VÝROČÍ 300 LET OD NAROZENÍ HUDEBNÍHO SKLA- DATELE VÁCLAVA SIMONA KALOUSE POHLEDEM DOBOVÝCH PRAMENŮ I VLASTNÍCH ŽÁKŮ

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) 2015 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN VÝROČÍ 300 LET OD NAROZENÍ HUDEBNÍHO SKLA- DATELE VÁCLAVA SIMONA KALOUSE POHLEDEM DOBOVÝCH PRAMENŮ I VLASTNÍCH ŽÁKŮ ANNIVERSARY 300 YEARS SINCE THE BIRTH OF COMPOSER VÁCLAV SIMON KALOUS, VIEWS CON- TEMPORARY SOURCES AND HIS DISCIPLES Václav Bartůšek Táborská 821, Benešov u Prahy, bartusek.vaclav@seznam.cz Abstract: Václav Kalous is considered one of the most prolific Czech composers of sacred music of the 18th century. Among the significant Kalous students from this period were philologist and scientist Václav Fortunatus Durych, math teacher and Piarist educator Bernard Görisch and Piarist topographer Prague and Bohemia, educator and biografist of Piarist order P. Jaroslav Schaller a S. Josepho and probably Piarist Moravian composer P. Damasus Brosmann a S. Hieronymo, as well as other important Czech baroque composer and musician Franz Xaver Brixi, who in this area completely surpassed his teacher. Key words: Bohemian and Moravian composers, piarist educators, Mikulov, Lipnik, Kroměříž, Kosmonosy, Benešov, Prague, Litomyšl and Rychnov nad Kněžnou. Jedním z nejvýznamnějších členů piaristického řádu, kteří působili v piaristické koleji v Rychnově nad Kněžnou, jehož dílo je známo dodnes, byl hudební skladatel a významný řádový hudebník P. Simon Kalous a S. Bartholomeo (* Solnice, Rychnov nad Kněžnou). 1/ Občanským jménem se jmenoval Václav Kalous. V lednu roku 2015 tedy uplynulo 300 let od narození tohoto významného piaristického umělce, který si zaslouží i z hlediska poznání odbornou veřejností více než připomínky v jubilejních a historických publikacích o piaristech 2/ nebo strohou připomínku v literatuře encyklopedického charakteru. 3/ Je to zejména již 1/ Tvar řádového jména byl stabilizován na základě biografického slovníku Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou 1994, s ISBN ; Státní oblastní archiv (dále SOA) Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje Farnost Solnice inv. č. 8686, sign narození, oddaní, zemřelí (dále NOZ) uvádí datum křtu ; inv. č. 8688, sign NOZ uvádí jako datum úmrtí Za poskytnutí fotokopií z matriky děkuji Dr. Vladimíru Maňasovi z Masarykovy univerzity v Brně. Srv. též pozn. 2/ Nejnověji BARTŮŠEK, V.: Osmý div světa. Fenomén gymnázia v Rychnově nad Kněžnou od založení do reforem Marie Terezie s přesahy na začátek 19. století., OFTIS Ústí nad Orlicí, 2014, 208 s., ISBN (dále BARTŮŠEK, V.: Osmý div ), zvl. s / Srv. např.: Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou 1994, s. 73, 143, 144 a 147. ISBN ; Československá vlastivěda. Díl IX. Umění, sv. 3. Hudba, Kap. V., Hudební klasicismus ( ), s. 124, zprac.

2 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) vzhledem k tomu, že se Kalousovy skladby, které vycházejí nejen z jeho hlubokého náboženského citu, ale i pocitů sounáležitosti s piaristickým řádem i s kantorskou hudební tradicí z rodné Solnice na Rychnovsku, provozují o Vánocích nebo při některých jiných slavnostních příležitostech až do dnešní doby. 4/ Je ovšem třeba si uvědomit, že odborná veřejnost se Kalousově životu a dílu věnuje daleko intenzivněji v rámci výzkumu biografie i hudebnosti piaristického řádu. 5/ Na této odborné bázi dochází také k jisté popularizaci skladatelova života a zejména díla mezi širší hudební veřejností, jak ukazuje i nedávno zveřejněná syntetická práce moravského muzikologa Miroslava Lukeše, doktoranda z Masarykovy univerzity v Brně. 6/ Farní matrika narozených ze Solnice uvádí, že otcem Václava Kalouse byl místní kantor a varhaník Jan Kalous (označovaný jako mladší). 7/ Ten byl v době narození syna Václava kantorem v Solnici zhruba již deset let. 8/ Na zdejší škole působil zpočátku jako kantor a spoluvarhaník. Malý Václav nebyl v rodině sám. Z odborné literatury je znám jeho nejmladší bratr Jiří Vojtěch Kalous, který vystřídal svého zemřelého otce, jenž byl zakladatelem solnické kantorské rodiny Kalousů, 9/ na místě řídícího učitele zdejší školy a varhaníka / Další Kalousovy sourozence (případné bratry a sestry) jsem v matrikách narozených, vedených na solnické VOLEK, T. (dále Československá vlastivěda. IX s.); Zemek, M. Bombera, J. Filip, A.: Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Prievidza s., ISBN X. (dále Piaristé); SEHNAL, J. VYSLOUŽIL, J.: Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001; Slovník české hudební kultury. Editio Supraphon Praha, 1997, ISBN , heslo Rychnov nad Kněžnou, s / Dokladem toho jsou i nahrávky na CD Pastores surgite, Latin pastorels of the Czech classical period. Praha, Panton 1992, č. 7 Pastorella in C Pastores quem idisti? ; CD Václav Kalous Missa brevis in F, Sbor Laudamus a komorní orchestr farnosti Strážnice, Tonstudio Jaromír Rajchman, Dolní Bojanovice / O disertační práci olomouckého pedagoga a skladatele T. Hanzlíka o Kalousovi viz např. epedagog. upol.cz/eped1.2002/clanek02.htm (poslední nahlížení ); SEHNAL, J.: Musik in den Piaristenkollegien in Mähren im 17. und 18. Jahrhundert, In.: Piaristen und Schulwesen, Wissenschaft, Kunst in Mitteleurpa im Jahrhundert. Konferenzenbericht Svätý Jur, , ed. Kačic. L. (dále Piaristen und Schulwesen ), s , kde je uvedena i další literatura. Systematičtěji se věnují výzkumu skladatelského díla na katedře hudební výchovy pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 6/ LUKEŠ, M.: Václav Kalous Simon a Sancto Bartholomeo ( ), Opus musicum, 2014, roč. 46, č. 1, s ISSN Ve studii se autor zabývá obrazem Václava Kalouse v odborné i encyklopedické literatuře od 19. století poměrně dosti podrobně, takže je možno na některé jeho výzkumy v tomto směru odkázat. Přináší i přehled bakalářských, diplomových a disertačních prací o Kalousovi. 7/ MICHAILIDISOVÁ, M.: Václav Kalous: STATIONES THEOPHORICAE. Bakalářská a pak též diplomová práce, (poslední nahlížení ). Matrika pokřtěných, kterou jsem neměl zatím kvůli probíhající (téměř dokončené) digitalizaci v SOA v Zámrsku k dispozici, uvádí na rozdíl od životopisných pramenů k dějinám piaristického řádu ještě datum křtu , které převzala Martina Michalidisová a uvedla data obě. Piaristé pak uvedli ve svých pramenech Národní archiv (dále NA), provincie, fond řád piaristů (dále ŘPi) Seznam členů řádu (Catalogus religiosorum scholarum piarum provinciae Bohemiae) , č. kn. 28 pouze datum narození 24. ledna. 8/ FUKS, J.: Varhany Rychnovska (III. část). Orlické hory a Podorlicko (dále OHP) 20/2014, s , o kantorech z rodu Kalousů zvl. s. 217 a / O kantorských rodinách srv. např.: Československá vlastivěda, s / FUKS, J.: Varhany Rychnovska (III. část), s

