Sociální zabezpečení v ČR. Právo sociálního zabezpečení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální zabezpečení v ČR. Právo sociálního zabezpečení"

Transkript

1 Právo sociálního zabezpečení Cíle Cílem této opory je poskytnutí základních informací o právní úpravě práva sociálního zabezpečení. Nejdůležitější cíl této opory spočívá v definici sociálního zabezpečení a vymezení jeho struktury. Po prostudování této opory byste měli být schopni: definovat pojem právo sociálního zabezpečení a znát základy jeho právní úpravy; definovat pojem sociální zabezpečení, znát jeho strukturu a organizaci; znát základní informace o sociálním pojištění, státní sociální podpoře a sociální pomoci; znát základní informace o důchodech, nemocenském a veřejném zdravotním pojištění, o dávkách státní sociální podpory a dávkách sociální pomoci. Průvodce studiem Vítejte při studiu opory Právo sociálního zabezpečení, která se Vám pokusí přinést základní informace o právní úpravě práva sociálního zabezpečení. V jednotlivých kapitolách se seznámíte s definicí práva sociálního zabezpečení, s prameny, ve kterých je obsažena právní úprava práva sociálního zabezpečení, s pojmem, strukturou a organizací sociálního zabezpečení. V závěru opory naleznete kontrolní otázky a úkoly, které pomohou ověřit, zda jste obsahu správně porozuměli. 1. Pojem a základy právní úpravy práva sociálního zabezpečení (právo sociálního zabezpečení) Právo sociálního zabezpečení je soubor právních norem, tj. obecně závazných pravidel chování, které upravují systém hmotného zabezpečení a služeb poskytovaných státem občanům, kteří v důsledku sociální události (nemoci, stáří, smrti živitele atd.) nemohou být výdělečně činní a jejichž sociální práva jsou ohrožena. (základy právní úpravy) Právní úpravu práva sociálního zabezpečení můžeme nalézt v několika druzích právních pramenů (jedná se o právní normy upravující společenské vztahy tvořící předmět práva sociálního zabezpečení). Jedná se o mezinárodní smlouvy (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropská sociální charta, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Charta základních práv Evropské unie), které jsou podle čl. 10 Ústavy ČR součástí českého právního řádu, Ústavu a Listinu základních práv a svobod (v hlavě čtvrté Listiny jsou zaručena hospodářská, sociální a kulturní práva jako např. právo na svobodnou volbu povolání, právo sdružovat se v odborech a zakládat je, právo na spravedlivou odměnu za práci, na přiměřené hmotné zabezpečení pro případ stáří, nemoci a úmrtí živitele, právo na ochranu zdraví a právo na vzdělání) a zákony (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). (Černá, 2007; Gregorová, Galvas, 2005; Koldinská, 2007; Spirit, 2009; Troster, 2008; Veselý, 2009) 2. Sociální zabezpečení (sociální zabezpečení) Sociální zabezpečení bychom mohli jednoduše definovat jako soubor právem upravených nástrojů a opatření, které poskytují ochranu a pomoc lidem v případech nastalých sociálních událostí. Nastalé sociální události dělíme na přirozené (jedná se o narození a nezaopatřenost dítěte, těhotenství, mateřství, dosažení určitého věku, smrt) a 1

2 nepřirozené (jedná se o nemoc, pracovní neschopnost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invaliditu, pracovní úraz a nemoc z povolání a nedostatečný příjem). Existence a fungování systému sociálního zabezpečení je v ČR postavena na zásadách univerzality (stát se snaží, aby se základní systém sociálního zabezpečení vztahoval na všechny osoby, žijící na území státu), uniformity (je zde snaha zabezpečit všechny oprávněné osoby podle stejných pravidel), komplexnosti (je zde snaha, aby poskytované dávky pokryly základní sociální události), adekvátnosti (je zde snaha o to, aby výše vyplácených dávek sociálního zabezpečení byla přiměřená s ohledem na případ a potřeby oprávněné osoby, ale i možnosti společnosti) a garance (garantem fungování systému sociálního zabezpečení je stát). (systém sociálního zabezpečení) Systém sociálního zabezpečení v České republice je v současné době tvořen třemi pilíři a to sociálním pojištěním, státní sociální podporou a sociální pomocí. Fungování těchto pilířů, výčet jednotlivých dávek v nich vyplácených, podmínky pro jejich vyplácení a příslušná řízení o těchto dávkách upravují příslušné zvláštní zákony. (organizace sociálního zabezpečení) Organizační uspořádání systému sociálního zabezpečení je obsaženo v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento zákon upravuje působnost České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), okresních správ sociálního zabezpečení a dalších orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení. Dále je v něm upraveno řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, řízení ve věcech státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. Orgány sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Okresní správy sociálního zabezpečení, Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR) a Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR) a Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání). Tyto orgány posuzují nárok žadatele o konkrétní dávku sociálního zabezpečení a rozhodují o jejím vyplácení a to způsobem, který stanoví zákon. (Černá, 2007; Gregorová, Galvas, 2005; Koldinská, 2007; Spirit, 2009; Troster, 2008; Veselý, 2009) 3. Sociální pojištění (struktura sociálního pojištění) První pilíř systému sociálního zabezpečení v České republice je představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové, nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního pojištění. Oblast důchodového pojištění je upravena zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jeho smyslem je úprava důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Zákon ve svých úvodních ustanoveních ( 2 a 5) stanoví, kdo se účastní na pojištění, tzn. u koho je účast povinná ( 5) a u koho je účast dobrovolná ( 5). Povinná je účast u lidí, kteří jsou výdělečně činní za předpokladu, že jejich výdělečná činnost zakládá účast na důchodovém pojištění. Jedná se zejména o zaměstnance. Dobrovolně se mohou účastnit důchodového pojištění i jiné osoby starší 18 let za podmínek, které stanoví zákon. Z důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí, které se skládají ze základní a procentní výměry. V dalším textu si objasníme základy právní úpravy těchto druhů důchodů. (starobní důchod) Právní úprava starobních důchodů je obsažena v ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon stanoví pro vznik nároku na starobní důchod dvě základní podmínky a to dosažení určitého věku a získání potřebné doby pojištění, 2

