VÝSLEDKY FAUNISTICKÉHO PRŮZKUMU VÁŽEK (ODONATA) OKRESU VSETÍN

Transkript

1 VÝSLEDKY FAUNISTICKÉHO PRŮZKUMU VÁŽEK (ODONATA) OKRESU VSETÍN The results of faunistic research of the dragonflies (Odonata) in the Vsetín district (Northern Moravia, Czech Republic) Jaroslav KOLEČEK Katedra ekologie a ŽP, PřF UP Olomouc, ZO ČSOP 76/08 Radhošť, Střítež nad Bečvou j.kolecek@ .cz Key word s : Odonata, faunistic research, district Vsetín (Czech Republic). ÚVOD Okres Vsetín patří mezi odonatologicky nejlépe zmapované oblasti v celé ČR (RUS 2004). Příležitostně či systematicky se zde sledování této skupiny věnovala a věnuje řada terénních entomologů. Doposud byl na území okresu potvrzen výskyt nejméně 51 druhů vážek (DVORSKÝ 2001, 2002, 2003, 2004, 2005; HOLUŠA 1999; HOLZER 1993; KOLEČEK 2003, 2004, 2005, 2006b, 2007a, 2007c, 2008; KONDĚLKA 1985; PERUTÍK 1955; ŠÁLEK 1999a, 1999b). Cílem tohoto příspěvku je shrnutí výsledků faunistických průzkumů vážek, které byly ve sledované oblasti provedeny výše uvedenými autory zejména v průběhu posledních 15 let, ojediněle i dříve, přibližně od poloviny 20. století. METODIKA A MATERIÁL Hlavním zdrojem pro tuto práci jsou literární údaje uvedené v seznamu použité literatury a autorovy vlastní, převážně nepublikované údaje z let a nepublikované údaje ostatních terénních pracovníků, kteří je autorovi laskavě poskytli k dalšímu zpracování. Vlastní terénní průzkum autor systematicky prováděl od konce září 2001 do začátku září 2008 v okrese Vsetín. Byla prozkoumána většina vodních toků oblasti a především mokřadní lokality ve sledovaném území. Výběr lokalit byl prováděn podle těchto kritérií: odonatologický význam podle pravděpodobnosti nálezu vzácnějších druhů proto převažovaly kontroly významných stanovišť stupeň prozkoumanosti zároveň byly co nejdůkladněji prozkoumány dosud jen nedostatečně zmapované nebo nově nalezené, zcela neprobádané lokality Při práci byly zjišťovány zejména údaje o přibližné početnosti a druhové skladbě společenstev dospělých jedinců, o individuálním vývoji druhů na jednotlivých lokalitách a dynamice společenstev. Imaga, která nebylo možno určit v letu, byla odchycena pomocí běžné entomologické síťky v letu, sedící nebo smýkáním po okolní vegetaci. Všechny tyto vážky byly na místě určovány (BELLMANN 1993, HANEL & ZELENÝ 2000) a následně vypouštěny v místě odchytu. U nejvzácnějších nálezů byl odebrán dokladový exemplář (všechny dokladové exempláře uloženy v Muzeu regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí), běžně byla u vzácnějších druhů pořizována fotodokumentace (přístroje Practica a Olympus SP 500-UZ). 23

2 Při mapování prováděném na tocích byla použita metoda procházení korytem toku, popř. jeho nejbližším okolím. Místa s rozsáhlejšími, sluncem prohřívanými štěrkovitými náplavy a kamenitými břehy, popř. izolovanými tůňkami a dalšími vážkami vyhledávanými místy, byla zkontrolována důkladněji. I když je tato metoda fyzicky i časově náročnější, je pro tento typ biotopu zřejmě nejefektivnější. U mokřadních stanovišť byly procházeny pouze jejich přístupné části tj. tůňky nebo jiné otevřené plochy v jejich blízkosti. Až na výjimky nebyly zkoumány souvislé rákosinové porosty nebo místa s propadavým bahnem. Autor si všímal rovněž rozmnožovacího chování imag, jejich líhnutí i výskytu čerstvě vylíhlých dospělců. Doplňkově byl prováděn sběr exuvií. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Okres Vsetín leží na východním okraji ČR. Rozprostírá se mezi 49º 8` 5 a 49º 32` 20 s. š. a 17º 46` 40 a 18º 24` 55 v. d. Rozloha okresu činí 1143 km 2. Přírodní podmínky jsou velmi různorodé a podmiňují pestrou mozaiku přírodních stanovišť. Z hlediska ochrany přírody patří okres k nejzachovalejším v ČR. Na geologické stavbě okresu Vsetín se podílí především předčtvrtohorní regionálně geologická jednotka flyšové pásmo Západních Karpat. Skupina vnějšího flyšového pásma je zastoupena podslezskou, slezskou, račanskou a předmagurskou jednotkou. Reliéf okresu Vsetín je velmi členitý a kontrastní, vyznačuje se bohatou škálou nejrůznějších tvarů, kopcovitým terénem s hluboce zaříznutými údolími. Plošší reliéf se nachází v západní části a na jižním okraji okresu. Nejvyšším bodem je vrchol Čertova Mlýna (1206 m n. m.) v Radhošťské hornatině, nejnižším pak koryto Bečvy u Němetic (262 m n. m.). Území okresu spadá do dvou klimatických oblastí. Chladná oblast zabírá horské části okresu, Hostýnské vrchy spadají spolu s údolními a rovinnými oblastmi okresu do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se v závislosti na nadmořské výšce pohybuje mezi 4,0 (Radhošť) a více než 8,0 ºC (SZ část okresu). Množství srážek kolísá v průměru mezi 690 mm v nejnižších polohách a mm (zejména Radhošť, Čertův Mlýn). Všechna povodí okresu náleží do úmoří Černého moře. Celková rozloha vodních ploch (toků, jezer a nádrží) činí kolem 440 ha. Mezi hlavní vodní toky uvedené oblasti patří Rožnovská, Vsetínská, Spojená Bečva a Senice. Přehradními nádržemi jsou Bystřička, Horní Bečva a Stanovnice, rybníky: Choryňské, Hamerské, Lačnovské aj. Území okresu Vsetín spadá do 3 7. vegetačního stupně. Málo vyhraněnou vazbu na výškové vegetační stupně vykazují azonální lužní ekosystémy. 46 % rozlohy okresu spadá pod území CHKO Beskydy. V okrese je vyhlášeno 45 ZCHÚ [PAVELKA & TREZNER (eds.) 2001]. POPIS JEDNOTLIVÝCH LOKALIT V rámci charakteristiky jednotlivých lokalit byla sledována zejména jejich geografická poloha, nadmořská výška, celková rozloha, rozloha otevřené vodní plochy, hloubka vody, charakter a morfologie dna, fauna a flóra atd. V červenci a srpnu 2006 autor na vybraných lokalitách prováděl měření konduktivity, teploty a obsahu kyslíku ve vodě. U každé z lokalit jsou uvedeni zkratkou autoři většiny nálezů: AD Aleš Dolný, DK Daniel Křenek, GL Gabriela Lukavská, JK Jaroslav Koleček, JP Jiří Pavelka, LB Lenka Babiánková, LS Lukáš Spitzer, JŠ Jiří Šohaj, LF Lukáš Fusek, MD Miroslav 24

3 Dvorský, MH Miloš Holzer, OH Otakar Holuša, PB Pavel Bezděčka, PČ Petr Červenka, PŠ Pavel Šálek. 1. PR Choryňský mokřad (6473, 280 m n. m., 20,98 ha) Nejvýznamnější odonatologická lokalita sledované oblasti (Foto 1). Mokřad v údolní nivě Spojené Bečvy. Významné refugium mokřadní flóry, vodních bezobratlých, obojživelníků a ptáků. Přírodní rezervace vyhlášena v roce V péči ČSOP Valašské Meziříčí od roku 1993, vyhloubeno asi 15 menších tůní i větší mělká vodní plocha, bohaté porosty Typha latifolia, Phragmites australis, Carex sp. a Juncus sp. (GL, JK, MD, OH, PŠ). 2. PP Rákosina ve Stříteži nad Bečvou (6574, 340 m n. m., 1,76 ha) Území leží na levém břehu Rožnovské Bečvy, asi 500 m od jejího toku. V ochranném pásmu zemědělsky využívaná louka, ze západní strany navazuje fotbalové hřiště a zahrady. Trvale zamokřená plocha. Půda byla v minulosti negativně zasažena divokou skládkou. Navážka zeminy tvoří cca třímetrový val na severní straně. Území obsahuje 8 prohloubených tůní a je porostlé většinou přirozenou vodní a mokřadní vegetací zejména dominantním Phragmites australis, zčásti také Typha latifolia a dalšími druhy. Vzácnější druhy organismů: Nasturtium officinale, Calamagrostis pseudophragmites, Sparganium emersum, Utricularia sp., Nuphar lutea, Astacus astacus, Triturus cristatus aj. Tůně se rychle zazemňují, je proto nutná jejich pravidelná obnova. Charakteristiky vody : 1 z malých tůní: vodivost: 408 µs/cm, kyslík: 5,3 mg O 2 /l, teplota: 22,8 C : velká tůň: vodivost: 187 µs/cm, kyslík: 4,8 mg O 2 /l, teplota: 18,2 C (AD, JK, MD, MH, PŠ). 3. Navrhovaná PP Rybníky Hrachovecký mokřad (6574, 305 m n. m., 2 ha) Významné zamokřené území se nachází v údolní nivě řeky Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí-Hrachovci. Na severním okraji leží větší, mělká tůň, na zbytku plochy leží ještě cca 10 uměle vyhloubených ( ) menších tůněk. Biotop s převahou mokřadní vegetace Phragmites australis, Juncus sp., Typha latifolia aj. Ze živočichů Triturus sp. Téměř každoročně dochází vlivem poklesu zvodně v letním období k vysychání většiny tůní (JK, OH, MD). 4. Navrhovaná PP Horní Hamerský rybník u Zubří (6574, 340 m n. m., 8 ha) Rybník s vyvinutějším a bohatším porostem Phragmites australis při východním břehu. Rybník je se sousedním Dolním oddělen P. australis porostlou cca 5 m širokou hrází, přítok a odtok vody zajišťuje uměle vytvořený Mlýnský potok. Při vyhrnování bahna je nutno dávat zvýšený pozor na zachování současné rozlohy litorálu. Sagittaria sagittifolia (DK, JK, MD, OH). 5. Mokřad na Příčné pod Starým Zubřím (6574, 385 m n. m., 2 ha) Mírně podmáčené území ležící na pravém břehu Starozuberského potoka ve vzdálenosti cca 100 metrů od koryta a necelé 2 km od ústí toku do Rožnovské Bečvy. Výskyt vážek závisí na výšce hladiny spodní vody. V souvislosti s výstavbou silnice v tomto místě došlo k narušení lokality. V posledních letech je díky nedostatku vody v tůních a silnému zárostu lokality ruderální vegetací autochtonní výskyt vážek spíše ojedinělý. Obnovou stávajících a zbudováním nových tůní by došlo ke zvýšení diverzity společenstva nejen vážek (DK, JK, MD). 6. Rožnovská Bečva (plocha povodí 254,3 km 2, délka 37,6 km) Řeka má podhorský charakter bystřiny s klidnými i proudícími úseky a častými náplavy štěrkovitých sedimentů. Typická je rozkolísanost průtoku. Počátkem 20. st. došlo k plné regulaci toku. Tvar koryta byl místy výrazněji přemodelován při povodních v červenci Nejzachovalejší podobu má tok pod svahy vrchu Hradisko. Pro zvýšení pestrosti společenstev vodních organismů by bylo vhodné místy rozšířit koryto a obnovit stará, zanesená ramena. Charakteristiky vody (u Stříteže n. B.): vodivost: 352 µs/cm, kyslík: 10,7 mg O 2 /l, teplota: 21,3 C (JK, MD). 25

