Dějiny pedagogiky. Antická vzdělanost

Transkript

1

2 Dějiny pedagogiky V tomto kurzu se budeme společně věnovat vývoji evropského pedagogického myšlení a dějinám školství od antického světa až do počátků 20 století - navíc budou evropskými dějinami prolínat i myšlenky představitelů české pedagogiky, kteří pozitivním způsobem ovlivnili pedagogické myšlení, a v poslední kapitole se dotkneme i americké pragmatické pedagogiky Z uvedeného výčtu již tušíte, že obsahově je náplň kurzu velmi bohatá, a to jak událostmi, tak i osobnostmi Struktura celého kurzu je pojata tak, aby jednotlivé kapitoly vytvářely uzavřené celky, které však na sebe významově i chronologicky navazují To jistě přispěje k pochopení cílů kurzu Kurz obsahuje kromě studijních článků řadu ukázek z děl jednotlivých autorů Tyto ukázky jsou zařazeny z několika důvodů - jednak demonstrují zásadní myšlenky uvedených pedagogů - jsou tak doplňujícím učebním materiálem ke studijním článkům, dále jsou námětem pro úkoly či otázky k zamyšlení i pro společnou diskusi Stávají se tak důležitou součástí celého kurzu, neboť významnou měrou jistě přispějí k pochopení uvedených cílů Nutno zdůraznit, že kurz nesupluje skripta, či jinou odbornou literaturu Cíl studijní opory Po prostudování jednotlivých kapitol pochopíte vývoj pedagogického myšlení, jeho důležité mezníky i přínos významných osobností Je nezbytné vnímat jednotlivé události i myšlenky uvedených autorů v historických souvislostech, na pozadí společenského a ekonomického vývoje, neboť tak lépe odhalíte, v čem byly v dané historické etapě novátorské, v čem pozitivně posunuly vývoj pedagogického myšlení Společně se budeme zamýšlet nad tím, jak se vyvíjejí a proměňují výchovné cíle společně se změnami společnostia také budeme sledovat, jak se mění pohled na dítě, zda je požadována taková výchova, která dítě staví do popředí zájmu, nebo Antická vzdělanost Naši historickou pouť začínáme právě v antickém Řecku a Římě, neboť myšlenky významných řeckých i římských filozofů ovlivnily celou evropskou kulturu, tedy i pedagogickou teorii a praxi Antická kultura je společný název pro kulturu řeckou i římskou Mají mnoho společných znaků, stejně tak i výchovných cílů Zaměřte se však nejen na to, co je pro antickou pedagogiku společné, ale i co je do jisté míry rozdílné, abyste dokázali vyjádřit specifika řecké a římské výchovy a vzdělání Jaké jsou vzdělávací cíle řecké a římské pedagogiky? Římská výchova Dějiny Říma, jak je obecně známo, můžeme rozdělit do tří období, která se liší politickým zřízením, ekonomickým a kulturním vývojem, a také s tím souvisejícím výchovným posláním

3 Jaké výchovné cíle byly zdůrazňovány v jednotlivých obdobích? Období královské století p K, výchova rodinná, domácí, poslušnost, úcta, tradice, zdůrazňována tělesná a pracovní výchova Období republikánské pk -převažuje výchova soukromá, později vznikají elementární a vyšší gramatické školy podle helénského vzoru Období císařské převažuje výchova státní, rozvoj gramatických a řečnických škol, etická i praktická výchova Pojetí výchovy tohoto období je velmi dobře vyjádřen například v díle Quintiliana - jak si ukážeme v uvedeném úryvku z díla O výchově řečníka Uveďme si osobnosti římské společnosti, které se zabývaly otázkami výchovy a vzdělání Cicero pk Významný politik republikánského Říma Zdůrazňuje význam řečnictví a mravní výchovy - zejména ve spise O povinnostech (ty odvozovány ze smyslu pro pospolitost) A jako se roje včel nesdružují proto, aby vytvářely plástve, ale vytvářejí plástve proto, že jsou družné povahy, tak a ještě mnohem více lidé, poněvadž byli svou přirozeností přivedeni k tomu, aby se sdružovali, projevují schopnost jednání a myšlení A tak tedy nad teoretickou činností poznávací vítězí ohled na lidskou jednotu a pospolitost Cicero, M, T, O povinnostech, Melantrich, Praha 1940, s 26 Cicero žádá ve škole mírnější kázeň, omezení trestů, výcvik paměti, dále rozvíjení těch povinností, které směřují k zachování lidské jednoty a pospolitosti a které souvisí s teoretickým poznáním Více se dozvíme z obrazového materiálu, kde je zachyceno několik základních myšlenek jeho učení Varro pk Podává přehled o alexandrijské době, shrnuje vědění alexandrijské doby - tzvsedmero svobodných umění (trivium, kvadrivium), dále i medicína a architektura byly v zájmu vědění Také zdůrazňuje význam latinských škol - pro přípravu úřednictva V římské vzdělanosti byla stejně důležitá i řečtina, která dovolila studovat řecké klasiky v původním jazyce - to byl také důvod, proč velmi často působili řečtí otroci jako domácí vychovatelé a učitelé - řecká vzdělanost i řečtina byly u Římanů v úctě Seneca n l Také Seneca, podobně jako Cicero, zdůrazňuje mravní pojetí výchovy, chce oprostit vzdělání od přílišného formalismu a propojit ho s praktickým zaměřením, kladl důraz na činy Byl zastáncem stoicismu - v době helénismu - etika směřuje k dosažení duševního klidu - přísně mravný člověk Dále kladl důraz na individuální přístup k dítěti a osobní příklad učitele (usiloval vlastním příkladem o uskutečnění ideálu přísně mravného člověka) Byl vychovatelem císaře Nerona (z historie známe, jaký byl konec jejich vztahu - Seneca si na příkaz Nerona vzal život) Jeho filozofickým krédem bylo heslo Nemáme se učit pro školu, nýbrž pro život Quintilianus našeho letopočtu

