Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014

Transkript

1 Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Ostravě Kontaktní pracoviště Opava Bochenkova Opava Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Opava, březen 2015

2 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU 4 I.1 Ekonomická a sociální situace okresu 4 I.2 Demografická situace 5 I.3 Silné stránky okresu 6 I.4 Slabé stránky okresu 6 II. ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 7 II.1 Zaměstnanost 7 II.2 Zaměstnanost podle odvětví 10 II.3 Zaměstnanost podle sfér národního hospodářství 13 II.4 Volná pracovní místa evidována úřadem práce 14 II.5 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa 20 III. NEZAMĚSTNANOST 23 III.1 Základní ukazatele trhu práce 23 III.2 Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob 25 III.3 Tok nezaměstnanosti 32 III.4 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence 35 III.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání 37 III.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání 39 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE 41 IV.1 Zaměstnávání cizích státních příslušníků 41 IV.2 Práce v zahraničí služby EURES 45 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 46 V.1 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti 46 V.2 Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce 46 V.3 Podpora skupiny osob se zdravotním postižením 49 V.4 Rekvalifikace 51 V.5 Povolování činnosti dítěte 54 VI. VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 54 VI.1 Starší osoby uchazeči ve věku nad 50 let 55 VI.2 Uchazeči osoby se zdravotním postižením 56 VI.3 Uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání 58 VII. SHRNUTÍ 59 VIII. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI 61 A NEZAMĚSTNANOSTI V 1.POLOLETÍ 2015 TEMATICKÝ ROZBOR 62 I. Formy plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců 63 II. Hromadné propouštění 64 III. Mikroregionální nezaměstnanost 65 2

3 PŘÍLOHY 67 I. Tabulka setřídění okresů k II. Tabulka přehled vývoje nezaměstnanosti rok III. Mapa podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel v okresech ČR k Spolupráce a podklady: - Výsledky šetření provedeného zaměstnanci referátu trhu práce, - Okresní správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Zpracoval: Ing. Jana Šimečková, odborný pracovník trhu práce krajské pobočky v Ostravě, kontaktní pracoviště Opava 3

4 počet obcí Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Ekonomická a sociální situace okresu Opavský okres je svojí současnou rozlohou km 2 v pořadí třetím největším okresem Moravskoslezského kraje a je tvořen největším počtem obcí v MSK (77), které se dále člení na 149 částí obcí. Kromě tohoto základního administrativního členění je okres Opava tvořen také 4 mikroregiony (Opavsko, Kravařsko, Hlučínsko, Vítkovsko). Okres leží ve středu severní části kraje. Z hospodářského hlediska opavský okres patří stále k zemědělsko-průmyslovým oblastem. Opavsko centrální oblast kolem okresního města rozlohou zabírající polovinu okresu, s koncentrovanou průmyslovou výrobou, dobrými podmínkami pro zemědělskou produkci v rostlinné i živočišné výrobě a s vysokým podílem ekonomicky aktivních obyvatel; Kravařsko rozlohou nejmenší část okresu východně od opavského regionu s řadou významných podniků zaměřených na zpracovatelský průmysl a zemědělskou prvovýrobu; Hlučínsko hustě osídlená část tvořena souvislým pásem velkých obcí, návaznost na vývoj v ostravské průmyslové aglomeraci; Vítkovsko území rozkládající se na ¼ území okresu, s nízkou hustotou osídlení, malým zastoupením průmyslu a s tím souvisejícím trvalým nedostatkem volných pracovních míst, nízkou vzdělanostní strukturou obyvatel a vysokým procentem dlouhodobé nezaměstnanosti. Obvod Rozloha km 2 Počet obyvatel k absolutně podíl v % absolutně podíl v % Hustota obyvatel na 1 km 2 Počet obyvatel let absolutně podíl v % Opava ,07 51, ,5 179, ,3 Kravaře 9 100,61 9, ,0 211, ,3 Hlučín ,32 14, ,8 243, ,8 Vítkov ,93 25, ,7 48, ,6 Celkem ,93 100, , ,0 Zdroj CSÚ údaje k

5 I.2 Demografická situace Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v okrese Opava od konce roku 2010 stále mírně klesá. K dosáhl počtu osob, což je o 69 méně ve srovnání s rokem předchozím, o 163 osob méně než v roce 2011 a o 226 méně než v roce Poprvé od roku 2008 se však zvýšil počet živě narozených dětí v okrese. Zatímco v roce 2012 bylo zaznamenáno živě narozených dětí, v roce 2013 to bylo už dětí. Populace v okrese však stárne. V letech se narodilo více dětí, než zemřelo osob, ale od roku 2009 už počet zemřelých převyšuje počty narozených dětí. Na druhou stranu ve sledovaném roce 2013 zemřelo v opavském okrese osob, což je nejméně od roku Do opavského okresu se v roce 2013 přistěhovalo celkem osob, vystěhovalých bylo Potěšitelné je, že od roku 2007, s výjimkou roku 2009, vždy počet přistěhovalých obyvatel převyšuje počet vystěhovalých obyvatel. Vývoj průměrného věku obyvatel v okrese Opava rok prům.věk 41,2 41,0 40,7 40,5 40,3 40,1 39,9 39,6 39,4 39,1 38,8 Průměrný věk obyvatel okresu se neustále zvyšuje a v roce 2013 poprvé překročil hranici 41 let. Zastoupení jednotlivých věkových kategorií nedoznalo výraznějších změn. Nejvyšší zastoupení, které se pohybuje těsně pod 70 % hranicí, mají osoby v produktivním věku od 15 do 64 let. Jejich podíl ale stále klesá a tato věková skupina také nejvýrazněji ve své četnosti oslabila, a to o 0,6 procentního bodu ve srovnání s rokem předešlým. U skupin obyvatel v předproduktivním věku se podíl zvýšil, ale jen o 0,1 procentního bodu. Pozvolna roste zastoupení seniorů, věková skupina obyvatel nad 65 let posílila o 0,5 procentního bodu, obyvatelstvo okresu Opava tedy stárne. Do věkové skupiny osob do 14 let patřilo na konci roku 2013 celkem dětí, které se tak na celkové populaci okresu podílejí 15,1 %. Vývoj počtu obyvatel s trvalým bydlištěm v okrese Opava věková struktura Obyvatelstvo Rok celkem A b s o l u t n í ú d a j e 0 14 let předproduktivní let produktivní 65 let a více poproduktivní Rozdíl S t r u k t u r a v % ,0 15,1 68,5 16, ,0 15,0 69,1 15, ,0 17,0 70,3 12, ,0 22,6 66,7 10,7 5

6 I.3 Silné stránky okresu - Dostatečné množství volné pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky. - Trvalý růst počtu obyvatel s vyšším stupněm vzdělání. - Pestrá nabídka vzdělávacích zařízení základních, středních škol. Město Opava je sídlem Slezské univerzity. - Volný pohyb osob na pracovním trhu EU. - Příznivá poloha okresu v blízkosti státní hranice s Polskou republikou. - Rozsáhlé zásoby štěrků, písků, břidlice. - Průmyslová zóna Bolatice, která nabízí 16 hektarů půdy. - Rozmanitost struktury zaměstnavatelů, jak co do velikosti, tak co do vlastnictví, tak co do předmětu podnikání a sortimentu výrobků, vzájemně si vesměs nekonkurují. - Vlastnická struktura zaměstnavatelů, povětšinou spjatých s místem svého podnikání různými vazbami (vzájemně výhodná obchodní spojení mezi místními firmami s minimalizovanými náklady na dopravu dodávka obalů, cukru, mouky, zemědělských výrobků ). - Firmy v zahraničním vlastnictví s kvalitním sociálním programem, péčí o rozvoj zaměstnanců, vyššími mzdami, např. Teva Czech Industries s.r.o., Model Obaly a.s., Mondelez CR Biscuit Production s.r.o. (bývalá Opavia-LU a.s.). - Stabilní zaměstnavatelé zaměstnávající vyšší počet zaměstnanců, např. Ostroj Opava a.s, Brano a.s. I.4 Slabé stránky okresu - Nedostatečná dopravní infrastruktura. Absence odpovídajícího silničního napojení na Ostravu a evropskou dálniční síť, která brání většímu přílivu potenciálních investorů i dynamickému rozvoji některým podnikatelských aktivit. - Stárnutí obyvatelstva okresu Opava. - Nízká mzdová úroveň obyvatelstva v rámci ČR. - Zhoršená kvalita životního prostředí, zejména ovzduší. - Nedostatečná tvorba nových pracovních příležitostí. - Disproporce mezi strukturou volných pracovních míst a profesním složením uchazečů o zaměstnání 6

7 II. ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA II.1 Zaměstnanost Údaje o malých firmách (1 24 osob), které úřady práce do konce roku 2008 pravidelně získávaly z OSSZ, a které využívaly pro výpočet celkové zaměstnanosti v okrese, okresní správy sociálního zabezpečení od ledna 2009 v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění již nesledují. Jelikož není možné za této situace získat ani jiné relevantní údaje, je analýza zaměstnanosti zpracována za zaměstnavatele nad 25 zaměstnanců, z údajů získaných z interní databáze Úřadu práce kontaktního pracoviště Opava. Tito zaměstnavatelé zasílají údaje formou monitorovacích dotazníků každé pololetí. Vývoj počtu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných ukazatel (celkový počet) stav k: 12/ / absolutně Index v % zaměstnavatelé se stavem 25 a více zaměstnanců ,2 počet zaměstnanců v těchto firmách ,0 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,7 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé k k k / /2013 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 25 až , , , ,6 50 až , , ,5 +1-1,0 250 a více 29 8,9 27 8,5 27 8, ,4 Celkem , , , Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci k k k / /2013 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 25 až , , , ,4 50 až , , , ,0 250 a více , , , ,6 celkem , , ,