4 7. Mokřad pod Vlčím vrchem v Zašové (6574, 410 m n. m., 1 ha) Lokalita místního významu poskytuje útočiště mokřadním druhům organismů, leží v údolní nivě Zašovského potoka při jeho pravém břehu v oblasti podhůří Veřovických vrchů. Je tvořena třemi tůněmi, menšími porosty Typha latifolia, Scirpus sylvaticus a mokřadní loukou. Prostor pro vybudování dalších tůní. Charakteristiky vody : vodivost: 218 µs/cm, kyslík: 11,5 mg O 2 /l, teplota: 25,1 C (JK, MD). 8. Mokřad Pod Hájem v Zašové (6574, 380 m n. m., 1,5 ha) Mokřad v nivě Martínkovských potoků vybagrovány 3 větší tůně v roce Bohaté porosty Phragmites australis, Juncus sp., Carex sp. aj. Z hydrobiologického průzkumu, který provedl v roce 1994 Holzer [in PAVELKA & TREZNER (eds.) 2001] vyplývá, že saprobiologická kvalita vody není dobrá (jedná se o přechod alfa beta-mezosaprobie). Sklon okolních svahů podmiňuje zvýšený splach zeminy z okolních polí, a mokřad se tudíž rychle zazemňuje (JK, MD, MH, OH, PŠ). 9. Tůň u vlakového nádraží v Zašové (6574, 325 m n. m., cca 0,5 ha) Podmáčená olšina se dvěma eutrofními rybníčky. Výskyt Salix sp., Utricularia australis. Provozování sportovního rybolovu. Charakteristiky vody : vodivost: 390 µs/cm, kyslík: 10,2 mg O 2 /l, teplota: 26,7 C (JK). 10. Rybníček Havránek nad kostelem ve Vidči (6574, 390 m n. m., cca 100 m 2 ) Tůň ležící při okraji smrkového lesa (s příměsí Alnus sp. a Salix sp. při stejnojmenném potoku, z něhož je rybníček napájen) s jezírkem, které periodicky vysychá, v případě vyschnutí jezírka zarůstá Typha latifolia, Scirpus sylvaticus, Lythrum salicaria, Juncus sp., Carex sp. aj. tyto rostliny se v menších počtech vyskytují i při dostatku vody v tůni). Rybníček je v současnosti zcela zazemněn. Nutná obnova (JK). 11. Tůňka nad kravínem ve Vidči, na již. svahu Vápenky (6574, 440 m n. m., cca 30 m 2 ) Drobná tůňka ležící v pásu křovin Rubus sp., Rosa canina při okraji smíšeného lesa a louky s pastvou krav. Hladina je zcela porostlá Lemna minor, břehy jsou strmější hloubka cca 1 m. Břehový porost tvoří zejména Typha latifolia a méně také Lythrum salicaria (JK). 12. Rybníček na horním konci Stříteže nad Bečvou (6574, 390 m n. m., 400 m 2 ) Rybník s chudým břehovým porostem tvořeným především vysazenými druhy Iris pseudacorus, Menyanthes trifoliata, dříve i Sagitaria sagittifolia, na hladině s Nymphaea alba. Hloubka cca 1,5 m. Rybník byl vybudován místním JZD v roce Charakteristiky vody : vodivost: 284 µs/cm, kyslík: 4,06 mg O 2 /l, teplota: 16,3 C (JK). 13. Marétkový potok (6574, plocha povodí 12,2 km 2, délka 6,9 km, průtok při ústí 0,21 m 3 /s) Menší podhorský, při ústí každoročně vysychající potok. Spolu se zemědělskou činností mají na zhoršené kvalitě vody v potoce vliv také odpadní vody z Vidče (JK). 14. Rybníček Na Sůši ve Viganticích (6575, 440 m n. m., 40 m²) Menší rybníček s otevřenou hladinou se nachází asi 300 m severně nad kostelem u místní asfaltové komunikace. Jižní a východní břeh otevřeny do krajiny (louka), zbylá část přechází v listnatý les břehy s porostem Alnus sp., Salix sp.. Ostatní břehová vegetace v blízkosti lokality vysoká do 1 m. Charakteristiky vody : vodivost: 435 µs/cm, kyslík: 5,6 mg O 2 /l, teplota: 23,5 C (JK, LF). 15. Rybníky Pod bažantnicí ve Viganticích (6575, 440 m n. m.) Menší, nehluboké eutrofní rybníky. První z nich (hladina cca 800 m²), jehož zdrojnicí vody je malý potok, sousedí s listnatým lesem. Souvislý porost Potamogeton natans. Druhý rybník o rozloze cca 900 m². Hladina otevřená, bez vodních rostlin, jen v SZ části u břehu několik (zřejmě vysazených) Nuphar lutea. Část břehů s porostem vzrostlých stromů, v menší míře s Typha latifolia. Třetí rybník s otevřenou hladinou (cca 500 m²). Ve V části porosty T. latifolia, břehy porostlé převážně Salix sp. a Rubus sp. Na Z a V přechází v listnatý les. Lokalita je intenzivně využívána k chovu Anas platyrhynchos. Charakteristiky vody 26

5 : Dolní ryb.: vodivost: 183 µs/cm, kyslík: 5,5 mg O 2 /l, teplota: 28,2 C. Prostřední ryb.: vodivost: 170 µs/cm, kyslík: 7,35 mg O 2 /l, teplota: 26,9 C. Horní ryb.: vodivost: 241 µs/cm, kyslík: 3 mg O 2 /l, teplota: 24,5 C (JK, LF). 16. Tůňka Nad Vezníkem ve Viganticích (6575, 450 m n. m., cca 40 m²) Malá, mělká (desítky cm), nově vzniklá, neostře ohraničená tůň, nebyla vybudována záměrně činností místního ZD. Břehy porostlé Phragmites australis, Glyceria sp., Carex sp., méně také Typha latifolia, místy s Polygonum sp. Z jedné strany lokalita obložena betonovými panely, část panelů vyndána. Divoká skládka pneumatik. Charakteristiky vody : vodivost: 390 µs/cm, kyslík: 12,5 mg O 2 /l, teplota: 27,9 C (JK). 17. Rybník v Končinách v Hážovicích (6575, cca 450 m n. m., cca 100 m²) Nově vytvořená lokalita (vznik v roce 2002) s minimální břehovou vegetací (ojediněle rostoucí Typha latifolia) v blízkosti Studeného potoka. Jižní břeh tvořen příkrým svahem, ostatní břehy zvolna otevřené do krajiny. V současné době je rybník využíván pro hospodářské účely (chov vodní drůbeže, ryb Cyprinus sp., Tinca sp.) (LF, JK). 18. Tůňka v Tylovicích na V od skanzenu (6575, 440 m n. m., 20 m²) Malá, pravidelně vysychající umělá tůň ležící mezi loukami v mírném svahu poblíž listnatého lesa. Výrazný zárůst vodní vegetací (Typha latifolia, Salix sp., Lemma sp.). Nutná obnova (JK). 19. Jezírko u lesa pod Žebráčkou na Hutisku-Solanci (6575, cca 20 m 2 ) Nehluboké zahradní jezírko u místní usedlosti s minimální břehovou vegetací (Typha latifolia) a strmými břehy (JK). 20. Rybník v areálu bývalých kasáren ve Valašském Meziříčí (6573, 300 m n. m., 0,5 ha) Rybník vznikl v 50. letech a sloužil pro extenzivní chov ryb. Po opuštění kasáren armádou je v péči ČSOP Valašské Meziříčí. Porosty Myriophyllum spicatum, Typha latifolia, Juncus sp., vzácně Hottonia palustris. Z živočichů Anodonta cygnaea, řídce Astacus astacus aj. (MD). 21. Rybník na vlhké louce ve Valašské Bystřici-Tísňavách (6674, 600 m n. m., 1500 m 2 ) Mezotrofní rybník. Vznik nepovolenou úpravou odtoku vody ze zamokřené louky na konci 90. let. Břehový porost chudý (Typha latifolia, Scirpus sylvaticus, Juncus sp.), v blízkosti louka s Gladiolus imbricatus. V současnosti slouží především k rekreaci. Extenzivní chov menšího množství ryb. Z dalších organismů zjištěna např. Nepa cinerea, Triturus alpestris aj. (JK). 22. Sedimentační jezírko pod bývalou skládkou v Rožnově pod Radhoštěm-Bučiskách (6574, 405 m n. m., 800 m 2 ) Větší, hlubší tůň. Vznik po rekultivaci skládky v 90. letech 20. st. v její těsné blízkosti. Břehy porostlé Typha latifolia (cca 70 %), dále Alnus sp. a řídce i dalšími, neudržované, strmé, hustě zarostlé ruderální a křovinnou vegetací. Hladina z menší části porostlá Potamogeton sp. Část břehu vybetonována především vpusť vedoucí z místa bývalé skládky. V okolí louky a remízky (JK). 23. Dvě lesní tůňky na Hradisku v Rožnově p. R. (6574, 440 m n. m) Dvě mělká jezírka uprostřed smíšeného lesa, hladina většího (cca 80 m²) i menšího (10 m²) jezírka je z větší části zastíněna. Jezírka v současnosti zanesená (hloubka vody cca 30 cm): Uprostřed většího jezírka ostrůvek s vegetací (Caltha palustris, Chrysosplenium alternifolium, Lysimachia nummularia, Cardamine amara). Břehový porost nevytvořen. Na hladině tůní porost Lemma minor (JK, JP). 24. Tůně a vlhké louky za Janovou studánkou v Rožnově p. R. (6574, cca 500 m n. m.) Komplex vlhčích luk mezi Bačovým vrchem a Chlácholůvkem. U pasekářské usedlosti se nacházejí dvě uměle zbudované tůně (napajedla pro ovce) s chudým břehovým porostem (Typha latifolia) (JK, JŠ). 27

