VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Filip Zeman Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje Bakalářská práce 2014

2 Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje Bakalářská práce Filip Zeman Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: filipzeman@post.vsh.cz Praha 2014

3 Bachelor s Dissertation The development of the service sector and its impact on the economy of the Karlovy Vary Region Filip Zeman The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics Major: Hospitality Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: filipzeman@post.vsh.cz Prague 2014

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o..... Filip Zeman V.

5 Poděkování Rád bych poděkoval PhDr. Janu Máčemu, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

6 Abstrakt ZEMAN, Filip. Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran: 77. Cílem bakalářské práce je zaznamenat historický vývoj a současný stav lázeňství, hotelnictví a pohostinství v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a analyzovat jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Práce je členěna do tří částí, z nichž první definuje základní pojmy ze světa hotelnictví a využívá deskripce k zachycení počátků a vývoje restaurací, hotelů a lázní ve světě a v České Republice. Druhá část práce rozvíjí poznatky z první části o současný stav a historický vývoj západočeského lázeňského trojúhelníku a zjišťuje vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje za použití analýzy, syntézy a komparace. Třetí část navrhuje řešení problémů, které byly zjištěny v analytické části práce. Konkrétně na základě analýzy doporučuje propagovat lázně Karlovarského kraje zejména v Rusku a zviditelnit je zapsáním na seznam UNESCO. Klíčová slova: Cestovní ruch, Lázeňství, Hotelnictví, Pohostinství, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské lázně.

7 Abstract ZEMAN, Filip. The development of the service sector and its impact on the economy of the Karlovy Vary Region. [Bachelor s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: Total number of pages: 77. Aim of this work is to record the historical development and current state of the spa, hotel and catering industry in the West Bohemian Spa Triangle and analyze its impact on the economy of the Karlovy Vary Region. The work is divided into three parts, the first defines the basic terms from the world of hospitality and use description to capture the the beginnings and development of restaurants, hotels and spas in the world and in the Czech Republic. The second part develops the knowledge from the first part of the current situation and historical development of the West Bohemian Spa Triangle and finds the influence of spas, hotels and restaurants on the economy of the Karlovy Vary regionby using analysis, synthesis and comparison. The third part proposes a solution to the problems that were identified in the analytical part. Specifically, based on the analysis recommends promoting the spa of Karlovy Vary region especially in Russia and visibile them by writing it to the list of UNESCO. Key words: Tourism, Spa industry, Hotel industry, Hospitality, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské lázně.

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmů Historie restaurací, hotelů a lázní Historie restaurací Historie hotelnictví Historie lázeňství ANALYTICKÁ ČÁST Karlovarský kraj Vymezení kraje a cestovní ruch Západočeský lázeňský trojúhelník Historický vývoj západočeského lázeňského trojúhelníku Vývoj města Karlovy Vary Vývoj města Mariánské Lázně Vývoj města Františkovy Lázně Vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje Vliv z hlediska historického vývoje Vliv ze statistického hlediska Ekonomické údaje Údaje o hromadných ubytovacích zařízeních Údaje o návštěvnosti kraje NÁVRHOVÁ ČÁST Zvýšení atraktivity lázeňských měst Podpora lázeňských měst Karlovarského kraje v zahraničí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

9 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK GRAFY Graf č. 1 Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji a České republice Graf č. 2 Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji Graf č. 3 Vývoj počtu lůžek od roku 2000 do roku 2012 v Karlovarském kraji Graf č. 4 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle klasifikace k roku Graf č. 5 Vývoj počtu hostů Karlovarského kraje od roku 2000 do roku Graf č. 6 Složení hostů dle nejvíce zastoupených národností v Karlovarském kraji Graf č. 7 Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji Graf č. 8 Počet přenocování hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji OBRÁZKY Obrázek č. 1 Poloha lázeňského trojúhelníku TABULKY Tabulka č. 1 Nejvyužívanější prameny v Karlových Varech Tabulka č. 2 Porovnání krajů dle makroekonomických údajů k Tabulka č. 3 Vývoj HDP v Karlovarském kraji od roku 2002 do roku Tabulka č. 4 Porovnání krajů dle vybraných statistik k roku Tabulka č. 5 Porovnání krajů dle počtu hostů a počtu přenocování k roku Tabulka č. 6 Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji Tabulka č. 7 Průměrná doba pobytu hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji

10 ÚVOD Tématem bakalářské práce je Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Toto téma jsem si zvolil z důvodu potřeby prohloubit si znalosti o oboru hotelnictví a podrobněji se seznámit se zajímavou historií tohoto odvětví. Dalším impulzem pro výběr tématu je situace v mém rodném městě Karlovy Vary. Již od základní školy se setkávám s negativními názory na klientelu zdejších hotelů, lázní či restaurací, zejména na hosty z Ruska. Touto prací bych chtěl poukázat na význam cestovního ruchu pro ekonomiku Karlovarského kraje a na přínos zahraničních návštěvníků pro toto odvětví. Hlavním cílem mé práce je zmapovat historický vývoj a současný stav lázeňství, hotelnictví a pohostinství v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a zaznamenat jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Pro dosažení tohoto záměru a uceleného pohledu na dané odvětví služeb jsem hlavní cíl rozdělil do dvou rovin, z nichž první měla za úkol popsat historický vývoj daného odvětví služeb ve světě, v České republice a v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a druhá analyzovat z historického a statistického hlediska vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje. Bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy z oboru hotelnictví. Druhý úsek zachycuje počátky a vývoj restaurací, hotelů a lázní ve světě a v České republice. Analytická část je zaměřena na Karlovarský kraj. Tato část je rozdělena do tří celků, z nichž první charakterizuje kraj a současná hlavní centra cestovního ruchu. Druhý celek rozvíjí poznatky z teoretické části a doplňuje je o místní historii. Poslední celek vyhodnocuje historické a statistické údaje a zaobírá se vlivem hotelů, restaurací a lázní na ekonomiku Karlovarského kraje. Návrhová část řeší problémy kraje a místních podnikatelů zjištěné v analytické části. Poskytuje návrhy k rozvoji návštěvnosti lázeňských měst kraje

11 Vzhledem ke stanovenému cíli a motivům k výběru tématu jsem určil dvě hypotézy pohlížející na práci z historického a ekonomického hlediska: 1. Restaurace, hotely a lázně jsou velice citlivé na nepříznivé změny ve světě. 2. Přínos lázeňských hostů, zejména zahraničních, je pro západočeský lázeňský trojúhelník zásadní. K dosažení cíle a pro získání dat jsem využil následujících metod: deskripce, analýza, syntéza a komparace. Pro vysvětlení pojmů v teoretické části byly využity odborné publikace. Následuje chronologická deskripce historického vývoje restaurací, hotelů a lázní. Čerpáno bylo z děl autorů, kteří se zabývají historií daných služeb ve světě a v České republice. První celek analytické části využíval též deskripce stejného tématu a upotřebí knihy autorů, kteří se věnují městům Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V druhém celku analytické části byly využity metody analýzy a syntézy roztříděných statistických dat z Českého statistického úřadu a následně byly komparovány údaje o Karlovarském kraji s ostatními kraji

