MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, sluţeb a cestovního ruchu Jakub Petráš Charakteristika a fungování euroregionů na česko-polském pomezí Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski 2013

2 Prohlašují, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Jakub Petráš 2

3 Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. et Mgr. Michalu Przybylskému za vstřícné vedení mé práce, cenné rady a připomínky. Poděkování patří také mým rodičům a blízkým, bez jejichž podpory by práce nevznikla. 3

4 Obsah 1 Úvod Vznik a vývoj euroregionů Historie Pojem euroregion Motivace Legislativa Finanční podpora Euroregiony na česko-polském pomezí Euroregion Nisa Euroregion Glacensis Euroregion Praděd Euroregion Těšínské Slezsko Euroregion Silesia Euroregion Beskydy Euroregion Dobrava Příklady přeshraniční spolupráce Závěr Résumé Bibliografie Literatura Elektronické zdroje Přílohy

5 1 Úvod Obyvatele českého a polského území spojovaly úzké kontakty jiţ od středověku. Obě kultury se vzájemně ovlivņovaly a nejinak je tomu i dnes. Předkládaná práce se věnuje současné situaci euroregionů na česko-polských hranicích. Euroregiony jsou ve střední Evropě mladou strukturou, přesto jiţ měly moţnost se plně rozvinout. Přeshraniční spolupráce se neustále vyvíjí, mění se podmínky a pravidla pro její realizaci. Cílem bakalářské diplomové práce je proto přinést ucelený pohled na aktuální stav česko-polské spolupráce v rámci euroregionů. Výchozím zdrojem pro zpracování teoretické části práce je dostupná odborná literatura. Je třeba uvést, ţe většina vyuţitých publikací byla vydána před vstupem České republiky do Evropské unie, některé jsou z doby, kdy se nejmladší euroregion na česko-polském pomezí teprve rozvíjel. 1 Proto bylo nezbytně nutné pouţít také internetové prezentace euroregionů a další elektronické zdroje pro doplnění aktuálního stavu nebo ověření informace staršího data. K novější literatuře, která se věnuje přímo problematice euroregionů, patří publikace PaedDr. Václava Netolického 2 nebo sborník vydaný Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity. 3 První dílo se obsáhle věnuje přeshraniční spolupráci regionů, ale o euroregionech zmiņuje pouze faktografické údaje. Druhá práce přináší potřebný kritický pohled na regionální spolupráci, ovšem podrobně se věnuje pouze třem vybraným euroregionům. Přínosným zdrojem je také publikace Českého statistického úřadu, 4 z literatury v polském jazyce pak podobné, novější dílo vydané Statistickým úřadem ve Wrocławi, 5 které navíc obsahuje podrobný teoretický výklad. Další literaturu tvoří především sborníky z českých i mezinárodních konferencí a práce věnující se cestovnímu ruchu. Bakalářská práce je členěna na tři hlavní kapitoly. První, teoretická část se věnuje obecným souvislostem fungování euroregionů. Je zde stručně popsán vznik prvních euroregionů a postupné rozšiřování myšlenky euroregionální spolupráce v celé Evropě. 1 Euroregion Beskydy, zaloţený v roce NETOLICKÝ, Václav. Euroregiony: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 75 s. ISBN Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky: růžový obláček a hrana reality. 1. vyd. Editor Vít Dočkal. Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav, 2005, 140 s. Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, sv. č. 35. ISBN Euroregiony na česko-polské hranici. Liberec: Český statistický úřad, Krajská reprezentace Liberec, 2003, 52 s., [66] s. barev. obr. příl. Souborné informace. ISBN BANASZAK, Sławomir a Dorota WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski 2007 [online]. Wrocław: Urząd Statystyczny, 2007 [cit ]. ISBN Dostupné z: 5

6 Vysvětlen je samotný pojem euroregion a uvedeny jsou i obecné důvody vzniku euroregionů, které byly v jednotlivých případech často odlišné. Euroregiony jsou vytvářeny právnickými osobami, které se mohou chovat pouze podle zákona a v souladu s ním. Proto jsou v práci uvedeny nejdůleţitější mezinárodní i evropské rámcové smlouvy, které upravují pravidla přeshraniční spolupráce. Stejnou měrou je kladen důraz na formy a zdroje finanční podpory euroregionů, její historii a výhled do nejbliţší budoucnosti. Druhá část se zaměřuje na podrobnější charakteristiku jednotlivých euroregionů působících na česko-polské hranici. Zmíněny jsou tedy i trojstranné struktury zahrnující německé a na opačné straně slovenské území. Euroregiony jsou v kapitole řazeny chronologicky podle doby jejich vzniku. U kaţdého z nich je uvedena historie navazování přeshraniční spolupráce, územní vymezení, organizační struktura společná pro jednotlivé národní části, případně také specifika dané oblasti. Podkapitola je vţdy zakončena krátkou zmínkou o zaměření činnosti euroregionu a jeho potenciálu v oblasti cestovního ruchu. V třetí kapitole jsou představeny konkrétní příklady přeshraniční spolupráce, realizované na česko-polské hranici v rámci aktuálně končícího programového období Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Spolupráce subjektů v pohraničí tvoří bohatou škálu projektů, které jsou realizovány v mnoha odvětvích, jako například dopravní dostupnost, rozvoj podnikání, vzdělávání, ochrana ţivotního prostředí, podpora kulturních, společenských nebo volnočasových aktivit. V této práci jsou upřednostněny iniciativy z oblasti cestovního ruchu, které vyuţívají přírodní a kulturní potenciál česko-polského pomezí. Vybírány jsou především projekty rozšiřující turistickou infrastrukturu, která přináší trvalé hodnoty a zvyšuje tak atraktivitu oblasti. Cyklostezky, lyţařské trasy a naučné stezky zvětšují nabídku aktivní turistiky a motivují návštěvníky k opakovaným cestám do českého i polského pohraničí. 6

7 2 Vznik a vývoj euroregionů 2.1 Historie Myšlenka spolupráce regionů sousedních zemí vznikla jiţ v 50. letech 20. století v západní Evropě, kdy zástupci příhraničních oblastí začali zakládat sdruţení obcí, aby odstranili hraniční bariéry. První takovou strukturou přeshraniční spolupráce bylo EUREGIO, zaloţené v roce 1958 na hranici Německa a Nizozemí, mezi řekami Rýn, Emţe a IJssel. 6 Následně vznikala podobná uskupení na německo-francouzském pomezí a také v severní Evropě, na hranicích Norska, Švédska a Finska. 7 První euroregiony vznikaly především z hospodářských důvodů. V té době byl vytvořen Evropský fond regionálního rozvoje, jehoţ cílem byla podpora finančně a hospodářsky slabých regionů. Ve střední Evropě byla přeshraniční spolupráce značně ztíţena tehdejší politickou situací. Území, která dnes pokrývají euroregiony, byla v důsledku poválečného uspořádání rozdělena nově ustanovenou hranicí, která se stala skutečnou bariérou mezi sousedy. V případě polsko-české hranice se kontakty omezovaly spíše na styky oficiálních představitelů státních organizací a faktická spolupráce, která by se ve výsledku dotýkala řadových občanů, se nerealizovala. Uţ tehdy existovala formální spolupráce partnerských obcí a měst, kterou se později podařilo změnit na intenzivní spolupráci. Na místní úrovni se částečně dařilo navazovat přeshraniční spolupráci v podobě kontaktů mezi školami nebo například sbory dobrovolných hasičů. 8 Politické uvolnění po roce 1989 a rozvoj euroregionů pomohl změnit formální partnerství v aktivní spolupráci, která následně napomohla bliţšímu poznávání a odstraņování různých předsudků. Významným milníkem v rozvoji euroregionální spolupráce, moţná i důleţitějším neţ rozšíření Evropské unie v roce 2004, byl vstup České republiky a Polska do schengenského prostoru dne 21. prosince Tímto krokem se 6 KOS, Barbara. Rozwój polsko-czeskiej współpracy transgranicznej w ramach euroregionów. In Rozvoj regionů v integrující se Evropě. Karviná: Slezská univerzita, 2001, s ISBN DOKOUPIL, Jaroslav a Milan JEŘÁBEK. Hraniční regiony Evropské unie. In JEŘÁBEK, Milan, Jaroslav DOKOUPIL a Tomáš HAVLÍČEK. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s ISBN KOVÁCS, Viliam. Přeshraniční vlivy působící na vybrané obce Opavska. In Přeshraniční vlivy v českém pohraničí: (přeshraniční spolupráce v pohraničí jako evropeizace zdola?). Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007, s ISBN

8 definitivně uvolnila hranice, která byla do té doby často vnímána jako jedna z hlavních překáţek v navazování přeshraniční spolupráce. 2.2 Pojem euroregion Termín euroregion (na rozdíl od pojmů přeshraniční spolupráce či příhraniční region) není definován v oficiálních dokumentech EU ani není zmiņován ve většině mezinárodních smluv upravujících přeshraniční spolupráci regionů. 9 Euroregiony tak nemají jednotnou definici, vychází se z praktické aplikace takto nazývaných struktur. Obecně lze říci, ţe euroregiony jsou územní celky sdruţující příhraniční oblasti sousedních států Evropy. Jedná se o jednu z forem přeshraniční spolupráce místních či regionálních samospráv na opačných stranách hranice. Jsou to dobrovolně organizované instituce s vlastním vedením a vlastními stanovami. Euroregiony mají charakter otevřeného společenství, do kterého mohou přistupovat další obce, popř. sdruţení obcí. Některé obce nejsou členy euroregionů, dávají přednost přímé spolupráci obcí přes hranici. 10 Euroregion pak není souvislým územím, kde by se do spolupráce zapojovaly všechny obce a subjekty. Euroregiony jsou spíše platformou pro subjekty, které mají zájem o komplexně řešenou přeshraniční spolupráci. Euroregiony nemají vytvářet novou správní úroveņ, jejich úkolem je sdruţování existujících subjektů na obou stranách hranice, zlepšování sousedských vztahů. Těmito subjekty mohou být města a obce, sdruţení právnických i fyzických osob, která tak mohou společně řešit své problémy. Euroregiony mají překonávat nevýhody příhraničních oblastí a podporovat jejich rozvoj v oblasti kultury, hospodářství, infrastruktury a sociálních otázek. V některých výkladech je euroregion vnímán jako prostředek umoţņující rozklad tradiční koncepce národních států a státních hranic. Ovšem toto pojetí není přesné, neboť euroregiony nemají tendenci koordinovat integraci v Evropě, důleţitější je místní rozvoj v rámci přeshraniční struktury. Dle Madridské úmluvy, stěţejního dokumentu o přeshraniční spolupráci (viz níţe), má přeshraniční spolupráce pouze zlepšovat vztahy 9 BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., s STRUHOVSKÝ, Václav. Shrnutí poznatků z rozhovorů s představiteli příhraničních obcí o přeshraniční spolupráci. In Přeshraniční vlivy v českém pohraničí, op. cit., s

9 mezi sousedními regiony, nikoliv odbourávat hranice mezi nimi a vytvářet jednotný celek. 11 Je zde uplatņován princip subsidiarity, neboli zásada řešení problémů na té správní úrovni, kde vznikají. Díky tomu, ţe byla správa svěřena do rukou místních subjektů, mohou tyto orgány lépe koordinovat spolupráci a soustředit se na specifiku místních problémů. 2.3 Motivace Příčiny, které vedly k zakládání euroregionů, byly mnohdy značně rozdílné. V některých případech zde jiţ existovaly přeshraniční aktivity na regionální či lokální úrovni, které pak vyústily ve formování společných regionů, tedy euroregionů. Tento proces však mohl být i opačný. Vznik euroregionu se stal hlavním impulzem rozvoje a úspěšného fungování přeshraniční spolupráce. Euroregiony proto můţeme povaţovat za produkty, ale i tvůrce přeshraniční spolupráce. 12 Důleţitým motivem vzniku euroregionů bylo také řešení konkrétních problémů, které přesahují hranice států a nemohou tak být řešeny pouze na jedné straně hranic. Partneři často nacházeli společné problémy typické pro periferní regiony, kterým se nedostává dostatečné pozornosti ze strany státu, jako např. nedostatečnou infrastrukturu, slabší hospodářskou situaci, vyšší nezaměstnanost apod. Objevovala se zde také potřeba formální a zvláště finanční podpory nápadů, které se rodily jiţ před vznikem euroregionů. V mnohých případech byla primárním důvodem pro navázání přeshraniční spolupráce a zaloţení euroregionu právě moţnost čerpání dotací z evropských fondů, kde je zahraniční partner jednou z podmínek pro získání finančních prostředků. Takto mohly mnohé obce či regiony realizovat projekty bez nutnosti dovolávat se pozornosti centrálních orgánů. Díky spojení se zahraničním partnerem mohly získávat prostředky ze zdrojů, které by pro ně byly jinak nedosaţitelné. 11 DOČKAL, Vít. Regionální spolupráce a její formy: Přeshraniční spolupráce. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s JEŘÁBEK, Milan. Pohraničí a přeshraniční spolupráce v regionálním rozvoji. In JEŘÁBEK, M., J. DOKOUPIL a T. HAVLÍČEK. České pohraničí, op. cit., s

10 2.4 Legislativa Se vzrůstajícím počtem zakládaných euroregionů vznikla potřeba jejich organizace. Po mnoha rozhovorech a konferencích byla oficiálně v září 1971 zaloţena Asociace evropských příhraničních regionů (AEBR Association of European Border Regions). 13 Jejím cílem je zejména podpora a koordinace vzájemné spolupráce regionů v rámci Evropy, propagace výměny zkušeností a informací s ohledem na společné zájmy v oblasti přeshraniční spolupráce a zastupování těchto společných zájmů při jednání s parlamenty, orgány, úřady a institucemi států a nadnárodních organizací. 14 Jediným polsko-českým euroregionem, který se stal členem AEBR, je v současné době euroregion Nisa. 15 Důvodem neúčasti dalších euroregionů je samotná povinnost hradit členské poplatky a zároveņ nejistota, zda by takto investované prostředky přispěly k lepšímu fungování euroregionu. Tyto euroregiony upřednostņují pro výměnu zkušeností individuální setkávání a řešení na místní úrovni. Legislativní rámec přeshraniční spolupráce poskytla Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady (často zvaná Madridská úmluva), která byla podepsána 20 členskými zeměmi Rady Evropy dne 21. května 1981 v Madridu. Polská republika k úmluvě přistoupila 19. ledna 1993, 16 jménem ČR byla podepsána 24. června 1998 ve Štrasburku. 17 Tato úmluva poskytla hlavní rámec smlouvám o přeshraniční spolupráci. Definuje pojem přeshraniční spolupráce jako jakékoliv společně odsouhlasené akce, jejichţ cílem je propagovat a podporovat dobré sousedské vztahy mezi územními společenstvími nebo úřady v pravomoci dvou nebo více smluvních stran, jakoţ i uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv, které budou nezbytné pro dosaţení uvedených cílů ; jako územní společenství nebo úřady pak chápe společenství, orgány a instituce, jeţ vykonávají místní a regionální funkce a jako takové jsou definovány i v legislativě daného státu. 18 Dne 9. listopadu 1995 byl ve Štrasburku podepsán dodatkový protokol, který upřesņuje 13 Někdy se pouţívá také zkratka německého názvu Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen AGEG. 14 Asociace evropských hraničních regionů (AGEG / AEBR). EUROREGION SILESIA. Euroregion Silesia [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Member Regions List. ASSOCIATION OF EUROPEAN BORDER REGIONS. Association of European Border Regions [online]. [2010] [cit ]. Dostupné z: 16 BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., s NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s DOČKAL, V. Regionální spolupráce a její formy. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