3 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse faře, zatím nehledal. 11/ Učitelé z rodu Kalousů působili v solnické škole po dobu tří generací. Činnost kantorské rodiny podporovali možná bosí karmelitáni, kterým panství tehdy patřilo. 12/ První vzdělání získal Václav nepochybně ve škole u svého otce, který jistě velmi podporoval i hudební přípravu svých dětí. Zatím nelze určit, zda solnická škola, kde v této době působili pravděpodobně učitel s pomocníkem nebo varhaníkem, byla schopna poskytnout nadanému chlapci vzdělání na úrovni tehdejšího nižšího gymnázia. Zdá se spíše pravděpodobné, že Václav Kalous navštěvoval nižší gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, kam měl ze Solnice poměrně blízko. Nejspíše sem chodil do parvy (1. ročník gymnázia), možná i do principie (2. ročník gymnázia), tedy ve školních letech 1727/28 a 1728/29. Bylo to ve školním roce, kdy došlo k události označované jako Vzpoura studentů gymnázia. Ta se projevila odchodem žáků (hlavně gramatiky 3. ročník gymnázia) na jezuitské gymnázium v Hradci Králové. Souviselo to zřejmě s neochotou zavést na rychnovském gymnáziu výuku v poslední třídě (syntaxi) nižšího gymnázia a určitou sociální nejistotou školy. Problémy se zřejmě vyřešily a žáci se vrátili. Přesto asi opatrnější rodiče žáků, obzvláště z venkova, nutila tato událost hledat jiná místa pro studium svých potomků. Solnická farní škola však mohla také působit na poměrně vysoké úrovni a tehdejší zdejší učitel Jan Kalous mohl být schopen poskytnout svému synovi vzdělání na úrovni začátečních tříd nižšího gymnázia. Od počátku školního roku 1729/1730, tedy od svých 15 let, 13/ byl Václav žákem gramatiky piaristického gymnázia v Litomyšli (založeno 1640), které bylo nejstarším a zároveň i největším piaristickým gymnáziem v Čechách. Spolu s piaristickými školami v Mikulově (založeno 1631), případně ještě v Kroměříži (založeno 1688) bylo nejkvalitnějším piaristickým gymnáziem na území Čech, Moravy a později i české části Slezska. 14/ Možná, že mohl postoupit i do syntaxe (4. třídy) piaristického gymnázia v Litomyšli. Vzhledem k poměrně vysokému věku žáka nelze ani vyloučit, že mohl se studiem začít od principie na doporučení místních piaristů. 15/ V následujícím školním roce 1730/31 byl v matrice litomyšlských studentů uveden Václav Kalous jako žák gramatiky ve věku 16 let a v dalším školním roce jako žák syntaxe ve věku 17 let. 16/ Sem docházel i v dalších školních letech do poetiky (1732/33) a rétoriky (1733/34). Tento poslední (šestý) ročník vyššího gymnázia 11/ Matriky jsou dnes uloženy v SOA Zámrsk, srv. pozn. 1 a 7, možno hledat na internetu pod vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/matriky/. 12/ FUKS, J.: Varhany Rychnovska (III. část)., s. 217, / Státní oblastní archiv (dále SOA) Zámrsk, Státní okresní archiv (dále SOkA) Svitavy se sídlem v Litomyšli, Gymnázium Litomyšl I. Matrika posluchačů Catalogus discipulorum Scholarum Piarum , č. kn (dále Matrika Litomyšl), Principie. Zápisy v matrice studentů uvádějí Kalousův věk jako 13 let, tedy o dva roky méně. 14/ V Litomyšli se jednalo tedy o největší i nejkvalitnější piaristické školy v Čechách. Srv. BARTŮŠEK, V.: Studenti ze Strážnice a okolí na vyšším piaristickém gymnáziu v Litomyšli v 17. a 18. století (do školských reforem Marie Terezie ve školním roce 1777/8). Okolo Strážnice 2014, s / SOA Zámrsk, SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli. Matrika Litomyšl uvádí sice věk 13 let, ale ve skutečnosti mu bylo 15 let. 16/ Ibid. gramatika 1731, syntax Zápisy v matrice studentů uvádějí Kalousův věk vždy o rok nižší než ve skutečnosti. 63

4 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) opakoval student Václav Kalous ve školním roce 1734/35. 17/ Podle matriky mu bylo 18 let, avšak ve skutečnosti mu bylo již 20 let. 18/ Zájem o piaristický řád vzbudila u mladého Václava nejspíše láska k hudbě, kterou byl ve své učitelské rodině obklopen od dětství. Na litomyšlském gymnáziu byl pět let jeho třídním učitelem od parvy až po první studijní rok strávený v rétorice, tedy v letech , P. Thomas Osoba a S. Patritio (* Benešov, Benešov), vlastním jménem Jan Osoba, syn vrchnostenského úředníka. Byl pravděpodobně jedním z prvních absolventů piaristického gymnázia a škol v Benešově. Byl znám jako vynikající hudební skladatel. Čtyři roky po blahoslavení sv. Josefa Kalasanského složil P. Osoba slavnostní mši, která zazněla v chrámu benešovské piaristické koleje / Působil ve službách hraběte z Trautmansdorfu na Jemništích jako zpovědník. 20/ Již za svého působení v Litomyšli se Osoba projevoval jako vynikající aktivní hudebník. V tomto směru se asi stal pro Kalouse jeho někdejší učitel a profesor celoživotním příkladem. Od něj získal asi také lásku ke školnímu divadlu, v němž piaristé, podobně jako jiné většinou školní řády (jezuité nebo premonstráti), vynikali. 21/ Dokazuje to i periocha divadelní školní hry Princeps Pacis seu verus Dei Filius, kterou sehráli studenti rétoriky a poetiky gymnázia v Litomyšli dne na počest rektora zdejší koleje P. Leopolda Čabáka a S. Alexio (* Lipník, Lipník). 22/ Na jejím poškozeném, částečně utrženém, listě se dochovalo také natištěné jméno účinkujícího Václava Kalouse, který nejspíše sehrál v dramatu úlohu genia Míru. 23/ O Osobově autorství se dovídáme ze zápisu ve zdejší piaristické kronice. 24/ V opakované rétorice se ve školním roce 1734/35 stal Kalousovým třídním učitelem profesor P. Bonaventura Knur a S. Josepho (* 1694 Příbor, Mikulov). Z vlivu P. Osoby se však student Václav Kalous nevymanil, protože P. Antonius Osoba se vedle své hudební činnosti stal v Litomyšli prefektem (ředitelem) škol ve školním roce 1734/35 a jako dobrý hudebník účinkoval tehdy jistě i Kalous v hudebním sboru, který zde Osoba až do svého odchodu z Litomyšle v roce 1741 vedl. 25/ 17/ Ibid. rétorika / Ibid. rétorika / SOA Praha, SOkA Benešov, Gymnasium Benešov, Annales domus Benechoviensis,, Annales domus Benechoviensis, Tomus II., (dále ADB II.), s / BARTŮŠEK, V.: Obraz barokní inteligence v kronice benešovských piaristů. Středočeský sborník historický. 39/2013, s ( dále BARTŮŠEK, V.: Obraz ), zvl. s / Srv. např. nověji Náboženské divadlo v raném novověku. Ústí nad Orlicí. Oftis 2011, 176 s. ISBN / BOMBERA, J.: Periochy a rukopisy divadelních her z doby baroka v archivním depositu v Lipníku nad Bečvou. Strojopis. Olomouc 1979, nefol. 42 s. Litomyšl; Zemský archiv Opava (dále ZA Opava), Státní okresní archiv Přerov se sídlem v Henčlově (dále ZA Opava, SOkA Přerov); Jedná se o hru Princeps Pacis seu verus Dei Filius z Litomyšle. 23/ ZA Opava, SOkA Přerov, Periochy a rukopisy divadelních her z doby baroka, složka Litomyšl, hra Princes Pacis seu verus Dei Filius, 4 fol., Jan Kamenický, Litomyšl Lze to odvodit na základě porovnání poškozené stránky s údajem o Kalousovi s rubem prvního listu (1b fol.) dokumentu. 24/ SOA Zámrsk, SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Gymnázium Litomyšl I. 25/ Osoba setrval v Litomyšli až do roku 1741, kdy odešel do Benešova, kromě vedení sboru zastával buď funkci ekonoma nebo prefekta škol. V Benešově se později stal zpovědníkem majitele panství Jemniště Adama z Trautmansdorfu, bratra majitele litomyšlského panství. 64

5 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse Jak dozrávalo v Kalousovi rozhodnutí stát se piaristou, to si lze pochopitelně představit pouze těžko. Možná, že chtěl být světským učitelem jako jeho otec, nebo hudebníkem, např. v některé šlechtické kapele. Toužil však získat kvalitní vzdělání i někde jinde. Proto se rozhodl odejít na zkušenou na Moravu do Mikulova. Věděl dobře, že ve vyšší aritmetické třídě piaristických škol, která byla velmi často chápána jako součást řádových elementárních škol i gymnázia zároveň, může získat praktické a do jisté míry i teoretické znalosti důležité pro vlastní životní praxi, zejména z přírodních věd. Také čekal, že si v Mikulově prohloubí i své hudební znalosti tím, že uvidí, jak fungují zdejší hudební semináře při kapucínské Loretě i při proboštském kostele u sv. Václava. 26/ Jeho profesorem zde se stal P. Engelbert Kreiml a S. Margarita (* 1704 Dolní? Věstonice, Mikulov ). Ten zde zároveň vedl první oratoř při piaristickém kostele sv. Jana Křtitele a věnoval se výuce instrumentální i vokální hudby. Ve třídě se nacházelo celkem 39 studentů ve věkovém rozmezí 16 až 26 let. Většina z nich dokončila svá středoškolská studia v rétorice. Jen několik z nich ukončilo své školní vzdělávání v poetice nebo v syntaxi. Byli zde také i absolventi a studenti filozofie (jejího prvního ročníku tzv. logiky, nebo druhého tzv. fyziky), případně i teologie z univerzit, kterým se vykalo a užívalo se u nich, zejména ze strany mladších žáků a studentů, oslovení pane. Kromě studentů z Moravy a Čech sem přicházeli také posluchači z jiných zemí, především z Rakouska, Uher (většinou Slováci, nejčastěji z příhraničí)) a ze Slezska. 27/ Podle záznamu v mikulovské matrice studentů víme, že Václav Kalous obdržel vysvědčení stejně jako většina ostatních studentů vyšší aritmetické třídy, kteří se většinou asi rozhodli, že budou dále ve svých studiích pokračovat. Do piaristického řádu vstoupil dne / Bylo mu tedy více než 21 let, což bylo možné chápat již jako rozhodnutí dospělého muže po hluboké úvaze. V noviciátu v Lipníku nad Bečvou získal při obláčce řádové jméno Simon a S. Bartholomeo a o rok později složil v Lipníku řádové sliby. Noviciát mu tedy byl zřejmě zkrácen na rok, nejspíše vzhledem k věku, ale možná i kvůli prospěchu v něm a studiu ve vyšší aritmetické třídě v Mikulově po odchodu z gymnázia v Litomyšli. Dokládají to i zápisy o čtvrtletních vizitacích noviců, kde jejich studium hodnotili kromě provinciála tehdy ještě středoevropské piaristické provincie nazývané Germania, rektora i učitele noviců (tzv. novicmistra) také další vysvěcení řeholníci z koleje v Lipníku, kteří byli jmenováni členy komise pro posuzování způsobilosti noviců pro další setrvání a následné působení v piaristickém řádu. Vizitace probíhaly ve druhém pololetí a pak zpravidla po čtvrt roce. Ve školním roce 1736/37 bylo 26/ Srv. Piaristé, s. 167 a / Moravský zemský archiv (dále MZA) Brno, SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově, D 84 Vyšší dívčí a chlapecká škola v Mikulově, Matrika žáků škol (spr. 1744), pro orientaci stačí vyhledávání podle školních roků jednotlivých tříd. Vyšší aritmetika / Národní archiv (dále NA), řád piaristů (dále ŘPi), provincie, Seznam členů řádu (Liber provinciae Germaniae pro familiis inscribendis) , č. kn. 27; NA, ŘPi. provincie, Seznam členů řádu (Catalogus religiosorum scholarum piarum provincie Bohemiae) , č. kn. 28; FISCHER, Karl A. F., Verzeichnis der Piaristen der deutschen und böhmischen Ordensprovinz. Catalogus generalis provinciae Germanicae et Bohemicae Ordinis Scholarum Piarum. R. Oldenburg, München Z obou pramenů a z knihy jsem čerpal při většině údajů o činnosti piaristů v řádu. Nejrychlejší je vyhledávání podle jména. 65