12 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení pojmů Hotel Výkladový slovník cestovního ruchu definuje hotel jako ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji a s recepcí. Jeho úkolem je zprostředkovat pohostinské služby a nabídnout rozmanitý sortiment služeb. 1 Pojem hotel je v širším slova smyslu vnímán jako ubytovací zařízení umožňující přechodné ubytování za úplatek. Mezi tyto zařízení patří například lázně a wellness, luxusní hotely nebo hotely pro motoristy. S ubytováním je spojeno různorodé množství služeb, z nichž nejzákladnější je služba recepce, stravování nebo úklid a příprava pokoje. Druhotné služby představují donášku zavazadel, kancelářské služby, praní prádla, animační služby, dopravu aj. Klasifikace hotelů se odvíjí od jejich vybavení a velikosti, případně od množství a druhu poskytovaných služeb. Jsou rozděleny do pěti tříd, které jsou označeny příslušným počtem hvězdiček. Jednotlivé hotely se liší zejména podle velikosti, umístění, doby provozu, třídy, poptávky, formy řízení a prostředí, ve kterém je hotel umístěn. 2 Pohostinství a restaurace Termín pohostinství je v literatuře definován mnoha způsoby. Lze na něj pohlížet obecně, tedy jako na označení živnostenské činnosti veřejného stravování, nebo jako na stravovací zařízení menšího sídelního útvaru. Restauraci tvoří stravovací zařízení se širokou nabídkou jednotlivých chodů. Restaurace zprostředkovává obsluhu a servis. 3 Při svém vzniku restaurace fungovaly výlučně pro majetné hosty, dominovala francouzská kuchyně s různými obměnami. Prvenství si připsala Čína, kde byla zhruba kolem roku 1080 založena restaurace v Chuang-čou s obsluhou, jejíž mnohostrannou 1 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN

13 kulturu popsal o 200 let později Marco Polo. Až ve druhé polovině dvacátého století je možno mluvit o široké nabídce pokrmů a způsobů obsluhy. 4 Gastronomie Pod heslem gastronomie autoři uvádí různé definice, z nichž nejobecnější ji ukazuje jako vědu a umění spojenou s pokrmy a nápoji, jejich přípravou, úpravou a podáváním. Důraz je kladen na správnou výživu, využití a hodnoty potravy. Druhotně se jedná o soubor určitých vlastností a možností přípravy pokrmů a nápojů na území státu. 5 Slovo gastronomie pochází z řeckého slova gaster (žaludek) a nomos (mrav, zvyk). Obecně rozumíme pod tímto pojmem spojení radosti ze stolování a odpočinku s výborným jídlem i pitím. Společné stravování plní mnoho funkcí, z nichž základní je poskytnutí obědů a večeří. Doplňkové stravování značí zbylé stravovací potřeby a společensko-zábavní funkce zprostředkovává zákazníkům i něco navíc ze sféry zábavy a odpočinku. Gastronomické umění nám nabízí jak hmatatelné (jídlo, pití), tak nehmatatelné (servis, zábava) služby. Služby nelze skladovat a jsou charakteristické svojí pomíjivostí. Rostoucí poptávka po gastronomických službách je dána růstem životní úrovně obyvatelstva a rozvojem cestovního ruchu. Stravovací zařízení nabízejí rozdílnou kvalitu úrovně požitků, což je ovlivněno výchovou, studiem a praxí pracovníků. gastronomie je určen historickým vývojem. 6 Současný stav Služby a cestovní ruch Služby cestovního ruchu jsou úsluhy poskytované turistům, návštěvníkům a cestujícím. Jsou rozdělovány na základní a doplňkové, placené a neplacené, předem rezervované a nerezervované. 4 FREEDMAN, P., ed Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN ZIMÁKOVA, B Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN

14 Cestovní ruch definuje výkladový slovník jako komplexní společenský jev a souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu. Jedná se též o proces budování a provozování zařízení pro turisty. Turista je v tomto smyslu chápán jako osoba cestující nebo zdržující se za účelem trávení volného času v místech mimo jejich obvyklé prostředí maximálně jeden rok. 7 Z pojmu cestovní ruch jsou tedy vyloučeny dlouhodobé migrace, dočasné cestování kvůli práci, pravidelné návštěvy zahraničí a cesty v rámci trvalého bydliště. Mezi podstatné a základní rysy cestovního ruchu patří tyto: a) dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj b) nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase) c) vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává Historie restaurací, hotelů a lázní Stravování a ubytovací služby jsou nerozdílně spjaty a nejlépe fungují pohromadě, přesto bude k užitku v této práci odlišit restaurace od hotelů, aby bylo možné zachytit jejich zrod a rozvoj. Poté bude ale třeba se na obě odvětví dívat jako na celek, protože nasytit, napojit a uložit hosta je základem úspěchu podnikatele Historie restaurací Počátky gastronomie lze vysledovat díky archeologickým vykopávkám až do pravěku, historie restaurací lze ovšem sledovat pouze po dobu 250 let zpět. Skutečný rozvoj totiž nastal teprve v 18. století. Restaurace, na rozdíl od hostinců, které nabízejí ubytování a stravu, se zaměřují pouze na jídlo a služby s ním spojené. V restauracích taktéž funguje profese číšníka, který vykonává pouze svou práci a nestará se například o ubytování hostů nebo o kuchyni či bar. V šedesátých letech 18. století se v Paříži plně utvořila jednotná představa o restauraci, jejíž náplní byl například servis, výběr jídla z jídelního lístku se stanovenou cenou, rozmanitost pokrmů, konzumace 7 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. ISBN INDROVÁ, J. a kol Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, s. ISBN

