech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře avpřípadech déle trvajících krizí v zásobování palivy Legislativní proces a SEK

68 Indikátory, indikativní ukazatele a cílové hodnoty k roku 2040 Struktura výroby elektřiny Jaderné palivo 46 58% Obnovitelné a druhotné zdroje 18 25% Zemní plyn 5 15% Hnědé a černé uhlí 11 21% Diverzifikovaný mix primárních zdrojů Jaderné palivo 25 33% Tuhá paliva 11 17% Plynná paliva 18 25% Kapalná paliva 14 17% Obnovitelné a druhotné zdroje 17 22% Legislativní proces a SEK

69 Parametry Měření je na bázi Herfindahl-HirschmanovaIndexu Herfindahl-HirschmanůvIndex (HHI), který nabývá hodnot v intervalu (1/N,1), měří v rámci ekonomické teorie obecně velikost firem relativně k velikosti daného odvětví a je tedy vlastně indikátorem míry tržní konkurence v rámci odvětví. Příklad -Diverzifikace hrubé výroby elektřiny Legislativní proces a SEK

70 Parametry výroba elektřiny Diverzifikace hrubé výroby elektřiny Diverzifikace hrubé výroby elektřiny vdaném roce je stanovena jako součet druhých mocnin podílů výroby elektřiny zdílčích druhů PEZ, přičemž je uvažováno rozdělení do sedmi kategorií (černé uhlí, hnědé uhlí, zemní plyn, ostatní plyny, obnovitelné a druhotné zdroje, jaderné palivo, ostatní paliva), a celkové hodnoty hrubé výroby elektřiny v odpovídajícím roce na bázi Herfindahl-HirschmanovaIndexu takto: kde: H E diverzifikace hrubé výroby elektřiny [-] TBV i TBV tuzemská brutto výroba elektřiny zdílčího druhu PEZ [GWh] tuzemská brutto výroba elektřiny [GWh] N počet dílčích druhů PEZ [-] Pro výpočet zuvažovaných sedmi kategorií PEZ nabývá ukazatel hodnoty vintervalu <1/7;1>. Cílem je dosáhnout snížení indikátoru a jeho dlouhodobé udržení pod hodnotou 0, Legislativní proces a SEK

71 Srovnání scénářů tuzemské netto spotřeby elektřiny 71

72 Primární energetické zdroje vs. konečná spotřeba energie 72

73 Vývoj a struktura spotřeby elektřiny 73

74 Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů 74

75 Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny 75

76 Plynová krize 2009 Dopady plynové krize v lednu 2009 ( ) % chybějících dodávek plynu supply 300 mil. m3/den za 14 dní > 75 % % % < 25% 0% Ukraine 5. Návrhy aktualizace SEK 76

77 Zásobování ČR plynem 5. Návrhy aktualizace SEK 77

78 Důležité plynárenské stavby Severojižní plynový koridor LNG terminál Swinoujscie-PL-CZ- SK-HU-Chorvatsko-LNG terminál Krk, jehož součástí je plynovod Třanovice Skoczów spojujícího plynárenskou soustavu ČR s PL Tranzitní plynovod GAZELA navazuje na plynovod Nord Stream, propojí hraniční předávací stanice Hora Sv. Kateřiny a Waidhaus přes naše území Projekt Nabucco nezávislá trasa pro tranzit plynu ze Střední Asie do Evropy Rozšíření skladovací kapacity podzemních zásobníků plynu (PZP) na území ČR, příp. nové PZP Návrhy aktualizace SEK

79 Diverzifikace přepravních tras ZP Iniciativa V4 Propojení sever jih LNG Świnoujście LNG Krk 5. Návrhy aktualizace SEK 79

80 Palivový mix pro teplárenství 200 Struktura a užití paliv při výrobě tepla CZT [PJ] sk 2006sk Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje 5. Návrhy aktualizace SEK 80

81 Ceny tepla pro domácnosti Predikce cen tepla pro domácnosti Zdroj: Komise pro teplárenství v Kč/GJ, predikované ceny při úplné náhradě hnědého uhlí v CZT 5. Návrhy aktualizace SEK 81

82 OZE v Státní energetické koncepci 35 Výroba elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energií [TWh] sk Biomasa Celulózové výluhy Geotermální energie Sluneční elektřina Větrná energie Vodní energie Odpady Návrh aktualizované SEK předpokládá postupný nárůst podílu výroby elektřiny z OZE a jejich integraci do elektrizační soustavy Integrace by měla být postupná se zohledněním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek konečným zákazníkům a chodu ES 5. Návrhy aktualizace SEK 82