3 tj. doby, za kterou osoba odváděla pojištění na důchodové pojištění (v roce 2011 se jedná o 27 let). Do doby pojištění potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod se započítává nejenom období výdělečné činnosti, ale i tzv. náhradní doby pojištění, tj. např. doba studia, výchovy dětí, pobírání nemocenských dávek, evidence u úřadu práce, civilní služby a vojenské služby, péče o osoby závislé na péči a pomoci jiné osoby, pobírání invalidního důchodu aj. I když za tato období pojištěnec neodváděl žádné pojistné na důchodové pojištění, započítají se mu do doby pojištění. Jedná se o doby, kdy občan z objektivních důvodů není schopen pracovat a odvádět pojistné na důchodové pojištění. V případě, že občan neplatí pojistné na důchodové pojištění, ač vykonává činnost, která takovou povinnost zakládá, nehrozí mu žádná sankce. Je nutné si totiž uvědomit, že zaměstnanec je tzv. plátcem pojistného na důchodové pojištění a samotné částky pojistného na důchodové pojištění, je za něj povinen odvádět jeho zaměstnavatel. A pokud je neodvádí, ČSSZ dlužné pojistné vymáhá právě na zaměstnavateli. Osoby samostatně výdělečně činné si pojistné na důchodové pojištění odvádí samy. V případě, že občanovi chybí doba pojištění, zákon umožňuje si zbývající potřebnou dobu doplatit. Období, za které je možné chybějící pojištění doplatit formou dobrovolného důchodového pojištění, závisí na druhu doby účasti na pojištění. Dále je třeba uvést, že v případě dosažení důchodového věku a splnění zákonem stanovené doby pojištění, občan nemá povinnost jít do starobního důchodu. Může i nadále pokračovat ve výdělečné činnosti a tím se mu starobní důchod zvýší. Ohledně starobního důchodu je také nutné říct, že jeho přiznání je vázáno na podání žádosti u místně příslušné OSSZ. Nemůže-li si občan ze zdravotních důvodů podat žádost sám, může ji podat jeho rodinný příslušník na základě jeho souhlasu a potvrzení lékaře o jeho zdravotním stavu. Žádost může za občana podat i jiná fyzická osoba na základě plné moci. OSSZ má povinnost sepsat žádost i v případě, že občan nesplňuje podmínky stanovené zákonem a nepředložil k žádosti potřebné doklady. Při podání žádosti o důchod je třeba předložit originály občanského průkazu, dokladů o studiu anebo vyučení, dokladů prokazující doby pojištění, muži předkládají doklad o výkonu vojenské nebo civilní služby a ženy doklad prokazující výchovu dětí. Žádost je třeba podat na oficiálním tiskopisu, který vydává MPSV ČR. Pokud osoba splní požadavky stanovené zákonem, má nárok na přiznání starobního důchodu. Výši starobního důchodu, který se skládá ze základní a procentní výměry, spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. Každý občan, který požádal ČSSZ o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu. Dále obdrží osobní list, ve kterém jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období. Pokud však občan nesplní zákonem stanovené podmínky, dojde mu od ČSSZ rozhodnutí o zamítnutí žádosti o starobní důchod. (invalidní důchod) Dalším z důchodů přiznávaných podle zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění je invalidní důchod. Invalidní důchod, jehož právní úprava je obsažena v ustanoveních tohoto zákona je přiznáván a vyplácen občanům, u nichž došlo následkem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu míry pracovní schopnosti. Tito občané mají těžší uplatnění ve společnosti, přicházejí o příjmy ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti a přestávají být finančně zabezpečeni. V současné době je občanům, kteří splní zákonem stanovené podmínky pro přiznání invalidního důchodu, tj. potřebnou dobu pojištění, věk nižší než 65 let a pokles míry pracovní schopnosti o určitý počet procent, vyplácen invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně. Občan je podle zákona invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u něj nastal pokles míry pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Rozhodujícím pro přiznání invalidního důchodu je tedy zdravotní stav občana a s ním související pokles pracovní schopnosti. 3

4 Přiznání a výplata invalidního důchodu jsou také vázány na podání žádosti u místně příslušné OSSZ. Nemůže-li si občan ze zdravotních důvodů podat žádost sám, může ji podat jeho rodinný příslušník na základě jeho souhlasu a potvrzení lékaře o jeho zdravotním stavu. Žádost může za občana podat i jiná fyzická osoba na základě plné moci. OSSZ má povinnost sepsat žádost i v případě, že občan nesplňuje podmínky stanovené zákonem a nepředložil k žádosti potřebné doklady. Při podání žádosti o důchod je třeba předložit originály občanského průkazu, dokladů o studiu anebo vyučení, dokladů prokazující doby pojištění, muži předkládají doklad o výkonu vojenské nebo civilní služby a ženy doklad prokazující výchovu dětí. Žádost je třeba podat na oficiálním tiskopisu, který vydává MPSV ČR. V rámci projednávání žádosti o přiznání invalidního důchodu je občan povinen podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu. Toto vyšetření provádějí posudkoví lékaři místně příslušné OSSZ a v námitkovém řízení ČSSZ a to podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování poklesu pracovní činnosti pro nárok na invalidní důchod. Tato vyhláška obsahuje přílohu, v níž je uveden seznam zdravotních postižení a u těchto jednotlivých postižení a jejich stupňů míra poklesu pracovní schopnosti vyjádřená v procentech. Pokud je u občana v rámci vyšetření zdravotního stavu zjištěno některé ze zdravotních postižení uvedených v příloze k výše uvedené vyhlášce, se kterým je spojen pokles míry pracovní schopnosti o nejméně 35 %, má tento občan nárok na přiznání invalidního důchodu. Vyšetření zdravotního stavu může mít formu lékařské prohlídky nebo posouzení odborných lékařských nálezů. Tyto odborné lékařské nálezy si místně příslušná OSSZ vyžádá od ošetřujícího praktického lékaře občana, který si o invalidní důchod požádal. Výsledkem posouzení zdravotního stavu je posudek o invaliditě, ve kterém posudkový lékař místně příslušné OSSZ stanoví nemoc, která je hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žadatele o invalidní důchod a v této souvislosti i pokles míry pracovní schopnosti žadatele o invalidní důchod. Tento posudek je potom závazným podkladem pro rozhodnutí OSSZ o přiznání invalidního důchodu v určité výši, nebo pro rozhodnutí, že občan není invalidním v žádném stupni. Proti tomuto rozhodnutí může občan podat námitky k ČSSZ, která rozhodnutí OSSZ přezkoumá. (pozůstalostní důchody) Poslední skupinou důchodů jsou důchody pozůstalostní, do kterých řadíme důchod vdovský, vdovecký a sirotčí. Pozůstalostními důchody, jejichž právní úprava je obsažena v ustanoveních zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se zabezpečují občané v případě úmrtí jednoho z manželů a nezaopatřené děti v případě úmrtí jednoho či obou rodičů. Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce za stejných podmínek. Vdovský a vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí jednoho roku od smrti manžela má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), je invalidní ve třetím stupni, nebo dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený zákonem pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vdově vznikne znovu, jestliže se znovu splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Nárok na vdovský důchod vdově zaniká uzavřením nového manželství a také dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně 4