6 25. Vodárenské pásmo města Rožnova p/r. (6575, 390 m n. m.) Prameniště leží východně od souvislé zástavby města v blízkosti silnice E 442 a Rožnovské Bečvy. Na několikahektarové ploše se nachází jeden menší a jeden velký rybník se sporou břehovou vegetací (celkem 1,3 ha). Před úpravami vodní plocha ve větším rozsahu. V okolí se nachází kosená louka. Vhodným zásahem by bylo zmírnění sklonu břehů některých částí rybníků (DK, JK, MD). 26. Rybníčky U Bušů na Velké Lhotě (6574, 400 m n. m., cca 250 m²) Čtyři rybníčky o hloubce max. 1 m ležící podél L břehu potoka Bystřice, se nacházejí nad přehradou Bystřička. Břehový porost sporý, část dna jednoho rybníčku porostlá Juncus sp. Na stavidle jednoho z rybníků vyryt letopočet Vhodným opatřením by bylo zmírnění sklonu břehů rybníků (JK). 27. Zahradní rybníček U Malíků na Velké Lhotě (6574, 550 m n. m., 20 m²) Sporá plovoucí vegetace (Nymphaea alba) (JK). 28. Tůňka Mořské oko na Pustevnách (6575, 980 m n. m.) Jezírko cca 10 x 6 m v hřebenové části Beskyd v oblasti Pusteven bylo zbudováno v roce Lokalita je velmi významná pro rozmnožování obojživelníků (zejména Triturus montandoni). Zanesené jezírko bylo revitalizováno z grantu MŽP v roce 1999 (JK, JP, MD). 29. Hážovický potok (6575) Podhorský tok, levostranný přítok Rožnovské Bečvy. Přírodovědná hodnota je poměrně nízká. Koryto takřka zcela zregulováno, zůstalo několik zpřírodněných úseků. Dno převážně bahnité, místy kamenité, zanesené. Voda v potoce často znečištěna (LF). 30. Vsetínská Bečva (plocha povodí 734 km 2, délka 59,5 km) Podhorský tok, mohutnější a delší než Rožnovská Bečva. Doporučení: rozšíření koryta, vyčištění starých zanesených ramen a vyhloubení tůní v pomalu tekoucích úsecích (JK, MD, OH). 31. Mokřadní louky v údolí Babská ve Velkých Karlovicích (6676, 640 m n. m., cca 1 ha) Tři mokřadní louky regionálního významu s osmi menšími či většími, trhavinou hloubenými tůněmi (vznik v 1. polovině 90. let). Výskyt Triturus montandoni aj. V těsné blízkosti tůní Typha latifolia, Equisetuum sp., Scirpus sylvaticus, Carex sp. Na loukách Cirsium rivulare aj. Vhodné rozšíření a obnova (JK, LS). 32. Senice (6774) Nejvýznamnější levostranný přítok Vsetínské Bečvy s řadou drobnějších přítoků. Dno toku převážně kamenité, jen místy bahnité či písčité. V březích se místy objevují mohutné nátrže, část břehů je písčitá. Břehový porost je obdobného složení jako u Vsetínské Bečvy (JK). 33. Lačnovské rybníky u Horní Lidče (6874, 460 m n. m., min. 10 ha) Na území se nacházejí tři průtočné rybníky. Přítok a odtok zajišťuje potok Seninka. Břehy lemovány stromořadími a místy souvisle zapojeným křovinným podrostem. Pro vážky je nejvýznamnější severní část a břeh Lačnovského rybníka s navazující rákosinou. Na výpusti horního rybníka je vyryt letopočet 1966 (JK). 34. Zamokřená plocha u ramena Senice u Lidečka (6774, 425 m n. m., cca 100 m 2 ) Mírně podmáčená dočasná lokalita se nacházela v roce 2005 v terénní depresi mezi okrajem pole a břehovým porostem pravého břehu Senice, SZ od žel. st. Lidečko. Dominoval Sparganium erectum, méně často Typha latifolia, Juncus sp. a Lythrum salicaria (JK). 35. Navrhovaná Přírodní rezervace Doubrava Bečva (6473, m n. m.) Navrhovaná PR zahrnuje zejména tok Spojené Bečvy na katastru obcí Choryně a Kladeruby. Povodeň v červenci 1997 značně rozšířila koryto toku, vytvořila dlouhé úseky s kolmými břehy, štěrkovými lavicemi a menší tůně se stojatou vodou v korytě. Na Bečvu navazuje pás lužních lesů a oblast vytěžených štěrkopískoven s několika tůněmi u Choryně (JK, MD, OH). 28

7 36. Svahové prameniště na JZ svahu Vsacké Tanečnice (6675, 830 m n. m., cca 50 m 2 ) Nachází se nad zpevněnou svážnicí na jižně exponovaném, prosluněném svahu, cca 0,7 km jižně od vrcholu Vsacké Tanečnice (JK). 37. Jezero ve Velkých Karlovicích-Jezerném (6675, 530 m n. m., 2 ha) Hrazené jezero vzniklé zčásti sesuvem půdy a zčásti uměle. Refugium vodní fauny (Astacus astacus, A. leptodactylus, Cladocera). Lokalita je rybářsky obhospodařována. Voda oligosaprobní. V okolí výchozy soláňských pískovců a balvanové moře. U vtoku Jezerního potoka se nacházejí bohaté břehové porosty tvořené převážně Typha latifolia (JK, LS, MD, OH). 38. Přehradní nádrž Bystřička (6574, 390 m n. m., 38 ha) Údolní nádrž postavená v letech Přehrada (výška betonové hráze 36,5 m, délka 170 m) leží východně od obce Bystřička. Nádrž je rybářsky obhospodařována. Fauna a flóra podhorských poloh příznačná pro čistší a chladnější vodu. Po vypuštění vznikla zaplavením dna porostlého vodní vegetací v roce 2005 u ústí potoka Bystřice do přehrady přechodně lokalita pro vážky poměrně zajímavá (JK, MD, PB). 39. Tůň na farské zahradě v Zašové (6574, 340 m n. m., cca 100 m 2 ) Částečně zastíněná tůň. V okolí několik vzrostlých listnatých stromů. Na dně množství spadaného listí, hladina s Lemma minor. Max. hloubka kolem 0,5 m. Na jaře se na lokalitě rozmnožuje několik druhů obojživelníků. Charakteristiky vody : vodivost: 501 µs/cm, kyslík: 0,8 mg O 2 /l, teplota: 19,3 C (JK). 40. Tůně ve Stračce v Zašové (6574, 390 m n. m., 200 m 2 ) Lokalita vznikla na podzim roku 2005 v oblasti pramene Stračka na dosti podmáčeném místě. Byly zde vybagrovány 2 hlubší tůně (za plného stavu, zejména v jarních měsících hloubka až 1,5 m). Výše položená tůň je zastíněná, níže položená je z větší části otevřená, plně osluněná. U obou tůní roste sporá mokřadní vegetace. Doporučení: prořezat okolní dřeviny. Charakteristiky vody : jižní tůň: vodivost: 275 µs/cm, kyslík: 8,4 mg O 2 /l, teplota: 20,7 C; severní tůň: vodivost: 295 µs/cm, kyslík: 3,6 mg O 2 /l, teplota: 19,3 C (JK). 41. Mokřad za farmou v obci Jablůnka (6673, 380 m n. m.) Mokřad s volnou hladinou a bohatým porostem mokřadních rostlin u geologického vrtu v údolní nivě Vsetínské Bečvy. V roce 2000 z grantu MŽP lokalita částečně revitalizována došlo k odstranění panelů a skládky a rozšíření vodní hladiny (MD, OH). 42. Mokřadní louka v dolině Slovačica, k. ú. Zděchov (6774, m n. m.) Mokřadní louka a prameniště v okolí Uherského potoka a drobný svahový potůček mezi smíšenými porosty pod hřebeny Javorníků v CHKO Beskydy. Mokřadní louka je bohatá výskytem chráněných druhů rostlin, refugium obojživelníků. Vyhloubeny 4 tůně (JK, MD). 43. PP Lúčky Roveňky, k. ú. Růžďka (6674, m n. m., 1,5 ha) Luční enkláva s prameništi uprostřed smrkové monokultury na západně orientovaném svahu JV nad Růžďkou. Bohatý výskyt Orchidaceae (MD). 44. Navrhovaná PP Semetínské rybníčky, k. ú. Vsetín (6673, 380 m n. m., 0,5 ha) Pět malých rybníčků a tůní v Semetíně (SZ okraj Vsetína), bez mokřadní vegetace. Velký význam pro rozmnožování obojživelníků (MD, OH). 45. PP Pod Juráškou, k. ú. Prostřední Bečva (6575, cca 450 m n. m., 1 ha) Slatinná louka s vyhloubenými třemi tůněmi při silnici na Pustevny (JK, LB, MD). 46. PP Kudlačena, k. ú. Horní Bečva (6575, cca 550 m n. m., 5,48 ha) Rašelinné horské louky s vystřelenými malými tůněmi (AD, GL, JK, LB, MD). 47. Lom pod Kněhyní, k. ú. Prostřední Bečva (6575, 700 m n. m.) Starý neužívaný kamenolom na přítoku Kněhyňského potoka. V lomu 2 menší vodní nádrže (MD). 29