83 Cíle pro OZE Vývoj cen 3000 Průměrná cena (Kč/MWh) Rok Průměrná cena klasické zdroje Průměrná cena OZE OZE by měly snižovat dovozní závislost Podpora OZE by se měla snižovat tak, aby OZE byly konkurenceschopné na trhu 5. Návrhy aktualizace SEK 83

84 Akční plán pro OZE biomasa Národní akční plán - biomasa tuny sk 2006sk 2007sk 2008sk rok Biomasa celkem Biomasa teplo mimo domácnosti Biomasa teplo domácnosti Biomasa elektřina mimo domácnosti Návrh národního akčního plánu předpokládá zvýšený podíl účelově pěstované biomasy pro výrobu tepla a elektřiny (KVET) mimo domácnosti 2009 celkem tis.t, předpoklad tis.t, cíl 2020 > tis.t 5. Návrhy aktualizace SEK 84

85 Využití biomasy v ČR Počínající nedostatek odpadní biomasy na trhu Podpora biomasy může zvýšit ceny energií obdobně jako podpora solárních elektráren Náhradu nedostatkové lesní dendromasybiomasou pěstovanou je nutno řešit nejen ve vazbě na potravinovou bezpečnost ale i na její další efektivní využití (kogenerační výrobu elektřiny a tepla) Biomasa je zdroj využitelný zejména lokálně, optimálně s akčním rádiem okolo 50 km Návrhy aktualizace SEK

86 Akční plán pro biomasu pro ČR Schválen na roky vládou ČR (usnesení vlády č. 47 ze dne 12. ledna 2009) Akční plán uvádí energetický potenciál biomasy: Lesní dendromasa: 42,5 PJ Zemědělská biomasa 2 varianty: a) 159,4 PJ -maximální možný potenciál i s ohledem na potravinovou bezpečnost b) 108,8 PJ -potenciál dle dat pro potravinovou bezpečnost poskytnutých Mze Návrhy aktualizace SEK

87 Využití odpadů 5. Návrhy aktualizace SEK 87

88 Podpora využití odpadů Opatření k naplnění cíle v NAPuv roce 2020 Provozní podpora vyrobené elektřiny vyplývající ze zákon o podporovaných zdrojích energie (zařazení zařízení pro energetické využití odpadu mezi výrobce elektřiny z OZE a DZ a odpovídající podpora) Postupné navyšování poplatku za skládkování odpadu s výhledem minimalizace skládkování nevyužitých odpadů v roce 2020 Rozšíření dotačních titulů a oblastí, kde je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadu Zjednodušení schvalovacích procesů pro výstavbu ZEVO Působení v oblasti osvěty Návrhy aktualizace SEK

89 Rozvoj síťové infrastruktury SEK 2004 Řeší jen okrajově. Důraz byl kladen na vytváření vnitřního trhu. Aktualizace SEK 2009 Konkrétní návrhy indikativních ukazatelů a cílových hodnot. Zásadní změna Rozvoj síťové infrastruktury vkontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce aintegrace trhů selektřinou a s plynem v regionu je řešen konkrétněji Návrhy aktualizace SEK

90 Priority evropské infrastruktury Southern gas corridor LNG terminals Baltic interconnection plan Mediterranean energy ring North south electricity & gas interconnections in central-south Europe North Sea offshore grid 90

91 Rozvoj infrastruktury elektřina S Röhrsdorf C H L A CHOTĚJOVICE N D BABYLON BEZDĚČÍN P Oblast s kumulací požadavků na nové odběry a s růstem odběrů a zatížení v ES ČR Oblast s kumulací požadavků na připojení nových zdrojů velkého výkonu do sítí v ES ČR O S T ETU 2 EPRU 1 ACTHERM EPRU 2 EPOC VÝŠKOV EME L U PVR HRADEC západ HRADEC východ NEZNÁŠOV E D ETI 2 VÍTKOV CHRÁST MALEŠICE ŘEPORYJE CHODOV ČECHY STŘED TÝNEC ECHV OPOČÍNEK KRASÍKOV EDS HORNÍ ŽIVOTICE K ALBRECHTICE A Dobrze ń Wielopole Kopanina Bujakow Etzernicht PŘEŠTICE MILÍN EORK LÍSKOVEC MÍROVKA NOŠOVICE PROSENICE TÁBOR ČEBÍN Varín O ETE KOČÍN EDA SOKOLNICE OTROKOVICE K S Ö S DASNÝ T E R R R E SLAVĚTICE EDU I C H Dürnrohr Bisamberg Križovany Senica Stupava S L O V E N P.Bystrica Zdroj: EGÚ Brno, a.s. 5. Návrhy aktualizace SEK 91