5 způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. Výše uvedené podmínky platí i pro vdovce. Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Další podmínkou je, že rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění těchto podmínek nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo po osobě, která jej převzala do péče. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi a nárok na něj zaniká osvojením. (nemocenské pojištění) Nemocenské pojištění je další součástí sociálního pojištění. Právní úprava nemocenského pojištění je obsažena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Systém je určen pro osoby výdělečně činné a jeho smyslem je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v případě krátkodobých sociálních událostí, tj. nemocí, těhotenství, mateřství a ošetřování členů rodiny. Pojištění se vždy účastní jen fyzické osoby. Účast na nemocenském pojištění může být povinná nebo dobrovolná. Na nemocenském pojištění jsou účastni zaměstnanci (jejich účast je povinná) a osoby samostatně výdělečně činné (účast na pojištění je dobrovolná). Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění jsou stanoveny zákonem, přičemž se jedná o: výkon práce na území České republiky, zaměstnání v rozsahu alespoň 15 kalendářních dní v měsíci a rozhodný příjem za měsíc vyšší než 2 000,- Kč. Z nemocenského pojištění jsou OSSZ vypláceny čtyři dávky a to: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Tyto dávky jsou hrazeny z příjmů z pojistného, které tvoří příjem státního rozpočtu. Všechny výše uvedené dávky jsou vypláceny za kalendářní dny. O dávky nemocenského pojištění se žádá na předepsaných tiskopisech, které vystavuje zaměstnanci jeho ošetřující lékař. Doklady, které ošetřující lékař zaměstnanci vystavil, předává zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel je povinen tyto doklady zaslat společně s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu příslušné OSSZ. OSSZ nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí, v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Okresní správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost příslušné OSSZ doručena. Nemocenské a ošetřovné se vyplácí do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo doručeno osvědčení o trvání nároku na jejich výplatu. Peněžitá pomoc v mateřství se v dalších měsících po podání žádosti o tuto dávku vyplácí za příslušný kalendářní měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnanec je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má být dávka vyplacena. Upřednostní-li výplatu na svůj účet vedený u peněžního ústavu v České republice, uvede v žádosti o dávku číslo tohoto účtu. Druhou možností je výplata v hotovosti (poštovní poukázkou). Na nemocenské má nárok zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, a to od 22. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). Po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu poskytuje zaměstnavatel. Náhrada mzdy však zaměstnanci náleží až od 4. pracovního dne a pouze za pracovní dny, nikoliv tedy za soboty, neděle a svátky (při karanténě od prvního pracovního dne). Nemocenské náleží 5

6 zaměstnanci rovněž v případě, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance došlo po ukončení jeho pracovního poměru v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání. Další dávkou nemocenského pojištění je peněžitá pomoc v mateřství. Na peněžitou pomoc v mateřství má nárok zejména pojištěnka, která porodila dítě. Těhotná pojištěnka má nárok na peněžitou pomoc v mateřství v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Kromě těchto pojištěnek mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství i jiné osoby. Je to pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, dále i pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství a konečně pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu o tom, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít nejdříve na počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte. Do systému dávek nemocenského pojištění patří i ošetřovné. Na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z toho důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. To však neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování. Podle zákona některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnání malého rozsahu, OSVČ). Podpůrčí doba, tj. doba vyplácení ošetřovného, činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Poslední dávkou nemocenského pojištění je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. (zdravotní pojištění) Existence a fungování zdravotního pojištění vychází z principu vzájemné solidarity a jeho smyslem je poskytování zdravotní péče. Oblast veřejného zdravotního pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění je všeobecné státní pojištění, jehož garantem je stát. Na základě zákona jsou zdravotně pojištěni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby s trvalým pobytem na území ČR. 6

