Marko Pařík prodává největší české. pekárny 3, 20

Transkript

1 Rozhádané J&T. Nepovedené investice vyhrotily vztahy mezi spolumajiteli J&T Finance Group Tkáčem a Hoffmannem 10 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 4 Císař pekařů Marko Pařík prodává největší české 3, 20 pekárny 3, CZ 48 Kč SK 2,40

2 Život je krásný. A vy to víte. Petra Ptáčková, módní návrhářka ZEN je stylový měsíčník, vychází spolu s deníkem E15

3 3 INZERCE A Docela horké rohlíky Byznysové praktiky ministra financí Andreje Babiše mohou být poučné pro jeho politické protivníky Pavel Páral paralp@mf.cz Zkušenosti s Andrejem Babišem, o nichž v tomto vydání týdeníku Euro hovoří majitel United Bakeries Marko Pařík, by měli podrobně studovat jeho nynější koaliční partneři, aby lépe chápali chování populárního politika-miliardáře a byli připraveni na vše, co je může potkat. Nutno konstatovat, že pravidlo, podle něhož platí nevymahatelné dohody jen potud, pokud jsou výhodné pro mě, využívá mnoho dravých podnikatelů a finančníků. A zdaleka nejen v Česku, byť v civilizovaném světě často pořád ještě stačí ono pověstné podání ruky na věčné časy. Jen málokterý z agresivních žraloků však má v sobě odvahu po těchto obchodech natáhnout kraťasy Mirka Dušína a kázat o Palermu jako náš ministr financí. Zvláště když má někdo za sebou obchod, jako v případě slovenských pekáren United Bakeries, které nakoupil přes nastrčené osoby. Pařík tuto skutečnost, na niž upozornil týdeník Euro již na počátku loňského roku, v rozhovoru fakticky potvrdil. Slovenský antimonopolní úřad přitom v červenci roku 2012 v prvoinstančním rozhodnutí zamítl spojení Paříkových pekáren na Slovensku s Babišovým Penamem. O rozkladu se pak nejednalo, protože mezitím z celé transakce sešlo, neboť již před tímto rozhodnutím Penam odmítl uhradit dohodnutou cenu a dožadoval se velmi výrazné slevy. A pak pekárny v Bratislavě a v Žilině potichu koupily firmičky založené Babišovými advokáty. A ty se slovenského antimonopolního úřadu ptát nemusely. K vlastnictví bratislavské pekárny se nakonec Agrofert přiznal, k té žilin- ské se stále nehlásí, byť fakta jsou jasná. Slovenský antimonopolní úřad pak sice vyhlásil šetření, ale pochopitelně nic nezjistil. Ono by také bylo nemilé popotahovat ministra financí sousedního spřáteleného státu za nepovolné akvizice přes bílé koníky. Co kdyby v tom třeba někdo z toho zlého českého Palerma viděl trestný čin proti hospodářské soutěži? Tato kauza ministra financí pamětníkům připomene jeho jiné eskapády s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tentokrát tím brněnským. Když v roce 2009 kupoval Agrofert svého největšího a vlastně jediného skutečného konkurenta, společnost Agropol, schválil to ÚOHS s podmínkou prodeje několika konkrétních firem. Jaké to byly firmy, úřad nikdy nezveřejnil a jediným jeho stanoviskem bylo, že Agrofert jeho podmínku splnil. A splnil ji tak, že vlastníkem prodávaných aktiv se stala brokerská firma Cyrrus, která založila privat equity fond Cyrrus Agro a do jeho vlastníků nikomu nic není. I tuto transakci ÚOHS posvětil. Bylo to v době, kdy stál v čele úřadu jistý Martin Pecina. Jeho schůzka s Andrejem Babišem v autocentru Mercedesu v Praze na Chodově byla následně hitem médií a oba tehdy svorně tvrdili, že je přece běžné, když se vrchní ochránce soutěže schází kdesi velmi neformálně s miliardářem, který má na svých trzích mírně řečeno hodně silnou pozici a jehož transakce schvaluje. Nutno uznat, že oba parťáci z Chodova pak udělali slušnou kariéru jak v byznysu, tak v politice. Byť ta Babišova je mnohem oslnivější a zjevně není zdaleka u konce. OBÁLKA Tomáš Novák pekárenství focus

4 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč a jako dárek obdržíte dva skipasy v celkové hodnotě 1500 Kč za 1690 Kč a jako dárek dárkový kupon v hodnotě 1500 Kč na nákup zboží v e-shopu Luxury Office Objednávkový kód: EURO 0215A Objednávkový kód: EURO 0215B Skipasy jsou platné v sezoně 2014/2015 v areálu Špindlerův Mlýn ( Dárkový poukaz v hodnotě 1500 Kč platí v e-shopu ice.cz do Platnost akce do Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku mladafronta@predplatne.cz uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO 0215A nebo EURO 0215B. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0215A nebo EURO 0215B. Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni, adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line , po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. V případě vyčerpání zásob si vydavatel vyhrazuje právo na zaslání náhradního dárku. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 5 INZERCE A ROZKOL V RODINĚ J&T Vztahy mezi Patrikem Tkáčem a Mariem Hoffmannem jsou na bodu mrazu 24 FRANCOUZSKÁ SPOJKA Po neúspěšné fúzi s Agrofertem jsme zůstali v luftu, říká šéf pekárenské skupiny United Bakeries Marko Pařík 40 JSME VE VÁLCE ODS vyvolala rozruch, když se postavila proti trvalému přijetí syrských uprchlíků monitor 6 ENERGETIKA Korejci chtějí továrnu na palivo 7 LOTERIE Sportka láká sázkaře více než před krizí 8 PRIVATIZACE Stát chce zpět dvě miliardy 9 E-COMMERCE Společnost ebay masivně propouští téma 10 SKUPINA J&T V rodině J&T, jak finanční skupinu označuje Patrik Tkáč, nevládne rozhodně idyla názory 14 KOMENTÁŘ MIROSLAVA ZÁMEČNÍKA 15 PROJECT SYNDICATE 16 MAKROEKONOMIKA 18 POZNÁMKY A GLOSY 19 PALUBNÍ DENÍK report 20 PEKÁRENSTVÍ Největší pekárenská skupina v Česku United Bakeries změní majitele. 24 ROZHOVOR Po patáliích v posledních letech prodává Marko Pařík svůj většinový podíl, firmu ovládnou Lucemburčané 28 PŘEPRAVA Jak vykrást kamion po internetu 30 ZEMĚDĚLSTVÍ Legendární zemědělec František Čuba se na severu Moravy chystá stavět farmy budoucnosti 33 POJIŠTĚNÍ Pojišťovny hlásí nárůst pojištění odpovědnosti manažerů za škodu 36 DANĚ Finanční úřady potrestaly několik firem za daňové machinace. Tvrdý postup schválily soudy 38 POLITIKA Politický projekt Tomia Okamury začíná připomínat osud Věcí veřejných 40 ROZHOVOR Šéf občanských demokratů Petr Fiala se tvrdě vymezil proti přistěhovalcům 43 EVROPSKÁ UNIE Maďarsko se stalo novou branou do Evropské unie 44 POTRAVINY Masové polotovary na přípravu kebabů jsou doménou Němců. Někteří kvůli levné síle přesunuli výrobu do Česka 46 ZDRAVOTNICTVÍ Majitelé lázní upínají naděje k vládní podpoře 48 KAZACHSTÁN Prezident Nazarbajev má před sebou poslední úkol: udržet si Putina od těla 50 ŠPANĚLSKO Skokové zvýšení nájemného má rozproudit trh se španělskými komerčními nemovitostmi 51 RUSKO Rusové ve snaze nahradit ropné příjmy berou zavděk hazardem; kasina by měla vyrůst i na Krymu a v Soči hyde park 52 DEVELOPMENT Cena bytů kvůli legislativním úpravám výrazně vzroste 53 HOSPODÁŘSKÝ VÝHLED Současná ekonomika má do zdravého prostředí stále ještě daleko 54 INSOLVENČNÍ PRÁVO Ministerstvo spravedlnosti podkopává soudní moc light obsah euro 4 56 SPOJENÉ STÁTY Úspěšný guvernér Texasu Rick Perry touží po Bílém domu, ale ani jeho Texasané ho volit nebudou 60 U MALÍŘŮ Na Malé Straně se můžete gastronomicky očistit i tradičně pojíst a popít 62 SPOLEČNOST 63 KÁVA S MICHALEM KUNÍKEM 64 LIDÉ A PODNIKY 66 POZVÁNKY Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

6 6 Euro ledna 2015 monitor SLÍVA RUSKO Surgutněftěgaz kandidát na znárodnění PUTINŮV CÍL. Ruský prezident Vladimir Putin hledá, jak doplnit výpadky příjmů kvůli levné ropě. Těžební firma Surgutněftěgaz je ideálním cílem. ENERGETIKA Korejci chtějí továrnu na palivo Jihokorejská státní energetická společnost Kepco zvažuje, že v Česku postaví továrnu na výrobu jaderného paliva. Dle několika na sobě nezávislých zdrojů již zástupci firmy na příslušných úřadech prověřují, jaká všechna povolení k jeho vybudování potřebují a jak se na její plány dívá místní samospráva. Nejvíce dotazů má směřovat na ministerstvo průmyslu a obchodu. Týdeník Euro zaslal na ministerstvo několik dotazů. Mimo jiné, zda resort jedná o vybudování závodu i s dalšími zájemci. Do uzávěrky tohoto vydání ale ministerstvo neodpovědělo. Kepco je ochotné investovat do továrny na výrobu paliv teprve v okamžiku, kdy se bude podílet na výstavbě nových jaderných elektráren v Česku. Vláda sice před několika měsíci zrušila tendr na dostavbu Temelína, stát ale do budoucna počítá s rozvojem jaderné energetiky a výstavbou nových zdrojů. Do konce ledna by měl kabinet schválit plán na rozvoj jaderné energetiky v tuzemsku. Stavět továrnu na jaderné palivo chce i pražská společnost UJP Invest. Firma kromě jiného vyrábí uranové sloučeniny pro potřeby sklářského průmyslu, přepravních kontejnerů a radioterapeutických ozařovačů. Společnost, která vznikla jako nástupce Ústavu jaderných paliv, na projektu pracuje již několik let. Naopak od plánů na výstavbu továrny na jaderné palivo v Česku ustoupil ruský TVEL. (foj) DAVOS Pořádnou party sankce nezastaví Na první pohled to nedává smysl. Ruská ropná společnost Surgutněftěgaz i přes nízké ceny stále vydělává, sedí na rostoucí hromadě hotovosti ale investoři se jejích akcií zbavují, jako by byla prašivá. Podle agentury Bloomberg má rezervy ve výši 36 miliard dolarů, o téměř deset procent více než v polovině loňského roku. Zároveň v téže době poklesla cena jejích akcií na Wall Street o 33 procent, takže tržní kapitalizace firmy je pouze 19,5 miliardy dolarů tedy necelá polovina sumy, kterou má k dispozici v hotovosti. Investiční firmy Gold man Sachs i Renaissance v lednu snížily svá doporučení stran Surgutněftěgazu z koupit na držet. Tento zdánlivě absurdní stav způsobují obavy investorů před následujícími kroky Kremlu. Surgutněftěgaz je totiž ideálním potenciálním partnerem státní firmy Rosněfť, která má letos splatit 19 miliard dolarů dluhu a není jasné, odkud je zejména při současných cenách ropy o více než polovinu nižších než před půl rokem vezme. Jinými slovy, Surgutněftěgaz je bezprostředním kandidátem znárodnění. Surgut je jako potenciální terč Rosněfti nabíledni, citoval Bloomberg šéfekonoma moskevské poradenské firmy BCS Financial Group Vladimira Tichomirova. Vzhledem k tomu, co se v minulosti stalo s Jukosem a Bašněftí, nelze nic považovat za vyloučené, řekl agentuře. Šéfem Rosněfti je Putinův dlouholetý blízký spojenec Igor Sečin (mimochodem jeden z lidí, které konkrétně postihují západní sankce). I díky tomu platí, že co si Rosněfť usmyslí, také dostane. Firma odmítla dotaz agentury ohledně případného převzetí Surgutněftěgazu komentovat. (dan) Přestože má ruská ekonomika chmurné vyhlídky, tamní oligarchové jsou, zdá se, imunní. Minimálně pokud jde o jejich účast na právě skončeném Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V ruské delegaci bylo hned osm miliardářů a mimo jiné nechyběl ani bájný mogul a bývalý nejbohatší muž Ruska Oleg Děripaska. Rusové na sebe strhli pozornost podařenou oslavou, kterou uspořádala ruská VTB Bank. Ta sice kvůli protiruským sankcím vyhodila stovky lidí, ale slavit se musí. Oslavu v moderní ruské atmosféře, jak stálo na pozvánkách, hostil místní hotel InterContinental. Hostesky v šatech zlaté barvy servírovaly kaviár, k tanci hrál Emir Kusturica a jeho No Smoking Orchestra. Rusy, jejichž ekonomika je postižena sankcemi, evidentně jen tak něco nezlomí. (urm) FOTO ČTK, Profimedia.cz / ILUSTRACE Jiří Slíva

7 7 monitor LOTERIE Sportka láká sázkaře více než před krizí Sny o milionových výhrách a bezstarostném životě lákají čím dál více. Lidé loni za Sportku a další týdenní číselné loterie utratili podle propočtů deníku E15 celkem 5,6 miliardy korun. Meziročně to představuje nárůst o sedm procent, a co více částka je vyšší než před začátkem ekonomické krize. Hlavním důvodem je stále stoupající zájem o nezničitelnou Sportku s více než padesátiletou tradicí. Její tržby se loni zvýšily o tři procenta na 5,31 miliardy korun. To je nejvíce nejen od pádu staré Sazky vlastněné sportovci před čtyřmi lety, ale již od roku Důvodem je úprava Sportky loni na jaře, která zvýšila počet milionových výher, a tím také zájem o hru, řekl Václav Friedmann, mluvčí Sazky vlastněné nyní skupinou KKCG. Roli hrálo ale třeba i zvýšení počtu terminálů. Další peníze vygeneroval říjnový start nadnárodní loterie Eurojackpot provozované rovněž Sazkou. Ve hře s možností vyhrát až miliardový jackpot lidé za necelé tři měsíce loňského roku prosázeli čtvrt miliardy korun. Problémů Sazky před čtyřmi lety přitom chtěly využít i Fortuna a Tipsport. Navzdory plánům získat na trhu podíly v řádu desítek procent ale žádnou díru do světa neudělaly. Tržby Fortuny Loto loni klesly meziročně na třetinu na 27 milionů korun, Superloto dokonce předloni Fortuna zastavila. Obdobný osud potkal v minulém roce na začátku března Tipšestku. Zatím nejmenší podíl na trhu si tak drží Synot Lotto, za které lidé loni utratili pouhých 1,1 milionu korun. Jde pouze o doplněk nabídky pro naše klienty, uvedla mluvčí Synotu Magda Pekařová. Jakmile bude možné číselné loterie provozovat také prostřednictvím internetu, budeme Synot Lotto nabízet zákazníkům stejně jako například kurzové sázky i v online podobě, která je mezi sázejícími stále oblíbenější, dodala. Na trhu existují rovněž další loterie s každodenním slosováním, jako jsou Euromiliony, Zlatých 11 či Korunka. Také poslední jmenovaná loni zaznamenala nárůst, a to o deset procent na 350 milionů korun. (E15) INZERCE A

8 8 Euro ledna 2015 monitor PRIVATIZACE Stát chce zpět dvě miliardy LETECTVÍ Ruské aerolinky opouštějí Prahu Pražské letiště přijde v nejbližších dnech o další spojení na východ. Své linky zruší ruské společnosti Saratov Airlines a Jakutija Airlines. Slabý rubl a zpomalující ekonomika nesvědčí ani dalším ruským aerolinkám. Aktuálně obě letecké společnosti zrušily provoz do Prahy, potvrdil mluvčí pražského letiště Michal Řehořek. Oba ruští dopravci se podle něj potýkali s poklesem zájmu cestujících. Podrobnosti o tom, kdy společnosti své linky zruší, Řehořek nesdělil. Podle internetových stránek Saratov Airlines dopravce poslední let ze Saratova do Prahy plánuje na 25. ledna. Jak vyplývá z rezervačních systémů, ve stejný den skončí také linka Jakutija Airlines z Krasnodaru. Saratov Airlines do Prahy létají od srpna Na přelomu loňského a letošního roku dokonce pravidelnou nedělní linku doplnily dalším spojem. Ten ale z nabídky zmizel hned po skončení ruských vánočních svátků. Jakutija Airlines se s českou metropolí loučí PŘÍZRAKY CS FONDŮ. Pavel Tykač (vlevo) a Jan Dienstl byli posledními majiteli CS Fondů těsně před vytunelováním v roce Jde o neblahé dědictví finanční skupiny Motoinvest Pavla Tykače a Jana Dienstla, kteří patřili v roce 1997 mezi správce CS Fondů těsně před jejich vytunelováním. Podílníci fondů tehdy přišli během několika březnových dnů o 1,11 miliardy korun, což dnes dělá i s úroky z prodlení 2,1 miliardy. Tyto peníze muselo ministerstvo financí v roce 2012 zaplatit firmě Akro investiční společnost, která oškubané podílníky zastupuje. Nyní chce přesně ,12 koruny plus příslušenství zpět. Nejvyšší soud totiž zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle něhož úředníci v roce 1997 dostatečně ne ohlídali peníze, jež byly ukradeny podílníkům CS Fondů. Nárokovaná částka odpovídá částkám, jež zaplatila Česká republika správci vytunelovaných CS fondů, společnosti Akro investiční společnost, na základě dřívějšího pravomocného rozsudku, který byl v následném řízení Nejvyšším soudem zrušen a věc je znovu projednávána, potvrdil mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Se spletitým a vleklým případem CS Fondů souvisí i další spor, který v současnosti vede ministerstvo financí s kyperskou firmou SG Solar Green Limited (dříve Lapursa). Té stát zaplatil v roce 2011 částku ,80 koruny, kterou rovněž vymáhá zpět. V roce 2007 byli za vytunelování CS Fondů odsouzeni čtyři lidé. Případ se táhne roky, přičemž obviněn je stále finančník Pavel Tykač, majitel hnědouhelné skupiny Czech Coal. Obnovení procesu s Dienstlem soud zamítl. (zat) po ještě delší době lety z Krasnodaru zahájily v dubnu Hospodářské potíže v posledních měsících trápí řadu ruských aerolinek. V polovině ledna požádala o pozastavení osvědčení provozovatele letecké dopravy společnost AK Bars Aero z Kazaně. Také letadla této společnosti se nepravidelně objevovala v Praze, naposledy ještě v počátku letošního roku. (E15) AUTORSKÁ PRÁVA Autorský poplatek lázeňský Letitý spor lázní a Ochranného svazu autorského (OSA) možná doputuje až k ombudsmance a Ústavnímu soudu. OSA se soudí se zhruba dvaceti lázněmi o 12 milionů korun za autorské odměny z rádií a televizí na pokojích pacientů. Loni se k věci vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj by lázně poplatky platit měly, výjimka pro zdravotnická zařízení v českých zákonech, na kterou se lázně odvolávají, totiž je v rozporu s evropským právem. OSA se drží stanoviska, že by národní soudy již neměly nadále aplikovat výjimku na lázeňská zařízení. Lázně naproti tomu čekají změnu české legislativy a do té doby považují výjimku za platnou. Soudní dvůr Evropské unie kromě jiného naznačil, že OSA jako monopolní správce autorských práv může žádat nepřiměřeně vysoké poplatky. Podali jsme stížnost na ÚOHS a na ministerstvo kultury kvůli výši poplatků, odpovědi byly zajímavé. ÚOHS nám napsal, že se máme obrátit na ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury nám odpovědělo, že se máme obrátit na ÚOHS, říká za Svaz léčebných lázní Martin Plachý. Tím výčet institucí, které se sporem o poplatky z televizí pro pacienty zabývají, nekončí. Svaz se obrátil na veřejného ochránce práv a zvažuje ústavní stížnost. Pokud skutečně nebude platit výjimka z placení poplatků pro zdravotnická zařízení, budou se zřejmě muset nejen lázně, ale i nemocnice rozhodnout, jestli jim pouštění hudby pacientům stojí za to, nebo televize a rádia na pokojích zruší. Anebo se soudit znovu s jinou taktikou. Podle Ústavního soudu by totiž OSA neměla chtít poplatky v případě, že podnikateli pouštění hudby nepřináší větší zisk nebo nové zákazníky. Prohlásil to, když se ve sporu s OSA zastal cykloprodejny, ve které prodavačka poslouchala vlastní přenosné rádio. (ač)

9 ENERGETIKA Hra o těžbu v Severním moři Brutální propad ceny severomořské ropy Brent, která se ocitla zhruba na cenové úrovni roku 2009, může vést k ukončení těžby v této oblasti. Myslí si to britský svaz Brindex, stejně jako řada dalších analytiků. Společné mají tito pesimisté jedno všichni mají své zájmy v dotyčné oblasti. Argumentace je následující: aktuální ceny ropy údajně nestačí na pokrytí nákladů technicky zastaralé těžby z vyčerpaných severomořských polí. V nejlepších letech, na konci 90. let, vydávala tato naleziště přes 250 milionů tun strategické suroviny ročně, dnes je to sotva polovina. A aby toho nebylo málo, před dvěma lety investoři oznámili, že nalijí tímto směrem 120 miliard dolarů ovšem za předpokladu, že produkce stoupne, nebo alespoň neklesne. Obojí je očividně utopie. Z jedné strany tak tlačí investiční rizika a rentabilita těžařských firem v regionu, z druhé strany působí vliv Saúdské Arábie a jejích spojenců, kteří se netají přáním neomezit těžební limity a konkurenci včetně E-COMMERCE Společnost ebay masivně propouští monitor Ruska zničit. Třebaže za cenu vlastních hospodářských potíží, protože třeba Rijád čelí citelnému rozpočtovému deficitu. Východiska jsou tři. Udržet cenu kolem 60 dolarů za barel. Anebo snížit daňové odvody z ropné těžby, které platí britské firmy v rozmezí od 60 do 80 procent, zatímco zvykem je sazba 20 procent. Popřípadě se pokusit o ořezání vnitropodnikových nákladů, což se už namnoze děje. Pokud se tak nestane, Severní moře může zmizet z ropné mapy. (iza) RUKOPIS DRAVCE. Změny v ebay nesou rukopis největšího akcionáře Carla Icahna, známého aktivistického investora. 9 nejlepší Blogy uplynulého týdne Obama míří za vlastní horizont Ačkoli jeho zbývající necelé dva roky v úřadu již nic převratného nepřinesou, Obama míří daleko za horizont svého funkčního období. Makrooko Miroslava Zámečníka ECB si koupí jen čas Kvantitativní uvolňování bude působit podobně, jako působily intervence ČNB před rokem a čtvrt u nás. Tedy povedou k oslabení kurzu eura k dolaru. Nekorektní souvislosti Pavla Párala FOTO archiv, ČTK, Reuters Internetová aukční síň ebay oznámila, že propustí 2400 zaměstnanců, tedy sedm procent celkové pracovní síly. Firma zároveň urychluje přípravy na vyčlenění divize elektronických plateb PayPal do samostatné firmy. Zbaví se také divize Enterprise, která má na starost především spolupráci s kamennými obchody. Všechny tyto tahy jsou do jisté míry překvapivé. Jen vyčlenění PayPalu oznámila firma už na podzim; později však vyšlo najevo, že je to nejrychleji rostoucí segment firmy: v posledním čtvrtletí vygeneroval tržby ve výši 2,2 miliardy dolarů (celá firma ebay měla za tu dobu tržby 4,9 miliardy). Nečekalo se, že se bude chtít zbavit Enterprise, do níž ještě v průběhu loňského roku investovala nejméně 2,7 miliardy dolarů. Radikální kroky nesou rukopis dravého nájezdníka Carla Icahna, největšího akcionáře ebay, jenž se v posledních měsících dostal s managementem do ostrého sporu. Jedním z jeho důvodů byla skutečnost, že po roce 2013, jejž společnost ebay ukončila se ziskem 2,9 miliardy dolarů, loni přišla celková ztráta ve výši 41 milionů. Minulý týden uzavřeli Icahn a vedení ebay příměří; součástí dohody je jmenování jednoho z Icahnových spojenců do představenstva firmy. Předpokládá se, že po rozdělení největší světové elektronické aukční síně se všechny tři nově vzniklé samostatné firmy stanou terčem pro převzetí ze strany některého z velkých hráčů v oblasti elektronického obchodu. Nejlogičtějšími zájemci jsou americké společnosti Amazon a Google spolu s čínským e-obchodníkem Alibabou. (dan) UPŘESNĚNÍ Topolánkovo další křeslo (Euro 3/2015) Expremiér Mirek Topolánek je prokuristou společnosti VAE Controls, nikoli jejím spolumajitelem. ANO pátrá, fízluje a informuje Babiš řekl, že si dva hlavní deníky koupil proto, aby o něm psaly pravdu. O jak kluzký pojem jde, teď hlavně deník Dnes stále častěji demonstruje, když píše pravdu o Babišově politické i podnikatelské konkurenci. Korektní nekorektnost Petra Holce

10 10 Euro ledna 2015 téma FOTO Isifa/Lidové noviny/viktor Chlad

11 11 finančnictví téma Rozkol v rodině J&T Vztahy mezi představiteli skupiny J&T Finance Group Patrikem Tkáčem a Mariem Hoffmannem jsou na bodu mrazu Vrodině J&T, jak finanční skupinu označuje Patrik Tkáč, nevládne rozhodně idyla. Spíše naopak: začíná se prát špinavé prádlo. Podle tří na sobě nezávislých zdrojů z finančních kruhů jsou totiž na nože Patrik Tkáč a Mario Hoffmann, který má nárok na 24 procent J&T Finance Group (JTFG). Spory trvají půl roku. Vztahy jsou na bodě mrazu, dodává jeden z finančníků. Účastníci jakékoli rozepře popírají. Podle mluvčí J&T Banky Moniky Veselé je vztah mezi panem Tkáčem a panem Hoffmannem stále stejný. Helena Tomková, mluvčí slovenského Istrokapitalu, skupiny ovládané Hoffmannem, na zaslané otázky neodpověděla. Samotný Tkáč v souvislosti s možným vstupem čínské společnosti CEFC China Energy do JTFG pro Forbes v prosinci uvedl, že velká a jednotná rodina J&T bude vždy držet majoritu, a ještě dodal: Tedy můj otec, Ivan Jakabovič a Mario Hoffmann. Rozkmotření obou finančníků přišlo přibližně rok poté, co bylo oznámeno spojení skupin J&T a Poštové banky. V současnosti skupina J&T vlastní devadesát procent Poštové banky. Na druhé straně má Hoffmann právo na 24 procent v J&T Finance Group. ŠPATNÁ ROZHODNUTÍ Důvodem rozkolu mezi Hoffmannem a Tkáčem, který je jednou z klíčových osob skupiny, jsou Hoffmannovy špatné investice. Ze židle nadzvedla finančníky z J&T zejména Hoffmannova srdcovka v podobě rozsáhlé Hippo Areny v Šamoríně. Jde o největší jezdeckou arénu ve střední Evropě, jejíž první část byla zprovozněna loni. Má stáje téměř pro sedm stovek koní, tribuny pro dva a půl tisíce diváků a součástí areálu bude rovněž padesátimetrový bazén, krytý pětadvacetimetrový bazén, akvapark, fotbalové hřiště, hotely nebo například kongresový sál. Problém spočívá v tom, že se projekt hipodromu drasticky prodražil. Zatímco na začátku se měla investice vejít do osmdesáti milionů eur, nyní převýší 125 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun). Oslovení finančníci přitom vyslovují pochybnosti o návratnosti investice, která bude mít problémy si vydělat na samotný provoz. Je to i na J&T moc uto-»

12 12 Euro ledna 2015 téma finančnictví JSME JEDNA RODINA. Finančník Patrik Tkáč prohlásil, že skupina J&T tvoří jednu velkou rodinu. V rodině se nyní řeší spor s Mariem Hoffmannem.» pených peněz, uvádí slovenský byznysmen. Prodražování investice potvrdil rovněž zdroj blízký J&T. Je to velké skoro jako Gabčíkovo, přirovnává hipodrom k obrovskému vodnímu dílu na Slovensku. Hoffmann je však přesvědčený, že jde o skvělou investici, která přiláká bohaté arabské šejky na speciální závody na dlouhé tratě, a peníze se vrátí. Sám je velkým milovníkem koní a tento bohatými Araby oblíbený sport provozuje. Za tuto investici je Tkáč na Hoffmanna pořádně naštvaný, protože se financovala rovněž ze skupiny Poštové banky. Případné ztráty tak srazí budoucí výsledky této finanční skupiny. Reakce tak na sebe nenechala čekat. Skupina J&T, která ovládá Poštovou banku, Hoffmannovi zpřísnila financování projektu. Přísněji se ovšem začala dívat i na další investice Hoffmanna a jeho lidí. OCELÁŘSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Hipodrom není jedinou investicí, která vyvolala napětí mezi Tkáčem a Hoffmannem. Společně s Braněm Prieložným totiž Hoffmann stojí za krachující východoslovenskou ocelárnou Slovakia Steel Mills (SSM), kterou opět financovala Poštová banka. Nutno podotknout, že v ocelárně má zhruba desetinu J&T, podílející se rovněž na financování. Prie ložný s Hoffmannem, Antonem Siekelem a Radovanem Vítkem vlastnili v devadesátých letech mocnou slovenskou finanční skupinu Istrokapital. Na nepovedené ocelářské anabázi Prieložného a Hoffmanna by však nejvíce doplatila státní Česká exportní banka (ČEB). Celková výše investice do ocelárny byla totiž 220 milionů eur (nyní 6,2 miliardy korun), z čehož 168 milionů představuje exportní úvěr od ČEB, která tak podpořila tuzemské společnosti. Garanci na část úvěru České exportní banky ve výši zhruba dvaceti milionů eur ovšem poskytla skupina J&T. Státní Česká exportní banka se pohledávku za SSM snažila během loňska prodat, ale bez úspěchu. Poslední výběrové řízení zrušila na konci minulého roku, protože chtěla získat více peněz. V současné době máme další nabídky, protože slovenský soud zamítl restrukturalizaci, prohlásil v prosinci ke zrušení soutěže Petr Križan, ředitel odboru Mezinárodní vztahy a komunikace. Pohledávka je přitom klíčem k celé ocelárně, protože majetek SSM je obstavený ve prospěch státní banky. Za investici do Hippo Areny je Tkáč na Hoffmanna pořádně naštvaný, protože se financovala rovněž ze skupiny Poštové banky. Ztráty pro Prieložného, Hoffmanna a J&T by se v případě krachu nebo nepřátelského převzetí ocelárny vyšplhaly na desítky milionů eur. Mezi zájemce přitom patřila KVV Group ukrajinských oligarchů Valerije Krištala a Jevgenije Kazmina, která dokonce podala přímo na Hoffmanna a Prieložného trestní oznámení kvůli údajnému podvodu a nevrácení 4,6 miliardy korun České exportní bance. Hoffmann pak reagoval podle svého vyjádření pro Biztweet.eu podáním trestního oznámení pro podezření, že jednáním KVV Group byl spáchán trestný čin. V současnosti je však podle informací týdeníku Euro ve hře spíše varianta, že Česká exportní banka pošle Slovakia Steel Mills do insolvence. NEJASNÁ HODNOTA MAJETKU Hoffmannovi se kritika jeho investic ze strany J&T zdá licoměrná. Pustil se proto rovněž do Tkáče a projektů J&T. Taky jsem udělal KDO JE KDO V RODINĚ Základem rodiny J&T je finanční skupina J&T Finance Group, s níž jsou spojeny řadou offshorových struktur další firmy řízené a spoluvlastněné vzdálenějšími členy rodiny Patrik Tkáč neformální hlava skupiny a spolu s druhým zakladatelem J&T Ivanem Jakabovičem největší akcionář J&T Finance Group. Řídí J&T Banku. Jozef Tkáč otec Patrika, bývalý šéf slovenské Investiční a rozvojové banky, který stál u zrodu skupiny, je sice předsedou představenstva J&T Finance Group, ale do obchodních aktivit dnes příliš nezasahuje. Ivan Jakabovič druhý ze zakladatelů a akcionář skupiny. Řídí aktivity na Slovensku. Mario Hoffmann majitel slovenské finanční skupiny Istrokapital, která kontrolovala Poštovou banku. Po sloučení banky se skupinou J&T Finance Group, které stále čeká na schválení dohledovými orgány, se má stát novým akcionářem skupiny s podílem 24 procent. Je stále zodpovědný za Poštovou banku. Dušan Palcr nejmenší z vlastníků skupiny. Po dokončení všech přesunů má získat téměř desetiprocentní podíl. Stará se o aktivity skupiny v realitách, o podíl J&T v Unipetrolu a o menší společnosti, jako je reklamní BigBoard. Daniel Křetínský není spoluvlastníkem skupiny, ale Energetického a průmyslového holdingu a Czech News Center, které jsou se skupinou majetkově propojeny. Igor Rattaj řídí a spoluvlastní společnost Tatry mountain resorts spravující areály ve Vysokých a Nízkých Tatrách a Melidu spravující Skiareál Špindlerův Mlýn. Na Slovensku obchoduje s ropnými produkty. Peter Korbačka slovenský miliardář je v čele J&T Real Estate a Best Hotel Properties vlastnící hotely na Slovensku i v Česku, například hotel Intercontinental v Praze. (pp)