8 Podle počtu zaměstnanců jsou zaměstnavatelé rozdělení na malé (do 49 zaměstnanců), střední (50-249) a velké nad 250 zaměstnanců. V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce bylo v závěru roku 2014 kontaktováno dotazníkovým šetřením 350 zaměstnavatelů. Vráceno a zpracováno bylo 345 dotazníků. Návratnost dosáhla 98,6 %. Jelikož někteří zaměstnavatelé nedosáhli na počet alespoň 25 zaměstnanců, do následujících rozborů byly použity údaje z 328 dotazníků zaměstnavatelů, kteří k zaměstnávali 25 a více osob v okrese Opava a kteří tyto údaje poskytli. Zaměstnavatelů, kteří k zaměstnávali 25 a více osob, je dle evidence úřadu práce celkem 326 a je potěšitelné, že tento stav se opět po několika letech poklesu, zvýšil. V meziročním srovnání vzrostl o celkem 10 zaměstnavatelů, a to ve všech velikostních kategoriích dle počtu zaměstnanců. Zatímco v loňském roce v kategorii do 49 zaměstnanců ubylo 14 zaměstnavatelů, ke konci roku 2014 jich v této kategorii naopak 7 přibylo. Dva zaměstnavatelé se také nově dostali přes hranici 250 pracovníků. U podnikání malého formátu se však zlepšující se ekonomická situace příliš neprojevila. Počet osob samostatně výdělečně činných v okrese Opava klesl o 48 ve srovnání se stejným obdobím roku OSVČ vykonávajících hlavní i vedlejší činnost je v okrese celkem Celkem bylo ve firmách s 25 a více osobami zaměstnáno pracovníků, což je o 650 osob více, než v předchozím roce. V průběhu roku 2014 se tak výrazně projevilo celkové oživení ekonomiky, byl kladen ještě větší důraz na aktivní politiku zaměstnanosti formou podpory zaměstnavatelů ze strany úřadů práce v oblasti dotací a rekvalifikací. Převážná většina zaměstnavatelů si stavy zaměstnanců udržela nebo je i zvýšila a jen u malého počtu zaměstnavatelů došlo k propouštění zaměstnanců. I tady se však nejednalo o velké snižování stavu zaměstnanců. Většinou šlo o sezónní zaměstnance, převedení zaměstnanců do jiné organizace, rozdělení firmy na 2 menší apod. V uplynulém roce žádný významnější zaměstnavatel okresu Opava neoznámil hromadné propouštění. Celkem se nahlášená hromadná propouštění v roce 2014 týkala pouze 7 zaměstnanců okresu Opava. V roce 2014 nepřibyl v okrese Opava žádný významnější investor, ale na druhé straně ani žádný z větších zaměstnavatelů neukončil svou činnost. Zaměstnavatelé se pomalu dostávají z problémů, které přinesly uplynulé krizové roky. U mnohých v současné době dochází k rozšíření výroby nebo činnosti a s tím souvisí např. i mnohem vyšší počet nahlášených volných pracovních míst ve srovnání s rokem Na základě monitorování zaměstnavatelů lze konstatovat, že i v následujícím období předpokládají příznivý vývoj ve svém podnikání a počet zaměstnanců bude spíše stoupat. 8

9 Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 25 a více zaměstnanců / / / / / / / / / /2014 počet zaměstnanců celkem Nejvýznamnější zaměstnavatelé se koncentrují okolo okresního města. Největšími z nich jsou Teva Czech Industries s.r.o., Brano a.s., závod Hradec nad Moravicí a Slezská nemocnice v Opavě, kteří zaměstnávají každý přes zaměstnanců. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou také Ostroj a.s., Psychiatrická nemocnice v Opavě, Model obaly a.s. nebo Mondelez CR Biscuit Production s.r.o. (bývalá Opavia-LU a.s.). Podíl nezaměstnaných činil koncem roku 2014 v tomto regionu 7,8 %. Naopak ve vítkovském regionu chybí větší počet zaměstnavatelů, kde by mohli nezaměstnaní najít pracovní uplatnění. Aktuální podíl nezaměstnaných osob zde osciluje okolo 13 %. Nejvyšší zaměstnanost si zde stále udržuje podnik Česká pošta, s.p., detašované pracoviště ve Vítkově a akciová společnost Linaset v Budišově nad Budišovkou. Významným zaměstnavatelem je dále Fakultní nemocnice Ostrava s odloučeným pracovištěm Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově. Zpracovatelský průmysl je v této oblasti výrazně zastoupen akciovou společnosti MELECKY. Mezi největší zaměstnavatele v hlučínském regionu patří především strojírenské společnosti působící v Dolním Benešově MSA, a.s., ARMATURY Group a.s. a Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. Podíl nezaměstnaných osob v této oblasti, který je stále do značné míry ovlivňován vývojem zaměstnanosti v podnicích ostravské průmyslové aglomerace, s níž bezprostředně sousedí, činil ke konci roku 7,5 %. Byl nejnižší ze všech čtyř mikroregionů a představuje evidovaných lidí bez práce. V kravařském regionu jsou výrazně zastoupeny podniky ze zpracovatelského průmyslu. Jsou to LANEX a.s., PF PLASTY s.r.o. se sídlem v Chuchelné a počet zaměstnanců také výrazně 9

10 stoupá u zaměstnavatele Stoklasa textilní galanterie s.r.o. Podíl nezaměstnaných v tomto regionu ke konci roku 2014 činil 9,5 %, nezaměstnaných bylo celkem osob. V roce 2014 se ve firmách zaměstnávajících 25 a více osob poprvé od roku 2009 zastavil pokles zaměstnanosti a naopak tento ukazatel zaznamenal meziroční nárůst o 650 zaměstnanců. V procentuálním vyjádření to znamená nárůst o 2 %. Vedle skutečného růstu či poklesu počtu zaměstnanců jsou ale rozdíly někdy způsobeny i pouhou změnou sledovaného souboru, aniž by fakticky k většímu pohybu zaměstnanosti došlo. Platí to v případě firem zaměstnávajících okolo 25 osob, kteří při jednotkovém rozdílu v počtu zaměstnanců ovlivňují velikost sledovaného souboru při poklesu z 25 na 24 osob již nejsou tyto firmy do souboru sledování zahrnuty nebo naopak dosažením hranice 25 osob zaměstnavatel výběrovou podmínku splní a soubor se o tyto firmy rozšíří. Osob samostatně výdělečně činných evidovala k Česká správa sociálního zabezpečení celkem Již třetím rokem po sobě jdoucím došlo opět k mírnému snížení počtu osob SVČ (index 99,7 %). Z úhrnného počtu OSVČ je pro 61 % osob samostatně výdělečná činnost hlavní činností, zbytek tvoří osoby samostatně výdělečně činné ve vedlejší činnosti a jejich počet se za posledních 10 let neustále zvyšuje. Vývoj situace v počtu osob samostatně výdělečně činných počet OSVČ v tom vykonávající činnost: k vykonávajících činnost hlavní vedlejší II.2 Zaměstnanost podle odvětví Pro analýzu zaměstnanosti firem dle odvětví byly použity údaje z databáze úřadu práce. Monitorované firmy zaměstnávající 25 a více osob jsou na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do sekcí dle číselníku Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (blíže viz tabulka). 10

11 v tom: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle CZ - NACE - firmy se stavem 25 a více osob od Stav k Rozdíl Ekonomická činnost sekce oddíly absolutně v % zemědělství, lesnictví a rybářství A ,1 těžba a dobývání B ,3 zpracovatelský průmysl C ,6 výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků CA ,8 výroba textilií, oděvů, usní a souvisej. výrobků CB ,8 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů CC ,9 výroba chemických látek a chemických přípravků CE ,1 výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CF ,0 výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků CG ,8 výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě CH ,7 strojů a zařízení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CI ,5 výroba elektrických zařízení CJ ,8 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených CK ,4 výroba dopravních prostředků a zařízení CL ,9 výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení CM ,5 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu D ,6 zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi E ,2 Stavebnictví F ,9 velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel G ,4 doprava a skladování H ,6 ubytování, stravování a pohostinství I ,9 informační a komunikační činnosti J ,0 peněžnictví a pojišťovnictví K ,7 činnosti v oblasti nemovitostí L ,9 profesní, vědecké a technické činnosti M ,7 administrativní a podpůrné činnosti N ,7 veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení O ,0 Vzdělávání P ,0 zdravotní a sociální péče Q ,7 kulturní, zábavní a rekreační činnosti R ,6 Celkem ,0 Poznámka: v tabulce jsou uvedeny počty zaměstnanců, kteří pracují v okrese Opava (zaměstnanost vykázána podle skutečného místa výkonu práce bez ohledu na sídlo firmy) Celková zaměstnanost ke konci prosince 2014 ve firmách s 25 a více zaměstnanci je osob. Z pohledu odvětvové struktury je nejvyšší počet zaměstnanců ve firmách zpracovatelského průmyslu ( osob, tj. 42,3 % z celkového počtu), z toho nejvíce v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (3 163), výroba strojů a zařízení jinde nezařazených (2 550) a výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (2 011). Mezi další odvětví, kde je zaměstnáno více než 3 tisíce osob, patří zdravotní a sociální péče (4 000), vzdělávání (3 393), velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (3 350 zaměstnanců). U většiny těchto odvětví v roce 2014 počet pracovníků vzrostl a pokud u některých klesl, tak jen velmi mírně a pokles neměl výraznější vliv na celkovou zaměstnanost. 11

12 CM CL Vývoj zpracovatelského průmyslu k CK CJ CI CH CG CF CE CC CB CA Zaměstnanost se výrazněji měnila v těchto odvětvích: sekce C zpracovatelský průmysl (+356 osob) Do odvětví zpracovatelského průmyslu je zahrnuto 95 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v úhrnu osob. Nárůst počtu zaměstnanců je zapříčiněn, především zvýšením stavu zaměstnanců několika firem a celkovým oživením výroby v mnoha odvětvích. K výrazným změnám došlo u těchto zaměstnavatelů: výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků U této skupiny zaměstnavatelů došlo k nárůstu počtu zaměstnanců ve srovnání s koncem roku 2013 o 125, nejvíce u zaměstnavatele Linaset a.s. (+34), S - Kunststofftechnik s.r.o. (+24) a FMT spol. s r.o. (+12). výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství Došlo k nárůstu zaměstnanosti o 143 osob. Ke zvýšení stavu zaměstnanců došlo prakticky u všech 19 zaměstnavatelů tohoto odvětví, někde šlo však jen o jednotlivce, u jiných byl nárůst markantnější, např. Witzenmann Opava, spol. s r.o. (+58) nebo MS BOLT a.s. (+22). 12