6 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) v místní vizitační komisi pro novice celkem devět členů, kteří hodnotili Kalousovo studium v termínech a / Z následujícího roku se již žádné záznamy z Lipníku o něm nezachovaly. 30/ Z lipnického noviciátu odešel na školní rok 1737/38 do piaristické koleje ve Strážnici, kde vyučoval v aritmetice a ve skribendě a studoval při tom filologii, která byla přípravou pro další řádová studia filozofie a teologie. Při tom se intenzivně věnoval i hudbě. Byl varhaníkem a vyučoval instrumentální a vokální hudbu. V roce 1738 odešel klerik F. Simon a S. Bartholomeo na podzim do Rakouska, kde se zdržel po šest školních roků. Nejdříve vyučoval na piaristických školách ve Vídni ve skribendě. Ve školním roce 1738/39 byl v této koleji také varhaníkem. Odtud odešel na dva školní roky (1739/1740 a 1740/41) do koleje v Hornu, kde studoval filozofii v soukromém řádovém učilišti. Věnoval se zde také hudbě. Byl varhaníkem a vyučoval studenty hudbě v jejich volném čase. Po filozofických studiích odešel Kalous znovu do Vídně, kde ve zdejší koleji při chrámu Maria Treu vyučoval opět ve skribendě a řídil třetí oratoř. 31/ V roce 1743 získal nejspíše ještě před začátkem školního roku od biskupa ve Vídni nižší kněžská svěcení. 32/ P. Simon a S. Bartholomeo si však musil ještě doplnit teologické vzdělání, což učinil v soukromém piaristickém učilišti při koleji v Hornu v Dolním Rakousku v letech Rovněž v této piaristické koleji s bohatou hudební tradicí se při studiu teologie, což zde bylo jeho hlavním úkolem, věnoval ještě navíc výuce i provozování různých forem hudby. Byl tu např. varhaníkem. Ve druhém roce zdejší pedagogické činnosti kromě toho působil také jako sbormistr, vedl druhou oratoř a vyučoval soukromě hudbě. Z Rakouska přišel nejprve P. Simon a S. Bartholomeo do centra piaristického řádu v Mikulově na Moravě. Ten byl rovněž i střediskem řádového života hudebního. Zde ve školním roce 1745/46 vyučoval v aritmetické třídě elementární školy a působil též jako varhaník kolejního chrámu. Přesnější představu o počátcích jeho pedagogické činnosti však nemůžeme získat, protože se od školního roku 1744/45 matriky piaristických škol ani jiné materiály o žácích a studentech v Mikulově nedochovaly. 33/ Provozování hudby po praktické i organizační stránce se zde mohl zcela věnovat v následujícím školním roce 1745/46. Tehdy vedl proslulý pěvecký seminář při mikulovské Loretě. 34/ Hudbě vlastně vyučoval mládež ve volném (mi- 29/ NA, ŘPi, kolej Lipník, čtvrtletní známky a prospěch noviců (Visitationes Quadrimestres Novitiorum). Ab Anno 1696 usque ad Annum 1851, č. kn. 345 (dále Visitationes), s. 54a a 58a. 30/ Noviciát býval zpravidla dvouletý. 31/ Ve vídeňské piaristické koleji byly zřízeny hudební oratoře celkem čtyři. 32/ Tehdy prováděl svěcení piaristů ve Vídni se svým světícím biskupem Josefem Breitenbücherem zdejší první arcibiskup Sigismund kardinál Kollonitsch. Srv. MZA Brno, fond piaristé Mikulov, E A 12 Kniha ordinovaných piaristů (Liber provinciae Germanie pro inscribendis ordinis ab anno 1714 ), , č. kart. 5, s. 36 uvádí některé Kalousovi vrstevníky, avšak F. Simon Kalous a S. Bartholomeo zde jmenován není. 33/ Na základě dřívějších zápisů (srv. pozn. 20) lze předpokládat, že šlo o větší třídu se zhruba studenty, kteří se mohli do divadelní činnosti zapojit pouze výjimečně. Mohli být mezi nimi i studenti ze sousedních zemí z Čech, Slezska, Rakouska nebo z Uher (ze Slovenska), případně i z jiných zemí. 34/ Na soupisy chovanců alumnátu od roku 1654 se odvolával historik a archivář Metoděj Zemek. ZE- MEK, M. aj. Gymnázium Mikulov. Almanach k třístému padesátému výročí založení mikulovského gymnázia. Brno 1981, 94 s., zvl. s. 13, pozn. 26. SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově, fond. Vyšší chlapecká a dívčí 66

7 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse moškolním) čase a rovněž vedl chrámový sbor piaristické koleje v Mikulově. 35/ To, jak probíhala výuka hudby na řádových školách, nebývalo rovněž přesněji zachyceno. Z mikulovské piaristické koleje přišel P. Simon a S. Bartholomeo do piaristické koleje v Litomyšli, kde ovšem není známo, jaké funkce zde zastával, protože sem přišel v průběhu školního roku 1746/47. Jeho funkce nebyly tehdy nikde zapsány. Z piaristické koleje v Litomyšli potom odešel do piaristické koleje v Kosmonosech u Mladé Boleslavi (ve školním roce 1747/48). Vzhledem k poměrně kompletnímu zachování pramenů z piaristické koleje v Kosmonosech lze v tomto školním roce rekonstruovat Kalousův život podrobněji. Tady vyučoval v prvních dvou počátečních třídách piaristického gymnázia (v principii a v parvě). Vedl zde rovněž chrámový sbor. Hrál také na varhany a vyučoval hudbě, pravděpodobně i žáky a studenty z jiných než ze svých tříd. Z tzv. menších povinností, které stanovil rektor koleje, připadlo na P. Simona vedení mariánského bratrstva při zdejší koleji. 36/ V syntaxi měl Kalous 25 žáků a v gramatice 32, učil jich tedy celkem / Dne provozoval se svými studenty blíže nespecifikované drama, které připomíná kronika kosmonoské piaristické koleje. Jako hosté byli v publiku přítomni kněží z Mladé Boleslavi a okolí, kteří produkci odměnili potleskem. 38/ Mezi žáky této třídy můžeme najít třináctiletého chlapce Václava Durycha, syna brusiče kamenů z nedalekého Turnova, jehož starší bratr Josef zde studoval před nedávnem. 39/ Piaristé P. Simon a zejména tehdejší prefekt škol P. Romanus Hartvig a S. Petro (* Bučovice, Lipník nad Bečvou) asi ještě zcela nerozpoznali Václavův filologický talent a hodnotili ho poznámkou jako průměrně prospívajícího žáka. 40/ Nadání tohoto budoucího významného žáka, později velmi známého slavisty a osvícence a učence v řádu pavlánů, se projevilo více při jeho studiu v rétorice gymnázia ve Slaném ve školním roce 1749/1750, kam odešel z Kosmonos dokončit svá gymnaziální studia. 41/ Vzhledem k tomu, že Simon Kalous mohl vyučovat hudbě a zpěvu ve všech ročnících škol, můžeme se domnívat, že se jeho žákem stal také nadaný syn hudebního skladatele Šimona Brixiho z Prahy a dcery purkmistra z Benátek nad Jizerou Barbory Fialkové František Xaver Brixi (* Praha, škola Mikulov , zpr. Zemek M., Zimáková, A., č. 676 Směrnice pro chovance semináře, seznam chovanců , životopisy význačných představených a chovanců do r Materiál vznikl v roce 1807 na základě opisu, neobsahuje žádné informace o P. Simonovi Kalousovi. 35/ O hudebních tradicích jednotlivých domů piaristického řádu za Alpami, hlavně v českých zemích ve 2. polovině 17. století a první polovině 18. století, srv. Piaristé; Neumann, A, A.: Piaristé a český barok. Přerov 1933, zvl. s / NA ŘPi, kolej Mladá Boleslav, Diarium Cosmonossensis , č. kn. 390, s. 55a Officia minora domus Cosmonossensis / SOA Praha, SOkA Mladá Boleslav, fond gymnázium Mladá Boleslav (dále GMB, Matrika studentů gymnázia , č. kn. 6, nefol., je nutno hledat podle let a tříd. 38/ NA ŘPi, kolej Mladá Boleslav, Kronika II. s / Srv. BARTŮŠEK, V.: P. Veremundus a S. Eusebio turnovský piarista Josef Durych. Z Českého ráje a Podkrkonoší (dále ZČRP), 26, 2013, s ISSN X. 40/ SOA Praha, SOkA Mladá Boleslav,GMB, Matrika studentů gymnázia , č. kn. 6, nefol. Je nutno hledat podle let a tříd. Je to patrné z poznámky mediocriter, kterou zapsal nejspíše prefekt škol. 41/ BARTŮŠEK, V.: Slánská životní epizoda Václava Fortunáta Durycha v polovině 18. století a její tradice. ZČRP, 22, 2009, s ISSN X. 67