13 13 finančnictví téma PRIELOŽNÉHO MINELA FOTO archiv, Isifa.com KONFLIKT. Patrik Tkáč vyčítá Mariu Hoffmannovi (na snímku) prodražující se investici do Hippo Areny. špatné investice, ale mám aspoň Dana (Křetínského), údajně odvětil Hoffmannovi Tkáč. Křetínský s Tkáčem drží v Energetickém a průmyslovém holdingu dvě třetiny hlasovacích práv, zbytek kontrolují private equity struktury J&T. Jde o nejcennější část Tkáčova majetku. V roce 2009 prodala skupina J&T čtyřicetiprocentní podíl skupině PPF Petra Kellnera, jehož ovšem Křetínský minulý rok vyplatil. Kellner vyinkasoval za 44,4 procenta akcií EPH zhruba 1,1 miliardy eur. Vlastní akcie od Kellnera koupil přímo Energetický a průmyslový holding. Vzájemnou nevraživost mezi Tkáčem a Hoffmannem ještě umocnilo personální zemětřesení v obchodním řetězci Moja Samoška, kde měl Hoffmann v minulosti vliv. Firmu nyní řídí finančníci s vazbami na J&T. Poštová banka, kterou kontroluje skupina J&T, má MODERNÍ A DRAHÁ. Hippo Arena ve slovenském Šamoríně měla původně stát zhruba 80 milionů eur. Její rozpočet se nicméně vyšplhal na více než 125 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun). ve svůj prospěch podle výpisu ze slovenského obchodního registru zastavené podíly majitelů ve firmě Diligentia R.C., která je provozovatelem prodejen Moja Samoška. Oficiální vlastnictví skupina J&T ovšem popírá. Tkáč vyměnil víc než deset manažerů firmy a vůbec o tom Hoffmanna neinformoval, uvádí jeden ze výše uvedených zdrojů. Vzájemné rozepře už dokonce vyústily v to, že se začíná hovořit o odchodu Hoffmanna ze společné skupiny J&T Finance Group. Podle zdroje blízkého skupině J&T ale nyní rozchod nepřichází do úvahy. Spojení s Istrokapitalem je nevratné a nelze ani měnit dohodnuté podíly. Není to krám s rohlíky, uvádí zdroj a je přesvědčen, že rozpory budou překonány. Ostrost střetu vysvětluje jen odlišnou mentalitou. Zatímco vlastníci a partneři J&T fungují velmi neformálně a společně téměř na rodinné bázi, Mario Hoffmann je sólový hráč. HOFFMANNOVA ŘECKÁ TRAGÉDIE Ostrými spory tak může skončit spojenectví, které bylo od začátku vynucené neblahými okolnostmi. Skupina J&T totiž dlouhodobě spolupracovala s Poštovou bankou, kterou kontroloval Istrokapital Maria Hoffmanna. Ten získal Poštovou banku poté, co se skupina Istrokapital rozdělila mezi původní čtveřici vlastníků (Hoffmann, Prieložný, Siekel a Vítek). Hoffmann ale na začátku dekády udělal fatální chybu. Z výhodného spořicího produktu získala totiž Poštová banka obrovskou hotovost, kterou investovala do řeckých státních dluhopisů. Řecko ale fakticky zkrachovalo a vlastníci těchto dluhopisů přišli o téměř celou investici. Tehdy ještě Hoffmannova Poštová banka prodělala 275 milionů eur. Za zhruba šestimiliardovou investicí do minihutě ve východoslovenském městě Strážske stojí slovenský byznysmen, bývalý olympionik v bobování a dřívější spoluvlastník finanční skupiny Istrokapital Braňo Prieložný, který na investici tratí obrovské peníze. Přišel totiž na trh až po finanční krizi v roce 2008, která zcela změnila pravidla hry v ocelářství, kde klesla poptávka, a tím pádem i cena. Ocelárna navíc byla spuštěna až před třemi lety po roce odlaďování, kdy se řešily například zpětné rázy z elektrických pecí zpět do sítě. Ocelárna přitom měla zpracovávat šrot, což zhoršilo hospodaření firmy. Cena šrotu totiž šla nahoru, a naopak oceli dolů a to táhlo hospodářské výsledky společnosti Slovakia Steel Mills (SSM) do červených čísel. Firmu proto musel Prieložný sanovat, s čímž mu pomohl rovněž Mario Hoffmann, jeho spolubojovník z Istrokapitalu. Oba patří mezi podílníky SSM. Desetiprocentní podíl pak má v ocelárně skupina J&T, která rovněž pomáhala s financováním. Budoucnosti firmy přitom nenahrává ani současná ukrajinská krize. Pokud se uvolní dovoz z Ukrajiny do zemí Evropské unie, bude mít minihuť stále potíže. SSM totiž vyrábí zejména betonářskou ocel, kterou však ukrajinské ocelárny vyrobí podstatně levněji. Tkáč si už s Hoffmannem vyměnil excelovské tabulky s vyčíslením vyrovnání, kdo by měl co dostat. Vzhledem k vzájemnému propojení skupin J&T a Istrokapitalu přišli Hoffmannovi na pomoc finančníci z J&T. V roce 2011 nejprve koupili necelých deset procent v Poštové bance. O rok později skupina J&T již slovenskou banku ovládla. Svůj podíl navíc stále navyšuje, na konci loňského roku vlastnila devadesát procent. Hoffmannovi patřilo 8,4 procenta akcií Poštové banky. Výměnou za podíl v Poštové bance měl Hoffmann získat 24 procent v J&T Finance Group. Vstup Hoffmanna do akcionářské struktury J&T je logickým vyústěním téměř patnáctileté spolupráce, prohlásil v dubnu 2013 Jozef Tkáč, hlavní postava J&T. Dosud ale Hoffmann mezi akcionáři JTFG nefiguruje. Ve skutečnosti je má, i když formálně ještě ne. Stále dobíháme překotný aktuální vývoj ve skupině a získat stejně rychle všechna povolení od antimonopolních úřadů je v našich podmínkách velmi složité, uvedl v rozhovoru pro Forbes Patrik Tkáč, jsme ale tak blízcí partneři, že prostě není ten papír tak důležitý. Jiří Zatloukal zatloukal@mf.cz Vladan Gallistl gallistl@mf.cz

14 14 Euro ledna 2015 názory Národně rizikové uvolňování Zvláštností evropského kvantitativního uvolňování je rozdělení rizik: 20 procent ECB, zbytek národní centrální banky MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Kvantitativní uvolňování (QE) je tady a větší, než se čekalo. Evropská centrální banka (ECB) spolu s centrálními bankami členských zemí eurozóny napumpují do ekonomik od března měsíčně až 60 miliard eur, aby odvrátily riziko pádu do obávané deflační spirály. Kromě již probíhajících odkupů korporátních dluhopisů, sekuritizovaných hypoték a dalších aktiv se ve čtvrtek ECB rozhodla i pro masivní nákupy vládních dluhopisů. Šéf ECB Mario Draghi v této souvislosti prohlásil, že v každém případě budou intervence probíhat do té doby, dokud neuvidíme jasné přizpůsobení cenové hladiny, se zamýšleným ukončením v září příštího roku. Celková injekce likvidity přesáhne jeden bilion a sto čtyřicet miliard eur. Pro srovnání, to odpovídá přibližně jedenácti procentům ročního HDP eurozóny a podle přesvědčení Draghiho jde o objem, který by měl postačit k dosažení dvouprocentního inflačního cíle ECB jej dlouhodobě podstřeluje, a v listopadu byl cenový index dokonce záporný. Mimořádným rysem téhle intervence je fakt, že pouze pětina objemu nákupů má mít sdílené riziko, zatímco zbytek by měly mít na triku národní centrální banky. Vzhledem k nastavení jejich vztahu k veřejným financím (zisk do rozpočtu, ztráta z rozpočtu) tak potenciální ztráty a případný negativní kapitál centrálních banky dále zatíží již beztak napjaté rozpočty. Poměr dvacet ku osmdesáti je skutečně hodně neobvyklý. Tahle dosti exotická konstrukce je připisována potřebě zlomit negativní postoj německých představitelů v ECB, ale i podnikatelských svazů, médií a politické reprezentace vůči QE. Obměkčování německé kancléřky Angely Merkelové si údajně vzal na starost sám Draghi, a přestože zjevně dosáhl svého, kancléřka si neodpustila po vyhlášení QE zdůraznit, že to není žádná náhrada reformního úsilí, za něž nesou odpovědnost politikové. Jelikož debata, v jakém rozsahu ECB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování, byla v kuloárech Světového ekonomického fóra, probíhajícího ve švýcarském Davosu, slyšet snad nejčastěji, téměř každý z dotazovaných se s Merkelovou shodoval v tom, že QE není substitut pro změny ve strukturálních politikách. A kdyby ty měly uváznout, bude to znakem naprostého nezdaru celého cvičení. Někdejší americký ministr financí a jeden z nejlepších makroekonomů své generace Lawrence Summers sice patří tak jako dříve k silným zastáncům tohoto kroku, ale zároveň je docela skeptický vůči účinnosti, která bude vzhledem ke strukturálním rozdílům v eurozóně mnohem nižší, než byla v Americe, a dodává, že nezbytné ještě neznamená dostatečné. V tom má samozřejmě pravdu, protože Fed za Bena Bernankeho ke QE přistoupil mnohem dříve, agresivněji a dlouhodobé úrokové sazby skutečně ovlivnil. A pak je tady dopad na americký reálný sektor a domácnosti USA mají finanční systém postavený mnohem více na kapitálových trzích, takže výsledek QE v podobě poklesu výnosu cenných papírů má na zlepšení cash flow nefinančních podniků a domácností daleko přímočařejší účinek. Evropa, postavená na bankách jako mezičlánku, takhle přímočarou odezvu k dispozici nemá a nemůže ji ani očekávat. Dá se očekávat, že kvantitativní uvolňování bude mít dosti rozdílné ekonomické odezvy v jednotlivých členských zemích. Například ty, kde většina populace bydlí ve vlastních domech či bytech, by mohly pocítit růst cen realit a zlevnění hypoték spíše pozitivně to je případ Česka. Zato tam, kde je běžnější nájemní bydlení, se dopad na spotřebitelskou poptávku projeví spíše negativně to je třeba Německo. A samozřejmě že mizerné úrokové sazby postihnou ty, kteří konzervativně spoří v bankách. Transfer od střádalů k dlužníkům a od nájemníků k vlastníkům bude pokračovat a účinky opatření na poptávku nebudou rozloženy rovnoměrně. A kam se pohne koruna a jaká bude reakce České národní banky? Jaké budou dopady na českou ekonomiku? ČNB není pod tlakem a může zaujmout vyčkávací postoj. Koruna vůči dolaru bude oslabovat spolu s eurem, ale nemusí oslabovat vůči euru jako takovému. Českému exportu by kýžené oživení poptávky v eurozóně za jinak nezměněných okolností mělo pomoci. FOTO Reuters

15 15 Project Syndicate názory FOTO archiv K čemu jsou ekonomové dobří? Většina ekonomů nedokáže předpovídat finanční krize, ale podobně jako lékaři viditelně zlepšují životy mnoha lidí ROBERT J. SHILLER nositel Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2013, profesor ekonomie na Yaleově univerzitě a spolutvůrce Caseova-Shillerova indexu cen amerických nemovitostí; nedávno vyšlo třetí vydání jeho knihy Irrational Exuberance (Iracionální hojnost) z roku 2000 Plošná kritika ekonomů je nefér. Lékařům také nevyčítáme, že nedokážou předpovědět všechny naše choroby. Od globální finanční krize a recese v letech 2007 až 2009 se kritika ekonomické profese stupňuje. Neschopnost téměř všech profesionálních ekonomů předpovědět tuto epizodu jejíž dozvuky stále přetrvávají vedla řadu lidí k otázce, zda obor ekonomie přispívá společnosti něčím podstatným. K čemu jsou ekonomové vůbec dobří, pokud nedokážou předpovědět věc, která je tak důležitá pro blaho lidí? Pravdou je, že ekonomové nebyli s to předem odhadnout většinu velkých krizí uplynulého století, včetně prudkého poklesu v letech 1920 až 1921, dvou po sobě jdoucích recesí v letech 1980 až 1982 a především velké hospodářské krize po krachu na burze v roce Když jsem pátral ve zpravodajských archivech za období jednoho roku před začátkem těchto recesí, nenašel jsem prakticky žádné varování ekonomů před blížící se těžkou krizí. Místo toho noviny zdůrazňovaly názory podnikatelských špiček nebo politiků, kteří měli sklon být velmi optimističtí. NUDNÝ, OSAMĚLÝ HLAS Informace, která se nejvíce blížila skutečnému varování, se objevila před poklesem v letech 1980 až Šéf Federálního rezervního systému Paul A. Volcker oznámil v roce 1979 společnému hospodářskému výboru amerického Kongresu, že Spojené státy se potýkají s nepříjemnými ekonomickými okolnostmi a potřebují obtížná rozhodnutí, zdrženlivost, a dokonce i oběti. Vidina, že Fed bude muset drasticky zasáhnout, aby zmírnil prudce rostoucí inflaci spolu s dopady ropné krize z roku 1979, výrazně zvýšila pravděpodobnost vážné recese. Kdykoli se ovšem v minulém století objevila na obzoru krize, zavládl mezi ekonomy všeobecný konsenzus, že tomu tak není. Pokud jsem mohl dohledat, téměř žádný příslušník ekonomické profese ba ani velikáni typu Johna Maynarda Keynese, Friedricha Hayeka či Irvinga Fishera nevystoupil s veřejným prohlášením, v němž by předpověděl velkou hospodářskou krizi. Světlou výjimkou byl švédský ekonom Gustav Cassel. V sérii přednášek na Kolumbijské univerzitě varoval v roce 1928 před vleklou a celosvětovou depresí. Jeho spíše technická diskuse však nevyvolala mezi ekonomy žádný nový konsenzus a média nejevila patrné známky znepokojení. Zajímavé je, že dobové zpravodajství přináší jen málo svědectví o veřejném rozhořčení na ekonomy poté, co v roce 1929 přišla pohroma. Proč má tedy neschopnost předpovědět zatím poslední krizi pro ekonomickou profesi tak odlišné důsledky? Proč na rozdíl od předchozích prognostických selhání vyvolala takovou nedůvěru v ekonomy? Jedním z důvodů může být pocit, že mnoho ekonomů samolibě podporovalo hypotézu efektivních trhů tedy názor, který zdánlivě vylučuje kolaps cen aktiv. V přesvědčení, že trhy vždy vědí všechno nejlépe, zlehčovali tito ekonomové varování několika málo smrtelníků (včetně mě) před nadhodnocením kapitálu a nemovitostí. A když se pak oba trhy dramaticky zhroutily, dostala důvěryhodnost ekonomické profese přímý zásah. Tato kritika je však nefér. Lékařům také nevyčítáme, že nedokážou předvídat všechny naše choroby. Naše neduhy jsou do značné míry nahodilé, a i když lékaři nejsou schopni říct, které z nich nás budou příští rok sužovat, a neumějí ani eliminovat veškeré naše utrpení, jakmile nás tyto neduhy potkají, přesto jsme jim vděční za pomoc, kterou nám poskytnout dokážou. BILIONOVÁ PROFESE Robert Litan z Brookingsova institutu ve své nové knize Ekonomové za bilion dolarů tvrdí, že ekonomická profese vytvořila Spojeným státům a zbytku světa příjmy a bohatství v hodnotě bilionů dolarů. Na tak relativně nepočetnou profesi to zní jako hezký příspěvek, zvláště když provedeme jednoduchý matematický výpočet. Například Americká ekonomická asociace má pouze 20 tisíc členů; pokud tito lidé vytvořili příjmy a bohatství v hodnotě řekněme dvou bilionů dolarů, pak se to rovná částce zhruba 100 milionů dolarů na jednoho ekonoma. Cynik by se mohl zeptat: Když jsou ekonomové tak chytří, proč to nejsou nejbohatší lidé na světě? Odpověď je prostá: Většina ekonomických myšlenek je veřejným statkem, který si autoři nemohou nechat patentovat nebo jej jinak vlastnit. Pouhá skutečnost, že mnoho ekonomů není bohatých, ještě neznamená, že neobohatili řadu jiných lidí. Na Litanově knize je zábavné, že autor podrobně popisuje spoustu chytrých drobných nápadů, jak lépe řídit firmu či ekonomiku. Tyto myšlenky jsou z kategorie mechanismů optimálního oceňování a marketingu, regulace monopolů, správy přírodních zdrojů, poskytování veřejných statků a financí. Kniha Lepší život prostřednictvím ekonomie, kterou v roce 2010 editoval John Siegfried, zase zdůrazňuje reálný dopad následujících inovací: emisního obchodování, daňového kreditu z dosaženého příjmu, nízkých obchodních cel, programů od dávek k práci, efektivnější měnové politiky, dražeb licencí na využívání kmitočtových pásem, deregulace dopravního sektoru, algoritmů odloženého přiřazování, osvícené antimonopolní politiky, dobrovolné vojenské služby a chytrého využívání defaultních opcí k podpoře úspor na penzi. Inovace popsané v Litanově i Siegfriedově knize ukazují, že ekonomická profese vytvořila enormní množství hodnotné práce. Ano, většina ekonomů nedokáže předpovídat finanční krize stejně jako lékaři nedokážou odhadnout vznik nemoci. Podobně jako oni však také ekonomové viditelně zlepšují životy všech lidí. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

16 16 Euro ledna 2015 názory makroekonomika K čemu jsou ekonomové v Česku? Když po nich nebudete chtít zrovna vědět, jaký bude kurz koruny za tři měsíce, můžete se občas něco užitečného dozvědět MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Od meteorologů očekáváme, že budou jednou schopni spolehlivě předpovídat vývoj počasí. Do výzkumu jejich profese, protože je pro lidstvo důležitá, se investují miliardy dolarů v hardwaru i softwaru A dost často jim nevyjde ani příští ráno. Od vulkanologů očekáváme itinerář příštích erupcí a otřesů. Od klinického psychologa očekáváme, že stanoví, kdy někdo může či nemůže být propuštěn z ústavní léčby. Většinou chápeme, že větru, dešti, zemětřesení a lidské duši neporučíme, ale od ekonomů očekáváme téměř mechanickou spolehlivost. Jako že auto zítra nastartuje a pojede. Samozřejmě že jsou různé druhy ekonomů, od těch, kteří se příliš neliší od účetního, což je precizní disciplína, a tady je určité očekávání spolehlivosti záznamů namístě, až po lidi pracující s hypotézami, velmi složitým matematickým aparátem a obrovským množstvím dat, jejichž predikce dopadají asi jako předpovídání počasí. Mezi tím najdete lidi, kteří jsou vlastně historici nebo se koukají přes plot do psychologie, jsou i ekonomové, kteří milují pokročilou fyziku. V téhle podčeledi společenských věd je zkrátka překvapivě mnoho taxonů. BOHATÍ METEOROLOGOVÉ Ekonomové kolektivně vynikají v tom, že předpovědět krizi v drtivé většině případů neumějí, vývoj nezaměstnanosti a HDP v příštím kvartálu také netrefí. Pokles cen ropy nepředpověděli a nevědí ani, kdy se to obrátí. A ve skutečnosti netuší, kam půjdou burzovní indexy a na čem se dá zbohatnout. Navíc většinou ani nejsou bohatí! Že by stejně bohatí mohli být meteorologové v kombinaci třeba s entomology, kdyby uměli spolehlivě odhadnout, jak dopadnou úrody komodit, kakaem a kávou počínaje a kukuřicí a pšenicí konče, je jiná věc. Zpátky k ekonomii nobelista Robert J. Shiller, jehož v Makru nemáme poprvé, dává docela dlouhý přehled toho, že akademičtí ekonomové skutečně až na nepatrné výjimky nebyli schopni předpovědět, co se stane. Shiller ovšem na druhé straně poukazuje na přehršel ekonomických poznatků, které měly a mají na hospodářský vývoj velký a kladný vliv, ale protože jsou ve veřejné doméně, nelze na jejich objevu individuálně zbohatnout. Zbohatnout ovšem může celá země, když se poznatek prosadí v praxi. V multietnické zemi typu USA se desítky let debatuje, jak bojovat proti chudobě a závislosti na dávkách. Shiller specificky zmiňuje nastavení sociálního a daňového systému tak, aby zároveň motivoval k práci a zmírňoval chudobu díky využití prvků negativní příjmové daně (nápad Miltona Friedmana, blahé paměti), což je i v Česku dodnes nezanedbatelný problém. Odborně se tomu říká daňový klín, čímž popisujeme situaci přechodu od nezaměstnanosti a závislosti na dávkách k přijetí práce a ztráty nároku na dávky, což znamená velmi vysoké efektivní zdanění každé dodatečně vydělané koruny. Majoritní společnost se radikalizuje, menšina se také radikalizuje, ale chyba je přitom v designu, který samozřejmě definují volení zástupci majoritní společnosti. Stejnou chybou v designu je třeba vysoké zdanění práce, které absolutně nepřihlíží k tomu, že někdo ještě není produktivní a někdo už není produktivní sazbu sociální daně mají prostě v Česku všichni stejnou, takže se nedivte, že na obou hranicích bude míra nezaměstnanosti vyšší, než by při inteligentnějším nastavení systému být musela. A to už vůbec nemluvíme o tom, že je evidentně lepší nahradit vysoké zdanění práce jednotnou sazbou DPH, která koneckonců nezdaňuje mzdy, ale přidanou hodnotu jako takovou (tedy mzdy, odpisy a zisk), a sociálně to kompenzovat negativní příjmovou daní, která by před důsledky růstu DPH ochránila slabé a potřebné. ZELENOU NEVYDRAŽÍŠ Další česká klasika jako vystřižená ze Shillera: máte dosáhnout nějakého mezinárodního závazku na obnovitelné energie (cokoli si o něm myslíte), ale neřešíte to aukčním systémem zaměřeným na minimalizaci nákladů, abyste jej naplnili co nejlevněji. Takže skončíte u velmi drahé blamáže se solárními elektrárnami, za niž budeme platit ještě dlouho a hodně. Obdobně všichni víme, že Češi se chovají ke zdravotnictví nárokově, aniž by se příliš starali o svůj životní styl, který (jak opět víme) ovlivňuje zdravotní stav nejvíce, a přitom jsme ztratili ve zdravotnictví jakékoli motivační nástroje, protože jsme zrušili regulační poplatky, místo abychom ekonomicky gramotným způsobem podpořili zájem o vlastní zdraví. Shillerem zmiňované defaultní volby pro penze mohly v případě jejich využití v české penzijní reformě vyústit v přijatelný kompromis, který by Česko na demografický vývoj připravil o hodně lépe, než k čemu momentálně směřujeme. To všechno jste samozřejmě už od ekonomů a nejen těch českých slyšeli. Zkuste si nasčítat jenom tahle doporučení, která byla vydána předem, a mohli byste alespoň tušit, v čem tkví smysl této profese: když po nich nebudete chtít zrovna vědět, jaký bude kurz koruny za tři měsíce, můžete se občas něco užitečného dozvědět. A pokud se opravdu intenzivně zabývají hospodářskou politikou, tedy oblastí, kde každý nápad má jediné vy užití jako veřejný statek, který se okotí teprve tehdy, když si ho společnost osvojí, ani nemohou být bohatí. Kdysi se mě jeden známý ptal, k čemu v tom NERV vlastně jsme, neplacení a neposlouchaní. O biologii věděl právě jenom tolik, aby pochopil moji odpověď: Nečekáš od motýla rodu Morpho, aby létal jako skalní orel, viď, že ne? FOTO archiv

17 17 makroekonomika názory SHILLEROVA OBRANA CO Z TOHO ZNÁME V ČESKU? Nápad a co se s ním stalo? Uplatnil se v Česku? OBCHODOVÁNÍ S EMISNÍMI POVOLENKAMI Zavedeno v EU, a tedy i v Česku, ale vzhledem k recesi se trh s povolenkami zhroutil a jejich nízká cena nemotivuje ke snižování emisí. DAŇOVÝ ODPOČET NEGATIVNÍ PŘÍJMOVÁ DAŇ Slevy na dani z příjmů jsou součástí českého daňového systému, který však není dobře provázán se sociálními dávkami výsledkem je vysoké efektivní zdanění těch, kteří přecházejí z podpor do zaměstnání. NÍZKÉ OBCHODNÍ BARIÉRY Česko mělo tradičně nízké celní sazby a politicky nedopřávalo protekcionistům sluchu. PROVÁZÁNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY S PRACOVNÍ AKTIVITOU Závazek veřejné služby v Česku nedlouho po jeho zavedení u nás zrušil Ústavní soud. AUKCE FREKVENCÍ V Česku se uplatnily v mobilní telefonii (3G a LTE). ZÁKLADNÍ VOLBA V PENZIJNÍM SYSTÉMU DEREGULACE DOPRAVY V Česku se po otevření konkurence prudce snížily ceny letenek díky low-costům, a jízdenek na železniční trati Praha Ostrava. U nás se nepodařilo přes návrhy ekonomů základní přednastavenou volbu v druhém penzijním pilíři prosadit; navíc druhý pilíř mobilizaci úspor na stáří nepomůže, jelikož letos skončí.

18 18 Euro ledna 2015 názory komentáře Nechceme, co nemáme Čeští politici vyhlásili válku islámu. Budou mít problém nějaký najít PETR HOLEC holecp@mf.cz Jako obvykle poslední dobou to celé nenápadně oživil šéf a poslanec Úsvitu Tomio Okamura, muž výjimečného talentu na kouzlo nechtěného: na Facebook si pověsil bláboly svého obdivovatele vyzývající k venčení prasat a vepřů u mešit. Načež islámští fanatici vyvraždili pařížskou redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, čímž z prakticky neznámého titulu udělali uctívanou světovou celebritu. A taky dali do rukou českých politiků neexistující téma, které můžou tlouct donekonečna. Po nich už jen následovali další obvyklí podezřelí: třeba platforma Islám v ČR nechceme, vyzývající pro změnu k aktivnímu vyhledávání a udávání halal provozoven, svolala na Hradčanské náměstí uplakanou demonstraci, kde nejen šéf poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch zazpíval v rámci boje proti islámu národní hymnu. V tomto vydání týdeníku Euro varuje v rozhovoru exministr školství a předseda ODS Petr Fiala, že stoupenci radikálního islámu jsou lidé, kteří žijí mezi námi na území Evropské unie, nebo jsou dokonce jejími občany. To je věc, s níž se budeme těžko vyrovnávat. Podle něj navíc selhal multikulturalismus a politická korektnost, které se bojí přiznat, že s částí muslimské komunity máme problém, protože řečeno politicky méně korektně nás chce pozabíjet. Fiala má určitě pravdu, že máme problém s radikálním politickým islámem, který si moc nerozumí s demokracií. Problém je, že ho určitě nemáme my, Češi: v ČR žije podle ČSÚ zhruba 3400 muslimů, tedy ještě méně než členů ODS, a na rozdíl od reality někdejších koloniálních mocností ti naši pocházejí z více než sedmdesátky zemí. Vedle výjimečně homogenní české společnosti jsou tak výjimečně nehomogenní. V Česku žije podle statistiků zhruba 3400 muslimů, tedy ještě méně než členů ODS. Nebo jinak: nemáme muslimské ulice, muslimské městské čtvrti ani muslimské školy. Zato máme romské ulice, romské městské čtvrti a romské školy, často ty zvláštní. A taky hodně děravý státní rozpočet i důchodový účet, dálnice s nejvyšší povolenou rychlostí 50 kilometrů za hodinu a politiky jako Okamura. Než začneme udávat neexistující muslimy, začal bych radši tímhle. Ostatně pro většinu muslimů stále zůstáváme postkomunistickými nuzáky, takže se Česku vyhýbají. Tažení proti S&P má pachuť pomsty Po čtyřech letech jde do finále vyšetřování ratingové agentury Standard & Poor s ze strany amerických úřadů VLADAN GALLISTL gallistl@mf.cz Agentura již uzavřela smír s americkou Komisí pro cenné papíry, v jehož rámci zaplatí na pokutách téměř osmdesát milionů dolarů a rok nebude ohodnocovat dluhopisy kryté hypotékami. Další nákladná dohoda čeká agenturu ještě s americkým ministerstvem spravedlnosti. Důvodem je, že agentura fakticky lhala investorům o kvalitě cenných papírů, které hodnotila. Je jistě v pořádku, že si americké úřady došláply na jednu z největších ratingových agentur, protože to, co předváděly na začátku tisíciletí, bylo skutečně brutální. Agentura Standard & Poor s společně s konkurenčními Moody s a Fitch dávaly nejvyšší ocenění na cenné papíry, kterých by se soudný investor nedotkl ani klackem. Díky tomu v letech prosperity na přidělování nejvyšších ohodnocení mohutně vydělávaly, než přišla hypoteční krize v roce 2007 a o rok později finanční krize, která rozvrátila světový finanční systém. Jejím symbolem se stal krach investiční banky Lehman Brothers v polovině září To drasticky podkopalo důvěryhodnost ratingových agentur. Problém se sankcí pro S&P ale spočívá v tom, že na lavici obžalovaných vedle této agentury nesedí rovněž Moody s a Fitch, které dělaly úplně to samé. O tom svědčí i předchozí vyšetřování například Moody s. Sice nikdy neexistovalo žádné výslovné nařízení, které by snižovalo standardy pro udělování ratingového ohodnocení, ale každý nezdařený obchod se musel vysvětlovat, prohlásil pro americkou Komisi pro vyšetřování příčin finanční krize Eric Kolchinsky z Moody s. Fungování této agentury shrnul šéf komise Phil Angelides lakonicky: Budu otevřený. Není to vůbec hezký obrázek. Na celou věc ale doplácí pouze Standard & Poor s. Tažení amerických úřadů tak příliš silně doprovází pachuť, že američtí vyšetřovatelé si došlápli na S&P kvůli tomu, že v srpnu 2011 srazila USA nejvyšší úvěrový rating poprvé v historii země. O dva týdny později pak vyšlo najevo, že americké ministerstvo spravedlnosti agenturu vyšetřuje. Údajně začalo vyšetřování již před snížením ratingu USA. Skutečností je, že američtí politici se do agentury kvůli tomuto kroku ostře obuli. Výsledek vyšetřování proto jednoznačně vypadá, že jednoduše potrestali S&P za to, že nebyla tak politicky uvědomělá jako zbývající dvě ratingové agentury, které na nejvyšší rating USA nesáhly. FOTO archiv

19 19 palubní deník názory Zavináč Andrej Palubní deník se rozhodl dát čtenářům návod, jak zastihnout ministra financí Andreje Babiše. Jednou z jeho zvláštností sice je, že nepoužívá počítač, ale přesto je možné mu poslat . Už i na vládě ale vědí, že oficiální korespondenci mu na adresu se zavináčem, tečkou a koncovkou vláda cézet nemá smysl posílat. Andrej Babiš si ji nepřečte. Všechna důležitá vládní lejstra mu chodí na adresu Agrofertu. Tam si je sice taky nepřečte, ale určitě se najde sekretářka, která mu je dokáže vytisknout a přinést. Čtenáři Palubního deníky by to mohli zkusit taky, přece jen je to úředník placený z veřejných zdrojů a měl by být pro veřejnost dostupný. Navíc Babiš ukázkově předvádí, jak efektivně má fungovat spolupráce státu a soukromého sektoru. Žádné datové schránky, dopisy s modrým pruhem nebo kdovíco. Je to pionýr, ne že ne. A že by to byl i důkaz o tom, že se Babiš od svého holdingu neodpoutal? Že můžou být ohrožena citlivá data, když se vládní korespondence posílá na komerční ? Neblázněte, koho to dneska ještě zajímá. ILUSTRACE Tomáš Novák AUKRISMUS METLA LIDSTVA Čeští psychiatři upozorňují, že u některých svých pacientů identifikovali novou formu závislosti. Ta spočívá v neustálém puzení účastnit se obchodování na elektronických aukcích. V této souvislosti začali hovořit v zjevné souvislosti s webem Aukro.cz o aukrismu. Akutním aukrismem trpí zřejmě i jeden ze špičkových pražských právníků, jehož kancelář je až po strop zaplněná různými pohlednicemi, dopisy, figurkami, brožemi a tabatěrkami. Všechny spojuje jediný motiv císaře Františka Josefa I. Právník je pověstný tím, že na portálu ebay pořádá doslova hon na veškeré devocionálie spojené s vladařem. Se svou úchylkou je prozatím sám. Zlé jazyky tvrdí, že když už jde do souboje s jiným zájemcem z Česka, schválně nabídku šroubuje a v poslední chvíli nepřihodí. Je si totiž téměř jistý, že mu právě někdo koupil předražený dárek do jeho kabinetu kuriozit. DÁREK OD STRÝČKA Z AMERIKY Když někdejší investigativní novinářka Sabina Slonková končila nepříliš úspěšné období na postu šéfredaktorky deníku Dnes, spousta lidí si kladla otázku, kde po intermezzu s Andrejem Babišem zakotví příště. Zvědavci se velmi pravděpodobně brzy dozvědí onu vytouženou odpověď. Podle zdrojů Palubního deníku Sabina Slonková získala grant, který zprostředkovala ambasáda Spojených států amerických, na vytvoření investigativního webu. Ten má podle našeptavačů Palubního deníku mapovat vliv Ruska v České republice. Další finanční podporu novinářka se známou zkratkou (ina) ještě dostala od lovce Zlojedů a zástupce Dobra miliardáře Karla Janečka. Palubní deník přeje kolegyni mnoho úspěchů a těší se na nové a zcela nezávislé rozkrývání palermských sítí v matičce Praze a okolí. DŮCHOD JE PRO SRABY Mediální trh čekají letos nejspíš ještě větší turbulence než v loňském roce. Objektem zájmu se podle zdrojů Palubního deníku stalo i dosud opomíjené vydavatelství Borgis, které vydává deník Právo a provozuje portál Novinky.cz. Většinový majitel vydavatelství, který jako zázrakem přežil všechny krize bez větších škod, Zdeněk Porybný údajně dostal nabídky na koupi svého podílu, a to hned od dvou zájemců. Jedna se měla pohybovat kolem miliar dy korun a druhá měla činit 1,2 miliardy korun. Porybný však vyhlídky na klidný důchod odmítl s tím, že ho média pořád dost baví na to, aby na trhu ještě nějaký čas vydržel. POSILA PRO SLABÉHO Válka o outdoorovou reklamu v Praze vedená prostřednictvím sporu o pražské stavební předpisy má dalšího válečníka. Podle zdrojů Palubního deníku v dresu JCDecaux nastupuje v současnosti Tomáš Jirsa se svou komunikační agenturou C&B. Horuje za zachování Hudečkovy podoby pravidel, která likvidovala konkurenci JCD v Praze. Jirsa v minulosti úzce spolupracoval například s tak významnými osobnostmi, jako byli Vít Bárta či exšéf dopravního podniku Martin Dvořák. Přátelé pravdy a lásky na pražském magistrátu tak mají v partě opravdu zkušeného borce. (red)

20 20 Euro ledna 2015 report Odchod pekárenského mohykána Největší pekárenská skupina v Česku United Bakeries změní majitele. Marko Pařík po patáliích v posledních letech prodává svůj většinový podíl, firmu ovládnou Lucemburčané

21 21 pekárenství report Když projíždíte pražskými Stodůlkami, centrálu největší pekárenské skupiny United Bakeries jen těžko přehlédnete. Ve čtvrti, která se v posledních letech k nepoznání změnila, byste obří pekárnu nečekali. Právě tady se upeče velká část z téměř dvou milionů rohlíků, které podnik Marka Paříka vyprodukuje každou noc. Téměř sedmdesátiletého podnikatele tu ale už brzy nepotkáte. Svůj většinový podíl ve firmě, kterou před pár lety málem zlikvidoval nepovedený obchod se současným ministrem financí Andrejem Babišem, totiž už brzy prodá. Máme velké štěstí, že na straně našeho lucemburského partnera jsou mladí lidé, kteří náš podnik znají a řekli, že to chtějí dál provozovat. Jsou taky pekaři a mlynáři. Dohodli jsme se, že jim naše strana prodá majoritní podíl, aby to vedli dál. Mají velké investiční možnosti, řekl Pařík v rozhovoru pro týdeník Euro. Sám vlastní dvě třetiny skupiny, zbytek patří podnikateli Edmondu Müllerovi, který působí právě v Lucembursku. Marko Pařík chtěl spolu se svým bratrem Jaroslavem Michaelem (loni zemřel) United Bakeries prodat už v roce Zájem měl zejména Andrej Babiš, s nímž se nakonec oba bratři dohodli. Ani jeden z nich ovšem tehdy netušil, že dohoda se šéfem vládního hnutí ANO firmě způsobí obrovské škody, jejichž náprava potrvá několik let. ANDREJOVO TORNÁDO Fúze Paříkovy skupiny s Babišovými pekárnami Penam pokračovala prakticky bez problémů až do července 2012, kdy slovenský antimonopolní úřad transakci odmítl posvětit, přestože jeho český protějšek tak o měsíc dříve učinil. Síla obou skupin byla tak velká, že oba podnikatelé počítali s tím, že si úřady vynutí uzavření některých provozů, aby nebyla ohrožena hospodářská soutěž. United Bakeries a Penam jich v Česku a na Slovensku měly téměř třicet. Se stopkou však nepočítali. Očekávali jsme, že si (antimonopolní úřad) bude klást podmínky, a tušili jsme, jaké budou. Měli jsme moc firem a vítali jsme, že by se pár zavřelo, vzpomíná Pařík. Od podepsání smlouvy do rozhodnutí antimonopolních úřadů ovšem uběhl zhruba rok a půl a situace na trhu se mezitím změnila k horšímu. Přestože Paříkové» FOTO Tomáš Novák