15 alkoholických i nealkoholických nápojů k jednotlivým chodům, sezení u malého stolu atd. Žádné podobné zařízení na západě Evropy do té doby neexistovalo, člověk měl sice spoustu možností, kde se mohl mimo domov nebo na cestách najíst, nikoliv však na takovéto úrovni. Během několika let společné stravování na veřejnosti znamenalo úroveň a vkus, pro bohaté třídy se tak stalo velice oblíbené. První restaurace mají počátky ve Francii. V roce 1766 Mathurin Roze de Chantoiseau začal nabízet pokrm zvaný restoratif, léčivý vývar připravovaný z masa a zeleniny. Tento bujón měl vyléčit nervové potíže. Po roce 1782 do restaurací proniká zcela nová kultura stravování, která byla do té doby známá pouze u šlechty. Antonie Beauvilliers otevřel v Palais-Royal restauraci La Grande Taverne de Londers, která jako první dokázala zkombinovat vytříbený salon, eleganci číšníků, výborné víno a neobyčejné jídlo. Restaurace mohla pojmout až 300 hostů. Nejzajímavější strukturou se zde zdá být rozvrstvení jednotlivých úkolů mezi více zaměstnanců. Příkladem je funkce tehdejší účetní, která vybírá od číšníků peníze, které utrží u jednotlivých stolů, nebo majitel restaurace, který v nejrušnější části dne obchází hosty a zjišťuje jejich spokojenost. Mezi další význačné restaurace lze zařadit Les Trois Frères Provençaux, Véry nebo Grand Véfour, které nabízely tehdejší kulturu a chuť Západu. 9 Ke konci 18. století se změny v gastronomii staly velice zásadní. Mario Antonie Careme zavedl přísné dodržování hygieny v kuchyni a rozšířil nové metody kulinářství po celé Evropě. Tehdejší nejuznávanější šéfkuchař světa, Auguste Escoffier, proslavil vysokou gastronomii a prosadil ji jako součást francouzské kuchyně. Zavedl též praktické zkrácení jídelních lístků. Nový rozměr vysoké gastronomii dalo také snoubení vína s pokrmy. 10 V první polovině 19. století došlo k rychlému proniknutí francouzské kuchyně do světa, zejména do Anglie. Nejstarší anglickou restaurací se stal v roce 1798 Rules Restaurant. Důležitým prvkem byly soukromé kluby sloužící k veřejnému setkávání, s francouzskými šéfkuchaři. Ve Spojených státech amerických vznikla v New Yorku jedna z prvních francouzských restaurací mimo Francii založená na amerických ingrediencích. Jejich první dvojjazyčné francouzsko-anglické menu tvořilo 11 stran a 370 položek, mezi 9 FREEDMAN, P., ed Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN BUREŠOVÁ, P. a ZIMÁKOVÁ, B., Gastronomické služby - servis. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN

16 ingredience patřily dokonce dosud zřídka používané artyčoky, lilek či čekanka. Roku 1865 bylo založeno americké sdružení šéfkuchařů, kuchařů a cukrářů Société Culinaire Philanthropique, které mělo za úkol propagovat francouzskou kuchyni ve Spojených státech. Pro 2. polovinu 19. století je význačné otevření první čínské restaurace ve Spojených státech amerických, konkrétně v San Francisku, nesoucí jméno Macao and Woosung. Ve stejné době byl založen podnik Au Poulet d Or, později přejmenovaný na Old Poodle Dog. Podnik byl členěn do tří částí, z nichž první byla hlavní jídelna pro rodinné večeře, druhé patro sloužilo obchodním jednáním a poslední patro bylo výhradně určeno soukromým zájmům. Symbolem přepychu a komfortu se staly vlaky vybavené jídelními vozy. K lůžkovým vagónům byl přidán jídelní vůz pro majetné, v němž šéfkuchaři prokazovali svůj um díky surovinám nakoupeným po cestě. Vlaková nástupiště musela být pro průjezd větších vagónů upravena. Od poloviny 19. století se restaurace začínají orientovat také na střední a dělnickou třídu, ovšem to mění zvyklosti restaurací, do popředí se dostává samoobslužný systém a platba u pokladny. Tento podnikatelský záměr snižuje výdaje na personál a urychluje čas nutný k nasycení hosta. Na počátku dvacátého století, roku 1902, vzniká mezi 46. a 47. ulicí na Brodwayi první samoobslužný automat na mince Horn & Hardart. Tento systém přináší potřebnou hygienu a svižnost do uspěchaného života technického pokroku. Největší efekt svět zaznamenává při spojení restaurací s hotely a jejich soustředění se na zahraniční bohaté turisty. Děje se tak na konci 19. století, kdy v New Yorku vznikají hotely Waldorf-Astoria, Ritz a Palace Hotel. Skutečný rozmach pak zaznamená Savoy Hotel, jehož šéfkuchařem se stal, již zmiňovaný Auguste Escoffier, kterého si s sebou přivedl nejslavnější hoteliér všech dob - César Ritz. Tento hotel měl vlastní dodávky elektřiny a vody a pyšnil se vysokou návštěvností z řádu celebrit a divadelních hvězd. Vrcholem společné práce A. Escoffiera a C. Ritze bylo dokonalé sjednocení kuchyně a obsluhy a zjednodušení pokrmů ve smyslu odstranění zbytečností a okras, které se nedaly konzumovat

17 Fenomén francouzské kuchyně přetrvává ve světě až do dvacátých let 20. století. Do popředí se zde vedle restauračních řetězců dostávají i etnicky mnohotvárné kuchyně, jako jsou kupříkladu italská nebo čínská, díky nimž hosté zkoumají chutě, které dosud většinou nepoznali. Naproti tomu restaurační řetězce zajišťují jednotnou atmosféru, celistvou kuchyni a zaměřují se na všechny skupiny obyvatel. Pojem restaurace zde nabývá nové formulace, klasické stolování ustupuje do pozadí a do popředí se dostává příprava jídla pro masy, nikoliv konkrétně pro určitého hosta, stravování bez obsluhy a také možnost odnést si jídlo domů. Objevuje se nový trend - řetězce rychlého občerstvení, které nabízí většinou mix cizí kuchyně, jako je například pizza, tacos, hamburger či gyros. Jako mezník doby lze vytyčit padesátá léta 20. století, kdy vzniká McDonald s a Burger King a zavádí systém výrobních linek, standardy při přípravě jídla a precizní výuku svých zaměstnanců. Jedním z předpokladů vytvoření takto silného řetězce, který úspěšně přetrvává dodnes, se stává reklama. V současné době dochází k trendu Slow Food, touze po zdravém stravování a uchování tradic. 11 Vývoj restaurací na území České republiky Vývoj českého pohostinství vždy sledoval obecné evropské tendence a je rovněž úzce spojen s rozvojem obchodu, železniční a silniční dopravy, vědy a techniky, lázeňství a s celkovým rozmachem země. 12 Na území České republiky se stejně jako ve světě pohostinství vyvíjelo již od středověku. Tradice jako taková začíná vznikat po konci 1. světové války. Rozmach v podnikání v soukromé sféře znamenal rychlý rozvoj a díky tomu v oboru začala vznikat nová pracovní místa. Nejvýraznější se zdá být výborné pivo v kombinaci s národní kuchyní. Díky své známosti léčivých účinků se oblíbenými stávají lázeňská města. Po roce 1948 přichází silný útlum, zaniká soukromé podnikání, čeští gastronomové ztrácí styky s cizinou a politická situace zásadně mění soudobé způsoby. Soukromé podniky jsou řízeny 11 FREEDMAN, P., ed Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN ZIMÁKOVA, B Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN

18 centrálně a dle velikosti postupně začleněny do podniků Interhotel a RaJ Restaurace a jídelny, nebo do spotřebních družstev Jednota a Včela. Po Sametové revoluci roku 1989 dochází k restitucím a podnikání opět přechází k soukromým vlastníkům. Politický režim umožňuje vznik nových soukromých provozoven. 1. května 2004 Česká republika vstupuje do Evropské unie, což znamená volný obchod a podnikání v členských zemích, jednodušší dopravu turistů a širší rozvoj služeb Historie hotelnictví Historie hotelnictví sahá až do starověku, kdy důvodem k cestování mezi městy byla politika, obchod či náboženství. Města vznikala uprostřed zemědělských oblastí a udržovala mezi sebou obchodní styky. Z potřeby pobytu mimo vlastní střechu začaly vznikat hostince. K rozvoji došlo kolem 8. století př. n. l. na území řecko-římské civilizace. Své cesty podnikali starověcí Řekové z obchodních, diplomatických, vojenských, ale i poutních motivací. Poutní cesty podnítil v 5. století př. n. l. první sečtělý cestovatel Herodotos. Cílem se stala například Diova socha v Olympii nebo maják na ostrově Faros. Členitost řeckého území svědčila spíše lodní dopravě. Přenocování znamenalo vedle možnosti ztroskotání či přepadení piráty největší problém a bylo většinou řešeno strávením noci u soukromých osob. Ubytovat cestovatele tehdy patřilo k dobrým mravům. Později byly z důvodů rozvoje cestování kolem hlavních cest stavěny hostince nabízející stravu a ubytování. Jednalo se většinou o jednopatrové menší budovy s malými nepohodlnými pokoji a stájí pro koně. Římané od 3. století př. n. l. staví kolem největších silnic, z nichž nejvýznamnější je Via Appia, poštovní stanice. V nich mohli cestovatelé přenocovat a nasytit se, ale pouze za předpokladu, že jejich cesta byla spojena se státní službou. Vzdálenost mezi jednotlivými úseky činila 37 km. Ostatní cestovatelé se museli spokojit s hostinci u větších měst. Mezi nimi panovala zejména před branami Říma či Pompejí veliká konkurence, což dokládá množství nalezených vývěsních štítů, jimiž se majitelé snažili upoutat pozornost. 13 ZIMÁKOVA, B Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN

19 Pro přípravu na cestování mohla posloužit příručka itinerář, kde bylo možné nalézt informace o silnicích či vzdálenostech mezi jednotlivými hostinci. 14 Po rozpadu říše římské dochází ve 4. a 5. století n. l. k utlumení cestování, které se zotavuje až s počátky šíření křesťanství v 10. století. Cestovateli se zde stávají obchodníci, poutníci a poslové. Počátkem 11. století lze nalézt v Evropě spoustu klášterů, v nichž bylo možné nalézt nocleh i stravu. Nejvýznačnějším se stal klášter v St. Gallen. Zemědělská půda v okolí kláštera zajišťovala zásoby potravy a ubytování bylo možné v samostatných pokojích. K hostům bylo přistupováno podle jejich důstojnosti. Sekundární možností pro ubytování se stávají hospitia, kde spolu s cestovateli přebývali i nemocní a staří lidé. 15 Vývoj cestovního ruchu byl ovlivněn ve 12. století. Morální povinnost nabídnout ubytování se s narůstajícím zájmem mění, protože kapacity ubytovacích zařízení jsou velmi omezené. Do popředí začíná vstupovat podnikatelská činnost, která umožňuje rozvoj živnosti, známé dnes pod pojmem pohostinství. 16 Na počátku 14. století začínají vznikat zájezdní hostince. Hostinští se sdružují do cechů a právo vlastnit hostinec se dědilo z generace na generaci. Kvalita poskytovaných služeb ovšem nebyla o nic lepší než ve starověku. Příkladem může být ubytování kupce na improvizované posteli a umístění doprovodu do stájí společně se zvířaty. Nabídka potravin se omezovala na pivo, chléb a pro bohatší i maso. Nůž a lžíci musel mít host vlastní. 17 Zrod hotelu zřetelně ovlivnila průmyslová revoluce a rozvoj dopravy. Průmyslová revoluce zavedením továrního systému výroby změnila doposud zavedené systémy a zajistila organizovanou práci. Tlakem odborů zaměstnanci získali více volného času a dostatek financí. Cestovní ruch tedy získal důležitý prvek více zájemců. Z hlediska dopravy vývoj železnic napomohl vzniku hotelů, které začali vznikat ve Francii, Německu 14 ČURDA, D. a HOLUB, K., Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, s. Stručné dějiny oborů. ISBN KŘÍŽEK, F. a NEUFUS, J., Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN METZ, R., GRÜNER, H. a KESSLER, T., Restaurace a host: základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, s.isbn KŘÍŽEK, F. a NEUFUS, J., Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

20 a Velké Británii poblíž nádraží. Děje se tak na konci 18. století. 18 Začátkem 19. století dochází ke zlepšení kvality hostinců a rozšíření jejich kapacit. Významnou změnou je oddělení kuchyně od prostoru pro sezení a postupné zavedení izolované umývárny. Díky železniční dopravě se cestování mnohonásobně zrychlilo. V Evropě avšak do druhé poloviny století zůstává cestování a následné ubytování spíše záležitostí bohatší vrstvy. Velké hotely jako Bridge Inn Hotel v Anglii se utvářejí až ke konci 19. století v oblastech železnic. Ve Spojených státech amerických se potřeba vyvinula odlišně. Z náporu přistěhovalců vzniká nutnost ubytovat masy lidí. Ve velkých městech, zejména u pobřeží, staví podnikatelé rozsáhlé budovy s restauracemi, salonky a mnoha službami. Příkladem může být Palace hotel v San Francisku. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, pozornost si získaly i vlaky s širokými vagony vybavenými lůžky a stravovací částí. 19 Vzrůstajícímu rozmachu napomohlo na přelomu 19. a 20. století objevení elektřiny. Služby poskytované hotely získávají nový rozměr, elektrické osvětlení se stává samozřejmostí a rozličné technické výdobytky zavádí hoteliéři i do pokojů. Konkurence roste také v oblasti gastronomie, servisu i hygieny. Důležitou součástí ubytování se stávají taktéž doplňkové služby jako je donáška na pokoj, zábavní programy či snídaňové menu. 20 Počátkem 20. století se hotely jako Waldorf Astoria v New Yorku, hotel Ritz v Paříži či hotel Negresco v Monaku stávají středem společenského života. Požadavky na personál jsou zvyšovány a vysoký význam je přikládán gastronomii. Ostatně hojnost jídel ostře kontrastovala s dnešními požadavky na zdravou životosprávu. Přední český odborník té doby Guth-Jarkovský o tom podal ve třicátých letech tuto zprávu: V hotelích prvních řádů bývá od 7 do 11 breakfast, snídaně, od 1 2 lunch, od 2 5 dinner, od 6 9 tea, od 9 supper, večeře. Ještě vybranější hotely dávají dokonce šestkráte jídlo, takže se tam jí vlastně po celý den. Přes to, že v některých hotelích je výběr jídel, není kuchyně 18 BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ČURDA, D. a HOLUB, K., Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, s. Stručné dějiny oborů. ISBN BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN

21 americká na stejném stupni s francouzskou. 21 Největší hotely najímaly nejslavnější francouzské šéfkuchaře. Ve Francii vznikl průvodce Michelin, který s ohledem na kvalitu hotelů a restaurací přiřazoval příslušný počet hvězdiček. Stal se tak hodnotitelem evropské gastronomie a hotelnictví přetrvávajícím s úspěchem dodnes. První polovina 20. století znamenala pro cestovní ruch velkou ránu. Od 1. světové války do konce 2. světové války byl hotelový průmysl utlumen. Největší rozmach za svoji existenci zaznamenalo hotelnictví po roce 1945, kdy strach z války vystřídala chuť poznání nových destinací, obchod i turistika. Cestovní ruch se tak postupně stal velice důležitým pilířem světové ekonomiky. 60. a 70. léta přinesla rozvoj automobilové a letecké dopravy a tím i vyšší požadavky na ubytování. V dnešní době reaguje cestovní ruch na rozvoj informačních technologií, zavedení rezervačních, informačních a prodejních systémů a na rostoucí životní úroveň obyvatel. Velice důležitou se stává reklama na internetu. 22 Sjednocení hotelů ve světě a vznik asociací Za počátek řetězení hotelů se považuje rok 1946, kdy společnost Pan American Airlines založila hotelový řetězec Inter.Continental, který dbal na jednotné standardy poskytovaných služeb. Jejich prvním hotelem se stal hotel Grande v Belemu v Brazílii, následovaný hotely v Santiagu de Chile, v Bogotě či v Montevideu. O cílené geografické rozmístění řetězce do Latinské Ameriky se přičinila americká vláda, jejímž důvodem bylo investovat do této rozvíjející se oblasti. Dalším bodem tohoto záměru o globalizaci se stal na počátku šedesátých let hotel v Bejrútu. Systém řetězení hotelů začaly využívat i jiné společnosti, zejména letecké, jako je například United Airlines, Westin Hotels & Resorts či Holiday Inn, které jako první začala fungovat na bázi franchisingu. V 80. letech došlo k masivnímu rozvoji řetězců, které skupovaly menší hotely neschopné bránit se konkurenci, a tak každým rokem v Americe rostl počet hotelů v řetězcích o 10%. Postupně vznikaly i hotelové skupiny, které se od hotelových řetězců 21 ČURDA, D. a HOLUB, K., Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, s. Stručné dějiny oborů. ISBN BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ; ČURDA, D. a HOLUB, K., Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, s. Stručné dějiny oborů. ISBN

22 lišily zejména v otázce vlastnických vztahů k nemovitostem a hotelovým značkám. Tyto hotelové skupiny se nevyznačují jednotným standardem služeb a vybavení. Příkladem může být dřívější společnost Bass Hotels & Resorts, která pojímala například řetězce jako Inter. Continental, Crowne Plaza, Hilton Hotels nebo Holiday Inn. V roce 1997 vlastnila hotelů s pokoji. Hotelový řetězec hotelů a restaurací Howard Johnson během deseti let od roku 1950 dokázal navýšit počet hotelů na 88 a v té době již zahrnoval 605 restaurací. V Evropě k roku 2000 vlastnila nejvíce hotelových řetězců Francie, a to 2 714, což představuje 15% podílu na trhu. Následována je Velkou Británií s 1251 řetězci a Německem s 392 řetězci. 23 S vývojem hotelnictví je spojen zájem podnikatelů v tomto oboru o sdružení do různých asociací. Prvenství si získala v roce 1909 Velká Británie s asociací British Hospitality Association následována Amerikou s institucí American Hotel Protective Association. Mezi nejdůležitější vzniklé instituce patří International Hotel & Restaurant Association IHRA, která v současnosti zahrnuje přes hotelů a restaurací, nebo International Union of National Associations of Hotels, Restaurants, Cafés Keepers HORECA zastupující podnikatele oboru hotelnictví. 24 Vývoj hotelnictví na území České republiky Úplné počátky a náznaky lze vysledovat ve 12. století, kdy členové řádu maltézských rytířů v rámci víry zakládali špitály a obytné útulky, zvané komendy, aby pomohli chudým a nemocným. Od 19. století největší posuny v hotelnictví probíhaly v západočeských lázních. Během 1. světové většinu hotelů využívali vojáci jako kasárny. V meziválečném období vznikl Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců, který dohlížel na kvalitu ubytovacích zařízení a posuzoval jejich vhodnost pro cizince. Mezi moderní vznikající hotely patřil například hotel Alcron, založený roku Větší rozmach cestovní ruch zaznamenal až po roce 1937 díky trampingu. Celkový počet 23 KOSMÁK, P., Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN X. 24 BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ; KOSMÁK, P., Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN X