11 smluvní vztahy a předkládá modelové smlouvy mezistátních a rámcových dohod, které jsou především metodickými návody a nemají charakter mezivládních smluv. Další dodatkový protokol z 5. května 1998 rozšiřuje reţim přeshraniční spolupráce i na ta územní společenství, která spolu geograficky nesousedí. Dalším významným dokumentem se stala Evropská charta hraničních a přeshraničních regionů, kterou přijala Asociace evropských příhraničních regionů 19. listopadu 1981, nově byla vydána v roce Ve své preambuli zdůrazņuje důleţitost přeshraniční spolupráce takto: Hranice jsou jizvy dějin. Přeshraniční spolupráce pomáhá zmírņovat nevýhody těchto hranic, překonávat okrajovou polohu hraničních oblastí a zlepšovat ţivotní podmínky obyvatel. Měla by zahrnovat všechny kulturní, sociální, hospodářské i infrastrukturní oblasti ţivota. Poznání a porozumění sousedů jsou právě tak důleţité jako budování důvěry. 19 Důleţitou smlouvou byla také Evropská charta místní samosprávy, podepsaná 15. října 1985 ve Štrasburku, Polsko k ní přistoupilo v roce Je to v podstatě mezinárodní smlouva, podle které byla role místních samospráv zapojena do mezinárodního veřejného práva. Jsou zde přesně popsány kompetence místních samospráv, obcím je dána moţnost vyvíjet přeshraniční aktivity za předpokladu souhlasu státních orgánů. Kromě těchto obecných dohod se česko-polská spolupráce řídila Smlouvou mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Polské republiky o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci ze dne 6. října Větší význam pro euroregiony pak měla Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o přeshraniční spolupráci uzavřená 8. září Tyto smlouvy měly obecně podporovat sbliţování národů na úrovni státních orgánů, ale také vzájemné poznávání obyvatel ţijících v blízkosti hranice. Na základě dohody o přeshraniční spolupráci vznikla Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci, jejímţ úkolem je stanovování směrů a forem přeshraniční spolupráce, zkoumání problémů, které tuto spolupráci ztěţují, a pomoc při jejich řešení. 21 V rámci komise pracuje několik pracovních skupin zaměřených na jednotlivé oblasti činnosti, od roku 2007 také 19 NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., s NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s

12 samostatná pracovní skupina pro euroregiony. 22 V podobném duchu byla 17. ledna 1995 uzavřena Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku, která si dala za cíl zjednodušení kontaktů mezi obyvateli přeshraničních oblastí s cílem prohloubení přátelství a rozvoje vzájemné spolupráce. Později byla společně vytvářena Strategie rozvoje polsko-českého pohraničí (vydána v roce 2000). 23 Po vzoru Asociace evropských příhraničních regionů (AEBR) byla 11. října 2001 zaloţena Asociace euroregionů ČR. Jejím hlavním cílem bylo zefektivnění přeshraniční spolupráce a její koordinace v rámci České republiky. Asociace zároveņ zastupuje české euroregiony v zahraničí i ve vztahu k AEBR. Bohuţel ne všechny euroregiony projevily zájem o členství v asociaci, vstoupilo do ní pouze šest euroregionů z celkových třinácti. Z česko-polských euroregionů je to pouze euroregion Nisa a obecně lze konstatovat, ţe členy asociace jsou pouze euroregiony na česko-německé a česko-rakouské hranici, i kdyţ členství v asociaci je dobrovolné a dostupné všem. 24 V podobném duchu spolupracují také polští zástupci euroregionů, kteří se pravidelně setkávají v rámci Fóra polských hraničních regionů (Forum Polskich Regionów Granicznych). Na jednom z těchto setkání ve dnech září 2012 v Rzeszowě představitelé euroregionů odsouhlasili vznik Federace euroregionů Polské republiky. Jejím cílem je zastupování zájmů polských stran euroregionů, propagace jejich činnosti, prosazování role euroregionů v rámci polské rozvojové politiky a aktuálně také v nové koncepci programů Evropské územní spolupráce pro období Dne 6. května 2004 byla v maďarském Esztergomu zaloţena Konzultativní rada euroregionů visegrádských zemí. Stejně jako se představitelé zemí Visegrádské skupiny na zasedání v květnu 2004 shodli na pokračování úzké spolupráce i po vstupu do Evropské unie, tak se i zástupci euroregionů z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska dohodli na společném řešení problematiky rozvoje příhraničních oblastí. Je třeba podotknout, ţe se členy této rady nestaly automaticky všechny euroregiony 22 Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. EUROREGION SILESIA. Euroregion Silesia [online] [cit ]. Dostupné z: 23 PIĄTKOWSKA-STEPANIAK, Wiesława. Dobro wspólne w rękach obywateli. In KOZERA, Bartłomiej a Michał LIS. ąsk Opawski i Opolski w kierunku standardów europejskich = Opavské a Opolské Slezsko ve směru evropských standardů. Opole: Wydawn. Uniwersytetu Opolskiego, 2001, s ISBN X. 24 NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s XX Forum Polskich Regionów Granicznych w Rzeszowie. SRIWR "OLZA". OLZA: Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej [online]. 2012/09/18 [cit ]. Dostupné z: 12

13 z těchto čtyř zemí. Z česko-polského příhraničí jsou to pouze euroregiony Praděd a Silesia. Mezi hlavní úkoly rady patří koordinace společných cílů, které si euroregiony vytýčily, a napomáhání spolupráci organizací působících v jednotlivých euroregionech Finanční podpora V roce 1975 byl zaloţen Evropský fond regionálního rozvoje, který od té doby slouţí k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů. Zaměřuje se na nejvíce postiţené oblasti a jeho cílem je sniţování nerovností mezi regiony. Na počátku 90. let byly vyhlášeny první iniciativy Evropského společenství. Jedním z těchto programů byl Interreg, zaměřený na pomoc příhraničním oblastem ve Společenství. Druhá fáze projektu, realizovaná v letech , byla rozdělena do tří větví: Interreg IIA byl zaměřen na přeshraniční spolupráci, Interreg IIB na energetické sítě a Interreg IIC se soustředil na územní rozvoj. Česká republika se však mohla do programu Interreg zapojit aţ po vstupu do Evropské unie v roce V té době probíhala třetí etapa Interreg III ( ), která byla rozdělena znovu do tří částí. Pro činnost euroregionů byl nejdůleţitější Interreg IIIA, který byl zaměřen na rozvoj přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU a jejich přímo sousedícími regiony. Jeho cílem bylo odstranění negativních efektů státních hranic a rozvoj příhraničních regionů. Evropská unie pokrývala maximálně 75 % výdajů projektu, ze státního rozpočtu bylo moţné financovat maximálně 5 % výdajů a minimální spoluúčast ţadatele byla 25 %. Ţadatel si musel zajistit kompletní předfinancování projektu (dotaci dostával zpětně), coţ představovalo zvláště pro malé obce nebo sdruţení značný problém. 27 Program Interreg IIIB se soustředil na nadnárodní spolupráci mezi národními, regionálními a místními orgány. Podporoval vyšší integraci uvnitř Evropské unie a spolupráci členských a kandidátských států. Interreg IIIC se pak zaměřoval na meziregionální spolupráci a výměnu zkušeností týkajících se společných problémů přímo nesousedících regionů. Nejčastější formou spolupráce bylo v tomto případě partnerství měst (tzv. town-twinning) NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s Tamtéţ, s DOČKAL, Vít a Jiří ŠKODA. Regionální spolupráce a evropská unie: Implementace iniciativy Interreg IIIA v ČR. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

14 Česká republika však čerpala dotace jiţ před vstupem do Evropské unie. V prosinci 1989 vznikl v přímé reakci na pád socialistického bloku program Phare. Jak ukazuje rozvinutá zkratka Poland and Hungary Aid for Reconstruction of Economies, byl původně zaloţen s cílem podporovat demokratické a ekonomické reformy v Polsku a Maďarsku. Následně byl však rozšířen na další transformující se země střední a východní Evropy, do roku 1996 se do něj zapojilo 13 států. Zpočátku měl program Phare pomoci s hospodářskou transformací a reformou institucí, s postupem doby se hlavní prioritou stala podpora přípravy států pro vstup do Evropské unie. 29 Veškeré prostředky Phare byly poskytovány formou grantů. Podmínkou finanční pomoci EU je princip doplņkovosti (adicionality). Tyto prostředky neměly nahrazovat národní strukturální subvence, měly je pouze doplņovat. Rozpočet projektů byl ze % hrazen z programu Phare, zbytek dotace pokrýval příjemce. 30 Přímo na podporu přeshraniční spolupráce v regionech kandidátských zemí, které sousedí s Evropskou unií, se zaměřil program Phare CBC (Cross Border Cooperation). Hlavním záměrem bylo potlačení negativních vlivů hranic na ţivotní podmínky obyvatel v příhraničních regionech, prohloubení vzájemné spolupráce a vytvoření srovnatelných výchozích podmínek pro další rozvoj. Program měl připravit kandidátské země na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, resp. na následný přechod k iniciativě Interreg. Finanční podpora se týkala pouze příhraničních regionů, projekty musely mít pozitivní dopad na území sousedního státu, přednost měly společné projekty a projekty obcí. V České republice byl program Phare CBC zahájen v roce 1994 na česko-německé hranici. Následovaly projekty na česko-rakouském pohraničí i trilaterální programy na česko-německo-polské a česko-rakousko-slovenské hranici. První česko-polský projekt financovaný z programu Phare CBC byl realizován aţ v roce Phare CBC se spolupodílel na financování tzv. velkých investičních infrastrukturních projektů (kolem dvou milionů eur na projekt) s prokazatelným přeshraničním efektem. Od roku 1995 byl nedílnou součástí Phare CBC také Fond malých projektů, který byl určen na menší neinvestiční (tzv. měkké) projekty (1 000 aţ eur na projekt). Jednalo se o podporu turistického ruchu, pořádání kulturních a sportovních akcí, iniciativy v oblasti školství a vzdělávání, setkávání zástupců obcí a měst, ale i příspěvky na přípravu projektové dokumentace projektů s přeshraničním 29 MARYÁŠ, Jaroslav a Lucie OHÁŅKOVÁ. Evropská unie a euroregiony. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Distanční studijní opora. ISBN NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s

15 významem. Projekty tohoto typu byly velice oblíbené proto, ţe zpracování ţádostí nebylo příliš komplikované, podmínkou byla součinnost formálně doloţeného partnera na druhé straně hranice. Nové přeshraniční struktury tak mohly relativně snadno splnit podmínky pro získání finančních prostředků z Evropské unie. 31 Na česko-polské hranici byl od roku 1997 vyuţíván také program Phare CREDO, který byl určen k podpoře přeshraniční spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy. Patřil mezi mnohonárodnostní programy představující dodatečnou podporu při spolupráci a přípravě zemí ke vstupu do Evropské unie. Do programu bylo zapojeno 12 zemí a v České republice se realizoval na hranicích se Slovenskem a Polskem. Cílem tohoto programu byla podpora dobrých sousedských vztahů, sociální stability a ekonomického rozvoje v pohraničí pomocí projektů, které jsou přínosné pro obě strany. Podmínkami pro získání finanční podpory byly prokazatelná prospěšnost pro oba partnery, výsledky přesahující rámec trvání projektu a vytváření podmínek pro rozvoj další spolupráce. V rámci tohoto programu byly realizovány tzv. měkké a tvrdé projekty. Měkké projekty měly neinvestiční charakter, patřily mezi ně např. semináře, studie proveditelnosti nebo účasti na veletrzích. Tvrdé projekty (s větší finanční spoluúčastí) pak zahrnovaly financování infrastruktury jako např. cyklistické stezky, turistické informační značení apod. 32 Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl program Phare (včetně Phare CBC) transformován na Interreg. Poslední projekty Phare CBC byly schváleny v roce 2004, a tak byl program ukončen aţ po jejich uzavření v roce V programu Interreg pokračoval také Fond malých projektů, v rámci Interreg IIIA ČR Polsko je nazýván jako Fond mikroprojektů, a jeho správci jsou právě euroregiony. Pro následující období byla změněna struktura operačních programů, které byly rozděleny mezi tři samostatné cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Cíl 1 Konvergence podporuje hospodářský a sociální rozvoj a tvorbu pracovních míst v méně vyspělých regionech a členských státech. Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se zaměřuje na ty regiony, které nečerpají z Konvergence. Cíl 3 Evropská územní spolupráce podporuje přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci a právě na přeshraniční spolupráci je určena největší část finančních prostředků. Cíl 3 byl realizován v bilaterálních operačních 31 Tamtéţ, s VAŠKO, Martin. Zapojení České republiky do vytváření Euroregionů. In Cestovní ruch a Evropská unie: vybrané kapitoly: sborník prací. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, s ISBN