13 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tato skupina je tvořena pouze 4 zaměstnavateli a došlo zde k nárůstu o celkem 96 zaměstnanců, 94 z nich tvořili zaměstnanci firmy KSR Industrial, s.r.o. Jejich výrobním programem jsou brzdové systémy, hlavním odběratelem je FORD (USA). výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení V rámci rozšíření výroby došlo k nárůstu o 61 zaměstnanců, nejvíce u firmy HON a.s. (+33). sekce G velkoobchod a maloobchod, oprava a údržba motorových vozidel (+80 osob) Tato sekce patří mezi odvětví s vyšším počtem zaměstnanců, celkem je zde zaměstnáno osob. Proto nárůst o 80 zaměstnanců není nijak významný a byl rozložen mezi více zaměstnavatelů. sekce O veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (+126 osob) Rovněž i tato sekce patří mezi skupinu, zaměstnávající větší počet zaměstnanců (celkem 1920), zvýšení stavu v meziročním srovnání o 126 osob bylo rozloženo mezi více zaměstnavatelů. II.3 Zaměstnanost podle sfér národního hospodářství U procentuálního zastoupení jednotlivých sfér na celkové zaměstnanosti u firem se stavem 25 a více zaměstnanců je na prvním místě zastoupená sekundární sféra (54,2 %) s celkovým počtem zaměstnanců Na druhém místě terciární sféra (41,8 %) s zaměstnanci a na posledním místě je primární sféra (4,0 %) s zaměstnanci. Oproti roku 2013 ubylo v primární sféře více než 8 % zaměstnanců, ostatní sféry naopak posílily. U počtu firem došlo k nejvýraznější změně u sekundární sféry, kde se nově do kategorie nad 25 zaměstnanců dostalo celkem 10 firem. 13

14 Zaměstnanost podle sfér NH u sledovaných firem se stavem 25 a více zaměstnanců ekonomické činnosti sekce počet zaměstnanců k počet firem k celkem v % celkem v % sféra zemědělství, lesnictví a rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi stavebnictví doprava a skladování A B C D E F H ,0 % 23 7,0 % PRIMÁRNÍ ,2 % ,6 % SEKUNDÁRNÍ velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel G ubytování, stravování a pohostinství I informační a komunikační činnosti J peněžnictví a pojišťovnictví K činnosti v oblasti nemovitostí L profesní, vědecké a technické činnosti M administrativní a podpůrné činnosti N veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení O ,8 % ,4 % TERCIÁLNÍ vzdělávání P zdravotní a sociální péče Q kulturní, zábavní a rekreační činnosti R ostatní činnosti S činnosti domác. jako zaměstnav., činn.domác. prod. blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu T činnosti exteritoriálních organizací a orgánů U celkem % % II.4 Volná pracovní místa evidovaná úřadem práce Přestože databází úřadu práce neprochází všechna volná místa a pracovní příležitosti místního trhu práce, z hlediska dlouhodobého sledování má tento údaj významnou vypovídací hodnotu. Podle ustanovení 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., není od 1. ledna 2012 hlášení volných pracovních míst pro zaměstnavatele povinné, ale pouze dobrovolné. Zaměstnavatel však mohl a může i nadále získávat zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci Úřadu práce ČR. Začátek roku 2014 byl charakteristický malým počtem volných pracovních míst (dále jen VPM), který kopíroval počet VPM běžný v roce S nástupem jarních měsíců se situace na poptávkové straně trhu práce začala zlepšovat. Rozdíl mezi počtem VPM v lednu a počtem VPM v březnu činí nárůst o 66 %. Také v meziročním srovnání došlo k velmi výraznému posunu. Ke konci prosince bylo v databázi 546 VPM, to je o 239 více než před rokem (+ 78 %). Vzrůstající počet volných pracovních míst v opavském okrese během uplynulého roku tedy odrážel celkovou příznivější situaci na trhu práce. Na počátku roku k tomu přispěly sezónní 14

15 práce i dostatek zakázek u mnohých zaměstnavatelů a s tím související možnost rozšíření výroby a nábor nových zaměstnanců. Ke zvýšení počtu volných míst rovněž přispěl Monitoring trhu práce. Hlavním cílem osobních schůzek na pracovišti zaměstnavatele je užší spolupráce Úřadu práce ČR se zaměstnavateli, kteří volná pracovní místa pravidelně hlásí, a navázání spolupráce s těmi, kteří doposud inzerci volných míst na ÚP ČR nevyužili. Výsledkem praxe je efektivnější zmapování situace na trhu práce v regionu, zvýšení počtu volných míst, vyšší informovanost zaměstnavatelů o možnostech, které ÚP ČR nabízí, a přesnější zacílení nástrojů APZ. počet míst 1500 Vývoj počtu volných pracovních míst v registru úřadu práce v letech 1992 až r o k Průměrný počet VPM v jednotlivých měsících roku 2014 činil 526 míst, zatímco v roce 2013 to bylo jen 356 míst. V průběhu celého roku 2014 zaměstnavatelé nahlásili VPM, což je o míst více než v předchozím roce. Nabídka VPM je však ještě stále nedostatečná a zdaleka nedosahuje objemu nabídky z např. předkrizového roku 2008, kdy databáze obsahovala VPM. Okamžitá poptávka dle jednotlivých kontaktních pracovišť ke konci prosince 2014 Obvod abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl Opava % % % % % % Kravaře 54 10% 19 6% 8 3% 49 13% 20 7% x x Hlučín 92 17% 37 12% 43 16% 54 14% 64 21% 60 17% Vítkov 41 7% 15 5% 14 5% 21 6% 14 4% 13 4% Okres % % % % % % 15

16 Ke konci prosince 2014 měl opavský okres k dispozici 546 volných pracovních míst. Tento počet byl ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 o 239 míst vyšší. Na republikovém počtu VPM se okres Opava podílel 0,9 % a na počtu VPM evidovaných v rámci MSK 10 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 zůstal okresní podíl VPM na republikovém počtu stejný a na krajském počtu se snížil o 3 %. Volných pracovních míst je od roku 2009 stále nedostatek, a to jak v absolutním počtu, tak také v jejich struktuře. Často se stále opakují jedny a tytéž profese (řidiči, obchodní zástupci, prodavači, číšníci, pojišťovací agenti atd.), nabídka VPM postrádá pestrost. Z grafu níže jsou patrné rozvírající se nůžky mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem VPM od roku Protichůdný trend ve vývoji počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání s vývojem počtu VPM ukazuje na přímou závislost těchto dvou veličin. Se snižující se poptávkou práce se snižuje také šance uplatnit se na trhu práce a podíl nezaměstnaných roste. počet UoZ Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst počet VPM R o k 0 UoZ VPM Na konci roku 2014 se o jedno volné pracovní místo teoreticky ucházelo 18,7 uchazečů (36,5 uchazečů na konci roku 2013). Podle statistik k je celorepublikový průměr 9,2 uchazečů připadajících na jedno VPM. I přesto, že u tohoto ukazatele došlo v okrese Opava k výraznému zlepšení, tak ve srovnání s ostatními 77 okresy ČR vykázalo horší výsledky tohoto přepočteného ukazatele už jen 8 okresů. Oproti roku 2013 si tak okres Opava pohoršil tuto pozici o 4 místa. 16

17 Vývoj volných pracovních míst ve vztahu k počtu uchazečů o zaměstnání stav k stav k stav k Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ volná uchaz./ (podle ISCED97) uchazeči uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání , x ,7 základní vzdělání , , ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou , , ,8 (SOU+SOŠ) střední všeobecné , , ,3 vysokoškolské , , ,4 C e l k e m , , ,4 Podle stupně dosaženého vzdělání, které zaměstnavatelé požadují pro výkon požadované profese, je obdobně jako v minulých letech nejvyšší poptávka po uchazečích s výučním listem (294 míst). Oproti roku 2013 se na druhou příčku dostala místa se základním vzděláním (88) a teprve na třetí místo se zařadila místa podmíněná středním odborným vzděláním s maturitou (76 míst). Mírně se zvýšila poptávka po uchazečích s vysokoškolským vzděláním. podle stupně dosaženého vzdělání VPM k podle stupně vzdělání střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 13,9% vysokoškolské 5,7% střední všeobecné (gymnázia) 5,1% základní+bez vzdělání 21,4% střední odborné (SOU+OU+OŠ) 53,9% 17

18 podle klasifikace zaměstnání Volná pracovní místa podle tříd klasifikace zaměstnání Hlavní třída CZ-ISCO stav k stav k rozdíl 12/14 12/13 abs. % abs. % abs. %bod 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 6 1,1 2 0, ,4 2 Specialisté 34 6,2 18 5, ,3 3 Techničtí a odborní pracovníci 70 12, , ,9 4 Úředníci 38 6,9 8 2, ,3 5 Pracovníci ve službách a prodeji 84 15, , ,0 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 1 0,2 0 x +1 +0,2 7 Řemeslníci a opraváři , , ,7 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 85 15, , ,3 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 25 4,6 7 2, ,3 C e l k e m , ,0 Při nárůstu počtu volných míst v databázi úřadu práce se v roce 2014 měnila také struktura míst podle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Největší změna nastala u třídy 7 řemeslníci a opraváři, kde poptávka po těchto profesích meziročně stoupla o téměř 308 % a v současné době tvoří více než 1/3 celkového počtu VPM. Zvýšený zájem byl zaznamenán téměř ve všech třídách, s výjimkou nepatrného poklesu ve třídě 3 techničtí a odborní pracovníci. VPM k podle klasifikace vzdělání pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4,6% obsluha strojů a zařízení, montéři 15,6% zákonodárci řídící pracovníci 1,1% specialisté 6,2% techničtí odborní pracovníci 12,8% úředníci 6,9% řemeslníci a opraváři 37,2% kvalif. prac. v zemědělství, lesnictví a rybářství 0,2% pracovníci ve službách a prodeji 15,4% 18

19 podle profesí Profese, po kterých byla v jednotlivých měsících roku 2014 největší poptávka CZ-ISCO Profese Počet nově nahlášených požadavků během roku Prodavači v prodejnách Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Nástrojaři a příbuzní pracovníci Obchodní zástupci Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Číšnici a servírky Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 50 Tradičně největší poptávka je každoročně po prodavačích a řidičích, ale v uplynulém roce se velmi zvýšil zájem zaměstnavatelů o řemeslníky, zejména ze strojních a stavebních profesí. Poptávka je také po pracovnících pohostinství (kuchaři a číšníci) a také po pracovnících ostrahy a bezpečnostních agentur. Klesla poptávka po telefonních operátorech, kteří se v uplynulých letech umisťovali na předních příčkách. podle zaměstnavatelů Nejvíce volných pracovních míst ke konci roku 2014 poptávali tito zaměstnavatelé: SMS finanční poradenství a.s. (15 míst) finanční poradci (5), zprostředkovatelé finančních transakcí (4), pracovníci v zákaznických kont. centrech (3),operátoři telef.panelů (2), finanční analytici (1). Z + M Partner spol. s r.o. (15 míst) kurýři a doručovatelé balíků. OSTROJ a.s. (12 míst) - nástrojaři a příbuzní pracovníci (4), strojírenští technici (4), seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (3), řídící pracovníci ve stavebnictví (1). Slavík Technické plasty s.r.o. (12 míst) - seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (9), technici v ost. prům. oborech (1), svářeči, řezači plamenem a páječi (1), zprostředkovatelé služeb jinde neuvedeni (1). Armatury Group a.s. (11 míst) - seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (7), nástrojaři a příbuzní pracovníci (2), obchodní zástupci (1), odb. pracovníci v právní oblasti a bezpečnosti (1). WH 4U Agency s.r.o. (11 míst) - svářeči, řezači plamenem a páječi (5), seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (3), montážní dělníci (3). ERLEN s.r.o. (10 míst) - nástrojaři a příbuzní pracovníci. Lanex a.s. (10 míst) obsluha tkacích a pletacích strojů. 19