23 ubytovacích zařízení se vyšplhal až na , průměrná délka pobytu zahraničních turistů byla 8 dní. Po druhé světové válce byl cestovní ruch výrazně ovlivněn politikou. Jak již bylo řečeno v kapitole 1.2.2, po roce 1948 došlo ke zrušení soukromého podnikání. Ubytovací zařízení a lázně rapidně upadaly a část pracujících v cestovním ruchu se přesunula do jiného sektoru. Státní kancelář ČEDOK v 60. letech vybudovala v návaznosti na Evropu deset Interhotelů, jejichž hosté přijížděli zejména ze Sovětského svazu. Díky snaze zahraniční skupiny Intercontinental Hotels Corporation vybudovat v každé zemi svůj hotel, byl otevřen hodnotný hotel Intercontinental, který se mohl vyrovnat i kvalitě hotelů ze západu Evropy. Po roce 1989 byla zrušena vízová povinnost a byla znovu zavedena svoboda podnikání a tím bylo cestovnímu ruchu dovoleno více se rozvinout. Vzniká velké množství cestovních kanceláří, přibližně Mezi lety 1993 až 1996 byl navýšen počet hotelů z 583 na Zájem o cestovní ruch dokazuje obsazenost hotelů v Praze, která v té době činila přes 90%. Kvalita hotelů ale pořád zaostávala za západní Evropou. V České republice příjezdy 2,5 krát přesahovali nad výjezdy. Počínaje rokem 1999 se hotely začaly více soustředit na zvýšení kvality nabízených služeb. 25 Vývoj ubytovacích kapacit v České republice po roce 1989 hodnotí J. Indrová jako materiálně-technickou modernizace, kde rekonstrukce probíhá zejména v hotelových pokojích, ve kterých není samostatná koupelna. Do roku 1994 je zaznamenán snížený stav počtu ubytovacích zařízení a lůžek. Poté postupně narůstá množství hotelů vyšších tříd. Podnikatelé zvyšují zájem o vybavení, funkční účelnost a estetický vzhled pokojů. 26 Sjednocení hotelů na území České republiky a vznik asociací Jak již bylo naznačeno v kapitole 1.2.5, prvenství v zájmu o integraci si připsala kancelář Čedok roku 1967 při spolupráci se společností International Hotels Corporation. Díky změně režimu po Sametové revoluci bylo umožněno zahraničním společnostem 25 RYGLOVÁ, K Cestovní ruch: (soubor studijních materiálů). Vyd. 2. Ostrava: Key Publishing, s. Ekonomie. ISBN ; BERÁNEK, J. a kol Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, s. ISBN INDROVÁ, J. a kol Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, s. ISBN

24 proniknout na náš trh. Společnost Holiday Inn Worldwide v březnu roku 1993 otevřela v Brně hotel Holiday Inn Brno, později vybudovala hotel Holiday Inn v Praze a postarala se o znovuotevření hotelu Intercotinental. Po roce 1993 na český trh pronikly hotelové řetězce se společnostmi Penta Hotelmanagement Geselschaft m.b.h. a Best Western International. Rokem 1995 vkročila na trh americká společnost Hilton Hotels Corp. a vybudovala u nás do té doby největší hotel Hotel Prague Hilton Atrium. Poté do České republiky vstoupily i další řetězce jako například Days Hotels nebo Choice Hotels International. 27 Mezi nejznámější hotelové značky a řetězce po roce 2000 patří Four Seasons, Crowne Plaza, Kempinski nebo Boutique Hotels. Vytvoření národních hotelových skupin, řetězců a sdružení přispělo ke vzniku Orea Hotels, Fortuna Hotels, Bohemia Hotels či skupiny Imperial Karlovy Vary. Rozvoj hotelového průmyslu předurčil vznik zájmových organizací. Mezi nejvýznamnější patří Národní federace hotelů a restaurací České republiky NFHR vznikající v roce 1990 nebo Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu vznikající o rok později. Jejich cílem je ochrana společných zájmů a řešení problémů. Typickým obrazem současného stavu podnikání v hotelnictví je existence nezávislých hotelů, hotelů řízených hotelovými firmami a hotelů začleněných do některého z řetězců Historie lázeňství Počátky lázeňství započaly v pravěku. Důkazem jsou desítky tisíc let staré kostry nalezené poblíž léčivých pramenů vyvěrajících ze země. Pravěký člověk zde dokázal využít termální prameny a v okolí budoval kamenné oltáře pro božstvo. Přitahován sem byl i nadpřirozenými silami, jejichž příčinou byl unikající zapálený methan. Písemné záznamy o lázeňství pochází z dob starověké Mezopotámie, Číny a Egypta. 27 HESKOVÁ, M. a kol Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, s. ISBN KOSMÁK, P., Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. ISBN X

25 Rozvoj zaznamenalo lázeňství v období př. n. l. ve starověkém Řecku a Římě. Z počátků byly k očistě použity malé nádoby s vodou, které poté vystřídaly vany, sprchy s ozdobnými chrliči a bazénky. První malé vany byly zhotovovány z terakoty či kamene. Léčebné lázně vznikají v 5. století př. n. l. a k léčení využívají byliny a léky, diety, horké i studené koupele, obklady, pohyb, masáže apod. Za tímto účelem jsou zakládány takzvané asklépieae, léčebné oblasti, z nichž nejznámější jsou Epidauros a Pireus. Byly budovány poblíž vyvěrajících termálních pramenů. V největších budovách bylo centrem zájmu tepidarium, rozsáhlá vyhřátá místnost s lázní, sloužící k masážím a relaxaci. Římané rozšířili lázně do celé západní Evropy. Jejich účely byly soukromé, tzv. balneae privatae, nebo veřejné, tzv. balneae publicae. Veřejné lázně nechával vystavět císař, aby si naklonil božstvo a získal si prostý lid. Jejich účel byl jak z očistných a uvolňujících důvodů, tak i společenský. Revolucí bylo zavedení hypokaustu, ústředního horkovzdušného topení, v 1. století n. l. Otopem se stalo dřevo a dřevěné uhlí přeměňující vodu na páru, která byla dále trubkami rozváděna po celé budově. Součástí lázní se staly kosmetické salony a palestry, které sloužily k pohybovým aktivitám. V roce 330 n. l. v Římě spotřebovali miliardu litrů vody denně v 860 lázních. Ve městě Řím tehdy fungovalo 11 velkých lázní pro několik tisíc lidí. K čistě léčebným procedurám využívali Římané Ischia, Puteoli a Baiae v Neapoli. Příkladem nejstarších římských lázní jsou Agrippovy termy nebo Diokletianovy lázně o ploše m 2. Úpadek lázeňství je zaznamenán se zánikem Říše Římské, kdy byly zničeny vodovody a tím i možnosti dostat vodu do lázní. 29 Starší nálezy než v antickém Řecku a Římě byly uskutečněny na Blízkém a Středním východě z 18. století př. n. l. Chammurapiho palác v Mezopotámii byl vybaven mnoha koupelnami a archeologové odkryli na nalezištích i keramické postavy dospělých a dětí, koupajících se ve vaně. Důležití šlechtici využívali koupelí během svých cest v sykomorových vanách, které jim přenášeli velbloudi. Vojáci si vykopali jámu v zemi, kterou vyložili dřevem a naplnili ji horkou vodou. Arabové budovali luxusní lázně zvané hammámy, rozšiřující se v 9. století n. l. Vchod do těchto lázní byl označen barevným 29 Kolektiv autorů Institut obchodu a cestovního ruchu, Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ; KŘÍŽEK, V., Dějiny lázeňství v obrazech: v pohledu lékařském a kulturně historickém ze sbírek Vladimíra Křížka: katalog výstavy, Mariánské Lázně srpna Mariánské Lázně: Kult. a společ. středisko, s