8 48. Štěrkovna U Tabulí (6575, 400 m n. m.) Zavodněná vytěžená štěrkovna v k. ú. Dolní Bečva. Lokalita byla v posledních letech dvakrát prohlubována bagrem (MD). 49. Dvě tůňky na vlhké louce, niva potůčku, Podlesí Oznice (6573, cca 380 m n. m.) Mokřadní louka s menšími tůněmi (vyhloubené v letech ) (MD). 50. Vodárenské území Zástruží u Hrachovce u Val. Meziříčí (6573, cca 300 m n.m.) V současnosti nevyužívané vodárenské území se nalézá v těsné blízkosti Rožnovské Bečvy v lužním lese. Na lokalitě se nachází vodoteče a šest vybagrovaných tůněk (MD). 51. PP Rybník Neratov, k. ú. Prlov (6773, cca 400 m n. m., 1,9 ha) Rybník v zalesněné části Vizovických vrchů. Rozmnožování obojživelníků, porosty Typha latifolia aj. mokřadních rostlin ve východní části lokality (MD, OH). 52. Rybník Sedlo, k. ú. Malá Bystřice (6674, cca 650 m n. m.) Extenzivně užívaný rybník s bohatou mokřadní vegetací ve smíšeném lese (MD). 53. Rybníčky pod Juřinkou (6573, cca 340 m n. m.) Soustava čtyř průtočných rybníků. Využívány ke sportovnímu rybolovu. V blízkosti ruderální vegetace. Výskyt Castor fiber (MD). 54. Tůňky v Bučí, Perná (6473, cca 400 m n. m.) Zaniklá soustava dvou malých rybníčků (rozryty prasetem divokým) 10 5 a 5 3 m (MD). 55. Tůně u přehrady Horní Bečva (6575, 570 m n. m.) Tůň zachovaná po vypouštění a čištění přehrady. Průměr cca 10 m. Rozmnožování obojživelníků (MD). 56. Hutisko-Solanec tůň U Pily (6575, 445 m n. m., cca 500 m 2 ) Jezírko ležící napravo od hlavní silnice ve směru na Velké Karlovice, nedaleko za odbočkou na Zákopčí. Výskyt Ranunculus flammula, Lysimachia nummularia, L. nemorum, Alisma plantago-aquatica, Typha latifolia. Maximální hloubka cca 0,5 m. Význam pro rozmnožování obojživelníků (JK). 57. Branky kaluže na lesní cestě (6573, 380 m n. m.) Zastíněná lesní cesta v komplexu smrčin; v kalužích trsy Juncus sp. Druhým místem lovu byla osluněná lesní cesta na rozhraní lesa a pole (OH). 58. Brňov Paseky malý potůček (6573, 450 m n. m.) Potůček bez vegetace, šířka cm, okraj paseky. Břehy bez vegetace (OH). 59. Bystřička Páleniska prameniště potoka (6573, 520 m n. m.) Lesní prameniště (kmenovina Fagus sylvatica), šířka až 150 cm, dno štěrkovitobahnité, v korytě drobné větvičky, na kraji ojediněle Petasites albus, Athyrium filix-femina (OH). 60. Bystřička pod vrcholem Na Kovadlině lesní potůček (6574, 495 m n. m.) Zahloubený potůček na okraji kmenoviny (šířka cm). V korytě větší tůňky s hloubkou 1 4 cm. Dno písčité, místy nánosy opadlých listů. Břeh z jedné strany tvořilo stupňovité prameniště bez porostu, řídká vegetace (OH). 61. Bystřička Řehořov prameništní olšina (6574, 485 m n. m.) Rozsáhlejší olšina s prameništěm (několik 20 cm širokých stružek). Časté menší tůňky, tenké větve, dno písčito-bahnité, hloubka 1 1,5 cm. Břehy místy s bylinnou vegetací a mechy (OH). 62. Bystřička - U Vrbanů prameniště (6574, 490 m n. m.) Prameniště s vytékajícím potůčkem v sesutém svahu v kmenovině Fagus sylvatica, v nejširším místě šířka 4 m, prameniště štěrkovo-bahnité s listy, kameny, bez vegetace (OH). 30

9 63. Halenkov Dinotice lesní potůček (6674, m n. m.) Zahloubený potůček šířky 1 m v zapojené kmenovině Fagus sylvatica s velkým spádem. Časté písčité nánosy, dále bahnité lesní prameniště (8 3 m) s Alnus glutinosa. Bez další vegetace (LS, OH). 64. Halenkov Dinotice pod vrcholem Kladnatá, drobná stružka (6674, 650 m n. m.) cm široká stružka v kmenovině Fagus sylvatica. Tůně s bahnitým dnem a opadem listů (OH). 65. Halenkov Hluboké lesní potůček (6674, 545 m n. m.) Potůček (20 cm široký) bez pobřežní vegetace v zastíněné kmenovině Fagus sylvatica. V potůčku časté tůňky hluboké 1 3 cm (LS, OH). 66. Hošťálková Křemeničná lesní potůček (6672, 480 m n. m.) Potůček široký 0,5 1 m v porostu Fagus sylvatica. Místy s tůněmi (hloubka 1 3 cm) s bahnitým dnem a větvemi. Voda vápenitá, vápenec vysrážen na kamenech i větvích (OH). 67. Hošťálková údolí potoka Štěpková (6673, m n. m.) Úzký potůček s větším spádem ve starém smrkobukovém porostu. Místy tůně, bez vegetace (OH). 68. Hošťálková potůček pod vrcholem Vápenky (6673, m n. m.) V porostu Fagus sylvatica, podobný předešlé (OH). 69. Hošťálková U Malých (6673, 540 m n. m.) Osluněný okraj lesa, přechod v louku (OH). 70. Hovězí Škaredé, tůň pod vrcholem Žáry (6774, 620 m n. m.) Bažinka s porostem Typha latifolia. Terénní deprese na divoké lesní skládce u cesty (OH). 71. Huslenky potok Bratřejůvka (6674, 520 m n. m.) Potok s větším spádem ve staré kmenovině Fagus sylvatica. V korytě balvany. Šířka cm, dno kamenité s jílem. Tůně hluboké 5 10 cm. Athyrium filix-femina, Senecio nemorensis (OH). 72. Jablůnka U Bohatců potůček (6573, 420 m n. m.) Malý potůček v sesuvu, osluněný, bez okolních stromů, dno jílovité, v korytě mělčiny (OH). 73. Karolinka Kání potůček (6675, 650 m n. m.) Lesní potůček cm široký, bez vegetace, v zastíněném porostu Fagus sylvatica. Tůňky (OH). 74. Liptál potůček (6673, 510 m n. m.) Úzký potůček (30 40 cm), vysrážený vápenec, menší tůňky, kamení, větve, řídká vegetace (OH). 75. Lužná malá tůň (6774, 460 m n. m., 18 m 2 ) Zahradní tůň 6 3 m, porost Typha latifolia, okolo rozsáhlé travnaté plochy (OH). 76. Lužná Vráblovy Paseky lesní potůček (6774, 570 m n. m.) Malý (15 cm) lesní potůček ve smrkové kmenovině, mnoho tůněk (2 cm hloubka), větvičky (OH). 77. Mikulůvka Zárubská dva rybníčky v údolí říčky (6573, 390 m n. m.) Část rybníčků zastíněna lesem. Břehy kolmé, porostlé hustou vegetací. Ojediněle řídký porost Typha latifolia. Hojnost submerzních rostlin, dno jílovité. Hloubka max. 1,5 m. Dále prameniště na lesní cestě (Juncus sp.). Koleje s tůněmi (20 cm vody), v okolí paseka (OH). 78. Nový Hrozenkov tůně v prameništi (6675, 650 m n. m.) Menší tůně v prameništi u lesní cesty, bohatý porost Juncus sp. Velikost tůní: 1 až 1,5 0,5 1 m (OH). 31

10 79. Oznice osluněný potůček na okraji staré bučiny (6573, 550 m n. m.) Dno písčité až štěrkovité. V korytě mělké tůňky (3 5 cm). V korytě Phalaroides arundinacea (OH). 80. Pozděchov Trubiska rybníček (6773, 480 m n. m., cca 600 m 2 ) Zastíněný rybník. V mělčinách jílovitý nános Juncus sp., souvislý porost Eleocharis sp. (OH). 81. Růžďka Páleniská lesní cesta s kalužemi (6573, 560 m n.m.) Osluněná cesta s kalužemi ve vyjetých kolejích (OH). 82. Valašská Bystřice potok Břucko (6574, 600 m n. m.) Úzký zastíněný potůček ve staré bučině, velký spád, tůně (hloubka 3 10 cm), mělčiny, kameny, větve (OH). 83. Valašské Meziříčí Křivé (umělé nádrže) (6573, 320 m n. m., cca 900 m 2 ) Kolmé břehy zpevněné betonovými panely. Na březích Salix sp., Calamagrostis sp. (OH). 84. Valašské Meziříčí Poličná (6573, 520 m n. m.) Tůň ve vyjeté koleji na lesní cestě, zčásti zarostlá Carex sp. a trsy Juncus sp. (OH). 85. Vsetín Bobrky (6673, 333 m n. m., 30 m 2 ) Mělká vodní tůň obklopená rozsáhlým rákosištěm v luhu Vsetínské Bečvy. Uprostřed částečně volná osluněná vodní hladina s trsy Phalaroides arundinacea. Dno jemně bahnité (OH). 86. Vsetín Jasenice (6674, 460, 510, 670 m n. m.) Malý osluněný potůček s kamenitým dnem, místy menší tůňky. Bez vegetace, v kmenovinách Picea abies, Abies alba a Fagus sylvatica, vykácená paseka s řídkým porostem Fagus sylvatica a osluněná cesta v lesním komplexu (OH). 87. Vsetín údolí Semetínského potoka (6673, m n. m.) Úzké údolí s potokem a okolními porosty Alnus incana. Lesní asfaltová cesta (OH). 88. Zděchov Tvarožné (6774, 595 m n. m.) Úzký lesní potůček v kmenovině Fagus sylvatica. V korytě šířky cm místy tůňky s písčito-hlinitým dnem s příměsí hrubého štěrku. V korytě jemné větvičky, bez vegetace (OH). 89. Hošťálková Ratibořka, Humenec (6672, cca 450 m n. m.) Podhorský potok. Bližší charakteristika neuvedena (PB). 90. Huslenky Kychová (6775, 691 m n. m.) Podhorský potok. Bližší charakteristika neuvedena (PČ). 91. Pozděchov Bratřejůvka (6773, 490 m n. m.) Podhorský potok. Při hranici okresu. Bližší charakteristika neuvedena (MD). 92. Huslenky rybníčky u trati (6674, 400 m n. m.) Bližší charakteristika neuvedena (MD). 93. Hovězí rybník v Hovízkách (6674, 445 m n. m.) Menší podhorský rybník (cca 500 m 2 ) ležící poblíž potoka Hovízky u cesty. Břehy převážně bez vegetace. Význam pro rozmnožování obojživelníků (JK). VÝSLEDKY A DISKUSE V okrese Vsetín bylo dosud zjištěno celkem 51 druhů vážek, tj. cca 70 % druhové bohatosti vážek ČR. Výsledky autora se v zásadě neliší od výsledků jiných terénních pracovníků, kteří v oblasti působili nebo působí. Podařilo se potvrdit prezenci většiny dříve zjištěných druhů, nalézt řadu jejich nových lokalit (např. lokality v k. ú. Vigantice) a v rámci okresu objevit 32