92 Rozvoj infrastruktury plyn Russian gas Classic route Norwegian gas 5. Návrhy aktualizace SEK 92

93 Rozvoj infrastruktury ropa 5. Návrhy aktualizace SEK 93

94 Vliv VTE na stabilitu provozu ES ČR Toky v Evropě při vysoké výrobě z VTE v Německu Větrné elektrárny na severu Německa Toky přes PS ČEPS při vysoké výrobě z VTE v Německu MW SRN VE-T Německo!! ČR ČEPS Polsko PSE SRN TPS Redispečink zdrojů DE,CH,AT Slovensko SEPS Rakousko APG! - toky výkonu od OZE - úzké místo v sítí Zdroj: ERÚ 5. Návrhy aktualizace SEK 94

95 Dopady VtEna PS ČR Zdroj: ČEPS, a.s. 5. Návrhy aktualizace SEK 95

96 Zkušenosti posledních let 48. týden 2009 Přenosová soustava byla provozována na hranici bezpečnosti Byla realizována opatření k omezení provozních rizik Nutný rozvoj 5. Návrhy aktualizace SEK 96

97 Návrhy NGOs Airtricity 5. Návrhy aktualizace SEK 97

98 Návrhy NGOs Greenpeace grid(r)evolution 5. Návrhy aktualizace SEK 98

99 Návrhy NGOs Super Smart Grid 5. Návrhy aktualizace SEK 99

100 Návrhy NGOs suchozemské řešení 5. Návrhy aktualizace SEK 100

101 Návrhy NGOs Integrovaná Super Smart Grid 5. Návrhy aktualizace SEK 101

102 Evropská Iniciativa Smart Grids Sítě Sítě Centralizovaná výroba plně kontrolovatelná Spotřeba plně nepředvídatelná Část výroby nepředvídatelná a rozptýlená (OZE) Část spotřeby kontrolovatelná 20. století 21. století Založeno na předpokladu, že klasická energetika uvažuje s kontrolovatelnou výrobou a nepředvídatelnou spotřebou V případě Smart Grids je předpokladem, že část výroby je rovněž nepředvídatelná (OZE), pak část spotřeby by měla být kontrolovatelná Návrhy aktualizace SEK

103 OZE v současnosti Průběh spotřeby ve dni ročního minima ( ) MW 9 000, , , , , , , , ,00 0, saldo zahraničí ostatní zdroje PE malí výrobci PE velcí výrobci PE ČEZ PSE malí výrobci PSE velcí výrobci PPE malí výrobci PPE velcí výrobci PVE ČEZ VE malí výrobci VE velcí výrobci VE ČEZ JE spotřeba hodina Ve dni ročního minima v roce 2008 byly OZE zastoupeny zanedbatelným způsobem Rok 2008 byl rokem růstu (před krizí) Návrhy aktualizace SEK

104 OZE v budoucnu? MW , , , , , , ,00 0,00 1 Průběh spotřeby ve dni ročního minima (s příspěvkem OZE) hodina 15 Masivní export?! , , , , , ,00 0,00 saldo zahraničí ostatní zdroje PE malí výrobci PE velcí výrobci PE ČEZ PSE malí výrobci PSE velcí výrobci PPE malí výrobci PPE velcí výrobci PVE ČEZ VE malí výrobci VE velcí výrobci VE ČEZ JE spotřeba Ve dni ročního minima v může znamenat buď masivní export (bude-li kam) Návrhy aktualizace SEK

105 OZE v budoucnu? Průběh spotřeby ve dni ročního minima (s příspěvkem OZE) MW , , , , , ,00 0,00 1 Snižování výkonu PE hodina 15 Stabilní export , , , , , ,00 0,00 Snižování výkonu JE saldo zahraničí ostatní zdroje PE malí výrobci PE velcí výrobci PE ČEZ PSE malí výrobci PSE velcí výrobci PPE malí výrobci PPE velcí výrobci PVE ČEZ VE malí výrobci VE velcí výrobci VE ČEZ JE spotřeba V případě stabilního exportu regulace jak na straně PE, tak i odstavování JE Je předmětem analýz ČEPS a ČSRES Návrhy aktualizace SEK