26 ručníkem. Středem těchto lázní byla tzv. harára s kopulí o teplotě C. K ležení zde sloužily kamenné prostory, na které bylo možno ulehnout v prostěradlech určených k pocení. Výjimečné se staly z historického hlediska i díky podávání kávy a čaje, šťávy z ovoce a vodní dýmky. Samozřejmostí se stala i péče o vlasy a vousy. Zaměstnanci lázní se stali uklízeči, pokladní, šatnáři, maséři, holiči a další. Na hygienu zde dohlíželi muhtasibové, kteří zajišťovali dostatek ručníků, ostrost břitev, čistotu vody a podlah a bránili přístupu nemocným osobám. Prvotně lázně sloužili pouze mužům, později však byly vybudovány lázně pouze pro ženy s ženským personálem. Záznamy o čínských lázních pochází z doby dynastie Čou 1100 př. n. l. 300 n. l. Lázně vznikaly společné, pro muže a ženy dohromady. První zmínky pochází od Konfucia, který píše o koupeli mladíků v rámci jarní očisty. Kovové a porcelánové vany vznikají v 11. století. V Japonsku sloužili lázně spíše k prohřátí těla jako léčebná procedura a pro zlepšení kondice. V dřevěných vanách, pod nimiž se topilo, probíhala koupel nazývána buro. Teplota vody přesahovala 50 C. Časté a oblíbené se staly masáže a akupunktura. 30 V Evropě ve středověku i přes církevní nátlak zájem o koupele zcela nevymizel. V hradech a zámcích vznikaly koupelny s vanami, termální prameny sloužili bohatým. Kláštery většinou povolovaly koupání jednou do měsíce, některé jednou do roka. Ve 13. a 14. století značí koupelna v domě bohatých měšťanů dobré postavení. Výjimkou nebylo ani přivítání hostů v místnosti s bazénkem a následnou společnou koupelí, kde se hodovalo. Ve východní Evropě a na severu byly v oblibě horkovzdušné a parní rituály, prováděné v menších chatrčích oddělených od budovy. Ve Finsku se rozmohla sauna spojená s ochlazením ve studené vodě nebo ve sněhu. Od konce 15. století došlo k všeobecnému zdražení topných materiálů a cen jídel. Z hygienických důvodů docházelo v lázních k přenosu různých kožních nemocí a v důsledku rozšíření nových nemocí po návratu Kryštofa Kolomba z Nového světa zájem o lázně opadá a do popředí se dostává pití minerálních vod. 30 KŘÍŽEK, V., Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., V Libri 1. Praha: Libri, s. ISBN

27 Větší rozvoj nastal až díky změnám ve smýšlení v 17. století ve Francii, Anglii a Německu. Chronické choroby jsou léčeny pomocí vodoléčebné procedury chladnou vodou. Od počátku novověku přibývalo odborné literatury pro lékaře i pro veřejnost. Díky tomu došlo k odbornějšímu pojetí léčby a zájem o lázně se velmi rozvinul. V lázeňských oblastech byly budovány pavilony nad prameny, kolonády, promenády a altánky. V okolí započala i stavba technicky omezených hotelů a ozdravoven. Tyto lázně sloužili především šlechtické smetánce a bohaté buržoazii. Balneologie, jako věda, nabyla na významu zejména na počátku 20. století. Vznikají laboratoře, které detailně zkoumají účinky vody na organismus. Budují se lázeňské nemocnice, kde je kombinována medicína, pohyb, zdravá strava a účinky termálních vod. Návštěvnost lázní ve 20. století ovlivnily zejména války a hospodářství, lze ale konstatovat, že od počátku století počet hostů konstantně stoupal. Mezi významné osobnosti dějin lázeňství bezesporu patří Vincenc Priessnitz ( ) a Sebastian Kneipp ( ). Používali vodu k léčení, využívali studené zábaly, studené koupele, sprchování pod silným proudem vody. Součástí léčby se stal pohyb na čerstvém vzduchu a zavrhování pití čaje, kávy, alkoholu a kouření. Roku 1829 založil Priessnitz v Gräfenbergu (dnes Lázně Jeseník) první vodoléčebný ústav. Průměrná návštěvnost činila hostů ročně. 31 Současně mezi evropské lázeňské velmoci patří Německo, Francie a Itálie. Česká republika patří do oblasti zemí s význačnými lázeňskými místy. Převážná část lázní v Evropě kombinuje lázeňství s cestovním ruchem. Příkladem může být kombinace zimních sportů a lázní v Rakousku. Ve většině zemí tvoří lázeňské hosty převážně zdejší obyvatelé. Výjimkou je kupříkladu Itálie, do jejíchž lázní se cizinci sjíždějí z důvodů zasazení lázní do přímořských oblastí, nebo Maďarsko, kde hosté z ciziny představují až 80% klientely, avšak průměrně zde stráví pouze 2 3 dny Kolektiv autorů Institut obchodu a cestovního ruchu, Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, s. ISBN ; KŘÍŽEK, V., Dějiny lázeňství v obrazech: v pohledu lékařském a kulturně historickém ze sbírek Vladimíra Křížka: katalog výstavy, Mariánské Lázně srpna Mariánské Lázně: Kult. a společ. středisko, s.; KŘÍŽEK, V., Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., V Libri 1. Praha: Libri, s. ISBN INDROVÁ, J. a kol Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, s. ISBN