20 II.5 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Za dlouhodobě volná pracovní místa (dále je DE VPM) jsou považována taková místa, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. Ke konci roku 2014 bylo evidováno 256 volných pracovních míst, která zůstala v nabídce déle jak 3 měsíce, to je 46,9 % z počtu všech míst v databázi úřadu práce. Podíl DE VPM kopíroval celkový počet VPM a ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 se téměř zdvojnásobil. Výskyt DE VPM je výsledkem strukturálního nesouladu na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů a požadovaná volná místa obsazovat v kratším časovém intervalu. Dalším důvodem je skutečnost, že nabídka VPM není pestrá a stále se opakují jedny a tytéž profese, které se pak nedaří delší dobu obsadit. Stav k Volná pracovní místa z toho: dlouhodobě evidována VPM celkem absolutně podíl z celkového počtu VPM , , * x , , , , , , , , , ,3 *Data nebyla k dispozici. Agenda volných pracovních míst byla od září 2012 realizována prostřednictvím nového informačního systému, který dřívější rozsah údajů neposkytoval. Mezi důvody, které vedou k dlouhodobému neobsazení míst, patří nejčastěji: - nedostatek vhodných uchazečů o zaměstnání (chybí příslušné vzdělání nebo jeho zaměření, zdravotní omezení uchazečů, neochota dojíždět do zaměstnání, pracovat ve směnném provozu, neakceptování nižší mzdové úrovně apod.) - specifická odbornost (nejčastěji lékaři nebo odborné profese strojního zaměření) - nezájem uchazečů vykonávat určitou profesí (např. pojišťovací a finanční poradce, telefonní operátor apod.) - důležitou roli také hraje délka pracovního poměru, doba určitá či neurčitá Příčinou může být také trvalá potřeba nových zaměstnanců některých firem z důvodu velké fluktuace. Zaměstnavatelé ne vždy nové zaměstnance momentálně potřebují, přesto pracovní místo nechávají v aktuální nabídce úřadu práce a ze zájemců o inzerované místo si pak tvoří vlastní databázi, která jim slouží k průběžné obměně či doplnění zaměstnanců (nejčastěji společnosti s převažující obchodní činností, restaurační zařízení a stavební firmy). 20

21 počet míst Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok Vývoj počtu dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09 12/10 12/11 12/13 12/14 období VPM DEVPM podle profesí Podle profesí je v databázi úřadu práce nejvíce míst inzerovaných déle jak 3 měsíce pro nástrojáře a příbuzné pracovníky, dále tradičně pro řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel a stejně jako vloni i pro seřizovače a obsluhu obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích). Naproti tomu ke zlepšení v uspokojení poptávky zaměstnavatelů došlo, proti minulým letům, u profese obchodní zástupce, která v minulosti patřila mezi nejpočetnější skupinu míst, která se dlouhodobě nedařila obsadit. Počty DE VPM u dalších profesí, které byly v databázi úřadu práce zjištěny jako dlouhodobě evidované, byly již nižší a pohybovaly se mezi 1-5 místy. DE VPM podle profesí k CZ-ISCO Název profese nástrojaři a příbuzní pracovníci řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel seřizovači a obsluha obráb. strojů (kromě dřevoobráb.) Počet DE VPM Důvody neobsazení nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících žáků základních škol neochota cestovat na dlouhé trasy, chybějící řidičské oprávnění sk.c,e, profesní průkazy nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících žáků základních škol podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) V členění podle klasifikace zaměstnání patřilo ke konci roku 2014 nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM do třídy 7 Řemeslníci a opraváři (celkem 115 DE VPM), z toho se nejčastěji jedná o profese seřizovače a obsluhu obráběcích strojů a nástrojáře). S velkým odstupem je na druhém místě třída 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři (celkem 48 DE VPM), z toho se nejvíce jedná o profese řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel. Větší počet DE VPM byl také zaznamenán u třídy 5 Pracovníci ve službách a prodeji (35 DE VPM, jsou to kuchaři, číšníci, prodavači a pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur) a ve třídě 3 Techničtí a odborní pracovníci (celkem 31 DE VPM), 21

22 z toho se nejčastěji jedná strojírenské techniky. Počet hlášených VPM a dlouhodobě neobsazených VPM podle CZ-ISCO k z toho: dlouhodobě evidovaná VPM Třída CZ-ISCO VPM celkem podíl v % celkem z celkového počtu VPM 1 Zákonodárci a řídící pracovníci ,3 2 Specialisté ,5 3 Techničtí a odborní pracovníci ,3 4 Úředníci ,3 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,7 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 1 0 x 7 Řemeslníci a opraváři ,7 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,5 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,0 C E L K E M ,9 podle stupně vzdělání Podle stupně vzdělání je z celkové poptávky evidované úřadem práce téměř každé třetí místo ze skupiny vyžadující střední odborné vzdělání (střední odborné učiliště, odborné učiliště, odborná škola), kde zůstává neobsazeno déle jak 3 měsíce (151 DE VPM tj. 27,7 %) z celkového počtu 546 volných pracovních míst. Jsou to opět především strojní profese, jako např. seřizovači a nástrojáři. Oproti roku 2013 se zvýšil počet DE VPM pro uchazeče bez vzdělání a se základním vzděláním. Do této skupiny patří z velké části hlavně řidiči nákladních automobilů a tahačů, u nichž z důvodu nedostatku této profese zaměstnavatelé upouštějí od požadavku vyučení v jakémkoli oboru. Dlouhodobě neobsazená také zůstávají místa se středním vzděláním s maturitou, ze kterých se rekrutují požadavky zaměstnavatelů na různé administrativní profese, střední technické pozice a také na finanční a pojišťovací poradce, popř. i obchodní zástupce, u nichž většinou obor vzdělání nerozhoduje s odůvodněním, že si nové zaměstnance zaměstnavatelé zaškolí sami. Podmínkou pro přijetí do zaměstnání je zájem o práci s lidmi, komunikativní schopnosti, ochota učit se novým věcem, flexibilita a samozřejmostí je pak řidičský průkaz na osobní automobil a znalost práce na počítači. Překážkou pro zájemce o tato místa může být také požadavek pracovat na vlastní živnostenský list a výdělek dle provizí. DE VPM u požadavků na vysokoškolské vzdělání jsou tvořena výlučně volnými místy pro lékaře. Dlouhodobě přetrvávající nedostatek lékařů nutí zdravotnická zařízení k přijímání lékařů ze zahraničí, hlavně ze Slovenska, ale také i ze zemí mimo EU. 22

23 Volná pracovní místa podle vzdělání v nabídce k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM Podíl DE VPM ze všech míst v % bez vzdělání + základní vzdělání ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) ,4 střední všeobecné (gymnázia) ,6 vysokoškolské ,6 celkem ,9 Volná pracovní místa a dlouhodobě evidovaná VPM k vysokoškolské střední všeobecné (gymnázia) 9 28 celkový počet VPM střední odoborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední odborné (SOU+OU+OŠ) z toho dlouhodobě evidovaná VPM bez vzdělání + základní vzdělání III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní ukazatele trhu práce Od roku 2013 na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou 23

24 míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. Důvody pro změnu ukazatele registrované nezaměstnanosti: ukazatel míry registrované nezaměstnanosti srovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s pracovní sílou tvořenou kombinací údajů z více zdrojů - dosažitelní uchazeči o zaměstnání z evidence ÚP, zaměstnané osoby z dat Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) ČSÚ, údaje o zaměstnanosti z dat VŠPS ČSÚ na úrovni okresů nejsou dostatečně reprezentativní, detailní výsledky trpí vyšší chybovostí, pro nižší územní celky zcela chybí (v souvislosti s úspornými opatřeními ve státní a veřejné správě další rozšiřování VŠPS tak, aby poskytovalo podrobnější údaje, nepřichází v úvahu, VŠPS bude naopak omezeno pouze na zabezpečení požadavků vyplývajících z mezinárodních dohod), nezanedbatelným důvodem je také srovnávání nebo záměna míry nezaměstnanosti MPSV a VŠPS ČSÚ a jejich nesprávná interpretace. Základní ukazatelé trhu práce ukazatel stav k datu rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho: ženy z toho: absolventi a mladiství z toho: osoby se ZP z toho: dosažitelní uchazeči s nárokem na podporu volná pracovní místa počet uchazečů připadajících na 1 VPM 18,7 36,5-17, , , , , , , ,9 podíl nezaměstnaných osob v % 8,2 9,0-0,8 x -48,8 Ke konci prosince 2014 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 byl tento stav uchazečů o 985 uchazečů nižší. Podíl nezaměstnaných se v samém závěru roku lehce přehoupl přes hranici 8 procent, což je o 0,8 procentního bodu méně než na konci roku Klesl také počet žen v evidenci, absolventů a mladistvých i osob se zdravotním postižením. Mírný nárůst byl zaznamenán u počtu uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst vzrostl o téměř 80 %, 24