22 22 Euro ledna 2015 report pekárenství VŽDY NEJVĚTŠÍ. Součástí United Bakeries je i pekárna Odkolek, která měla na začátku 20. století vůbec nejmodernější provoz v Česku. Nacházel se v Praze-Vysočanech. ROHLÍKUMILOVNÝ NÁROD. Paříkova skupina každou noc vyrobí dva miliony rohlíků. Během Vánoc jich však Češi snědí i třikrát tolik.» chtěli situaci nadále řešit, Babiš už odmítal zaplatit původně dohodnutou cenu a od smlouvy odstoupil. Pikantní je, že lidé z Agrofertu už United Bakeries nějaký čas prakticky řídili. Marko Pařík současnému ministrovi financí tehdejší krok vyčítá. Možná jsme naivní, když počítáme s tím, že smlouva je pro nás smlouva, říká. Škody z nepovedené fúze odhaduje na stovky milionů korun. Po odchodu Babišova managementu měla firma o tisíce tun nižší obrat a potýkala se s odlivem zákazníků. Pařík navíc investoval zhruba 300 milionů korun do dalších projektů, protože s finančními prostředky za prodej svého podílu už počítal. Dovedete si asi představit tu situaci. Dnes si říkám, že jsme výborní, že po takovém tornádu ještě žijeme líp a líp, dodává. SLOVENSKÉ LAPÁLIE Krach spojení největších pekárenských skupin jednoznačně poškodil více United Bakeries než Penam a nesmlouvavý obchodník Babiš se rozhodl situaci využít ve svůj prospěch. Už dlouho se snažil získat Paříkovu pekárnu Prvá Bratislavská Pekárenská a tehdy se mu naskytla ideální příležitost. Bratrské duo z Česka se na Slovensku muselo vyrovnávat i s výpadkem dodávek pro řetězec Albert, který se rozhodl dát přednost menším provozům. Paříkové se nakonec rozhodli ze země odejít a obě své pekárny (v Bratislavě a Žilině) prodat. Babiš tehdy už samozřejmě dobře věděl, že pokud bude chtít obě pekárny ze skupiny United Bakeries koupit, bude muset obejít předchozí rozhodnutí antimonopolního úřadu. V tomto případě mu dobře posloužil osvědčený scénář s bílým koněm. Jak už týdeník Euro informoval na začátku loňského roku, společnost Prvá Bratislavská Pekárenská zakoupilo eseróčko s komickým názvem Majetky a se základním kapitálem necelých sedm tisíc eur. Žilinskou akciovku Peza zase koupila košická společnost Arfos. Pro znalce českého byznysu tak nebylo velkým překvapením, když Babišova Penam Slovakia oznámila, že je stoprocentním vlastníkem bratislavské pekárny. K vlastnictví žilinské pekárny se český ministr financí sice oficiálně nikdy nepřiznal, ale Paříkovo vyjádření jen těžko nechá někoho na pochybách. Prodali jsme mu dvě pekárny na Slovensku, říká v rozhovoru v tomto vydání týdeníku Euro. Babiš ani Agrofert obě transakce v minulosti nikdy nekomentovali. Že se Babišův koncern dokázal pekárny zmocnit navzdory dřívější stopce od Protimonopolního úřadu SR, je majiteli United Bakeries celkem jedno. Alespoň se tak dokázalo, že pan Babiš ví, jak na to, když chce něco koupit. Nás slovenský trh přestal zajímat a chtěli jsme se z něho stáhnout, tak jako jsme se stáhli z Maďarska. Když se na trhu nedá normálně vydělávat, jdeme pryč, uvedl Pařík už před časem. ZÁCHRANÁŘSKÉ PRÁCE Nepodařená fúze nakonec zlomila vaz i kdysi druhému největšímu řetězci rychlého občer- FOTO Tomáš Novák

23 23 pekárenství report KOHO CHLEBA JÍŠ. Rohlíky a obyčejný chléb už dávno nejsou terno. Pekárny nyní vydělávají především na speciálním, třeba kváskovém chlebu. PEKÁRNY UNITED BAKERIES Liberec Brandýs nad Labem Žatec Praha Pardubice Plzeň Uničov Karviná Strakonice Znojmo Brno Uherský Brod stvení v Česku. Větší než Paříkova Paneria byl ještě poměrně nedávno jen McDonald s. Plány na velkou expanzi vzaly zasvé, když Pařík nezískal peníze za United Bakeries. Řetězec nakonec prodal a ten nedlouho poté skončil v insolvenci. Přežilo jen několik prodejen, které provozuje společnost Forester Group podnikatele Pavla Paula. Pařík tvrdí, že mu nezbylo nic jiného než Panerii prodat, protože musel veškeré finance přesměrovat do chřadnoucích United Bakeries. Kdyby se prodaly United Bakeries, tak jsem to mohl pořád dělat. Ale nemohl jsem nechat padnout United Bakeries, protože tam dělá 1600 lidí. To jsou dramatické momenty, které jsem s mým managementem prožil, řekl s tím, že prodeje v současnosti lituje. Není to poprvé, kdy se musel prodělečného byznysu zbavit. V roce 2006 na českém trhu skončily supermarkety Delvita, které Pařík do Česka přivedl na začátku 90. let společně s belgickou skupinou Delhaize. V tuzemsku se nechytil ani řetězec Diet Plus, který nabízel zdravou stravu. S ním ale slaví úspěchy ve Francii, kde poměrně brzy otevře stou prodejnu. Lidé ale na to prostě nemají dost peněz. Tady ještě často platí chceš hubnout, tak nežer, říká. Přestože se Pařík zbavuje většinového podílu v United Bakeries, na důchod se ještě nechystá. Část akcií si ponechá a ve firmě bude nadále působit jako poradce. V současnosti navíc přemýšlí o podnikání v Číně, kterou loni několikrát navštívil, příležitost vidí především s řetězcem Diet Plus. Byl jsem tam před pár týdny a oni vám řeknou, že už mají 300 milionů lidí, kteří mají kupní sílu jako průměrní Němci. A potom vám řeknou, že příští rok jich bude 420 milionů. To už je pětkrát Německo a to mi dává plno nápadů, tvrdí. MICHAL PŮR pur@mf.cz INZERCE A

24 24 Euro ledna 2015 rozhovor Francouzská spojka Po neúspěšné fúzi s Agrofertem jsme zůstali v luftu a část zákazníků už se s námi vůbec nebavila, říká šéf pekárenské skupiny United Bakeries Pařík FOTO Martin Pinkas

25 25 Marko Pařík rozhovor Když komunisté rodině šéfa největší pekárenské skupiny v Česku znárodnili továrnu a vilu, byly Marku Paříkovi necelé tři roky. Většinu života strávil ve Francii a v Belgii, což poznáte prakticky okamžitě. V kanceláři v pražských Stodůlkách nás vítá prošedivělý gentleman s výrazným francouzským přízvukem. Působí uvolněně, ačkoli v poslední době zažil největší stres své kariéry. Po nepodařené fúzi s Penamem ministra financí Andreje Babiše utrpěl škody v řádu stovek milionů korun a musel kvůli úsporám propouštět i rušit provozy. Nakonec se zbavil i populárního řetězce Paneria, který pod novým majitelem dopadl neslavně. Bolestivá náprava jej ale přece jen k cíli přivedla. Prodej jeho majoritního podílu ve společnosti United Bakeries je na spadnutí, a Pařík tak v necelých 70 letech může odejít z byznysu. Nelitujete, že jste prodal Panerii, když se pár měsíců poté ocitla v insolvenci? V každém případě lituji. Věřil jsem tomu a pořád jsem do toho dával peníze. Kdyby se prodala United Bakeries, tak jsem to mohl pořád dělat. Ale nemohl jsem nechat padnout United Bakeries, protože tam dělá 1600 lidí. To jsou dramatické momenty, které jsem s mým managementem prožil. Insolvenční správkyně si stěžovala, že nemá kompletní účetnictví. Je to pravda? My si jako velká auditovaná skupina nemůžeme dovolit nedat kompletní účetnictví. Ať si klidně stěžuje, ale máme všechno zdokumentované a řádně podepsané od nového majitele, že vše převzal. Navíc máme vše vyfotografované. Podporoval jsem Panerii tři roky finančně a v jeden moment, když jsme nedostali peníze z prodeje United Bakeries, jsem se musel rozhodnout to prodat. Už jsme na to neměli peníze. Všechny peníze šly do United Bakeries. Mysleli jste si, že nový majitel Panerii zachrání? Určitě jsme si to mysleli a byli jsme o tom přesvědčeni. Teď se jeví, že to není to, co jsme si mysleli. Udělali jsme mu perfektní podmínky, dodávky a tak dále. Říkal jsem si, že to nebude tak brilantní jako s United Bakeries za zády, ale bude to mít řád s člověkem, který tomu rozumí. Nakonec to tak docela nebylo. Evidentně jsme neměli dost času a peněz, abychom to udělali franšízovým systémem. První franšízu jsme začali dělat před 18 lety, ale ani my, ani franšízanti neměli dost disciplíny. Franšíza znamená striktní držení pravidel. Jeden začal prodávat cigarety, druhý alkohol. Tak jsme s tím přestali a začali jsme to dělat a financovat sami, ale bez franšízového systému jste ovšem úplně ztracený. V minulosti vám nevyšla fúze s Penamem. Jak se od té doby vyvíjí váš byznys? Byla chyba se do toho vůbec pouštět? Myslím, že ne. Ta synergie byla silná. Byl to nejen velký projekt, ale i realizace. Všechno jsme podepsali a celkem to trvalo tři roky. Mělo to velký smysl a budoucnost. Myslíte si, že bude ještě možné se k fúzi v budoucnu vrátit? Nebyl za vámi od té doby pan Babiš, že by od vás něco koupil? Prodali jsme mu dvě pekárny na Slovensku. My jsme tři partneři a já to vedu už 22 let. V roce 2010 jsme se rozhodli, že náš byznys prodáme. Můj bratr (Jaroslav Michael Pařík zemřel loni v srpnu pozn. red.), pan Müller (lucemburský podnikatel Edmond Müller pozn. red.) a já už nejsme tak mladí. Na něčem jsme se s panem Babišem domluvili, podepsali smlouvu, která byla opravdu dobrá pro obě strany. V té smlouvě se počítalo i s rozhodnutím antimonopolního úřadu. Očekávali jsme, že si bude klást podmínky, a tušili jsme, jaké budou. Měli jsme moc firem a vítali jsme, že by se pár zavřelo. Rozhodnutí antimonopolního úřadu na Slovensku trvalo hodně dlouho. Jak to ovlivnilo chod firmy? V Česku od nás chtěli, abychom zavřeli čtyři fabriky, což nebyl problém. Měli jsme jich spolu 28. Ze Slovenska přišlo rozhodnutí za deset měsíců, tedy asi měsíc po rozhodnutí v Česku. Měli by si uvědomit, že život jde strašně rychle a čekat deset měsíců na jedno rozhodnutí je absolutně nepřijatelné. Zablokuje to všechno, mezitím se děje hodně věcí. Uznávám jeden měsíc, ale víc ne. Slováci chtěli, abychom zavřeli dva podniky, a to podle mě mělo perfektně vyhovovat. Mezi podepsáním smlouvy a rozhodnutím ovšem uběhl rok a půl a trh se obrátil k horšímu. U nás v byznysu neplatí, že když se zvýší náklady, tak jen zvýšíte ceny. To nejde. Když náklady stoupají, naše výsledky jsou nižší. Ta cena, která byla podepsaná, se ovšem už nelíbila druhé straně (Agrofertu). Považujete za podraz, že z toho Agrofert vycouval? Přece jenom jste počítal, že za United Bakeries dostanete peníze, a mohutně jste investoval. Muselo vás to hodně bolet. To jo. Možná jsme naivní, když počítáme s tím, že smlouva je pro nás smlouva. Měli jsme projekty, kde jsme s tou sumou počítali. Měli jsme plno jiných projektů, které potřebovaly podporu. Když se to nezrealizovalo, mohli jsme vypadat jako blbci, kteří neumějí počítat. Je to ale velmi jednoduché. Logika, která v tom byla, se najednou zhroutila a my jsme zůstali v luftě. Co teď? Každý projekt potřebuje peníze a podporu a najednou nebylo nic. Byli jsme navíc ještě dva roky pod vedením Agrofertu. Můžete si představit, jak jsme vypadali, když to skončilo. Měli jsme o tisíce tun obratu míň, nedůvěru zákazníků, dodavatelů a podobně. Babiš vaši firmu vlastně řídil, zná ji dokonale. Využívá toho ještě dnes? Dnes už ne. Čas utíká rychle. To, co bylo před dvěma lety, dnes už neplatí. V té době si řekli, že nebudou platit za něco, co ovládají líp. U nás»

26 26 Euro ledna 2015 rozhovor Marko Pařík Mohli jsme vypadat jako blbci, kteří neumějí počítat. Je to ale velmi jednoduché. Logika, která v tom byla, se najednou zhroutila a my jsme zůstali v luftě.» zmizely tuny obratu a někteří zákaznicí s námi už nemluvili. Pro ně už jsme byli ve skupině Agrofertu. Dovedete si asi představit tu situaci. Dnes si říkám, že jsme výborní, že po takovém tornádu ještě žijeme líp a líp. Obuli jsme se do toho a dnes jsme už za vodou. Máme normální výsledky, ačkoli roky 2013 a 2014 byly ve znamení ztrát. Poslední měsíce jsou ale značně lepší. Vrátily se nám částečně tuny, které nám vzali. Firma je víc a víc produktivní a zkušený management to vede k úspěchu. Myslíte si, že vám po této negativní zkušenosti ještě firma zůstane, nebo uvažujete o tom, že byste ji prodal? Myslím, že máme budoucnost. Je fakt, že můj bratr umřel a já už mám nějaké roky. Chtěli jsme skupinu prodat už v roce Máme velké štěstí, že na straně našeho lucemburského partnera jsou mladí lidé, kteří náš podnik znají a řekli, že to chtějí dál provozovat. Jsou taky pekaři a mlynáři. Dohodli jsme se, že jim naše strana prodá majoritní podíl, aby to vedli dál. Mají velké investiční možnosti. Jsem strašně spokojený, že to takhle půjde dál. Já v tom zůstávám taky. Jestli za další tři roky přijde velká nabídka, určitě nebude od Agrofertu. To je vyloučené. Na kolik cenu majoritního podílu odhadujete? Můžete případně říct něco víc? Prodej se uskuteční v blízkém časovém horizontu. Majoritu prodáme tak, aby to mohli ovládat, a já se konečně stáhnu. Zůstanu tam nějaký čas jako poradce, ale už to povede mládež. Vy ovšem podnikáte i v zahraničí. Kdybyste měl srovnat podnikání ve Francii či v Česku, musíte si ve Francii na své partnery také dávat takový pozor? Ve Francii je legální stránka značně silnější. Tam nemůžete ukrást aktiva nebo je zpronevěřit a tunelovat. To je vyloučené, protože je to velmi silně trestné. Mám jeden příběh. Majoritně jsme vlastnili jednu mlynářskou skupinu na Slovensku. Dva roky jsme tušili, že se tam něco děje. Je to skupina, která jede skrz Kypr. Náhodou jsme se dozvěděli, že tamní šéf, který měl naši důvěru, skupinu kompletně prodal. Ta normálně zmizela z našich aktiv v Lucemburku. Jak to udělal? Měl plnou moc a zodpovědnému člověku na Kypru řekl, aby prodal celý balík Euromills- -Trade někam jinam. Můžu skoro stoprocentně říct, že to prodal sám sobě přes bílého koně. Ten zodpovědný na Kypru to prostě prodal na základě Daduliakova povelu (šéf firmy Róbert Daduliak pozn. red.). Budeme se bránit, protože to je krádež, a budeme to řešit přes soudy v Lucemburku a v Česku. Moji partneři v Lucemburku jsou z toho úplně vyjevení. Měli jsme si dát větší pozor, ale v Česku a na Slovensku jsou takové věci ještě možné. Je to neuvěřitelné, ve Francii by to nešlo. Daduliak měl podíl 35 procent, který jsme mu dali, protože jsme mu věřili. A tak skončila naše spolupráce. V Česku některé vaše věci evidentně nefungují. Neúspěšně jste zkoušeli řetězec Diet Plus nebo Delvitu. Ve Francii přitom máte velmi dobře fungující franšízy Diet Plus a v Belgii Delhaize (řetězec, z něhož Delvita vycházela pozn. red.) taky funguje. Proč to tak je? Když jsme udělali Delvitu, tak jsme byli skoro dobrodruzi. V ulici Jugoslávských partyzánů (jedna z prvních prodejen Delvity pozn. red.) jsem přesvědčoval rektora, že vezmu knedlíkárnu a posunu ji o patro výš, abych udělal místo na supermarket. Asi si myslel, že jsem se zbláznil, ale souhlasil. Je to stejný příběh jako Carrefour. Také odsud zmizel, a navíc měl jiné finanční možnosti. Vzpomínám si na první Carrefour v Plzni, když se tam šli Češi podívat. Byli jsme tam také, abychom to viděli. Se zájmem si prohlíželi pult s rybami, ale když šli ven, měli v košíku párek a bůček. Ryba tam zůstala. Systém Delhaize přišel moc brzy a navíc nemá low cost kulturu. Pokud jde o Diet Plus, tak jsme začali, abychom udělali franšízový systém na obchody s dietními poradnami a výrobky. Lidé ale na to prostě nemají dost peněz. Tady ještě často platí chceš hubnout, tak nežer. Ve Francii to má ale velký úspěch, otevíráme tam čtyři nebo pět obchodů měsíčně. Jak jste se smířil s francouzskou realitou, ke které patří i extrémně silné postavení zaměstnance? Vedete to, nebo děláte jen franšízy? Nabízíme produkt, který byl náš. Trpěli jsme asi rok, ale věděli jsme, jak na to. Postupně jsme začali franšízovat. V momentě, kdy se chytne pár prodejen, tak to začne fungovat. Franšízanti vědí, proč pracují, ale jsou zároveň součástí systému, který je bezpečnější. Nejlepší franšíza dělala minulý měsíc obrat asi 35 tisíc eur. Z toho má pro sebe 12 nebo 14 tisíc eur. Když jsme měli zaměstnance, tak ten nepřišel, ta byla nemocná a zase to nefungovalo. Pořád něco. Kolik dnes máte ve Francii franšíz? Máme jich 60. Na konci roku budeme mít 110 a budeme patřit mezi deset procent nejlepších franšízových společností. Napadá mě, že jste asi jeden z mála lidí, který učí žít Francouze zdravě. Má se většinou za to, že Francouz žije zdravě sám od sebe. Ne ne, Francouzi mají taky nadváhu. Možná o pár kilo méně v porovnání s Američany, ale jde o vaše pocity. Někdo potřebuje zhubnout 20 kilo, jiný dvě kila. Ten pocit nutnosti je individuální. Já bych to rád udělal také v Číně. Oni jsou hodně hubení, ale myslím, že by se to chytlo. Lidé si sami najdou, co potřebují. Když má žena o dvě kila víc a je březen, tak začíná být nervózní. My jí pomůžeme, aby se cítila líp. Často jsme přišli moc brzy. Víte, kolikrát jsem s něčím přišel moc brzy? To je problém našeho trhu. Všechno se stále vyvíjí a přijít s nápadem ve správný moment je vždy těžké. Párkrát jsem se fest zmýlil. Nemyslíte si, že by venku fungoval i koncept Panerie?

27 27 Marko Pařík rozhovor MARKO PAŘÍK (69) FOTO Martin Pinkas Myslím, že koncept Panerie jsem okoukal v zahraničí od jiných, a ne obráceně. Pro Francouze a další na tom není nic speciálního. Paneria se musí rychle franšízovat celá a potom to půjde líp. Přece jenom v Číně poroste závratně spotřebitelská poptávka To je neuvěřitelné. Byl jsem tam před pár týdny a oni vám řeknou, že už mají 300 milionů lidí, kteří mají kupní sílu jako průměrní Němci. A potom vám řeknou, že příští rok jich bude 420 milionů. To už je pětkrát Německo a to mi dává plno nápadů. Budete je realizovat? Když pánbůh dá. Pojďme zpátky do Česka. Rohlík stojí posledních 25 let skoro stejně. Jaké je postavení vaší skupiny vůči supermarketům? Je to tím, že je tak slabé, nebo že oni jsou tak silní a mohou držet stejnou cenu? Mají trh a my máme velkou nadkapacitu v případě těchto základních výrobků. Týká se to tří základních věcí rohlík, houska a chleba. Nedá se nic dělat. Musíme to vyrábět strašně levně. Na čem tedy vyděláváte? Například na speciálním chlebu, kváskovém a podobně. Ale je to menší objem. Nejenže Češi mají rohlík strašně rádi na Vánoce jich sní třikrát víc. Když jíte tři rohlíky ráno, tak na Vánoce jich jíte devět. To jsem nepochopil (smích). Nebo veky. Těch jsou miliony. Jsou to zvyky, ale proti tomu se nedá nic dělat. Neproděláváte na rohlíku? Kdybychom prodělávali, tak už tu nejsme. Vyděláváme maličko, ale vyrábíme více než dva miliony rohlíků každou noc. Základní pečivo pořád dělá 60 až 70 procent našeho obratu. Musíme se tomu přizpůsobit. Je to ale škoda, protože si myslím, že to takhle drží strašně dole. Co se může stát? My sotva držíme hlavu nad vodou, ale Češi, co ušetří na rohlíku, dají do auta nebo jedou do Thajska. My z toho nic nemáme. Proti takovému zvyku těžko bojovat. Marko a Jaroslav Michael Pařík se narodili v podnikatelské rodině, která vlastnila známou továrnu na výrobu zemědělských strojů Slavia/Bří. Paříkové. Fabriku a rodinnou vilu v roce 1948 znárodnili komunisté a Paříkovi emigrovali do Francie. Pařík se řadu let živil jako bankéř v Bruselu a následně se v Belgii věnoval byznysu se šrotem. Postupem času s bratrem přikoupili pozemky nedaleko belgického Namuru a v 80. letech založili potravinářskou firmu Avieta. Po roce 1989 se oba bratři vrátili do Československa, kde založili společnost Delta Pekárny, která po fúzi s firmou Odkolek vytvořila pekárenskou skupinu United Bakeries, svého času největší ve střední Evropě. V Česku Vraťme se k vašim začátkům. V Bruselu jste byl bankéř a pak jste začal obchodovat se šrotem. Jak vás to vůbec napadlo? V bance jsem se nudil. Říkal jsem si, že jsem podnikatel, tak bych měl něco dělat. Ve své bankovní pobočce v Bruselu jsem nezačínal v devět jako jiné banky, ale v sedm, nekončil jsem v šest, ale v devět. Prodávali jsme lístky na metro, lístky na koncerty, dělali jsme úvěry, které nebyly úplně klasické. Dělal jsem to tak dlouho, až si na mě ostatní banky stěžovaly. Dostal jsem se až před bankovní komisi a můj šéf mi řekl, že jsem se zbláznil, že existují určitá pravidla a má za mě zaplatit těžkou pokutu. Řekl, že musím začínat v devět a končit v šest, žádné speciální zábavy. Jeden z mých zákazníků byl ze šrotu a postupně jsme se skamarádili. Říkal mi, jestli nechci jít do šrotu, že to je bujný život, tak jsem šel. Zůstal jsem tam nakonec 13 let. Dnes už je šrot opět zajímavý byznys Velmi a vždycky byl. Když jsem přišel sem, tak jsem se taky podíval na šrot. Byl tu jeden velký podnikatel se šrotem, který se osvědčil. Ale už to bylo rozdané, tak jsem neměl šanci se tam dostat. Paříkovi spustili i řetězec supermarketů Delvita postavený na základech belgické sítě Delhaize, který ovšem neuspěl a bratři prodejny prodali. United Bakeries se v roce 2012 pokusil koupit současný ministr financí Andrej Babiš, ale transakci kvůli její slovenské větvi zamítl tamní antimonopolní úřad. Babiš nakonec od smlouvy úplně odstoupil, protože nebyl ochoten zaplatit původně dohodnutou cenu. Celá skupina se z nepovedeného obchodu vzpamatovala, přestože Pařík přiznává stamilionové škody. Loni v srpnu náhle zemřel Jaroslav Michael Pařík. Marko Pařík nyní hodlá prodat majoritu svým lucemburským partnerům, ve firmě bude nadále působit jako poradce. To ale nebyl jediný veletoč. Ke šrotu jste ještě začal vyrábět vafle. Jak vás to napadlo? Na venkově jsme koupili vedle belgického Namuru dost pozemků. Váhali jsme, co budeme dělat se 40 hektary. Začali jsme se sady. Sady jsou nádherné, když to máte od baráku nalinkované, je to nádhera. Nejdřív jsme začali prodávat višně a další ovoce. Viděli jsme, že to je speciální byznys. Když máte velikou úrodu, tak ceny jsou dole, když malou, tak nahoře a vy nemáte co prodat. Potřebujete, aby to bylo opačně. Začali jsme to mrazit, pak jsme to dávali do vaflí. Když jsme přišli do Československa, už jsme hodně byli v byznysu s moukou. Dívali jsme se, jak to funguje, a přišlo nám to zajímavé. Chléb musel být hotový v pět hodin ráno. Dělník musel mít svoji šišku, když šel ráno do práce. Když to nebylo, tak se ředitele přišli zeptat policisté, proč tomu tak není. Přišlo vám, že v pekárnách je nejmíň šlendriánu? Oni věděli, že to prostě musí jít. Když se jim pokazil stroj, tak to museli řešit. To všude jinde neexistovalo. Ačkoli 20 procent naší výroby šlo v té době prasatům. Pro farmáře to bylo skvělé, protože chleba stál třikrát nic. Za první republiky jste byli poměrně významná rodina. Vaši předkové měli továrnu Slavia/Bří. Paříkové v Napajedlech. Neuvažoval jste o tom, že byste se k tomu vrátil? Já vůbec ne, ale náš otec nás s tím strašně otravoval. Říkal, že se staráme o všechno, ale ne o naši firmu. Nakonec jsme na burze tu naši fabriku koupili, ale udělali jsme to jen pro radost otci. Dali jsme mu možnost vyrábět znovu mlátičky. Dali jsme mu 30 dělníků a on kupoval stará šasi. Na tom postavil mlátičku se dvěma starými motory. Vzpomínám si na moment, kdy vystavoval v Brně a neměl jinou barvu než hnědou. On tam napsal cenu jako pravý baťák. Udělal jich devět a všechny se prodaly, ale vůbec nemyslel na servis po prodeji. Druhý den po prodeji mně a bratrovi volali, že mlátička nefunguje, že stojí na poli. Tak jsme všechny mlátičky tajně stáhli, vykoupili a dali do šrotu, aniž by to otec věděl. Když jsme mu řekli, že bychom s tím měli přestat, tak se divil proč, když nemáme žádné stížnosti a neslyšel ani o jednom problému. Žil moc šťastný a umřel moc šťastný. Udělali jsme nakonec muzeum slavií v Napajedlech. Odkoupil jsem asi dvě nebo tři mlátičky, každou za deset tisíc korun. Otec říkal, když se to dozvěděl, že je to fantastické. Máme heslo! Kupte si mlátičku od Paříků za deset tisíc korun a pracujte s ní 70 let a odkoupí vám ji za stejnou cenu. To ani Rolls-Royce nemůže říct. Michal Půr pur@mf.cz

28 28 Euro ledna 2015 report přeprava Jak vykrást kamion po internetu Zloději našli moderní způsob, jak vykrádat nákladní auta. Jen vloni se v Česku takto ztratilo zboží za 88 milionů KRÁDEŽE V RUKAVIČKÁCH. Metody okrádání dopravních firem se vyvíjejí. Zprvu šlo o přepadávání řidičů a krádeže aut. Později o falšování dokladů a registračních značek, teď si zloději pořizují fingované spediční firmy. Příběhy, které v posledních měsících zažívají české spediční firmy, vypadají jako vystřižené z gangsterských filmů. Jen se v nich nestřílí a nepřepadává. Zloději z Východu našli elegantní fintu, jak ukrást celé kamiony se zbožím, aniž by si toho mohl kdokoli včas všimnout. Šéfové spedičních firem se přes počáteční váhání poprvé rozhodli o fenoménu promluvit, aby varovali ostatní. PAVOUK V SÍTI Společnost Bohemia Cargo šéfa Jiřího Šindlera hledala loni v květnu subdodavatele, který by odvezl mosazné výrobky do Švýcarska. Svoje kapacity Bohemia Cargo volné neměla a o zakázku nechtěla přijít. Firma udělala, co je dnes v oboru běžné. V počítačové kontaktní databance našla firmu z Dunajské Stredy. Ta poslala pojistnou smlouvu, koncesi, potvrzení o registraci k dani a další nezbytné podklady, které Jiřího Šindlera ujistily, že obchod proběhne bez potíží. Firmu bylo důležité si proklepnout. Šlo přece jen o zboží v hodnotě sedmi a půl milionu korun. V plánovaný den dodání se nás příjemce ptal, kde zásilka je. Abychom to zjistili, voláme dopravci, ale ten již telefony nezvedal a na y nereagoval, popisuje Jiří Šindler. Když trik prokoukl, zuřil. Bohemii Cargo se v podstatě totéž stalo už rok předtím, tenkrát šlo pro změnu o výrobky z hliníku. Starší případ policie již odložila, ten květnový ještě řeší. Stejnou zkušenost má i spediční firma z Humpolce. Na 11. září loňského roku přišla objednávka, kterou by se svými auty nezvládli odvézt. Protože ji ale podal dobrý zákazník, šéf firmy slíbil, že mu vyjde vstříc. Přihlásil se mu subdodavatel z Maďarska, který měl o náklad zájem. Jeho firma se jmenovala Elektro Eko Kft. Z Maďarska přišla dokonce i jména a telefonní čísla zahraničních zákazníků, kteří mohli poskytnout reference, plus doklad o pojištění, eurolicence a výpis z obchodního rejstříku. Nic nenasvědčovalo tomu, že obchod bude mít nálepku vysoce rizikový. Zboží naložili dle objednávky. Počítali jsme, že v pátek 12. září během poledne či odpoledne budou v Belgii skládat náklad, jenže tak se nestalo. Kolem třetí odpoledne jsme jim volali. Řekli, že už jsou 40 kilometrů před cílem. To byl poslední kontakt s nimi. Poté už telefonní číslo nebylo dostupné a na y neodpovídali, popisuje šéf humpolecké společnosti. V branži nejde o ojedinělé zkušenosti. Prakticky neznám firmu, které by se to nestalo, říká Martin Felix ze sdružení dopravců Česmad Bohemia. Jen v listopadu se v Evropě stala podobných případů podle policejních statistik stovka. Všechny se stejným scénářem. UDĚLEJ SI SÁM Jak je ale možné, že legální firmy s několikaletou historií, referencemi, licencí i pojištěním najednou zmizí? Vysvětlení dává výsledek pátrání humpolecké spedice. Zástupce firmy Elektro Eko nakonec našli. Respektive ozvali se jim sami, když zjistili, že je z Hum-