16 programech rozdělených podle oblastí, pro ČR byly partnery Sasko, Bavorsko, Rakousko, Slovensko a Polsko. Právě Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika navazuje na program Interreg IIIA ČR Polsko. 33 Pro nadcházející programové období je připravováno několik změn. Předchozí Cíle 1 a 2 budou sloučeny do Cíle 1 Investice pro růst a zaměstnanost, jako Cíl 2 zůstává Evropská územní spolupráce, která bude dále podporovat přeshraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráci. 34 Stejně tak zůstane zachované rozdělení do pěti bilaterálních operačních programů. Změnou by mělo být především sjednocení pravidel a administrativních postupů v operačních programech, coţ má přinést zjednodušení procedur a sníţení administrativní zátěţe. Finanční podpora se bude muset podřídit nové strategii Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. V rámci této strategie dojde k omezení počtu tzv. tematických cílů, které mají plnit také programy příhraniční spolupráce. V důsledku toho nebude moţná podpora tak široké škály projektů, neboť budou muset být zasazeny do širších rozvojových strategií, ať uţ na národní, regionální nebo místní úrovni. Konkrétní podoba rozdělení evropských financí v rámci strukturálních a investičních fondů není pro toto období ještě dojednána. Není proto jisté, zda budou dále pokračovat fondy malých projektů, ale vzhledem k tomu, ţe projekty typu people to people mají zásadní význam pro integraci území, je pravděpodobné, ţe tato podpora bude poskytována i nadále Operační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 Příprava období MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 35 Evropská územní spolupráce součást kohezní politiky EU. EUROREGION SILESIA. Euroregion Silesia [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 3 Euroregiony na česko-polském pomezí 3.1 Euroregion Nisa Prvním euroregionem na česko-polském pomezí byl euroregion Neisse Nisa Nysa. Název je odvozen od Luţické Nisy, hlavní řeky v euroregionu, která zároveņ tvoří polsko-německou hranici. Jedná se o první euroregion ve střední a východní Evropě, který navíc spojoval tři státy. Prvotním smyslem jeho zaloţení bylo totiţ vyřešení územní problematiky mezi městy Liberec, polskou Bogatyní a německou Ţitavou. 36 Euroregion se rozkládá se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky, tj. v prostoru Trojzemí. Tato oblast byla známa také jako tzv. Černý trojúhelník střední Evropy, místo kde se v tehdejší NDR, ČSSR a PLR soustřeďoval těţký uhelný a chemický průmysl. Rekultivace krajiny a zlepšování ţivotního prostředí tak bylo jedním ze stěţejních témat spolupráce pohraničních regionů. 37 Mezi další nevýhody pohraničí patřila také malá průchodnost hranic, nedostatečná nebo chybějící infrastruktura a jazyková bariéra. Šancí na zmírņování těchto faktorů byla právě přeshraniční spolupráce. První myšlenky o utvoření struktury přeshraniční spolupráce se objevily jiţ v roce 1990, tedy krátce po společenských přeměnách zemí východního bloku. Dne 15. května toho roku byla třemi představiteli příhraničních regionů podepsána Deklarace o spolupráci. Významným milníkem v navazování přeshraniční spolupráce byla mezinárodní konference Dreiländereck, která se konala ve dnech května 1991 v Ţitavě pod záštitou prezidentů Václava Havla, Lecha Wałęsy a Richarda von Weizsäckra. Zástupci všech tří stran se zde shodli na výhodnosti společných jednání a nutnosti spolupráce při řešení problémových otázek. Výsledkem jednání bylo obsáhlé memorandum, ve kterém byly stanoveny hlavní okruhy problémů a konkrétní cíle a úkoly do budoucna. 38 Další konference se konala dne 8. listopadu 1991 v Jelení Hoře, kde si představitelé polských obcí zvolili své zástupce do budoucích společných orgánů euroregionu. Jako oficiální den vzniku euroregionu se uvádí 21. prosinec 1991, kdy v německé Ţitavě poprvé 36 UZEL, Petr. Vývoj česko-polského pohraničí v posledním období. In Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici: sborník z mezinárodní konference, Ostrava Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2001, s. 47. ISBN X. 37 KOS, B. Rozwój polsko-czeskiej współpracy transgranicznej w ramach euroregionów, op. cit., s Instituce. EUROREGION NEISSE NISA NYSA. Euroregion Neisse Nisa Nysa [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 zasedala společná rada euroregionu. První návrh Rámcové dohody Euroregionu Neisse Nisa Nysa byl schválen na dalším zasedání rady konané 29. února 1992 v Liberci. Následující zasedání se konalo podle zásady rotace v Jelení Hoře 3. října V rámcové dohodě je stanoveno, ţe kaţdá strana můţe pouţívat název euroregionu ve své národní variantě. 39 Od roku 1994 je euroregion členem Asociace evropských příhraničních regionů a je zapojen také do Asociace euroregionů ČR. Euroregion je dobrovolné zájmové sdruţení obcí a okresů v česko-polsko- -německém pohraničí. Členy sdruţení jsou tři komunální svazy okresů, měst a obcí: Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse, e.v., Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa a regionální sdruţení Euroregion Nisa. Kaţdé sdruţení je právnickým subjektem podle práva příslušné země, má vlastní orgány a stanovy. Původně se společné sídlo nacházelo v Ţitavě, v roce 2004 bylo přesunuto do Liberce. Centry jednotlivých částí euroregionu jsou Liberec, Ţitava a Jelení Hora. Příslušnost k euroregionu Nisa je vyjádřena formálním členstvím v jednom ze tří regionálních společenství. Územně do euroregionu patří na německé straně zemské okresy Bautzen a Görlitz, na polské straně město (s právy okresu) Jelenia Góra a okresy (powiaty) zgorzelecki, lubański, bolesławiecki, lwówecki, złotoryjski, jeleniogórski, kamiennogórski a jaworski a na straně české okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, severní část okresu Děčín a také obec Bělá pod Bezdězem z okresu Mladá Boleslav. Přidruţenými členy jsou na české straně Liberecký kraj, Krajská hospodářská komora Liberec a Sdruţení Český ráj. Nejvyššími orgány euroregionu jsou rada a prezidium, které tvoří vţdy zástupci tří stran v rovnoměrném zastoupení. Prezidium je tříčlenné, rada můţe mít aţ 30 členů. Tyto zástupce volí regionální konference, coţ jsou demokraticky vybrané reprezentace okresů, měst a obcí jednotlivých částí euroregionu. Úkolem rady je určování priorit a směrů společné činnosti, prezidium pak zastupuje radu a euroregion jako celek. Výkonným a koordinačním orgánem euroregionu je společný sekretariát sloţený ze zástupců regionálních sekretariátů sídlících v Liberci, Ţitavě a Jelení Hoře. Sídlo společného sekretariátu je v Liberci. Sekretariát koordinuje činnosti všech orgánů podle pokynů prezidia. Dalšími orgány jsou euroregionální skupiny expertů (EUREX), které po odborné stránce přispívají k rozvoji euroregionu tím, ţe vypracovávají návrhy 39 BENEŠ, Ondřej. Ročenka Euroregionu Neisse Nisa Nysa 2011 [online]. Liberec: Český statistický úřad, 2011, s [cit ]. Vícetematické informace. ISBN Dostupné z: csugeo.i-server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/65002dfae8/$file/ pdf 18

19 a doporučení pro radu, prezidium a sekretariát. V rámci euroregionu byly ustanoveny skupiny expertů pro tyto oblasti: rovnost šancí, silniční doprava, ţelezniční doprava, hospodářství, cestovní ruch, cykloturistika, čistá Nisa, lesy, krizový management, veřejné zdraví, zdravotnická záchranná sluţba, památky, knihovny, statistika, historie, školství. 40 Euroregion Nisa měl nejdynamičtější start a vývoj, neboť německá strana euroregionu se mohla opřít o dlouholeté poznatky a zkušenosti s přeshraniční spoluprácí zemí Evropské unie. 41 Z těchto zkušeností následně čerpaly další nově vznikající euroregiony v česko-polském příhraničí. Jako jediného česko-polského euroregionu se euroregionu Nisa týkala situace, kdy byly do roku 2004 projekty financovány z německé strany programem Interreg a z české či polské strany programem Phare. V 90. letech 20. století se euroregionu Nisa dařilo získávat většinu (aţ 75 %) prostředků z programu Phare určených pro ČR. 42 Této situaci zcela jistě pomohl náskok před ostatními euroregiony, dobrá komunikace mezi partnery a také spolupráce s Německem, které jiţ mělo zkušenosti se získáváním evropských dotací. V oblasti cestovního ruchu bylo pro euroregion Nisa od počátku cílem otevření dalších turistických přechodů všech kategorií, rozvoj cyklostezek a společná prezentace území. Euroregion Nisa jako jeden z prvních přišel s myšlenkou šetrné turistiky, která klade důraz na zdravé a kvalitní ţivotní prostředí Euroregion Glacensis Souvislou koordinovanou spolupráci v pohraničí východních Čech a Kladska lze datovat jiţ od roku 1991, kdy se ve dnech května konala v Náchodě konference za účasti přibliţně 150 představitelů české a polské veřejnosti. V přímé návaznosti byla uzavřena Dohoda o přeshraniční vzájemné spolupráci a vzniku Přeshraničního svazu měst a obcí Česká republika Polsko. Tuto dohodu podepsali 18. září 1992 ve 40 Organizační struktura / uspořádání. EUROREGION NEISSE NISA NYSA. Euroregion Neisse Nisa Nysa [online] [cit ]. Dostupné z: 41 Euroregiony a sdružení obcí a měst na česko-polském příhraničí: materiál ke konferenci v rámci programu EU CBC PHARE společný fond malých projektů. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001, s. 55. ISBN Přeshraniční vlivy v českém pohraničí, op. cit., s JETMAR, Marek. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007, s. 22. ISBN

20 Wałbrzychu zástupci wałbrzyského a opolského vojvodství a severovýchodních Čech. Jako hlavní cíl si stanovili hospodářský i kulturní rozvoj a společné řešení ekologických problémů v pohraničí. Zástupci místních samospráv zpočátku necítili potřebu zřizovat institucionalizovanou euroregionální strukturu a spolupráce probíhala v rámci Stálého regionu polsko-české spolupráce, který byl formálně ustanoven na pracovní konferenci 29. března 1994 v Nové Rudě. Později však došlo ke změně názorů a obě strany se shodly na prospěšnosti vytvoření společného euroregionu Glacensis. Název euroregionu je převzat z historického latinského názvu kladského regionu. Euroregion byl zaloţen podpisem Rámcové smlouvy dne 5. prosince 1996 v Hradci Králové. Smlouvu uzavřely Sdruţení měst Kladské oblasti (Stowarzyszenie Gmin Ziemi Kłodzkiej) a Regionální sdruţení příhraniční spolupráce Čech, Moravy a Kladska, které v roce 1998 změnilo svůj název na Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska Euroregion Glacensis. 44 Od roku 2000 pak jako polský partner vystupuje Sdruţení polských obcí Euroregionu Glacensis (Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Glacensis). 45 Od počátku jsou regionálními centry Rychnov nad Kněţnou a polské Kłodzko, euroregion má však úzké vazby na města Hradec Králové, Pardubice a Wrocław. Členy euroregionu jsou v české části města a obce okresů Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněţnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Jičín, části okresů Šumperk a Jeseník a kraje Královehradecký, Pardubický a Olomoucký; na polské straně pak okresy (powiaty) kłodzki, ząbkowicki, wałbrzyski, strzeliński a dzierżoniowski. Vrcholným společným orgánem euroregionu je rada, která je sloţena z šesti členů, po třech z kaţdé země. Rada ze svých členů vybírá předsedu, jehoţ volební období je jeden rok a strany se v předsednictví pravidelně střídají. Rada má za úkol schvalovat společné záměry, rozhodovat o podmínkách vyuţívání společných finančních prostředků, jmenovat členy sekretariátu a zřizovat pracovní skupiny. Výkonným orgánem euroregionu je sekretariát, který tvoří dva sekretáři. Ti reprezentují euroregion navenek, připravují a předkládají návrhy radě, realizují její usnesení a zajišťují administrativní činnost. Kromě toho tento sekretariát zajišťoval také agendu programu Phare pro celou česko-polskou hraniční oblast. Revizní komise je kontrolním orgánem 44 Pouţití výrazu euroregion v názvu českého partnera můţe být do jisté míry matoucí. Při pouţití zkráceného názvu je třeba rozlišovat, zda se jedná o celou přeshraniční strukturu nebo jen smluvní stranu. 45 Výroční zprávy. EUROREGION GLACENSIS. Euroregion Glacensis [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 euroregionu a je sloţena ze čtyř členů delegovaných radou, po dvou z kaţdé země. Kaţdá strana pak povolává pracovní skupiny pro přípravu projektů k realizaci. 46 Euroregion Glacensis se v rámci přeshraniční spolupráce orientuje především na zlepšení silničního a ţelezničního spojení přes hranice, rozvoj turistiky a zřizování nových hraničních přechodů, ochranu ţivotního prostředí a spolupráci v oblasti hospodářství, školství, kultury a sportu. 3.3 Euroregion Praděd Myšlenku přeshraniční spolupráce začaly uskutečņovat orgány místních samospráv jiţ od roku První iniciativou v tomto směru podniklo město Jeseník, které uspořádalo dne 21. června 1991 konferenci, které se účastnili zástupci měst a obcí jesenického regionu a tehdejšího wałbrzyského a opolského vojvodství. Představitelé samospráv se shodli na potřebě otevírání nových hraničních přechodů, ochraně ţivotního prostředí, navazování osobních kontaktů, rozvoji v oblasti cestovního ruchu, sportu a kultury. V následujících letech byla spolupráce potvrzována dalšími setkáními představitelů měst a obcí, strany přijaly Deklaraci o vytvoření přeshraničního svazu měst a obcí ČR a Polska a byla zřízena Polsko-česká komise samospráv pro rozvoj příhraniční spolupráce v jesenicko-nyském regionu. Státní správa na okresní úrovni podpořila spolupráci uzavřením Dohody o příhraniční spolupráci dne 26. června Tuto dohodu podepsali opolský vojvoda a zástupci okresů Bruntál, Jeseník, Opava a Šumperk. Vytvoření euroregionu v roce 1997 tak bylo završením a upevněním jiţ několik let trvající vzájemné spolupráce orgánů samosprávy, ale také škol, kulturních středisek, sportovních klubů a jiných společenských organizací. Název byl zvolen podle nejvyšší hory Jeseníků i celého euroregionu. Rámcová dohoda o vytvoření česko- -polského euroregionu Praděd byla podepsána 2. července 1997 v Jeseníku. 47 Zakládajícími členy euroregionu jsou na české straně Sdruţení obcí Bruntálska, Sdruţení obcí Osoblaţska, Sdruţení obcí Rýmařovska, Sdruţení obcí Vrbenska a Sdruţení měst a obcí Jesenicka; na polské straně pak Sdruţení pro rozvoj obcí povodí Osoblahy (Stowarzyszenie Rozwoju Gmin Dorzecza Osobłagi) a Turistická unie Země 46 Euroregiony na česko-polské hranici, op. cit., s KOVÁCS, V. Přeshraniční vlivy působící na vybrané obce Opavska. In Přeshraniční vlivy v českém pohraničí, op. cit., s