25 což signalizuje oživení celkové situace na trhu práce. Z tohoto důvodu také výrazně poklesl počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo. Zatímco koncem roku 2013 se o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání, v prosinci 2014 to bylo již jen 18,7 uchazečů. III.2 Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob Evidovaná nezaměstnanost v okrese se v roce 2014 vyvíjela příznivě. Vývoj na místním trhu práce úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V důsledku celkového oživení ekonomické situace se zlepšily podmínky pro růst zakázek pro řadu zaměstnavatelů a tím i pro nárůst počtu nových pracovních míst. Uchazečů během uplynulého roku v databázi ubývalo a podíl nezaměstnaných se pohyboval v rozmezí mezi 9,6 % na počátku roku 7,6 % během podzimních měsíců. Počty uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných v jednotlivých měsících roku 2014 Měsíc prosinec listopad říjen září srpen červenec uchazeči z toho: dosažitelní Pnz v % 8,21 7,55 7,56 7,79 7,67 7,86 Pnz v % - ženy 7,49 7,49 7,64 7,92 7,81 7,94 Pnz v % - muži 8,89 7,61 7,49 7,67 7,53 7,77 Měsíc červen květen duben březen únor leden uchazeči z toho: dosažitelní Pnz v % 7,90 8,10 8,61 9,24 9,54 9,58 Pnz v % - ženy 7,75 7,72 7,90 8,14 8,25 8,40 Pnz v % - muži 8,04 8,47 9,31 10,29 10,81 10,74 Na počátku roku ještě doznívala nepříznivá situace z roku 2013, ke konci ledna 2014 jsme evidovali uchazečů o zaměstnání. Poté se již s nástupem jarních měsíců a zahájením sezónních prací začala situace zlepšovat a tento příznivý trend pokračoval až téměř do konce roku, kdy díky příznivým klimatickým podmínkám bylo možné stále pokračovat např. ve stavební výrobě či zemědělských pracích. Na tomto pozitivním vývoji se výrazně podílí zlepšování situace u mužů, kde podíl nezaměstnaných spadl z lednových 10,74 % na říjnových 7,49 %. Nejméně uchazečů bylo evidováno v listopadu, a to Letní měsíce byly ovlivněny příchodem absolventů škol do evidence, ale i v této kategorii je uchazečů zhruba o 100 méně než v předchozím roce. Od června do listopadu se podíl nezaměstnaných držel stabilně pod hranicí 8 % a teprve v samém závěru roku tuto hranici mírně překročil. Současně v měsíci prosinci bylo z evidence vyřazeno nejméně uchazečů (638). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2014 nejnižší v měsíci srpnu (633 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 438 uchazečů). 25

26 počet uchazečů o zaměstnání podíl nezaměstnaných v % Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Průměrný měsíční počet uchazečů o zaměstnání v roce 2014 je a je srovnatelný s předchozím rokem, kdy činil uchazečů. Vývoj podílu nezaměstnaných a počtu uchazečů v okrese Opava prosinec prosinec /13 01/14 02/14 03/14 04/14 05/14 06/14 07/14 08/14 09/14 10/14 11/14 12/14 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 Do roku 2008, díky vysoké poptávce po pracovní síle měl podíl nezaměstnaných klesající tendenci, v následujících letech platil pravý opak. Teprve v roce 2014 se situace změnila k lepšímu, podíl nezaměstnaných začal pozvolna klesat a volných pracovních míst přibylo. Průměrný podíl nezaměstnaných za rok 2014 je 8,3 % a proti roku 2013 je vyšší o 0,2 procentního bodu. Tato skutečnost byla ovlivněna vyšším podílem nezaměstnaných v prvních 3 měsících roku 2014, které byly ještě ovlivněny nepříznivou situací z roku Vývoj podílu nezaměstnaných na jednotlivých kontaktních pracovištích Kontaktní pracoviště Vývoj podílu nezaměstnaných v roce 2014 leden únor březen duben květen červen Opava 9,7 9,4 9,2 8,7 8,3 8,1 Kravaře 10,6 10,7 10,0 9,0 8,4 7,9 Hlučín 6,7 7,4 7,0 6,6 6,1 6,1 Vítkov 14,3 14,2 13,5 12,3 11,6 11,5 Okres Opava 9,6 9,5 9,2 8,6 8,1 7,9 Kontaktní Vývoj podílu nezaměstnaných v roce 2014 pracoviště červenec srpen září říjen listopad prosinec Opava 8,1 7,9 7,8 7,7 7,7 7,8 Kravaře 7,8 7,5 7,7 7,6 7,6 9,5 Hlučín 5,9 5,8 5,8 5,6 5,4 6,5 Vítkov 11,5 11,4 11,6 11,6 11,9 13,4 Okres Opava 7,9 7,7 7,8 7,6 7,6 8,2 Nejvyšší hodnotu podílu nezaměstnaných zaujímal mikroregion Vítkovsko následovaný Kravařskem. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u Hlučínska. U všech mikroregionů se výše podílu nezaměstnaných meziročně příliš nelišila, ke snížení došlo až ve druhé polovině roku, a to u všech kontaktních pracovišť. 26

27 PnZ v % Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok ,00 Vývoj podílu nezaměstnaných podle pohlaví rok ,00 9,00 8,00 7,00 celkem ženy muži 6,00 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Podle pohlaví byl počátkem roku 2010 historicky poprvé zaznamenán vyšší podíl nezaměstnaných mužů nežli žen, což ukazuje na velmi těžkou situaci výrobních odvětví v tomto období. I v roce 2014 byl podíl nezaměstnaných mužů až do měsíce června vždy vyšší než u žen. O práci přicházeli s velkou převahou muži a tento trend se obrátil až prakticky s nástupem letních měsíců, kdy byl podíl nezaměstnanosti u mužů poprvé v tomto roce nižší. Tento trend se udržel jen do října a již v listopadu byla hodnota podílu nezaměstnaných u mužů opět mírně vyšší a tyto nůžky se pak plně rozevřely v prosinci, kdy rozdíl již činil 1,4 procentního bodu v neprospěch mužů. Z hlediska vývoje nezaměstnanosti se dá říci, že jej v posledních letech ovlivňují hlavně muži, u kterých se postavení na trhu práce během roku výrazně mění a podíl nezaměstnaných, na rozdíl od žen, u nich značně kolísá. Např. rozdíl mezi podílem nezaměstnaných mužů v únoru a v srpnu činil 3,3 %. V průběhu roku 2014 se podíl nezaměstnaných mužů pohyboval v rozmezí 7,5 % až 10,8 %, zatímco u žen to bylo 7,5 % až 8,4 %. Nejvyšší vzájemné rozdíly v nezaměstnanosti mezi pohlavími se projevovaly v zimních měsících, převážně na počátku roku, kdy se podíl nezaměstnaných žen pohyboval okolo 8,3 %, zatímco u mužů byl ve stejné době až 10,8 %. Vývoj podílu nezaměstnaných podle pohlaví v letech Podíl nezaměstnaných v % rok 2012 rok 2013 rok 2014 celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži leden 8,0 7,2 8,7 8,7 7,5 9,8 9,6 8,4 10,7 únor 8,1 7,2 8,9 8,8 7,5 10,0 9,5 8,3 10,8 březen 7,8 7,2 8,4 8,6 7,5 9,7 9,2 8,1 10,3 duben 7,2 7,0 7,5 8,1 7,4 8,8 8,6 7,9 9,3 květen 7,0 7,0 6,9 7,7 7,4 8,1 8,1 7,7 8,5 červen 6,8 7,0 6,6 7,6 7,5 7,8 7,9 7,8 8,0 červenec 6,9 7,2 6,6 7,7 7,8 7,6 7,9 7,9 7,8 srpen 6,8 7,2 6,5 7,7 7,8 7,6 7,7 7,8 7,5 září 7,1 7,4 6,8 8,0 8,1 7,9 7,8 7,9 7,7 říjen 7,1 7,3 6,9 7,8 7,9 7,7 7,6 7,6 7,5 listopad 7,2 7,2 7,1 8,0 8,0 8,0 7,6 7,5 7,6 prosinec 8,1 7,3 8,8 9,0 8,1 9,7 8,2 7,5 8,9 27

28 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec PnZ % Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Postavení okresu v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky Srovnání vývoje nezaměstnanosti v okrese s vývojem v Moravskoslezském kraji a ČR jako celku rok 2014 Okres Podíl nezaměstnaných osob v % Bruntál 15,2 15,0 14,5 13,5 12,8 12,5 12,5 12,4 12,4 12,3 12,4 13,5 Frýdek-Místek 7,9 8,1 7,9 7,5 7,2 7,0 7,1 7,0 6,9 6,7 6,6 7,0 Karviná 12,8 13,0 12,8 12,6 12,4 12,3 12,3 12,3 12,2 12,0 11,9 12,0 Nový Jičín 8,4 8,3 8,0 7,6 7,2 7,0 7,1 7,1 7,0 6,7 6,5 6,9 Opava 9,6 9,5 9,2 8,6 8,1 7,9 7,9 7,7 7,8 7,6 7,6 8,2 Ostrava 12,0 11,9 11,8 11,6 11,4 11,3 11,4 11,3 11,2 11,1 10,8 11,0 MS kraj ČR 10,9 10,9 10,7 10,3 10,0 9,8 9,9 9,8 9,7 9,5 9,4 9,8 8,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7,5 Rozdíl okres / MSK Rozdíl okres / ČR -1,3-1,4-1,5-1,7-1,9-1,9-2,0-2,1-1,9-1,9-1,8-1,6 +1,0 +0,9 +0,9 +0,7 +0,6 +0,5 +0,5 +0,3 +0,5 +0,5 +0,5 +0,7 Podíl nezaměstnaných osob v okrese Opava se pohybuje nad průměrnými hodnotami za ČR a současně pod průměrem za Moravskoslezský kraj. Mezi šesti okresy Moravskoslezského kraje obsazoval okres Opava během roku 2014 podle tohoto ukazatele vždy 3. místo, hned za okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín, které mají nejnižší podíl nezaměstnaných z celého MS kraje. Nejhůře dopadl okres Bruntál. Během prosince 2014 vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech okresech MSK, ale zároveň se žádná z hodnot nedostala na lednovou úroveň. Na pomyslném žebříčků 77 okresů České republiky seřazených sestupně od nejvyšší hodnoty podílu nezaměstnaných k nejnižší patří okresu Opava 27. místo (29. místo v prosinci 2013 a 23. místo v prosinci 2012). Srovnání vývoje podílu nezaměstnaných v okrese, MSK a ČR Opava MSK ČR 28

29 Nedosažitelní uchazeči Nedosažitelní uchazeči jsou ti uchazeči, kteří z různých důvodů nemohou okamžitě nastoupit do zaměstnání. Analýza skupiny nedosažitelných uchazečů zřetelně ukazuje na dva hlavní důvody, resp. objektivní překážky bránící okamžitému nástupu do zaměstnání. Prvním důvodem je pracovní neschopnost nebo ošetřování člena rodiny, druhým důvodem nedosažitelnosti je účast uchazečů v některém z rekvalifikačních kurzů. Během roku se struktura nedosažitelných uchazečů o zaměstnání mění v přímé závislosti na počtech uchazečů účastnících se rekvalifikací. Počet nedosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce se v průběhu hodnoceného roku pohyboval v rozmezí od 308 do 407 osob a v meziročním srovnání se zvýšil o 161 uchazečů. Počet nedosažitelných uchazečů v letech Nedosažitelní uchazeči o zaměstnání celkem I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII V meziročním srovnání se podíl nedosažitelných uchazečů z celkového počtu v posledních 3 letech neustále snižoval, ale v roce 2014 už byl opět o 0,1 procentního bodu vyšší než v předchozím roce. Zatímco v roce 2011 činil podíl 5 %, v roce 2012 to bylo 4,4 % a v roce 2013 jen 3,3 %. Uchazeči o zaměstnání v roce 2014 uchazeči o zaměstnání podíl nedos.uch. celkem dosažitelní nedosažitelní z celkového počtu let v % leden ,1 únor ,3 březen ,2 duben ,0 květen ,3 červen ,2 červenec ,1 srpen ,4 září ,6 říjen ,3 listopad ,3 prosinec ,6 celkem ,4 29