106 106 Nástroje SEK

107 Institucionální nástroje Spolupráce smezinárodními amezivládními organizacemi, ve kterých je Česká republika členem: Energetická charta, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, OECD, Agentura pro jadernou energii, Mezinárodní energetická agentura další Nástroje SEK

108 Legislativní nástroje Zákon č. 458/2000/Sb., energetický zákon, ve smyslu pozdějších předpisů. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve smyslu pozdějších předpisů. Zákon č. 180/2005 Sb., opodpoře výroby elektřiny zobnovitelných zdrojů energie. Zákon č. 265/1991 Sb., opůsobnosti orgánů České republiky voblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 189/1999 Sb., onouzových zásobách ropy, ve smyslu pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve smyslu pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., oopatřeních pro krizové stavy, ve smyslu pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., oochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 261/2007 Sb., ostabilizaci veřejných rozpočtů (ekologická daňová reforma je obsažena v části 46-48). Zákon č. 183/2006 Sb., oúzemním plánování astavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Nástroje SEK

109 Legislativní nástroje Zákon č.695/2004 Sb., opodmínkách obchodování spovolenkami na emise skleníkových plynů a další legislativa národních alokačních plánů. Zákon č.130/2002 Sb., opodpoře výzkumu avývoje zveřejných prostředků aozměně některých souvisejících zákonů (zákon opodpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 44/1988 Sb., oochraně avyužití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.100/2001 Sb., oposuzování vlivů na životní prostředí (pod uvedeným zákonem je míněna ipodzákonná legislativa kzákonu (vyhlášky a nařízení). Zákon č. 18/1997 Sb., omírovém využívání jaderné energie aionizujícího záření (atomový zákon) ao změně adoplnění některých zákonů. Nařízení vlády České republiky č. 417/2003, kterým se stanoví závaznéemisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší azpůsob přípravy emisních inventur. Politika územního rozvoje České republiky Nástroje SEK

110 Státní programy a programy EU Programy sanace krajiny po těžbě uhlí v severozápadních Čechách. Státní program na podporu úspor energie avyužití obnovitelných zdrojů energie (Program EFEKT). Akční plán energetické účinnosti na léta Zapojení do programu Inteligentní Energie -Evropa (Rozhodnutí Evropského parlamentu arady č.1639/2006/es pro konkurenceschopnost a inovace Intelligent Energy Europe ). Podpora rozvoje energetického mixu na bázi domácích surovin svýrazným podílem bezemisních zdrojů jaderné, nízkouhlíkové a obnovitelné energetiky a postupné zapojování vodíkové energetiky. Podpora využívání alternativních paliv vdopravě (vodík, elektřina, zemní plyn, apod.). Využívání pomoci voblasti energetiky ze strukturálních fondů Evropské unie pro roky Podpora rekonstrukcí azateplování panelových, příp. nepanelových bytových domů (Program PANEL) Nástroje SEK

111 Podpůrné programy Urychlení povolovacích procesů pro významné energetické stavby a harmonizace výstavby zdrojů a sítí Autorizační procedury pro povolování nových zdrojů a nabídkové řízení Podpora výstavby jaderných zdrojů Zajištění dostupnosti primárních paliv z domácích zdrojů Posílení role státu při provádění dlouhodobých analýz vývoje energetiky, zpracování energetické koncepce a její realizaci Investiční plán pro přenosové adistribuční soustavy anastavení motivační regulace a účasti investorů na nákladech sítí Udržitelná podpora OZE Jednotný tarif akompenzační systém sdílení nákladů sítí, financování zeu Revize pravidel provozování sítí Aktivní role ČR při regionální integraci arozvoji legislativy EU a mechanismů vnitřního trhu Zvýšení standardů významných zařízení spalujících fosilní paliva Nástroje SEK

112 Energetická účinnost Přímé nástroje státní podpory pro dosažení úspor Ekologická daňová reforma (EDR) Stimulace ke změně chování spotřebitelů akefektivní spotřebě Další opatření a nástroje druhý národní akční plán energetické účinnosti národní akční plán pro energii obnovitelných zdrojů naplnění směrnice o energetických službách Nástroje SEK