29 29 přeprava report 8 miliard eur Zboží v takové hodnotě se ročně ztratí z kamionů v Evropě kvůli novému triku, který začali podvodníci z Východu používat. 88 milionů Kč je hodnota zboží, které ukradli vloni zloději přes falešné firmy z kamionů českých firem. FOTO Martin Pinkas polce shánějí. Odpověď pro ně ale měli strohou: Kamionovou dopravu už dva roky neprovozujeme, pojišťovna neexistuje, naše doklady evidentně někdo zneužil a nahlásili jsme to policii. I firma z Dunajské Stredy, které naletěla Bohemia Cargo, změnila majitele. Koupil ji člověk z Maďarska, který na trvalé adrese není k zastižení. Trik novodobých zlodějů v rukavičkách je tedy jednoduchý. Začíná koupí vyhlédnuté krachující spediční firmy ve východní Evropě. Dají za ni obvykle v přepočtu pár set tisíc korun. Kdo by také platil horentní sumy za zadluženou nefungující společnost? Spolu s firmou ale převezmou noví majitelé i pro jejich byznys velmi cenné věci platné licence, pojištění a reference. Kamiony jsou většinou pořízeny na leasing, s jeho splácením si hlavu nelámou. Na měsíc či dva, kdy je budou používat ke krádežím, už nestojí splátky za to. Pak už jen zbývá přihlásit se do systému a čekat na příležitost. Je to vlastně taková loterie. Zloději si podle přepravců nejčastěji vybírají náklady s barevnými kovy, elektronikou, alkoholem nebo cigaretami. Existují ale i případy ztracených žehlicích prken. Zloději se někdy spletou nebo předem nevědí, co kradou, říká Jiří Šindler. S jedním autem dokážou ukrást za krátkou chvíli nákladů několik. Pak včas vozidlo někde odstaví a zmizí. Firmě z Humpolce to potvrdila zkušenost německé přepravní firmy Schenker. O zboží přišel jejich zákazník stejnou fintou stejné firmy. Při porovnání dokladů se ukázal i shodný podpis šéfa. Jen registrační značky kamionů byly jiné. Zřejmě jich měli k dispozici více. SLABÁ OBRANA Obor krádeží zboží vstoupil tímto trikem do třetí úrovně. Zprvu šlo o prosté přepadávání řidičů a krádeže aut. Později o falšování dokladů a registračních značek, což nebylo pro speditéry těžké odhalit. Teď už jde podle lidí z oboru o vysokou hru. Jedinou možnou obranou je hlídat si zápis v obchodním rejstříku. Tam se pozná, že firmu koupil bílý kůň. Ale při prodeji firmy se zápis v rejstříku objeví až se zpožděním a právě v tomto období se taková firma pro podvody využívá, říká Jiří Šindler. Dopravní společnosti se napříč Evropou znají. I když policie je na informace skoupá, v dopravním byznysu se o pozadí nového zlodějského trendu spekuluje. Jde údajně o organizovanou skupinu ze tří států z Maďarska, Ukrajiny a Slovenska. Na Ukrajině prý už kvůli tomu zadrželi falešné pasy a občanky, informace ale není možné ověřit. Česká policie informace o mezinárodním rozsahu gangu nepřímo potvrzuje. Nelze vyloučit, že se touto trestnou činností zabývají organizované skupiny, ale konkrétní informace zatím nemůžeme poskytnout. K zahraniční spolupráci mohu uvést, že v největší míře jsme v kontaktu s kolegy v Polsku, Slovensku a na Ukrajině, říká mluvčí Policejního prezidia ČR David Schön. Jednoduché není ani přimět dopravní firmy o potížích hovořit. Přece jen se tak vystaví kritice, že nejsou obezřetné, a mohou také přijít o své klienty, což je v oboru velké neštěstí. Právě proto humpolecký dopravce nechtěl zveřejnit své nacionále, redakce týdeníku Euro je nicméně zná. Přesně se nedá ani dopátrat čísla, v jakémpočtu se podobné trestné činy staly. Pojišťovny statistiku nemají, protože ve většině případů se krádež nedá zlikvidovat z pojistky. U pojištění odpovědnosti jsou výluky a zboží jako takové pojišťuje jen zlomek jeho majitelů. Policie pak vede tyto případy pod různými kolonkami, například jako krádež či zpronevěru. I při této odchylce je v českých policejních statistikách za loňský rok nahlášených jedenatřicet případů s celkovou škodou dosahující téměř osmaosmdesáti milionů korun. V Evropě mají policisté nahlášeno každý rok kolem dvou set tisíc krádeží v hodnotě kolem osmi miliard eur. Čísla před časem prezentoval Daniel Priban z internetové burzy nákladů a volných vozidel TimoCom. Trik zlodějů z Východu je jednoduchý. Koupí krachující spediční firmu, s ní získají platné licence, pojištění a reference. Potom se přihlásí do systému a čekají na příležitost. Problém je už tak rozsáhlý, že Svaz spedice a logistiky ustanovil speciální pracovní skupinu, v níž sedí zástupci pojišťoven, policie, logistických firem i firem spravujících počítačové databanky. Skupina má za cíl odhalovat včas možné podvodníky. Její členové dali dohromady pravidla, kterými by se měli speditéři při sjednávání subdodávek řídit. Mezi hlavní doporučení patří právě kontrola výpisu z obchodního rejstříku nebo ignorování těch firem, které jsou pojištěny u ústavů, jež odmítají na vyžádání potvrdit platnost smlouvy. Lidé z oboru by také chtěli mít přístup do části evidence vozidel, kde by si mohli před dohodnutím zakázky ověřit, jestli sedí registrační značky k danému typu kamionu. Uvítali by přitom přehled ztracených a ukradených značek, které mohou zloději také zneužívat. Ministerstvo dopravy ale zatím na jejich nápady nepřistoupilo. Policie o problému dobře ví. Už ve zprávě o situaci ve vnitřní bezpečnosti Česka v roce 2013 stojí, že za krádežemi stojí velmi dobře organizovaná skupinu pachatelů. Jako ochranu doporučuje speditérům neustále komunikovat se svými obchodními partnery, spolupracovat jen s osvědčenými dopravci a neustále aktualizovat informace o dopravních firmách. Podle odborníků stojí za rozmachem podvodů také situace na dopravním trhu. Řada spedičních firem funguje jako takzvané panelákové firmy. Nemá svůj vlastní vozový park a organizuje dopravu jen díky subdodávkám. Cenu za přepravu pak takové firmy tlačí dolů, a aby se jim ostatní mohly vyrovnat, sahají k obdobné praxi, místo aby rozšiřovaly vlastní park. Petr Weikert weikert@mf.cz

30 30 Euro ledna 2015 report zemědělství Slušovický zázrak 2.0 Legendární zemědělec František Čuba se na severu Moravy chystá stavět farmy budoucnosti, které budou produkovat ryby a zeleninu SALÁTOVÁ POLE. Ve dvou farmách se za rok vypěstuje dva tisíce tun ryb a 6,5 tisíce tun rostlin, především salátu. V70. a 80. letech minulého století vybudoval František Čuba ve Slušovicích na Zlínsku prosperující zemědělské družstvo, které bylo jakousi výkladní skříní komunistického režimu. Po nástupu kapitalismu se úspěšný agrokombinát rozpadl a Čuba se stáhl do soukromí. V posledních letech ale zažívá mohutný comeback: před dvěma lety se stal krajským radním, vloni byl zvolen senátorem za Zlín. Teď osmasedmdesátiletý agronom věří, že se mu podaří stát se ještě jednou úspěšným byznysmenem. Tentokrát ovšem v podmínkách volného trhu. Společně s několika podnikateli se rozhodl postavit na severu Moravy několik farem fungujících na principu akvaponie. Tato technologie je sice v akademických kruzích známá už několik desítek let, průmyslově využívat se ale začala teprve nedávno a v Evropě se o ní příliš neví. Jde o formu zemědělské produkce, která spojuje akvakulturu a hydroponii, tedy chov ryb a pěstování zeleniny. Voda, ve které žijí ryby, poskytuje dostatek živin k pěstování rostlin. To vše probíhá pod střechou v kontrolovaných podmínkách, takže takovou farmu je možné vybudovat prakticky kdekoli, třeba na poušti, jednou možná i na Marsu. I proto se akvaponickým projektům přezdívá farmy budoucnosti. Farmy pro Čubu a jeho společníky postaví izraelská firma Dagan, která už podobné projekty úspěšně vyvezla třeba do Číny nebo Kazachstánu. Menší z celkem dvou farem má být v Česku vybudována ještě letos v průmyslové zóně Červený Dvůr u Krnova, druhá pak o dva roky později v zóně u Frýdku-Místku. Celkové náklady se odhadují zhruba na dvě miliardy korun. POTKALI SE VE SLUŠOVICÍCH Otcem myšlenky je sice František Čuba, hlavním hybatelem projektu je však Miroslav Škrabal, rodák z Uherského Hradiště, který dosud podnikal hlavně v lesnictví. Oba muži se seznámili v 70. letech v JZD Slušovice. My se známe od roku 1976, kdy jsem začal dělat vysokou školu. Tehdy jsem se zajímal o řízení a jediná velká firma nablízku byly Slušovice. Odebíral jsem slušovické noviny Naše cesta a sledoval, co se tam děje. Později jsem začal provozovat vnitropodnikovou banku podle slušovického systému derby. Při privatizaci v lesnictví v 90. letech jsme s Františkem Čubou hodně věcí konzultovali. K panu docentovi mám blízký vztah. Vždycky jsem si přál dělat s ním nějaký velký projekt. Teď mám příležitost, říká Škrabal, klidný a nenápadný muž mluvící s měkkým jihomoravským přízvukem. Nápad začít podnikat v oboru akvaponie vznikl před dvěma lety. Miroslav Čuba prý Škrabalovi zatelefonoval a řekl mu, že někde zaslechl, že Izraelci pěstují ryby ve skleníku. FOTO Profimedia.cz

31 31 zemědělství report Stárnoucí agronom tedy dal svému mladšímu známému za úkol Izrael navštívit a zjistit, co je na tom pravdy. Ta informace o sklenících nebyla úplně přesná. V Jeruzalémě jsem se potkal s lidmi z kibuců a mošavů a zjistil jsem od nich, o co se jedná. Myšlenka není nová, první patent vznikl v Drážďanech už v roce Nápad ale zůstal ve vědeckých kruzích až do roku Tehdy v USA firma Nelson and Pade postavila první průmyslový vzor akvaponické farmy. Druhé místo na zemi, kde se myšlenka realizovala, byl Izrael a autorem byla firma Dagan. Ta vymyslela vlastní vzor, kdy jsou chov ryb Akvaponické farmy mají mít obrat ve výši 1,7 až 2,1 miliardy při ziskovosti 25 až 52 procent. a pěstování zeleniny oddělené. To je pro průmyslovou výrobu zásadní, protože lze pro každý druh vytvořit různé podmínky, což by v jednom skleníku třeba nešlo. Rozhodl jsem se tedy spolupracovat s firmou Dagan, vysvětluje Škrabal. BANKÁM SE NECHCE DO RIZIKA Tak se zrodila akciová společnost Taneco, v níž je Škrabal předsedou představenstva a Čuba prezidentem. V říjnu 2013 nově založená firma podepsala s Izraelci memorandum o porozumění a později i studii proveditelnosti na vybudování dvou akvaponických farem o produkci dvou tisíc tun ryb a šesti a půl tisíce tun zeleniny ročně. Škrabal s Čubou začali zkoumat a měřit klimatické podmínky v průmyslových zó-» INZERCE A

32 32 Euro ledna 2015 report zemědělství ČUBŮV ČLOVĚK. Vždycky jsem si přál pracovat na něčem s panem Čubou, říká Miroslav Škrabal a ukazuje, jak budou vypadat akvaponické farmy. tu a bylinky spojené s přípravou rybího masa, přibližuje Škrabal podnikatelský záměr. Vedle ryb se v akváriích budou chovat také raci. Jejich úloha spočívá mimo jiné v tom, že čistí vodu, tedy zkonzumují uhynulé ryby, které by se jinak musely nechat průmyslově zlikvidovat v kafilerii. Je to sice jen detail, ale jasně prozrazuje Čubův rukopis. Pro slušovického manažera byla vždy typická maximální propojenost procesů hraničící až s obsesí. Pokud vše půjde tak, jak má, stavět se začne letos v létě v Červeném Dvoře u Krnova. Tam na ploše deseti hektarů vyroste první farma s kapacitou tisíc tun ryb ročně. O dva roky později se začne budovat ve Frýdku- -Místku. Tam bude postavena nejdříve druhá tisícitunová farma a posléze ještě jedna. Lidé ze společnosti Taneco se ale už poohlížejí po dalších průmyslových zónách na Moravě, kde by se daly vybudovat akvaponické farmy.» nách, především teplotní výkyvy v různých ročních obdobích, ale třeba i výšku sněhu a kvalitu vody, protože v každé zemi je třeba postavit zařízení trochu jinak. Izraelci si zase v Česku sami prováděli průzkum trhu s rybami. Obě strany došly k tomu, že investice má smysl, zbývalo najít investora. Hlavní část peněz má zajistit úvěr od banky, o kterém bude podle Škrabala rozhodnuto do konce ledna. Pět až deset procent si v projektu ponechají Izraelci, jejichž odborníci také budou prvních několik let dohlížet na hladký chod farem. Zhruba dvacet procent bude vlastnit soukromý investor, kterých má Taneco podle Škrabala několik, z domova i zahraničí, jejich jména ale prozradit nechce. Sám Škrabal a jeho společníci už do pionýrského podniku během dvou let od jeho počátku nalili několik desítek milionů korun. Nevýhodou projektu je, že jsou tam poměrně vysoké počáteční náklady na investici. Výhodou ale zase rychlá návratnost, říká Škrabal, podle něhož si na sebe farmy vydělají během tří až pěti let provozu. Mají mít obrat ve výši 1,7 až 2,1 miliardy při ziskovosti 25 až 52 procent. U investorů prý vyslovení jména Františka Čuby rezonuje, banky jsou ale opatrnější. Tam mají větší šanci projekty, které už byly ozkoušené, jako třeba třistadevadesátý projekt výroby plastových oken, stěžuje si Škrabal. CANDÁT, MNÍK... A RACI Neúspěch si autoři nápadu nepřipouštějí. Je to geniální, je to nové, přichází to ve vhodnou dobu. Provedli jsme rozsáhlý průzkum trhu a cest, jak produkty prodat. V Česku je problém, že jíme málo ryb, skoro nejméně v Evropě. Pouze 2,3 kila ryb za rok na osobu. Doma pěstovaných ryb je nedostatek a chybí tu pestrost. Je to hlavně kapr na Vánoce. Našli jsme na trhu ryby, které tady chybějí. Třeba královská ryba neboli candát. Dále chceme pěstovat lína, pstruha duhového a mníka jednovousého. Ze zeleniny potom speciální druhy salá- Pro slušovického manažera Františka Čubu byla vždy typická maximální propojenost procesů hraničící až s obsesí. DO KAŽDÉ FABRIKY Firma už má prý pro své produkty nasmlouvané odběratele. Budou jimi hlavně velké průmyslové podniky. Ideální jsou pro nás továrny, těžké provozy, které mají předepsané jídelníčky, popisuje Škrabal. Část vyrobených ryb se bude rozvážet čerstvá, část se má zpracovávat udit a konzervovat. Z vypěstovaného salátu se bude podle potřeby vyrábět šťáva, která se dá déle skladovat. Litr té šťávy se prodává za sedm eur. Máme na to jednu takovou jihokorejskou technologii, ujišťuje mě podnikatel. Škrabal a Čuba se chlubí, že otevřou první akvaponickou farmu v Evropě. To není tak docela pravda ve Velké Británii už nějaké komerční provozy fungují, byť na jiné bázi, než užívá izraelská firma Dagan. Přesto je akvaponie v Evropě zatím v plenkách, nejsou tu žádné velké komerční, průmyslové farmy. V USA je odvětví o poznání dál. Když se zeptám Škrabala, jestli tedy vznikne cosi jako další Slušovice, jen se usměje a kroutí hlavou. Kdo chce za stromem vidět strašáka, ten ho tam uvidí. Ale tím, že u této myšlenky je pan docent Čuba, tak je to minimálně pokračováním jeho práce, uzavírá lesní inženýr. Petr Horký horky@mf.cz FOTO Hynek Glos

33 33 pojištění odpovědnosti report Manažeři na odstřel Pojišťovny hlásí nárůst pojištění odpovědnosti manažerů za škodu. Žalob na náhrady bude patrně přibývat FOTO ČTK Vyšetřovatelé z útvaru vyšetřování hospodářské kriminality vstoupili bez ohlášení do sídla firmy a začali pátrat po účetních výkazech, dokumentech a dalších důkazech v souvislosti s údajnými hospodářskými trestnými činy. Členové představenstva a jednatel byli několik hodin vyslýcháni na policejní stanici o nesrovnalostech v sérii dohod o nakládání s úrokovými výnosy. Náklady na právní a poradenské služby se v průběhu vyšetřování vyhoupnou na desítky tisíc eur. Stejně jako případnou škodu je uhradí pojišťovna. To nemusí být jen příběh ze zámoří. I u nás začínají být členové statutárních orgánů firem voláni k odpovědnosti za škody, které mohli svým rozhodováním způsobit samotné firmě nebo třetí straně. Jak dokládají už zdokumentované případy, může se tak stát při složitých obchodních transakcích, ale i třeba při banální výpovědi, která se ukáže jako neplatná, nebo při ne zcela bezchybném výběru dodavatele zakázky. Zda se i v Česku stane členství ve statutárním orgánu firmy vysoce rizikovým postem, jehož odvrácenou stranou je neustálá hrozba ztráty veškerého majetku, se teprve uvidí. Každopádně firmy si začínají uvědomovat rizika a jistit se. Změny zákonů mohou přinést nárůst počtu žalob. Pokud firmy budou mít chuť prát špinavé prádlo na veřejnosti. BLAŽENÁ NEVĚDOMOST Nárůst zájmu o pojištění odpovědnosti manažerů za způsobenou škodu hlásí prakticky všechny pojišťovny, které ho nabízejí. Počet poptávek, stejně jako počet pojistných smluv, se vloni v porovnání s předešlými roky několikanásobně zvýšil, říká Václav Bálek za Allianz, která tento produkt nabízí už od roku Výrazný skok eviduje také pojišťovna Slavia. Strach lidí byl před třemi lety malý. Pojišťovaly se hlavně pobočky nadnárodních koncernů, pro které je takové pojištění standardem. České subjekty neměly zájem. To se teď mění. Nám se předpis pojistného zdvojnásobil, uvádí Lucie Ponertová, produktová ředitelka Slavia pojišťovny. Pojišťovny, které tento produkt nabízejí už roky, jej inovují, na trh zároveň vstupují noví poskytovatelé. Krátce před koncem loňského roku začala nabízet produkt známý v pojišťovací hantýrce jako D&O (Directors and Officers) například Uniqa, předloni jej vytvořila Kooperativa. Pojišťovny se shodují, že příčinou aktuálního procitnutí firem je především nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které začaly platit minulý rok. Nová legislativa vlastně nepřinesla žádné převratné změny, ale některá ustanovení zpřesnila, rozšířila spektrum možných postihů manažerů, a především rozdmýchala diskusi o tom, nakolik jsou členové statutárních orgánů firem odpovědní za svá rozhodnutí, a to vůči vlastní firmě i třetím stranám. Domáhat se náhrady škody může samotná společnost, ale i dodavatelé či věřitelé. Rizika vyplývají ze samotné podstaty trhu, konkurence, změny právních a daňových předpisů, ale také ze vzdělání, zkušeností a vlastností statutárních orgánů, tvrdí Ondřej Mánek z advokátní kanceláře Wolf Theiss. HODILA BY SE POJISTKA. Loni v polovině ledna zasahovali policisté z protikorupčního útvaru v České exportní bance a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Policisté se zajímali o údajnou trestnou činnost bývalých manažerů organizací. Jednalo se o případy z let 2005 až Přesto si podle průzkumu společnosti AIG, publikovaného v lednu, manažeři rizika spojená s výkonem své funkce příliš nepřipouštějí. Pouze 39 procent z 210 respondentů ví, že jsou odpovědní za celou výši způsobené škody firmě nebo třetím stranám. Přes 40 oslovených uvedlo, že jsou odpovědní pouze do škody ve výši 500 tisíc korun, 19 procent odpovědělo, že do dvoumilionové škody. Pojištění odpovědnosti manažera, které kromě samotné škody kryje i náklady na právní zastoupení či prostředky na očištění pověsti, mělo jen 17 procent dotázaných. BEZ STŘECHY NAD HLAVOU Možné důsledky jsou přitom pro manažery dost nepříjemné. Argumenty, jimiž pojišťovny potenciální klienty lákají, znějí přesvědčivě: manažer společnosti odpovídá za újmu, kterou v souvislosti s výkonem své funkce způsobí na rozdíl od zaměstnance, ne do 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku, ale celým svým majetkem. Jak už bylo řečeno, řada z nich to vůbec netuší. Odpovědnost přitom nejde omezit vzájemnou dohodou. A zákonná úprava je v tomto případě velmi přísná upravuje odpovědnost člena orgánu jako objektivní a solidární (tedy bez ohledu na zavinění) a zároveň na něj přenáší důkazní břemeno. Pokud je tedy proti němu uplatněn nárok na náhradu újmy,»

34 34 Euro ledna 2015 report pojištění odpovědnosti PRÁVNÍ NOVINKY» je to on, kdo musí prokazovat, že neporušil takzvanou péči řádného hospodáře, a pokud se mu to prokázat nepodaří, odpovědnosti se nezbaví. Manažer navíc ručí za závazky společnosti přímo vůči věřitelům dle nového občanského zákoníku. Přísnější je legislativa také v případě, že se společnost dostane do úpadku: manažer může být nucen vrátit všechny prostředky, které od firmy za poslední dva roky získal, a ručit za závazky společnosti, pokud rozumnými prostředky úpadku nezabránil, jestliže o něm věděl nebo vědět měl a mohl. Po legislativních změnách v minulém roce evidujeme výrazný nárůst vznesených nároků z tohoto pojištění. Největší rizika pro členy orgánů z titulu odpovědnosti za výkon jejich funkce lze očekávat v případech, kdy se bude jednat o nároky insolvenčních správců či věřitelů v rámci řízení o úpadku či nároky společníků a akcionářů v případě aplikace institutu trestní odpovědnosti právnických osob, říká Zdeněk Prchlík, obchodní ředitel AIG. člena statutárního orgánu je možné potrestat nevyplacením sjednané odměny možnost domáhat se vrácení již vyplacené odměny a ručení věřitelům za dluhy společnosti, pokud se dostane do úpadku důkazní břemeno statutárního orgánu člen orgánu musí být způsobilý posoudit, kdy jeho znalosti na danou funkci nestačí, a vyvodit z toho pro sebe důsledky členové orgánů společností ručí za běžné obchodní závazky společností (platby dodavatelům, zaměstnancům, odvody apod.) přímo vůči těmto věřitelům naopak mírnější režim při posuzování konečných důsledků manažerských rozhodnutí právní předpisy kladou důraz na řádný proces rozhodování a ne každé rozhodnutí, které se zpětně ukáže jako obchodně nevýhodné, musí nutně znamenat vznik odpovědnosti za škodu ŽALOBA, NEBO REPUTACE? Změny norem podle oslovených právníků mohou přinést nárůst počtu žalob, jelikož nové kodexy vymáhání škod usnadní samozřejmě pokud firmy nebo jejich akcionáři budou mít chuť prát špinavé prádlo mimo domov. Domnívám se, že se praxe soudů změní a konkrétní osoby více poženou k odpovědnosti. Smyslem nové úpravy bylo, aby se odpovědnost zpřísnila. A jsem přesvědčena, že se tento záměr brzy projeví i v praxi. Předpokládám, že i firmy budou odvážnější a začnou uplatňovat své nároky prostřednictvím žalob, soudí Kateřina Tomčíková ze společnosti Vilímková Dudák & Partners. Ondřej Mánek z kanceláře Wolf Theiss je ale rezervovanější: Odpovědnost manažerů je v byznyse nyní módním tématem. Nedomníváme se však, že to povede k rozpoutání vlny žalob proti statutárním orgánům. S klienty vždy v takových případech konzultujeme, nakolik je žaloba na náhradu škody vhodná s ohledem na budoucí obchodní zájmy klienta a jaké může mít zvolený postup pro klienta reputační dopady. Případy škod hrazených z pojištění D&O 1. PŘÍPAD Společnost zastoupená akcionářem podala žalobu o náhradu škody na členy představenstva. Škoda byla údajně způsobena v opakovaném procesu nabytí vlastních akcií a jejich zpětného prodeje. Věc vyšetřuje i policie. Trestný čin zatím není prokázán. Případ je stále otevřený a vyšetřování trvá již sedm let. AIG průběžně hradí náklady obhajoby pojištěných, které již dosáhly téměř dvou milionů korun. 2. PŘÍPAD Zadavatel uzavřel smlouvu o dílo na veřejnou zakázku (výstavba sportovní haly) s vybraným dodavatelem. Zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Následně zadal dodavateli dodatečně výzvou k jednacímu řízení bez uveřejnění i výstavbu baru a uzavřel s ním dodatek. Výsledkem šetření antimonopolního úřadu byla sankce. Pokutu za členy představenstva uhradila AIG. 3. PŘÍPAD Valná hromada akciové společnosti rozhodla, že změní podobu akcií ze zaknihované do podoby listinné a že sníží základní kapitál o částku 500 milionů korun. Minoritní akcionář však s touto přeměnou nesouhlasil a napadl cenu, za kterou měly být akcie vydány v listinné podobě, jako příliš nízkou. Spor ukončilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně: společnost se vůči minoritnímu akcionáři nijak neprovinila a představenstvo jednalo v souladu se zákony. Z pojištění byly hrazeny náklady na právní zastoupení členů představenstva. 4. PŘÍPAD Akcionáři podali trestní oznámení na všechny členy představenstva za pochybení při výběrovém řízení na rozsáhlou stavbu. Nechali si vypracovat posudek, jehož výsledkem bylo, že budova mohla být postavena o desítky milionů levněji. Soud trestní stíhání všech členů představenstva zastavil. Důvodem bylo, že akcionáři důvěryhodně neprokázali, že jim byla způsobena finanční škoda. Z pojištění byly hrazeny veškeré náklady na obhajobu členů představenstva (řádově několik set tisíc korun). 5. PŘÍPAD Správce konkurzní podstaty zahájil soudní řízení proti členům statutárního orgánu mateřské akciové společnosti. Vznesená obvinění se týkala nedostatečného prověřování finančního stavu mateřské akciové společnosti a strategických omylů při restrukturalizaci činnosti celého koncernu. Společnost se dostala vinou špatného řízení do předlužení a do úpadku. Z pojištění byly hrazeny náklady na právní zastoupení členů statutárního orgánu mateřské akciové společnosti a částečně úhrada dluhu vůči věřitelům. 6. PŘÍPAD Proti bývalým členům představenstva akciové společnosti podalo nové vedení žalobu a policie zahájila trestní stíhání pro podezření z porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, kterých se měli dopustit rozhodnutím o obchodech s třetími stranami. Soud však vynesl osvobozující rozsudek a členové představenstva byli zproštěni obžaloby. Odsouzeni nakonec byli jiní zaměstnanci společnosti. Ta však velice pravděpodobně zahájí civilní řízení proti bývalým členům představenstva, ve kterém, pokud se prokáže jejich pochybení, mají velké šance, aby nárokovanou škodu uhradila pojišťovna. V tomto případě se jedná o částku v řádech stovek milionů korun. Do této chvíle bylo vyplaceno za náklady obhajoby 200 tisíc. Zdroj: pojišťovny

35 35 pojištění odpovědnosti report DIVADLO NA KRIMINÁL. Řada plzeňských zastupitelů se loni zdráhala schválit proplacení víceprací při stavbě plzeňského divadla, aby je později nemohl někdo obvinit, že svým jednáním způsobili městu stamilionovou škodu. A požadovat náhradu. FOTO archiv Podle Mánka je vhodné uvážit, nakolik je vymáhání nároku na náhradu škody proti členům statutárnímu orgánu efektivní v situaci, kdy výše vzniklé škody je nepoměrně vyšší než hodnota osobního majetku. Spíše bychom očekávali, že společnosti budou hledat jiná řešení, jako jsou dohoda o náhradě škody, plnění z pojištění odpovědnosti statutárních orgánů. Nebo že manažerovi nevyplatí odměnu za výkon funkce, dodává právník. POJISTI SE SÁM Judikatura není zatím nijak zvlášť košatá. Podle dosavadní praxe byli členové statutárních orgánů odsouzeni k náhradě škody v případech, kdy řádně nevymáhali pohledávky společnosti, vznikla škoda v důsledku nesprávného vedení účetnictví, případně jednatel jednal na základě pokynu valné hromady, jejíž usnesení se nakonec ukázalo neplatným, vypočítává Thomas Rechberger z kanceláře Taylor Wessing. Velkou část rozsudků dosud vydaly soudy v trestních věcech, přestože odpovědnost statutárních orgánů je záležitostí práva obchodního. V praxi dosud převažoval Manažer může být penalizován, jestliže rozumnými prostředky nezabránil úpadku, pokud o něm věděl nebo vědět měl a mohl. trend řešit pochybení statutárních orgánů spíše cestou trestního oznámení než žalobou na náhradu škody. Pojišťovny v minulých letech škodní události likvidovaly (viz box), jejich počet se ale pohybuje spíše v desítkách než ve stovkách či tisících. Výplata pojistného se údajně u tohoto typu pojištění pohybuje kolem 30 procent oproti výběru, což je pro pojišťovny atraktivní výsledek. Například pojišťovna Slavia, která nabízí produkt od roku 2008, zatím žádný případ neřešila. Tato pojišťovna nyní přichází s novinkou: s individuálním pojištěním samotných statutárů. Dosud totiž uzavíraly tyto pojistky pro členy svých managementů pouze firmy. Řada společností nemá tato rizika nijak ošetřena. Manažeři už ale nejsou na nikom závislí a mají kontrolu nad svou pojistkou, vysvětluje výhody pojistky Ponertová. Předpokládá, že klienty najde i mezi zastupiteli měst a obcí. Ti jsou v poslední době často voláni k odpovědnosti především za pokuty, které v důsledku jejich rozhodnutí dostávají města či městské firmy od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a samosprávy by je měly jako škodu vymáhat po konkrétních osobách. Občas se už o to pod tlakem občanských sdružení pokoušejí. Například městská část Praha 2 se chce soudit s bývalým starostou o statisíce za to, že podepsal v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách dodatek ke smlouvě o dodávkách tepla, nebo Liberecký kraj vymáhá po některých radních půlmilion za to, že přidělili zakázku na revitalizaci hřišť firmě, která měla být z tendru vyloučena. HANA BOŘÍKOVÁ borikova@mf.cz

36 36 Euro ledna 2015 report daně Paní účetní a továrna na daně Finanční úřady potrestaly několik firem za daňové machinace, i když neexistovaly přímé důkazy. Tvrdý postup loni schválily soudy Pokud se nějaká firma zaváže za nákup reklamy dobrovolně zaplatit čtyřicetkrát víc, než by musela, je to podivné. Ve skutečnosti se pro takové jednání dají najít pouze dvě racionální vysvětlení firma je buď strašně hloupá, nebo se chystá porušit zákon. Loni soudy uzavřely modelový daňový podvod. Nebyl ani tak důležitý svojí hodnotou stát přišel jen o zhruba 51 milionů korun ale tím, že hlavní strůjci si z reklamního šizení na daních zřídili živnost a do svých sítí zapletli minimálně 20 malých či středně velkých firem (nejznámější z nich je Hanácká kyselka). Stejně tak není pro budoucnost až tolik důležité, že šest osnovatelů dostalo za krácení daní vcelku citelné tresty, ale spíš fakt, že jak Ústavní, tak i Nejvyšší správní soud loni potvrdily nekompromisní postup finančních úřadů vůči oněm dvaceti (hloupým či zákon porušujícím) firmám, které se do daňových machinací nějak připletly a proti jejichž představitelům neměla policie žádné důkazy. Výsledkem je, že některé tyto firmy musely kvůli dodatečně doměřeným daním a penále zaplatit do státní kasy miliony korun. Z rozsudků Nejvyššího správního soudu plyne, že na to doplatily například společnosti JN Trans, Pro Tenax, Ewe, Forez či Machala. Jednatel středočeské společnosti Pro Tenax, která vyrábí ocelová vlákna, Miloslav Bureš odpovídá na dotaz, proč jeho firma nakupovala tak hrozně předraženou reklamu, stručně: Jako jednatel jsem něco podepsal, ale nic jsem v té věci nevyřizoval. Nám to tehdy ani nepřišlo, potřebovali jsme se pohnout někam dál a chtěli jsme využít reklamu. ŘETĚZEC Kriminální větev případu, která skončila vězením pro šest jasných kratičů daní, se začala odehrávat v roce 2006 a jejími ústředními postavami byli multifunkční účetní Dagmar Tučková a jednatel společnosti Property Praha Petr Černák. Princip byl jednoduchý. Černák či Tučková se vždy nejdřív s některou ze dvaceti zmíněných firem dohodli, že zajistí mnohonásobné odvysílání reklamního spotu v nějaké levnější televizní stanici, jako jsou AXN, Spektrum, Sport 1, ČT4 Sport. Dotyčná společnost přitom souhlasila, že za jedno odvysílání spotu zaplatí třeba i více než 40 tisíc korun, a to nehledě na skutečnost, že na veřejných webech mediálních agentur se odvysílání půlminutového šotu nabízelo jen za tisíc až osm tisíc korun. Když Property Praha dostala za nasmlouvanou reklamu platbu a to pochopitelně včetně daně z přidané hodnoty (platícím firmám ji pak vrátil stát), Černák peníze převedl na účet jedné ze tří účelově založených společností nejdřív to byla Symbiosa Group, poté, když nastaly obtíže s finančními úřady, Gabreta Bohemia a nakonec Euro Index. Účetnictví těmto rádoby firmám vedla Tučková a dva ze tří najatých jednatelů byli recidivisté. Výsledkem bylo celkem šest nepodmíněných trestů za krácení daní, přičemž Tučková s Černákem dostali ty nejvyšší, sedmileté. Tito jednatelé pak peníze v hotovosti vybrali a předali je Černákovi nebo Tučkové. Co se s miliony dělo dál, není úplně jasné. Přímou starost o odvysílání reklamních šotů mezitím Černák s Tučkovou svěřili prostředníkovi, který to u mediálních agentur tentokrát již za normální katalogovou cenu zařídil. Formálně se tak ale dělo prostřednictvím firem Symbiosa Group, Gabreta Bohemia či Euro Index, které sloužily ke skrytému navýšení ceny za odvysílání šotů. Poté zbývalo už jen, aby Tučková zfalšovala účetnictví zmíněných tří rádoby firem a upravila ho tak, že platily jen minimální daně. TAK VELKÝ VEN Property Praha po celou dobu stěhovala své sídlo po hlavním městě a měnila spádové finanční úřady. Když se na konci roku 2008 policie dostala na stopu, převedl Černák firmu promptně na nezaměstnaného Maďara Józefa Wágnera. Později v červenci 2009 se Černák začal prostřednictvím bohužel pro něj sledovaných esemesek domlouvat na urychleném výběru naspořených milionů z účtu vedeného na jeho matku tak velky ven, dekuju a se sestrou řešil, jestli už na katastru neblokli byty a domy psané na členy rodiny. Nepomohlo mu to. Policie případ v roce 2011 předala státnímu zastupitelství a případem se začal zabývat pražský městský soud. Rozsudek padl loni v dubnu a vrchní soud ho na konci září potvrdil. Obžalovaní vesměs odmítli vypovídat a hájili se tak, že dělali pouze to, co museli Tučková tvrdila, že byla pouhou účetní, Černák se zase prohlašoval za řádně podnikající osobu. Takovou obhajobu ale soudy odmítly akceptovat a rozhodly, že obžalovaní úmyslně vytvořili řetězec obchodních vztahů, ( ) kterými vytvářeli předpoklady pro neoprávněné čerpání DPH a snížení daně z příjmu právnických osob. Na DPH stát ošidili o 28,1 milionu a na dani z příjmu právnických osob o 22,7 milionu korun. Výsledkem bylo celkem šest nepodmíněných trestů za krácení daní, přičemž Tučková s Černákem dostali ty nejvyšší, sedmileté. VĚZENÍ NE, PENÁLE ANO Předchozí odstavce mají jednu velkou chybu do jisté míry postrádají logiku. Vychází z nich, že Černák s Tučkovou objevili geniální obchodní model, když od dvaceti různých ukrutně hloupých firem dokázali za až čtyřicetkrát (zpravidla dvacetkrát) předražené zprostředkování reklamy vyinkasovat desetimiliony. Jasné není jen to, proč svoji živnost ohrožovali šizením na daních. Pokud by ale ve skutečnosti mnohonásobně předražené platby za reklamu byly fiktivní (respektive by se plátcům jiným kanálem vracely) a od začátku šlo především o to, aby si oněch 20 firem mohlo snížit základ pro výpočet daně z příjmu právnických osob a po-