30 Vývoj nedosažitelných uchazečů v letech rok 2014 rok 2013 rok 2012 nedosažitelní podíl v % nedosažitelní podíl v % nedosažitelní podíl v % leden 368 3, , ,4 únor 395 3, , ,5 březen 366 3, , ,2 duben 323 3, , ,9 květen 331 3, , ,6 červen 313 3, , ,4 červenec 308 3, , ,1 srpen 328 3, , ,3 září 355 3, , ,9 říjen 407 4, , ,0 listopad 403 4, , ,2 prosinec 370 3, , ,5 celkem , , ,4 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Podporu v nezaměstnanosti ke konci prosince 2014 pobíralo celkem uchazečů o zaměstnání, tj. 21,9 % z celkového počtu osob evidovaných na úřadu práce a o 38 více, než v prosinci Průměrná výše měsíčního nároku na podporu v nezaměstnanosti činila Kč, což bylo meziročně o 467 Kč méně. Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v roce 2014 období roku celkový počet uchazeči s nárokem na PvN 2014 uchazečů celkem % OZP absolventi leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti 4.Q 4.Q 4.Q Ukazatel Q Q 2.Q 3.Q 4.Q Počet uchazečů celkem z toho: s nárokem na PvN Průměrný měsíční nárok podpory v nezaměst. v Kč absolutně podíl v % 31,4 25,2 18,7 19,7 25,6 18,1 17,4 21,

31 Výši průměrného nároku podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje vedle platné legislativy hlavně vývoj mezd a struktura uchazečů v registru ÚP. Vedle osob, které jsou na úřadu práce evidovány opakovaně, osob, pro které je evidence na úřadu práce jen mezistupněm mezi opětovným nástupem do zaměstnání (frikční nezaměstnanost), a absolventů škol, kteří dosud nepobírali pravidelnou mzdu, vstupovaly do evidence, obdobně jako v roce 2013, ve větších počtech také osoby, které o zprostředkování zaměstnání žádaly poprvé. Počet uchazečů o zaměstnání podle výše měsíčního nároku na PvN Výše měsíčního nároku Uchazeči s nárokem na v tom: podíl v % na PvN 4. Q 2014 PvN celkem muži ženy muži ženy do Kč , Kč ,9 2, Kč ,1 37, Kč ,9 15, Kč ,3 17, Kč ,4 9, Kč ,6 6, Kč ,1 4, Kč ,4 2, Kč ,0 1, Kč ,9 1, a více Kč ,2 2,5 Celkem ,0 100,0 Vyšší vyplácené částky PvN u mužů jsou způsobeny početní i podílovou převahou mužů s vyšším průměrným čistým měsíčním výdělkem v posledním ukončeném zaměstnání před vstupem do evidence, z kterého se procentní sazbou výše podpory v nezaměstnanosti stanoví Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 31

32 III.3 Tok nezaměstnanosti V roce 2014 pracoval úřad práce s více než 22 tisíci klienty uchazeči o zaměstnání. Proti předchozímu roku se objem klientů zvýšil o 384. Počty evidovaných osob na úřadu práce se zvýšil na všech kontaktních pracovištích, relace mezi jednotlivými pracovišti se změnila jen nepatrně. Roční objem uchazečů podle kontaktních pracovišť pobočka roční objem uchazečů - absolutně Opava Kravaře Hlučín Vítkov okres* podílové zastoupení v % Opava 57,0 57,0 56,3 56,3 55,9 55,3 55,2 Kravaře 13,4 13,4 13,3 13,3 13,1 12,7 12,6 Hlučín 19,6 19,2 20,0 19,4 19,6 19,9 20,1 Vítkov 10,0 10,4 10,4 11,0 11,4 11,9 11,8 * vč. uchazečů s trvalým bydlištěm mimo obce okresu Opava Celkem osob, které v roce 2014 nově vstupovaly do evidence a žádaly o zprostředkování zaměstnání, což je meziročně o 569 osob méně. Uchazečů, kteří evidenci ukončili a byli vyřazeni, bylo (meziročně osob). Celkový tok uchazečů v roce 2014 Měsíc nově hlášení vyřazení umístění umístění k vyřazeným v % leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem

33 V tabulce ve sloupci umístění jsou uvedeni uchazeči umístění úřadem práce, včetně umístěných na dotovaná místa, umístěných jinak a těch, kteří zahájili samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka je sestavena z údajů měsíčních statistik to znamená, že jsou v ní zahrnuty opakované evidence týchž občanů v průběhu roku Nově evidovaní a vyřazení uchazeči v roce noví vyřazení 300 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Tok evidované nezaměstnanosti vyřazení podle důvodu ukončení evidence evidovaní nově v tom: období celkem *) vyřazení evidovaní vyřazení ostatní umístění umístění umístění 30, odst. 2 důvody ÚP jinak leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem 2014 x x x meziroční rozdíl x 2014/2013 * stav ke konci měsíce 30, odst. 2, zákona o zaměstnanosti - Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci, neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené, odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, nebo psychologickému vyšetření, anebo maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce. 33

34 Nově hlášení Od začátku ledna do konce prosince se na úřad práce nově přihlásilo osob hledajících zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se tento počet snížil o 569 osob, což představuje meziroční úbytek ve výši 4,9 %. Tisícová hranice nově evidovaných byla překročena v lednu (1 438), v září (1 312 ovlivněno absolventy škol přihlášených do evidence) a v prosinci 2014, kdy se nově zaevidovalo osob. Nejméně osob se zaevidovalo v měsíci srpnu (633). Nově hlášení uchazeči o zaměstnání podle poboček pobočka nově hlášení v roce 2014 Stav k Roční objem uchazečů uchazeči o zaměstnání absolutně podíl v % dle trvalého bydliště absolutně podíl v % Opava , ,0 Kravaře , ,4 Hlučín , ,6 Vítkov 936 8, ,0 okres , ,0 Ukončená evidence Počet uchazečů s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených z evidence úřadu práce za rok 2014 bylo V meziročním srovnání se jejich počet zvýšil o osob, tj. o 13 %. Uchazeči s ukončenou evidencí a uchazeči vyřazení z evidence úřadu práce Důvod ukončení evidence Vyřazeno podle čtvrtletí 2014 Celkem za rok Rozdíl 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q umístění úřadem práce umístění jinak celkem umístěno vyřazení dle 30, odst ostatní důvody Ukončeno celkem Podle jednotlivých důvodů skončení evidence byl nečastějším důvodem nástup do zaměstnání. Nové pracovní uplatnění na trhu práce našlo celkem uchazečů, to je o více, než byl počet umístěných v roce Vzhledem k omezené nabídce volných pracovních míst našla většina uchazečů uplatnění na trhu práce vlastní iniciativou. Počet osob vyřazených z evidence podle 30, odst. 2 činil 711 osob a stoupl tedy o 593 osob. To znamená, že přibližně 6 % uchazečů bylo vyřazeno z důvodu porušení některého ustanovení zákona o zaměstnanosti. Počet uchazečů, kteří ukončili evidenci z ostatních důvodů, popř. důvod neuvedli, a kterých za rok 2014 bylo 2 363, se meziročně snížil o osob. Jedná se nejčastěji o případy ukončení evidence na vlastní žádost z důvodu stěhování uchazeče, odjezdu do zahraničí, nástupu na mateřskou dovolenou, nástupu na přípravu povolání, popř. bez udání důvodu. 34

35 Počet uchazečů -ukončená evidence v letech umístění ÚP umístění jinak vyřazení dle 30, odst.2 ostatní důvody rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 Struktura uchazečů o zaměstnání s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených podle důvodů ukončení: Rok Struktura v % Ukončená v tom: důvod ukončení evidence Celkem umístěno vyřazení 30, odst.2 (uchazeči) ostatní důvody celkem (dříve sankčně vyřazení) ,0 74,5 5,9 19, ,0 56,8 1,1 42, ,0 65,5 5,6 28, ,0 71,2 8,7 20, ,0 72,2 9,4 18, ,0 69,9 10,0 20, ,0 67,1 14,3 18, ,0 68,9 10,8 20, ,0 70,7 10,3 19, ,0 71,7 9,1 19,2 Z vývoje struktury ukončených evidencí celkem nejsou změny nijak zásadní. Nejvíce však došlo ke změně u sankčně vyřazených uchazečů. Zatímco v uplynulých pěti letech měl tento ukazatel klesající tendenci, v roce 2014 došlo k razantnímu nárůstu. III.4 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Vývoj délky nezaměstnanosti je zkoumán jednak v souboru evidovaných uchazečů a jednak v souboru uchazečů vyřazených. Při meziročním snížení celkové nezaměstnanosti o 985 uchazečů se snížil i počet osob ve všech sledovaných skupinách, kromě skupiny nad 24 měsíců, kde vzrostl o 232 uchazečů. 35

36 % Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Délka evidované nezaměstnanosti Délka evidence Rozdíl Celkem 12/2014 proti 12/ absolutně index v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , ,7 3 6 měsíců , , ,3 6 9 měsíců 839 8, , , měsíců 738 7, , , měsíců , , ,4 nad 24 měsíců , , ,9 celkem , , ,2 do 12 měsíců , , ,0 nad 12 měsíců , , ,3 Podle délky evidence bylo v registru úřadu práce ke konci roku 2014 nejvíce uchazečů kategorie nad 24 měsíců, celkem Procentuálně se nejvíce snížil počet uchazečů o zaměstnání ve skupině 3-6 měsíců, absolutně ve skupině do 3 měsíců (-503 uchazečů). 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 21,2 Vývoj podílu uchazečů o zaměstnání s délkou evidence do 3 měsíců a nad 12 měsíců v letech ,0 42,2 42, ,6 43,0 43,7 23,9 24,3 43,6 25,5 34, ,8 26,9 32,5 34,6 38,9 29,3 37,3 38,5 30,1 27,5 44,0 25,2 10,0 5,0 0, rok do 3 měsíců nad 12 měsíců Z grafu výše vyplývá, že v kategorii krátkodobě nezaměstnaných (do 3 měsíců) počet uchazečů klesá, zatímco nezaměstnaných v kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) bylo v registru o 187 více než před rokem, tj uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů představovali 44,0 %. Z toho evidováno déle jak 2 roky bylo uchazečů. Při meziročním početním nárůstu o 232 uchazečů se rovněž zvýšilo podílové zastoupení této kategorie evidovaných osob na současných 27,6 % a tvoří tak druhou největší skupinu. 36