8 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) Praha), který se později stal jedním z našich nejvýznamnějších barokních skladatelů vůbec. 42/ Ve školním roce 1747/48 navštěvoval totiž Brixi rétoriku zdejšího gymnázia. Jeho třídním profesorem byl P. Maximus Bianky a S. Jacobo nebo Procopio (* Mladá Boleslav, Příbor), pozdější významný řádový řečník a spisovatel. Ten si povšiml velkého nadání šestnáctiletého chlapce z Prahy a učinil o tom zápis do matriky studentů. 43/ Tyto úkoly vykonával Kalous i v následujícím školním roce na gymnáziu při koleji s chrámem sv. Františka Serafínského při piaristické koleji v Lipníku nad Bečvou, kde stále působil řádový noviciát. Vyučovat sem přišel v Ve školním roce 1748/49 vyučoval na gymnáziu v gramatice a syntaxi stejně jako v následujícím školním roce. Ve školním roce 1748/49 vyučoval v syntaxi 16 a v gramatice 21 žáků, tedy celkem 37 žáků. Ve školním roce 1749/1750 to bylo v syntaxi 26 a v gramatice 17 žáků, tedy celkem 43 žáků. 44/ Ve školním roce 1749/1750 se mezi jeho žáky vyskytoval dvanáctiletý chlapec Bernard Görisch ze Šternberka na Moravě, který se později stal členem piaristického řádu jako P. Camillus Görisch a S. Bernardo (* Šternberk na Moravě, Doupov). Ve své pedagogické i řeholní praxi dosahoval Görisch velmi dobrých výsledků. Zaměřil se především na výuku ve zvláštních matematických řádových třídách piaristů, v tzv. aritmetice (nižší i vyšší). Tito učitelé bývali i dobrými hudebníky. 45/ Jako člen komunity lipnických piaristů se P. Simon Kalous podílel také na hodnocení noviců v noviciátu, který při koleji tehdy stále ještě působil. Dochovaly se jeho podpisy v knize zápisů ze čtvrtletních vizitací prospěchu noviců z let 1749 a / Kalous se měl, zejména v prvním roce svého pobytu v Lipníku, starat také o vyučování noviců hře na varhany. Zdá se, že se této povinnosti věnoval ještě i v následujícím školním roce, i když jsem ji tu nenašel nikde v řádových dokumentech u jeho jména zapsanou. Byl tedy velmi pravděpodobně zde ještě učitelem novice Antonína Brosmannna, který přijal řádové jméno Damasus a S. Hieronymo (* Fulnek, Příbor) a byl velmi často pokládán hudebními odborníky a historiky za jednoho z nejlepších piaristických hudebních skladatelů v prostoru střední Evropy vůbec. Podobně jako jeho učitel a pozdější kolega Václav Kalous skládal i P. Antonín Jan Nepomucký Brosmannn mše, kantáty, ofertoria i jiné hu- 42/ O F. X. Brixim viz např. Biografický slovník českých zemí. VII. sešit Bra Brum, Historický ústav AV ČR, Libri, Praha ISBN (dále BSČ). Hesla o hudebnících z rodu Brixiů na s zpracoval Vladimír Novák. LUKEŠ, M.: Václav Kalous Simon a Sancto Bartholomeo ( ). Opus musicum, 2014, zvl. s. 32 a 33. Řeší hypotézu příbuzenství mezi rodinami Brixiů a Kalousů navozenou v encyklopedické literatuře v 19. století. 43/ SOA Praha, SOkA Mladá Boleslav, GMB, Matrika studentů gymnázia , č. kn. 6, nefol. Je nutno hledat podle let a tříd. Je to patrné z poznámky Felicissimi ingenii. 44/ NA, ŘPi, kolej Lipník, Matrika gymnázia (Matrica gymnasii Lipnicensis) , č. kn Je třeba hledat podle jednotlivých tříd. 45/ Ibid.; O P. Görischovi viz BARTŮŠEK, V.: Osmý div, s. 111 a 112. Obecně viz Týž.: Výuka přírodních věd v piaristických školách Paginae historiae. (dále PH), č. 16 (2008), S / Visitationes, s. 90a 96b. Jedná se o vizitace z těchto termínů: , , , a

9 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse dební žánry. 47/ Napsal také několik menších děl o hudební metodice a pedagogice, jejichž rukopisy v současnosti asi už neznáme. 48/ Pak se dostal P. Simon Kalous do Benešova, kde se mohl setkávat i se svým někdejším učitelem P. Patriciem Osobou. 49/ Zde ve školních letech 1750/51 a 1751/52 působil jako profesor nejvyšších ročníků gymnázia, tedy rétoriky a poetiky. Ve školním roce 1750/51 učil celkem 13 studentů (z toho 3 rétory). Ve školním roce 1751/52 měl v ročníku osm rétorů a tři poety, tedy celkem 11 studentů. 50/ Zejména ve školním 1751/52 působil též velmi intenzivně po hudební stránce jako sbormistr a varhaník. Je nepochybné, že Kalous v této době již komponoval. Skládal asi nejen mše, ale pochopitelně také hudbu v rámci přípravy divadelních představení svých žáků. Ve školním roce 1750/51 se jednalo o drama předváděné v divadelních sálech na zámku Konopišti, určených původně pro hosty majitelů zámku, zejména pro panovníka a jeho družinu, studenty rétoriky a poetiky na počest hraběnky z Vrtby dne / Hraběnka byla s tímto představením velmi spokojena a dala za odměnu divadelníkům 5 zl. Toto drama bylo nejspíše doprovázeno Kalousovou hudbou. 52/ Za své učitelské činnosti v Benešově musil však pro studenty připravit i divadelní představení bez hudby akademii. 53/ Jednalo se o vystoupení, které bylo sestaveno z děl antických historiků, o nichž se studenti na škole učili. Produkce se uskutečnila Ze zápisů v benešovských klasifikačních seznamech ze druhého roku působení P. Simona Kalouse v Benešově si o něm můžeme udělat téměř všestranný obrázek jako o pedagogovi. Svým studentům se plně věnoval. Snažil se jim co nejvíce ulehčit vstup do života, avšak dobré hodnocení, i když jím nešetřil, zadarmo nedával. Dovedl ve studentech vzbudit zájem o vzdělání. Z jeho rétorů z roku 1752 se jeden stal knězem, šlo o Jana Verfla, jiný student rétoriky vstoupil do piaristického řádu. Byl to František Střelský, který obdržel řádové jméno Alphonsus a S. Joanne Baptista (* Mnichovice, Strážnice). 54/ Další student z této třídy s dobrým, ale ne nejlepším prospěchem Václav Špacier z Ledče se stal později lékárníkem. 55/ V tomto školním roce jsme rovněž informováni o dalším významném žáku Simona Václava Kalouse. Jednalo se o Josefa Schallera, syna správce konopišťského 47/ O Brosmannovi viz např. BSČ. VII. sešit Bra Brum. Heslo Brosmannn Antonín Jan Nepomucký na s. 199, 200 zpracoval T. Hanzlík. 48/ Srv. také HORÁNYI, A.: Scriptores Scholarum Piarum Liberaliumque artium magistri, I. Budae, 1809, s ; VIŃAS T.: Index bio-bibliograficus Scriptorum Scholarum Piarum. Romae 1908, 1910, 1911 (3 díly), s / Viz. pozn. 17 a / SOA Praha, SOkA Benešov, fond Gymnázium Benešov, Liber calculorum gymnasii Beneschoviensis apud prefectum servandus (Dále LCGB 1751). Klasifikační seznam žáků a studentů gymnázia v Benešově končí k roku Jedná se o zápisy na s. 6 a 10 chybně datované do roku 1752 a1753, tedy posunuté o školní rok později. 51/ Srv. BARTŮŠEK, V.: Počátky piaristického školního divadla v Benešově před třemi stoletími. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka (dále SVPP) 44 47, , s , zvl. s. 245 s vyobrazením zámku Konopiště na obr / Viz též BARTŮŠEK, V.: Školní divadlo v 18. století SVPP 26/1985, s ; ADB II., s / BARTŮŠEK, V.: Školní divadlo ; ADB II. s / Srv. BARTŮŠEK, V.: Obraz, zvl. s / Ibid., zvl. s