7 Povinnost platit část pojistného za své zaměstnance mají i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednu osobu, osoby bez zdanitelných příjmů a za některé skupiny osob platí pojistné stát. Stát platí pojistné za poživatele důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské, uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální pomoci z důvodu sociální potřebnosti, osoby, které jsou závislé na péči a pomoci jiné osoby ve II., III. a IV. stupni závislosti a osoby o ně pečující, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let, mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a nezaopatřené děti do 26 let. Zaměstnanci, OSVČ a osoby s trvalým pobytem na území ČR, jsou povinni platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění dnem nástupu do zaměstnání, dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti, dnem získání trvalého pobytu na území ČR a dnem návratu do ČR, pokud osoba pobývala v cizině dlouhodobě (více jak 6 měsíců) a v ČR toto pojištění neplatila, zaměstnavatelé dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, stát dnem narození dítěte, dnem pobírání rodičovského příspěvku a dnem zavedení do evidence uchazečů o zaměstnání. K zániku pojištění dochází dnem úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého, dále pak ukončením pracovního poměru se zaměstnavatelem se sídlem na našem území nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR. Pojistné je hrazeno pojišťovnám, u kterých je pojištěnec pojištěn. Zákon také stanoví určitá práva pojištěnce. Pojištěnec má právo na výběr zdravotní pojišťovny, může si také vybrat ošetřujícího lékaře či odborného lékaře. Má také právo na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní účely bez přímé úhrady, podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním a další práva stanovená zákonem. Pojištěnec má nejen práva, ale má také povinnosti. Jedná se zejména o povinnost plnit oznamovací povinnost a nahlásit jakoukoliv změnu do 8 dnů, sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, hradit pojistné, oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění, změně zdravotní pojišťovny, dlouhodobém pobytu v zahraničí, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů od změny, při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. Ze zdravotního pojištění je hrazena zdravotní péče poskytovaná na území ČR. Zákonem jsou přesně vymezeny i podmínky hrazení a nehrazení zdravotních výkonů a stanoveny výše regulačních poplatků. Zákonem jsou také vymezeny i preventivní prohlídky. Zákon také upravuje poskytování ambulantní, ústavní a lázeňské péče či péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách. (Černá, 2007; Gregorová, Galvas, 2005; Koldinská, 2007; Spirit, 2009; Troster, 2008; Veselý, 2009) 4. Státní sociální podpora (státní sociální podpora) Státní sociální podpora je druhým pilířem sociálního zabezpečení České republiky a je upravena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Úkolem státní sociální podpory je zejména finančně zabezpečit rodiny s nezaopatřenými dětmi a to tím způsobem, že dávky státní sociální podpory kryjí část nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytují se i při některých dalších sociálních situacích. Nárok na dávky má pouze občan a s ním posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se nezkoumá majetek rodiny, pouze příjmy, a to jen u některých dávek. Systém SSP tedy představují dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení) a ostatní dávky (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné). Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud 7

8 se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Základem pro stanovení nároku a výši dávek včetně určení hranice příjmů občana či rodiny je životní minimum. Dávky SSP na rozdíl od původního systému mnohem více zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, tj. pracovního poměru, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v ustanovení 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. (přídavek na dítě) Přídavek na dítě je vyplácen nezaopatřeným dětem nejdéle do věku šestadvaceti let. O dávku se žádá na předepsaném tiskopise. Vznik nároku na dávku je závislý od příjmu dítěte a osob s ním společně posuzovaných. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Výše dávky se může změnit z důvodu zvýšení příjmu rodiny, zvýšením životního minima nebo změnou věkové hranice dítěte. Jedná se o nárokovou dávku dítěte. V případě dovršení zletilosti si již o dávku žádá nezaopatřené dítě. Žádost o přídavek na dítě se podává vždy k 1. říjnu daného roku a k žádosti se dokládá příjem z roku minulého. Žádost je možné podat i v průběhu roku. Pokud má dítě nárok na dávku, je tato vyplacena pouze tři měsíce zpětně. (sociální příplatek) Sociální příplatek je dávka závislá na příjmu společně posuzovaných osob a je určena rodinám se zdravotně postiženým členem. Jejím smyslem je krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Nárok na sociální příplatek mají rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné. (rodičovský příspěvek) Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která je vyplácena rodiči, jenž osobně celodenně a řádně po celý kalendářní měsíc pečuje o dítě ve věku do čtyř nebo sedmi let a to ve zvýšené (11 400,- za měsíc), základní (7 600,- za měsíc) nebo snížené výměře (3 800,- za měsíc). Základní podmínkou nároku je péče o nejmladší dítě v rodině. Příspěvek je poskytován na základě podané žádosti ode dne narození dítěte. Při podání žádosti je nutné, aby si rodič určil, v jaké výměře mu bude rodičovský příspěvek poskytován a tato volba je po celou dobu poskytování rodičovského příspěvku neměnná. U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Pokud tomuto 8

9 dítěti náleží příspěvek na péči (podle zákona o sociálních službách), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře (3 000 Kč) od 7 do 15 let věku dítěte. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postiženého rodiče může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně nebo plní povinnou školní docházku. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. (příspěvek na bydlení) Příspěvek na bydlení pomáhá rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy krýt náklady na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. (porodné) Porodné se jednorázově vyplácí rodině s nízkými příjmy jednorázově jako příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí Kč. (pohřebné) Pohřebné se vyplácí osobě, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou Kč. (dávky pěstounské péče) Dávky pěstounské péče slouží jako příspěvek na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod. (Černá, 2007; Gregorová, Galvas, 2005; Koldinská, 2007; Spirit, 2009; Troster, 2008; Veselý, 2009) 5. Sociální pomoc a sociální péče (sociální pomoc) Sociální pomoc je třetím pilířem sociálního zabezpečení České republiky. Sociální pomoc tvoří tři podsystémy a to pomoc v hmotné nouzi, sociální péče a sociální služby. Právní úprava tohoto systému je zakotvena v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Úkolem sociální pomoci je sociální ochrana osob, které se ocitly v tíživé situaci, kterou nejsou schopny zvládnout vlastním přičiněním. Pomoc je těmto osobám poskytována v přiměřeném a nezbytném rozsahu. Je zde kladen důraz na to, aby případ každého žadatele o dávku sociální pomoci byl posuzován individuálně s tím, že je do jisté míry nutná i aktivita žadatele o dávku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, a tyto situace nazývá hmotnou nouzí. Jde 9