4 Byl prvním učitelem řečnictví placený státem Rovněž jeho dílo je považování za první ucelené didaktické dílo, ve kterém řeší nejen otázky didaktické, ale i lidské - vztah mezi žákem a učitelem, založený na lásce a vědění Dále stručně - čím se Quintilianus nejvíce zasloužil o rozvoj pedagogické teorie? 1významný řečník, právník, první teoretik římské výchovy 2kladl důraz na školní výchovu - vliv i na rozvoj dětské řeči (péče o dětskou řeč), ale i sociální výhody školní výchovy 3cílem výchovy - člověk mravně bezúhonný 4důraz na osobnost učitele 5mírná kázeň ve škole, ne tělesné tresty 6hra jako didaktický prostředek navrhuje 3 stupně výchovy: 1elementární 2vyšší literární 3prakticky řečnický Jeho nejvýznamnější dílo je již zmiňovaná kniha O výchově řečníka ( Dvanáct knih o výchově řečníka), kde mimo jiné jako základ vzdělání zdůrazňuje latinský jazyk, řečtinu, hudbu, matematiku, didaktiku, ale také myšlenku praktického vzdělání Protože je uvedené dílo z hlediska pedagogického myšlení velmi významné, budeme pracovat s některými ukázkami z tohoto díla, abychom si mohli některé pokrokové myšlenky, které ovlivnily pozdější pedagogy (například E Rotterdamského), zdůraznit a analyzovat Vznik a význam křesťanských škol Zkusme se zamyslet nad tím, jak se mění výchovné cíle ve středověku a čím je tato podstatná změna způsobena? Středověká vzdělanost byla plně ve znamení křesťanského náboženství Církev zakládá školy, kněží působili jako první učitelé Tím byl dán i obsah vzdělání, který měl výhradně teologický charakter Jaké byly hlavní rysy vzdělanosti raného středověku? Především snaha o smíření pohanské vědy s biblí Dále vznik mnišských řádů - Benedikt z Nursie v Monte Cassinu v Itálii zakládá klášter a školu Benediktinů - vzorem pro augustiniány, cisterciáky, premonstráty, františkány, dominikány a jiné