11 zcela nové, významné druhy (Gomphus flavipes, Sympetrum meridionale, Leucorrhinia albifrons, L. rubicunda aj.). Ze zoogeografického hlediska byly (z celkových 51 druhů) zastoupeny zejména druhy euro-sibiřské (31 %) a ponticko-mediteránní (27 %), méně holomediteránní (22 %) a sibiřské (10 %); ojediněle atlantsko-mediteránní (6 %), ponticko-kaspické (2 %) a adriatickomediteránní (2 %). Dominují stagnikolní druhy. Podnětem k další diskusi může být výrazně rozdílný výskyt některých druhů v jednotlivých letech. Z tohoto hlediska mají význam zejména sušší roky (např. 2003, 2007). U většiny lokalit v nich došlo k poklesu hladiny vody, částečnému nebo úplnému vyschnutí jednotlivých tůní a k jejich zvýšenému zárůstu mokřadní vegetací, což mělo za následek zmenšení celkové rozlohy otevřené vodní plochy. To zdá se přechodně způsobilo snížení početnosti některých druhů (někteří zástupci Aeshnidae, Libellulidae aj.). U některých druhů však suché počasí zřejmě vyvolalo efekt opačný (např. Sympetrum sp. aj.). U menších lokalit (mokřad na Příčné pod Starým Zubřím, rybníček Havránek nad kostelem ve Vidči, tůňka v Tylovicích na východ od skanzenu aj.) došlo dokonce v roce 2003 a 2007 k jejich úplnému vyschnutí, takže zde v těchto letech pravidelný výskyt vážek nebyl zjištěn. Na některých lokalitách (např. navrhovaná PP Horní Hamerský rybník u Zubří, rybníky Pod bažantnicí ve Viganticích) se naopak sucho projevilo pouze nepatrným poklesem vodní hladiny bez zjevného vlivu na odonatofaunu. Prakticky celá tato práce může tvořit námět k diskusi a především k dalším průzkumům. Výzvou je zejména prokázání autochtonnosti výskytu řady vzácnějších druhů a zároveň nálezy jejich dalších lokalit. Komentář k jednotlivým druhům V této části je uveden komentář k výskytu zjištěných druhů, a to na základě získaných údajů. Text je doplněn přehledem nálezů jednotlivých druhů. Protože celkový počet primárních dat z okresu Vsetín dnes dosahuje několika tisíc, nejsou v práci z technických důvodů všechna uvedena, ale pouze shrnuta v tabelárním přehledu (viz Tab. 1). Konkrétní nálezy jsou rozepsány pouze u nejvzácnějších druhů (5 lokalit a méně). U ostatních druhů jsou uvedena alespoň extrémní fenologická data. Komentovaná primární data jsou shrnuta v jednotlivých zprávách z monitoringu a ostatních publikacích (viz Literatura). V případě zájmu o tato podrobná data se obracejte na autora. Systematické členění, česká a vědecká nomenklatura byly převzaty od HANELA & ZELENÉHO (2000). Za názvem druhu je případně uveden stupeň ohrožení (HANEL et al. 2005): CR druh kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený. Pozn.: ex. = exemplář (imago), M samec, F samice, npp navrhovaná Přírodní památka apod. Calopteryx splendens (Harris, 1776) motýlice lesklá Extrémní nálezy: (Kladeruby, npr Doubrava Bečva, 2 M, MD); (Choryně, npr Doubrava-Bečva, 2 5 ex., JK) Běžný druh vodních toků zejména nižších poloh v oblasti jsou těžištěm výskytu Bečvy a některé jejich větší přítoky. Zpravidla však nedosahuje početnosti C. virgo. Vzácně zaletuje i na jednotlivé mokřady. Calopteryx virgo (Linnaeus, 1758) motýlice obecná Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 F, MD); (Choryně, npr Doubrava-Bečva, 2 5 M, JK) Druh vyhledává prakticky stejné biotopy jako C. splendens. I její výskyt bývá často masový (na Bečvách každoročně stovky ex.) s vrcholem na přelomu června a července. Jednotlivá imaga však můžeme pozorovat ještě v průběhu srpna. Také imaga C. virgo zaletují pravidelně i na mokřadní stanoviště. 33

12 Lestes barbarus (Fabricius, 1798) šídlatka brvnatá (VU) Extrémní nálezy: (Rožnov p. R., sedimentační jezírko, 1 čerst. M, JK); (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 1 M, MD) Téměř každoročně např. na rybnících pod bažantnicí u Vigantic, na mokřadu u Hrachovce nebo Pod Hájem v Zašové, kde žijí pravděpodobně stálé populace. Výskyt je očekávatelný také na dalších lokalitách. Lestes dryas Kirby, 1890 šídlatka tmavá (VU) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: , (KONDĚLKA 1985), M (MD), ex. (MD); Choryňské pískovny: F (OH); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: ex. (OH), M, FF (MD); Zašová, Pod Hájem: M (MD); Střítež n. B., PP Rákosina: M (PŠ), M (JK, MD), M (JK), M (JK), M, 1 F (JK); 6673: Vsetín, npp Semetínské rybníčky: M (MD) Vzácný druh. Několikrát zjištěna např. v PP Rákosina, známa je však rovněž z dalších lokalit (npp Hrachovecký mokřad aj.). Vzhledem k nenápadnému vzhledu, podobnosti a možnosti záměny s mnohem častější L. sponsa a tomu, že je k determinaci nutno druh odchytit, uniká pravděpodobně většina imag (zejména při zvýšené početnosti L. sponsa) pozornosti. Výskyt této šídlatky lze tedy očekávat i na dalších potencionálních stanovištích. Lestes sponsa (Hansemann, 1823) šídlatka páskovaná Extrémní nálezy: (Střítež n. B., PP Rákosina, 5 ex., PŠ); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, PŠ) V některých letech se vyskytuje ve vysokých počtech (desítky až stovky ex. podle rozlohy a typu lokality). V neobvykle suchém roce 2003 došlo na řadě míst k výraznému snížení početnosti zejména v PP Rákosina, kde však tento stav, zdá se, přetrvává do současnosti. Lestes virens (Charpentier, 1825) šídlatka zelená (VU) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: M (JK); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M, 1 F (MD), ex. (MD), M (MD); Střítež n. B., PP Rákosina: M (JK, MD), M (JK), M (JK), M (JK), M (JK), M (JK), M (JK); 6575: Vigantice, rybníky pod bažantnicí: M (JK, LF) Vzácný druh, zjištěn např. v PP Rákosina, na mokřadu u Hrachovce a zajímavý je její nález i na rybnících pod bažantnicí u Vigantic. V PP Rákosina je výskyt potvrzován pravidelně na stejné tůni, druh je zde tedy s největší pravděpodobností autochtonní. Vzhledem k nízké početnosti jednotlivých mikropopulací a celkově nenápadnému vzhledu je však její nález pravděpodobný i na dalších vhodných místech. Lestes viridis Vander Linden, 1825 šídlatka velká Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, M, GL); (Střítež n. B., PP Rákosina, 1 M, JK) Běžně se vyskytující druh většiny mokřadních lokalit. Sympecma fusca (Vander Linden, 1820) šídlatka hnědá (NT) Příklady nálezů: 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: ex. (OH), pár (MD), ex. (MD), ex. (MD), čerst. ex. (GL), ex. (GL), čerst. ex. (JK); Choryňské pískovny (npr Doubrava Bečva): M (MD); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: ex. (MD); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M, 1 F (MD), ex. (MD); Střítež n. B., PP Rákosina: F (JK), M (MD), M (JK), 34

13 ex., 1 pár klade (JK); 6575: Horní Bečva, PP Kudlačena: M (GL) Řídký druh, jehož výskyt je ve sledované oblasti znám např. z PP Rákosina, mokřadu u Hrachovce a velmi silná populace přežívá v PR Choryňský mokřad, kde byl prokázán ukončený vývojový cyklus. Platycnemis pennipes (Pallas, 1771) šidélko brvonohé Extrémní nálezy: (Choryně, pískovny, npr Doubrava Bečva, desítky ex., MD); (Vigantice, Na Sůši, 1 M, JK) Výskyt zejména na Rožnovské Bečvě a dalších větších tocích oblasti, kde se vyskytuje často masově. O něco méně časté je na mokřadech početné je např. ve Viganticích na rybníčcích pod místní bažantnicí. Ukončený vývojový cyklus byl nálezem exuvie potvrzen např. Na Sůši ve Viganticích. Coenagrion puella (Linnaeus, 1758) šidélko páskované Extrémní nálezy: (Střítež n. B., PP Rákosina, desítky ex., JK); (Jablůnka, mokřad za farmou, 3 M, OH) Dominantní druh většiny společenstev sledovaných lokalit. Často můžeme pozorovat až stovky ex. (záleží na rozloze lokality) v tandemech a při kladení vajíček. Na některých lokalitách bývá zpravidla početnost tohoto druhu nápadně nižší (např. PP Rákosina), na jiných (např. rybníky u bažantnice ve Viganticích) naopak vyšší než je početnost podobného a rovněž velmi hojného Enallagma cyathigerum. Coenagrion pulchellum (Vander Linden, 1823) šidélko širokoskvrnné 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: , (KONDĚLKA 1985) Velmi vzácný druh. Na Valašsku není známa žádná lokalita se současným výskytem. Erythromma najas (Hansemann, 1823) šidélko rudoočko Extrémní nálezy: (Kladeruby, npr Doubrava Bečva, 1 M, MD); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 2 M, MD) V oblasti relativně vzácný druh, v pravidelně sledované oblasti zjištěn např. v PP Rákosina, na mokřadu u Hrachovce, na Hamerských rybnících a jinde. Tato vážka zřejmě často uniká pozornosti. Erythromma viridulum Charpentier, 1840 šidélko znamenané (NT) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: ex. (MD), ex. (MD), cca 20 ex. (MD); Kladeruby, npr Doubrava Bečva: párů (MD), ex. (MD), cca 30 ex. (MD), cca 20 párů v tandemech (MD); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: ex. (MD), ex., párů (MD); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: ex. (MD), pár (JK); Zubří, npp Horní Hamerský rybník: ex. (JK) Vzácný druh zjištěný ve sledované oblasti dosud pouze na několika málo místech např. u Hrachovce, Choryně nebo u kasáren ve Val. Meziříčí (DVORSKÝ 2003). Výskyt je možný také na dalších lokalitách. Častější je na lokalitách ležících v okolí Spojené Bečvy. Pyrrhosoma nymphula (Sulzer, 1776) šidélko ruměnné Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren, 1 M, MD); (Valašská Bystřice, rybník Tísňavy, ex., JK) Běžný, méně nápadný druh vyskytující se na většině více i méně významných lokalit. Enallagma cyathigerum (Charpentier, 1840) šidélko kroužkované Extrémní nálezy: (Horní Bečva, PP Kudlačena, 2 exuvie, LB); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, PŠ) Běžný druh zastoupený na většině sledovaných lokalit. Výskyt bývá obvykle masový. Na méně významných stanovištích je často jedním z mála zástupců šidélek. 35