10 o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Zákon také stanoví situace, kdy osoba v hmotné nouzi není. Jedná se o osobu, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, které nevznikl nárok na nemocenské pojištění nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc), které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 měsíce. Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Na dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi má nárok při splnění podmínek stanovených v zákoně osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta), občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství, rodinný příslušník cizince uvedeného v předchozí odrážce, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky a u mimořádné okamžité pomoci navíc též osoby pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi však stanoví určité odchylky. Jedná se tedy o tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce, které se započítávají ve výši 70 %, příjmy z dávky nemocenského pojištění či náhrady platu za dobu pracovní neschopnosti, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, které se započítávají ve výši 80 % a ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu, které se započítávají ze 100 % (příspěvek na živobytí se nezapočítává). Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro posuzování vzniku nároku na dávku, je zpravidla období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Občané žádají v případě příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení o dávky u místně příslušného obecního úřadu, v případě mimořádné okamžité pomoci potom u místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Místní příslušnost pověřeného úřadu se řídí místem, kde je žadatel o dávku přihlášen k trvalému pobytu. (příspěvek na živobytí) Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem 10

11 této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (doplatek na bydlení) Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. (mimořádná okamžitá pomoc) Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací. U osoby nejsou splněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci jí hrozí vážná újma na zdraví. Osoba byla postižena vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Osoba nemá dostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Osoba nemá dostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Osoba je ohrožena sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. (sociální péče) Sociální péče je samostatným pododvětvím sociální pomoci. Právní úprava sociální péče je zakotvena v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, na který navazuje vyhláška MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách a ve které je upravena oblast dávek sociální péče a mimořádných výhod, které jsou poskytovány osobám se zdravotním postižením. Dalším významným právním předpisem v oblasti sociální péče je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který obsahuje právní úpravu sociálních služeb. Definici pojmu sociální péče můžeme najít v ustanovení 73 zákona o sociálním zabezpečení a myslí se jí péče, kterou zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového či nemocenského zabezpečení, popř. jinými příjmy a občanům, kteří je potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. (dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením) Základem právní úpravy systému dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením je zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. V ustanovení 86 odst. 1 je uvedeno, že: Občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí se poskytují věcné dávky, peněžité dávky a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení. Podmínky poskytování těchto dávek a bezúročných půjček stanoví vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., která zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení provádí. V ustanovení 30 této vyhlášky je stanoveno, že: Obce (obecní úřady) v součinnosti zejména se zdravotnickými zařízeními vyhledávají těžce zdravotně postižené občany a staré občany žijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami překonat. Tato vyhláška stanoví podmínky pro poskytování dávek sociální péče, které mají výše uvedeným skupinám občanů pomoci tyto nepříznivé situace překonat. 11

12 Podle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. se poskytují: jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, příspěvek na úhradu za užívání garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Vedle dávek sociální péče se poskytují rovněž mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP a ZTP/P) a bezúročné půjčky. (jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek) Jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek je jednorázová, nenároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností a to občanu těžce zdravotně postiženému, který pomůcku potřebuje k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Příspěvek se neposkytuje, pokud potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Příspěvek lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb. Potřebuje-li tělesně, sluchově nebo zrakově postižený občan k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která v příloze uvedena není, může mu být poskytnut příspěvek na opatření takové pomůcky, která je s pomůckou uvedenou v příloze č. 4 srovnatelná. Srovnání provádí úřad, který o dávce rozhoduje. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení (takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti). Maximální výši příspěvku určuje příloha č. 4. Úplně nebo prakticky nevidomým občanům lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa, a to až do výše obvyklých nákladů. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek lze poskytnout pouze, pokud se žadatel písemně předem zaváže, že vrátí příspěvek (jeho poměrnou část) v případě, že zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím nebo do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije jen část příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře. (příspěvek na úpravu bytu) Příspěvek na úpravu bytu je jednorázová, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezujícími ve značném rozsahu jejich pohyblivost (příloha č. 5 písm. a) až g) k vyhlášce č.182/1991 Sb.), občanům úplně nebo prakticky nevidomým, rodičům nezaopatřeného dítěte (dítě je starší 3 let a má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé) a neslyšícím občanům nebo rodičům neslyšícího nezaopatřeného dítěte (pouze pro úpravu instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace) a to na byt, který užívají k trvalému bydlení. Příspěvek na úpravu bytu se poskytne jen, pokud se žadatel zaváže písemně předem, že příspěvek (zálohu) vyúčtuje do tří let od zahájení řízení, příspěvek (jeho poměrnou část) vrátí v případě, že byt vymění, byt prodá nebo dojde-li k jiné změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu před uplynutím deseti let od jeho poskytnutí, vrátí poměrnou část příspěvku v případě, že plánované úpravy se neuskuteční v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů. Vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části se nepožaduje, jestliže jeho výše nepřesáhla 5 000,- Kč nebo jestliže zemře občan nebo dítě, jehož rodiči byl poskytnut. Od vymáhání příspěvku může obecní úřad obce s rozšířenou působností ve zřetelehodných případech upustit. Za úpravy bytu se považuje zejména (jde o příklady úprav) úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, k oknům a na balkón, úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace, kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku, rozšíření a úprava dveří, odstranění prahů, přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi, instalace potřebné zvukové nebo světelné 12