22 Niské (Unia Turystyczna Ziemi Nyskiej). 48 Česká část euroregionu byla zaregistrována jako zájmové sdruţení právnických osob dne 9. října Pro zjednodušení činnosti polské strany bylo 7. ledna 2000 zaloţeno Sdruţení polských obcí euroregionu Praděd (Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Pradziad). Nejvyšším orgánem euroregionu je parlament, který se skládá ze 40 delegátů, po 20 z kaţdé strany hranice. Orgánem společným pro obě národní části je také prezidium, ve kterém jsou dva předsedové, polský a český a čtyři místopředsedové. Předsednictvo vybírá mezi svými členy předsedajícího na jeden rok, přičemţ zachovává pravidlo střídání českého a polského zástupce. V období mezi zasedáními řídící rady je předsednictvo rozhodujícím a reprezentujícím orgánem euroregionu. Další orgány euroregionu jsou na kaţdé straně samostatné a jsou jimi: valná hromada, rada euroregionu, revizní komise, tajemník a pracovní skupiny. 49 Sídlem euroregionu pro českou stranu byl původně Bruntál, dnes je jím Vrbno pod Pradědem, centrem euroregionu na polské straně je Prudnik. Na české straně do euroregionu spadají okresy Bruntál a Jeseník, na polské straně pak okresy (powiaty) nyski, prudnicki, kędzierzyńsko-kozielski, krapkowicki, oleski, kluczborski, opolski a brzeski. Euroregion Praděd započal svou činnost s ročním zpoţděním způsobeným velkou povodní v roce Bohuţel instituce z obou stran hranice nevyuţily moţnost spolupráce např. při koordinaci záchranných prací nebo při předcházení ţivelným pohromám, coţ by v této situaci mohlo zřetelně ukázat, jak můţe být euroregionální spolupráce potřebná a prospěšná. 50 Z hlediska cestovního ruchu je hlavní prioritou euroregionu zcela jistě turistika, na české straně jsou vhodné podmínky pro lyţování i horskou turistiku. Je přitom zajímavé, ţe tři čtvrtiny ubytovací kapacity se nachází na české straně. 51 Větší investice pro rozvoj turistického ruchu v Jeseníkách můţe do jisté míry omezovat statut chráněné 48 VAŠKO, Martin. Zapojení České republiky do vytváření euroregionů, op. cit., s Euroregiony na česko-polské hranici, op. cit., s KANDZIORA, Tomasz H. Euroregiony pogranicza polsko-czeskiego: instytucje zbliżające dwa narody? In Vstup České republiky a Polska do EU z pohledu euroregionů na česko-polském příhraničí: česko-polské studentské fórum , Głubczyce = Przystąpienie Polski i Czech do Unii Europejskiej z punktu widzenia euroregionów pogranicza polsko-czeskiego: polsko-czeskie forum studenckie , Głubczyce. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav společenských věd, 2002, s ISBN TRZCIELIŃSKA-POLUS, Aleksandra. Euroregiony Pradziad i Silesia : Studium Porównawcze. In KOZERA, B. a M. LIS. ąsk Opawski i Opolski w kierunku standardów europejskich = Opavské a Opolské Slezsko ve směru evropských standardů, op. cit., s

23 krajinné oblasti. 52 Euroregion má značný potenciál církevní turistiky, kterou by oslovil zejména polské návštěvníky, například formou prohlídky církevních památek, pořádání bohosluţeb nebo poutí. Nezanedbatelný podíl na cestovním ruchu má také lázeņství, nejvýznamnější jsou v současnosti Priessnitzovy lázně v Jeseníku Euroregion Těšínské Slezsko Tento euroregion je výjimečný tím, ţe územně navazuje na historické Těšínské kníţectví, které zde bylo stovky let a k rozdělení území došlo aţ po první světové válce v důsledku územních sporů mezi nově vzniklými státy, Československem a Polskem. Specifické je také národnostní sloţení, neboť v české části ţije většina Poláků, ale na druhé straně hranice téměř ţádní Češi neţijí. Tato polská menšina vnímala silné vazby na obyvatele na druhé straně hranice a zároveņ Češi vnímali historický region jako celek a nebránili se spolupráci s Poláky. Díky tomu se mohla česko-polská spolupráce na místní úrovni rozvíjet jiţ od počátku 90. let 20. století. Započali ji přestavitelé měst Cieszyn a Český Těšín, následně vznikala nejrůznější regionální sdruţení s podobnými cíly na obou stranách hranice. Před zaloţením euroregionu se spolupráce soustředila především na konkrétní projekty, které řešily společné problémy příhraničních regionů. Jednalo se o problematiku infrastruktury, subjekty na obou stranách hranice vytvářely společné rozvojové strategie a usilovaly o koordinaci aktivit v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Vzájemná spolupráce byla stvrzena podepsáním Smlouvy o regionální spolupráci 24. března 1993 v Českém Těšíně. Smlouvu mezi sebou uzavřely Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci a Svaz obcí regionu Karviná na české straně a Komunální svaz Těšínské země (Związek Komunalny Ziemi Cieszyńskiej) se sídlem v Cieszyně. Dalším krokem bylo uzavření dohody mezi týmiţ sdruţeními 10. ledna 1996 v Kyjově. Na základě této dohody vznikla koordinační skupina, která měla odpovědnost za realizaci domluveného programu další spolupráce, zaloţené především na výměně informací z oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu. Díky této intenzivní spolupráci dospěly obě strany k myšlence zaloţení společného euroregionu, vyššímu stupni formalizované spolupráce. Euroregion byl formálně 52 HAVRLANT, Miroslav. Specifika česko-polských euroregionů na příkladu příhraničí Moravskoslezského kraje. In Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony: sborník tematického okruhu PSE. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Česká geografická společnost, 2002, s. 29. ISBN JETMAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech, op. cit., s

24 zaloţen 22. dubna 1998 podpisem Smlouvy o regionální spolupráci pod názvem Euroregion Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński. Smluvním partnerem je na české straně Regionální sdruţení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně a na polské straně Sdruţení rozvoje a regionální spolupráce Olza se sídlem v Těšíně (Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej Olza z siedzibą w Cieszynie). Nabízí se otázka, proč se do euroregionu nezapojila i slovenská strana, kdyţ se region nachází v těsné blízkosti slovenských hranic. Je pravda, ţe česká strana nabízela slovenským partnerům účast v euroregionu hned po vzniku samostatných republik v roce 1993, ale tehdy Slováci nabídku odmítli. V době vzniku euroregionu měli představitelé slovenských samospráv zájem o začlenění do této struktury, ale slovenská národní politika tomu nebyla v té době nakloněna. Velkou roli zde také sehrál fakt, ţe zástupci české i polské strany vnímali území euroregionu jako historický česko-polský region, a tudíţ neměli velkou motivaci navazovat spolupráci se slovenskou stranou. 54 Vytýčení společných cílů euroregionu bylo do jisté míry formální záleţitostí, neboť intenzivní spolupráce probíhala v mnoha oblastech jiţ několik let. Zajímavostí je, ţe euroregion si mezi svými cíli stanovil také vzájemnou spolupráci záchranných a horských sluţeb na území euroregionu, coţ je cíl, který na rozdíl od jiných není zmiņován v mezivládní smlouvě mezi Českou a Polskou republikou o přeshraniční spolupráci. Co se týče členů euroregionu, je jeho struktura dosti komplikovaná. To je způsobeno především tím, ţe jednotlivé subjekty vznikaly postupně v reakci na aktuální potřebu koordinace vzájemné česko-polské spolupráce. Smluvním partnerem euroregionu je na české straně Regionální sdruţení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska, které vzniklo účelově právě pro zaloţení euroregionu. Skládá se ze tří sdruţení, z nichţ jsou však dvě sdruţeními obcí: Svazek měst a obcí okresu Karviná a Sdruţení obcí Jablunkovska. Třetím subjektem je Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci, která je občanským sdruţením zaloţeným na občanském právu. Jejími členy jsou totiţ nejen jednotlivé obce, ale také významné hospodářské subjekty regionu jako například Třinecké ţelezárny. Členem Regionální rady je také samotné sdruţení obcí Jablunkovska, které však v rámci Regionálního 54 KOZLOVÁ, Michaela a Lukáš MALÁČ. Euroregion Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński: Vznik a vývoj euroregionu. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

25 sdruţení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska vystupuje jako samostatná instituce. Struktura Regionálního sdruţení je takto sloţitá proto, ţe jednotliví aktéři existovali a spolupracovali v regionu daleko dříve, neţ došlo k zaloţení euroregionu. Právě Regionální rada pak byla hlavním koordinátorem přeshraniční spolupráce a integrace regionu před zaloţením euroregionu Těšínské Slezsko a následně byla přirozeně včleněna do struktury euroregionu. Nejvyšším orgánem ve struktuře euroregionu je rada euroregionu, která se schází minimálně dvakrát do roka a je tvořena osmi členy, kaţdé představenstvo obou národních sdruţení deleguje čtyři členy. Mezi sebou si rada euroregionu volí předsedu a místopředsedu, střídavě polského a českého zástupce. Nicméně tyto funkce jsou spíše reprezentativní neţ rozhodovací, úkolem předsedy je zastupovat orgány euroregionu navenek. Rada pak tradičně schvaluje společné záměry, rozhoduje o podmínkách vyuţívání společných finančních prostředků, jmenuje členy sekretariátu a zřizuje pracovní skupiny. Druhým orgánem společným pro euroregion je sekretariát, který se skládá ze čtyř členů, kaţdá strana má svého sekretáře a jeho zástupce. Fakticky je ale sekretariát rozdělen, protoţe kaţdá národní část má samostatné sídlo. Paradoxem je, ţe tato sídla se nacházejí velice blízko sebe, v Českém Těšíně a polském Cieszyně. Naštěstí toto není překáţkou v komunikaci a společné záleţitosti euroregionu jsou řešeny ve spolupráci obou sekretariátů, nikoliv kaţdým zvlášť. Sekretariát reprezentuje euroregion navenek, svolává zasedání rady euroregionu, zhotovuje projekty schválené radou a působí jako administrativní zázemí euroregionu. Pracovní skupiny, které povolává rada euroregionu, nepatří mezi orgány euroregionu, jedná se spíše o nezávislé poradní instituce. Pracovní skupiny mohou být stálé nebo dočasné, které jsou zřizovány pro vyřešení konkrétních problémů, např. zpracovávají zadání společných projektů. 55 Euroregion zahrnuje okres Karviná, příhraniční část okresu Frýdek-Místek, na polské straně pak město Jastrzębie Zdrój, powiat cieszyński a částečně powiaty wodzisławski a bielski. Přirozenou hranici tvoří řeka Olše; územím prochází jeden z hlavních komunikačních tahů spojujících severní a jiţní Evropu, zdejší hraniční přechod je největší na česko-polské hranici. Euroregion je rozdělen na turistickou oblast Beskyd a průmyslové oblasti Karvinska a okolí města Jastrzębie Zdrój. Karvinsko se však svými problémy orientuje spíše na podobně postiţený Rybnický uhelný revír, 55 KOZLOVÁ, M. a L. MALÁČ. Euroregion Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński: Právní status a struktura euroregionu. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

26 který je však součástí sousedního euroregionu Silesia. Úvahy o hospodářské spolupráci naráţejí na vysokou nezaměstnanost po obou stranách hranice a konkurenční prostředí ve výrobě. Naopak se daří rozšiřovat síť cyklotras s napojením na mezinárodní síť a vzrůstá počet hraničních přechodů. Úspěšná je také spolupráce v oblasti kulturních akcí (folklorních festivalů) nebo pořádání vědeckých konferencí. Velkou část pozornosti věnuje euroregion propagaci regionu, zvyšování turistické atraktivity a rozvoji cestovního ruchu v oblasti. 56 Společná horská oblast Slezských Beskyd a velké mnoţství cyklostezek nabízí příhodné podmínky pro rekreaci, řeky Odra a Olše představují potenciál pro vodáckou turistiku. 3.5 Euroregion Silesia Území dnešního euroregionu bylo historicky jednotným celkem aţ do 18. století, kdy bylo rozděleno mezi Prusko a Rakousko-Uhersko. Nově vytvořená hranice tak na dlouhou dobu zabraņovala rozvoji vzájemných kontaktů. O navazování spolupráce lze tak mluvit aţ po roce 1989; zpočátku se jednalo především o partnerství jednotlivých měst a obcí, postupně však spolupráce nabývala regionálního charakteru. Významnou událostí pro vznik společného regionu byla polsko-česko-německá konference Region Opava Racibórz historie a perspektivy v Evropské unii, která se konala ve dnech 12. a 13. září 1997 v Opavě. Uzavření zakládací smlouvy předcházela Deklarace o vytvoření polsko-českého euroregionu podepsaná 3. listopadu 1997 v Racibórzu. Na základě této deklarace vznikla po obou stranách hranice dvě sdruţení, která se stala partnery pro vytvoření euroregionu. 57 Pro název bylo pouţito latinské označení Silesia, i kdyţ z hlediska území není přesné, protoţe euroregion zahrnuje pouze část českého i polského Slezska, částečně zasahuje i na území Moravy. Z polské strany by bylo přesnější hovořit o Horním Slezsku, i proto odborníci z Opavska navrhovali latinský název Silesia Superior. Nakonec byla však zvolena jednodušší varianta Silesia, neboť je mezinárodně srozumitelná a nekoliduje s jinými názvy euroregionů. 58 (Těšínské Slezsko je historicky přesně ohraničené území.) Smlouva o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia byla podepsána dne 20. září 1998 v Opavě mezi zástupci měst Opava, Krnov, 56 HAVRLANT, M. Specifika česko-polských euroregionů na příkladu příhraničí Moravskoslezského kraje, op. cit., s Euroregiony na česko-polské hranici, op. cit., s Název Euroregionu Silesia. EUROREGION SILESIA. Euroregion Silesia [online] [cit ]. Dostupné z: 26

27 Racibórz a Głubczyce. Polská strana je reprezentována Sdruţením obcí povodí Horní Odry (Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry), českou stranu reprezentuje Regionální sdruţení obcí pro česko-polskou spolupráci Opavské Slezsko, které v roce 2003 změnilo svůj název na Euroregion Silesia CZ. Územně do euroregionu patří okresy Opava, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město a powiaty raciborski, głubczycki, wodzisławski a rybnicki. Na české straně jsou členy se statutem přidruţeného členství Slezská univerzita, Okresní hospodářská komora Opava a Matice slezská Opava. Odborní pracovníci těchto organizací se podílejí na činnosti euroregionu například v rámci historické komise euroregionu, správě internetových stránek nebo při zjišťování hospodářských moţností euroregionu. 59 Organizační struktura euroregionu je poněkud komplikovaná vzhledem k tomu, ţe její vymezení v zakládací smlouvě z roku 1998 a ve stanovách z roku 2004 se značně liší. 60 Podle smlouvy o spolupráci patří mezi orgány euroregionu rada, prezidium, revizní komise a pracovní skupiny. Rada euroregionu se skládá z české a polské valné hromady obou členů euroregionu. Členy prezidia euroregionu jsou tři představitelé české strany a tři představitelé strany polské. Prezidium reprezentuje euroregion navenek, vymezuje směry a zaměření činnosti euroregionu, schvaluje finanční plány pro společné záměry, sestavuje pracovní skupiny nebo řídí práci sekretariátu euroregionu. Podle stanov euroregionu jsou jeho orgány prezidium, předseda euroregionu a pracovní skupiny. Prezidium je v tomto případě desetičlenné, po pěti zástupcích kaţdé strany. Volí si mezi sebou předsedu a místopředsedu, přičemţ český a polský zástupce se v těchto funkcích střídají. Samostatnými orgány obou sdruţení jsou mimo jiné sekretariáty se sídly v Racibórzu a v Opavě. K hlavní náplni práce sekretariátu patří běţné administrativní a kancelářské činnosti pro orgány euroregionu. 61 V euroregionu Silesia je prioritou cestovního ruchu turistika, a to především pěší a cykloturistika, potenciálem je také rozšiřování lyţařských areálů. Turistickou nabídku doplņuje mnoţství kulturních památek a církevních objektů. 59 GALUSZKOVÁ, Jana. Euroregion Silesia a program Phare CBC. In KOZERA, B. a M. LIS. ąsk Opawski i Opolski w kierunku standardów europejskich = Opavské a Opolské Slezsko ve směru evropských standardů, op. cit., s NETOLICKÝ, V. Euroregiony, op. cit., s Euroregiony na česko-polské hranici, op. cit., s