10 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) panství Jana Jiřího Schallera. Po skončení studií na gymnáziu v Benešově vstoupil do piaristického řádu pod jménem Jaroslav Schaller a S. Josepho (* Konopiště, Praha). 56/ Možná, že zájem o hudbu, který využil i při své praxi v piaristickém řádu, 57/ v něm probudil právě Kalous. Schaller se stal se později významným a dosti plodným topografem Prahy i Čech a řádovým spisovatelem apologetou a životopiscem zasloužilých členů piaristického řádu. Dlouhou část svého života strávil ve službě u hraběte Františka Antonína Nostice v Praze. 58/ V Benešově se P. Simon a S. Bartholomeo také zapojil aktivně do šíření piaristického řádu, kterému propůjčil plně své pedagogické schopnosti. Hlavním cílem bylo v této době otevření piaristických škol v Praze, což se tehdy zejména zásluhou P. Gelasia Dobnera a S. Catharina (* Praha, Praha), 59/ prokurátora Českomoravskoslezské řádové provincie, podařilo. P. Simon Kalous se stal jedním z prvních učitelů tzv. scholastiků krátce před tím v roce 1752 založených a na počátku listopadu otevřených piaristických školách v Praze. 60/ Vznik těchto škol podpořil také svou zvláštní fundací a jednorázovým knižním darem majitel panství Rychnov nad Kněžnou hrabě František Josef II. z Kolovrat. 61/ Kalousovo působení v piaristické koleji v Praze ukazuje názorněji jeho druhý rok 1753/54, kdy zde měl vyučovat v poměrně početné třídě nižší aritmetiky a skribendy, která byla jednou z nejdůležitějších tříd tehdejších pražských piaristických škol. 62/ Skutečnost však mohla být oproti zápisům v knize řádových povinností poněkud jiná. Matrika žáků a studentů piaristických škol v Praze označuje po celou dobu Kalousova působení v letech jako žáky skribendy. 63/ Avšak vzhledem k tomu, že Kalousovy funkce jsou uvedeny v celoprovinčním i kolejním seznamu stejně, 64/ se 56/ BARTŮŠEK, V.: Nad prvním dochovaným seznamem studentů benešovského gymnázia. In: 300 let gymnázia Benešov, září 2003, s ; Srv. též SVÁTEK, J.: Schallerovy životopisy vědeckých pracovníků a Benešov. SVPP, 9/1968, s / P. Jaroslav Schaller byl ve školním roce 1772/73 správcem známého hudebního piaristického semináře při koleji v Bílé Vodě ve Slezsku a mohl být také v kontaktu s nedávno nobilitovaným hospodářským správcem v Jeseníku Karlem Dittersem z Dittersdorfu ( ), jehož syn Ignác studoval u piaristů v Praze ve školním roce 1769/1770 podvojné účetnictví. 58/ BARTŮŠEK, V.: Obraz, zvl. s. 34 ; SOA Praha, SOkA Benešov, Gymnasium Benešov, LCGB 1751 Jedná se o zápis na s. 10 chybně datovaný do roku 1753, tedy o rok později. 59/ Diccionario enciclopedico escolapio II. Biografías de escolapios. Salamanca: Ediciones Calasanctias 1983, 589 s. ISBN , zvl. s. 199; srv. též BARTŮŠEK, V.: Obraz, zvl. s. 12 a / Srv. BARTŮŠEK, V.: Snahy o založení piaristické koleje v Praze v 17. a 18. století. PH 10, 2002, s ; zvláštní otisk, 32 s., 4 s. mapových příloh (dále Snahy). 61/ BARTŮŠEK, V.: Kolovratský dar pražské piaristické knihovně z roku OHP, 16 (2009), s Dar je podle posledního předběžného průzkumu knihovníka NA v Praze PhDr. Pavla Trnky, kterému děkuji za upozornění, ještě o něco rozsáhlejší, než je ve studii uvedeno, ale další knihy jsou většinou pokračováním titulů ve studii uvedených. Zda měl na darování kolovratského daru P. Simon Kalous a S. Bartholomeo nějaký vliv, nelze říci. Popularitu piaristů u hrabat Kolovratů i za jejich pobytů v palácích v Praze si spíše získali hraběcí piarističtí vychovatelé. 62/ Nejvyhledávanější byla v této škole třída vyšší aritmetiky. 63/ Archiv hlavního města Prahy (dále AHMP), Matrika piaristického gymnázia ( ). Léta Je nutno hledat podle tříd. Vzhledem k množství a nízkému věku žáků by bylo obtížné vyhledat jejich pozdější uplatnění. 64/ NA, ŘPi, provincie, Seznam členů řádu (Liber provinciae Germaniae pro familiis inscribendis) , č. kn. 27, do r se týkala kniha též rakouských kolejí, pak již jen kolejí v Čechách, na Moravě 70

11 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse dá předpokládat, že zápisy v seznamech žáků obě třídy (sc. nižší aritmetiku a skribendu) nerozlišovaly. Většinou šlo o rozsáhlé třídy až kolem sta žáků. 65/ V oblasti vyučování byl přímým nadřízeným P. Simona Kalouse vlastně P. Gelasius Dobner, 66/ který v letech nebyl pouze prokurátorem provincie, ale zároveň také prefektem (ředitelem) pražských velmi početných piaristických škol, kde byl otvírán až do reforem Marie Terezie v sedmdesátých letech 18. století pouze první nejnižší ročník gymnázia přípravná třída parva. 67/ Je třeba si uvědomit, že piaristické školy, jejichž vznik se v Praze prosazoval kvůli konkurenci jezuitů i jiných řádů (zejména např. trinitáři), institucí i některých kruhů z řad šlechty jen se značnými potížemi, byly vystavovány různým konkurenčním tlakům. Musily se tedy prezentovat na veřejnosti daleko více než jinde v českých zemích. 68/ Podobné konkurenci byla jistě v koleji piaristů vystavena i jejich hudba. V jejím zprostředkování náročné pražské veřejnosti sehrál P. Simon a S Bartholomeo asi celkem významnou úlohu. Vedl totiž oratoř nově založeného řádového domu, který se tehdy nacházel v Celetné ulici / Podobné to bylo i v následujícím školním roce 1754/55, kdy ještě zastával funkci revizora účtů. Po celou dobu svého pražského pobytu působil také jako katecheta. Jaká zde byla hudební angažovanost P. Simona Kalouse, to však vlastně přesně nevíme, protože tzv. menší povinnosti řeholníků se v Praze ještě nezapisovaly. 70/ Zda a jaké skladby v Praze napsal, není též přesně známo. V Praze se prý ještě velmi intenzivně zabýval výukou hebrejštiny 71/ s níž se pravděpodobně seznámil již dříve za svých teologických studií, jak o tom informuje jeho žák Jaroslav Schaller. 72/ Hebrejštinou se zabývalo tehdy i mnoho jiných často významných členů piaristického řádu, často zaměřených na filologii. 73/ a ve Slezsku, používám ji pro základní vyhledávání všech údajů o působení v piaristickém řádu; NA Praha, ŘPi., kol. Praha, Familiae domus Pragensis, , č. kn. 141 (dále FDP), fol. l. 1a 2a. 65/ Ve školním roce 1752/53 to bylo celkem 71 žáků, z nichž 20 přišlo po Velikonocích, u nichž nebylo uvedeno bydliště, ve školním roce1753/54 to bylo 105 žáků, 1754/55 to bylo 88 žáků a ve školním roce 1755/56 to bylo 106 žáků. Všichni byli v matrice uvedeni jako žáci skribendy. 66/ V letech se stal rektorem pražské koleje. 67/ Do roku Srv. BARTŮŠEK, V.: Nad seznamem studentů pražského piaristického gymnázia z roku PH14 (2006), s / Srv. BARTŮŠEK, V.: Snahy. 69/ Nedaleko prostor dnešního divadla v Celetné a Divadelního ústavu. 70/ NA, ŘPi., kol. Praha, FDP, fol. 1a 2a. Kniha uvádí tzv. officia minora, menší řeholní povinnosti, od roku 1766, s. 8 b. 71/ MICHAILIDISOVÁ M.: c. d.; http //sc.wikipedia.org/wiki/václav_kalous, datum posledního nahlížení / SCHALLER, J. : Kurze Lebensbeschreibungen jener verstorbenen gelehrten Männer aus dem Orden der Frommen Schulen, die sich durch ihr Talent und besondere verdienste um die Literatur und Wissenschaften von der Errichtung dieses Institutes bis auf gegenwärtige Zeiten vorzüglich ausgezeichet haben. Vyd. František Jeřábek v Praze v roce 1799, zvl. s / Např. dříve generál řádu původem z Moravy P. Adolph Groll a S. Georgio (* Kroměříž, Ráb) nebo později Kalousův žák Jaroslav Schaller. Srv. též CERMANOVÁ, I. - MAREK, J.: Na rozhraní křesťanského a židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera ( ). Národní knihovna ČR, s., il. ISBN:

12 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) V piaristické koleji v Kosmonosech, kam byl ve školním roce 1756/57 z Prahy přeložen, se stal P. Simon Kalous kazatelem pro období svátků. Vedle toho zde ještě působil jako sbormistr. Kromě jiného tady také zkoušel studenty na zdejším soukromém piaristickém učilišti teologie. Jako menší povinnost měl na starosti ubytování hostů a návštěvníků v pohostinských celách koleje. 74/ Do Kosmonos se dostal Kalous zrovna v době, kdy zde vrcholila, zejména na sousedním Liberecku, aktivita okupačních pruských vojsk v rámci sedmileté války proti habsburské monarchii. Značnou pozornost válečným událostem věnovala také zdejší piaristická řádová kolejní kronika, která podobně jako ostatní anály řádových domů piaristů přinášela o životě v koleji poměrně málo informací a spíše se kromě zápisů o majetku koleje a bohoslužbách zaměřovala na vnější souvislosti. Nelze z ní tedy např. zjistit, jaká byla účast P. Simona Kalouse a S. Bartholomeo na hudební produkci koleje, která byla tehdejší válečnou dobou poměrně dosti omezena. Dočteme se zde o něm přesto jednu zajímavou informaci. V únoru, kdy kvůli zimnímu počasí válečné běsnění nejspíše poněkud ustalo, si vyžádal ve dnech povolení navštívit poměrně vzdálenou vesnici Košťany, 75/ aby se zde zúčastnil masopustního veselí až do Popeleční středy. Proč právě padla volba na tuto lokalitu s kostelem a školou, kronika již dále v heslovitém záznamu neuvádí. 76/ Zpráva však dosvědčuje, že P. Simon byl veselejší a družné povahy a jistě patřil k zastáncům řádového humanismu. 77/ Dá se tedy také usuzovat, že pro zdejší hudebníky byl také v tomto válečném roce P. Simon dobrou posilou. Po roce stráveném v Kosmonosech odešel P. Simon na dva roky ( ) do piaristické koleje ve Slaném, kde působil jako profesor poetiky a rétoriky. Ve školním roce 1757/58 tady vyučoval celkem v obou třídách 41 studentů (z toho 21 rétorů) a ve školním roce 1758/59 35 studentů (z toho 16 rétorů). Vedl velmi pečlivě zápisy do školních matrik a knih o svých studentech. V této době byla již vedena na gymnáziu ve Slaném kromě školní matriky i kniha o prospěchu žáků. Kalousovy zápisy proukazují, že profesor dobře věděl, kam (do jakého druhu knih), které zápisy o studentech přesně se patří zapisovat. 78/ Ve školní matrice přiblížil budoucnost svých žáků, z nichž mnozí se stali knězi nebo řeholníky, jak zde doložily i pozdější záznamy. Byl mimořádným kazatelem a revizorem účtů. Velmi se věnoval také hudbě. Byl kolejním sbormistrem a hudbu při tom také ještě vyučoval. K jeho menším povinnostem patřilo zastupování prefekta škol. 79/ Jeho třídy (rétoriku a poetiku navštěvovalo ve školním roce 1757/58 21 rétorů a 20 poetů, tedy celkem 41 studentů 74/ NA ŘPi, kolej Mladá Boleslav, Diarium Cosmonossensis , č. kn. 390, s. 64b a 65a, rok / Dnes město v okrese Teplice. 76/ NA ŘPi, kolej Mladá Boleslav, Kronika II., s Nejspíše šel navštívit zdejšího faráře nebo kantora, případně jiného hudebníka. 77/ Obecně srv. TŘÍŠKA, J.: Kázání a rétorika litomyšlských piaristů. Litomyšl, duchovní tvář českého města, Litomyšl 1994, s / BARTŮŠEK, V.: O studentech a žácích gymnázia ve Slaném, jeho učitelích a příznivcích v prvním období školy v letech Almanach Gymnázia Václava Beneše Třebízského 350 let. Usp. Olga Judlová, Milan Dundr, Slaný 2008, s / NA ŘPi, kol. Slaný, Seznam členů koleje. Opisy gen a prov. Dekretů, usnesení prov. kapitul (Liber familiae) , č. kn

13 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse a ve školním roce 1758/59 16 rétorů a 19 poetů, tedy celkem 35 studentů. 80/ Všem studentům v rétorice zapsal Kalous velmi dobrý prospěch, zatímco v poetice se odvážil povzbudit některé studenty k lepším výsledkům mírným snížením známky. 81/ Z pramenů, které se vázaly ke slánskému působení P. Kalouse, se však o jeho tvorbě v této lokalitě vůbec nic konkrétního nedozvíme. Kolejní anály piaristů ve Slaném dávají, podobně jako jinde, přednost líčení válečných událostí roku 1758 a vztahům s okolím koleje. 82/ P. Simon se však mohl aktivně zúčastňovat, což nejspíše činil, na různých hudebních produkcích v rámci obou zde strávených školních let. Patřily k nim zejména slavnosti o svátcích sv. Josefa a zakladatele řádu Josefa Kalasanského, 83/ kterých se společně s piaristy zúčastňovali také místní františkáni a kněží z okolních far spolu s jinými vzácnými hosty. V listopadu roku 1758 se zde vzdor nepřízni doby slavily zvláštní obřady s hrabaty z Martinic, které připomínaly století existence piaristických škol ve Slaném, které v roce 1658 založila hrabata z Martinic. 84/ Ve školních letech 1759/1760 a 1760/61 spravoval a řídil proslulý hudební seminář při piaristické koleji v Kroměříži. 85/ Za jeho správy měl seminář, pro nějž byla postavena koncem 17. století samostatná budova a který byl třetí samostatnou složkou kroměřížské piaristické koleje, ve školním roce 1759/1760 celkem 12 chovanců z různých tříd gymnázia, kteří v semináři bydlili, a 10 zpěváčků, kteří se tam stravovali a účinkovali ve sboru. Ve školním roce 1760/61 zde bydlilo celkem 14 chovanců a stravovalo se zde pět zpěváčků. Studenti a žáci v semináři přebývali a stravovali se z nadací. 86/ Mezi chovanci semináře se po oba školní roky nacházel také parvista a principista Antonín Kuzník. Pocházel z Napajedel z kantorské rodiny a studoval zde do roku 1766, kdy ukončil svá studia v rétorice (6. třídě gymnázia) s průměrným prospěchem. 87/ Jednalo se nejspíše o syna napajedelského a později kojetínského kantora Jana Tomáše Kuzníka (* 1716 Uherčice, Ko- 80/ SOA Praha, SOkA Kladno, Piaristické humanitní gymnázium Slaný, Matrika studujících gymnázia , je nutno hledat podle tříd v příslušném školním roce. 81/ SOA Praha, SOkA Kladno, Piaristické humanitní gymnázium Slaný, Liber calculorum ab anno Obsahuje záznamy s charakteristikami a jednou známkou žáků gymnázia do roku 1777 a záznamy o žácích hlavní školy do roku 1808, je nutno hledat podle tříd v příslušném školním roce. 82/ NA ŘPi, kol. Slaný, Historia domus Slanensis (dále HSD), č. kn., s / Tehdy ještě blahoslaveného. 84/ BARTŮŠEK, V.: Z historie piaristické koleje ve Slaném Slánské rozhovory Slaný 2009, ISBN S, s / Srv. zejm. SEHNAL, J.: Musik in den Piaristenkollegien in Mähren im 17. und 18. Jahrhundert, Piaristen und Schulwesen s ; BOMBERA, J.: Pěvecký seminář v Kroměříži. Studie Muzea Kroměřížska 89, Kroměříž 1989, s ; nejnověji BARTŮŠEK, V.: Studenti ze Strážnice a okolí na vyšším piaristickém gymnáziu v Kroměříži v 18. století (do školských reforem Marie Terezie ve školním roce 1777/8). Okolo Strážnice 2015, s NA ŘPi, kolej Kroměříž, Seznam členů koleje (Familiae collegii Cremsiriensis) , č. kn. 327 (dále FKC, l.), l. 59b za školní rok 1759/1760, l. 60b za školní rok 1760/61. 86/ MZA Brno, Matricula seminarii hudební seminář gymnázia a škol piaristův Kroměříži (dále HSK), za upozornění o uložení matriky semináře, která se původně nacházela v Zemském archivu v Opavě děkuji paní Dr. Evě Tichomirovové z MZA Brno. Podle její informace bude kniha přiřazena k fondu E 22 Františkáni Kroměříž , kde jsou i některé další archiválie kroměřížských piaristů. 87/ MZA Brno, SOkA Kroměříž, Piaristické gymnázium Kroměříž, Liber Calculorum, Kniha známek B e 188, inv. č. 3 (dále LC ). Je nutné hledat podle studijních roků a jednotlivých tříd gymnázia. Kniha není foliován; BOMBERA, J.: Pěvecký seminář v Kroměříži s. 68, č