13 signalizace, zavedení vhodného vytápění, vybudování telefonního vedení, stavební úpravy spojené s instalací výtahu. Rozsah úprav se posoudí se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postižení občana. Výše příspěvku na úpravu bytu se určí s ohledem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70 % prokázaných nákladů účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji, včetně projektových prací, nejvýše ,- Kč nebo ,- Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu, který je poskytován z toho důvodu, že nelze použít šikmou schodišťovou plošinu. Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formou zálohy (maximálně ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku). (příspěvek na zakoupení motorového vozidla) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla je jednorázová, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, který motorové vozidlo bude používat pro svou dopravu a který není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení a je odkázán na individuální dopravu, rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let a s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé nebo mentálně postižené a jeho mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně. Podmínkou je, že rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte. Pokud je dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, je podmínkou pro poskytnutí příspěvku, že rodič dítě pravidelně navštěvuje. Příspěvek může být poskytnut jen jednomu z rodičů. Příspěvek se poskytuje na období pěti let. Tato podmínka neplatí, pokud žadatel vrátil příspěvek nebo jeho poměrnou část. Jednou v období deseti let po sobě jdoucích lze výjimečně poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla před uplynutím pěti let ode dne vyplacení předchozího příspěvku, dojdeli k poškození, zničení nebo odcizení vozidla, na které byl příspěvek poskytnut, a je-li prokázáno, že žadatel toto poškození, zničení nebo odcizení vozidla nezavinil. V případě žádosti o příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla musí být dále prokázáno, že je taková oprava nevyhnutelná. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla v případě odcizení dále je, že odcizené motorové vozidlo bylo pro případ odcizení pojištěno. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne pouze, zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím, motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dítěte, do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla, s výjimkou jednostopého motorového vozidla (za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek), do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na zakoupení nebo opravu motorového vozidla. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li o příspěvek vyplacený rodiči, když dítě přestalo splňovat podmínku nezaopatřenosti, ale motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo když dítě zemřelo. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí nejvýše ,- Kč, výše příspěvku na celkovou opravu motorového vozidla činí nejvýše ,- Kč. Výše příspěvků se určí zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby jemu blízké, které s ním žijí v domácnosti. Součet příspěvků na zakoupení motorového vozidla, příspěvků na celkovou opravu motorového vozidla a příspěvků na zvláštní úpravu motorového vozidla nesmí v období deseti let po sobě jdoucích 13

14 přesáhnout částku ,- Kč. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které žadatel vrátil v uvedeném období. (příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla) Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla je jednorázová, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5. Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne v plné výši ceny takovéto úpravy. Výjimkou je situace, kdy by součet vyplacených příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla v posledních 10 letech přesáhl částku ,- Kč. Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla se poskytne pouze, pokud se žadatel zaváže písemně předem, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že motorové vozidlo, na jehož zvláštní úpravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím, motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu, do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla, s výjimkou jednostopého motorového vozidla, do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na úpravu motorového vozidla. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení. (příspěvek na provoz motorového vozidla) Příspěvek na provoz motorového vozidla je opakující se, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností občanu, který je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, jehož zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu, který toto motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné blízké osoby, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, nebo který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud se písemně předem zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro jeho přiznání. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Příspěvek lze z důvodu dopravy téže zdravotně postižené osoby poskytnout pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, a to tomu, koho určí osoba, jež má být dopravována. (příspěvek na individuální dopravu) Příspěvek na individuální dopravu je opakující se, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje obecní úřad obcí s rozšířenou působností občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, občanu úplně nebo prakticky nevidomému nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou za podmínky, že se pravidelně individuálně dopravuje, není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, není občanem, který je dopravován motorovým vozidlem, na jehož provoz je přiznán příspěvek a předem se písemně zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu (Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen.). Dávka se poskytuje na období kalendářního roku a činí Kč. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku až v průběhu kalendářního roku, výše příspěvku činí poměrnou část z výše uvedené částky. 14

15 (příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu je opakující se, nároková dávka sociální péče, kterou poskytuje pověřený obecní úřad občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, pokud občané užívají bezbariérový byt. Výše dávky činí 400,- Kč měsíčně. (příspěvek na úhradu za užívání garáže) Příspěvek na úhradu za užívání garáže je opakující se, nenároková dávka sociální péče, kterou poskytuje pověřený obecní úřad občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.) a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, pokud tito občané užívají bezbariérovou garáž. Výše dávky činí až 200,- Kč měsíčně. (příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům) Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům je opakující se, nenároková dávka sociální péče, kterou poskytuje pověřený obecní úřad úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa. Dávka je určena na krmivo pro tohoto psa. Výše dávky činí 800,- Kč měsíčně. (bezúročné půjčky) Bezúročné půjčky poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností občanům, kteří splňují podmínky pro přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla. Výše půjčky je až ,- Kč. Půjčku je nezbytné splatit nejpozději do 5 let. Úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu obsahující ujednání o lhůtách splatnosti a výši splátek. Poskytnutí půjčky není nárokové, jde o nenárokovou formu pomoci. (nárok na dávku sociální péče) Nárok na dávku sociální péče vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě prováděcími předpisy. Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení dávky (formuláře na stránkách MPSV nebo příslušných obecních úřadů), pokud není stanoveno, že takové žádosti není třeba. Dávka, na kterou vzniká nárok rozhodnutím příslušného orgánu, může být přiznána a vyplácena nejdříve od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o poskytnutí této dávky. (mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením) Základem právní úpravy systému tzv. mimořádných výhod je ustanovení 86 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod a obsah těchto mimořádných výhod stanoví příloha č. 2 k vyhlášce MPSV č. 182/1991 Sb. Podle ustanovení 86 výše uvedeného zákona se občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce. Těmto občanům s těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody I. stupně, občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody II. stupně a občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce jsou přiznávány mimořádné výhody III. stupně. Stupeň mimořádných výhod osvědčuje průkaz mimořádných výhod, a to I. stupeň průkaz TP, II. stupeň průkaz ZTP a III. stupeň průkaz ZTP/P. Průkaz mimořádných výhod je veřejnou listinou. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod od data jeho vydání může činit u občana ve věku do 20 let nejvýše 5 let, 20 až 50 let nejvýše 10 let, nad 50 let bez omezení. Platnost průkazu mimořádných výhod končí uplynutím doby v něm vyznačené, ohlášením jeho ztráty nebo krádeže, odnětím mimořádných výhod, smrtí občana nebo prohlášením za mrtvého anebo rozhodnutím příslušného orgánu. Příslušný orgán rozhodne o neplatnosti průkazu mimořádných výhod v případě, že průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje nebo došlo k podstatné změně podoby občana nebo je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost. Vzory průkazu mimořádných výhod a požadavky na technické provedení fotografie občana stanoví prováděcí předpis (vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb.). Stát je povinen poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení a uplatnění, jakož i vytvářet podmínky pro jejich začlenění do 15