14 Ischnura elegans (Vander Linden, 1820) šidélko větší Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 1 M, MD); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, PŠ) Výskyt druhu byl potvrzen na většině lokalit. Až na výjimky (např. některé menší izolované tůňky v některých letech) zde nepatří mezi dominantní druhy. Zajímavé je, že v PP Rákosina se v posledních letech tento druh téměř nevyskytuje, ač byl dříve zjišťován poměrně často. Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) šidélko malé (NT) Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 100 ex., MD); (Zašová, Pod Hájem, 1 M, MD) Řídký druh zjištěný zpravidla v malých počtech většinou na periodických tůních nebo nově vytvořených lokalitách. Výskyt je však potvrzen i z řady významných a stabilních stanovišť. Aeshna affinis Vander Linden, 1820 šídlo rákosní (VU) Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 čerst. M, JK); (Choryně, KONDĚLKA 1985) Výskyt tohoto vzácnějšího, migrujícího druhu byl ve sledované oblasti zjištěn zpravidla na významnějších rákosinných stanovištích. V PP Rákosina se dají dospělci pozorovat při přeletech nad souvislými rákosovými porosty. Imago se však autorovi podařilo odchytit např. i na přeletu v otevřené krajině u obce Lidečko (1 F , JK) nebo na malé tůňce na Příčné pod Starým Zubřím (1 M , JK). Aeshna cyanea (Müller, 1764) šídlo modré Extrémní nálezy: (Horní Bečva, PP Kudlačena, 4 exuvie, LB); (Horní Bečva, PP Kudlačena, 1 larva, LB); (Oznice, vlhká louka, 1 M, MD) Nejhojnější zástupce celého řádu. Běžný v celém sledovaném území. Aeshna grandis (Linnaeus, 1758) šídlo velké 6473: Kladeruby, npr Doubrava Bečva: ex. (MD), ex. (MD), ex. (MD), Choryně: imago (LIBOSVÁROVÁ, diplomová práce); Choryně, PR Choryňský mokřad: ex. (PŠ); 6574: Malá Bystřice, přehrada Bystřička: ex. (MIKÁT unpubl.); 6575: Vigantice, rybníky pod bažantnicí: F klade (JK), 6673: Vsetín, npp Semetínské rybníčky: M (OH) V okrese Vsetín vzácný druh šídla vyskytující se na jednotlivých lokalitách spíše náhodně (zřejmě zaletuje). Stálá populace není známa. Aeschna isoceles (Müller, 1767) šídlo červené (VU) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: ex. (PŠ), M, 1 F (MD), M, 3 F (MD), M (MD), M (MD), M (MD), M (GL), M (GL), M (GL), M (GL), M (JK), M (JK); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: M (MD), M (MD); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M, 1 F (MD); Střítež n. B., PP Rákosina: ex. (PŠ), M (MD), M (MD), M (MD) Vzhledem k nízké početnosti a omezenému výskytu bývá zjištěn pozorovateli spíše náhodně a většinou v nízkých počtech (zpravidla po 1 ex.). Je jednou z nejvzácnějších vážek Valašska. Aeshna juncea (Linnaeus, 1758) šídlo sítinové (VU) Vzácný druh. Výskyt potvrzen pouze na PP Kudlačena, kde byly vysazeny larvy v roce 2001 (DOLNÝ et al. 2002). Druh se zde rozmnožuje. Nálezy exuvií: ks (BABIÁNKOVÁ unpubl.), ks a ks (LUKAVSKÁ unpubl.). 36

15 Aeshna mixta Latreille, 1805 šídlo pestré Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 exuvie, GL); (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 1 M, MD) Výskyt tohoto nepříliš hojného šídla, je vázán zejména na větší lokality. Imaga zde dosahují vzácně i početnosti druhů A. cyanea příp. A. affinis. Anax imperator Leach, 1815 šídlo královské Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 2 M, MD); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 3 M, 2 F, MD) Běžný druh zastoupený téměř na všech mokřadních stanovištích s větší prosluněnou a otevřenou vodní plochou. Anax parthenope (Sélys, 1839) šídlo tmavé (VU) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: a M (MD), M (GL), Choryně, npr Doubrava Bečva (stará štěrkopískovna): ex. (JK); 6574: Zubří, npp Horní Hamerský rybník: M (MD), M (JK), M (JK) Vzácný druh. Výskyt druhu je možný také na dalších lokalitách v oblasti. Na lokalitách výskytu méně početně doprovází A. imperator. Brachytron pratense (Müller, 1764) šídlo luční (EN) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: M (OH), M (PŠ), M (MD), M (MD); M, 1 F (MD), M (MD), M (GL, MD); Choryňské pískovny (npr Doubrava Bečva): M (MD), a M (MD), a M (MD), M (MD); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: M (MD), ex. (MD), M (MD); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M (MD); Střítež n. B., PP Rákosina: M (MD) Vzácný druh zjištěný pouze na nejcennějších mokřadních lokalitách. Ojedinělé nové nálezy druhu jsou pravděpodobné. Častější je na stanovištích nižších poloh v okolí Spojené Bečvy. Gomphus flavipes (Charpentier, 1825) klínatka žlutonohá (EN) Velice vzácný druh, zjištěn pouze jednou (Foto 2) do ornitologické sítě odchycena samice na Spojené Bečvě v navrhované PR Doubrava Bečva mezi ústím Juhyně a Mřenky (Choryně, 6473). Doklad in coll. Muzea regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí (KOLEČEK 2006a). Další pátrání po druhu a jeho exuviích na lokalitě zatím nebylo úspěšné. Přesto je biotop pro rozmnožování tohoto druhu potencionálně vhodný. Je pravděpodobné, že se u nálezu imaga jednalo pouze o zálet. Gomphus vulgatissimus (Linnaeus, 1758) klínatka obecná (VU) Extrémní nálezy: (Jarcová, Vsetínská Bečva, 1 M, MD); (Choryně, npr Doubrava Bečva, 1 M, MD). Druh se ve sledované oblasti vyskytuje na větších tocích (Rožnovská, Vsetínská a Spojená Bečva) a některých větších přítocích (Bystřice). Vzácněji byla pozorována i na stojatých vodách (v autor odchytil letuschopnou kladoucí samici s odlomeným levým zadním křídlem na rybníčku U Bušů). Obvykle nedosahuje početnosti O. forcipatus, s níž se na lokalitách od května do července společně vyskytuje. Ukončený vývojový cyklus byl prokázán např. na Rožnovské Bečvě u Stříteže. Výskyt byl potvrzen již v roce 1949 nálezem u Vsetína (ZELINKA in PERUTÍK 1955). Onychogomphus forcipatus (Linnaeus, 1758) klínatka vidlitá (EN) Extrémní nálezy: (Střítež n. B., Rožnovská Bečva, 1 M, MD); (Kladeruby, npr Doubrava Bečva, 1 M, JK) 37

16 Nejhojnější anisopterní vážka tekoucích vod sledované oblasti (Rožnovská Bečva u Stříteže každoročně stovky ex.). Výskyt byl potvrzen již v roce 1952 (ŠVEC in PERUTÍK 1955) u Jablůnky. Cordulegaster bidentata Sélys, 1843 páskovec dvouzubý (VU) Extrémní nálezy: (Pozděchov, Bratřejůvka, 1 M, MD); (Brňov, Paseky, 1 M, OH) Běžný druh přítomný na většině území zejména ve středních a vyšších polohách. HOLUŠA (1999) jej zjistil prakticky u každého kontrolovaného lesního potůčku nebo prameniště s drobnými tůněmi. Dalších 20 lokalit z roku 2007 uvádí SPITZER (unpubl.). Kromě lokalit charakterizovaných v této práci jsou to následující: Halenkov, Provazné ( ex.); Vsetín, PR Halvovský potok ( ex.); Nový Hrozenkov, Vranča ( ex.); Halenkov, PR Kutaný (9. 7: 1 ex.); Velké Karlovice, Leskové ( ex.); Velké Karlovice, Tisňavy ( ex.); Karolinka, Raťkov ( ex.); Karolinka, Kobylská ( ex.); Vsetín, Velký Skalník ( ex.); Velké Karlovice, Pod Solání ( ex.); Halenkov, Lušová ( ex.). Cordulia aenea (Linnaeus, 1758) lesklice měděná Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, MD); (Střítež n. B., PP Rákosina, 1 M, JK, MD) Ve sledované oblasti byla zjištěna v nejvyšších počtech v PP Rákosina, na mokřadu u Hrachovce a jinde. Somatochlora alpestris (Sélys, 1840) lesklice horská (EN) Druh byl vysazen v roce 2001 v PP Kudlačena (DOLNÝ et al. 2002). Od té doby zde však nebyl zjištěn. Proto není řazen mezi druhy okresu Vsetín. Somatochlora arctica (Zetterstedt, 1840) lesklice severní (EN) Druh byl vysazen v roce 2001 v PP Kudlačena (6575) na Horní Bečvě (DOLNÝ unpubl.) a úspěšně se zde rozmnožuje ( exuvie (LB). Somatochlora metallica (Vander Linden, 1825) lesklice zelenavá Extrémní nálezy: (Střítež n. B., PP Rákosina, 2 M, JK); (Mikulůvka, Zárubská, 1 M, OH) Výskyt druhu je podobný jako u C. aenea. Vyskytuje se často i na nově vzniklých lokalitách, pokud splňují potřebné parametry. Libellula depressa Linnaeus, 1758 vážka ploská Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 3 M, 1 F, MD); (Vsetín, Vsetínská Bečva, 1 M, OH) Nejhojnější zástupce čeledi, početně se vyskytuje na převážné většině (i menších a málo významných) lokalit (mokřadů i toků). Libellula quadrimaculata Linnaeus, 1758 vážka čtyřskvrnná Extrémní nálezy: , 2004 (Horní Bečva, PP Kudlačena, 30 exuvií, LB); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 2 M, GL) Na většině lokalit doprovází v menších počtech nápadnější předešlý druh. Je však zajímavé, že v roce 2005 se autorovi tuto vážku nepodařilo nikde potvrdit, a ani v roce 2006 nedosahovalo množství jejích nálezů stavu před lety V roce 2005 byl její výskyt potvrzen pouze u Choryně a na rybníčku u kasáren ve Val. Meziříčí (DVORSKÝ 2005). Orthetrum albistylum Sélys, 1848 vážka bělořitná Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 2 M, MD); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, GL) Druh se vyskytuje pravidelně, ale méně početně než O. cancellatum, zejména na klidných úsecích Rožnovské Bečvy. Vzácnější je tato vážka také na mokřadních biotopech (zjištěna např. u Hrachovce). Její početnost v jednotlivých letech mírně kolísá (patrné bývá nejčastěji právě ve srovnání s O. cancellatum). 38