14 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) jetín), který byl znám podobně jako jeho mladší syn jako hanácký skladatel. 88/ Kromě hlavní funkce zastával P. Simon Kalous také menší povinnost od rektora, sepisování dějin hudebního semináře a zřejmě se staral i o jeho archiv. 89/ O své činnosti v semináři měl prý napsat pouze jediný záznam. Ten se týkal provedení zbožné symfonie na způsob oratoria dne / Na základě zmínek v Generálním archivu piaristů v Římě o inventáři archivu hudebního semináře v Kroměříži, na něž upozornil A. A. Neumann, 91/ však tato kronika existovat měla. Dokonce měla být spolu s fundační listinou a matrikou alumnů jedním ze tří nejdůležitějších materiálů zde uložených. Spolu s P. Simonem působil v semináři jako jeho zástupce rovněž další mladší piarista, hudební skladatel a hudebník P. Sebaldus Hausner a S. Joanne Baptista (* Budišov nad Budišovkou, Kirn v Německu), který vyučoval kromě toho vokální hudbě a také hře na různé instrumentální nástroje, zejména na varhany a housle. 92/ Po Kalousovi se zachovaly na kůrech kroměřížských kostelů také zápisy různých skladeb, zejména pak z hudebního archivu piaristické koleje v Kroměříži. 93/ Pak působil Kalous celkem osm let ( ) v různých často většinou již neučitelských řádových funkcích v piaristické koleji ve Strážnici. Mnohdy býval kazatelem na období svátků a nedělí, zkoušejícím nebo ceremoniářem při obřadech studentů a později i konsultantem koleje a rovněž revizorem účtů. Z hudebních postů se věnoval především řízení sboru při kolejním chrámu. Nakonec ve školním roce 1768/69 zastával funkci vicerektora piaristické koleje ve Strážnici, s níž spojil také mnohé další úkoly, jako např. depozitář a své dosavadní funkce, svátečního kazatele i hudební poslání, regenschori apod. Zažil zde atmosféru doby jistých příprav na zlepšení chodu koleje a škol při ní, vzhledem k dokončení výstavby a oprav zdejších škol, kterých se sám z pravomoci své zdejší poslední funkce vicerektora koleje jistě aktivně zúčastnil. 94/ Vicerektorský úřad vykonával potom Kalous spolu ještě s tradičními hudebními posty (regenschori) a dalšími funkcemi, které se k němu často vázaly (konzultant domu, 88/ Tomáš_Kuzník; -kuznik, datum posledního nahlížení / FKC, l. 60a za školní rok 1759/1760, l. 61a za školní rok 1760/61; viz BOMBERA, J.: Pěvecký seminář v Kroměříži na s. 57 ji autor cituje jako Anmerkungen aus den Erlebnissen des Liechtenstein Seminars, která měla být uložena v SOkA Kroměříž. Zápisy Kalouse i jeho předchůdců zde hodnotil jako velmi stručné. Kalous nejspíše doplnil i v matrice seminaristů zápisy o studentech a žácích, kteří přebývali v semináři s plným zaopatřením a o nichž se tam od roku 1750, na rozdíl od strávníků zpěváčků ze semináře, kde kontinuita byla, nikdo nezmiňoval. 90/ BOMBERA, J.: Pěvecký seminář v Kroměříži, s. 57. Tento zápis se však nachází v kolejní kronice piaristů v Kroměříži NA ŘPi, kolej Kroměříž, Pamětní kniha Annales domus Cremsirensis (též Continuatio annalium ) , č. kn / NEUMANN, A, A.: Piaristé a český barok, Zvl. s / Ibid., s. 64. Po roce 1762 odešel do Německa jako člen nově vzniklé piaristické rýnsko-švábské viceprovincie, kterou vedl jeho krajan P. Zacharias Schubert a S. Elizabetha. 93/ BREITENBACHER, A.: Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži. Kroměříž 1937, 90 s., zvl. s / Srv. BARTŮŠEK, V.: Piaristické školy ve Strážnici před reformami Marie Terezie. Jižní Morava 2014, roč. 50, sv. 53, s

15 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse ceremoniář při obřadech studentů, revizor účtů, depozitář aj.), v piaristické koleji v Litomyšli po tři roky v letech Piaristická kronika z Litomyšle nás informuje pouze o tom, že sem v listopadu 1769 přišel, avšak uvádí řadu hudebních produkcí, kterých se Kalous mohl zúčastnit, i když není přímo uveden. 95/ Jedinou výjimku učinil tehdejší kronikář rektor koleje P. Osvaldus Haubt a S. Brunone (* Ratmíle, Kosmonosy) záznamem ke dni o provedení Kalousova oratoria u Božího hrobu určeného k oslavě tohoto místa ve Svatém týdnu před Velikonoci. 96/ Šlo asi o velmi kvalitní dílo, protože jiné záznamy o podobných produkcích zaznamenali rektoři litomyšlské koleje do análů pouze málo, např. v letech 1743, 1749 nebo / Kalous zde tedy určitě komponoval. Nelze však určit v jakém rozsahu. Odtud pak odešel do piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou, tedy do blízkosti své rodné obce Solnice. Nelze vyloučit, že si ho do Rychnova vzal s sebou z Litomyšle tehdejší rektor koleje P. Osvaldus Haubt, který tam zhruba ve stejnou dobu tehdy odešel také a byl v rychnovské koleji až do roku 1775 znovu rektorem. 98/ V Rychnově zůstal P. Simon Kalous a S. Bartholomeo od podzimu roku 1772 až do své smrti v létě roku Vykonával zde funkci vicerektora koleje téměř až do konce života. Zažil prvotní pětiletý rozkvět vyššího gymnázia a škol, ale i zklamání ze zavření gymnázia v rámci reforem Marie Terezie ve školním roce 1777/78, 99/ i snahu rychnovských měšťanů a kleriků z piaristického řádu čelit tomuto pro region neblahému rozhodnutí pokoutní gymnaziální výukou. Při tom všem mu ještě zbyl čas na podporu hudby v koleji a i v jejím blízkém okolí, při návštěvách u bratra Jiřího Vojtěcha v Solnici, který vedl vzornou výuku na solnické farní škole, 100/ apod. Kronika piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou, ačkoliv se občas zmiňovala o hudebních a divadelních produkcích, o Kalousovi nikde Kalousovo jméno neuvádí. Jediná zmínka v kronice byla krátká dvouřádková zpráva napsaná v souvislosti s jeho úmrtím. 101/ Někteří hudební odborníci se domnívají, že v Rychnově možná již ani nekomponoval, ale zřejmě tomu tak nebylo. Bude to třeba ještě ověřit a potvrdit na základě nálezů jeho opisů skladeb v archivech. Existuje také hypotéza, že část jeho díla mohla shořet s částí kolejního archivu rychnovských piaristů během požáru 95/ SOA Zámrsk, SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Piaristé Litomyšl I. Annotationes D., s Zápis se váže k / Ibid. s / Piaristé, s Srv. též SKŘIVÁNEK, M.: O hudbě na litomyšlských školách v 17. a 18. století. Sborník prací východočeských archívů 5/1984, s , zvl. s / Poprvé byl P. Osvaldus v Rychnově rektorem Srv. BARTŮŠEK, V.: Osmý div zvl. s. 178, srv. též TÝŽ: Piarista provinciál P. Gilbertus Burgraf a S. Leopoldo (* Budeničky u Slaného, Litomyšl). PH 22/2, 2014, s ISSN / BARTŮŠEK, V.: Významný rychnovský piarista řádový provinciál P. František Friese a S. Gerardo. OHP - Sv. 14 (2007), s / Srv. pozn / Správa Kolowratského zámku v Rychnově nad Kněžnou, Kolejní kronika Rerum Religionis et Residentiae Richnoviensis historia. T 2, s

16 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) kostela a opuštěného řeholního domu v roce / Kalous zemřel 22. července 1786 po záchvatu mrtvice v rychnovské koleji. 103/ Václav Kalous je považován za jednoho z nejplodnějších českých skladatelů chrámové hudby 18. století. Dnes je známo přibližně sto chrámových skladeb. Jsou to především mše (27), nešpory (2), litanie (8), Regina coeli (11) Salve regina (5), Stationes Theophoricae (4), offertotia (44), Sepolcro Affectus erga Christum in sepulcro a menší chrámové kompozice. Jak již bylo uvedeno, je možné ještě v současné době najít jeho některé skladby v různých archivech, muzeích i v soupisech hudebních sbírek, 104/ nejen v českých zemích, ale např. i v Polsku, na Slovensku nebo také v Maďarsku (tedy na území někdejších Uher), případně i jinde ve střední Evropě. 105/ Mezi Kalousovy významné žáky z této doby patřili slavista, filolog a osvícenský učenec Václav Fortunát Durych, učitel matematiky a piaristický pedagog Bernard Görisch i piaristický topograf Prahy a Čech, pedagog a biograf piaristického řádu P. Jaroslav Schaller a S. Josepho a nejspíše také piaristický moravský skladatel P. Damasus Brosmannn a S. Hieronymo, stejně jako další významný český barokní skladatel a hudebník František Xaver Brixi, který v této oblasti svého učitele zcela překonal. Kalous měl asi také vliv na svého mladšího kolegu Josefa Hafnera, který nakonec působil v Německu. Právě Kalousova příslušnost k piaristickému řádu napomohla vlastně k rozšíření Kalousových pedagogických zásad i hudební tvorby ve středoevropském prostoru. Od Františka Xavera Brixiho, který byl studentem piaristického gymnázia v Kosmonosech u Mladé Boleslavi do roku 1748, známe z jeho pozdější bohaté skladatelské praxe dvě školní opery. První Erat unum cantor bonus zobrazuje opět učitele větší elementární školy na velké vesnici nebo spíše ve městě, protože si učitel mohl dovolit mít pomocníka. Toho spolu se svým žákem učí, jak se sám domníval, tehdejší světové moudrosti a předvádí i své hudební umění a zpěv. Pan učitel Punčocha, tak se pravděpodobně hlavní hrdina jmenuje, učí i zde žáky základům hudební stupnice, kterou různě převrací a obměňuje, s přívalem nadávek i sebechvály. Vzhledem k tomu, že přednáší i o filozofech, chtěl by být promován doktorem a kvůli svým hudebním kvalitám by si přál být povýšen od císaře na dvorního hudebníka. Avšak pomocník si ho srovnává s kantorem z vesničky, kde on sám chodil do školy a veliký rozdíl neshledává. Celá opera ovšem vedle komického nádechu vyznívá i pozitivně, když učitel udílí akademický grad svému pomocníkovi i žáku. 106/ Druhá 102/ MICHAILIDISOVÁ M.: c. d. 103/ Knihy řádových nekrologií zdůrazňují především jeho působení v Kroměříži. Srv. NA, ŘPi, kol Kroměříž, Životopisy zemřelých členů řádu (Lib. er suffragiorm), (dále Životopisy zemřelých členů řádu ), č. kn. 328, s / Poměrně početně je jeho dílo zastoupeno i ve fondech Národního muzea v Českém muzeu hudby. 105/ Srv. např. RONCK, Z.: Das Musikalarchiv des Piaristenklosters Bílá Voda. In.: Piaristen und Schulwesen, s ; POŚPIECH, R.: Das Klosterarchiv in Jasna Góra in Tschenstochau (Czenstochowa) als Quelle für die Erschliessung der Musikkultur des Piaristenordens. In.: Piaristen und Schulwesen, s ; Nejnovější přehled rozšíření díla viz LUKEŠ, M.: Václav Kalous Simon a Sancto Bartholomeo ( ). Opus musicum, 2014, zvl. s Lukeš ve studii uvádí téměř kompletní soupis dochovaných Kalousových skladeb ve střední Evropě. 106/ Texty přeloženy do češtiny pod názvem Byl jednou dobrý kantor nebobylť jest jednou kantor dobrý. 76