37 Vývoj uchazečů dlouhodobě evidovaných (12 a více měsíců) stav k uchazeči celkem rozdíl 2014/ z toho ženy uchazeči dlouhodobě evidování z toho ženy Průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů D E, tj. doba od začátku evidence do data zkoumání, se v porovnání s rokem 2013 zvýšila. Ve 4. čtvrtletí 2014 je D E 695 dnů (v roce 2013 = 604 dnů a v r = 586 dnů). Délka nezaměstnanosti v celém souboru uchazečů a zvlášť za ženy ve dnech 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí Ukazatel / období čtvrtletí čtvrtletí 2011 Průměrná délka evidence uchazečů v evidenci ve dnech (D E ) Uchazeči celkem ženy Průměrná délka nezaměstnanosti od data zařazení do evidence do data vyřazení ve dnech (D V ) Uchazeči celkem ženy Podle pohlaví je kratší délka evidence u mužů než u žen, což souvisí s vyššími počty mužů, kteří častěji než ženy vstupovali, často i opakovaně, do evidence úřadu práce v průběhu roku. Muži nacházejí více pracovních příležitostí v odvětvích závislých na sezónních vlivech a hospodářském cyklu a v průběhu roku evidenci, byť jen na kratší dobu, ukončí. Průměrná délka nezaměstnanosti uchazečů vyřazených D V, počítaná od data zařazení do evidence do data vyřazení z evidence, se příliš od uplynulého roku nezměnila. Ve 4. čtvrtletí 2014 proti 4. čtvrtletí 2013 je kratší o 39 dnů a činí 324 dnů (přibližně 11 měsíců). III.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se meziročně nepatrně zvýšil. U mužů činil 40,4 let a u žen 39,7 let. Nejpočetnější skupinu posledních let, tedy uchazečů 20 až 24 letých, vystřídala v roce 2014 skupina 50 až 59 letých uchazečů, kterých bylo ke konci prosince 2014 evidováno V podílovém vyjádření to představuje 14,6 %, tedy o 0,8 procentního bodu více než před rokem. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku let, kterých je a jejich podíl se naopak meziročně snížil o 1,4 procentního bodu. 37

38 procenta Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Uchazeči podle věkových kategorií Věková 12/ / / / / / /2008 skupina abs. podíl v % podíl v % do 19 let 287 2,8 3,2 3,6 3,7 4,1 4,4 4, ,9 14,3 14,6 14,3 14,3 14,3 13, ,3 11,7 11,2 11,1 11,0 11,6 10, ,0 11,0 10,9 11,2 11,6 12,3 11, ,5 12,0 11,2 11,8 11,0 10,7 9, ,1 9,8 9,5 9,0 9,1 8,8 9, ,2 9,9 10,7 11,1 10,5 10,4 10, ,7 11,0 11,9 12,9 13,0 14,0 15, ,6 13,8 13,9 13,1 12,9 11,2 12,6 nad 60 let 400 3,9 3,3 2,5 1,8 2,5 2,3 2,5 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Ve struktuře uchazečů dochází každoročně k mírným posunům, které v meziročním srovnání nejsou nijak výrazné. Z dlouhodobějšího pohledu jsou ale změny věkového složení uchazečů již patrné. Věková 12/ / / / / / /2008 skupina abs. podíl v % podíl v % do 25 let ,7 17,4 18,2 18,0 18,4 18,7 18, ,1 54,5 53,5 54,2 53,1 53,8 51,1 nad ,2 28,1 28,3 27,8 28,5 27,5 30,6 V delší časové řadě je patrné, že se mění vývoj hlavně u podílu dvou skupin uchazečů na okraji věkového spektra, tzn. zastoupení nejmladších uchazečů do 25 let v evidenci ÚP v relaci k uchazečům nejstarším (nad 50 let). Od roku 2002, kdy osob do 25 let bylo evidováno 28,8 % a osob nad 50 let 17,5 % z celkově evidovaných. Zastoupení osob do 25 let postupně klesalo až do června Ve stejné časové řadě po sobě jdoucích let rostlo zastoupení uchazečů nad 50 let. Od roku 2005 se začaly mezi těmito skupinami nůžky rozevírat a podíl uchazečů ve věku nad 50 let zůstává stabilně vyšší. V roce 2014 opět překročil hranici 30 %, zatímco u kategorie do 25 let se pohybuje okolo 18 % a v posledně sledovaném období dále klesl. Vývoj podílu uchazečů ve věku do 25 a nad 50 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v letech ,0 31,2 30,0 25,0 20,0 15,0 28,8 28,0 24,1 19,3 21,6 17,5 27,0 24,6 21,1 19,8 16,3 30,6 27,5 28,5 27,8 18,3 18,7 18,4 18,0 28,3 28,1 18,2 17,4 30,2 15,7 10,0 XII-02 XII-03 XII-04 XII-05 XII-06 XII-07 XII-08 XII-09 XII-10 XII-11 XII-12 XII-13 XII-14 uchazeči nad 50 let uchazeči do 25 let 38

39 III.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent, větší rozdíly v pololetních údajích většinou způsobí sezónnost prací a s tím související profese, resp. větší pohyb uchazečů, kteří získají zaměstnání v těchto profesích (nejčastěji ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví, pohostinství) a evidenci na úřadu práce ukončí. Meziročním snížením počtu uchazečů v evidenci úřadu práce je patrné pozvolné snížení podílu uchazečů všech stupňů vzdělání, kromě kategorie střední všeobecné vzdělání (gymnázia), kde se počet uchazečů zvýšil. U žádné další kategorie nedošlo k významnějšímu posunu oproti uplynulým rokům. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Stupeň vzdělání Rozdíl Celkem 12/2014 proti 12/ absolutně index v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 22 0,2 26 0,2-4 84,6 základní vzdělání , , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,0 střední odbor. s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,1 střední všeobecné 270 2, , ,5 vysokoškolské 541 5, , ,4 celkem , , ,2 střední všeobecné (gymnázia) 2,6% Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k vysokoškolské 5,3% bez vzdělání 0,2% střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 20,0% základní vzdělání 22,7% střední odborné (SOU+OU+OŠ) 49,2% 39

40 Téměř polovina uchazečů o zaměstnání má střední odborné vzdělání (49,2 %). Podle typu střední školy se jedná vesměs o uchazeče s výučním listem. Osob se základním vzděláním popř. bez vzdělání evidoval úřad práce k celkem 2 341, tedy o 240 méně než před rokem. Počet uchazečů s vysokoškolským vzděláním, kterých je ke konci roku 2014 v evidenci 541, se proti konci roku 2013 snížil o 51. Podílové zastoupení této skupiny však zůstalo stejné, na 5,3 %. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání podle pohlaví stupeň vzdělání uchazeči celkem ženy muži absol. % absol. % bez vzdělání a neúplné základní ,3 10 0,2 základní vzdělání , ,5 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,6 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,1 střední všeobecné ,7 99 1,8 vysokoškolské , ,8 celkem , ,0 Podle zastoupení jednotlivých skupin uchazečů podle pohlaví na celkovém počtu osob v registru úřadu práce ke konci roku 2014 má nejvyšší podíl skupina uchazečů mužů se středním odborným vzděláním bez maturity (30,4 %) a skupina žen se stejným stupněm vzdělání (18,7 %). Podle pohlaví se struktura uchazečů nejvíce liší ve skupině osob se středním odborným vzděláním včetně vyučených, kde převládají muži. Opačný poměr je ve skupině uchazečů se středním odborným vzděláním ukončeným maturitní zkouškou. V evidenci této skupiny osob je více žen než mužů. Struktura uchazečů o zaměstnání dle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Hlavní třída CZ-ISCO stav k abs. % 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 45 0,4 2 Specialisté 361 3,5 3 Techničtí a odborní pracovníci 849 8,3 4 Úředníci 862 8,4 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,8 6 Kvalif. pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 243 2,4 7 Řemeslníci a opraváři ,0 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 762 7,5 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,4 0 Zaměstnanci v ozbrojených službách 4 0,1 Neuvedeno 228 2,2 C e l k e m ,0 Počet uchazečů podle klasifikace zaměstnání koresponduje s počtem uchazečů členěných podle stupně vzdělání. Nejpočetnější skupině uchazečů vyučených v některém z učebních oborů odpovídá nejvyšší počet uchazečů třídy 7 řemeslníci a opraváři. 40

41 IV. IV.1 CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizích státních příslušníků Po vstupu ČR do EU se cizinci rozdělili do tří základních kategorií, a to: - cizinci s pracovním povolením - občané EU/ EHP a Švýcarska (pracovní povolení se nevyžaduje) - cizinci dle 98 zákona o zaměstnanosti, kteří splňují některou za zákonem povolených výjimek a mají stejné podmínky jako občané EU, nepotřebují povolení k zaměstnání K pracovalo v opavském okrese celkem 705 občanů EU/EHP + Švýcarska a cizinců. Z meziročního srovnání údajů zaměstnávání cizích státních příslušníků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu o 68 osob. Úbytek nastal pouze u kategorie cizinců s pracovním povolením, naopak u občanů EU/EHP + Švýcarska a cizinců s některou z výjimek počet narostl. Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska ukazatel (celkový počet) podle stavu k Rozdíl 12/ / absolutně index v % zaměstnaní s pracovním povolením nebo ZamK ,0 evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska ,4 evidovaní cizinci dle 98 zákona o zaměstnanosti ,8 celkem ,7 Dne v souvislosti se změnou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, došlo i k nabytí účinnosti změny zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Vznikl nový druh jednotného povolení pro cizince tzv. zaměstnanecká karta, kterou vydává Ministerstvo vnitra odbor azylové a migrační politiky. Zaměstnanecká karta (dále jen ZamK) má duální charakter, to znamená, že držitele opravňuje dlouhodobě pobývat na území ČR za účelem zaměstnání a zároveň vykonávat práci na pracovní pozici, pro kterou byla karta vydána. O vydání povolení k zaměstnání u příslušné pobočky Úřadu práce ČR již žádají cizinci pouze v následujících případech: - je-li cizinec společníkem, členem nebo statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva a plní pro tuto obchodní společnost nebo družstvo úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby - je-li cizinec držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a současně bude chtít být na území ČR zaměstnán - je-li cizinec sezónním zaměstnancem vykonávajícím práce závislé na střídání ročních období zaměstnaným na dobu nepřesahující 6 měsíců - v případě krátkodobého zaměstnání do 3 měsíců - je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným mimo území EU/EHP nebo Švýcarska k výkonu práce do ČR - pracuje-li jako stážista v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli v ČR 41