28 Vývoj lázeňství na území České republiky Rozvoj lázeňství v oblasti České republiky vzkvétal od 18. století. Ze zmínek o dřívějších lázních na tomto území je neznámější místo Karlovy Vary. Z okolí do něj přijížděli cizinci za minerálními a léčivými vodami od 15. století. V západních Čechách se dále proslavily i Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Využití minerální vod nejen k vnějšímu, ale také k vnitřnímu užití využívali již v roce 1416 v Chebu. Minerální vody byly stáčeny do lahví a rozváženy až do Vídně. Vztah mezi minerální a léčivou vodou je nejlépe osvětlen takto: V obecenstvu je namnoze rozšířeno mínění, že pramen minerální a léčivý jsou výrazy pro jednu a tutéž věc. Tak tomu však není. Možno sice stanoviti jisté znaky pro vody minerální, nelze však prohlásiti, že každá voda minerální je vodou léčivou. 33 Ze 17. století jsou známé lázně Poděbrady. Na místě vyvěrající železité vody byly vybudovány malé lázně. Jejich úspěšný rozvoj přišel až na počátku 20. století. Roku 1675 nabyl Jan Adolf Schwarzenberg panství v oblasti Janských Lázní a vystavil zde několik budov, čímž se stal zakladatelem těchto lázní. Počátky léčivých účinků tamějších pramenů byly však známy již od počátku 11. století. Od 16. století lidé z jižních Čech poznávali účinky pramenů a rokem 1873 zde byly založeny Konstantinovy Lázně známé svými sirnatými prameny. Za zmínku ještě určitě stojí lázeňské město Luhačovice a Jeseník proslavené od 18. století. V Luhačovicích byl poblíž pramenů vystavěn hostinec se dřevěnými koupelnami a jsou také známé minerálkou Vincentka. Nad městem Jeseník se rozkládají Priessnitzovy léčebné lázně známé vodoléčbou a fyzioterapií. 34 Počátek 20. století znamená pro lázeňství rychlý rozvoj a růst až do 1. světové války. Mnoho lázeňských komplexů bylo dostavěno do své finální podoby. Po válce vznikají v tehdejším Československu první zdravotní pojišťovny a do lázní se dostává i slabší sociální třída. Ti zpravidla navštěvují nově budované levné a skromnější oblasti. Díky využití lázní jako nemocnice pro vojáky bylo během 2. světové války zabráněno jejich poničení. Po roce 1948 byly české lázně znárodněny. Díky státním dotacím byl umožněn celoroční provoz a zahraniční klientelu začali tvořit hosté z východní Evropy. V 70. letech stoupl zájem natolik, že poptávka převyšovala nabídku o 30%. Po roce 1989 proběhla 33 POHORECKÝ, A. a MRÁZEK, V Almanach lázeňský republiky Československé. Praha: Tiskem Ed. Grégra a syna, s. 34 KAJLÍK, V. a kol České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, s. ISBN

29 privatizace lázní, většina se stala soukromými a následně byly modernizovány a rozrostly se o sportovní zázemí. 35 Následně došlo díky rekonstrukcím ke zlepšení prostředí lázní. Pobyty a procedury jsou šířeny v zahraničí. 3% - 5% turistů uvádí jako důvod návštěvy České republiky návštěvu lázní. V porovnání s lázeňsky vyspělými zeměmi vyniká česká zdravotní péče odborností a kvalitou léčiv. Negativně působí vybavenost a stav některých ubytovacích zařízení. Současně patří k nejnavštěvovanějším místům západočeské lázně, Poděbrady a Luhačovice. 36 K roku 2012 dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v provozu 88 lázeňských zdravotnických zařízení s celkem lůžky, z nichž 10% patří státu a zhruba 89% tvoří soukromí podnikatelé. Komplexní lázeňskou péči využilo pacientů. Lázeňskou léčbu využilo cizinců Kolektiv autorů Institut obchodu a cestovního ruchu, Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, s. ISBN INDROVÁ, J. a kol Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, s. ISBN Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Lázeňská péče Praha 2, Palackého nám. 4, s ISBN: Dostupné na internetu: <

30 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Karlovarský kraj Vymezení kraje a cestovní ruch Karlovarský kraj se rozprostírá na západě České republiky a jeho rozloha činí km 2. Vznikl roku 2000 rozdělením tehdejšího Západočeského kraje a krajským městem se staly Karlovy Vary. Nejdelší část hranic zaujímá Spolková republika Německo, na území České republiky pak na jihu sousedí s Plzeňským krajem a na severovýchodě s Ústeckým krajem. 43,1 % území tvoří lesy a značnou část zabírají Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec (1 244 m). Kraj se dělí na tři okresy (Cheb, Karlovy Vary, Sokolov) a sedm obcí s rozšířenou působností (Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Ostrov, Kraslice, Sokolov). Ke v Karlovarském kraji žilo obyvatel. Jedním ze základních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je množství silnic I., II. a III. třídy a hustá síť železničních tratí. Poloha kraje ve středu Evropy napomáhá koncentraci turistů. Mezinárodní veřejné letiště v Karlových Varech s pravidelnou linkou do Moskvy zajišťuje snadnou přístupnost oblasti cizincům. Pro rozvoj cestovního ruchu je nejdůležitější oblast lázeňství, což dokládá hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za rok Více jak polovinu návštěvníků reprezentují cizinci, zejména Němci a Rusové. Lázeňští hosté představují přibližně 30% návštěvníků kraje. Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (9,54% k ) znamená potíže pro trh práce a většina měst a obcí si od rozvoje cestovního ruchu slibuje řešení tohoto problému a též rozvoj atraktivních služeb dostupných pro občany. Rozvoj by přinesl snížení nezaměstnanosti a lze očekávat i zvýšení příjmů do obecního nebo městského rozpočtu. Mimo lázeňské oblasti je zde předpoklad pro rozvoj turistiky díky množství památek (hrady, zámky, městská architektura) a kráse krajiny a přírody (Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, Krušné hory, rašeliniště, vývěry minerálních vod a plynů). Z kulturního hlediska je významný každoročně pořádaný Mezinárodní filmový festival, kdy se centrum Karlových Varů zaplní filmovými fanoušky, či festival Tourfilm. Ze sportovního odvětví nelze opominout pořádanou akci Kanoe Mattoni nebo CITY TRIATHLON Karlovy Vary. V horské části kraje jsou vhodné podmínky pro zimní i letní sporty a poskytované služby

31 se postupně modernizují. Mezi nejvíce rozvíjející odvětví cestovního ruchu patří wellness pobyty (zdravotní, rekondiční i kondiční), cykloturistika nebo venkovský cestovní ruch (kempink a agroturistika turistika ve venkovských podmínkách spojena s neplacenou prací). K nejvyhlášenějším produktům patří přírodní minerální vody Mattoni, Magnesia a Aquila, lázeňské oplatky, bylinný likér Becherovka, sklářské výrobky společnosti Moser a růžový porcelán z Chodova vyvážený do celého světa Západočeský lázeňský trojúhelník V Karlovarském kraji se nachází největší koncentrace minerálních pramenů na našem území. Rozlohou menší Lázně Kynžvart a Jáchymov doplňují nejznámější lázně České republiky - Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které vytváří proslulý západočeský lázeňský trojúhelník, jehož poloha je znázorněna na obrázku č. 1. Obrázek č. 1 Poloha lázeňského trojúhelníku Zdroj: Vlastní zpracování s využitím mapy Karlovarského kraje (dostupné z: 38 Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Karlovarský kraj. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupné z WWW: < Karlovarský kraj. Stručný popis kraje. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < DAVID, P. a SOUKUP, V Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, s. ISBN ; VYSTOUPIL, J Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, s. ISBN ; ŘEHOŘOVÁ, P Geografie České republiky. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita, s. ISBN