37 37 daně report 51 milionů Zhruba o tolik přišel stát na DPH a dani z příjmu právnických osob. NEKOMPROMISNÍ ZÁKON. Soudy loni potvrdily nekompromisní postup finančních úřadů vůči dvaceti firmám, které se do daňových machinací připletly a proti jejichž představitelům neměla policie žádné důkazy. FOTO Martin Pinkas žádat stát o vrácení DPH, začala by věc dávat lepší smysl. Žádné důkazy pro existenci takové dohody však policie nenašla (nebo opravdu neexistovala a firmy byly skutečně jen hloupé ), ovšem už v průběhu roku 2009 se obrátila na finanční úřady a iniciovala rozsáhlé daňové kontroly. Výsledek nebyl úplně jednoznačný, byť všechny finanční úřady dostaly od policie stejné materiály. Tak třeba proti vratimovské společnosti Stecomtra neshledalo Finanční ředitelství v Ostravě dostatek důkazů. Naopak k minimálně pěti firmám zmíněným na začátku článku (jsou to ty, které projevily tak silnou touhu po spravedlnosti či z jiného úhlu pohledu drzost, že věc dotáhly až k Nejvyššímu správnímu soudu) byly finanční úřady nemilosrdné a v letech 2011 a 2012 jim dodatečně vyměřily daně tak, jako by za vysílání reklamních spotů platily běžnou, a nikoli mnohonásobně zvýšenou cenu. Postižené firmy musely navíc uhradit i penále. Finanční úřady, krajské soudy a po nich i Nejvyšší správní soud vycházely z toho, že ani jedna z firem nedokázala věrohodně vysvětlit, proč za reklamu byla ochotná platit tak přehnaně moc. Přičemž absurdní tvrzení nic jsme o cenách za reklamu nevěděli nebo porovnávali jsme je s ceníkem TV Nova nebyla brána v potaz. Asi nejpregnantněji své pochyby Nejvyšší správní soud vyjádřil letos v srpnu v rámci rozsudku nad lanškrounským dodavatelem dílů pro auta firmou Forez: Pokud daňový subjekt zaplatil za televizní reklamu více než dvacetkrát vyšší částku, než vyplývala z ceníků zvolené televizní stanice, lze oprávněně uvažovat, že cílem takového jednání nebyla propagace, ( ) Vzhledem k prokázané existenci finančního řetězce proto nebyl nelogický závěr ( ), že skutečným účelem předmětné transakce ( ) bylo získat prostřednictvím koncových společností, tedy i stěžovatele (Forez pozn. red.), na úkor státního rozpočtu odpočet DPH. Forez je mimochodem největší smolař, protože u něj daňová kontrola odhalila rovněž nesrovnalosti v odečitatelných položkách na vývoj a výzkum, a firma tak musela dodatečně platit přes 12 milionů korun. Nejúporněji se o své očištění prala další lanškrounská firma Ewe, která to loni dotáhla až k Ústavnímu soudu, ovšem rovněž bezúspěšně. JEŠTĚ TŘI Pro budoucí rozhodování finančních úřadů jsou loňské rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu důležité. Podobné továrny na daně nejsou ojedinělé, slušnou potenci růst ale mají i boční větvě samotného výše popsaného případu, protože jedna ze šestice odsouzených účetní Tučková je podle Městského státního zastupitelství v Praze stíhána pro obdobnou trestnou činnost za využití jiných obchodních společností v dalších třech věcech. VáclaV Drchal drchal@mf.cz

38 38 Euro ledna 2015 report politika Od Úsvitu do soumraku Politický projekt Tomia Okamury začíná připomínat osud Věcí veřejných NOVÝ STÍN. Bleskovou rošádu předvedl poslanecký klub Úsvitu. Ze dne na den přišel šéf Tomio Okamura (vpravo) o svůj věrný stranický stín Radima Fialu. Novým šéfem klubu Okamurovy ministrany se stal místopředseda hnutí Marek Černoch (vlevo). Vypadalo to skoro jako noční puč. Ještě v pondělí večer minulý týden byl Radim Fiala šéfem poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie (ÚPD), spát už ale šel jako řadový poslanec. V čele klubu ho totiž překvapivě vystřídal místopředseda hnutí Marek Černoch. Podle vedení ÚPD se měl Fiala, bývalý dlouholetý poslanec ODS a ve sněmovně Okamurův stín, až příliš kamarádit s politiky z ostatních stran. Na večerním jednání poslaneckého klubu vystoupili někteří kolegové s výhradami k mé práci. Tyto výhrady odmítám. V následném hlasování mě členové klubu většinou jednoho hlasu odvolali, řekl k tomu Fiala. Ve skutečnosti šlo o to, že se Fiala spíš než poslaneckému klubu věnoval vlastnímu byznysu. Je otázkou, jestli tahle výměna může Úsvitu ještě pomoct, pochybuje poslanec a nečlen Úsvitu Milan Šarapatka. Parta Tomia Okamury má sice pouhých čtrnáct poslanců a devět členů, poslední dobou ale v Parlamentu obstarává nejvíc zábavy, hlavně méně tradiční rétorikou. A nejen to: i někteří politici ÚPD se obávají, že pouhý rok a čtvrt po sněmovních volbách začíná hnutí svítat politický konec. Z jeho ještě nedávno populárního lídra, jenž měl na vše moudrou odpověď a kterého lidé před třemi roky zvolili na internetu prezidentem, je laciný klaun připomínající rétorikou Miroslava Sládka a samo hnutí, držící počtem devíti členů rekord, by se podle preferencí ani nedostalo do Parlamentu. I Vítu Bártovi trval sešup s Věcmi veřejnými déle. MLUVÍCÍ HLAVA Každý zakoupený kebab je jen další krok k burkám, napsal nedávno v návodu na ochranu před islámem člen ÚPD Jiří Kobza, od nějž originální myšlenky převzal Okamura, který je jako obvykle pověsil na Facebook. V textu autor radí lidem, aby v rámci multikulturalismu chodili venčit psy a prasata před mešity, případně k nim posílali bezdomovce. To bylo trochu moc i na Úsvit, takže se od návodu postupně radši distancovali všichni včetně Okamury. Na tomhle jsem se už musel otočit, já nejsem žádný pasáček vepřů. Žil jsem mezi muslimy patnáct let, vysvětluje bývalý diplomat Šarapatka svou reakci na text o psech, prasatech a mešitách. Nejen on si uvědomuje, že Okamura (rozhovor s týdeníkem Euro odmítl), po němž se hnutí původně i jmenovalo a jemuž Wikipedie přisuzuje jako politickou ideologii populismus, začíná mít reputaci rasisty a xenofoba. Nemyslím si, že je rasista. On ve skutečnosti jen prezentuje cizí názory, které mu někdo napíše. Tyhle věci říká jen proto, že to nese hlasy na Facebooku, tím je úplně posedlý, popisuje Okamuru poslanec ÚPD. Navíc i v hnutí vědí, že v Česku s muslimy žádný problém není.

39 39 politika report FOTO ČTK CO NAPÍŠE VEČERNÍČEK Okamurovi údajně stále píše politické texty Jaroslav Večerníček Novák, bývalý místopředseda ÚPD, jenž oficiálně rezignoval poté, co řekl, že Okamura řešil nešikovně kauzu se dvěma téměř milionovými fakturami. Ty šéf ÚPD vystavil svému hnutí za PR a marketingové služby krátce po volbách, které devítičlennému spolku vynesly na státních příspěvcích přes 120 milionů korun, díky nimž je v přepočtu na hlavu nejbohatší politickou stranou. Okamura sice slíbil, že do konce loňského roku bude mít ÚPD až stovku členů, zůstal však u slibu. Podle informací zevnitř hnutí ve skutečnosti ani nikoho přijímat nechce, protože se bojí konkurence a oslabení své vlastní moci. O Okamurovi s Novákem mluví v ÚPD jako o dvojčatech ; co Novák napíše, to Okamura řekne. Podle některých napsal i Okamurovy politické knihy Umění vládnout a Umění přímé demokracie, jeden z poslanců ho totiž nachytal, že ani neví, co v knihách je. Novák stojí rovněž za jeho populistickou rétorikou, stejně jako za hájením i těch nejhorších nesmyslů. Právě s jeho radikalizací se radikalizuje i Okamura, jemuž podle některých poslanců ÚPD chybí někdo schopný. Nějakou dobu mu radil Vít Bárta, jenž za hnutí kandidoval v Plzni, jenže ten neuspěl a s Okamurou se rozešel ve zlém. Ze začátku to byl dobrý projekt, který oslovil část nespokojených voličů. Jenže už je pohřbený. Prostě se teď nedaří, takže se začnou prát mezi sebou, myslí si Šarapatka. Přitom Okamura je na rozdíl od Andreje Babiše nebo předtím Bárty v ideální pozici: coby protestní politik zůstal v opozici, odkud může jen kritizovat a budovat si popularitu. Kdyby byl chytrý, buduje image a strukturu hnutí a Úsvit dnes má deset procent. Jenže on to všechno zničil, dodává Šarapatka. Nejde jen o rétoriku. Přestože jde o nejbohatší politický subjekt v zemi, nemá ÚPD ani potřebný vnitřní aparát na běžnou poslaneckou práci. Zatímco poslanci ostatních stran mívají k projednávaným zákonům detailní podklady, poslanci ÚPD chodí na jednání se třemi listy papíru. Okamura vsadil na to, že bude neustále vystupovat s populistickými tématy. Ve sněmovně působí mezi poslanci Úsvitu jako velký šéf. Jenže s takovou rétorikou a taktikou je Úsvit na jedno použití. Ještě z nich není pachuť jako z Věcí veřejných, ale už taky vedou svůj prohraný osamocený boj. S nikým nespolupracují a jejich návrhy jsou nepromyšlené, pouze deklaratorní. Poslanci Úsvitu teď logicky uvažují o své budoucnosti, budou se chtít osamostatnit, popisuje parlamentní zkušenost s ÚPD poslanec ANO Martin Komárek. Doufám, že nedopadneme jako Věci veřejné, říká místopředseda ÚPD a nový šéf poslaneckého klubu Černoch. Podle něj by se měl Úsvit standardizovat, aby v něm jeden člověk neřídil úplně všechno, jenže jak? Volební úspěch hnutí stojí právě na Okamurovi, jenž tak dlouho objížděl zemi a v kulturácích lidem po večerech vyprávěl vtipy o špinavých trenýrkách a koňských penisech, až ho nejdřív zvolili senátorem a poté i poslancem. Když teď táhne Úsvit dolů, je obtížné se ho zbavit, protože za ním je jen velké prázdno. Podle některých mu navíc o Úsvit ani nejde: pořád se totiž nemůže zbavit myšlenky, že bude jednou prezidentem. Nemyslím si, že je Okamura rasista. On ve skutečnosti jen prezentuje cizí názory, které mu někdo napíše. Když se Černocha ptám na nové členy Úsvitu, odkazuje mě rychle na mluvčího a tajemníka ÚPD Jana Zilvara. Jenže po dle stanov přijímá (a taky vylučuje) nové členy konference, jíž se coby člen vedení hnutí účastní i Černoch. O Kobzovi se zase v souvislosti s protimuslimským textem mluvilo jako o členu grémia ÚPD, to ale stanovy pro změnu vůbec neznají. Okamura chtěl do Úsvitu přijmout hlavně lidi, kteří za něj kandidovali, ne všichni po tom ale touží. Ježíšmarjá, jen to ne, odpovídá jeden z poslanců ÚPD na dotaz ohledně svého členství v hnutí. PAVUČINA Nejsem blázen, abych dělal nepoctivé věci, tvrdil Okamura v souvislosti se dvěma fakturami, jež vystavil ÚPD. Těžko říct. Ukázkou průhlednosti nejsou jeho firmy ani účet hnutí. Ironie je, že na mítincích s lidmi se šéf ÚPD stylizoval jako bohatý podnikatel, který nepotřebuje ani korunu z veřejných peněz, takže po svém zvolení nebude pobírat senátorský ani poslanecký plat. Sotva si ovšem volbami vydělal veřejné miliony, začal si je vyplácet. Při vstupu do politiky Okamura odhadl svůj majetek na víc než 40 milionů korun a měsíční příjmy z podnikání na půl milionu. Sto tisíc měsíčně podle svých slov vydělával na veřejných vystoupeních, otázka ovšem je, kdo mu je platil: účastnil jsem se několika z nich a všude byl vstup zdarma, což bylo vzhledem k repertoáru férové vstupné. Komerčně tyto akce Okamura využíval pouze k prodeji svých knižních opusů. Okamura se dlouho prohlašoval za majitele cestovky Miki Travel, v té ale vždy působil pouze jako jednatel, skutečnými majiteli jsou britské a nizozemské firmy. Podle oficiálních účetních zpráv vydělávají Okamurovy firmy nejvýš desítky tisíc korun ročně a některé vykazují ztrátu. Případně budí dojem, že si jejich majitel bere akcionářské půjčky, což se používá k odklánění placení daní, řečeno s exministrem Kocourkem. Mezi lidmi z cestovního ruchu se v souvislosti s Okamurou mluví o tom, že bere v hotovosti provize od restauratérů a majitelů obchodů, kam jeho průvodci vodí asijské turisty. Právě ti totiž určují, kde turisti utratí peníze. Údajný systém desátků vyhovuje všem: Okamurovi, cestovce, průvodcům i podnikatelům, všichni si přijdou na své. Okamura tento systém nevymyslel, jen on ho ale propojil do takové pavučiny, říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Nejen ten. PETR HOLEC holecp@mf.cz

40 40 Euro ledna 2015 report rozhovor Jsme ve válce ODS vyvolala rozruch, když se postavila proti trvalému přijetí syrských uprchlíků. Stranický šéf Petr Fiala jde ve svých úvahách ještě mnohem dál Přezdívá se mu nudný profesor, ale když dojde řeč na zahraniční politiku, Petr Fiala ožije. Nezapře své celoživotní hobby. Na konci ledna se v knihkupectvích objeví jeho kniha s výmluvným názvem Na konci bezstarostnosti, která nese ještě výmluvnější podtitul Co nechceme slyšet o Evropě, národních zájmech a zahraniční politice. Fiala, zdá se, našel téma, na němž se chce profilovat. Balancuje přitom na velmi tenké hranci mezi národními zájmy a xenofobním populismem. Nepřekročit ji je často nad síly i mnohem zkušenějších politiků. Setkali jsme se jen pár hodin předtím, než vláda schválila přijetí malé skupiny syrských uprchlíků. Z parlamentních stran se proti postavily jen ODS a Úsvit Tomia Okamury. Co si myslíte, že je v současnosti pro Česko větší problém krize na Východě, nebo (po vyvraždění redakce magazínu Charlie Hebdo) islámský extremismus? Oba jsou to problémy. To, co se odehrává na Ukrajině, má potenciál globálního konfliktu, a to z několika důvodů. Ten jeden je zjevný. Je to prostě tradičně geopoliticky citlivé místo. Konflikty tam mají globální rozměr, přičemž je do toho zapojeno Rusko, tedy jaderná velmoc s imperiálními ambicemi od nepaměti. To je jeden faktor. Vzhledem k tomu, co se tam odehrálo, tedy porušení mezinárodního řádu, dohod a obsazení území, které nebylo výsledkem mezinárodní debaty, tak to je věc, která ohrožuje světový řád a spolu s tím Českou republiku. To, co se odehrává s radikálním islámem, to je nový fenomén. Bohužel zase v klíčovém geopolitickém místě, to znamená na Blízkém východě. Už to označení blízký znamená, že to má dopad na Evropu. Myslíte si, že islám samotný je problém? My tady čelíme novému fenoménu. Jsou v něm naplněny charakteristiky politického náboženství, respektive ideologie. My nečelíme islámu jako náboženství, čelíme politické ideologii radikálního islámu, což je nesmírně nebezpečné. Dnes už disponuje prostředky, územím a zázemím, což nás ohrožuje. A je tu ještě jeden nový prvek. Stoupenci radikálního islámu jsou lidé, kteří žijí mezi námi na území Evropské unie, nebo jsou dokonce jejími občany. To je věc, s níž se budeme těžko vyrovnávat. Je možné to nějak řešit? Přece jenom je to početně významná komunita. Neexistují jednoduchá řešení. Kdo říká, že jsou, tak lže. Debata probíhá ve všech zemích EU a není snadná. Bez toho, že si sami budeme připomínat svoje hodnoty a princi-

41 41 rozhovor report FOTO Hynek Glos py, na kterých evropská civilizace vyrostla, si neporadíme. Jsou řešení, která se nabízejí. Musíme zpřísnit pravidla pro migraci. To je nepochybně věc, kterou je potřeba udělat. Musíme zesílit tlak na integraci. Když řeknu, že multikulturalismus selhal, tak se mě spousta lidí ptá proč. Kdybychom sledovali evropskou debatu, tak to víme. To se říkalo už před pěti lety. Multikulturalismus selhal v tom, že se nedaří ani v druhé a třetí generaci přistěhovalců dosáhnout toho, aby žili svým způsobem života, ale současně respektovali hodnoty společnosti, ve které žijí a z níž mají spoustu výhod. Souvisí s tím i přijetí bezpečnostních opatření a posílení činnosti bezpečnostních služeb, abychom dokázali těm, kteří jsou ve styku s radikálním islámem, razantně čelit a chránit se před nimi. Islamisté, jak sám říkáte, disponují značným územím. Je možné je porazit jen v Evropě? Nezbude nám nic jiného než se pustit do intenzivnějšího boje s radikálním islámem a musíme ho porazit na jejich území, rozbít jejich základny, odříznout je od finančních zdrojů. Když je neporazíme, porazí oni nás. Nijak se tím netají. My nevedeme boj s někým, kdo si chce chránit svoji kulturu na svém území, jak nám tady pořád opakují. To je úplný nesmysl. Islámský stát otevřeně říká, že chce dobýt Evropu. To musíme mít na paměti. Když říkám, že jsme ve válce s radikálním islámem, tak to neznamená, že vyhlašujeme válku. Oni ji vedou s námi. Jak chcete přimět třetí generaci přistěhovalců, aby se víc integrovali v době, kdy jdou jejich počty do milionů? Do jisté míry je pozdě. Zvýšený tlak na integraci, který musí spočívat i v revizi sociálního systému, ten nutný je. I když v České republice ta debata je nová, v Evropě nová není. Podívejme se o deset let zpátky, kdy v Německu zjistili, že platí náboženské vzdělávání ze státních prostředků. Ti lidé se neučí základy islámu, učí se nenávidět západní demokracii a jsou nabádáni k násilným akcím. Naše tolerance se musí zastavit tam, kde je ohrožena naše bezpečnost. Jestliže tady máme komunity, které žijí svým způsobem života, těží ze sociálního státu, vůbec se nepřizpůsobují našim hodnotám, ale naopak naši společnost nenávidí a jsou připraveni ji zničit. Musíme najít způsob, jak se jim postavíme. A vy už ho znáte? To je nesmírně složité. My ani nevíme, kolik lidí, kteří jsou islámského vyznání, mezi námi žije. Ta čísla se velmi liší od 15 milionů do 25 milionů v zemích EU. To není malý počet. Když se podíváme na demografický vývoj, tak v řadě zemí se očekává, že do roku 2050 nebo 2060 budou mít muslimové většinu v některých městech. Spousta lidí říká, že se nás to netýká. Týká se to nás všech, radikální islám nerozlišuje hranice. My jsme nepřátelé a podle toho k tomu přistupují. To, že Česká republika je národnostně nejhomogennější zemí v Evropě, že je tady malá mobilita ve všech směrech a počet imigrantů je tu poměrně nízký, to neznamená, že to tak bude vždycky. Existuje nějaký příklad země, jež se potýká s problémy, které reálně hrozí i Česku? Podívejte se na nedaleké Maďarsko. Má pro cizince ještě mnohem složitější jazyk, než je ten náš, ale meziročně tam vzrostl dvojnásobně počet imigrantů a skoro všichni jsou ze zemí, jako je Sýrie a podobně. Nemůžeme si říkat, že se nás to netýká. Demonstrace proti islamizaci Evropy probíhají pár kilometrů od hranic. Kousek od nás v Rakousku mají obrovské problémy. Když chcete v některé vídeňské čtvrti dát dítě do školy, tak musíte přemýšlet, jestli bude mít alespoň dva spolužáky, kteří nebudou muslimové. Problémy jsou kolem nás, my jsme jich byli zatím do jisté míry ušetřeni, ale není to nadlouho. Jak by se ODS postavila k přijetí syrských uprchlíků, kdyby byla u moci? Myslíte si, že je to trend, který by mohl pokračovat? Já se toho trendu obávám. Humanitární pomoc je určitě důležitá, otázka je, jestli by nestačilo, abychom jim poskytli lékařskou, humanitární a další podporu po dobu nezbytně nutnou, než se situace v Sýrii spraví. Nevím, jestli to musíme stavět tak, že tady budou napořád. Druhá věc je, že tragédie na Blízkém východě se týká milionů lidí, a stojí za úvahu, zda by nebylo rozumnější podílet se na pomoci v jiných zemích. To bych považoval za správné. Když říkám, že jsme ve válce s radikálním islámem, tak to neznamená, že vyhlašujeme válku. Oni ji vedou s námi. Z Evropské unie se čas od času ozývají hlasy, že by se uprchlíci měli umísťovat do jednotlivých zemí podle předem daného klíče. Co si o tom myslíte? Tady se musíme obávat a ptát se vlády, zda přijetí uprchlíků ze Sýrie není první krok k něčemu takovému. S tím bych určitě nesouhlasil. Je potřeba přemýšlet nad tím, kteří lidé sem přicházejí. Musíme zvážit, a vím, že to nezní úplně populárně, že na Blízkém východě jsou vystaveni hrůznému násilí například křesťané. Tam mám mnohem menší problém uvažovat o nějaké pomoci či dlouhodobějším přijetí. Nesmíme se bát z hlediska budoucí integrace říct, že tito lidé jsou přijatelnější, než když někdo je šíitský muslim. Určitě si pamatujete arabské jaro v Egyptě. Tehdy bývalá europoslankyně Zuzana Roithová vyzvala, abychom všechny koptské křesťany přivezli do Evropy. V té době to bylo bráno jako fantasmagorie, protože nemůžeme říkat, že vezmeme křesťana spíš než muslima. Myslíte si, že nyní už to říkat můžeme? Budeme muset. K tomu jsme donuceni okolnostmi. Nejenom že selhal multikulturalismus, ale selhala i falešná politická korektnost. Jestli nebudeme nazývat věci pravými jmény, bude to špatné. Mimochodem, když jsme u otázky Egypta, je docela zajímavé, že»

42 42 Euro ledna 2015 report rozhovor PROBLÉMOVÍ VIETNAMCI. Problém je, když je konkurence založená na tom, že se vietnamští obchodníci v obchodě často střídají, nemluví naším jazykem. Státní kontrolní orgány potom rezignují na svoji funkci a naopak se věnují velmi důkladně hygienickým předpisům, dodržování pracovní doby, pracovněprávním vztahům u několika českých prodejců, tvrdí šéf ODS Petr Fiala. V Česku ale máme na evropské poměry přísná imigrační pravidla. Země je naprosto homogenní. Myslíte si, že potřebujeme ještě přitvrdit imigrační politiku? V našem zájmu je, aby podobně přísná byla i v ostatních zemích Evropské unie. Alespoň v rámci schengenského prostoru. Máte pravdu, že jsme dosud neměli větší problémy s imigranty i díky přísnější politice. Další kroky bychom měli dělat až podle toho, s čím problémy mít budeme. Poukázal bych na jednu věc, která s tím úzce souvisí. Máme relativně přísnou imigrační politiku, ale potřebujeme pracovní síly, které sem přicházejí z různých zemí. Zpravidla máme zkušenost s prací Ukrajinců a víme, že tu máme poměrně silnou vietnamskou komunitu, která se vyznačuje jak schopností se přizpůsobit, tak i tím, že sdílí některé podobné hodnoty. Třeba důraz na vzdělání.» egyptský prezident Sísí měl novoroční projev, ve kterém vyzval ke změnám v islámu v tom směru, aby za islám nemluvil radikální islám. To je jedna důležitá věc. A druhá je, že navštívil koptskou bohoslužbu a dal signál, že tohle je jiná podoba islámu a jiná podoba Egypta. To bychom neměli úplně podceňovat, protože čelíme radikálnímu islámu jako politické ideologii a musíme vidět to, že jsou síly v islámských zemích, které s radikálním islámem chtějí bojovat stejně jako my. Dosud jsme se ale spíše soustředili na vývoz demokracie. Je to podle vás cesta? Dlouhodobě říkám, že Západ nemůže dělat politiku nepromyšleného vývozu demokracie. My jsme v posledních letech, a teď nemyslím Českou republiku, podporovali takzvané arabské jaro, aniž bychom promýšleli důsledky, které bude mít. Neměli jsme ani žádnou variantu. Musíme vědět, že v řadě zemí, v důsledku jejich sociální struktury, podmínek a tak dále, není možné vybudovat demokracii našeho typu, rozhodně ne v krátké době. Pokud napomůžeme destabilizaci situace, tak jediný výsledek, kterého dosáhneme, bude zhoršení situace. Podívejme se, co se děje v Libyi, podívejme se na výsledek v Sýrii a podívejme se, co se muselo stát v Egyptě. Dlouhodobě říkám, že Západ nemůže dělat politiku nepromyšleného vývozu demokracie. Máte dojem, že je situace skutečně všude tak růžová? Když se podíváte, co se děje v některých našich městech a obcích, zjistíte, abych uvedl nějaký příklad, že třeba konkurenci našim prodejcům potravin nedělají jenom supermarkety, ale i vietnamští obchodníci. Pokud ta konkurence je založená na tom, že jsou pracovitější, flexibilnější, tak je to výborné. Pokud je založená na tom, že se tam často střídají, nemluví naším jazykem, tak státní kontrolní orgány rezignují na svoji funkci a věnují se velmi důkladně hygienickým předpisům, dodržování pracovní doby, pracovněprávním vztahům u několika českých prodejců. Do jisté míry nechávají být prodejce vietnamského. To je příklad, jak to nemá být. Myslíte si, že tak to skutečně je? Vím, že to tak je. A právě proto říkám, že takto to být nemá a i toto je součást integrační politiky. Všem se musí měřit stejně a na všechny se musejí uplatňovat stejná měřítka. Schválně jsem ten problém ukázal na příkladu komunity, která tu funguje v podstatě dobře. Michal Půr pur@mf.cz FOTO Hynek Glos

43 43 Evropská unie report Prosíme, přestupte Maďarsko se stalo novou branou do Evropské unie. Azylanty ale raději pouští dál na západ FOTO Reuters Maďarská župa Csongrád ležící u srbských hranic je proslulá pěstováním cibule a papriky. Ostatně její správní město dalo název segedínu, jednomu z nejoblíbenějších gulášů. Už několik let tu ale žádná rolnická idyla nepanuje. Mnoho polí ležících v blízkosti hranice se Srbskem je rozježděných a téměř permanentně tu kempují zbědovaní utečenci, kteří urazili desítky kilometrů pěšky do zaslíbené země. Maďarsko se po vstupu do Evropské unie stalo branou do Evropy. Každý šestý migrant, který loni nelegálně překročil hranice Evropské unie, to zkusil právě přes ty maďarské. O raketovém nástupu migrantů svědčí pohled do nových statistik Frontexu, instituce, jež chrání vnější hranice EU. V roce 2004, kdy Maďarsko společně s devíti dalšími zeměmi vstupovalo do Unie, hlásilo Frontexu pouhých 34 zaznamenaných nelegálních přechodů své hranice. Po vstupu do schengenského prostoru už počítalo v tisícovkách. A poslední dva roky roste počet uprchlíků exponenciálně. Mezi lety 2012 a 2013 trojnásobně, loni pak počet záznamů vyšplhal na osob. Což je oproti předloňskému roku téměř dvojnásobek. K tomu je nutné připočítat ještě zhruba stejný počet žádostí o azyl ze zemí, jako je Albánie, Srbsko nebo Bosna a Hercegovina, jejichž občané mohou na základě asociační dohody s EU jezdit do Evropy bez víza. Ovšem jen jako turisté. Poslední dva roky roste počet uprchlíků v Maďarsku exponenciálně. Loni se vyšplhal na osob. JEN PROJÍŽDÍME Mimořádná obliba takzvané západobalkánské cesty, která je po Středomoří a Řecku třetí nejvýznamnější branou do EU, je daná geograficky. Maďarsko je coby nárazník mezi Balkánem a střední Evropou první na ráně. A na rozdíl od Řecka potkají migranti na evropské pouti z Maďarska celníky až ve Velké Británii. Jednotná pravidla pro schengenský prostor učinila z Maďarska ideální tranzitní zemi. Podle statistik Frontexu tři čtvrtiny lidí, kteří ilegálně přejdou maďarské hranice, putují dále do Evropy. V roce 2009 byl přitom podíl migrantů směřujících z Maďarska pryč jen desetinový. Přelévání uprchlické vlny z Maďarska ještě uspíšilo zavedení nové cizinecké legislativy v lednu Na nátlak Bruselu, který kritizoval často nelidské podmínky v záchytných táborech, kde bylo s migranty nakládáno jako s vězni, Budapešť uvolnila režim. Po podání žádosti o azyl, což je víceméně administrativní úkon, jsou migranti převezeni do azylových center, kde nefunguje hlídaný režim. Mohou se tedy s nouzovými doklady v ruce volně pohybovat. Většina z nich mizí hlouběji do EU zejména do Německa nebo Švédska, které jsou považovány za země otevřené imigrantům. RAKETOVÝ NÁRŮST Počet nelegálních přechodů maďarské hranice Zdroj: Frontex AZYLOVÁ RULETA Teoreticky by je mělo čekat vyhoštění. Na základě Dublinské úmluvy z roku 1997 se musí o azyl žádat v té evropské zemi, kde cizinec poprvé vstoupí na půdu EU. Zakázáno je i paralelní podávání žádostí ve více zemích. Praxe je ale jiná mnohé evropské země od roku 2011 nevydávají zpět migranty, kteří dorazí z Řecka. Evropský soud pro lidská práva totiž uznal, že Řecko nezvládá zpracování žádostí o azyl a není schopno cizincům zaručit jejich práva. A podobné je to i s Maďarskem. Ruleta, kdy žadatelé o azyl raději sázejí na odchod do země, kde mají větší naději na nový život v Evropě, tak pokračuje. Nutno dodat, že k radosti maďarských úřadů. Ty se totiž zaměřují především na integraci zahraničních Maďarů. Ostatní vítáni nejsou. Migrace by měla být zastavena. Nechceme integrovat významnou menšinu s cizí kulturou, která je odlišná od té naší. Chceme Maďarsko maďarské, maďarský premiér řekl Viktor Orbán. Blahoslav hruška hruska@mf.cz HLADOVÉ ČEKÁNÍ. Somálští uprchlíci čekají na jídlo v uprchlickém táboře jihovýchodně od Budapešti.

44 44 Euro ledna 2015 report potraviny Lekce z Kebabistánu Masové polotovary na přípravu kebabů jsou doménou Němců. Někteří kvůli levné síle přesunuli výrobu do Česka MADE IN GERMANY. V Česku existují zhruba dvě desítky společností, které se živí zásobováním a prodejem vybavení na přípravu kebabů. Většina z nich nedělá žádné tajnosti s tím, že si pro maso jezdí do Německa. Každý zakoupený kebab je krok k burkám. Heslo hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou vyvolalo bouřlivé reakce včetně vtipné protiakce na Facebooku, v níž se lidé vyznávali z obliby této turecké pochoutky na otáčivém špízu. Ekonomicky vzato ale nemá pravdu ani Okamura, ani šiřitelé kebabové kultury v Česku. Každým snědeným kebabem totiž financujeme především německou ekonomiku. Ani s podporou našich muslimů nemá pojídání kebabů nic moc společného. Obchod s masovými polotovary, z nichž se rožněné maso ukrajuje do placky, je většinou v rukou migrantů žijících v Německu. Doby, kdy si každé bistro telecí, jehněčí nebi kuřecí maso zpracovávalo samo, jsou dávno pryč. Když fenomén kebabů někdy před patnácti lety se zpožděním dorazil do Česka, byl z něho už fastfoodový produkt se vším, co k tomu patří. Především pak s rozemletým nebo vrstveným marinovaným masem v podobě homolí, které se upevňují do vertikálních grilů. Nespojuje je ani tak receptura, jako spíš fakt, že jsou hluboce zmražené. Podobně jako pekárny v supermarketech jen rozpékají na kost zmrzlé produkty, spoléhají se arabská bistra na zásoby v mrazáku. Vzhledem k tomu, že masová homole má exspiraci půl roku, stačí menším bistrům dostatek místa ke skladování a dvě naplněná auta ročně. PRO MASO K SOUSEDŮM S kebabovými polotovary se čile obchoduje. V Česku existují zhruba dvě desítky společností, které se živí zásobováním a prodejem vybavení na přípravu kebabů. Většina z nich nedělá žádné tajnosti s tím, že si pro maso jezdí do Německa. Země, odkud se kebaby začaly před čtyřiceti lety šířit do Evropy. Bereme masové polotovary z Německa a Polska. Tak půl na půl, říká Aleš Laník, jednatel firmy LP service. Také severočeská firma Kalif, která provozuje své vlastní bistro v Karlových Varech, dováží maso z Německa. Má u nás výhradní zastoupení pro Yamac Dönerproduktion. Pro mražené polotovary to nemá daleko, durynský Korbussen, kde Yamac sídlí, leží nedaleko českých hranic. Severní Čechy jsou mimochodem oblíbenou základnou obchodníků s kebabovými polotovary především kvůli blízkosti německých velkoskladů. Na rozvozu zmražených masových homolí se dá každopádně slušně vydělat. Žádná z oslovených firem se o zisku ani počtu klientů bavit nechtěla. Ty úspěšnější nicméně přiznávají, že měsíčně rozvezou desítky tun masa. V různém složení i variantách mražené homole mohou mít od pěti do 120 kilogramů. Jen maso ovšem obchodníky s kebabem neživí. Většina firem dodává celé stánky na klíč od rožňů a elektrických nožů na okrajování masa až po alobal a papírové krabičky s nápisem Guten Appetit. Základní sestavu