5 Jejich krédem byla bezvýhradná poslušnost, výchova k pokoře, asketickému způsobu života Kláštery měly (historicky chápáno) velký kulturní, vzdělávací význam, který byl oceňován i v dalších staletích - přepisování antických rukopisů, jejich dochování Nejdůležitější chrámový zpěv, latinská gramatika Klášterní škola se dělila na školu vnitřní (určena pro příslušníky řádu), vnější (i pro veřejnost) biskupové zakládali školy katedrální pro výchovu kněží obsahem vzdělání sedmero svobodných umění upraveno k náboženským účelům zanedbávání tělesné výchovy, kultury, oproti tomu askeze vzdělávacím jazykem latina Připomeňme si aspoň heslovitě počátky vzdělanosti u nás: Za vlády knížete Rostislava - povolán 863 Konstantin a Metoděj - šiřitelé křesťanství, vzniká hlaholice, překlad biblických knížek - z řečtiny do staroslověnského jazyka První křesťanské školy na našem území: Velehrad - katedrální škola, jiné slovanské školy na Moravě Levý Hradec, Praha - kostely katedrální škola sv Víta - r 890 dále Vyšehrad, Olomouc, Budeč dominikánské a benediktinské školy klášterní Sázavský klášter sv Prokopa 1032, do 11 století jazyk staroslověnský elementární vzdělání poskytováno na školách farních Pokud bychom si chtěli shrnout hlavní rysy křesťanské výchovy, potom bychom si mohli uvést následující ukázku z mnišského řádu benediktinského: Prvním stupněm pokory je bezodkladná poslušnost Těm, kterým není nic nad Krista dražšího pro svatou službu, jíž se věnovali, nebo pro bázeň před peklem aneb pro slávu života věčného, sluší se, aby neznali odkladu v jednání, kdykoli něco je někým vyšším nařízeno nebo božsky poručeno Proto ti ihned všech svých věcí zanechají, vlastní vůle se vzdávají (Čítanka k dějinám pedagogiky, Praha 1955, s 39) Kázeň byla velmi krutá, učení mechanické, formální odříkávání latinských textů Obsah vzdělání na školách klášterních a katedrálních naplňovala teologie s latinskou gramatikou a literaturou Učilo se sedmeru svobodných umění (trivium a kvadrivium), obsah však byl podřízen náboženským účelům Abychom lépe porozuměli středověké škole, podíváme se trochu více na latinskou výuku Základem (po celý středověk) byly latinské učebnice autorů Donata a Alexandra de Villa Dei (římští učitelé latiny) Podle toho, kterou učebnici žáci používali, se nazývali donátisté a alexandristé Nešlo jen o jejich označení, ale protože uvedené latinské učebnice měly odlišnou obtížnost, rozdělení žáků na uvedené skupiny podle vědění znamenalo i počátky hodnocení žáků Toto hodnocení se nazývalo lokace (latinsky locus = místo), to znamenalo, že žáci takto diferencovaně, podle toho, do jaké skupina patřili, usedali i v lavicích Obě učebnice však mají společné to, že se z nich žáci učili zpaměti odříkáváním latinských textů Jako názorný příklad si uvedeme ukázku z učebnice Aelia Donata:

6 O jménu Co je jméno? Část řeči označující osobu nebo věc jednotlivě nebo obecně Kolik znaků má jméno? Šest Které? Kvalita, komparace, rod, číslo, tvar, pád V čem záleží kvalita jmen? Je dvojí: buď jméno označuje jedno a nazývá se vlastní, nebo mnohé a nazývá se obecné Kolik je stupňů komparace? Tři Které? Učebnice gramatiky od Alexandra de Villa Dei se nazývá Doctrinale (Naučení) a byla psána ve verších, kterým se učili žáci (stejně jako Donatovi), zpaměti O jejím rozšíření svědčí, že je zachováno přes 200 rukopisů z 13 až 15 století a že koncem 15 století a začátkem 16 století vyšla tiskem téměř ve 300 vydáních (více v Čítance k dějinám pedagogiky z roku 1995 na straně 55-57) Na nejnižších školách, tedy na školách farních, se učilo pouhým základům čtení a psaní, hlavním předmětem bylo náboženství Školství za vlády Marie Terezie a Josefa II, 1 školský zákon Z prostudování předchozích kapitol již víme mnohé o vývoji školství Známe, jakou úlohu sehrála církev ve vývoji vzdělanosti, jaké školy vznikaly v období středověku, jaký byl obsah vzdělání, jaké osobnosti nejvíce ovlivnily pedagogickou teorii i praxi Také z historie známe tragický dopad pobělohorských událostí na společenský i hospodářský vývoj českého národa Vítězství protireformace podporovalo vývoj vyššího školství jezuitského, nižší školství však zaostávalo, počet škol klesal, učitelé na nižších stupních škol neměli ani základní vzdělání Školství tedy bylo značně zaostalé, neodpovídalo potřebám dalšího rozvoje

7 Zásadní obrat nastal za vlády Marie Terezie a Josefa II Dochází ke zrušení jezuitského řádu (1773) a vydání prvního školského zákona - požadavek na zásadní reformu elementárního školství Felbigerův: Všeobecný řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařskokrálovských dědičných zemích Význam školské reformy: 16 letá povinná školní docházka 2vznik triviálních farních škol pro městskou a venkovskou chudinu 3zakládání škol hlavních v každém kraji 4praktické předměty - například dějepis, přírodopis,zeměpis, základy hospodářství 5vznik škol normálních v hlavních městech - rozšířené osnovy škol hlavních 6germanizace - výuka v mateřském jazyce pouze ve školách triviálních, na vyšších školách němčina (to vedlo k násilné germanizaci) 7hromadné vyučování (návrh na hromadné vyučování se připisuje JAKomenskému) dále je vydána Kniha metodní (u nás 1777) metodické pokyny učitelům, jak vyučovat: 1obratné kladení otázek 2písmenková a tabulková metoda 3právo tisknout české a německé učebnice 4požadavek na vzdělání učitelů - zakládány preparandy - učitelské přípravky Další rozvoj školství za Josefa II - snaha sekularizovat školství Upevňování centralizované státní moci - posilování státního školství Uspořádání poměru státu a církve, tolerančním patentem svoboda náboženství, úloha církve ve školství je vnímána v posilování náboženské tolerance, ve zvyšování vzdělanosti - v pomoci zavádění povinné školní docházky, v šíření osvěty Rozšiřování víceletých gymnázií (dvojkolejnost ve školství), rozvíjení odborného školství, souvisí s rozvojem manufakturní výroby Jedním z pedagogů, který realizoval josefínské reformy ve školství, byl F Kindermann, vrchní školní zemský dozorce v Čechách Pořádal veřejné zkoušky, veřejné odměňování pilným žákům, divadelní představení, které přispívalo ke zlepšování znalostí německého jazyka i k upevňování mravů Založil školu v Kaplici, ve které připravoval žáky pro manufakturní výrobu - ruční práce, ovocnářství, tkaní, předení Chce zdokonalit výrobu spolu se zvyšováním úrovně vzdělání Za vlády Marie Terezie a Josefa II se u nás výrazně zlepšila vzdělanost, ale celkové změny kulturní a hospodářské přinesly i některé negativní jevy Zamysleme se nad nimi a zkusme přemýšlet, v co vyústily