28 3.6 Euroregion Beskydy První úvahy o vytvoření polsko-slovensko-českého euroregionu se objevily jiţ v roce Dříve se přeshraniční spolupráce realizovala na úrovni samosprávy formou individuálních vztahů obcí a měst. Impulzem ke vzniku Euroregionu Beskydy byla moţnost čerpání financí z Evropské unie, konkrétně rozšíření programu Phare CBC v roce V rámci česko-slovenského vyjednávání bylo podepsáno Memorandum o porozumění a vytvoření nutných organizačních struktur pro dvoustranný program přeshraniční spolupráce České a Slovenské republiky a následně byla svolána Česko- -slovenská konference o přeshraniční spolupráci, která se konala v červnu 1999 v české Stráţnici a slovenské Skalici. Nakonec však byly úspěšnější rozhovory slovenských a polských zástupců. V roce 1999 Krajský úřad v Ţilině inicioval vznik zájmového sdruţení právnických osob Región Beskydy, které utvořily města a obce Ţilinského kraje. Motivací ze slovenské strany bylo také dohnat zpoţdění v procesu integrace do Evropské unie. Slovenská strana jiţ několik let spolupracovala s polskými partnery, kteří se rovněţ sdruţili do jedné organizace. Zástupci sdruţení obcí a měst po obou stranách hranice poté 18. února 2000 v polské Rajczy zaloţili slovensko-polské společenství Euroregion Beskydy. Po vzájemné dohodě, v zájmu rozšíření spolupráce o třetí stranu byla dne 9. června 2000 ve Frýdku-Místku podepsána Smlouva o slovensko-polsko-českém společenství s názvem Euroregion Beskydy s českým sdruţením Region Beskydy. To vzniklo formálně 21. dubna 2000 na Okresním úřadě ve Frýdku-Místku spojením sedmi sdruţení obcí a měst okresu. I kdyţ se vše odehrálo v jednom roce, dá se říci, ţe samotný vznik euroregionu iniciovaly slovenská a polská stana a české sdruţení se připojilo k jiţ zaloţenému euroregionu s mírným zpoţděním. Důvodem byl laxní přístup tehdejšího vedení Frýdku-Místku. 62 Beskydy jsou historicky prvním euroregionem, který zahrnuje tři postkomunistické státy, ale nezahrnuje samotné trojmezí těchto států, protoţe se zde setkává s Euroregionem Těšínské Slezsko. Euroregionu chybí společná česko-polská hranice, coţ je jeho největší slabinou. Důvodem je dřívější vznik euroregionu Těšínské Slezsko, který sahá aţ ke slovenským hranicím. Euroregion zahrnuje na polské straně město s právy okresu Bielsko-Biała, okresy (powiaty) bielski, żywiecki, pszczyński, suski, wadowicki, oświęcimski a myślenicki, na slovenské straně okresy Ţilina, Čadca, Dolný 62 CHOVANČÍK, Martin, Michaela KOZLOVÁ, Lukáš MALÁČ a Pavel VERNER. Euroregion Beskydy: Vznik a vývoj euroregionu. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

29 Kubín, Kysucké Nové Mesto, Bytča a Námestovo a na české straně západní část okresu Frýdek-Místek a některé obce okresů Karviná, Nový Jičín a Ostrava-město. Přidruţenými členy euroregionu se staly například Książnica Beskidzka w Bielsku- -Białej, Agencja Rozwoju Regionalnego S.A., Regionalna Izba Handlu i Przemysłu w Bielsku-Białej a Jantar Sp. z o.o., 63 Ţilinská univerzita nebo Slovenská obchodná a priemyselná komora, Regionálna komora v Ţilině. 64 Nejvyšším orgánem euroregionu Beskydy je prezidium, které se skládá z pěti zástupců z kaţdé ze tří stran. Ve funkci předsedy prezidia a tedy prezidenta euroregionu se v ročním období střídá vţdy jeden z představitelů národních sdruţení, přičemţ místopředsedy jsou vţdy zástupci zbylých dvou stran. Dalším orgánem společným pro všechny národní části je revizní komise, která má kontrolní úlohu vůči hospodaření regionu a skládá se z devíti členů, po třech z kaţdé části euroregionu. Mezi další orgány patří sekretariát s kancelářemi ve Frýdku-Místku, Ţilině a Bielsku-Bialé a také pracovní skupiny. Úkolem pracovních skupin bylo vykonávat úkoly zadávané prezidiem, zabezpečovat přípravu projektů a uvádět tak myšlenky rozvoje euroregionu do praxe. Původní záměry však nebyly realizovány nebo byly pracovní skupiny zrušeny jako v případě české části euroregionu byly neefektivní a finančně neudrţitelné. Jejich kompetence pak přejaly jednotlivé sekretariáty. Jistým problémem je komunikace mezi sekretariáty, která často neprobíhá průběţně, ale pouze při přípravě společných setkání. Jako řešení bylo navrhováno vytvoření síťového spojení, které by z třech oddělených sekretariátů vytvořilo jeden virtuální. 65 Zpočátku si euroregion zadal mnoho cílů včetně např. rozvoje hospodářství nebo infrastruktury, ale záhy se ukázalo, ţe takto ambiciózní cíle jsou obtíţně dosaţitelné. Proto se euroregion zaměřil především na kulturní výměnu, sportovní akce a rozvoj turistiky a cestovního ruchu. 66 Pravidelnou aktivitou je účast zástupců regionálních sdruţení na veletrzích cestovního ruchu, kde propagují svůj region, ale zároveņ 63 Członkowie. STOWARZYSZENIE "REGION BESKIDY". Euroregion Beskidy [online]. [2008] [cit ]. Dostupné z: 64 ŠTOFKO, Stanislav. Euroregión Beskydy cezhraničná spolupráca na česko-poľsko-slovenskom pohraničí. In Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici, op. cit., s CHOVANČÍK, M., M. KOZLOVÁ, L. MALÁČ a P. VERNER. Euroregion Beskydy: Právní status a struktura Euroregionu Beskydy. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s CHOVANČÍK, M., M. KOZLOVÁ, L. MALÁČ a P. VERNER. Euroregion Beskydy: Cíle a aktivity. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s

30 i regiony sousedních partnerů pod hlavičkou euroregionu. Při takovéto vzájemné výpomoci je efektivně rozšiřována myšlenka euroregionu ve všech státech. Často se však projekty zaměřují na domácí území daného členského státu a v případě společných projektů pak pracují jednotlivé strany v podstatě odděleně. Iniciativy přicházejí povětšinou z niţších úrovní, např. z mikroregionů a následně tyto návrhy projednává prezidium. Schválené projekty jsou tak většinou realizovány samostatně na kaţdé straně, bohuţel neexistují dvoustranné nebo třístranné pracovní skupiny, které by vytvářely a koordinovaly projekty na celém území euroregionu. Čeští představitelé euroregionu Beskydy zpočátku vnímali nemoţnost dosáhnout právní subjektivity jako limit pro další vývoj euroregionu, neboť kvůli tomu nelze získat na smluvních partnerech jakoukoliv garanci závaznosti rozhodnutí přijatých na půdě společných orgánů euroregionu. Ovšem tento problém je řešitelný úpravou zakládací smlouvy, kde lze závaznost rozhodnutí zakotvit a není proto nutné usilovat o získání právní subjektivity euroregionu. 67 Nedá se říci, ţe by euroregion vznikl spontánně na základě předchozí spolupráce. Jeho zaloţení bylo do jisté míry reakcí na moţnost získání finanční podpory. Vznikl ze snahy příhraničních regionů, které ještě nebyly integrovány do ţádné podobné struktury, zapojit se do spolupráce na bázi euroregionů. Neexistence společné česko- -polské hranice v rámci euroregionu omezuje navazování bliţších kontaktů mezi obyvateli a subjekty těchto regionů. Turistická oblast Beskyd je nejvýraznějším prvkem, který spojuje všechny národní části euroregionu. Oblast disponuje velkým potenciálem pro turistiku, cyklistiku i lyţařské sporty. Výraznější investice do rekreačního zázemí jsou z důvodu existence chráněných území do značné míry omezené, 68 jak je tomu i v jiných horských oblastech. 67 CHOVANČÍK, M., M. KOZLOVÁ, L. MALÁČ a P. VERNER. Euroregion Beskydy: Právní status a struktura Euroregionu Beskydy. In Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, op. cit., s HAVRLANT, Jan. Beskydy: transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2000, s. 6. Spisy prací (Ostravské univerzita. Přírodovědecká fakulta). ISBN

31 3.7 Euroregion Dobrava Někdy je jako sedmý euroregion na česko-polské hranici zmiņován euroregion Dobrava, který ovšem existoval pouze krátce a prakticky nerozvíjel přeshraniční spolupráci. Vznik nového euroregionu iniciovaly obce z okolí Wałbrzychu, které se několik let neúspěšně snaţily o vstup do euroregionu Glacensis. Tehdejší podmínkou vstupu bylo členství ve Sdruţení měst Kladské oblasti, polského partnera euroregionu Glacensis. Ovšem obce z okolí Wałbrzychu neměly geografickou ani historickou spojitost s regionem Kladska, který tvoří jádro euroregionu Glacensis. Proto se rozhodly najít partnery na druhé straně hranice v okrese Náchod a utvořit vlastní přeshraniční strukturu. První rámcová smlouva o vzniku euroregionu Dobrava byla podepsána dne 25. ledna 2001 v polském Wałbrzychu. Zakládajícími členy euroregionu byly na polské straně powiat wałbrzyski, gminy Mieroszów a Głuszyca, Regionalne Stowarzyszenie Inicjatyw Społecznych PRO-EURO a na české straně město Meziměstí. Dne 29. září 2001 poţádaly o přijetí do euroregionu města s právy okresu Świdnica a Dzierżoniów, obec (gmina) Walim a město Jedlina Zdrój. O členství v euroregionu se ucházely také Dobrovolný svazek měst a obcí Broumovsko, sdruţení Mikroregion Stěnava a Sdruţení Canticum. Tato tři sdruţení společně podala ţádost o registraci sdruţení Euroregion Dobrava, které by bylo oficiálně uznaným subjektem na české straně. Město Police nad Metují sice původně projevilo zájem o vstup do euroregionu, ale následně nepodepsalo smlouvu a neodhlasovalo přistoupení. V některých zdrojích však je toto město uváděno jako spoluzakladatel euroregionu. Nyní je Police nad Metují součástí euroregionu Glacensis. 69 V konečném důsledku však nedošlo k navázání aktivní přeshraniční spolupráce, neboť samotný vznik euroregionu Dobrava přiměl euroregion Glacensis k tomu, aby umoţnil rozšiřování členské základny o další města a obce. Na základě společné dohody došlo k postupnému zrušení euroregionu Dobrava, který definitivně zanikl k 1. lednu FURMANKIEWICZ, Marek a Dorota MIGOCKA. Euroregion Doubrava najmłodszy na polskoczeskiej granicy. In Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici, op. cit., s RADEK, Robert. Wpływ euroregionalnej współpracy Polski z sąsiadami na początku XXI wieku na rozwój obszarów transgranicznych. In STOLARCZYK, Mieczysław. Stosunki Polski z sąsiadami w pierwszej dekadzie XXI wieku, 2011, s [cit ]. ISBN Dostupné z: unki_polski_z_sasiadami.pdf 31

32 4 Příklady přeshraniční spolupráce Rozvoj turistické a rekreační infrastruktury v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska Projekt je rozdělen do několika etap a dlouhodobě řeší nevyuţitý turistický potenciál území formou rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. V první etapě, realizované v letech , byla na české straně řešena modernizace areálu zdraví a sportu v Meziměstí, který byl vybudován v 80. letech 20. století. Investice zahrnovala nový areál s plaveckým bazénem o délce 25 m, rekreačním bazénem s atrakcemi a dětským bazénkem, víceúčelové sportoviště s umělým povrchem (pro volejbal, basketbal), hřiště pro minigolf, hrací plochy pro stolní tenis, dětský koutek s atrakcemi a kryté pódium pro pořádání kulturních akcí. 71 Na polské straně byla financována zcela nová výstavba sportovní haly pro 200 osob, tři sportovní hřiště a infocentrum v Mieroszowě. 72 Další dvě etapy projektu zlepšují síť cyklistických stezek v pohraničí. V rámci druhé etapy byla v roce 2011 vybudována cyklostezka v úseku Golińsk Nowe Siodło Viţņov včetně vybavení odpočinkových míst s přístřešky, lavičkami a informačními tabulemi. 73 Třetí etapa zahájená v únoru 2013 počítá s vybudováním dalších cyklostezek s cílem propojit plavecký areál v Meziměstí s Mieroszowem. Česká část zahrnuje cyklostezku od kostela ve Viţnově do Starostína v délce 1,7 km. 74 Na polské straně bude vybudována terénní trasa Enduro o délce 1,2 km a cyklohřiště, plánované je také vydání turistické mapy pohraničí. 75 Cyklostezky jsou budovány jako 71 Rozvoj turistické a rekreační infrastruktury v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska 1. etapa. REGIONAL DEVELOPMENT AGENCY. Regional Development Agency [online] [cit ]. Dostupné z: 72 Rozvoj turistické a rekreační infrastruktury v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska 1. etapa. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 73 Rozvoj turistické a rekreační infrastruktury v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska II etapa. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 74 Rozvoj turistické a rekreační infrastruktury v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska 3. etapa. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 75 Bike Arena Parkowa Góra. GMINA MIEROSZÓW. Oficjalna strona internetowa Gminy Mieroszów [online] [cit ]. Dostupné z: 32