45 45 potraviny report 3 miliardy eur Němci utratí každý rok za kebab. 83 tisíc tun kebabu sní Němci ročně. 144 tun kebabu ročně se vyrobí nedaleko Teplic. FOTO Martin Pinkas pro kebabové bistro je možné pořídit od čtyřiceti tisíc korun. Nebo si pronajmout. Stánky s kebaby se ostatně často objevují třeba na poutích, mnoho firem je půjčuje na rauty nebo svatby. V menších městech pak není výjimkou, že kebabový gril najdeme třeba v asijském bistru. KILO NA OSOBU A ROK Všechno zboží má jedno společné vesměs jde o německé produkty. V zemi, odkud se kebabová kultura rozšířila do Evropy, se podle odhadu Centra pro turecká studia v Essenu protočí v kořeněném masu v placce 2,5 až tři miliardy eur ročně. To je zhruba stejně, kolik činí roční obrat německé sítě provozoven McDonald s. Vyjádřeno v masu ročně se ho v kebabech sní 83 tisíc tun. Na každého Němce tak připadá kilo kebabu ročně, zhruba pět velkých porcí masové pochoutky. V Německu funguje i vůbec největší řeznictví specializující se na přípravu kebabových polotovarů. Frankfurtská firma Karmez, kterou vede dohromady osm sourozenců z turecké rodiny Tütüncübaşiových, vyprodukuje denně padesát tun kořeněného masa na otáčivý špíz. Zpočátku hlavně pro domácí trh, dnes už ale jde většina produkce na export do Francie, Belgie nebo Španělska. A také do Česka. Karmezu ale v poslední době zdatně konkuruje Polsko. V roce 2006 v Halinówě založil Maho Kazkondu výrobnu polotovarů na kebab, původně pro vlastní stánky s občerstvením. Dnes tam maso bourá šedesát lidí a firma MBM zásobuje polské klienty pěti tunami masa denně. Vše v kvalitě halal, což je muslimská obdoba košer přípravy masa, které musí pocházet z rituální porážky. Mám klienty z řad židovských a arabských diplomatů, co jiného by jedli? řekl listu Gazeta Wyborcza Husein Kaptan, zástupce ředitele MBM. Podnik v Halinówě, odkud putuje i maso do Česka, má za sebou mediálně přitažlivý příběh. Kazkondu chtěl nejdříve podnikat v Německu, pak si ale všiml, že ve Varšavě není žádný fastfood, který by nabízel šťavnatý kus masa. A protože ho do svého kebabu nikde nedostal, začal ho vyrábět sám. Důvod, proč v Polsku podnikavý Turek zůstal, může být ale mnohem banálnější. I když umění kebabového špízu spočívá ve správně rozvrstveném masu, jeho základem je pořád bourání masa. Manuálně náročná a úmorná práce. Tu lze v Polsku pořídit pořád levněji než v Německu. A obchodníci na snižování nákladů rádi slyší. PODNIKÁNÍ PŘES KOPEC Bezezbytku to platí i o Česku. Možná proto někteří němečtí Turci zkoušejí podnikat v oboru kebabů za kopcem. Třeba v Mstišově u Teplic sídlí firma Nazar Dönerproduk tion, kterou od roku 2009 vede Müslüm Tiram z nedaleké saské Žitavy. Podnik, kde se loni vyrobilo 114 tun kořeněného masa na špízu, převzal pod názvem Euro Döner od jiného Němce, který také byznys v Česku rozjížděl zpoza hranice. Nazar dnes funguje podobně jako jakákoli jiná montovna sestavuje v Česku hotový produkt převážně z německých dílů. A následně ho prodává do Německa. Výrobna kebabů v severočeském Mstišově funguje podobně jako montovna sestavuje hotový produkt převážně z německých dílů. A pak ho do Německa prodává. Maso bereme z obou zemí, bohužel ale kvůli kvalitě pochází více dodávek z Německa, říká Tiram, který vedle halal výrobků nabízí i poněkud nepůvodní kebab z vepřového. Zaměstnáváme tři Čechy a dva cizince. Kromě nižších platů nemohu říct, v čem je Česko lepší. V Německu jsem žádnou vlastní výrobnu neměl, uzavírá Tiram. DÖNER, NEBO KEBAB? Přestože je kebab díky zejména tureckým přistěhovalcům známý po celé Evropě, jeho unijním domovem zůstává Německo. Tam je známý pod názvem döner, doslova točený, což vystihuje způsob přípravy ve vertikálním grilu. Úplně první döner údajně naplnil jistý Mehmet Aygün ve svém berlínském bistru Hasir. Psal se rok Alespoň tak praví legenda. Dnes počet bister odhaduje Centrum pro turecká studia v Essenu na 16 tisíc, přičemž průměrný denní obrat je kolem 500 eur. Döner je zdaleka nejoblíbenějším fastfoodem Němců. I když vše, co do döneru patří, pochází z turecké kuchyně, v samotném Turecku možná paradoxně za produkt autentické kuchyně považován není. Turci dávají přednost různým kebabům, tedy obecně pečeným masům, která se nutně nemusejí otáčet na špízu. Strategii levné síly vyrábějící univerzální europrodukt lze dobře vysledovat na druhém konci republiky. V pošumavských Lhenicích sídlí Alan Döner Kebab Produktion, firma, kterou z Mnichova ovládá Kadir Arikan. Náplň je stejná jako ve všech výrobnách kebabů. Když ale loni přes úřady práce firma hledala pomocné dělníky pro vykosťování kuřecích čtvrtek, šla s nabídkou hodně hluboko. Jako základní plat nabídli Němci 12 tisíc korun, řidičům dodávek pak dvojnásobek. Také lhenická výrobna přitom funguje na principu montovny. Maso dovezené z různých koutů Evropy se tu vrství na rožeň, koření a mrazí. A nakonec se přes mateřskou německou společnost prodává především v Německu. Ani Nazar, ani Alan Döner nemají s burkami nic společného. Vedou je němečtí Turci, kteří dobře pochopili možnosti jednotného trhu EU. Vyrobit tam, kde je levno, a prodat tam, kde je silná poptávka a velký odbyt. Pro Okamuru, který se rád chlubí podnikatelským duchem, je to docela slušná lekce z evropského Kebabistánu. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz

46 46 Euro ledna 2015 report zdravotnictví Tvrdé lázeňské časy Lázním skončily staré dobré časy a hostů je poskrovnu. Majitelé upínají naděje k vládní podpoře NOVÉ TERMÁLY V LOSINÁCH. Na Šumpersku ve Velkých Losinách vzniká nový termální park, kde bude například pět nových bazénů. Zprovozněn by měl být příští rok. Když během roku 2012 změnil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) indikační seznam, podle kterého platí zdravotní pojišťovny pobyty v lázních, odstartovala jejich velká krize. Přestože se o revizi chorob, při kterých mají mít pacienti nárok na lázně ze zdravotního pojištění, mluvilo roky, byl to šok, dvoje musely zavřít. Ani ostatní ale nejsou stejné jako dřív. Zatímco v roce 2011 šly na lázeňskou péči ze zdravotního pojištění bezmála tři miliardy korun, v roce 2012 to bylo 2,5 miliardy a v roce 2013 jen 1,6 miliardy korun. Výdaje veřejného zdravotního pojištění tedy za dva roky klesly téměř na polovinu. Rok 2014 sice ještě není uzavřen, podle údajů za první pololetí a údajů některých lázní se ovšem zdá, že na lázně šly zhruba dvě miliardy korun. Lázně totiž hledají nové cesty, jak vydělat. Potvrzením toho je i plánované otevření nového termálního parku skupiny Royal Spa ve Velkých Losinách. Po šesti letech od zahájení provozu nového lázeňského domu Tree of Life v Bělohradě, který stál přes 300 milionů korun, je to další významná investice v oboru. Návratnost investic se v lázeňství pohybuje nad dvanácti lety. Kdyby byl o termální park enormní zájem, může to být za deset let, říká Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní a prezident Evropského svazu lázní, který vede lázeňskou skupinu Royal Spa. Podle plánů by termální park mělo ročně navštívit 150 tisíc lidí. To je více, než kolik turistů loni navštívilo zámek Konopiště. Komplex bude konkurovat rakouským a slovenským termálům, v Česku nemá obdobu. Přitáhnout by mohl lidi, kteří jezdí do zahraničí. Když to spočteme dohromady, tipuju, že se bavíme o 300 až 500 tisících lidí z Česka ročně, kteří navštíví termály v zahraničí, míní Plachý. Dosažení většího počtu takových projektů, které přivedou nové klienty, a méně zkrachovalých lázní, se ale neobejde bez veřejné podpory. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) slíbil lázním podporu už loni v únoru. Cílem vládní snahy je zachovat občanům dostupnou léčebně rehabilitační péči a stabilizovat oblast lázeňství, prohlásil tehdy Sobotka. Lázním také jeho vláda skutečně pomohla. Loni nezaved-

47 47 zdravotnictví report FOTO ČTK la znovu po zrušení Ústavním soudem regulační poplatek za pobyt v nemocnici a nyní v lednu vyšel mírnější indikační seznam. Ten připouští u některých nemocí častější opakování lázní nebo čtyřtýdenní základní délku pobytu místo tří týdnů. To ale nestačí. O další podpoře jedná s vládou nejen Svaz léčebných lázní, ale i Sdružení lázeňských míst. Je dobrým znamením, že si současná vláda uvědomuje provázanost lázeňské péče s lázeňským cestovním ruchem, konstatuje manažer sdružení Marcel Hule. Statistiky říkají, že jedna pracovní pozice v lázeňském zařízení na sebe váže minimálně 2,5 pracovního místa ve službách a infrastruktuře lázeňského regionu, dodává. Statistiky říkají, že jedna pracovní pozice v lázeňském zařízení na sebe váže minimálně 2,5 pracovního místa ve službách a infrastruktuře lázeňského regionu. LÁZEŇSKÁ PROMĚNA Důvodem volání po veřejné podpoře je to, že lázně nemají mnoho pacientů, které platí pojišťovny. Preventivní ozdravné pobyty, které ještě před několika lety lékaři mohli mnohým svým pacientům psát na pojišťovnu, ustoupily. Místo každoročních šviháků s lehkými nemocemi teď cílí lázně na jiné klienty, kteří trpí těžšími chorobami. Redukce výdajů na lázně způsobila, že se lázně začaly více orientovat přímo na medicínu. Jedna z nosných léčebných indikací dnes je následná péče po operačních stavech, kdy nemocnice přímo po zákrocích posílají lidi na týden do lázní, říká Plachý. Lázně se tak starají o lidi, kteří mají nový umělý kloub, věnují se odborné rehabilitaci LÁZNĚ V roce 2013 se přijelo do českých lázní léčit podobné množství lidí jako v roce 2009 (zhruba 378 tisíc pacientů). Jenže počet dnů, po které se tu pacienti léčili, klesl o 24 procent. Konkrétně z 5,7 milionu dní na čtyři miliony. Rozdíl je v tom, že do lázní jezdí méně lidí s příspěvkem zdravotní pojišťovny. Pacienti, kterým hradí pobyt pojišťovna, totiž tráví v lázních v průměru výrazně delší dobu než pacienti, kteří si vše hradí sami. Zatímco v roce 2009 tvořili pacienti v rámci veřejného zdravotního pojištění třetinu celkového počtu pacientů v lázních, v roce 2013 to bylo 19 procent. Podíl tuzemských platících pacientů vzrostl z 29,4 procenta v roce 2009 na 37 procent v roce Podíl pacientů ze zahraničí se zvýšil z 38 procent v roce 2009 na 43,9 procenta v roce Meziročně se celkový počet lázeňských pacientů v roce 2013 oproti roku 2012 zvýšil o pět procent. Počet pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění celkem se snížil o 24,1 procenta, ve fyzických osobách činil pokles pacientů. Počet platících klientů lázní z tuzemska se ve stejném období zvýšil o 31,2 procenta a počet klientů ze zahraničí o 4,2 procenta. Zdroj: ÚZIS podobně jako odborné léčebné ústavy. Některé pomáhají k návratu do života lidem po mozkové mrtvici. Podobný trend je podle Plachého třeba i v Německu. Také tam se z veřejných rozpočtů hradí lázně pro jiná onemocnění a potíže než dříve. V některých oblastech jde ubývání lehčích pacientů už řadu let ruku v ruce s pokrokem medicíny, třeba méně závažné dýchací potíže se dnes snáze řeší léčivy. Trend, kdy do lázní jezdí těžší pacienti, se projevuje různě. I v našich zařízeních vidíme stále těžší případy. Například ve Velkých Losinách spolupracujeme se Šumperskou nemocnicí, protože široko daleko není žádný odborný léčebný ústav. Vozit lidi po operaci někam sto kilometrů sanitkou je docela nákladné a nemá to význam. Lázně jsou šest kilometrů, a tedy se spolupráce přirozeně nabízí, dodává Plachý. Lázně musejí více myslet na lidi, kteří jsou ochotni si pobyt v nich zaplatit ze svého. Ať už na tuzemské turisty, nebo cizince. Buduje se pro ně lepší ubytování, služby wellness, je snaha přilákat je na kvalitní kuchyni. PŘELÉTAVÍ CIZINCI Do toho ale vstupuje situace na mezinárodní scéně. Klíčový problém teď je napětí, které ovlivňuje příjezdy pacientů nejen z Ruska, ale i arabských zemí a Izraele, říká Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní a ředitel lázní v Luhačovicích a Jáchymově. Zmiňuje vízovou politiku. Říká se, že v Rusku získat víza do Česka trvá dvakrát déle než do jiných destinací, navíc je to administrativně náročnější, dodává. Ruských klientů přijíždí už nyní výrazně méně, zejména kvůli kurzu rublu, a to se podle Bláhy projeví nejen v jimi oblíbených západních Čechách, ale i v jiných zařízeních. Lázně a lázeňská místa mají také velký zájem o dotace na investice. Bez nich se obávají, že nebudou moci zajistit, aby se vyrovnaly konkurenci z jiných zemí. To ale bude zřejmě problém. Přinejmenším co se evropských strukturálních fondů týká. V programovém období 2014 až 2020 došlo k významnému snížení podporovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu ze strany Evropské komise, uvádí Veronika Vároši z ministerstva pro místní rozvoj. Ne že by na úřadech a jmenovitě na ministerstvu pro místní rozvoj nedělali pro lázně nic. Spolu s agenturou CzechTourism a ministerstvem zdravotnictví pracují na propagaci lázní ve světě. Společnými kroky by mělo dojít k medializaci českého lázeňství i v zahraničí a podpoře přílivu zahraničních pacientů v rámci zdravotní turistiky, odhaduje mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Na tomto úřadě také vrcholí práce na novém lázeňském zákoně, který by měl přinést větší ochranu přírodním léčivým zdrojům. Jenže mezinárodní konkurence je silná a zahraniční klientela je přelétavá. AdélA ČAbAnová casanova@mf.cz

48 48 Euro ledna 2015 report Kazachstán Studené kazašské jaro Prezident Nazarbajev má před sebou poslední úkol: udržet si Putina od těla, ale nenaštvat ho KAZAŠI A STÁTNOST Zdroj: BBC 8. stol. arabští nájezdníci přivážejí islám mongolské kmeny pod vedením Čingischána provádějí invazi do Kazachstánu a Střední Asie 15. stol. s vytvořením kazašského chanátu se Kazaši etablují jako výrazná etnická skupina začíná období ruské nadvlády přicházejí tisíce ruských a ukrajinských rolníků, vznikají základy průmyslu 1916 je potlačeno velké protiruské povstání, 150 tisíc lidí umírá, přes 300 tisíc jich odchází do zahraničí 1917 občanská válka po ruské bolševické revoluci v Rusku 1920 Kazachstán se stává autonomní republikou SSSR intenzivní industrializace a kolektivizace zemědělství si vybírají přes milion obětí Vkazašské Astaně se letos v létě chystají veliké a bohaté oslavy. Se zahraničními hosty se dveře netrhnou, tisíce tanečníků zaplní obrovitá náměstí, projevy nebudou brát konce. Hlavní postavou toho reje bude samozřejmě prezident Nursultan Nazarbajev, už proto, že je ve své zemi hlavní postavou čehokoli. Tentokrát ovšem ačkoli sám bude shodou okolností zrovna slavit pětasedmdesátiny nebude on sám hlavním tématem oslav. To je novum, a má to dobrý praktický důvod. Oslavovanými budou chánové Kerej a Žanibek, kteří v roce 1465 vytvořili první chanát, od něhož se datuje státnost kazašského národa, jak Nazarbajev řekl v půli ledna novinářům. Možná to nebyl stát v moderním slova smyslu a jeho hranice se neshodovaly s hranicemi dnešními. Ale je důležité vědět, že základ dnešního státu byl položen tehdy a že my dnes kráčíme ve stopách velkých činů těchto svých předků, citoval jej server EurasiaNet.org. ŽÁDNÁ STÁTNOST Mohutnost oslav a halasnost jejich ohlašování nejsou nijak náhodné. Je to podle dobře informovaného asijského serveru Thediplomat.com Nazarbajevova odpověď na loňský incident, který způsobil ruský prezident Vladimir Putin. Během své návštěvy Astany vychvaloval Nazarbajeva do nebes a zároveň se nechal slyšet, že než se současný doživotní prezident dostal k moci, neměli Kazaši žádnou státnost. Až Nazarbajev podle Putina vytvořil stát tam, kde do té doby žádný stát nikdy nebyl. Podle EurasiaNet.org tím Putin zvedl v Astaně nejedny mandle, včetně těch nejdůležitějších, Nazarbajevových. Dosym Satpajev, šéf think tanku Kazakhstan Risk Assessment Group se sídlem v Almaty, serveru řekl, že Putinova slova vyvolala velmi silnou negativní reakci. Incident spolu s ukrajinskou krizí, jež v mezidobí dále eskalovala, nechal astanskému vedení k vyřešení nezáviděníhodný úkol: vymezit se vůči Moskvě dostatečně důrazně, ale nepřijít o její spojenectví. To je složitější, než se na první pohled může zdát. Od Nového roku existuje Euroasijská ekonomická unie, jež sbližuje hospodářství Běloruska, Ruska a Kazachstánu. Ve chvíli, kdy výkonnost ruské ekonomiky klesá a rubl ztrácí na hodnotě každým dnem (a táhne s sebou dolů kazašskou měnu tenge, jež za poslední rok poklesla o 19 procent), jsou ekonomická rizika takového uspořádání zjevnější než kdy jindy. Rizika politická jsou však ještě citelnější. Největším nebezpečím pro Nazarbajevův režim je hrozba národnostně motivovaných nepokojů. Když se před pětadvaceti lety ujímal moci, tvořili etničtí Kazaši jen třetinu obyvatel Kazachstánu; dnes je jich přes polovinu. Víc než dvacet procent ze zhruba osmnácti milionů obyvatel země však dodnes jsou etničtí Rusové, kteří žijí převážně podél sedm a půl tisíce kilometrů dlouhé hranice s Ruskem. Ne náhodou se Nazarbajev pečlivě věnuje (nejméně od roku 1999, kdy se mu podařilo utlumit snahu etnických Rusů ustavit podél hranice vlastní autonomní oblast) zdůrazňování potřeby národnostní tolerance a porozumění. Ví, že právě tito Rusové jsou potenciálním zdrojem velkých potíží. DO POSLEDNÍ KAPKY KRVE Putinova doktrína o tom, že Rusko je tam, kde se mluví rusky, a její aplikace na Ukrajině jsou pro Nazarbajeva a jeho lidi nepochybným důvodem k neklidu. Když se nyní prezident odvolává na kazašskou státnost sahající do roku 1465, mluví tím pochopitelně nikoli o Kazachstánu, nýbrž o etnických Kazaších. To vytvá-

49 49 Kazachstán report S KÝM KAZAŠI OBCHODUJÍ Objem obchodu v roce 2013 (v mil. eur / v %) Import Export Celkem Čína (31,1) EU (45,2) EU (35,6) EU (22,2) Čína (23,4) Čína (26,6) Rusko (20,8) Rusko (8,3) Rusko (13,5) Ukrajina (5,3) Kanada (4,1) Ukrajina (2,8) USA 924 (2,7) Turecko (2,6) Turecko (2,6) Jižní Korea 906 (2,7) Uzbekistán (2,3) Kanada (2,5) Turecko 877 (2,6) USA 982 (2,1) USA (2,3) Bělorusko 732 (2,2) Švýcarsko 874 (1,8) Uzbekistán (2,1) Uzbekistán 660 (1,9) Srbsko 614 (1,3) Jižní Korea (1,3) Japonsko 590 (1,7) Kyrgyzstán 586 (1,2) Švýcarsko (1,3) Zdroj: European Commission 1936 Kazachstán se stává plnohodnotnou republikou SSSR 1940 násilné přistěhování stovek tisíc Korejců, krymských Tatarů, Němců a dalších 1949 první jaderný výbuch na střelnici v Semipalatinsku 1961 první pilotovaný kosmický let startuje z Bajkonuru 1989 etnický Kazach Nursultan Nazarbajev se dostává do čela KSSR, kazaština se stává vedle ruštiny úřední řečí 1990 Nazarbajev se stává prvním kazašským prezidentem, 25. října vyhlašuje státní suverenitu 1992 Kazachstán je přijat do OSN a OBSE 1998 novým hlavním městem se stává Astana, padá horní věkový limit pro výkon prezidentské funkce 1999 potlačeno separatistické hnutí etnických Rusů na severovýchodě země 2010 vzniká celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem 2014 tytéž země zakládají Euroasijskou ekonomickou unii FOTO Profimedia.cz ří prostor pro to, aby se příslušníci národnostních menšin (kromě Rusů ještě především Uzbekové a Mongolové) cítili jako druhořadí občané. A od toho už je jen kousek k etnicky motivovaným nepokojům, státním zásahům, oboustrannému násilí a případnému uplatnění Putinovy doktríny. Když Nazar bajev vyzývá Kazachy nikoli Kazachstánce, nýbrž Kazachy k obraně země do poslední kapky krve, je si zároveň dobře vědom toho, že drží v ruce dvousečnou zbraň. Oč opatrněji tedy musí prezident našlapovat na domácí půdě, o to aktivnější může být v zahraničí. A také tak činí. V průběhu loňského roku poklesl objem vzájemného obchodu s Ruskem o hrozivých 20 procent (většinu z toho má na svědomí pokles rublu), obchod s Čínou naopak o 20 procent narostl. A tím to nekončí v prosinci oznámili kazašský a čínský premiér na třicet nových obchodních dohod v hodnotě 14 miliard dolarů. Téměř čtyři miliardy čínských dolarů půjdou do továren na výrobu drasla na západě Kazachstánu; Číňané budou do Kazachstánu dodávat elektrárny na klíč, zatímco obráceným směrem bude putovat mnoho uranu, jehož největším světovým producentem Kazachstán je. NA TRASE ASTANA MOSKVA A ZPĚT Údaje vyjadřují podíly skupin zboží na celkovém objemu jednotlivých kategorií obchodu (za rok 2013) RUSKO VYVÁŽÍ DO KAZACHSTÁNU (v %) minerální produkty 38,6 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 19,6 kovy a kovové výrobky 16,1 výrobky chemického průmyslu 9,7 organické výrobky, potraviny 8,0 Tyto skupiny celkem 90,6 KAZACHSTÁN VYVÁŽÍ DO RUSKA (v %) minerální produkty 26,3 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 32,1 kovy a kovové výrobky 8,7 látky, textilní výrobky, obuv 11,8 Celkový podíl na kazašském vývozu do Ruska 83,6 Zdroj: ruská Federální celní služba PR KAMPAŇ Kromě toho rozjeli Kazaši velkou mezinárodní PR kampaň (v její organizaci figuruje i britský expremiér Tony Blair, jehož firmu Blair Associates si Nazarbajev najal). Prezident usiluje o externí legitimizaci své země, řekl serveru Intellnews.net politolog z Almaty Aidos Sarym, o interní legitimizaci režimu se coby takřka neomezený vládce starat nemusí. Astana se pro rok 2017 uchází o křeslo v Radě bezpečnosti OSN; je zastoupena v Radě OSN pro lidská práva a doufá v přidělení pořadatelství některých z následujících zimních olympijských her. To vše má pomoci neustále vylepšovat image země na Západě i ve chvíli, kdy se Astana upsala ruskému imperiálnímu plánu v podobě již zmíněné Euroasijské ekonomické unie. Posledním faktorem ve hře je faktor lidský, v tomto případě věk. O Putinovi se říká, že k Nazarbajevovi cítí osobní sympatie. Ruský prezident však bude moci zůstat u vesla do roku 2024, zatímco Kazachovi číslo jedna podle všeho zbývá času podstatně méně. Podle serveru Thediplomat.com si Putin může nyní připravovat pozici na dobu po Nazarbajevově očekávaném odchodu, kdy bude Kazachstán poprvé měnit mocenskou garnituru. O to lépe musí Nazarbajev plnit svůj úkol dnes ale závidět mu to nemůže nikdo. Daniel Deyl deyl@mf.cz

50 50 Euro ledna 2015 report Španělsko Konec maloobchodní idyly Skokové zvýšení nájemného má rozproudit trh se španělskými komerčními nemovitostmi ale za vysokou cenu Devětaosmdesátiletý Angel García stál na konci druhého lednového týdne před výlohou svého obchodu nedaleko Calle de Preciados, madridské obdoby londýnské Carnaby Street (či pražské ulice Na Příkopě). Při rozhovoru s reportérkou listu El País mu nebylo do řeči. Čtyři generace jeho rodiny vedly na onom místě nepřetržitě od roku 1857 obchod s luxusními pánskými košilemi; při stém výročí tam García nechal nainstalovat pulty z černého mramoru, což byla poslední změna, kterou připustil před 57 lety. Tentokrát však namísto košil na pultech spočíval obrovský nápis Výprodej. Je to znamení doby, řekl García. Co je u jiného obvyklá povánoční taktika, byla v jeho případě doslovná pravda: 15. ledna skutečně obchod zavřel. Měl k tomu prozaický důvod: nebyl by schopen uhradit prudce zvýšené nájemné, jež po něm nově vyžadoval majitel budovy, pojišťovna Allianz. Ještě loni platil za zhruba 270 metrů svého obchodu tři tisíce eur ročně; nový požadavek domácích však je desetinásobný. Pětapadesát až pětašedesát tisíc malých podniků se bude muset zavřít nebo přestěhovat. KONEC REGULACE Podobně jako on čelí od Nového roku skokovému zvýšení nájemného na 200 tisíc malých podniků po celém Španělsku. Třetina až čtvrtina z nich bude muset zavřít nebo se přestěhovat, odhaduje Robert Tornabell z obchodní školy ESADE v Barceloně, jehož v tom smyslu citoval britský deník The Independent. O práci proto přijde nejméně 120 tisíc, ale také třeba až 190 tisíc lidí, řekl Tornabell. Ve Španělsku přitom je velká nezaměstnanost ve výši 24 procent. Důvod k tomu všemu je jednoduchý: na Nový rok vypršela platnost zákona o regulaci nájemného, jejž v původní podobě zavedl ještě Francisco Franco v roce Tehdy na tom byla španělská ekonomika také špatně; především velká města v té době čelila náporu venkovanů, kteří tam hledali obživu. Nižší nájemné jim mělo začátek usnadnit. V roce 1985 prošel zákon novelizací, která v podstatě zrušila jeho platnost pro bydlení a ponechala ji pro malé podniky. Poslední novela v roce 1994 zařídila, že majitelé nemovitostí dostali možnost zvyšovat nájemné o inflaci plus tři procentní body. Ani tak ovšem tempo růstu nájmů zdaleka nedrželo krok s nájmy tržními. V roce 2013 pak parlament odmítl platnost zákona prodloužit a vlastníci si tak mohou cenu určit podle vlastního uvážení. Konzervativní vláda Mariana Rajoye si od toho slibuje uvolnění mnoha lukrativních komerčních prostorů pro obchodníky, kteří budou schopni tržní ceny platit; jako vedlejší efekt by to mělo přinést i vyšší výnos daní z nemovitostí, jejichž hodnota by měla stoupnout. Máme tržní ekonomiku, takže nemůžete vedle sebe mít v jednom domě dva nájemníky, z nichž jeden platí drobné, zatímco druhý platí plnou cenu, řekl britskému Guardianu Angeles Pérez z madridské pobočky globální realitní firmy Jones Lang LaSalle. Je to jako kdybychom všichni chtěli kabelku od Prady, jenže někteří z nás by za ni dali sto a někteří tisíc eur, dodal. ŘETĚZCE UNIFIKUJÍ Dnes již penzionovaný obchodník s košilemi García se chtěl dohodnout s majiteli svého obchodu na pozvolném zvyšování nájmu, ale nebyl úspěšný. Německá pojišťovna Allianz, jíž dům patří, vlastní i vedlejší nemovitost, řekl pro El País, chce je propojit a pronajmout nějakému většímu byznysu. Podle informací španělského listu by novým nájemcem mohl být řetězec levné konfekce H&M nebo některá z velkých bank. Strohá obchodní logika však nemá ani mezi španělskými ekonomy jednoznačnou podporu. Je to změna obchodního modelu, která se ve velkoměstech prostě děje. Stalo se to v Paříži, v Benátkách, ve Florencii, řekl pro The Independent ekonom Tornabell. Právě Madrid se podle něho dosud vyznačoval absencí mnoha řetězců, které unifikují charakter jiných světových metropolí. Bohaté franšízy generují ekonomickou činnost, ale ztrácí se tím esence, která město odlišovala od jiných měst. Říká se tomu pokrok, ale existují hodnoty, které se obtížně vyčíslují a ještě hůře nahrazují, shrnul Tornabell. Daniel Deyl deyl@mf.cz KONEC PO 156 LETECH. Devětaosmdesátiletý Angel García letos 15. ledna zavřel své luxusní madridské krejčovství Camiseria Hernando. FOTO Reuters

51 51 Rusko report Monte Carlo по русски Rusové ve snaze nahradit ropné příjmy berou zavděk hazardem; kasina by měla vyrůst i na Krymu a v Soči FOTO Profimedia.cz Říká se, že nic neodhalí vrozený lidský sklon chybovat v odhadu budoucnosti díky přílišnému optimismu tak spolehlivě jako hazard. Soudě podle zpráv z Ruska to dokonce platí ještě dříve, než první ocelová kulička sjede po ruletovém kole; podezřelými, že podlehli svůdné představě rychlého výdělku, jsou tentokrát ruští politici. Pomocí příjmů z kasin chtějí narychlo alespoň částečně zaplnit mezery ve výkonnosti ekonomiky a rozpočtových příjmech, jež za poslední rok nadělaly sankce Západu a především na polovinu poklesnuvší cena ropy. Krym má dobrou šanci stát se konkurentem Macaa, Monaka a Las Vegas, tvrdí Rusové. Prezident Vladimir Putin kvůli tomu vyhlásil dvě nové zóny, v nichž jsou od letoška povoleny sázky a hazardní hry: jsou jimi poloostrov Krym a dějiště loňských zimních olympijských her v Soči. Zároveň důrazně přitvrdil v postupu vůči nelegálním hazardním centrům (viz box). PUTIN OTOČIL Gambling se v Rusku dosud do značné míry pohyboval v šedé ekonomické zóně. Od roku CENTRUM HAZARDU. Dosud se soustředí ruský hazard zejména do města Azov v Rostovské oblasti. V budoucnu tomu má být jinak sice nominálně podléhal zvláštnímu zákonu, úřady si však s jeho dodržováním mnoho hlavu nelámaly. I to je jedním z důvodů, proč se v oblastech vyhrazených hazardu ani po pěti letech nic moc neděje. V Kaliningradu se kasino teprve staví, stejně jako v Primorské oblasti; jediné místo, kde dnešní ruští následovníci Fedi Dolochova a Pierra Bezuchova (postav z Tolstého Vojny a míru) mohou legálně prohrát majlant, je město Azov. To si na daních z hazardu loni přišlo na necelé čtyři miliony dolarů. To na Krymu a v Soči mají Putin a jeho lidé jinačí plány. List The Moscow Times citoval starostu Soči Anatolije Pachomova, jenž doufá, že brány jeho hazardního centra se otevřou již letos v květnu; dvaasedmdesátihodinový bezvízový pobyt pro tamní návštěvníky a umístění areálu v městečku Krasnaja Poljana by mu prý měly zaručit daňové příjmy v desítkách milionů dolarů. Právě z postoje k osudu olympijského areálu v Soči je poznat tlak, pod nímž se ocitl prezident Putin. Jak napsal server Intellinews. com, ještě před rokem odmítal žádosti Germana Grefa, šéfa státní banky Sberbank, jež stavbu tamních olympijských objektů financovala, o vybudování hazardního centra. Letos na podzim již souhlasil (a Sberbank vlastní v Soči 92 procent plánovaného komplexu). Protože však Rusko je Rusko, vymínil si Putin, že hazard může sídlit jen v objektech, jejichž stavbu neplatil přímo stát. PUTIN A HAZARD 6 zón, v nichž je organizace hazardních her povolena Krasnodarská oblast, Altaj-Primorje, Kaliningrad, Krym, města Azov a Soči; zatím funguje pouze Azov 72 hodin bude platit povolení k pobytu v Soči pro zahraniční návštěvníky bez vstupního víza návštěvníků ročně navíc doufá přitáhnout Krym (nádavkem ke třem milionům, které na poloostrov jezdily ještě před loňským připojením k Rusku) 3,9 milionu dolarů loni získalo z hazardu město Azov, z toho 3,4 milionu z provozu tří svých kasin 725 milionů dolarů ročně by podle ruských analytiků mělo krymské ekonomice přinést povolení hazardu Zdroje: Intellnews.com, The Moscow Times MALÉ LAS VEGAS Ještě svalnatější představy mají Rusové ohledně Krymu. Vytvoření hazardní zóny v Krymské republice přitáhne investory, vytvoří pracovní příležitosti a obohatí příjmy tamního rozpočtu, citovala agentura ITAR-TASS poslance Anatolije Karpova, místopředsedu ekonomického výboru Státní dumy. Podle výpočtů jeho analytiků by si mělo hospodářství Krymu ročně přijít na 725 milionů dolarů a tamní rozpočet na 28 milionů. Krym má dobrou šanci stát se konkurentem Macaa, Monaka a Las Vegas, nechal se na podobně optimistickou notu slyšet tamní vicepremiér Rustam Temirgalijev v citaci deníku Kommersant. Skutečnost může být složitější. Brit Ian Livingston, výkonný ředitel kasina Adjara v Tbilisi, hlavním městě nedaleké Gruzie, se konkurence ze Soči a Krymu neobává: Kdyby se ze Soči stalo něco jako malé Vegas, skutečně by to mohlo z našeho trhu nějaké hráče odlákat, řekl deníku The Guardian, ale na to je třeba vytrvalých investic, nestačí, že tam stojí nějaké domy. A i s investicemi potřebujete několik let do postupného začátku; nejméně rok bude trvat jen vyřešení všech právních problémů. Daniel Deyl deyl@mf.cz

52 52 Euro ledna 2015 hyde park Byty výrazně podraží Mnohaleté termíny povolování staveb by se zkrátily, pokud by se do jednoho balíku sloučilo územní rozhodnutí, stavební povolení a vlivy na životní prostředí Vhodnocení aktuálního obrazu tuzemského stavebnictví se mísí rostoucí optimismus s obdobně vzrůstajícími rozpaky. Zatímco podle dat Českého statistického úřadu pokračovala tuzemská stavební výroba v závěru loňského roku ve vzestupu, čímž postupně zasypávala pokrizovou propast (počet nových prodaných bytů v Praze dosáhl 5950 kusů, a překonal tak předkrizový rok 2007), tuzemští stavaři a developeři se přesto potýkají s řadou překážek a byrokratických omezení, která se začínají podobat nášlapným minám. A co hůř, místo abych jich ubývalo, tak jich spíš přibývá. Lze očekávat, že od prvního ledna 2016 dojde k zamrznutí výstavby rodinných domů v Česku. ZAMRZLÁ VÝSTAVBA Nášlapnou minou pro české stavebnictví je daňová tvořivost našich vládních představitelů a zákonodárců. Ti od prvního ledna 2014 uvalili daň z přidané hodnoty (DPH) na pozemky pod stavbami. U bytů, jejichž obytná plocha nepřekročila 120 metrů čtverečních (takzvané sociální bydlení), došlo k daňovému zatížení pozemků 15 procenty, u bytů s větší rozlohou to bylo 21 procenty. Developeři tento nárůst museli promítnout i v konečných cenách bytů, což se pak odrazilo v růstu cen většiny bytů o dvě až tři procenta. Od prvního ledna 2015 mělo dojít k dalšímu daňovému políčku. Kvůli zpřesnění definice stavebního pozemku se stát chystal uvalit 21procentní daň na všechny stavební pozemky určené k jakékoli zástavbě. Po zásahu Senátu nakonec byla účinnost tohoto opatření o rok odložena, ale přesto hrozba zůstává. Zavedení této daně bude mít reálný dopad především na ty, kteří kupují parcely pro rodinné domy což jsou převážně fyzické osoby a neplátci DPH, pokud parcely koupí od developera, který je téměř vždy plátcem DPH. V důsledku nového zdanění zdraží průměrná parcela v Praze o rozloze 800 m2 zhruba o milion korun. Lze očekávat, že od prvního ledna 2016 dojde k zamrznutí výstavby rodinných domů v Česku. Předpokládáme, že řadě developerů umožní tento roční časový odklad pozemky ještě prodat za původní cenu. Navíc je pravděpodobné, že daňový výnos pro státní rozpočet z této daně bude minimální. Zároveň si dovoluji odhadnout, že na zavedení DPH na pozemky pod stavbami v loňském roce stát také příliš nezbohatl. PRAHA BEZ ÚZEMNÍHO PLÁNU Za další problém považuji neexistenci schváleného nového územního plánu pro Prahu v řádném termínu. Územní plán, který by se