17 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse opera Luridi scholares je již z prostředí gymnázia. 107/ Jeden z jejích hrdinů, třídní profesor, který býval zpravidla jediným vyučujícím pro dvě po sobě následující třídy, potřebuje něco zařídit a ponechává žáky ve třídě, aby se chvíli učili sami. Ti pochopitelně místo studia hrají karty, což bylo na piaristických gymnáziích a v klášterních školách vůbec velmi přísně zakázáno. 108/ Profesor se náhle vrátí, studenty přistihne při hře a udílí tresty (klečení na hanbě apod.) a žáci ho prosí o jejich zmírnění. Obě opery získaly velikou popularitu nejen v Čechách, ale dokonce i v sousedních zemích. 109/ Nabízí se otázka, kdo mohl být předlohou Brixiho kantorů, ale zdá se, že se Briximu podařilo vytvořit jakýsi prototyp barokního učitele k jehož vytvoření přispěl vedle jeho otce a třídního profesora P. Maxima také syn vesnického kantora Bartoloměj Kalous. 110/ Podobně jako jeho jiní žáci (Josef Schaller a Antonín Brosmannn) je také Václav Kalous uváděn někdy i v literatuře o významných osobnostech piaristického řádu z 19. i 20. století. 111/ Jako první se vlastně v tomto směru projevil ve svém díle piarista Jaroslav Schaller. Ten na svého učitele vzpomínal nejprve ve svém topografickém díle kolem roku 1789 v souvislosti s uvedením jmen některých významných piaristů z koleje v Litomyšli. 112/ Jeho o deset let starší svědectví v piaristické biografii se stalo vlastně nejcennější informací, která nám P. Simona Kalouse a S. Bartholomeo přibližuje nejen jako piaristu, ale i jako člověka a pedagoga. 113/ Schaller na prvním místě kladně hodnotí jeho literární znalosti z básnictví a řečnictví, které zřejmě poznal v Benešově. Pak zmiňuje jeho studia a výuku hebrejštiny, o níž byl informován z pražských učitelských kruhů, i všeobecné poznatky o Kalousovi jako hudebníkovi, jehož teoretická i praktická hudební východiska převzal nakonec i Brosmann a možná i Hafner. 114/ Historické prameny, především z provenience piaristického řádu, tedy dodnes dosvědčují, že P. Simon Kalous a S. Bartholomeo byl nejen vynikajícím hudebníkem, ale také vzdělaným knězem a pedagogem, který se již i po kratší době působení dokázal kladně zapsat do paměti svých žáků i kolegů. Patří mezi solidní barokní hudebníky-pedagogy, jejichž díla se provozují dodnes. Kalousovo dílo v sobě spojuje snahu českých kantorů o rozšíření hudebního vzdělání mezi nejširší lidové vrstvy i mnohé prvky z vyššího vzdělání a humanizmu řádu piaristů, a proto by bylo dobré se k jeho hudebnímu i pedagogickému odkazu i nadále vracet. 107/ Česky pod názvem Bledí žáci. 108/ MZA Brno, fond Piaristé Mikulov (E 53), Liber visitationum provinciálium. rkp. 14 a 15 (dále uvádím pouze signaturu rukopisu), pag. 93 (kolej Vídeň). Podobná opatření proti hrám platila i v jiných řádových i církevních školách. 109/ Československá vlastivěda. IX s / BARTŮŠEK,V. : Barokní školní humor 17. a 18. století v českých zemích. PH 8/2000, s / Srv. např. HORÁNYI, A.: Scriptores Scholarum Piarum Liberaliumque artium magistri, II. Budae, 1809, s. 165 a 166; VIŃAS T.: Index bio-bibliograficus Scriptorum Scholarum Piarum. Romae 1908, 1910, 1911 (3 díly) s / SKŘIVÁNEK, M.: O hudbě na litomyšlských školách v 17. a 18. století zvl. s. 195, 203 a / SCHALLER, J. : Kurze Lebensbeschreibungen 114/ Brosmanna a Hafnera Schaller ve svých životopisech neuvádí. 77

18 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) SOUHRN Jedním z nejznámějších piaristických hudebníků byl P. Simon Kalous a S. Bartholomeo (* Solnice, Rychnov nad Kněžnou), občanským jménem Václav Kalous. V lednu roku 2015 tedy uplynulo 300 let od narození tohoto významného piaristického umělce. Václav Kalous je považován za jednoho z nejplodnějších českých skladatelů chrámové hudby 18. století. Mezi Kalousovy významné žáky z této doby patřili slavista, filolog a osvícenský učenec Václav Fortunát Durych, učitel matematiky a piaristický pedagog Bernard Görisch i piaristický topograf Prahy a Čech, pedagog a biograf piaristického řádu P. Jaroslav Schaller a S. Josepho a nejspíše také piaristický moravský skladatel P. Damasus Brosmann a S Hieronymo, stejně jako další významný český barokní skladatel a hudebník František Xaver Brixi, který v této oblasti svého učitele zcela překonal. Za svůj život prošel mnoha piaristickými kolejemi v Čechách i na Moravě zejména Mikulovem, Lipníkem nad Bečvou, Kroměříží, Strážnicí, Kosmonosy, Benešovem, Prahou, Litomyšlí a Rychnovem nad Kněžnou. Kalousova příslušnost k piaristickému řádu napomohla vlastně k rozšíření Kalousových pedagogických zásad i hudební tvorby ve středoevropském prostoru. SUMMARY Anniversary 300 years since the birth of composer Václav Simon Kalous, views contemporary sources and his disciples One of the most famous musicians Piarists was P. Simon Kalous a S. Bartholomeo (* , Solnice , Rychnov nad Kněžnou), Václav Kalous civil name. In January 2015 have presented 300 years since the birth of this important Piarist artist. Václav Kalous is considered one of the most prolific Czech composers of sacred music of the 18th century. Among the significant Kalous students from this period were philologist and scientist Václav Fortunatus Durych, math teacher and Piarist educator Bernard Görisch and Piarist topographer Prague and Bohemia, educator and biografist of Piarist order P. Jaroslav Schaller a S. Joseph and probably Piarist Moravian composer P. Damasus Brosmann a S. Hieronymo, as well as other important Czech baroque composer and musician Franz Xaver Brixi, who in this area completely surpassed his teacher. In his life Kalous has gone through many Piarist colleges in Bohemia and Moravia especially Mikulov, Lipník, Kroměříž, Kosmonosy, Benešov, Prague, Litomyšl and Rychnov nad Kněžnou. Kalous s membership to Piarist order actually helped to expand his pedagogical principles and musical creation in Central Europe. 78

19 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse Obr. 1. Farní kostel v Solnici. Foto autor Obr. 2. Fara v Solnici. Foto autor

20 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) Obr. 3. Piaristické gymnázium v Litomyšli, kde Václav Kalous studoval, a kolej, v níž později působil. Foto autor Obr. 4. Piaristická kolej v Mikulově. Foto autor

21 Bartůšek V.: Výročí 300 let od narození hudebního skladatele Simona Kalouse Obr. 5. Kapucínská Loreta v Mikulově, kde působil sbor chovanců semináře. Foto autor Obr. 6. Piaristická kolej v Benešově. Foto autor 2015.

22 Orlické hory a Podorlicko 21/1: (2014) Obr. 7. Původní piaristická kolej v Praze v Celetné ulici č. 16 (Manhartovský palác). Foto autor Obr. 8. Zbytek piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou, při oslavách trvání 300 let gymnázia v říjnu Foto autor