33 nové stavby nebo v trasách současných polních cest, a tak zajišťují bezpečné a pohodlné propojení turistických míst v pohraničí. Na kole k sousedům Projekt realizovaný od července 2008 do konce roku 2009 měl za cíl rozšíření turistické nabídky příhraničních obcí Godów, Petrovice u Karviné a Zebrzydowice. Společným prvkem realizovaným ve všech obcích, byla výstavba cyklostezek, které vzájemným propojením zlepšují dostupnost turisticky atraktivních míst v pohraničí. 76 Kromě značení byly cyklostezky vybaveny odpočinkovými místy se zastřešeným posezením. Investiční část projektu zahrnovala další prvky turistické infrastruktury. V obci Godów bylo vybudováno dětské hřiště, skate park, tartanová běţecká dráha, horolezecká stěna, koncertní pódium, stoly pro stolní tenis a příslušný mobiliář. V Petrovicích u Karviné byla rekonstruována část staré hájenky, která je vyuţívána při konání česko-polských kulturních akcí, a byla vystavěna nízká lanová překáţková dráha. Předmětem projektu v Zebrzydowicích je vybudování veřejného koupaliště včetně vodních atrakcí a vyhlídkového mola na rybníku Młyńszczok. Propagace byla zajištěna rozmístěním dvoujazyčných informačních tabulí a vydáním map, letáků a broţur. Projekt vyvrcholil uspořádáním společných integračních akcí pro občany česko-polského pohraničí, kteří si mohli vyzkoušet nově vzniklou turistickou infrastrukturu. 77 Via fabrilis Cesta řemeslných tradic Tento projekt vzešel ze spolupráce Krkonošského muzea ve Vrchlabí a Muzea keramiky v Bolesławci. Jeho cílem je uchovávání a prezentace projevů tradiční lidové a měšťanské kultury v oblasti řemeslné výroby na území Krkonoš a přilehlého podhůří na české i polské straně hor. 78 Jako nový produkt cestovního ruchu vznikla Cesta 76 Na kole k sousedům. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR, Společný technický sekretariát. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: 77 "Na kole k sousedům". CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 78 Via Fabrilis. SPRÁVA KRNAP. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 řemeslných tradic, která spojuje Vrchlabí s Bolesławcem přes turisticky zajímavá zastavení v Jilemnici, Poniklé, Vysokém nad Jizerou, Pasekách nad Jizerou, Harrachově, Szklarské Porębě, Jelení Hoře, Wleni, Lubomierzi a Lwówku Śląském. 79 V místních muzeích, expozicích a dílnách se návštěvníci mohou blíţe seznámit s tradičními řemesly regionu. První etapa projektu, realizovaná v letech , zahrnovala investici v podobě výstavby nového objektu ve Vrchlabí repliky poloroubeného domu, rekonstrukce muzejních budov ve Vrchlabí i Bolesławci a vybavení těchto prostor včetně zařízení nových stálých expozic. Součástí projektu byly dále společné výstavy, organizování akce Řemeslnické léto (předvádění rukodělných prací), vydání mapy a broţury v českém, polském a německém jazyce a společná propagace na internetových stránkách. 80 Druhá fáze projektu, realizovaná v letech , má za cíl rozšíření počtu zastavení na Cestě řemeslných tradic o osm na polské a tři na české straně. Dále má být provedena další část rekonstrukce budovy muzea v Bolesławci a ve Vrchlabí obnovena zahrada muzea, která hostí většinu akcí. V obou muzeích budou vybaveny konzervátorské dílny a budou pořádány semináře pro odbornou i laickou veřejnost s ukázkami správného přístupu k uchování historických předmětů. Výstavy, ukázky prací řemeslníků, řemeslné dílny pro veřejnost a další společenské akce budou pořádány také v ostatních městech na Cestě řemeslných tradic. 81 Sportovně-turistická infrastruktura na Odře a Olši Tento dlouhodobý záměr podporuje vodáckou turistiku, která se na hraničních řekách Odře a Olši mohla plně rozvíjet aţ po otevření schengenského prostoru v roce Tento produkt cestovního ruchu ideálně napomáhá sbliţování obyvatel v pohraničí. Na základě studie proveditelnosti Slezské Benátky lodí nebo raftem po řece Olši, financované v roce 2005 z programu Phare, byla realizována první etapa výstavby turistické infrastruktury v úseku Závada Věřņovice. Bylo vybudováno nástupní místo pro vodáky v Závadě a schůdky pro překonávání nesjízdných stupņů na 79 Via Fabrilis [online]. [2009] [cit ]. Dostupné z: 80 Via fabrilis cesta řemeslných tradic. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 81 Via fabrilis cesta řemeslných tradic II. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 řece Olši. Projektová dokumentace pro druhou etapu byla řešena v projektu Červen měsíc přátelství na soutoku Odry s Olší v roce Druhá etapa zahrnovala nástupní místa pro vodáky v úseku od Věřņovic k soutoku Odry s Olší v návaznosti na splavný úsek od soutoku Odry s Ostravicí k soutoku s Olší a dále po Odře. Dále byl pořízen vodácký materiál pro zřízení půjčovny ve Starém Bohumíně (12 lodí s příslušenstvím včetně přívěsného vozíku pro převoz lodí). Zahájení půjčovny se odehrálo v červnu 2009 v rámci společných vodáckých akcí. Součástí projektu bylo také vydání česko- -polského vodáckého průvodce s podrobnou mapou Olše a Odry, popisem jednotlivých úseků a nástupních míst a informacemi o turistických zajímavostech v okolí řek. 82 V rámci navazujícího projektu Řeky rozdělují, řeky spojují vybudování nástupních míst pro vodáky na Odře a Olši byla v roce 2011 realizována druhá etapa podle připravené projektové dokumentace. Nástupní místa pro vodáky v podobě betonových schodů do toku řeky byla zbudována na Odře v lokalitách Antošovická lávka a Starý Bohumín na české straně, Zabełków a Krzyżanowice na polské straně a na Olši ve Věřņovicích. Součástí kaţdého nástupního místa je dřevěný altán a informační tabule s údaji o fauně a floře, čímţ vznikla zároveņ vodácká naučná stezka. 83 Další projekt podporující vodáckou turistiku má název Doplnění sportovně- -turistické infrastruktury realizované v rámci OPPS Projekt zahrnuje vybudování přístřešku pro 12 kol a 10 lodí v blízkosti nástupního místa ve Starém Bohumíně. Místní půjčovna bude dále doplněna o dvě nafukovací kanoe a jeden čtyřmístný raft s odpovídajícím počtem pádel a vesel. V rámci projektu byla dne 5. října 2013 uspořádána tradiční vodácká akce pro veřejnost Uzamykání meandrů Odry Červen měsíc přátelství na soutoku Odry s Olší. MĚSTSKÝ ÚŘAD BOHUMÍN. Město Bohumín [online] [cit ]. Dostupné z: 83 Řeky rozdělují, řeky spojují vybudování nástupních míst pro vodáky na Odře a Olši. MĚSTSKÝ ÚŘAD BOHUMÍN. Město Bohumín [online] [cit ]. Dostupné z: 84 Doplnění sportovně-turistické infrastruktury realizované v rámci OPPS CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 35

36 Vybavení a úprava cyklostezek a lyžařských tras v příhraniční oblasti Broumovska a Mieroszowska Projekt byl realizován v roce 2009 ve spolupráci měst Mieroszów a Meziměstí, která si uvědomovala potenciál v podobě rozvíjení turistické infrastruktury. Projekt měl zlepšit turistickou nabídku regionu formou vyznačení, udrţování a propagace lyţařských a cyklistických tras. V rámci projektu byl zakoupen sněţný skútr se zařízením pro úpravu lyţařských běţeckých tratí a v terénu bylo označeno 25 km tras, na kterých bylo rozmístěno šest informačních tabulí. Tabule obsahují mapy, popisy tras a zajímavých míst v okolí, a to v českém, polském a anglickém jazyce. V rámci propagace byla vydána broţura s mapou a popisem tras rovněţ ve třech jazykových verzích. Síť tras navazuje na stávající cyklistické a běţecké trasy na české straně a rozšiřuje tak nabídku turistické infrastruktury v pohraničí. 85 Podzemí Krkonoš Jedná se o jeden z projektů, které vyuţívají společné historie hornictví v oblasti Krkonoš. Projekt rozšiřuje nabídku cestovního ruchu především pro letní období, kdy region navštěvuje méně turistů. Od května 2009 do listopadu 2010 byly realizovány aktivity u kaţdého z partnerů projektu. V Černém Dole byla zpřístupněna stálá výstava s vnitřní a venkovní expozicí o podzemí Krkonoš. V Kowarech byly vytvořeny podmínky pro instalaci expozice o hornictví. V Karpaczi vznikla geologická naučná stezka s ukázkami v terénu a odpočinkový park. Nejvýznamnější částí projektu bylo zpřístupnění části dolu Kovárna, který se nachází přímo pod Sněţkou, nejvyšší horou Krkonoš. Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice zpřístupnila střední patro dolu v hloubce 50 metrů, pro bezpečnost návštěvníků byly pořízeny kombinézy, ochranné přilby a osvětlení. 86 V rámci projektu byly vydány letáky, mapy a broţury 85 Zagospodarowanie turystyczne narciarskich i rowerowych tras pogranicza Broumowsko- Mieroszowskiego. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 86 Podzemí Krkonoš. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR, Společný technický sekretariát. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: 36

37 (v českém, polském, anglickém a německém jazyce) a byly připraveny společné i výměnné výstavy partnerů. 87 Po stopách sv. Jana Sarkandra Cílem tohoto projektu je vytvoření nového produktu církevní turistiky, turistických tras ve Skoczowě a Olomouci. Právě tato dvě města spojuje postava sv. Jana Sarkandra, který se ve Skoczowě narodil a v Olomouci byl umučen a pohřben. 88 Projekt byl zahájen v roce 2010 společnými oslavami 15. výročí svatořečení Jana Sarkandra. 89 Existující trasa ve Skoczowě byla doplněna informacemi v českém jazyce a vybavena novými odpočinkovými místy. V Olomouci byla vytyčena nová stezka spojující církevní památky, které se váţí k ţivotu tohoto světce, a byla opravena střecha kaple sv. Jana Sarkandra, nejvýznamnějšího zastavení na trase. V rámci propagace byly vydány letáky s mapkami tras i obsáhlejší publikace o ţivotě světce a církevních památkách v obou městech i v okolí, a to ve čtyřech jazycích (českém, polském, anglickém a německém). 90 Česko-polský singltrek pod Smrkem v Jizerských horách Singltreky neboli jednosměrné stezky pro terénní cyklistiku jsou unikátním produktem turistického ruchu, který vznikl v roce 2009 na svazích hory Smrk. Singltreky jsou úzké přírodní stezky vinoucí se terénem po vrstevnicích a splývající s krajinou. Jsou bezpečné, velmi šetrné k přírodě, pro jejich výstavbu není třeba velké mnoţství dodatečného stavebního materiálu, vyţadují minimální údrţbu a jsou určeny 87 Podzemí Krkonoš. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 88 HARTLOVÁ, Dita. Jan Sarkander. MAGISTRÁT MĚSTA OLOMOUCE. Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online] [cit ]. Dostupné z: 89 Po stopách sv. Jana Sarkandra. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 90 Po stopách sv. Jana Sarkandra. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR, Společný technický sekretariát. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: 37

38 širokému spektru cyklistů, kteří preferují neasfaltové komunikace. 91 V rámci tohoto projektu byly v letech stezky rozšířeny o 22 km na české straně a 17,6 km na polské straně. Vznikla tak souvislá síť stezek mezi obcemi Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Świeradów Zdrój. Tento projekt výrazně pomohl zvýšit návštěvnost této části příhraničí z české i polské strany. Navazující projekt s názvem Česko-polské stezky pod Smrkem v Jizerských horách, zahájený v květnu 2013, řeší především výstavbu zázemí pro cyklisty. Obec Lázně Libverda plánuje vybudovat objekt zahrnující informační centrum, testcentrum, servis kol, prodejnu základních potřeb pro cyklisty, rychlé občerstvení, společenský prostor pro cyklisty a úschovnu. Část objektu se chystá zakoupit Horská sluţba ČR a vybudovat zde sluţebnu a garáţ pro čtyřkolku, která velice často zasahuje právě na singltrekových tratích. Na polské straně vytýčí obec Świeradów Zdrój dalších 6,4 km tras, které propojí stávající úseky. 92 Javornickem na běžkách V okolí Javorníku, na rozdíl od hlavní oblasti Jeseníků, udrţované běţecké trasy po dlouhou dobu chyběly. Tuto skutečnost se snaţilo řešit občanské sdruţení Kůrovci Javorník, které v rámci svých omezených moţností upravovalo neoficiální běţecké trasy. Díky projektu Javornickem na běžkách mohlo být v roce 2010 vytýčeno 55 km tras včetně dvou příměstských okruhů. Trasy jsou pravidelně udrţovány členy občanského sdruţení, turistické hraniční přechody zajišťují propojení s polským pohraničím. V rámci propagace byla vytvořena internetová stránka a uspořádána společná vyjíţďka po nových trasách. Vzrůstající popularita běţeckého lyţování a blízkost Javornicka přitahuje polské návštěvníky, pro které jsou tyto trasy mnohem dostupnější neţ vzdálenější trasy v Jeseníkách Česko-polský singltrek pod Smrkem v Jizerských horách. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 92 Česko-polské stezky pod Smrkem v Jizerských horách. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 93 Javornickem na běţkách. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Euroregionem na kole Tento projekt navazuje na úspěšný projekt Regiotour, který byl v euroregionu Těšínské Slezsko realizován v roce 2000 v rámci programu Phare CREDO. Díky němu vzniklo 800 km cyklotras a 80 km tandemových tras pro nevidomé a slabozraké včetně 90 informačních tabulí a 60 odpočinkových míst. Projekt Euroregionem na kole, realizovaný v několika etapách v letech , zahrnoval zjištění stavu a následnou obnovu a modernizaci dříve vytvořených cyklotras a jejich infrastruktury na obou stranách hranice. 94 Jednalo se především o aktualizaci značení, map na informačních tabulích a nové vydání cyklistických map v tištěné podobě. 95 Součástí projektu na polské straně byla také organizace konferencí a následné vytvoření Koncepce tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu na cyklostezkách euroregionu Těšínské Slezsko, která bude vyuţívána i v české části euroregionu. 96 Historie psaná uhlím hornické tradice partnerských měst Havířova a Jastrzębie-Zdróje Cílem tohoto projektu je popularizace průmyslového dědictví hornických měst Havířov a Jastrzębie-Zdrój, která mají velice podobnou historii. Obě města vznikla v návaznosti na rychlý rozvoj průmyslových oblastí ostravsko-karvinské uhelné pánve a rybnického uhelného revíru. Výsledkem projektu je doplnění a rozšíření jiţ existující expozice hornictví v Jastrzębie-Zdróji a zřízení nové stálé expozice hornictví v Havířově v rámci výstavy o celkové historii města. 97 Nová expozice má prezentovat ţivot horníků v souvislosti s rozvojem města, vyuţity jsou exponáty a dokumenty z bývalých dolů na území Havířova i z Jastrzębie-Zdróje. 98 Za pomoci moderních 94 Euroregionem na kole. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 95 Euroregionem na kole Jablunkovsko pro cyklisty. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 96 Rowerem po Euroregionie. Tworzenie i rozwój prod. turyst. w oparciu o system szlaków rowerowych ERŚC. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 97 Historie psaná uhlím hornické tradice partnerských měst Havířova a Jastrzębie-Zdróje. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 98 Expozice Historie psaná uhlím : Stálá výstavní expozice Historie psaná uhlím hornické tradice partnerských měst Havířova a Jastrzębie-Zdróje. STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV. Statutární město 39