53 53 development hyde park FOTO Hynek Glos / ILUSTRACE Vojtěch Velický měl starat o nutnou zásobu pozemků k zástavbě, byl v Praze naposledy vytvořen v roce 2000 a byl koncipován na deset let. Předpokládalo se, že v roce 2010 bude schválen plán nový. Žádný nový plán ale schválen nebyl a je otázkou, kdy bude. Situace je velmi vážná, pokud vezmeme v úvahu fakt, že nabídka pozemků v územním plánu musí být minimálně o dva řády vyšší, než je jejich skutečná potřeba pro realizaci staveb. Jen jeden ze sta pozemků, které jsou v územním plánu určeny k zástavbě, se reálně prodá, a umožní tak realizaci projektů pro výstavbu. Důvodem pro to je fakt, že mnoho pozemků je v územním plánu sice určeno k zástavbě, ale jsou zablokovány stavebními uzávěrami. Ty jsou v Praze poměrně rozsáhlé. Nebo jsou pozemky v režimu takzvané podmíněnosti staveb. To znamená, že na pozemku nelze stavět do té doby, dokud není vybudována nějaká jiná podmiňující stavba, což je obvykle významná komunikace, která svými náklady často mnohokrát převyšuje rozpočet podmíněné stavby. Developer ji sám vybudovat nemůže, ale musí počkat, až ji vybuduje město nebo stát, což mnohdy trvá celá desetiletí. Další potíž bývá v tom, že pokud pozemek vlastní například čtyři vlastníci, pak stačí jediný, který pozemek nechce prodat nebo požaduje nesmyslnou cenu, a zablokuje tak prodej celého pozemku. Výše uvedené skutečnosti tvoří začarovaný kruh, který brzdí výstavbu na 99 procentech pozemků. Podtrženo sečteno, tuzemské stavebnictví se pomalu probírá z krize. Na předkrizový stav stále ztrácí přes dvacet procent. To znamená, že nadále potřebuje podporu, a ne vytváření byrokratických překážek. Je načase, aby se komunální a celostátní politici na odpovědných místech nad tím zamysleli a začali tyto a další překážky odstraňovat. Zatím se k tomu ale moc nemají. NECHCI ŽÁDNÉ SOUSEDY Třetím problémem je pro developery novela o EIA neboli posuzování vlivů na životní prostředí. EIA prošlo v poslední době několika úpravami a oproti původnímu návrhu se dospělo u některých jeho ustanovení k částečnému změkčení. Za pozitivní považuji zmírnění ustanovení, že samotné podání žaloby proti závěru zjišťovacího řízení nemá automaticky odkladný účinek a o odkladu budou rozhodovat soudy. Velkým nedostatkem však je, že bytová výstavba nebyla z procesu EIA vyloučena. V Česku panuje šílený zlozvyk, že pokud někdo někde bydlí, ve svém okolí už nestrpí nikoho jiného. Neméně závažnou překážkou pro developery je, že se v tomto procesu nyní vyskytuje mnoho subjektů, které se k němu mohou vyjadřovat. Proces EIA pak přinese závěry například typu, že by se měl vedle nového bytového areálu vytvořit rybník kvůli tomu, že se v okolí mohou nacházet žáby, nebo že se má postavit pětimetrová protihluková zeď. Do současnosti měly tyto závěry doporučující charakter a téměř nikdy je stavební úřady do podmínky územního rozhodnutí nedávaly. Teď budou závazné, což významně zdraží a zpomalí stavby. Evropskou raritou už je i samotná komplikovanost povolování staveb dvoustupňově nejdřív v procesu územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Sloučení územního rozhodnutí, stavebního povolení a procesu EIA do jednoho povolení by byla smysluplná změna, která by pomohla zkrátit mnohaleté termíny povolování staveb a zjednodušit celý proces. V české stavební legislativě se bohužel vytvořilo monstrum, které je jedním z nejkomplikovanějších a časově nejnáročnějších povolovacích procesů v Evropě. EVŽEN KOREC generální ředitel a předseda představenstva developerské irmy Ekospol

54 54 Euro ledna 2015 hyde park ekonomika Churavé hospodářství Prostředí rekordně nízkých úrokových sazeb a extrémně vysokých cen na akciových trzích má do zdravého hospodářského prostředí stále ještě daleko Eurozóna vstoupila do deflačního teritoria a česká ekonomika se pohybuje na jeho hranici. Protiinflační faktory se dále kumulují. Záporná inflace, respektive pokles cenové hladiny pod nulovou hranici je v příštích měsících velmi reálný. Deflace sama o sobě je neutrálním hospodářským jevem a záleží na konkrétním národohospodářském kontextu, jaké budou její důsledky. Obavy z deflace jakožto extrémně nebezpečného jevu se datují teprve od epizody velké deprese v USA. Kladení různých paralel mezi tehdejší deflační epizodou a potenciálními riziky, které by deflace mohla mít v české ekonomice, nebylo v posledním roce nic výjimečného. Připomenutí pozadí, na němž velká deprese vznikla, proto není od věci. MYLNÉ PARALELY Velké depresi předcházel pád akciového trhu v říjnu Tento známý burzovní krach nebyl ničím jiným než prasknutím bubliny na akciových trzích. Zdánlivě nikdy nekončící růst cen akcií zlákal nejen klasické investory, ale i běžné domácnosti k tomu, aby nejen investovaly své celoživotní úspory do akcií, ale na zaručený zisk se zadlužily. K živení bubliny akciového trhu dluhem přispívala i tehdejší dlouhodobá politika levných peněz Fedu. Ještě několik týdnů před osudným krachem prohlásil tehdejší patrně nejrenomovanější ekonom a jeden z hlavních otců současné mainstreamové teorie Irving Fisher, že ceny akcií mají další fundamentální prostor k růstu. Připomeňme, že hodnot před burzovním krachem dosáhly americké akcie až v polovině padesátých let. Říjnový krach během měsíce vygeneroval ztráty v tehdejší hodnotě odhadované na 30 miliard dolarů (přibližně 30 procent hrubého národního produktu), vymazal během několika dnů úspory mnoha běžných domácností, u bohatších způsobil velké ztráty. Historie série úpadků bank i podniků je široce známa, stejně jako rozvoj deflačně-recesní spirály. Ta se ale roztočila až druhotně na pozadí prasklé bubliny na akciovém trhu, mimo jiné právě kvůli náhlé a dramatické ztrátě kupní síly obyvatel a firem. Deflace tedy ne- byla příčinou velké deprese, ale jen jedním článkem řetězu hospodářských poruch. Zkušenost, kterou je třeba si vštípit, není prvotně riziko deflace, ale riziko nadměrného růstu cen, především je-li živen spekulací na budoucí vzestup cen, financovanou dluhem. Riziko ale nevzniká v momentě, kdy korekce vynucuje pád cen, toto riziko se kumuluje celou dobu, kdy dochází k předchozímu nadměrnému růstu ceny. Následná katastrofa je pak vyvolána nuceným prodejem aktiva ve snaze splatit dluh, ovšem byla-li původní cena nepřiměřeně vysoká, dojde ke ztrátě, která zasáhne dlužníka i věřitele. Dominové efekty jsou pravidlem. Tento scénář je hrozivý a do určité míry připomíná krizi špatných hypoték v USA, naštěstí jakékoli paralely s českými podmínkami chybějí. Obavy z deflace jakožto extrémně nebezpečného jevu se datují teprve od epizody velké deprese v USA. REAKCE CENTRÁLNÍCH BANK? Současná rozšířená varianta měnové politiky založená převážně na cílování inflace popsané primární riziko de facto neřeší. Nadměrný růst cen aktiv může být skryt pod pláštíkem pomalého růstu indexu spotřebitelských cen (kam ceny aktiv nejsou zahrnuty). Na druhé straně neškodné poklesy některých cen zboží či služeb jsou zaměňovány za hrozby deflačně-recesních spirál a záleží na subjektivním hodnocení, jak centrální bankéři konkrétní situaci vyhodnotí. Aktuálně centrální bankéři považují deflační tendence vyvolané pádem cen ropy za pozitivní nabídkový šok. Proč ale nelze obdobně hodnotit dezinflační tendence u cen energií, potravin či většiny zboží a služeb běžné spotřeby? Zlevnění jednoho produktu či služby může přispět k nákupu jiného zboží či služby. Je ale dobře, že názory se začínají posouvat. Bylo by ještě lépe, kdyby se posunuly i dále a přiznaly v plném rozsahu limity cílování inflace. I když do roku 2015 vstupuje světové hospodářství s relativním optimismem, nelze přehlédnout, že prostředí rekordně nízkých úrokových sazeb a extrémně vysokých cen na akciových trzích má do zdravého hospodářského prostředí stále ještě daleko. EVA ZAMRAZILOVÁ hlavní ekonomka České bankovní asociace ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv

55 55 insolvenční právo hyde park Právo jako firma Ministerstvo spravedlnosti a zhrzený podnikatel se pokoušejí novelizovat zákon vyhláškou, která vyvrací jeho výklad a podkopává soudní moc Když před posledními volbami do Poslanecké sněmovny předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlašoval, že hodlá stát řídit jako firmu, našli se tací, kteří se mu vysmívali. A také ti, kteří se nad podobnou představou upřímně zhrozili. S odstupem času lze konstatovat, že hnutí ANO zamýšlí tento předvolební závazek dodržet a že ušetřena nemá zůstat ani oblast justice. Aktuální legislativní pokus z dílny ministerstva spravedlnosti vyvolává otázku, zda tento úřad o nebezpečnosti manažerského řízení státu ví, anebo už převzal způsob myšlení a chování některých soukromých subjektů pohybujících se v tzv. šedé zóně. Ty zvažují zákon až v druhé či třetí řadě, na prvním místě mají vnitropodnikové instrukce, jež se zrovna zrodí v hlavě jejich šéfa, připraveného v případě prokázání jejich nesmyslnosti je odvolat. ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv PODKOPAT SOUDNÍ MOC Jak jinak si totiž vysvětlit návrh vyhlášky, kterou chce ministerstvo upravit chod provozoven insolvenčních správců v tom smyslu, že správce bude muset být ve všech provozovnách osobně přítomen? Hloupost a škodlivost takovéhoto návrhu nechme stranou. Důležitější pro budoucí charakter našeho státu je skutečnost, že se ministerstvo pokouší novelizovat zákon (v daném případě zákon o insolvenčních správcích) vyhláškou, že se snaží podkopat soudní moc a zvrátit výklad zákonného textu. Předložený návrh je učebnicovou ukázkou nepochopení smyslu a účelu exekutivní podzákonné normotvorby, do níž tato vyhláška patří. Nemá a ani nemůže sloužit k podání závazného výkladu zákona, jak je bez okolků deklarováno v důvodové zprávě, již má koncem ledna projednat vláda. Došlo by tím k nepřípustnému zásahu jak do moci zákonodárné, tak do moci soudní. Zákonnou normu může měnit jen zákonodárce, výklad zákona podává soud. Nejvyšší soud přitom nutnost osobní přítomnosti insolvenčního správce ve všech provozovnách vyloučil. Jenže ministerstvo se soudním výkladem zákona nesouhlasí a snaží se ho vyhláškou zvrátit. Ne že by nebylo na poli insolvenčního práva co záslužného na práci. Na stránkách týdeníku Euro byl popsán příběh miliardáře Pavla Juříčka, jehož připravila údajně ostravská insolvenční mafie o firmu. A právě jeho, ne resort spravedlnosti, vicepremiér Babiš vypracováním protimafiánské novely pověřil. Některé Juříčkovy návrhy, jako omezená funkční období soudců a jejich pravidelná přezkušování, jsou natolik fantaskní, že patří do dílny Alexeje Čepičky. Jiné náměty míří naopak správným směrem. Příkladem budiž rotační ( kolečkový ) systém výběru insolvenčních správců. AMATÉRSKÝ LEGISLATIVEC Zde se amatérský legislativec vkrádá do otevřených dveří, neboť správcovské kolečko bylo zákonem zavedeno od 1. ledna loňského roku. Juříček si novinky zřejmě nevšiml. Uvážíme-li, že má zkušenosti nejspíš pouze s fungováním Krajského soudu v Ostravě, není se čemu divit. Jmenovaný soud jako jediný v republice toto kolečko zatvrzele odmítá a jeho předsedkyně vybírá insolvenční správce zcela nekontrolovaně tak, jak jí to přijde na mysl. Inspirace babišovským řízením firmy, jemuž jsou rigidní zákonná pravidla na obtíž, je zřejmá. Kdybychom měli hnutí ANO uvěřit upřímný zájem o zlepšení insolvenčního prostředí v České republice, muselo by jím ovládané ministerstvo tuto praxi dávno zarazit. Patřičné nástroje nicméně nevyužívá a na urgence neodpovídá. Stejně jako mlčí k analýze Asociace insolvenčních správců, která o podstatě ostravského snažení příznačně vypovídá. Jako beznadějní optimisté věříme, že jednou bude líp. Nebude to ale v době, kdy budou ministerstva a krajské soudy řízeny jako privátní firmy. LUCIE KOŘÍTKOVÁ ekonomka VÁCLAV ŠÍMA ekonom ALŽBĚTA PAUEROVÁ advokátka

56 56 Euro ledna 2015 light Pravý kovboj střílí od boku Úspěšný guvernér Texasu Rick Perry touží po Bílém domu, ale ani jeho Texasané ho volit nebudou»

57 57 Spojené státy light PERRY NAŽIVO. V křesle texaského guvernéra sklízel Rick Perry prakticky jen úspěchy. V republikánských prezidentských primárkách v roce 2012 ale totálně vyhořel. Hlavně proto, že se vůbec nepřipravil. FOTO Reuters

58 58 Euro ledna 2015 light Spojené státy ATRAPA. Perryho předchůdce v křesle texaského guvérnéra George W. Bush se do kovboje stylizoval. Do jižanského státu se ale přestěhoval z východního pobřeží jen kvůli podnikatelským aktivitám svého otce.» Když republikán Rick Perry minulé úterý předával funkci přesně po 5144 dnech (více než 14 let) svému nástupci, byl nejdéle sloužícím guvernérem v dějinách Texasu. A desátým nejdéle sloužícím v dějinách USA. Místo toho, aby si bilanci dále vylepšoval, se dobrovolně uchýlil v politicky nízkém věku 65 let do důchodu. Všeobecně se však očekává, že místo výminku zahájí útok na Washington. Ale jeho Texasané, kteří ho už tolikrát podpořili ve volbách, ho od prezidentských ambic odrazují. PRVNÍ PROPADÁK Perry je náš fanoušek, několikrát u nás jedl a moc mu chutnalo, říká ve městečku West majitelka cukrárny Old Village Bakery Mimi Irwinová, která peče kolaches podle receptů zděděných po českých předcích. Mohl by našim koláčům zařídit takovou národní reklamu, jako kdysi udělal Lyndon Johnson pro barbeque, když před Bílým domem začal po texasku grilovat steaky, zasní se. Byl by dobrým prezidentem, ale lidé dají na první dojem. A ten zanechal tristní, povzdechne si udržovaná šedesátnice. Už před čtyřmi roky chtěl totiž vyzvat na souboj Baracka Obamu. Když v srpnu 2011 vstoupil do primárek, zdálo se, že republikáni mají ve slabém startovním poli svého loženého favorita. Podle průzkumů podporovala úspěšného texaského lídra třetina pravicových voličů ještě předtím, než stihl říct něco o svých plánech. Pak bohužel promluvil. Vzal to ležérně. Myslel si, že má nominaci v kapse. Choval se jak pavián. Nemohla jsem věřit vlastním uším, co vypouštěl z úst, kritizuje ho Irwinová za vystupování, kdy se od něj mimo jiné dozvěděla, že ve spojeneckém Turecku vládnou teroristé anebo že správce národních rezerv je vlastizrádce. V debatách Perry, který byl za čtvrtstoletí v texaském veřejném životě zvyklý pouze na vítězství, působil nepřipraveně. Poslední tragický lapsus přišel v televizní diskusi, když si nemohl vzpomenout, kterou federální agenturu v rámci svého programu minimálního státu jako hlava republiky zruší. Jeho propad přízně byl tak prudký, že brzy boj vzdal a svoji podporu slíbil Mittu Romneymu. Lidem nestačí, když se někam přiklátíš jako texaský vidlák a vypadáš jako týpek, se kterým se dá pokecat u piva. Perry se lidem nezdál na prezidenta dost chytrý, povzdychne si v Houstonu třicátník Sergio de Rooy, který jako vědec pracuje pro ropnou společnost Shell. Pochybuje, že by na tom něco změnily intelektuálsky působící brýle, které politik minulý rok začal na veřejnosti nosit. RECEPT NA ZÁZRAK Kdyby nebylo trapasů z minulých primárek, byl by i nyní favoritem, protože se může chlubit mnoha úspěchy. Jeho stát bez potíží proplul krizí a nebylo to jen tím, že leží na hlavním zásobníku americké ropy. Zatímco jinde se zavíraly fabriky, v Texasu vznikala nová pracovní místa, díky čemuž se sem přestěhovaly statisíce lidí. Počet obyvatel se za jeho vlády zvýšil o čtvrtinu. Začalo se mluvit o texaském zázraku, který stojí na nízkých daních, omezených erárních výdajích i co nejmenších regulacích. Takový model, který je vyzdvihován za svou přívětivost pro podnikatele a kritizován za špatnou kvalitu veřejného vzdělání a zdravotnictví, by Perry rád přenesl i na federální úroveň, o čemž napsal dokonce knihu. Návrat k základům národa, kdy každý jede především sám na sebe, stojí v ostrém kontrastu k solidárním reformám, o které se během svých dvou mandátů pokoušel Barack Obama. Zvláště k povinnému zdravotnímu pojištění, které je podle Perryho slov so cialismem na americké půdě. Není překvapením, že Texas patří ke státům s největším počtem občanů bez pojistky a že tu nastávající matky kvůli vysokým nákladům zanedbávají prenatální vyšetření. Perry přitom podle rodinné tradice začal působit v řadách demokratů, a dokonce se za ně třikrát dostal i jako poslanec do texaské sněmovny reprezentantů. Na konci 80. let však přešel k republikánům. I v jejich dresu jen vyhrával. Nejdříve ho občané dvakrát vybrali do čela důležitého texaského zemědělského úřadu a poté do pozice zástupce guvernéra. O stupínek výše pokročil na konci roku 2000 poté, co byl potvrzen triumf jeho šéfa George W. Bushe v prezidentských volbách. Dosedl do jím uvolněného křesla a pak ho ještě třikrát obhájil. KOVBOJOVÉ A NÁHRAŽKY Jenomže jedna věc je uspět v Texasu, kde demokraté od roku 1994 nezískali žádný významný post s celostátní působností, a druhá zvítězit od Aljašky po Floridu. Mnoho lidí opakuje, že USA nejsou necelých osm let po odchodu Bushe juniora z Oválné pracovny připraveny na administrativu dalšího konzervativce s texaským akcentem. Zvláště když jak uštěpačně poznamená britský levicový

59 59 Spojené státy light KOVBOJ PERRY. Rick Perry si na kovboje hrát nemusí, koneckonců v dětství tvrdě dřel na zapadlé bavlníkové farmě svých rodičů v západním Texasu (na snímku vlevo jeho fanynky v Iowě, vpravo detail Perryho kovbojských bot při zastávce v Jižní Karolíně). FOTO Reuters deník The Guardian ve svém srovnání obou politiků byla Bushova image drsňáckého kovboje jen uměle vyrobeným mýtem, zatímco u Perryho je to skutečnost. Perry, jehož rodokmen sahá až k prvním britským přistěhovalcům do Severní Ameriky, strávil dětství tvrdou prací na zapadlé bavlníkové farmě svých rodičů v západním Texasu, zatímco Bush se narodil do bavlnky bohaté rodiny na východním pobřeží a do státu osamělé hvězdy se přestěhoval jen kvůli byznysovým aktivitám svého otce. Perry studoval zoologii na obyčejné zemědělce v College Station, zatímco Bush historii a ekonomii na nejprestižnějších univerzitách v Nové Anglii. Oba byli vojenskými piloty, ovšem George díky rodinným konexím v době vietnamské války hrdinně hlídkoval nad USA, Rick se v postvietnamské době podílel na humanitárních misích v Africe a Guatemale. Zatímco Bush si prošel těžkým obdobím s náběhem na závislost na alkoholu, Perry je celoživotní skaut bez známých poklesků. Oba otcové dvou dětí jsou nábožensky založení muži, ale zatímco první svůj (až ve čtyřiceti letech nalezený) vztah k Bohu považoval za soukromou věc, druhý neváhal v době sucha vyhlásit tři dny modliteb k nebesům za seslání vláhy (nepomohlo to). O Perrym se traduje historka, jak při ranním joggingu za Austinem zahlédl kojota a hned ho pohotově zastřelil. Takový Bush by maximálně přikázal skolit škodnou některému ze svých bodyguardů, trefuje se do předstíraného kovbojství bývalé hlavy USA The Guardian. Je veřejným tajemstvím, že se ti dva přes řadu shodných názorů na hospodářskou politiku či etické otázky vůbec nemají v lásce. Nedá se tedy čekat, že by exprezident nyní Perryho v jeho úsilí podpořil. Zvláště když jeho mladší bratr Jeb, který se v letech 1999 až 2007 osvědčil jako guvernér Floridy, už shání finance na kampaň, aby jako třetí z rodinné dynastie Bushů zasedl v Bílém domě. Byl by dobrým prezidentem, ale lidé dají na první dojem. A ten zanechal tristní. PŘÍLIŠ MNOHO SILNÝCH Překvapivější však je, že ho nechce podpořit ani domovská Republikánská strana. Její texaský šéf Steve Munisteri ve své kanceláři v Austinu dlouze přemýšlí a mlčky se kolébá v houpacím křeslem, jako by se rozhodoval, zda na otázku o Perryho šancích odpovědět upřímně, anebo zvolit nicneříkající diplomatickou odpověď. Nakonec z něj vypadne: Je to velmi silný kandidát, ale jít do primárek bych mu nedoporučoval. Největší překážkou v úspěchu mu může být paradoxně jeho Texas. Kromě Perryho a Jeba Bushe má totiž v druhém nejpočetnějším státu USA svoji základnu i senátor Rand Paul z Kentucky, jehož otec byl za texaský obvod 16 let ve Sněmovně reprezentantů a sám před čtyřmi lety zkoušel získat prezidentskou nominaci. A čtvrtým aspirantem s texaskými kořeny je senátor a zdatný rétor Ted Cruz, který je miláčkem konzervativního hnutí Tea Party a který může být díky svému kubánskému původu atraktivní pro hispánské voliče. Zatímco před čtyřmi lety byla republikánská nabídka v primárkách dost slabá, což nakonec vedlo k výběru neslaného nemastného Mitta Romneyho, kterého si v konečném zúčtování Obama namazal na toast, nyní je o post vyzyvatele velká přetahovaná. Ač se ještě nikdo jasně nevyslovil, ambice na nejvyšší post se předkládají guvernérům Chrisi Christiemu (New Jersey), Scottu Walkerovi (Wisconsin), Johnu Kasichovi (Ohio, má pro zajímavost částečně české kořeny) a zákonodárcům Marcu Rubiovi (Florida) či Paulu Ryanovi. Co jméno, to velká osobnost amerického veřejného života. Tato tlačenice, v níž Perry rozhodně nevypadá jako ten s nejtvrdšími lokty, ostře kontrastuje s mrtvolným klidem na demokratické straně, kde se všeobecně předpokládá, že si o nominaci bez výrazných konkurentů řekne dlouholetá čekatelka, bývalá první dáma, exsenátorka a exministryně zahraničí Hillary Clintonová. REKORDMAN POPRAVČÍ Další překážkou v Perryho cestě do Washingtonu je obvinění, kvůli kterému mu hrozí trest až 99 let odnětí svobody. I levicový tisk ovšem připouští, že je to neudržitelný konstrukt. V dubnu 2013 byla kvůli řízení v opilosti zadržena Rosemary Lehmbergová, žalobkyně v okrsku Travis. Guvernér požadoval, aby kvůli tomu odstoupila. Když to odmítla, zastavil financování jejího úřadu, což žalobci považují za zneužití jeho pravomocí. Jiní Texasané v tom však vidí rozhodnost, kterou každý vysoce postavený představitel potřebuje mít. Například profesor demografie Rogelio Saenz ze San Antonia odhaduje, že Perry by právě proto nemusel být špatným prezidentem, byť je k jeho šancím na vítězství skeptický. Mohl by vyřešit dlouhotrvající problém, kterým je nepružná politika vůči přistěhovalcům z Latinské Ameriky. Slovně sice požaduje na federálních úřadech, aby zpřísnily hlídání hranice, ale sám proti nelegálům nic zásadního nepodnikl. Dobře si uvědomuje jejich důležitost pro hospodářství Spojených států, říká s tím, že jako republikánský šéf administrativy by v prosazení migrační reformy měl větší šance než kdokoli z Demokratické strany. Při dvoutýdenní cestě po Texasu narazím jenom na jednoho člověka, který si Perryho kandidaturu vroucně přeje. Jmenuje se Scott Cobb a je to aktivista bojující za zrušení trestu smrti v USA. Za tu dobu, co byl Perry v úřadě, podepsal příkaz k popravě 278 osobám. To je jasný rekord a on je na to evidentně hrdý, mračí se Cobb. Pokud znovu zkusí kandidovat, bude to legrace. Zase se ztrapní a nám to přes jeho osobu jako před čtyřmi lety umožní zviditelnit téma trestu smrti, dodává už pobaveně. Tomáš Nídr spolupracovník redakce

60 60 Euro ledna 2015 light U Malířů Lvy u nás nejíme Na Malé Straně se můžete gastronomicky očistit i tradičně pojíst a popít Majitel restaurace U Malířů a jeden z prvních pražských polistopadových restauratérů Roman Řezníček dobře ví, co to znamená mít reputační problém. Zaprvé si jeho malostranský podnik stále drží punc nejdražší restaurace v Praze, kam se chodí na lví polévku za 900 korun, jak sám s trpkým úsměvem poznamenává, přestože to dávno není pravda. A zadruhé si právě v jeho restauraci měl v roce 2007 Marek Dalík říct o půlmiliardový úplatek za nákup pandurů. Takže v půlce ledna ve své restauraci nepředstavoval menu Marka Dalíka, ale nadmíru zdravé a taky politicky korektní takzvané Imunomenu, které podle něj má na náš organismus i velké detoxikační účinky. Ty prý většina z nás potřebuje právě teď v zimě po dlouhém svátečním obžerství, kdy se radši vyhýbáme váze. Nejde jen o PR, tedy o vztahy s veřejností. Pětichodové menu zahrnující hustý (myslím skupenstvím) očistný nápoj, krémovou polévku, salát, rybu a taky koláč se sójovým jogurtem, po němž budou v dalších měsících následovat valentýnské a zabijačkové speciality, sestavila s šéfkuchařem restaurace René HODNOCENÍ autentický historický interiér moderně pojatá česko-francouzská kuchyně střídající se degustační menu nikoli vlastní domácí pečivo omezený výběr rozlévaných vín Šmídem dietoložka Zuzana Terešová. Řezníček věří, že když ho budete jíst každý den k večeři, tak se nejen řádně pročistíte, ale navzdory pěti chodům i zhubnete. Především jde ale o podporu restauračního byznysu: podle majitele podniku dnes totiž stále více lidí vyhledává zdravou stravu i v tradičních restauracích. STARÁ PRAHA Ale popořádku. Jedinou věcí, již jsem měl u Malířů krátce před uvedením Imunomenu, bylo víno. Konkrétně prosecco a moravský pinot noir, protože více vín v téhle tradiční restauraci sídlící v samém srdci turistické Prahy nerozlévají. Což je určitě škoda: zaprvé proto, že v podniku, který i bez lví polévky pořád patří mezi luxusnější pražské restaurace (předkrmová terina z foie gras tady stojí 490 korun a polévka 190 korun), mají slušný mezinárodní vinný lístek. Takže proč nerozlévat alespoň jedno zahraniční víno, čímž zrovna nemyslím lacinou moldavskou sudovku? Druhým a hlavním důvodem je ovšem zdejší stálé menu: to je totiž na rozdíl od toho degustačního plné těžších masových jídel, která si i po sklence jistě zaslouží lepší a elegantnější doplněk než moravský Cabernet Moravia. Třeba takový steak Chateau briand s hříbkovou omáčkou, specialita podniku za 990 korun, zoufale volá aspoň po některém z levnějších bordeaux z vinného lístku a stejně tak i zvěřina, chuťově výrazné maso. Ne každý totiž chce jídlo doprovodit rovnou celou láhví vína, až takoví gurmáni zatím pořád nejsme. MODERNÍ KLASIKA Restaurant U Malířů najdete na Maltézském náměstí, rozlehlém placu snad s největší koncentrací restaurací a bister ve městě. Ne že by to cokoli vypovídalo o jejich gastronomické kvalitě, některé nejsou nic víc než podhrad-

61 61 restaurace light U MALÍŘŮ Maltézské náměstí 11, Praha 1 tel.: restaurant@umaliru.cz Otevírací doba Po Ne Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. FOTO archiv ní turistická past. Mezi ty ale Řezníčkův podnik určitě nepatří, s nedalekým Cafe de Paris drží vysokou kulinářskou laťku. A nejen tu: podnik navíc sídlí v unikátním historickém prostoru s mohutnými klenbami zdobenými malbami, s velkými kulatými stoly s bílými ubrusy a hořícími svíčkami a s tmavým dřevem obloženými masivními zdmi, skrz které pouští dovnitř světlo stará dřevěná okna. Málokde v Praze se můžete cítit tak staropražsky a nebýt u toho okradeni a otráveni špatným jídlem jako právě tady. V tom vám dobře pomůže i stálé menu. Co je víc staročeské (a taky středoevropské) než konfitované kachní stehno a grilované prso s bramborovým knedlíkem a červeným zelím (490 korun)? Sice po něm moc nezhubnete a pochybuji také o metabolické očistě organismu, Václav Klaus by ho ale určitě rád označil za pravověrnou konzervativní volbu. A stejně tak i grilovaný daňčí hřbet s pohankovým nákypem a marinovanou podzimní zeleninou (590 korun), který jsem objednal já. Zdejší daněk skvěle vypadá i chutná: na mou žádost ho kuchař udělal pouze medium rare, takže maso zůstalo měkké, křehké a taky krásně šťavnaté. Navíc si s ním v kuchyni vyhráli tak, že jeho sytě růžový vnitřek zvýraznili uchováním tmavého okraje, aniž by ovšem maso bylo tužší. Obávám se, že takhle připravená zvěřina dokáže na masovou víru obrátit a ukončit tak trápení lecjakého vegetariána, můžu-li být politicky nekorektní. A pozadu za masem nezůstal ani nákyp se zeleninou. O to víc pak zklame již zmíněný chabý vinný výběr. I lehčeji připravený daněk si zaslouží větší francouzské nebo italské víno. A mimochodem: i když tahle restaurace bezpochyby nevyhraje šampionát o nejlepší domácí pečivo, protože jen rozpéká bagety mdlejší chuti, zdejší amuse bouche tento nedostatek přinejmenším částečně kompenzuje. Rillettes z čočky doplněné jemnými chipsy z fialových brambor vás k dalšímu jídlu navnadí nejen chuťově, ale i vizuálně. SALÁT Z NAKLÍČENÝCH FAZOLÍ MUNGO s houbami shitake a fritovanými rýžovými nudlemi s dresinkem z mladého ječmene a konfitovaným česnekem JABLKOVODÝŇOVÝ KOLÁČ s vločkami a sójovým jogurtem ZDRAVĚ I CHUTNĚ Ale zpět k Imunomenu. To začíná nápojem z mrkve a jablka s kustovnicí čínskou a skutečně má okamžitý energizující účinek. Jako milovník šampaňského nicméně musím dodat, že stejně dobře vás na úvod hostiny zenergizuje i dobrý sekt. K normálním jídlům v menu patří vynikající polévka z cizrny se zázvorem, bílým pepřem a cibulí, které propůjčuje přírodní výraznost právě zázvor, s nímž nikdy nic nezkazíte. Do polévky se samozřejmě nepřidává smetana, takže zůstane i přes hustší krémovitost příjemně lehká. Ta je místo bifteku, usmívá se Řezníček. Jeho nové zdravé menu mě vystavilo i takové výzvě, jakou je salát z naklíčených fazolí mungo s houbami shitake a fritovanými rýžovými nudlemi s dresinkem. Výzvě hlavně proto, že i když ani v nejmenším nepochybuji o zdravosti i očistném efektu takového salátu, gastronomicky jde o dost nevýrazný chod, na který rychle zapomenete. Což ovšem neplatí o grilovaném filetu z tolstolobika podávaném s celerovobrokolicovým pyré a bylinkovým olivovým olejem, jediném masovém chodu z celého menu. Imunomenu končí teplým jablkovodýňovým koláčem s vločkami a sójovým jogurtem. Podle názvu sice vypadá až nebezpečně zdravě, ve skutečnosti se ovšem jedná o výborný dezert, který nezkazí žádné menu. V půlce února na vás u Malířů čeká valentýnské menu a v druhé půlce března pak zabijačkové. To určitě bude ještě větší očista. Petr Holec holecp@mf.cz VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Pěna z černého kořene se salátkem z červené řepy 290 Kč Trhaný listový salát s avokádem, marinovanými artyčoky a ovčím sýrem Pecorino 320 Kč Kouřem bylin prouzené kachní prso na celerovém salátku Waldorf s vinným želé 320 Kč Šneci pečení, nadívaní se sardelemi, citronem, majoránkou a cibulí 290 Kč Foie Gras terina s jablečným coulis a pistáciovou briškou 490 Kč Domácí ravioly plněné směsí ze sladkých brambor s restovanou hlívou ústřičnou 320 Kč Pórková terina s bramborovým pyré a čočkovým mousse 360 Kč Italské krémové rizoto s restovanými liškami, lanýžovým olejem a sýrem grana padano 380 Kč Kukuřičné kuře Supreme s bramborovodýňovým závinem 460 Kč Filátko ze pstruha s grilovanou zeleninou, cherry rajčátka 480 Kč Jehněčí kolínko s glazírovanými kaštany a rozmarýnovými bramborami a špenátem 490 Kč Grilovaný dančí hřbet s pohankovým nákypem a v bylinkovém acetu balsamicu marinovanou podzimní zeleninou 590 Kč VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU 2013, Muller Thurgau, zemské víno Kosík/ Tvrdonice, 790 Kč 2013, Veltlínské zelené, pozdní sběr Špalek/ Nový Šaldorf, 890 Kč 2011, Muškát moravský, kabinet Tetur/Velké Bílovoce, 910 korun 2013, Tramín červený, pozdní sběr, semi-sweet Hrabal/Velké Bílovice, 950 Kč 2013, Chardonnay, pozdní sběr Volařík/ Mikulov, 999 Kč 2012, Cabernet Moravia, zemské víno Kosík/ Tvrdonice, 790 Kč 2011, N.E.R. Coteaux Peluic Hrabal/Velké Bílovice, 1180 Kč 2011, Frankovka, Family Reservé pozdní sběr - Springer/Bořetice, 1543 Kč Recenze všech restaurací najdete na