113 Doplňující oblasti a aktuality 113

114 Kritická infrastruktura role tepla Zajištění základních potřeb v příštích 10 letech nemusí být vůbec samozřejmostí Potřeba seberealizace Potřeba uznání Potřeba lásky a sounáležitosti Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu Fyziologické potřeby: vzduchu, přiměřené teploty, vody, potravin, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti Abraham H. Maslow - hierarchie lidských potřeb Základní potřeby pro přežití základní role státu a cíle HOPKS Zdroj: T-Soft, projekt RESPO -ResilientPower HOPKS = Hospodářská opatření pro krizové stavy Zák. 241/2000 Sb Doplňující oblasti a aktuality

115 Význam krizových ostrovních systémů V případě přerušení dodávky vody je provozovatel povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou (274/2001 Sb.) současný stav Zdroj: T-Soft, projekt RESPO -ResilientPower Doplňující oblasti a aktuality

116 Připravenost kritické infrastruktury Druh sítě Zdroj Automatika na zdroji Automatika v síti Stanovení priorit Omezení spotřeby bez inteligentních elektroměrů Omezení spotřeby inteligentními elektroměry Zdroj: T-Soft, projekt RESPO -ResilientPower Veřejná distribuční soustava Teplárna / kogenerační zdroj Řídící systém generátoru Regulátor KOP Rozpadová automatika Centrální řídící jednotka KOP Bilanční automatika Krizový plán území (priority určí veřejná správa) Vypínání nejméně důležitých odběrů Snížení proudové hodnoty jističe nejméně důležitých odběrů a signál pro home automation Mikrosíť objektu kritické infrastruktury Objektový (kogenerační) zdroj elektřiny Řídící systém generátoru Regulátor KOP Rozpadová automatika Centrální řídící jednotka KOP Bilanční automatika Havarijní plán (priority určí technolog) Vypínání nejméně důležitých odběrů Snížení proudové hodnoty jističe nejméně důležitých odběrů a signál pro home automation Doplňující oblasti a aktuality

117 SEK 2004 Vzdělávání, výzkum a vývoj Řeší částečně. Důraz byl kladen na programy řešení sociálních důsledků snižování zaměstnanosti v uhelném průmyslu. Aktualizace SEK Konkrétní návrhy indikativních ukazatelů a cílových hodnot. Zásadní změna Podpora výzkumu, vývoje ainovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky apodpora školství, scílem nutnosti generační obměny azlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky je řešen konkrétněji Doplňující oblasti a aktuality

118 Vzdělávání, výzkum a vývoj Ukazatele a cílové hodnoty 1. Zabezpečit počet absolventů specializovaných na energetické obory 2. Rozšířit stávající technické obory o další měkké dovednosti 3. Zajistit systém certifikátů profesních asociací garantujících praxí uznávanou kvalitu vzdělání v oboru 4. Zvýšit atraktivitu technických oborů 5. Naplnit učňovské školství v energetických a strojírenských oborech 6. Srovnat věkový průměr v energetice s hospodářstvím 7. Zvýšení objemu prostředků na výzkum avývoj venergetických oborech astrojírenství 8. Zapojení středních avysokých škol do společných výzkumných projektů spodniky. 9. Strategie rozvoje vědy a výzkumu v oblasti energetických oborů 10. Podpořit firemní programy generační obměny Doplňující oblasti a aktuality

119 Financování výzkum v EU Doplňující oblasti a aktuality

120 Po kom bude poptávka na trhu práce? Kvalifikační barometr Doplňující oblasti a aktuality

121 121 Závěr

122 Závěr Energetický sektor prochází změnami Energetický sektor je založen na ekonomice rozsahu Trvá téměř 30 let než toho nové technologie dosáhnou Závěry Meeting of the IEA Governing Board and Management Committee Meeting at Ministerial Level Prosazovat diverzifikaci dodávek PES (Promote diversity of supply by) Bezpečným a udržitelným rozvojem přírodních zdrojů (The safe and sustainable development of natural resources) Novými přepravními cestami (New transit routes) OZE a nízkouhlíkovými technologiemi, včetně JE, pokud toto odpovídá národním politikám a okolnostem (Renewable energy and low carbon energy technologies, including nuclear energy, where this accords with national policies and circumstances) Je odpovědností členského státu nastavit energetický mix (It is Member Country responsibility to set Energy Mix) Závěr

123 Závěr Státní energetická koncepce není zákon Důležité jsou prováděcí předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení ) SEK není jediný, který ovlivňuje energetiku Státní energetická koncepce Průnik politik a koncepcí Státní politika životního prostředí Závěr

124 Děkuji vám za pozornost Dotazy?