40 audiovizuálních prostředků bude obsah obou expozic dostupný vţdy v polském, českém a anglickém jazyce. Součástí projektu je vydání dvoujazyčné publikace Města a uhlí hornické tradice partnerských měst Havířov a Jastrzębie-Zdrój, která prezentuje historii a současnost hornictví v obou městech. Slavnostní otevření expozic proběhlo 10. prosince 2012 v Havířově a 9. ledna 2013 v Jastrzębie-Zdróji. 99 Na běžkách po polsko-českém pohraničí Obec Głuchołazy se rozhodla rozšířit nabídku turistických produktů pro zimní sezónu a vyuţít přitom zkušenosti českého partnera, města Zlaté Hory. V roce 2012 bylo v okolí Głuchołaz vyznačeno 13 km lyţařských běţeckých tras, které jsou rozděleny na tři okruhy podle náročnosti. Důleţitou součástí projektu bylo pořízení sněţného skútru pro úpravu tras, dále byly rozmístěny informační tabule s informacemi o trasách i turistických zajímavostech partnera projektu. Nový produkt cestovního ruchu je propagován pomocí vydaných broţur v polském a českém jazyce a uspořádáním sportovně-rekreační akce s vyuţitím nových běţeckých tras. 100 Mobilní aplikace průvodce po Krkonoších Projekt, realizovaný od ledna do prosince 2013, přináší novou sluţbu pro návštěvníky polské i české části Krkonoš. Turisté si budou moci zdarma stáhnout aplikaci pro mobilní telefony, která bude plnit funkci průvodce po regionu. Aplikace bude obsahovat základní informace o národním parku, mapy se značenými trasami, přehled turistických zajímavostí, aktuální nabídku sluţeb nebo uţitečné informace o otevíracích dobách a důleţité kontakty. Pomocí navigace GPS bude aplikace schopna návštěvníka provést po naplánované trase a upozornit jej na nejbliţší zajímavosti Havířov [online] [cit ]. Dostupné z: 99 HECZKO, Eduard. Závěrečná zpráva o realizaci projektu typ B, C: Fond mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: teschinensis.eu/wp-content/uploads/2013/07/historie-psan%c3%a1-uhl%c3%adm-hornick%c3%a9- tradice-partnersk%c3%bdch-m%c4%9bst-hav%c3%ad%c5%99ova-a-jastrz%c4%99bie- Zdr%C3%B3ju.pdf 100 Na nartach biegowych po pograniczu polsko-czeskim. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 v okolí. Díky tomu se návštěvníci dozvědí vţdy aktuální informace o nabídce regionu. Aby byla aplikace dostupná co největšímu počtu zájemců, bude k dispozici v českém, polském i německém jazyce. Kromě internetových stránek budou na tuto novou sluţbu upozorņovat také tištěné plakáty v informačních centrech a dalších místech v regionu. 101 Podobný projekt je realizován v průběhu roku 2013 v euroregionu Praděd pod názvem Na kole po Rýmařovsku podpora cestovního ruchu. 102 Orienteering Park Praděd Projekt je volným pokračováním přeshraniční spolupráce navázané v rámci projektu Haná orienteering festival 2012, kdy byly uspořádány mezinárodní závody v orientačním běhu v okolí Zlatých Hor a Głuchołaz, které doplnily doprovodné akce v podobě závodu vozíčkářů nebo semináře trenérů a rozhodčích tohoto sportovního odvětví. 103 Cílem projektu Orienteering Park Praděd je vytvoření stálých tras orientačního běhu, které by mohli vyuţívat profesionálové, amatéři i běţní návštěvníci, kteří si tuto aktivitu chtějí pouze vyzkoušet. Vzniká tak nový produkt cestovního ruchu, který rozšiřuje nabídku aktivního trávení volného času. 104 V rámci projektu byly vytvořeny dva areály pro orientační běh v blízkosti česko-polské hranice jeden u Vidnavy a druhý v okolí Głuchołaz. V kaţdém areálu se nachází 20 kontrolních stanovišť, která je moţné libovolně kombinovat. Připravené jsou tratě pro začátečníky a pro pokročilé. Součástí projektu je vydání speciálních map areálů, které budou k dispozici v místních informačních centrech nebo ubytovacích zařízeních. Slavnostní zahájení provozu polského areálu se uskutečnilo 25. září Mobilní aplikace průvodce po Krkonoších. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Na kole po Rýmařovsku podpora cestovního ruchu. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: HANÁ Orienteering Festival CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Orienteering Park Praděd. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Orienteering Park Praděd. SK HANÁ ORIENTEERING. Orienteering Park Praděd [online] [cit ]. Dostupné z: 41

42 Dědictví břidlice Cílem projektu, realizovaného od dubna do října 2013, je vybudování nové naučné stezky v obci Záluţné v okrese Opava. V této oblasti je mnoho lomů a dolů, ve kterých se převáţně v 19. století těţila velmi kvalitní pokrývačská břidlice. Naučná stezka s názvem Dědictví břidlice má proto přiblíţit návštěvníkům tuto významnou část historie regionu. Vytýčení naučné stezky o délce cca 7 km zahrnuje 16 zastavení s celkem 22 informačními tabulemi s popisy v českém i polském jazyce a také tři odpočívadla. 106 Součástí projektu je výstavba miniexpozice Imaginárium břidlice, které má záţitkovou formou představit historii dobývání břidlice. 107 Běžkování v turistické destinaci Králický Sněžník Śnieżnik Góry Bialskie Tento projekt je zaměřen na zlepšení infrastruktury pro zimní turistiku v česko- -polské oblasti Králického Sněţníku. Byl zahájen v červnu 2013 a do května 2015 bude v jeho rámci upravováno 115 km lyţařských běţeckých tras. Zároveņ budou trasy rozšířeny o 47 km na české straně a 68 km na polské straně v polské části Sněţníku a v Bělských vrších (Góry Bialskie). Dotace počítá s nákupem tří roleb na úpravu běţeckých tras a jejich dvouletý provoz v působnosti obcí Červená Voda, Dolní Morava a Stronie Śląskie. 108 Propagace projektu a především turistického produktu bude zajištěna vydáním broţury ve formě průvodce ve čtyřech jazykových verzích (čeština, polština, angličtina a němčina) a také organizací turistických setkání na běţkách. V roce 2013 bude setkání organizovat město Staré Město, v roce 2014 pak obec Stronie Śląskie, pokaţdé budou vyuţívány běţecké trasy na obou stranách hranice Naučná stezka Dědictví břidlice. MĚSTO VÍTKOV. Oficiální stránky Města Vítkov [online] [cit ]. Dostupné z: Dědictví břidlice. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE DNE ZPRAVODAJ Obce Dolní Morava [online]. 2013, 2/2013 [cit ]. Dostupné z: Běţkování v turistické destinaci Králický Sněţník Śnieżnik Góry Bialskie. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 42

43 Za poznáním Suchodolska a Radkowska Hlavním záměrem projektu je vytvoření naučné stezky z Police nad Metují do Suchého Dolu včetně osazení šesti informačních panelů s popisem zajímavostí v regionech Suchodolska a Radkowska v českém i polském jazyce. Součástí projektu bude také oprava historické kříţové cesty z roku 1893, která se stane součástí naučné stezky. V rámci propagace bude vydán Průvodce Suchodolskem a Radkowskem, po 1000 výtiscích v české a polské jazykové verzi. Projekt má být ukončen v polovině roku Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis Obsahem tohoto projektu je poměrně velká investice spočívající ve vybudování sedmi nových a rekonstrukci dvou současných rozhleden v pohraničních horách euroregionu Glacensis. Projekt je realizován od července 2013 do února Cílem projektu je vytvoření nového produktu cestovního ruchu s názvem Putování po rozhlednách. Koncepce naučné stezky bude turisty motivovat k návštěvě dalších rozhleden v pohraničí. Obec (gmina) Radków vybuduje rozhlednu v Suszyně. Vyhlídková věţ bude vytvořena z pískovcových bloků a zakončena střechou. Město Nowa Ruda bude modernizovat rozhlednu na hoře Svaté Anny. Dostavěna bude střecha, renovován bude kamenný plášť i interiér včetně vyhlídkové terasy. Dále bude zprůchodněna a označena trasa spojující dvě novorudské rozhledny, která se stane součástí připravované naučné stezky. Třetí polský partner, obec Kudowa Zdrój, plánuje modernizaci vyhlídkového altánu na Parkové hoře (Góra Parkowa), rekonstrukci stezek vedoucích k altánu a prořez stromů v ose vyhlídky. Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí vybuduje v lokalitě Rýchory (východní Krkonoše) novou rozhlednu Maxovka, pojmenovanou podle bývalé Maxovy boudy. Stavba bude konstrukčně uzavřená a zastřešená, takţe bude bez problémů přístupná i v zimním období. Město Trutnov realizuje výstavbu rozhledny na vrcholku návrší nad obcí Babí. Dřevěná rozhledna se bude nacházet v blízkosti turisticky 110 Za poznáním Suchodolska a Radkowska. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 atraktivní dělostřelecké tvrze Stachelberg, součásti předválečného opevnění Československa. Obecně prospěšná společnost Branka plánuje výstavbu celkem tří rozhleden s dřevěnou konstrukcí na území okresu Náchod. První bude umístěna na vrcholu Čáp, nejvyšším bodu Adršpašsko-teplických skal, další na vrcholu Signál nedaleko obce Horní Radechová Slavíkov a třetí v obci Ţernov v blízkosti Babiččina údolí. Devátou rozhlednu projektu vybuduje obec Horní Čermná (okres Ústí nad Orlicí) v blízkosti poutního kostela na Mariánské hoře. Součástí plánované výstavby je také přístřešek pro turisty. V rámci projektu budou také vydány propagační materiály. Vedoucí partner projektu, Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Slezska Euroregion Glacensis, mimo jiné plánuje aktualizované vydání publikace Rozhledny, vyhlídkové věţe a místa dalekých rozhledů Euroregionu Glacensis. Polský partner, Sdruţení polských obcí Euroregionu Glacensis, pak vydá mapy prezentující vyhlídková místa a rozhledny na území euroregionu s důrazem na ty, které vzniknou v rámci tohoto projektu. Publikace i mapy budou vydány v českém, polském, anglickém a německém jazyce. 111 Lyžařská magistrála Krkonoše Jizerské hory Tento projekt navazuje na úspěšné projekty realizované v předchozích letech. Ještě v rámci iniciativy Interreg IIIA byl financován projekt Česko-polská Jizerská lyžařská magistrála, jehoţ cílem bylo prodlouţení udrţovaných lyţařských tras. Díky nově otevřenému turistickému hraničnímu přechodu Jizerka Orle došlo k propojení českých tras s polským běţeckým areálem v okolí Jakuszyc. Projekt výrazně přispěl ke zvýšení počtu návštěvníků v zimní sezóně. 112 V rámci projektu Jizersko-jakuszycká magistrála proběhla do roku 2012 modernizace běţeckých tratí včetně pětikilometrového běţeckého okruhu v Bedřichově určeného pro rodiny s dětmi a začínající běţkaře. Dále byla pořízena technika pro 111 Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis. EUROREGION GLACENSIS. Euroregion Glacensis [online] [cit ]. Dostupné z: Česko-polská Jizerská lyţařská magistrála. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 44

45 údrţbu a úpravu 250 km běţeckých tras na české i polské straně, došlo k aktualizaci a pořízení nových map na trase magistrály a vydání propagačních materiálů. 113 Projekt Lyžařská magistrála Krkonoše Jizerské hory, který byl zahájen v roce 2013, má za cíl propojit Krkonošskou lyţařskou magistrálu s jizersko-jakuszyckou oblastí, čímţ by vznikla evropsky unikátní přeshraniční síť pravidelně udrţovaných běţeckých tras o celkové délce cca 800 km. Zároveņ je plánován nákup menších strojů pro úpravu hůře přístupných běţeckých tras. 114 Vybudování cyklostezky Hať (CZ) Krzyżanowice (PL) V rámci projektu bude do září 2014 vybudována cyklostezka spojující českou Hať a polské Krzyżanowice. Hlavním důvodem výstavby je vytvoření bezpečného přeshraničního spojení pro cyklisty, kteří doposud vyuţívají frekventovanou komunikaci II. třídy. 115 Projekt počítá s napojením na stávající síť cyklostezek na české i polské straně. Díky tomu se zlepší dostupnost turisticky atraktivní příhraniční oblasti pro cyklisty. Projekt mohl být realizován díky předchozímu zpracování projektové dokumentace pro územní a stavební řízení. Dokumentace na české straně byla pořízena v rámci projektu Cyklostezkami po linii objektů opevnění, který byl ukončen v červnu Tento projekt komplexně řeší rozšíření a zkvalitnění sítě cyklostezek na katastrálním území Svazku obcí mikroregionu Hlučínsko s napojením na cyklostezky podél linie československého opevnění. Projektová dokumentace cyklostezky na polské straně byla vytvořena v rámci projektu Na kole přes sousední, příhraniční obce I. etapa Jizersko-jakuszycká magistrála. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Lyţařská magistrála Krkonoše Jizerské hory. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Vybudování cyklostezky Hať (CZ) Krzyżanowice (PL). CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: Ukončení projektu Cyklostezkami po linii objektů opevnění. BARÁNKOVÁ, Svatava. Město Hlučín: oficiální stránky města [online] [cit ]. Dostupné z: Rowerem przez sąsiednie, przygraniczne miejscowości. Etap I. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: 45

46 5 Závěr Bakalářská práce se snaţila přinést základní informace o problematice euroregionů, charakterizovat česko-polské euroregiony, shrnout poznatky o jejich působení a uvést příklady přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Česká a polská kultura si byly vzájemně blízké po dlouhá staletí. Ovšem hranice přestavovaly určitou bariéru, která omezovala přímé kontakty obyvatel pohraničí. Na konci 20. století došlo ve střední a východní Evropě k výrazné změně, kdy se přísně střeţená hranice otevřela všem. Tento proces vyvrcholil rozšířením schengenského prostoru, který uvolnil hranice po celé jejich délce. Díky tomu mohla být rozvíjena přeshraniční spolupráce ve stejné míře jako v západní Evropě, odkud myšlenka euroregionální spolupráce vzešla. Euroregiony jsou jednou z forem přeshraniční spolupráce, kterou podporuje Evropská unie. Nesnaţí se stát novou úrovní veřejné správy, mají být prostředkem ke spolupráci menších subjektů v pohraničí. V ideálním případě šlo o zastřešení existujících kontaktů, jinde euroregiony vznikaly s cílem splnit podmínky pro získání finančních prostředků z dotačních programů Evropské unie. Na rozvoj euroregionů reagovaly státy i evropské instituce vydáváním potřebných legislativních dokumentů. Cílem bylo usnadnit přeshraniční spolupráci a rozšířit moţnosti její realizace. Jednotliví přestavitelé euroregionů pak nespoléhali pouze na oficiální podporu Evropské unie a sami začali hledat inspiraci pro zlepšení spolupráce a rozvoj pohraničí. Pro tento účel byly zaloţeny organizace sdruţující euroregiony v jednotlivých státech i v rámci celé Evropy. Evropská unie finančně podporuje znevýhodněné oblasti, a tedy i pohraničí států. Projekty rozvíjející spolupráci v euroregionech jsou z velké většiny financovány právě z evropských fondů. Priority rozdělování finančních prostředků Evropské unie se v průběhu času mění, neboť reagují na aktuální potřeby jednotlivých oblastí. Přesto je přeshraniční spolupráce jednou z oblastí, která bude podporována i nadále. Předloţená práce se věnovala jednotlivým česko-polským euroregionům samostatně s přihlédnutím ke specifikům dané oblasti. Podle dostupných informací byly popsány cesty partnerů k ustanovení přeshraniční struktury spolupráce. Organizační sloţky euroregionů jsou ve všech případech obdobné, liší se vnitřním uspořádáním, počtem národních zástupců a někdy i pojmenováním. V některých euroregionech jsou orgány rozděleny na samostatné národní části, zatímco v jiných se jedná o společnou 46