17 Orthetrum brunneum (Fonscolombe, 1837) vážka hnědoskvrnná (EN) 6473: Choryně, vytěžená štěrkopískovna (npr Doubrava Bečva): M (JK); 6573: Valašské Meziříčí, Zástruží u Hrachovce: M (PODZEMNÝ unpubl.); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M (JK); Zašová, mokřad Pod Vlčím: M (JK); Střítež nad Bečvou, Rožnovská Bečva: M (doklad in coll. Muzea regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí (DVORSKÝ 2003), M, 1 pár v tandemu (MD), M (JK) Vzácný taxon. Imaga byla nacházena na různých typech stojatých i tekoucích vod. Orthetrum cancellatum (Linnaeus, 1758) vážka černořitná Extrémní nálezy: (Choryně, pískovny, npr Doubrava Bečva, 6 M, MD); (Střítež n. B., Rožnovská Bečva, 1 M, JK) Početnější než O. albistylum. Vyskytuje se na podobných místech jako O. albistylum, kterou často doprovází. Lze ji nalézt lovící také při přeletech cest a na dalších místech (i dále od vody). Crocothemis erythraea (Brullé, 1832) vážka červená 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: M (OH), M (PŠ), M (PŠ), M (MD), M (MD), M (MD), M (JK), ex. (GL), ex. (GL), M (JK), čerst. F, M (JK); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: ex. (MD), M (MD), ex. (MD), ex. (MD), M, M (MD); 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M (MD) Mediteránně afrotropický prvek (HANEL & ZELENÝ 2000) vyskytující se na třech sledovaných lokalitách. Na Choryňském mokřadu se tento vzácný teplomilný migrant dokonce prokazatelně rozmnožuje. Sympetrum danae (Sulzer, 1776) vážka tmavá Extrémní nálezy: (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, desítky ex., JK); (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 1 M, MD) Vzácnější druh. Zjišťován nepravidelně na nejrůznějších lokalitách. Např. u Hrachovce byl prokázán také vývojový cyklus. Sympetrum flaveolum (Linnaeus, 1758) vážka žlutavá Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 M, JK); (Choryně, PR Choryňský mokřad, 20 ex., MD) Výskyt a početnost druhu v jednotlivých letech kolísá. Nejvyšší početnost byla na řadě lokalit zaznamenána v extrémně teplém a suchém roce 2003 (desítky ex. např. na mokřadu u Hrachovce, dále na výslunných místech v okolí Rožnovské Bečvy, potvrzena autorem rovněž v PP Rákosina). Sympetrum fonscolombei (Sélys, 1840) vážka jarní (EN) 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: ex. (OH), M doklad (PŠ), M (MD), M (MD), M (MD), M (MD), M (MD), M (MD); npr Doubrava Bečva: F KO. (JK); 6573: Valašské Meziříčí, Juřinka: M (MD), 6574: Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad: M, 1 F (MD), M (MD); Zubří, npp Horní Hamerský rybník: M (OH), M (JK), ex., 1 F klade (JK) Časně se vyskytující, vzácný druh - začíná létat již v květnu. Několikrát byla zjištěna na Hamerských rybnících u Zubří. Výskyt byl potvrzen také na mokřadu u Hrachovce (viz DVORSKÝ 2004) a jinde. Je pravděpodobný i na dalších místech. Výskyt často na lokalitách s částečně obnaženým břehem (WALDHAUSER in verb., KAŠÁK in verb.). Tato okolnost se zdá být splněna i na některých lokalitách ve sledované oblasti. 39

18 Sympetrum meridionale (Sélys, 1841) vážka jižní (EN) Mediteránní migrant (HANEL & ZELENÝ 2000). Zjištěna dosud pouze jednou se podařilo odchytit dospělého samce této vážky na hrázi Hamerských rybníků (6574) u Zubří (KOLEČEK 2007b). Sympetrum pedemontanum (Allioni, 1766) vážka podhorní (EN) 6575: Rožnov p/r., vodárenské pásmo: ex. (DK), M, 1 F (JK); 6673: Vsetín, Semetín rybníček u hájovny: M, 3 F (Valchař & Dvorský unpubl.) Mezi lety 1999 a 2007 druh i přes opakované cílené návštěvy rožnovského vodárenského pásma nezvěstný. Pozn.: nález z rybníčka u hájovny v Semetíně je v souhrnné tabulce připojen k npp Semetínské rybníčky. Sympetrum sanguineum (Müller, 1764) vážka rudá Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 14 ex., GL); (Valašské Meziříčí, npp Hrachovecký mokřad, 1 M, MD) Početně, místy až masově se vyskytující, nápadně zbarvený druh. Často ji lze nalézt i v otevřené krajině např. v intravilánu některé z obcí byl odchycen sameček na mokřadu Pod Vlčím. Délka zadečku i s přívěsky dosahovala pouze 18 mm (KOLEČEK 2003), přičemž standardně se pohybuje v intervalu 21 až 26 mm (HANEL & ZELENÝ 2000). Sympetrum striolatum (Charpentier, 1840) vážka žíhaná (NT) Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 1 čerst. ex., JK); (Zašová, tůně u žel. st., ex., JK) Oproti předešlému výrazně méně početný druh, zřejmě často uniká pozornosti. Např. Pod Hájem v Zašové je naopak zpravidla výrazně početnější. Sympetrum vulgatum (Linnaeus, 1758) vážka obecná Extrémní nálezy: (Choryně, PR Choryňský mokřad, 7 exuvií, GL); (Střítež n. B., PP Rákosina, 5 10 ex., JK) Spolu se S. sanguineum nejhojnějším zástupcem rodu ve sledované oblasti. Její početnost na jednotlivých lokalitách bývá zpravidla o něco nižší. Leucorrhinia albifrons (Burmeister, 1839) vážka běloústá (CR) Velmi vzácný druh. Zjištěn dosud pouze jednou M odchycen na rybníce ve Valašské Bystřici Tísňavách (celkem pozorováni 1 2 M) v nadmořské výšce 600 m n. m. (KOLEČEK 2008). Leucorrhinia dubia (Vander Linden, 1825) vážka čárkovaná (VU) 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: M (MD); 6575: Horní Bečva, PP Kudlačena: příklady nálezů: exuvie (LB), exuvií (GL), ex. (GL), exuvie (GL), exuvie (AD), 2008 cca 20 ex. vč. párů v tandemu (MD) Vzácný tyrfobiontní druh s pravidelným výskytem a rozmnožováním dosud pouze v PP Kudlačena, kde byly larvy úspěšně vysazeny v roce 2001 (DOLNÝ et al. 2002). Leucorrhinia pectoralis (Charpentier, 1825) vážka jasnoskvrnná (VU) Příklady nálezů: 6473: Choryně, PR Choryňský mokřad: M (OH), M (MD), M (MD), M (MD), M (GL), M, 1 pár v tandemu (JK); 6573: Valašské Meziříčí, rybník v areálu býv. kasáren: M (MD), pár (MD); 6574: Střítež n. B., PP Rákosina: M (PŠ), M (JK), M (JK); 6575: Horní Bečva, PP Kudlačena: exuvie (GL) Vzácný druh. Zjištěna pouze na čtyřech lokalitách. V PP Rákosina je výskyt imag potvrzován pravidelně jednou za čtyři roky (1999, 2003, 2007). Každoroční výskyt je znám z mokřadu u Choryně. Na PP Kudlačena byl druh vysazen v roce 2001 (DOLNÝ et al. 2002) 40

19 Leucorrhinia rubicunda (Linnaeus, 1758) vážka tmavoskvrnná (EN) Velmi vzácný eucenní acidobiontní druh (HANEL & ZELENÝ 2000) zjištěný pouze jednou M odchycen v PP Rákosina (6574) ve Stříteži n. B. (KOLEČEK 2007a). Možný zálet. Nezbývá než po druhu pátrat i v dalších letech. Doklad byl předán M. Dvorskému. ZÁVĚR Tato práce jako první shrnuje všechny dosavadní poznatky o rozšíření vážek v okrese Vsetín. V ČR bylo do dnešní doby zaznamenáno 73 druhů vážek, přičemž se asi 60 % těchto druhů řadí do různých kategorií ohrožení (HANEL et al. 2005). Z celkového množství 93 sledovaných lokalit se autorovi podařilo nashromáždit údaje o výskytu celkem 51 druhů, z toho 25 v různém stupni ohrožení (1 druh kriticky ohrožený (CR), 9 druhů ohrožených (EN), 11 druhů zranitelných (VU) a 4 druhy téměř ohrožené (NT). Tato práce může posloužit nejen jako zdroj informací o výskytu vážek v oblasti, ale dá se využít rovněž jako výchozí materiál pro další průzkum či pro management vybraných mokřadních lokalit. Výsledky potvrdily, že v okrese existuje stále několik území, jejichž parametry zasluhují vyhlášení maloplošným zvláště chráněným územím. Práce by tak měla přispět nejen k poznání a ochraně vážek, která spočívá především v omezení negativních činností člověka (například meliorace, regulace vodních toků, chemizace v zemědělství, likvidace břehové vegetace aj.) v přirozených biotopech, ale rovněž k poznání přírody oblasti jako celku. PODĚKOVÁNÍ Za poskytnutí údajů a cenné rady děkuji především Miroslavu Dvorskému (ZO ČSOP Valašské Meziříčí). Dále jsem velice zavázán RNDr. Aleši Dolnému, Ph.D. (Ostravská univerzita, PřF). Za poskytnutí údajů a pomoc při práci v terénu děkuji zejména Danielu Křenkovi (ZO ČSOP Orchidea Valašsko), Bc. Lukáši Fuskovi a Michalu Šulganovi (ZO ČSOP Radhošť), Mgr. Lukáši Spitzerovi (Muzeum regionu Valašsko) a dalším. Za zapůjčení oxymetru a konduktometru děkuji Doc. RNDr. Martinu Rulíkovi, Ph.D. (UP Olomouc, PřF). Za recenzní posouzení, cenné připomínky k textu a poskytnutí dat mnohokrát děkuji Mgr. Martinu Waldhauserovi (SCHKO Lužické hory). Práce v terénu byly realizovány za podpory programu ČSOP Ochrana biodiverzity Vážky, jehož zakladateli, prof. RNDr. Lubomíru Hanelovi, CSc. (SCHKO Blaník), tímto také děkuji za spolupráci. Autorova bakalářská práce na téma Vážky (Odonata) okresu Vsetín byla v roce 2007 úspěšně obhájena na Katedře ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci. SUMMARY The results of faunistic research of the dragonflies (Odonata) in the Vsetín district (Northern Moravia, Czech Republic) This paper is devoted to the occurrence of dragonflies in the Vsetín district. 51 species of dragonflies (including 25 endengared species in different categories) were found in 93 localities. The author mentions findings based on his own survey ( ) and also all the other available information ( and some older). A list of the species and their localities, a map of the district, some pictures of the species and their localities are included. Data will be used in nature conservation. 41