62 62 Euro ledna 2015 light společnost SBERBANK Splněná přání Banka Sberbank uspořádá již potřetí akci Dárky do dětských domovů. Zaměstnanci banky splnili vánoční přání dětem ve čtyřech dětských domovech, kam dodali dohromady více než 90 dárků. Akce byla v prosinci uspořádána ve spolupráci s dětskými domovy v Pardubicích a v Teplicích (Tuchlově), kde Sberbank nedávno otevřela nové pobočky, dále s Dětským domovem Vranov u Brna a Dětským domovem Dagmar v Brně. Na fotografii z Dětského domova Pardubice jsou: Monika Brtníková, vedoucí pobočky Sberbank Pardubice, a Petr Chmelař, mortgage specialist Sberbank Pardubice. PROFI CREDIT Pro boj s ebolou Společnost Profi Credit se letos se stala hlavním partnerem Dětského fondu OSN UNICEF, když světové organizaci zabývající se ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí předala šek v hodnotě 100 tisíc korun. Částka směřuje na konto humanitární sbírky pro země zasažené virem ebola. Profi Credit se účastnil také benefiční aukce panenek na podporu očkovacích programů. Ústředním bodem nové globální CSR strategie firmy je podpora dětí. Na snímku je generální ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba s Ondřejem Lokvencem, marketingovým ředitelem firmy Profi Credit. BANK GUTMANN Podpora osobní asistence Česká pobočka banky Gutmann se rozhodla podpořit Nadační fond Avast a poskytla mu dar ve výši 150 tisíc korun na asistenční služby pro osoby s postižením, které díky asistentům mohou vykonávat běžné činnosti a začlenit se do společnosti. Předání daru proběhlo v pražském sídle Avastu a kromě zástupců banky Gutmann a Nadačního fondu Avast se ho zúčastnili i zástupci občanského sdružení Asistence, které Avast již několik let podporuje. Na snímku předává šek Tomáš Končický, ředitel české pobočky Bank Gutmann (vlevo), Eriku Čiperovi, řediteli sdružení Asistence. AEGON Společně na olympiádu Pojišťovna Aegon oznámila prodloužení sponzoringu Martiny Sáblíkové, trojnásobné olympijské vítězky v rychlobruslení. Nový kontrakt je plánován do roku 2016, ve kterém se konají letní olympijské hry v Riu. Aegon je jedním z hlavních partnerů sportovkyně od roku V rámci spolupráce má Aegon svoje logo na pravém rameni a kapuci rychlobruslařského dresu, ve kterém Martina Sáblíková závodí. Sportovkyně a také agentura Sport Invest Group, která ji zastupuje, oceňují dlouholetost vzájemného spojení, které má hodnotu pro obě strany. EXPOBANK CZ S klienty na Špilberku Expobank CZ pozvala klienty privátního, firemního a osobního bankovnictví spolu s externími partnery do nově otevřené Hradní vinárny na Špilberku v Brně. Nové představenstvo banky využilo příležitosti k prezentaci strategie pro rok Na fotografii (zleva): Boris Čuchran, člen představenstva Expobank CZ, Miroslav Čižík, projektový manažer a poradce Expobank CZ, Kirill Nifontov, generální ředitel Expobank LLC, Maris Avotins, předseda představenstva Expobank CZ, Naděžda Teuberová, zástupkyně ředitele privátního bankovnictví Expobank CZ, a Josef Zámečník. INTERNET MALL EDI projekt roku EDI projekt roku, soutěž portálu EdiZone. cz, která oceňuje inovativní nasazení metody Electronic Data Interchange (EDI), ovládla v roce 2014 firma Internet Mall provozující internetový obchod Mall.cz. Hlavní cenu si vysloužila za zavádění elektronické komunikace EDI s dodavateli. Na snímku z vyhlášení výsledků ve Vinařství Jedlička a Novák v Bořeticích jsou (zleva) Petr Ondrášek, ředitel pro marketing a strategický rozvoj CCV Informační systémy, Žaneta Svobodová, hlavní účetní firmy Internet Mall, Michal Červený, vedoucí projektu Internet Mall, a David Reichel, ředitel divize ebusiness CCV Informační systémy. FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

63 63 káva s... Michalem Kuníkem light Země bezpečnostních agentur Rozlohou i počtem obyvatel srovnatelná Belgie má dvě stě bezpečnostních agentur, v Česku je jich šest a půl tisíce FOTO archiv Drtivá většina bezpečnostních agentur v Česku funguje víceméně na koleně, těch seriózních, jimž byste dali zakázku ve výběrovém řízení, může být maximálně stovka, říká generální ředitel největší české bezpečnostní agentury Securitas ČR Michal Kuník. Podle něj je to dáno zejména tím, že obor nemá v tuzemsku téměř žádnou regulaci. A kvůli tlaku na cenu klesá jeho kvalita. POSTIŽENÍ ZAMĚSTNANCI. Opakované zvýšení minimální mzdy postihlo většinu našich zaměstnanců ve fyzické ostraze, říká Michal Kuník. V Česku působí přes šest a půl tisíce soukromých bezpečnostních agentur, což je jedno z největších čísel v Evropě. Proč to tak je? Důvod je jednoduchý. Neexistuje zákon o bezpečnostních službách, a tudíž vstup do tohoto segmentu podnikání je bez zásadních překážek možný pro kohokoli, kdo má potřebné vzdělání nebo praxi. Díky tomu si bývalí příslušníci ozbrojených složek, kteří těžko hledají uplatnění, zakládají vlastní agentury. Dalším důvodem je švarcsystém, kdy si řada firem místo vlastních zaměstnanců na vedoucí pozice najímá ičaře. Kromě toho existují ještě jiné důvody. Například, že hodně bývalých zaměstnanců bezpečnostních agentur si zakládá vlastní živnost nebo takzvaně krade zakázky svým bývalým zaměstnavatelům. Pokud se budete chtít nakonec dobrat nějakého seriózního čísla, zjistíte, že nebudete schopni dát na papír sto firem, které byste byli ochotni oslovit ve výběrovém řízení. Jinými slovy, více než šest tisíc, to jsou firmy typu OSVČ nebo firma táta a syn. Jste dlouhodobě jedničkou na českém i globálním trhu, máte významné klienty, jako například Českou spořitelnu. Jak je těžké se v existující situaci prosadit? Je obtížné se prosadit na trhu, kde je zpravidla jediným kritériem cena. Nejnižší cena se bohužel často odráží v kvalitě poskytovaných služeb, protože většině subjektů chybí nejen potřebné zahraniční know-how, ale i prostředky k tomu, aby vytvořily a poskytly služby s vysokou přidanou hodnotou, včetně specializovaného školení a výcviku a technologického řešení. Bohužel ani sami zákazníci nepoptávají služby s vysokou přidanou hodnotou. Důvodem je i to, že nejsou v rámci výběrových řízení konfrontováni s kreativními nabídkami bezpečnostních řešení. Většina poptávek a nabídek se tedy točí okolo jednoduchých produktů za nízkou cenu. Na druhé straně je jednodušší se odlišit, což se nám daří. Bezpečnostní agentury zaměstnávají kolem padesáti tisíc lidí. Jak se v oboru, a konkrétně ve vaší firmě, odrazí zvýšení minimální mzdy, která je od počátku roku na úrovni 9200 korun? Vláda se netají tím, že by chtěla zvednout minimální mzdu na úroveň deseti tisíc korun za měsíc, což má velký dopad na naše přímé náklady. Z pohledu zaměstnanců je zvyšování minimální mzdy správná strategie. I naším cílem je seriózní odměna za náročnou práci ve firmě. Na druhé straně musí i zákazník pochopit, že pokud chce dostat kvalitní službu, musí být ochoten zaplatit odpovídající cenu za hodinu práce bezpečnostního pracovníka. Bohužel se v rámci jednání setkávám s názorem typu mně je jedno, jak to uděláte, ale víc vám za to nedám. Zákazník jinými slovy říká, víc vám nedám, existuje spousta levnějších firem, což je fenomén, který lze velmi složitě odbourat, protože je to kombinace morálky, vnímání hodnoty lidské práce i vnímání bezpečnostních služeb jako takových. V současné době bychom rádi zvýšili ceny, ale je to velmi složité, protože se vždy najde někdo z konkurence, kdo je ochoten nabídnout zákazníkovi dumpingovou cenu, a tím balancuje na hraně zákonů. V roce 2011 firmy v oboru zaměstnávaly přibližně o sedm tisíc lidí víc. Čím je pokles dán? Je to krizí? Faktorů pro snížení počtu zaměstnanců v bezpečnostních službách je několik, počínaje snížením počtu bezpečnostních služeb. Hlavním faktorem je, že někteří zákazníci upustili od hlídání svých objektů fyzickou ostrahou a přecházejí na technologická řešení anebo to řeší kombinací bezpečnostních prvků. V neposlední řadě zapůsobila i úprava živnostenského zákona, kdy každý zaměstnanec bezpečnostní agentury musí složit zkoušku odborné způsobilosti, což řadu z nich odradilo. Je to tedy kombinace poklesu poptávky a uvedených faktorů. Kolik procent zaměstnanců u vás minimální mzdu pobírá? Opakované zvýšení minimální mzdy postihlo většinu našich pracovníků ve fyzické ostraze. V ostatních službách, jako jsou technologie, poradenství či monitoring, se to lidí de facto nedotklo. Co se týká konkurence, domnívám se, že minimální mzda postihla 95 procent našich konkurentů, ale jak jsem už naznačil v předchozích odpovědích, někteří si s tím nelámou hlavu, protože si mohou dovolit takzvané walking on the edge. Petr Weikert weikert@mf.cz

64 64 Euro ledna 2015 light lidé a podniky ČESKÁ SPOŘITELNA Tomáš Salomon člen představenstva Ivana Ficzová P3 Martin Šeda Kinstellar Martin Škopek KKCG Lukáš Zahrádka Dvořák Hager & Partners Kristina Lenkova mbank Mayumi Yokozekiová CBRE Novým členem představenstva a šéfem retailového bankovnictví České spořitelny je od Nového roku Tomáš Salomon. Do České spořitelny přichází po dvouletém působení v představenstvu Slovenské spořitelny, kde byl zodpovědný za oblast drobného bankovnictví. Bankovní kariéru zahájil v roce 1997 v GE Capital Multiservis, kde se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem. V roce 2000 vedl jako člen představenstva retailové bankovnictví GE Capital Bank. V letech 2004 až 2007 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Poštovej banky na Slovensku. V období 2008 až 2012 se věnoval privátním investičním projektům a inicioval vznik platformy na realizaci mobilních plateb v ČR. Podílel se na založení společnosti Mopet CZ, kde působil jako člen představenstva a generální ředitel. V roce 2013 odešel pracovat do Slovenské spořitelny, kde byl později jmenován členem představenstva zodpovědným za retail. Tomáš Salomon je absolventem Fakulty ekonomiky služeb a cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. V České spořitelně zároveň dochází ke změně vedení úseku operations, který měla na starost Daniela Pešková. Ta bude v divizi Tomáše Salomona nově řídit úsek distribuce. Operations po ní převezme Petr Beneš, který bude nadále zodpovědný i za svou původní oblast, tedy úsek IT a projekty. 1 P3 Ivana Ficzová head of finance Společnost P3, vlastník, developer a správce evropských průmyslových nemovitostí, jmenoval Ivanu Ficzovou do pozice head of finance pro Českou republiku. Bude zodpovědná za finanční řízení společnosti v ČR od správy účetnictví přes finanční plánování, kontroling až po reporting a podporu stávajících i budoucích projektů společnosti. Ivana Ficzová je absolventkou Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici, v Cyprus International Institute of Management získala titul MBA. Do P3 přichází ze společnosti Star Group, kde pracovala jako finanční manažerka pro Českou republiku a Slovensko. Předtím působila ve firmách euroawk či Myall Consulting. Ivana Ficzová hovoří plynně anglicky, německy a dorozumí se maďarsky a rusky. Ve volném čase hraje golf, navštěvuje aerobní cvičení zvané H.E.A.T. a lekce jógy. 2 KINSTELLAR Martin Šeda senior associate Mezinárodní advokátní kancelář Kinstellar posílila svůj tým v oblasti pracovního práva a ochrany osobních údajů. Jako senior associate přišel do Kinstellaru Martin Šeda, advokát, který dříve působil ve stejné pozici v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře Hogan Lovells a který má více než desetiletou praxi. Martin Šeda se profesně zaměřuje na oblast pracovního práva a ochrany osobních údajů a věnuje se také právu korporátnímu a komerčnímu. Má významné zkušenosti s řešením pracovněprávních záležitostí souvisejících s domácími i přeshraničními fúzemi a akvizicemi, restrukturalizacemi, změnami ve vrcholném managementu, rovným zacházením a s kolektivním vyjednáváním. Má praxi také v samostatném vedení a uzavírání transakcí. 3 KKCG Martin Škopek group retail director Skupina KKCG posílila vrcholný management. Do nově zřízené pozice group retail director nastoupil na počátku prosince 2014 Martin Škopek. Bude mít na starost oblast retailu v rámci celé skupiny KKCG a bude zapojen do vedení společností Sazka, CKF, OPAP SA a MND. Jeho zodpovědností bude především definování retailové strategie a jejích cílů, vedení retailových projektů, zajištění rozvoje retailových aktivit se zaměřením na růst a zvyšování obratu včetně návrhů řešení provozních, obchodně-marketingových i finančních plánů a restrukturalizací společností v oblasti retailu v rámci celé skupiny KKCG. Martin Škopek patří k výrazným osobnostem českého bankovnictví. Podílel se na transformaci skupiny Erste v banku poskytující moderní retailové služby zákazníkům. V Erste Bank působil od roku 1999 do roku KRÁTCE FEDERACE EVROPSKÝCH ÚČET- NÍCH Petr Kříž (52), partner oddělení auditorských služeb společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) v České republice, byl zvolen prezidentem Federace evropských účetních. Dosud působil jako vedoucí partner finančních služeb PwC v ČR. V letech 2001 až 2004 byl prezidentem Komory auditorů. Je členem správní rady UK a vědecké rady Fakulty financí a účetnictví VŠE. Dlouhodobě se věnuje především oblastem korporátního výkaznictví, finančních nástrojů, auditu finančních institucí a finančním trhům a jejich regulaci. PR.KONEKTOR Tomáš Vozáb povýšil do funkce account directora PR.Konektoru pro oblast FMCG a lifestylu s přesahem k celebrity PR. Doposud v agentuře působil jako senior PR consultant. V novém postu bude plně zodpovědný za řízení týmu a s tím souvisejícího portfolia klientů a PR služeb. Tomáš Vozáb přišel do agentury PR.Konektor v roce 2011 z pozice tiskového mluvčího České obchodní inspekce, kterou zastával téměř dva roky. Předtím působil několik let jako redaktor zpravodajství TV Prima. TAMEH HOLDING Společný energetický podnik s názvem TAMEH Holding, vytvořený v srpnu 2014 skupinou ArcelorMittal a polskou skupinou Tauron, zahájil v prosinci 2014 svoji činnost. Společnost ArcelorMittal Energy Ostrava se tak přejmenovává na TAMEH Czech. Energetický podnik v Ostravě povede i nadále Petr Baranek. Generální ředitelkou a statutární zástupkyní společného podniku TAMEH Holding se stává Kristina Červenková, která dosud zastávala pozici manažera pro ekonomiku v ArcelorMittal Ostrava. AMI COMMUNICATIONS Account managerem tuzemské PR agentury AMI Communications se stal Andrej Bosanac. V agentuře pracuje od roku 2011 a má na starost převážně klienty v oblasti zdravotnictví, a to v oblastech jak korporátní a produktové komunikace, tak strategického poradenství. Vystudoval obor podniková ekonomie a management na VŠE. Po nástupu do AMI Communications v roce 2011 se nejdříve věnoval klientům z oblasti ITC. Ve volném čase nejraději sportuje běhá a posiluje, také rád cestuje a vaří.

65 65 lidé a podniky light NAROZENINY FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) 7 Martin Zubek InterSystems ČR 2006 jako člen představenstva České spořitelny zodpovědný za retailovou klientelu. V letech 2010 až 2012 byl nejvýše postaveným Čechem v centrále Erste ve Vídni. Od roku byl 2012 výkonným viceprezidentem pro retailové a privátní služby v S.C. Banca Comerciala Romana patřící do skupiny Erste. Svoji kariéru zahájil v Komerční bance, kde pracoval v devadesátých letech v různých pozicích především v oblasti retailu. Martin Škopek vystudoval VŠE v Praze, studoval také na The Jack T. Conn Graduate School of Community Banking, Oklahoma City University a na Thunderbird School of Global Management. 4 DVOŘÁK HAGER & PARTNERS Lukáš Zahrádka vedoucí advokát Tým advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners v Praze posílil v prosinci Lukáš Zahrádka jako vedoucí advokát. Zahrádka doposud působil více než jedenáct let v advokátní kanceláři Weinhold Legal, kde poskytoval poradenství celé řadě významných mezinárodních i českých korporací. Ve své praxi se zaměřuje zejména na fúze a akvizice, bankovní a finanční právo, právo nemovitostí a právo obchodních společností. Lukáš Zahrádka vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je advokátem zapsaným v České advokátní komoře. Vedle advokátní praxe se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti. Kromě češtiny hovoří plynně anglicky. 5 MBANK Kristina Lenkova marketingová ředitelka Na post marketingové ředitelky mbank pro Českou republiku a Slovensko byla jmenována Kristina Lenkova. V internetové mbank působí od listopadu 2013, dosud ve funkci business development expert. V bankovním sektoru se Kristina Lenkova pohybuje již více než patnáct let a má praxi v různých sférách tohoto odvětví. Před nástupem do mbank dlouhodobě působila a získávala odborné zkušenosti v prestižních bankovních domech a finančních skupinách, jako jsou Citigroup, ČSOB a Komerční banka. Dlouhá léta se věnovala segmentovému marketingu a vývoji produktů. V loňském roce se mimo jiné podílela také na rebrandingu mbank. Kristina Lenkova vystudovala ekonomii na Univerzitě pro národohospodářskou a světovou ekonomiku v bulharské Sofii a následně pod vedením profesora Jana Švejnara získala titul Ph.D. v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE) v Praze. 6 CBRE Mayumi Yokozekiová členka týmu průmyslových nemovitostí CBRE, globální společnost v sektoru komerčních realitních služeb, oznámila rozšíření oddělení průmyslových nemovitostí. Novou posilou oddělení bude Mayumi Yokozekiová, která se zaměří na asijské klienty v regionu CEE. Mayumi Yokozekiová přichází do CBRE z konkurenční společnosti, kde působila v oddělení industrial více než sedm let. Ve společnosti CBRE bude zodpovědná za poradenství japonským společnostem v oblasti průmyslových nemovitostí v regionu CEE. V roce 2010 získala ocenění European Performance Award společnosti ProLogis za výbornou koordinaci jednání s klienty v industriální oblasti. Yokozekiová ovládá plynně angličtinu a japonštinu. Vystudovala Mukogawa Women s University. 7 INTERSYSTEMS ČR Martin Zubek senior business development manager CEE Podnik InterSystems, celosvětový poskytovatel softwarových technologií, oznámil personální změny ve vedení společnosti. Do pozice senior business development manager pro region střední a východní Evropy byl jmenován Martin Zubek, který od čtvrtého čtvrtletí loňského roku zodpovídá za vedení české pobočky a současně za rozvoj obchodních aktivit na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku a Slovinsku. Martin Zubek působí ve společnosti Inter- Systems od roku Ve funkci business development managera byl dosud zodpovědný za prodej technologií společnosti InterSystems databázové platformy Caché, integrační platformy Ensemble a platformy pro zdravotnickou informatiku HealthShare na českém, slovenském a polském trhu. 26. LEDNA Hana Chrástecká partnerka pro Českou a Slovenskou republiku: Bancroft Group Viktor Kotlán (41) hlavní stratég finančních trhů: ČS Peter Mikula (48) předseda představenstva: Vinland Martin Procházka (47) generální ředitel: Spolchemie Roland Zsilinszky (44) managing partner: Roland Berger Strategy Consultants 27. LEDNA Václav Baňka (48) partner a prokurista: KPMG ČR Pavel Petrouš (51) finanční ředitel a prokurista: Baumax ČR Miroslav Řihák (52) předseda představenstva: Anect Ondřej Valenta (42) finanční ředitel: Sekyra Group 28. LEDNA David Chour (37) generální ředitel: Profireal Group Lenka Nováková obchodní ředitelka: G4S Cash Solutions Lubomír Stoklásek (65) generální ředitel: Agrostroj Pelhřimov 29. LEDNA Radek Doubek (37) generální ředitel: Alcatel-Lucent Czech Václav Novotný (43) generální ředitel: MSD Petr Otava (41) výkonný ředitel: Metalimex Hynek Sagan (43) ředitel a jednatel: Armex Oil 30. LEDNA Tomáš Fohler (41) šéf představenstva: Severní energetická Jan Holík (40) ředitel a předseda představenstva: Mibcon Lubomír Chvalovský (61) předseda představenstva: Intersnack Jorge C. Manuel (47) generální ředitel: Walmark 31. LEDNA Bedřich Grulich (51) ředitel pro strategii: DT Výhybkárna a strojírna Jiří Husák (49) jednatel: Somfy Jiří Kunert (62) generální ředitel: UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Zdeněk Radil (40) ředitel: Pivovary Lobkowicz Group Gerald Rausnitz (62) jednatel: Meopta-optika 1. ÚNORA Vladimír Koubek (60) ředitel: C.S. invest Group Jan Procházka (36) generální ředitel: EGAP Petra Šárová (47) místopředsedkyně představenstva: ČEZ Distribuce

66 deník pátek Takové chudší důchody Slovenský premiér Robert Fico chce odstřelit neúspěšný druhý penzijní pilíř středoevropský byznys str. 6 jednou větou nový odpadový plán zaplatí živnostníci Podnikatelé se mají více zapojit do financování hospodaření s odpady; náklady živnostníků, kteří budou za odvoz komunálního odpadu platit obci, by se měly během deseti let zvýšit číslo 1791 l volný prodej 10 kč l řízená distribuce l Čekání na vítězný leden Levicová Syriza zůstává favoritem parlamentních voleb v Řecku zahraničí str. 10 PAvEL PáRAL: kvantitativní Uvolňování marných nadějí komentář str. 14 Jaroslav Bukovský Praha zident ECB Mario Draghi otevřená pro Řecko. Výkup jeho o polovinu. str. 2 vropská centrální banka (ECB) vyšla vstříc centrální banka podle svého šéfa ný, je totiž spojen se splněním eur měsíčně vydá Evropská dluhopisů totiž není vůbec jas- stát chtěl rezervu rýže, tržním očekáváním. dalších podmínek, které jsou na trhu ale neuspěl Maria Draghiho na nákup dluhopisů Bankéři včera oznámili program nákupu státních a fi- jde o to, zda opatření budou mít zatím ovšem neznámé. Pokud O šanci dodávat potraviny pro státní hmotné rezervy se remních dluhopisů v objemu zamýšlený dopad, jsem skeptická, uvádí Eva Zamrazilová zpravidla vede lítý boj, jsou ale 60 miliard eur měsíčně, tedy až i výjimky; o soutěž na dodávku o pětinu více, než očekával trh. z České bankovní asociace. 400 tun rýže za sedm milionů korun nebyl zájem. str. 4 Délka trvání programu je neomezená. ECB hodlá nakupovat laru o 1,7 procenta, z oznámení Euro v reakci propadlo vůči do- air France propouští bondy tak dlouho, až dotlačí ECB vytěžily takřka dvě procenta evropské akcie, náklady Zatímco pro většinu aerolinek inflaci ke svému cíli, minimálně však do září roku Do na financování zemí eurozóny znamená pád cen ropy významnou vzpruhu, Air France té doby by tak měly v rozvaze pak pohledem dluhopisových to nestačí; po rozsáhlém banky přibýt aktiva celkem za výnosů dále poklesly. propouštění v uplynulých třech takřka 1,2 bilionu eur. Poslední slovo prý ECB stále neřekla. Pokud se program letech se hodlá rozloučit s dalšími 800 zaměstnanci. str. 8 ných s obrovskou investicí dává mine účinkem, dalším krokem Od případných ztrát spoje- banka ruce pryč. Dominantních může být sražení depozitní sazby do hlubšího záporu, míní 80 procent rizika programu totiž neponese ECB, ale národní Helena Horská z Raiffeisen- iphone ipad centrální banky jednotlivých bank. Ta je nyní -0,2 procenta. Kindle Windows Phone 7 zemí eurozóny. Podle expertů Nejnovější krok ECB v Česku Windows 8 aplikace může jít na jedné straně o projev zřejmě dále prodlouží období nedostatečné důvěry v budoucnost eurozóny, na straně druhé oddálí svůj výstup z režimu de- řízeně slabé měny. ČNB asi STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE px (CZ) 961 0,89 % má jít o bič na evropské politiky, vizových intervencí až za konec atx (AT) ,74 % aby pod dojmem univerzálního řešení z Frankfurtu neustali ze Citi. trhy & světová roku 2016, míní Jaromír Šindel bux (HU) ,35 % dax (DE) ,32 % v reformách svých zemí. ekonomika str. 8 WiG20 (PL) ,38 % Zadní vrátka si nechal pre- názory str. 14 KURZY ČNB str. 8 CZK/EUR 27,900 0,045 Kč Daniel Novák Praha torový univerzální systém mluvit nechce. Sdílnější jsou mluvčí Vojenského technického ústavu Pavel Lang. Proti (BRUS) oficiálně představí však ohledně výsledků, jež si od CZK/USD V České republice začíná nová za měsíc. Využití najde například při přípravě dálnic nebo bude vojenskému ústavu dodázemský letoun hodlá prosadit 24,013 tadel. Geodetická společnost kontrole plynovodů. Budeme vat například senzory, které především uceleným sofisti- spolupráce slibují. CCE Praha zahraniční konkurenci se tu- etapa vývoje bezpilotních le- 0,091 Kč CCE Praha podepsala dohodu o spolupráci s Vojenským civilním využití dronů, potvrné ortofotomapy či pomohou bou na míru pro konkrétního s ústavem spolupracovat na umožní vytvářet trojrozměrkovaným provedením a výro- technickým ústavem letectva dil deníku E15 Jaroslav Pohan, v krajině vyhledávat objekty zákazníka. Sériová výroba a protivzdušné obrany o společném vývoji technologií pro do skupiny Metrostav. Jednáme o dodávkách ka měsíců, dodal zástupce ředitel CCE Praha, která patří nebo ztracené osoby. by měla začít během několi- nový pokročilý dron. Ústav O výši investic do projektu nového dronu pro policii, vojenského ústavu stroj nazvaný Bezpilotní ro- letounu žádná ze stran příliš hasiče i pyrotechniky, řekl byznys str , číslo 10/14 1ZEN Šéf Heinekenu Erik Hamel nemá závratě, zato má vizi: jak národu pivařů ukázat, že pivo není jen pivo. STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 Monday, 26 January 2015 Issue 55 l newsstand price CZK 24/ 1 l Third time lucky xxxxxxxxx Top STory pages 8 9 I m not just a rich heiress anymore xxxxxxxxx Face To Face pages Relations between top Jiří Zatloukal, Vladan Gallistl has fallen out with Mario Hoffmann, who has a a spokesperson for J&T about the possible entry of cording to Monika Veselá, magazine last December players in the J&T Finance he atmosphere claim to 24 percent of J&T Banka, the relationship CEFC China Energy into within the J&T Finance Group (JTFG). between Messrs Tkáč and JTFG, Tkáč himself said Group Patrik Tkáč and family, as Patrik Tkáč likes going on for about half a ged. Helena Tomková, a J&T family will always Mario Hoffmann have hit to refer to the financial year. Their relationship is spokesperson for Slova- maintain a majority stake. The dispute has been Hoffmann has not chan- that the big and unified an all-time low. It is even group, right now appears at freezing point, one of kia-based Istrokapitál, a In other words, my father, far from idyllic. Three the sources said. group controlled by Hoffmann, did not respond to Hoffmann, he added. Ivan Jakabovič and Mario said that Hoffmann will mutually independent The cited parties, sources in financial circles have noted that Tkáč any disagreement. Ac- When talking to Forbes Continues on page however, deny there is questions on the issue. be bought out 4 Staří klienti na Pr šetří, noví Přibývají strana 20 První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci > založeno leica Se vrací na vrchol, Podnikatel Petr dimun: S kinofilmem i digitálem mluvčí má trpět strana 44 strana 56 Strategie vychází ve Spolupráci S týdeníkem euro 1214 > vychází > cena 69 Kč Photo: Isifa/Lidové noviny/viktor Chlad Vladimír Dlouhý: Hospodářské komoře by pomohlo povinné členství str. 16 číslo 1 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT CHRIS WATKINSON britský advokát a SPoluvedouCí anglické SkuPiny v advokátní kanceláři bbh PředSTavuje výhody, které klientům Přináší ostrovní Právo PROSINEC 2014 hořký spor o roubenku když se soudy hádají fórum e15 Celkem 17 let trvalo, než soudy Trestní soud rozhodl, že advokáti Zástupci renomovaných advokátních rozhodly, že dráhy mají vrátit chalupu, manželé Hnilicovi hrubě šikanovali své kanceláří se tentokrát věnují ve které po roce 1948 sídlil náčelník nájemníky. Podle rozsudku v civilním předsmluvní odpovědnosti stran lanovky na Sněžku. Spory běží dál sporu však o nájemníky vůbec nešlo a předkupnímu právu spoluvlastníků 66 Euro ledna 2015 light pozvánky/společnost DO 5. ÚNORA Malíř s bílou holí Miss World Taťána Kuchařová si 15. ledna nenechala ujít slavnostní vernisáž výstavy obrazů Ladislava Macháčka Malíř s bílou holí v Galerii Villa Pellé (Pelléova 10, Praha 6). Šestaosmdesátiletý Ladislav Macháček trpěl od mládí oční vadou, která ho před šesti lety definitivně připravila o zrak. I přes svůj handicap celý život maloval a zásluhou Nadace Taťány Kuchařové Krása pomoci a online galerie Young Real Art se nyní dočkal sedmé výstavy svých děl. V Galerii Villa Pellé je k vidění průřez tvorbou Ladislava Macháčka od počátku 60. let do poloviny 90. let minulého století. Zastoupeny jsou olejomalby, na kterých malíř znázorňuje své nejčastější motivy: dětství, domov, přírodu, ženy a venkov. DO 15. BŘEZNA Učitelka a studentka vystavují společně OD 26. LEDNA DO 1. ÚNORA Prague Wine Week Prague Wine Week je výběrový festival vín, vinařství a gastronomie. Poslední lednový týden v Praze nabídne degustace vín, degustační menu, prezentace vinařství a dovozců, přímý prodej vín ve vinotékách, setkání profesionálů i milovníků vín. Degustace více než 300 vín oceněných v soutěži Prague Wine Trophy, za účasti 60 domácích a zahraničních vinařství, se koná v pondělí v Hotelu International v Praze 6. Vína ze soutěže Prague Wine Trophy 2014 můžete ochutnat od pondělí do pátku v degustačním centru Vinograf na Senovážném náměstí v Praze 1. Speciální týdenní menu a degustace připravily vybrané pražské podniky. 31. LEDNA A 1. ÚNORA Vyšehradský kodex v Klementinu Po dva dny budete mít unikátní možnost prohlédnout si Kodex vyšehradský v Zrcadlové kapli pražského Klementina, sídla Národní knihovny ČR. Kodex je unikátním románským rukopisem, obsahuje 108 pergamenových listů. Latinský Korunovační evangelistář krále Vratislava je označován za nejvýznamnější a nejcennější rukopis dochovaný v Čechách a v roce 2005 byl zařazen mezi národní kulturní památky ČR. Kodex vznikal od sedmdesátých let 11. století a byl dokončen k příležitosti královské korunovace Vratislava II. Dvoudenní výstava představí originál Kodexu vyšehradského i jeho faksimile, kterým si návštěvníci budou moci listovat. VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek ŠÉFREDAKTOR Michal Půr ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník EDITOŘI Tomáš Jeník Jiří Zatloukal Igor Záruba (šéfeditor divize) REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Vladan Gallistl Petr Holec Petr Horký Jan Hrbáček (šéfreportér) Blahoslav Hruška Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek (vedoucí) Hynek Glos Martin Pinkas SEKRETARIÁT Zuzana Faltová office manažerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE A EVENTY David Korn obchodní ředitel T: E: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Markéta Priknerová brand manažerka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: Michaela Mrázová manažerka výroby a distribuce T: Lukáš Fabián manažer předplatného T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. INZERCE A A OD 31. LEDNA Putin a Biľak ve Švandově divadle Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od října 1998 každé pondělí FOTO archiv, Jana Morávková / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) V kavárně a galerii Café Kampus v Náprstkově ulici v Praze 1 byla minulý týden zahájena výstava, která je výběrem z grafické tvorby Elišky Čabalové a Petry Krupíkové. Obě autorky spojuje místo a čas. Petra Krupíková studovala střední uměleckou školu v Ostravě pod vedením Elišky Čabalové a po absolutoriu vysoké školy se stala její asistentkou v Ateliéru obalový a knižní design na Fakultě umění Ostravské univerzity. Výstava v Kampusu je jejich první a poslední společnou prezentací. Je to imaginární setkání, rozhovor, kterému můžete naslouchat po dobu trvání výstavy do 15. března Hru Putin a Biľak u trezoru, noční grotesku o zvaných i nezvaných hostech v cizích pokojích a cizích zemích, chystají jako první novinku roku 2015 ve Švandově divadle. Insce naci o jednom netradičním setkání na nejvyšší úrovni tu podle vlastního scénáře připravuje režisérka Viktorie Čermáková. Role ruského vůdce se ujme Marek Pospíchal (na snímku), zesnulého komunistického funkcionáře ztvární Miloslav Mejzlík. Dvojici politiků doplní ještě asistentka Anna v podání Martiny Krátké. Premiéra bude 31. ledna 2015 v podzemním Studiu. ecb spustí velký nákup, ztráty ale neponese E Foto reuters 60 miliard České konsorcium vyvíjí novou generaci dronů Hvězda nad prahou v divizi Euro E15 dále vychází a rift in the family T Televize není sprosté slovo říká jednatel a programový ředitel HBo europe ondřej ZacH Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy PR ÁVO Tradice a jistota & BYZNYS

67 MLADÁ FRONTA doporučuje

68 Informace ze světa globálního byznysu každé pondělí již 16 let Je dobré vědět...