47 sloţku instituce. Všechny euroregiony se snaţí vyuţívat přírodní a kulturní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jeho zaměření se liší podle místních podmínek a dalších priorit rozvoje pohraničí. Na česko-polském pomezí je realizováno velké mnoţství projektů nejrůznějšího zaměření. Pro účely této práce byly vybrány projekty v cestovním ruchu, které rozšiřují turistickou infrastrukturu v pohraničí a propojují oblasti na obou stranách hranice. Dříve byly některé projekty realizovány zrcadlově, tedy dva samostatné programy s podobným obsahem na obou stranách hranice. Ale mnohem prospěšnější a efektivnější jsou společné projekty, které řeší problematiku komplexně, bez ohledu na probíhající hranici. Cílem projektů není pouze přilákání většího mnoţství návštěvníků. Například nové cyklostezky zvětšují bezpečnost jejich účastníků, neboť jsou přednostně vedeny mimo hlavní komunikace vytíţené automobilovou dopravou. Naučné stezky pak rozšiřují povědomí o kulturních a historických souvislostech pohraničních regionů. Všechny popsané projekty rozšiřují turistickou nabídku euroregionů a podporují aktivní trávení volného času. Cílem bakalářské práce nebylo přinést vyčerpávající výklad o všech oborech činnosti euroregionů, ten by výrazně překročil její stanovený rozsah. Práce tedy podává základní informace o přeshraniční spolupráci na česko-polském pomezí a můţe tak být východiskem pro podrobnější zkoumání činnosti jednotlivých euroregionů nebo například jejich podpory ze strany institucí Evropské unie. Představené projekty, realizované v posledních letech, mohou inspirovat další autory k zaměření jejich prací na specifickou oblast přeshraniční spolupráce. 47

48 6 Résumé Niniejsza praca licencjacka nosi tytuł Charakterystyka i działanie euroregionów na pograniczu polsko-czeskim. Koncentruje się wokół zagadnienia współpracy transgranicznej na granicy polsko-czeskiej w ramach euroregionów. Współpraca transgraniczna ciągle się rozwija, jej warunki i reguły poddawane są zmianom. Dlatego celem pracy licencjackiej jest podanie pełnego obrazu historii oraz aktualnego stanu polsko-czeskiej współpracy prowadzonej w ramach euroregionów łącznie z przykładami konkretnych projektów realizowanych w ostatnim czasie. Do opracowania części teoretycznej wykorzystano w pierwszej kolejności dostępną literaturę. Należy podkreślić, że większość z tych publikacji została wydana przed wejściem Polski i Czech do Unii Europejskiej, niektóre ponad dziesięć lat temu. Materiał źródłowy wymagał więc uzupełnienia na podstawie internetowych prezentacji euroregionów oraz kolejnych źródeł elektronicznych. Praca składa się z trzech głównych rozdziałów. Pierwsza, teoretyczna część zajmuje się ogólnymi związkami działań euroregionów. Opisane zostaje powstanie pierwszych euroregionów a następne rozwijanie idei współpracy transgranicznej w całej Europie. Wyjaśniony jest sam termin euroregion a następnie przedstawione są motywacje zakładania euroregionów, które w poszczególnych wypadkach często się różniły. Euroregiony są tworzone poprzez osoby prawne, które mogą postępować tylko zgodnie z prawem i w granicach prawa. Dlatego w niniejszej pracy przedstawione są podstawowe międzynarodowe oraz europejskie umowy ramowe, które określają reguły współpracy transgranicznej. Ważnym elementem są również formy oraz żródła wsparcia finansowego dla euroregionów, jego historia oraz perspektywa w najbliższej przyszłości. Drugi rozdział skupia się na dokładniejszej charakterystyce poszczególnych euroregionów, działających na polsko-czeskim pograniczu. Zaliczone są tu także trójstronne struktury rozkładające się na polsko-czesko-niemieckim oraz polsko-czesko- -słowackim pograniczu. Euroregiony są opisywane po kolei według data ich powstania. Każdy opis zawiera historię nawiązywania współpracy transgranicznej, zasięg terytorialny euroregionu, strukturę organizacyjną wspólną dla obu części narodowych, ewentualnie specyfikę danego obszaru. Podrozdział zakończony jest krótką wzmianką o potencjale euroregionu oraz jego działaniu na rzecz ruchu turystycznego. 48

49 Przedmiotem trzeciego rozdziału jest przedstawienie konkretnych przykładów współpracy transgranicznej, realizowanych w ramach aktualnie kończącego się okresu programowania Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska Współpraca podmiotów w pograniczu przebiega w różnych dziedzinach (np. dostępność komunikacyjna, rozwój przedsiębiorczości, edukacja, ochrona środowiska, kultura, rekreacja). Praca wyszczególnia inicjatywy rozwijające ruch turystyczny, które wykorzystują potencjał dziedzictwa kulturowego i przyrodniczego. Wybierane są przede wszystkim projekty, które przynoszą trwałe wartości oraz zwiększają atrakcyjność pogranicza. Bliskość kultury polskiej i czeskiej potwierdzają liczne kontakty już od czasów średniowiecznych. Jednak granica tworzyła pewną barierę, która ograniczała bezpośrednie, wzajemne kontakty mieszkańców pogranicza. Dopiero pod koniec XX wieku zmiana ustrojów polityczny państw bloku wschodniego pozwoliła otworzyć granicę dla wszystkich. Oprócz przyjęcia Polski i Czech do Unii Europejskiej, znaczącym kamieniem milowym było rozszerzenie strefy Schengen w 2007 r. Dzięki tym czynnikom możliwe było tworzenie euroregionów oraz ich pełny rozwój także na granicach polsko-czeskich. Euroregiony nie są kolejną instytucją państwową, ich celem jest zrzeszanie mniejszych podmiotów na pograniczu, w idealnym przypadku chodzi o formalne ujęcie istniejącej współpracy transgranicznej. Euroregiony są w Europie Środkowej stosunkowo młodą strukturą, jednak wszystkie już w pełni rozwinęły swoją działalność. Ich organizacja różni się ze względu na priorytety, które reagują na specyficzne potrzeby poszczególnych regionów. Ruch turystyczny jest ważnym elementem rozwoju pogranicza. Dlatego euroregiony budują infrastrukturę turystyczną, która łączy tereny z obu stron granicy a poprzez to pomaga w zbliżaniu mieszkańców pogranicza. Trasy rowerowe i narciarskie oraz ścieżki dydaktyczne zwiększają ofertę turystyki aktywnej, poszerzają wiedzę o polsko-czeskich związkach historycznych i kulturowych oraz motywują odwiedzających do ponownych przyjazdów do polskiego i czeskiego pogranicza. Niniejsza praca podaje podstawowe informacje o współpracy transgranicznej, jej historii oraz wsparciu ze strony Unii Europejskiej. Może być też punktem wyjścia dla kolejnych autorów zajmujących się problematyką euroregionów. Podane przykłady współpracy mogą zainspirować ich do wyszczególnienia tematu pracy. 49

50 7 Bibliografie 7.1 Literatura Cestovní ruch a Evropská unie: vybrané kapitoly: sborník prací. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 174 s. ISBN Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici: sborník z mezinárodní konference, Ostrava Vyd. 1. Editor Viktorie Janečková, Arnošt Wahla, Václav Lednický. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2001, 97 s. ISBN X. Euroregiony a sdružení obcí a měst na česko-polském příhraničí: materiál ke konferenci v rámci programu EU CBC PHARE společný fond malých projektů. Vyd. 1. Editor Václav Lednický, Arnošt Wahla, Petr Šindler. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001, 60 s. ISBN Euroregiony na česko-polské hranici. Liberec: Český statistický úřad, Krajská reprezentace Liberec, 2003, 52 s., [66] s. barev. obr. příl. Souborné informace. ISBN HAVRLANT, Jan. Beskydy: transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2000, 125 s. Spisy prací (Ostravské univerzita. Přírodovědecká fakulta). ISBN JEŘÁBEK, Milan, Jaroslav DOKOUPIL a Tomáš HAVLÍČEK. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Vyd. 1. Editor Martin Balej, Milan Jeřábek. Praha: Academia, 2004, 296 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN JETMAR, Marek. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007, 122 s. ISBN KOZERA, Bartłomiej a Michał LIS. Śląsk Opawski i Opolski w kierunku standardów europejskich = Opavské a Opolské Slezsko ve směru evropských standardů. Opole: Wydawn. Uniwersytetu Opolskiego, 2001, 313 s. ISBN X. MARYÁŠ, Jaroslav a Lucie OHÁŅKOVÁ. Evropská unie a euroregiony. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 241 s. Distanční studijní opora. ISBN NETOLICKÝ, Václav. Euroregiony: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 75 s. ISBN Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony: sborník tematického okruhu PSE. Vyd. 1. Editor Martin Balej, Milan Jeřábek. Ústí nad Labem: Česká geografická společnost, 2002, 77 s. ISBN

51 Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky: růžový obláček a hrana reality. 1. vyd. Editor Vít Dočkal. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005, 140 s. Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, sv. č. 35. ISBN Přeshraniční vlivy v českém pohraničí: (přeshraniční spolupráce v pohraničí jako evropeizace zdola?). Editor František Zich. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007, 282 s. ISBN Rozvoj regionů v integrující se Evropě. Karviná: Slezská univerzita, 2001, 652 s. ISBN Vstup České republiky a Polska do EU z pohledu euroregionů na česko-polském příhraničí: česko-polské studentské fórum , Głubczyce = Przystąpienie Polski i Czech do Unii Europejskiej z punktu widzenia euroregionów pogranicza polsko-czeskiego: polsko-czeskie forum studenckie , Głubczyce. Vyd. 1. Editor Stefan Marek Grochalski, Bohumil Koukola, Hynek Böhm. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav společenských věd, 2002, 83 s. ISBN Elektronické zdroje ASSOCIATION OF EUROPEAN BORDER REGIONS. Association of European Border Regions [online]. [2010] [cit ]. Dostupné z: BANASZAK, Sławomir a Dorota WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski 2007 [online]. Wrocław: Urząd Statystyczny, 2007 [cit ]. ISBN Dostupné z: BENEŠ, Ondřej. Ročenka Euroregionu Neisse Nisa Nysa 2011 [online]. Liberec: Český statistický úřad, 2011, 77 s. [cit ]. Vícetematické informace. ISBN Dostupné z: csugeo.iserver.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/65002dfae8/$file/ pdf CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR, Společný technický sekretariát. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: EUROREGION BESKYDY. Euroregion Beskydy [online] [cit ]. Dostupné z: 51

52 EUROREGION GLACENSIS. Euroregion Glacensis [online] [cit ]. Dostupné z: EUROREGION NEISSE NISA NYSA. Euroregion Neisse Nisa Nysa [online] [cit ]. Dostupné z: EUROREGION PRADĚD. Euroregion Praděd [online] [cit ]. Dostupné z: EUROREGION SILESIA. Euroregion Silesia [online] [cit ]. Dostupné z: Euroregion Tešínské slezsko/euroregion Śląsk Cieszyński [online]. [cit ]. Dostupné z: GMINA MIEROSZÓW. Oficjalna strona internetowa Gminy Mieroszów [online] [cit ]. Dostupné z: HECZKO, Eduard. Závěrečná zpráva o realizaci projektu typ B, C: Fond mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika [online] [cit ]. Dostupné z: content/uploads/2013/07/historie-psan%c3%a1-uhl%c3%adm-hornick%c3%a9- tradice-partnersk%c3%bdch-m%c4%9bst-hav%c3%ad%c5%99ova-a- Jastrz%C4%99bie-Zdr%C3%B3ju.pdf MAGISTRÁT MĚSTA OLOMOUCE. Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online] [cit ]. Dostupné z: Město Hlučín: oficiální stránky města [online] [cit ]. Dostupné z: MĚSTO VÍTKOV. Oficiální stránky Města Vítkov [online] [cit ]. Dostupné z: MĚSTSKÝ ÚŘAD BOHUMÍN. Město Bohumín [online] [cit ]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: REGIONAL DEVELOPMENT AGENCY. Regional Development Agency [online] [cit ]. Dostupné z: SK HANÁ ORIENTEERING. Orienteering Park Praděd [online] [cit ]. Dostupné z: SPRÁVA KRNAP. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: 52

53 SRIWR "OLZA". OLZA: Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej [online] [cit ]. Dostupné z: STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV. Statutární město Havířov [online] [cit ]. Dostupné z: STOLARCZYK, Mieczysław. Stosunki Polski z sąsiadami w pierwszej dekadzie XXI wieku, 2011, 348 s. [cit ]. ISBN Dostupné z: ontent/60295/stosunki_polski_z_sasiadami.pdf STOWARZYSZENIE GMIN POLSKICH EUROREGIONU GLACENSIS. Euroregion Glacensis [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: STOWARZYSZENIE GMIN POLSKICH EUROREGIONU PRADZIAD. Euroregion Pradziad [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: STOWARZYSZENIE "REGION BESKIDY". Euroregion Beskidy [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: Via Fabrilis [online]. [2009] [cit ]. Dostupné z: ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE DNE ZPRAVODAJ Obce Dolní Morava [online]. 2013, 2/2013 [cit ]. Dostupné z: 53

54 8 Přílohy Mapa 1: Euroregiony v České republice, stav k Zdroj: Euroregiony v ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 54

55 Mapa 2: Euroregiony na hranicích Polska, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa 3. 55

56 Mapa 3: Euroregion Nisa, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa 7. 56

57 Mapa 4: Euroregion Glacensis, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa 8. 57

58 Mapa 5: Euroregion Praděd, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa 9. 58

59 Mapa 6: Euroregion Těšínské Slezsko, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa

60 Mapa 7: Euroregion Silesia, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa

61 Mapa 8: Euroregion Beskydy, stav k Zdroj: BANASZAK, S. a D. WILCZYŃSKA. Euroregiony na granicach Polski op. cit., mapa