8 Školské reformy v období národního obrození a 2 školský zákon V předcházející kapitole jsme hodnotili vládu Marie Terezie a Josefa II - co znamenala pro českou národní kulturu a školství Výrazným negativním rysem byla silná germanizace, která byla důsledně uplatňována zvláště ve vyšším školství Český národ, reprezentovaný především pokrokovými učiteli, začal svůj vlastenecký boj za jazyková práva Tento boj pokračoval od 30 let úsilím české buržoazie za prosazení jejích politických práv Mezi nejvýznamnější představitele pokrokových učitelů patří například Jakub Jan Ryba, který podobně jako řada dalších šíří vzdělanost a vlastenectví, stává se národním buditelem Do popředí zájmu se poprvé dostává JA Komenský jako výrazná osobnost českého národa (o odkazu J K Komenského již byla zmínka v souvislosti s působením B Balvína) Vychází Komenského Orbis pictus, dále například Česká Didaktika, kterou nalezl J E Purkyně v Lešně roku 1841 F Palacký píše první životopis JA Komenského (německy, což je vypovídající pro tehdejší dobu) Na objevování Komenského má zásluhy také K S Amerling, vydává časopis Posel z Budče, zakládá učitelský ústav Budeč, dále navrhuje reformu školství v letech Návrh pro národní školy vymezuje výchovný cíl na národních školách, zaměřený na všestrannou výchovu a vyučování na principu soustavnosti, názornosti a reálnosti, na práci s učebnicemi a učebními pomůckami To vše mělo přispět proti převážně pamětnímu memorování, do té doby převažujícímu způsobu vyučování K S Amerling je považován za zakladatele věcného učení podle zásad J A Komenského Roku 1849 je vypracován návrh reformy středních škol - Exner - Bonitzova reforma: 1změny v organizaci středního školství - vznikají 8 letá gymnázia ( zavedení maturit ) a reálek 2změny v obsahu vzdělání - posílení přírodovědného vzdělání 3posílení výchovného vyučování Jaký byl politický vývoj po roce 1848? Nástup bachovského absolutismu v 50 letech, v 60 letech rozdělení Rakouska na Rakousko - Uhersko - tzv dualismus (1867) Správu školství od církve plně převzal stát, byla zavedena jazyková rovnoprávnost na obecných a středních školách Byl vydán 2 školský zákon: říšský ( Hasnerův ) zákon (Hasner - ministr věcí církevních a vyučování) Přínos: 1vzniká soustava národního školství 2je zavedena 8 letá povinná školní docházka 3o náboženské vyučování pečuje církev 4stát má vrchní dozor 5všechny hlavní jazyky jsou si rovny 6zřízení zemských, okresních školních rad jako dozorčích orgánů

9 7vznikají 4 leté učitelské ústavy, které připravují učitele pro národní školy 8rozšíření osnov, posílení přírodovědných předmětů a matematiky 9školy obecné, měšťanské - obecné 8 leté, nebo 4 leté a 3 leté měšťanské 10 úprava výuky pro učitele- 30 hodin týdně, maximálně 80 žáků ve třídě Uvedenou reformou byl posílen vliv herbartismu (Hasner byl velkým obdivovatelem Herbarta, ale bohužel ve školní praxi se více prosazuje herbartismus) Taafova školská novela ( v jistém smyslu krok zpět) a některé ústupky církvi, úlevy ve školní docházce, zvýšení počtu žáků b postupný rozvoj středních odborných škol c šíření herbartismu (o herbartismu bude pojednáno v následující kapitole) V následujícím studijním článku si v krátkém přehledu přiblížíme další vývoj školství, zejména středního