16 společenského a veřejného života. O přiznání mimořádných výhod je třeba zažádat na sociálním odboru obce s rozšířenou působností. Pracovníci úřadu nechají posoudit zdravotní stav žadatele posudkovým lékařem a na jeho základě rozhodnou o udělení výhod. Konkrétní zdravotní indikace, které rozhodují o přiznaném stupni výhod, jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. Zákon určuje tři stupně mimořádných výhod. Mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně lze přiznat také v případech jiných nemocí a vad, pokud podstatně omezují pohybovou nebo orientační schopnost, a to podle rozsahu a tíže funkčních důsledků srovnatelných s indikacemi uvedenými výše zmíněnou vyhláškou. V případě, že žadateli nebyly mimořádné výhody přiznány nebo byly odejmuty, lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o nepřiznání nebo odejmutí výhod podat odvolání. Držitelům mimořádných výhod II. a III. stupně může být poskytnuta 50% sleva vstupného na kulturní a sportovní akce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává průkazy mimořádných výhod, vede jejich evidenci a rozhoduje o jejich neplatnosti. (mimořádné výhody I. stupně; průkaz TP) Jsou určeny pro občany s těžkým postižením. Tento stupeň zaručuje nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích a nárok na přednost při osobním projednávání věci. Za osobní projednávání věci se v tomto případě nepovažuje nákup v obchodě, obstarávání placených služeb ani ošetření nebo vyšetření u lékaře. (mimořádné výhody II. stupně; průkaz ZTP) Jsou určeny pro zvlášť těžce postižené občany. Držitelé těchto průkazů mají výhody I. stupně, k tomu nárok na bezplatnou dopravu městskou hromadnou dopravou (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), na slevu ve výši 75% obyčejného jízdného ve 2. třídě vlaku ve vnitrostátní dopravě a na slevu ve výši 75% ve spojích vnitrostátní autobusové dopravy. (mimořádné výhody III. stupně; průkaz ZTP/P) Jsou určeny pro zvlášť těžce postižené občany s potřebou průvodce. Mimořádné výhody tohoto stupně zahrnují výhody I. a II. stupně - tedy nárok na bezplatnou dopravu městskou hromadnou dopravou (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), na slevu ve výši 75% obyčejného jízdného ve 2. třídě vlaku ve vnitrostátní dopravě a na slevu ve výši 75% ve spojích vnitrostátní autobusové dopravy. Dále je to nárok na bezplatnou přepravu průvodce veřejnými hromadnými prostředky v místní i dálkové vnitrostátní dopravě. (sociální služby) Základem právní úpravy sociálních služeb je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních. Hlavním smyslem existence systému sociálních služeb je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování z různých příčin. Lidé mají právo na to, aby žádali o pomoc a podporu ze strany veřejné správy a poskytovatelů sociálních služeb (tj. o sociální službu) v případě, že nejsou schopni samostatně řešit svou nepříznivou sociální situaci. Toto právo je založeno na obecném principu solidarity ve společnosti. Současně je jim zákonem (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) garantováno, že poskytnutá pomoc a podpora (tj. sociální služba) musí zachovávat jejich lidskou důstojnost, musí vycházet z individuálních potřeb člověka a působit na něj tak, aby byla posilována jeho schopnost sociálního začlenění. Nárok mají lidé také na bezplatné sociální poradenství, které se vztahuje k možnostem řešení jejich nepříznivé sociální situace. 16

17 (sociální služba) Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb. Znamená to, že pokud zabezpečují podporu a pomoc člověku rodinní příslušníci či jiné blízké osoby, nepovažuje se tato činnost za poskytování sociální služby. Stejně tak se nepovažuje za sociální službu činnost, kterou poskytuje osobě subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna). Sociální službu mohou poskytovat pouze ty subjekty, tj. fyzické a právnické osoby, které získají oprávnění k poskytování, tj. jsou registrovány. Kombinace různých druhů služeb a souběh poskytování služby s péčí v rodině nejsou zákonem nijak omezovány. Člověk sám rozhoduje, které služby bude využívat a jak je bude kombinovat. (uživatel sociálních služeb) Uživatelem sociální služby může být kdokoliv, kdo vstoupí do smluvního vztahu s poskytovatelem sociální služby, jehož obsahem je zabezpečení oprávněným poskytovatelem těch činností, které popisuje zákon o sociálních službách. Pojem uživatel sociální služby se tedy používá jen v případech, kdy je trvale či jen dočasně zabezpečována pomoc a podpora v dohodnutém rozsahu. Sociální služby a příspěvek na péči jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů, osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva, občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce. (poskytovatel sociálních služeb) Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Jedná se tedy o právnickou nebo fyzickou osobu, která má k této činnosti oprávnění podle zákona o sociálních službách. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí! Uživatelem sociální služby může být kdokoliv, kdo vstoupí do smluvního vztahu s poskytovatelem sociální služby, jehož obsahem je zabezpečení těch činností, které popisuje zákon o sociálních službách. Pojem uživatel sociální služby se tedy používá jen v případech, kdy je trvale či jen dočasně zabezpečována pomoc a podpora v dohodnutém rozsahu oprávněným poskytovatelem. (příspěvek na péči) Vedle dotací ze státního, krajských a obecních rozpočtů je hlavním zdrojem financování poskytovatelů sociálních služeb příspěvek na péči, který slouží uživatelům sociálních služeb k úhradě jimi využívaných služeb. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba uvedená ve výše uvedeném okruhu, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. 17

18 Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, ve stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, ve stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, ve stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: příprava stravy, podávání, porcování stravy, přijímání stravy, dodržování pitného režimu, mytí těla, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, orientace v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu. Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: komunikace slovní, písemná, neverbální, orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, obstarávání osobních záležitostí, uspořádání času, plánování života, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), vaření, ohřívání jednoduchého jídla, mytí nádobí, běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo, přepírání drobného prádla, péče o lůžko, obsluha běžných domácích spotřebičů, manipulace s kohouty a vypínači, manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé výše uvedené úkony. Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti se tyto úkony sčítají. Při hodnocení úkonů se úkony uvedené v jednotlivých bodech považují za jeden úkon. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc 3 000,- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 5 000,- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 9 000,- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), ,- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 800,- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4 000,- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 8 000,- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), ,- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Nárok na příspěvek vzniká dnem vzniku určitého stupně závislosti na péči jiné osoby. Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku (tj. podána žádost o jeho přiznání). Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče 18