20 LITERATURA BELLMANN H. 1993: Libellen: beobachten bestimmen. Naturbuch Verlag, Augsburg. DOLNÝ A., OPPELTOVÁ M. & BABIÁNKOVÁ L. 2002: Vážky (Odonata) vybraných beskydských a jesenických rašelinišť, pp In: HANEL L. (ed.) 2002: Vážky Sborník referátů z celostátního semináře. ZO ČSOP 02/09 Vlašim a SCHKO Blaník, Vlašim. DVORSKÝ M. 2001: Inventarizace druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Vsetín a CHKO Beskydy závěrečná zpráva k projektu SmRS ČSOP č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. DVORSKÝ M. 2002: Inventarizace jednotlivých druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Vsetín a CHKO Beskydy závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/17 č Dep in: ÚVR ČSOP, Praha. DVORSKÝ M. 2003: Mapování výskytu vážek na vybraných mokřadních lokalitách v okrese Vsetín závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/17 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. DVORSKÝ M. 2004: Mapování výskytu vážek na vybraných mokřadních lokalitách v okrese Vsetín závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/17 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. 22 pp. DVORSKÝ M. 2005: Mapování výskytu vážek na vybraných mokřadních lokalitách v okrese Vsetín závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/17 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. 21 pp. HANEL L. & ZELENÝ J. 2000: Vážky (Odonata): výzkum a ochrana Metodika ČSOP č. 9. ZO ČSOP 02/09 Vlašim. HANEL L., DOLNÝ A. & ZELENÝ J. 2005: Odonata (vážky), pp In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. AOPK ČR, Praha. HOLUŠA O. 1999: Vážky (Odonata) v okolí Vsetína a Valašského Meziříčí. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 4: HOLZER M. 1993: Inventarizační hydrobiologický průzkum lokality Rákosina ve Stříteži. Dep. in: PdF, UP Olomouc (strojopis). KOLEČEK J. 2003: Sledování výskytu vážek (Odonata) v údolí Rožnovské Bečvy závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. 10 pp. KOLEČEK J. 2004: Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. KOLEČEK J. 2005: Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. KOLEČEK J. 2006a: Klínatka žlutonohá na Valašsku. Odchyt do ornitologické sítě. Živa 3/2006: KOLEČEK J. 2006b: Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. KOLEČEK J. 2007a: Zajímavější nálezy vážek (Odonata) na Valašsku. Zoologické dny Brno 2007 Sborník abstraktů z konference února 2007, 73. KOLEČEK J. 2007b: První nález vážky jižní (Sympetrum meridionale) na Valašsku. Veronica 3/2007: 26. KOLEČEK J. 2007c: Monitoring a ochrana vážek na Valašsku a v CHKO Beskydy závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. KOLEČEK J. 2008: Monitoring a ochrana vážek na Valašsku a v CHKO Beskydy závěrečná zpráva k projektu ZO ČSOP 76/08 č Dep. in: ÚVR ČSOP, Praha. PAVELKA J. et al. 2002: Chráněná území okresu Vsetín. In: Mackovčin P. & Jatiová M. et al.: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 42

21 PAVELKA J. & Trezner J. (eds.) 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). ZO ČSOP 76/06 Orchidea, Vsetín. PERUTÍK R. 1955: Příspěvek k poznání moravských vážek. Ročen. Čs. Společ. ent. 52: RUS I. 2004: Informace k současnému stavu mapování vážek v rámci ochranářského projektu ČSOP "Vážky", pp In: Hanel L. (ed.): Vážky Sborník z celostátního semináře. ZO ČSOP 02/09 Vlašim a SCHKO Blaník, Vlašim. ŠÁLEK P. 1999a: Souhrn výsledků inventarizačních průzkumů vážek v lokalitě PP Rákosina ve Stříteži nad Bečvou zpráva z inventarizačních průzkumů prováděných na lokalitě v letech 1998 a ZO ČSOP 60/14 Via, Hulín. Dep. in: ZO ČSOP Via Hulín. ŠÁLEK P. (1999b): Výsledky průzkumu vážek na třech mokřadních biotopech v okrese Vsetín, pp In: Hanel L. (ed.): Vážky Sborník z mezinárodního semináře. ZO ČSOP 02/09 Vlašim a SCHKO Blaník, Vlašim. 43

22 Graf 1: Pořadí druhů podle počtu sledovaných lokalit s jejich potvrzeným výskytem A. c yanea P. nymphula C. bidentata C. puella L. depres sa S. s anguineum E. c yathigerum S. vulgatum P. pennipes C. virgo L. viridis L. spons a I. elegans A. imperator S. danae I. pumilio S. s triolatum O. canc ellatum L. quadrimaculata L. barbarus A. mixta C. s plendens S. metallica S. flaveolum C. aenea O. albis ty lum E. najas A. affinis L. dryas S. fusc a G. vulgatis simus E. v iridulum A. grandis B. pratense O. forcipatus O. brunneum L. virens A. is os celes Počet lokalit L. pectoralis A. parthenope C. erythraea S. fons colombei S. pedemontanum L. dubia C. pulchellum A. juncea G. flav ipes S. arctic a Symp. meridionale L. albifrons L. rubic unda 44

23 Tab. 1: Přehled jednotlivých lokalit a druhů na nich potvrzených 1/3 lokalita PR Choryňský mokřad PP Rákosina npp Hrachovecký mokřad npp Horní Hamerský ryb. mokřad Na Příčné Rožnovská Bečva mokřad Pod Vlčím mokřad Pod Hájem Tůň u vlakové st. v Zašové rybníček Havránek ve Vidči tůňka nad kravínem - Vidče rybníček ve Stříteži n. B. Marétkový potok Vigantice - Na Sůši Vigantice - pod bažantnicí Vigantice - Nad Vezníkem Hážovice - Končiny tůňka u skanzenu Hutisko - pod Žebráčkou U Kasáren ve Val. Meziříčí Val. Bystřice - Tísňavy sedimentační jezírko lesní tůňky - Hradisko tůně za Janovou stud.- Rožnov - vodárenské úz. Velká Lhota - U Bušů U Malíků ve Velké Lhotě Pustevny - Mořské oko Hážovický potok Vsetínská Bečva Druh č. lokality Calopteryx splendens Calopteryx virgo Lestes barbarus Lestes dryas Lestes sponsa Lestes virens Lestes viridis Sympecma fusca Platycnemis pennipes Coenagrion puella Coenagrion pulchellum + Erythromma najas Erythromma viridulum Pyrrhosoma nymphula Enallagma cyathigerum Ischnura elegans Ischnura pumilio Aeshna affinis Aeshna cyanea Aeshna grandis + + Aeshna isosceles Aeshna mixta Anax imperator Anax parthenope + + Brachytron pratense Gomphus vulgatissimus Onychogomphus forcipatus Cordulegaster bidentata + + Cordulia aenea Somatochlora metallica Libellula depressa Libellula quadrimaculata Orthetrum albistylum Orthetrum brunneum Orthetrum cancellatum Crocothemis erythraea Sympetrum danae Sympetrum flaveolum Sympetrum fonscolombei Sympetrum meridionale + Symp. pedemontanum + Sympetrum sanguineum Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum Leucorrhinia albifrons + Leucorrhinia dubia + Leucorrhinia pectoralis Leucorrhinia rubicunda + Celkový počet druhů:

24 Tab. 1 pokračování Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les 2/3 lokalita Vel. Karlovice - Babská Senice Lačnovské rybníky mokř. plocha u Senice npr Doubrava - Bečva prameniště pod Tanečnicí Jezerné - Vel. Karlovice přehradní nádrž Bystřička tůň na farské zahradě tůně ve Stračce v Zašové mokřad za farmou Zděchov - Slovačica PP Lúčky - Roveňky npp Semetínské rybn. PP Pod Juráškou PP Kudlačena lom pod Kněhyní štěrkovna U Tabulí tůňky - potok v Podlesí vodár. úz. Hrachovec PP Rybník Neratov rybník Sedlo rybníčky pod Juřinkou tůňky v Bučí, Perná přehrada Hr. Bečva - tůně Hutisko - tůň u Zákopčí Branky - kaluže Brňov - Paseky Bystřička - Páleniská Bystřička Na Kovadlině Bystřička - Řehořov Druh č. lokality Calopteryx splendens Calopteryx virgo Lestes barbarus Lestes dryas Lestes sponsa Lestes viridis Sympecma fusca + + Platycnemis pennipes Coenagrion puella Erythromma najas Erythromma viridulum + Pyrrhosoma nymphula Enallagma cyathigerum Ischnura elegans Ischnura pumilio Aeshna affinis Aeshna cyanea Aeshna grandis Aeshna juncea + Aeshna mixta Anax imperator Anax parthenope + Brachytron pratense + Gomphus flavipes + Gomphus vulgatissimus Onychogomphus forcipatus + + Cordulegaster bidentata Cordulia aenea Somatochlora arctica + Somatochlora metallica Libellula depressa Libellula quadrimaculata Orthetrum albistylum Orthetrum brunneum + + Orthetrum cancellatum Sympetrum danae Sympetrum flaveolum Sympetrum fonscolombei + + Symp. pedemontanum + Sympetrum sanguineum Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum Leucorrhinia dubia + Leucorrhinia pectoralis + Celkový počet druhů:

25 Tab. 1 dokončení Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les 3/3 lokalita Bystřička - U Vrbanů Halenkov - Dinotice Halenkov - Kladnatá Halenkov - Hluboké Hošťálková - Křemeničná Hošťálková - Štěpková Hošťálková - pod Vápenkou Hošťálková - U Malých Hovězí - Škaredé Huslenky - Bratřejůvka Jablůnka - U Bohatců Karolinka - Kání - potůček Liptál - potůček Lužná - malá tůň Lužná - Vráblovy Paseky Mikulůvka - Zárubská Nový Hrozenkov - tůně Oznice - potůček Pozděchov - Trubiska Růžďka - Páleniská Val. Bystřice - Břucko Valašské Meziříčí Křivé Val. Meziříčí - Poličná Vsetín - Bobrky - tůň Vsetín - Jasenice Vsetín - Semetínský p. Zděchov - Tvarožné Hošťálková - Ratibořka Huslenky - Kychová Pozděchov - Bratřejůvka Huslenky - rybníky u trati Hovězí - Hovízky, rybníček Druh č. lokality Calopteryx virgo Lestes barbarus + Lestes sponsa + Lestes viridis Platycnemis pennipes + + Coenagrion puella Pyrrhosoma nymphula Enallagma cyathigerum + + Aeshna cyanea Anax imperator + Cordulegaster bidentata Somatochlora metallica + Libellula depressa Orthetrum cancellatum + Sympetrum danae Sympetrum sanguineum Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum Celkový počet druhů: Vysvětlivky: Tučně (+) jsou označeny nálezy druhů, u nichž byl potvrzen ukončený vývojový cyklus na lokalitě (nález exuvií nebo čerstvě vylíhnutých imag). Do konečného počtu druhů jsou započítány i nálezy do druhu neurčených rodů (čeledí), pokud nebyli na lokalitě zjištěni jiní zástupci rodu (čeledi), či jiné zaměnitelné taxony (např. Ischnura sp.). 47

26 Obr. 1: Mapa sledovaného území s vyznačením jednotlivých lokalit (upraveno podle PAVELKY et al. 2002). 48

27 Foto 1: Klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes), samice. Bečva u Choryně, Foto M. Šulgan. Foto 2: PR Choryňský mokřad (lok. č. 1). Foto autor. 49