19 formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb! (žádost a řízení o příspěvek na péči) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce. O ustanovení opatrovníka rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře. Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat označení osoby blízké nebo jiné fyzické osoby anebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, způsob pomoci a písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s jejím poskytováním, určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen. Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely rozhodování o příspěvku sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Okresní správa sociálního zabezpečení sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osoby s uvedením úkonů, které osoba není schopna zvládat. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel. Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření také, pokud o to okresní správa sociálního zabezpečení požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby. Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o zamítnutí příspěvku na péči je neúspěšný žadatel oprávněn podat do 15 dnů od doručení odvolání ke krajskému úřadu. Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje na žádost krajského úřadu ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek. Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje, zda příspěvek byl využit k zajištění pomoci, pomoc je poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu, pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na úkony, které podle výsledku posouzení stupně závislosti OSSZ není osoba schopna zvládat, v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, zda je tato osoba zdravotně způsobilá a zda byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb. (oblasti sociálních služeb) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách také obsahuje základy právní úpravy jednotlivých oblastí sociálních služeb. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí 19

20 služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče. Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis. (poskytovatelé sociálních služeb) Další důležitou oblastí, kterou zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách také obsahuje je postavení poskytovatelů sociálních služeb. Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby (tj. poskytovatele sociálních služeb), popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky. V případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. Podmínkou registrace je podání písemné žádosti o registraci, bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs. Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu. Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, jestliže žadatel prokáže, že splňuje podmínky uvedené v zákoně. Rozhodnutí o registraci obsahuje označení poskytovatele sociálních služeb, identifikační číslo přidělené poskytovateli sociálních služeb, název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, druhy sociálních služeb, které budou poskytovány, okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány, den započetí poskytování sociálních služeb, údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb, do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci. Registr je veden v listinné a elektronické podobě. Registrující orgán kontroluje plnění podmínek stanovených pro registraci u poskytovatelů sociálních služeb, kterým vydal rozhodnutí o registraci. Registrující orgán je oprávněn ukládat poskytovatelům 20

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Nárokové náhodné dávky

Nárokové náhodné dávky Milé maminky, tatínkové a děti, Připravili jsme pro vás seznam různých dávek, příspěvků a míst, kam se můžete obrátit, pokud jste se ocitly v tíživé finanční situaci. Vytvořme úplný seznam společně! Pokud

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Přehled dávek pro zdravotně postižené a staré občany

Přehled dávek pro zdravotně postižené a staré občany Přehled dávek pro zdravotně postižené a staré občany 1. dávky jednorázové - mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany - jednorázové peněžité a věcné dávky - jednorázový příspěvek na opatření

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba,

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba, Systém pomoci v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Sociální pojištění, Zdravotní pojištění, Dávky státní sociální podpory, Dávky pomoci v hmotnej nouzi, Dávky sociální péče

Sociální pojištění, Zdravotní pojištění, Dávky státní sociální podpory, Dávky pomoci v hmotnej nouzi, Dávky sociální péče spracovala Lívia Keseličková Sociální pojištění, Zdravotní pojištění, Dávky státní sociální podpory, Dávky pomoci v hmotnej nouzi, Dávky sociální péče Sociální pojištění Pojistné je příjmem státního rozpočtu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO Předsedům VZO Dávky v roce 2013 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2013 uvádíme přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a dalších každoročně měněných

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2012 Vážené kolegyně, vážení kolegové, první číslo v roce 2012 přináší tradičně přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v letošním roce a dalších každoročně měněných

Více

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče)

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) ROZHODNUTÍ O POTŘEBĚ OŠETŘOVÁNÍ (péče) I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) Tento díl rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování slouží jako průkaz osoby ošetřující člena domácnosti. Při ukončení

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn 2 Hmotná nouze (1) Pro účely

Více

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi je určena pro občany, kteří ani s využitím jiných sociálních systémů nebo vlastní iniciativou, ani využitím vlastního

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minumu Základní

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Polská ZŠ Dr. Olszaka 156, Karviná- Fryštát 6. 9. tř. Sekce Předmět

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Změny v roce 2015 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2015 uvádíme přehled dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a jejich případných změn, základní

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Systém sociální pomoci v hmotné nouzi

Systém sociální pomoci v hmotné nouzi Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 8 Systém sociální pomoci v hmotné nouzi Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní

Více

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Zdravotní pojištění Sociální pojištění NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

STATUT PODPŮRNÉHO A SOCIÁLNÍHO FONDU ODBOROVÉHO SVAZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

STATUT PODPŮRNÉHO A SOCIÁLNÍHO FONDU ODBOROVÉHO SVAZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ STATUT PODPŮRNÉHO A SOCIÁLNÍHO FONDU ODBOROVÉHO SVAZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ Článek I. Účel fondu Finanční prostředky podpůrného a sociálního fondu (dále jen fond ) jsou součástí provozního fondu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji

Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji Hlinecko Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu

Více

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku Úřad práce ČR DOZP Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku A. Žadatel Příjmení: Jméno 1) : Rodné příjmení 2) : Titul před jménem: za jménem: Rodné číslo 3)

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR se zaměřením na území Moravskoslezského kraje 1 Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, sociální systém v České republice je rozsáhlý, složitý a pro většinu

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení 117/2002 Sb. m. s. SDĚLENĺ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. ledna 1993 bylo v Bratislavě podepsáno Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou

Více

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků ČESKÁ ČESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků Milan Novotný metodik ČSSZ HK Pardubice, 27.2.2013 Lidéna prvním místě ČSSZ ČSSZ je největšía v rámci

Více

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_17 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotaz: 31. července 2013 Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jedná se mi o tyto informace: 1. za které osoby hradí stát odvody

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi - znění dle 347/10 Sb., 329/11 Sb., 364/11 Sb., 366/11 Sb. 111/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o pomoci

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální

Více

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * *

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * * V. Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více