42 Z celkového počtu zaměstnaných cizinců jich k pracovalo 8 na základě povolení k zaměstnání a 1 cizinec byl držitelem zelené karty, která se ke dni zavedení ZamK automaticky začala považovat za zaměstnaneckou kartu. V této kategorii cizinců, kteří potřebují povolení k zaměstnání nebo ZamK došlo oproti roku 2013 k úbytku o 50 %. Pokračuje tak trend nastolený při povolování práce cizím státním příslušníkům, kdy ÚP ČR dlouhodobě usiluje o přednostní obsazování volných pracovních míst evidovanými uchazeči z ČR. Každá žádost o pracovní povolení cizích státních příslušníků byla tedy posuzována dle situace na trhu práce. Občané cizích států získávají pracovní povolení na území okresu Opava především pro pokrytí profesní poptávky firem, kterou není možné z řad evidovaných uchazečů uspokojit. Nejvíce cizinců s pracovním povolením nebo ZamK pracujících v opavském okrese pocházelo v roce 2014 z Ruska (6), Ukrajiny (2) a jeden ze Srbska. Struktura profesí u cizinců s pracovním povolením je daná dodržováním ZoZ, směrnic GŘ a zohledňováním situace na trhu práce v okrese. Jednotlivé profese jsou zastoupeny většinou pouze jedním cizincem a jedná se o profese, které nelze z důvodu vysoké odbornosti či kvalifikace obsadit uchazeči o zaměstnání evidovanými úřadem práce nebo občany EU/EHP. Cizinci s pracovním povolením nebo ZamK k název profese Stát Počet řídící pracovníci v oblasti obchodu Rusko 1 specialisté v oblasti podnikové ekonomie Rusko 1 technici elektronici Rusko 1 odborní asistenti v administrativě Rusko 1 obchodní referenti Rusko 1 členové představenstev společnosti Rusko 1 zubní lékaři (ZamK) Ukrajina 1 systémoví administrátoři, správci počítačových sítí Ukrajina 1 zpěváci, sólisté Srbsko 1 Z celkového počtu 6 přijatých žádostí o povolení k zaměstnání byly 2 nové a 4 žádostí o prodloužení povolení k zaměstnání. Všech 6 žádostí bylo vyřízeno kladně. V jednom případě byla také využita možnost tzv. Zrychlené procedury pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů - lokalizace, která vstoupila v platnost v únoru Individuální žádosti a udělená povolení U k a z a t e l Rozdíl Počet přijatých individuálních žádostí Počet udělených povolení Počet platných povolení a ZamK ke konci období 42

43 Dále bylo ke konci sledovaného roku zaevidováno 567 informačních karet občanů EU/EHP + Švýcarska, což činí meziroční nárůst o 39 osob. Nárůst ale vzhledem k celkovému vysokému počtu této kategorie cizinců není nijak významný a během let kolísá. U těchto občanů, kteří mají povolen volný vstup na místní pracovní trh, je cílem pouze zmapovat jejich počet. Nejpočetnější skupinu nadále tvořili v okrese Opava občané Slovenska a Polska. Nejčastěji obsazované profese (dle CZ-ISCO ) s uvedením počtu evidovaných zaměstnaných občanů ze zemí EU/EHP a Švýcarska. profese - CZ-ISCO (čtyřmístné) název profese počet 6111 Pěstitelé zemědělských plodin Nástrojaři a příbuzní pracovníci Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách Tesaři a stavební truhláři Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Instalatéři, potrubáři, stav. zámečníci a st. klempíři Praktičtí lékaři Specialisté v církevní oblasti a v příbuz. oblastech Svářeči, řezači plamenem a páječi Lékaři specialisté Řidiči náklad. automobilů, tahačů a spec. vozidel 11 Z grafu je patrné, že počet cizinců u kategorie evidovaných dle 98 zákona o zaměstnanosti od roku 2009 neustále mírně roste. Jednou z příčin tohoto nárůstu může být získání trvalého pobytu u cizinců třetích zemí, kteří na území ČR působí dlouhodobě a také rozšířením podmínek, kdy se povolení k zaměstnání nebo ZamK nevyžaduje. Počet informačních karet cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, bylo k v okrese Vývoj zaměstnávání cizinců v letech evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska zaměstnaní s pracovním povolením evidovaní cizinci dle 98 zákona o zaměstnnaosti rok 43

44 Cizinci zde dlouhodobě vykonávají práce, o které není ze strany občanů ČR zájem, nejčastěji z důvodů fyzické či časové náročnosti nebo pro nedostatečné finanční ohodnocení. Cizinci pracují v profesích, kde přetrvává převis poptávky nad nabídkou (zejména ve stavebnictví, zemědělství, strojírenství). Jedná se o profese jako např. stavební dělník, zedník, svářečzámečník, montážní dělník, pracovník v rostlinné výrobě, ale také o vysoce kvalifikované specialisty, manažery či lékaře. Mezi často obsazované profese patří také docenti, profesoři, vysokoškolští učitelé, odborní asistenti a lektoři na Slezské univerzitě v Opavě. Počet cizinců v okrese Opava podle státní příslušnosti (k ) Stát (státní příslušnost) Cizinci celkem Cizinci s povolením 44 v tom: Cizinci EU, EHP, trvalý pobyt absolutně podíl v % absolutně podíl v % absolutně podíl v % stav k Slovensko , ,0 Polsko , ,1 Vietnam 45 6, ,5 Ukrajina 32 4,5 2 22,2 30 4,3 Bulharsko 22 3, ,2 Rusko 21 2,9 6 66,7 15 2,1 Rumunsko 13 1, ,9 Velká Británie 9 1, ,3 Bělorusko 9 1, ,3 Itálie 7 1, ,0 Německo 5 0, ,7 Austrálie 5 0, ,7 Rakousko 4 0, ,6 Moldávie 4 0, ,6 Chorvatsko 3 0, ,4 Švédsko 3 0, ,4 Francie 2 0, ,3 Maďarsko 2 0, ,3 Srbsko 2 0,3 1 11,1 1 0,1 Španělsko 2 0, ,3 Čína 2 0, ,3 Tunisko 2 0, ,3 Turecko 2 0, ,3 Filipíny 2 0, ,3 Ostatní 19 2, ,7 celkem k , , ,0 k , , ,0 Ostatní státy:alžírsko, Brazílie, Egypt, Etiopie, Indie, Irsko, Jemen, Jugoslávie, Kazachstán, Keňa. Litva, Lucembursko, Malta, Mexiko, Norsko, Portugalsko, Řecko, USA, Uzbekistán (vždy 1 cizinec). V kategorii občanů EU pracuje v okrese stále nejvíce občanů ze Slovenska, kteří tvoří 53 % ze všech cizích státních příslušníků. Na druhém místě se již několik let drží občané Polska (15,9 %), což je přirozeně dáno geografickou polohou těchto států a malou jazykovou bariérou.

45 Z dalších zemí EU je větším počtem ještě zastoupeno Bulharsko (22 cizinců), Rumunsko (13), Velká Británie (9) a Itálie (7). Další země EU již mají zastoupení nevýznamné. U žádné národnosti nedošlo v meziročním srovnání k výraznější změně počtu cizinců. Podle vzdělání jsou nejpočetnější skupinou cizinci se středním odborným vzděláním bez maturity. Nejčastěji se jedná o různé profese, kde je vyžadován výuční list, jako např. zámečník, svářeč, různé profese hlavní stavební výroby, kuchař, číšník apod. Tato skupina se podílí více než 40 % na celkovém počtu cizinců. Hned za ní je skupina vysokoškolsky vzdělaných cizinců, kteří jsou nejčastěji zaměstnaní v profesích lékař, zubní lékař, vysokoškolský učitel nebo na různých vyšších manažerských pozicích. Cizinci podle vzdělání k Nejvyšší dosaž. Cizinci EU/EHP Cizince evidovaní Ciz. s povolením % podíl na vzdělání dle 98 ZoZ nebo ZamK celkovém počtu základní vzdělání ,8 SO bez maturity ,1 SO s maturitou ,1 vyšší odborné ,5 vysokoškolské ,5 celkem ,0 IV.2 Práce v zahraničí služby EURES Od vstupu ČR do Evropské unie mohou zájemci o práci hledat uplatnění i mimo svou mateřskou zemi a na úřadech práce získat informace o volných pracovních místech v zemích Evropské unie u EURES poradců a EURES kontaktních osob, stejně tak jako informace o studijních možnostech, životních a pracovních podmínkách v jednotlivých členských zemích, případně další informace a odpovědi na otázky, které souvisí s jejich zájmem pracovat v zahraničí. S tím, jak postupně roste převážně u mladých lidí počítačová gramotnost a také informovanost z médií o možnostech pracovat v zahraničí, počet zájemců o služby EURES již není tak intenzivní, jako tomu bylo bezprostředně po vstupu České republiky do EU. V okrese Opava to bylo v roce 2014 celkem 121 klientů, což je o 15 více než v předchozím roce. Nižší počet klientů může být způsobený také celosvětovou krizí, kdy ani v zahraničí není jednoduché volné pracovní místo získat. Tradičně se v uplynulém roce nejvíce zájemců o práci v zahraničí přišlo informovat v jarních měsících, kdy velká část z nich hledala různé brigády a sezónní práce po dobu letních prázdnin. Dotazy směřovaly také např. do oblasti týkající se zdravotního a sociálního pojištění, možnosti podnikání v jednotlivých zemích včetně informací, co je třeba udělat po skončení zaměstnání v cizině (formuláře typu U), jak kontaktovat konkrétního zaměstnavatele apod. Počet klientů v rámci služby EURES rok počet klientů

46 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí vymezuje záměry státní politiky zaměstnanosti Úřadu práce České republiky na daný rok v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Východiska politiky zaměstnanosti pro rok 2014 byla dána Normativní instrukcí MPSV č. 1/2014. V roce 2014 byla v rámci státní politiky zaměstnanosti ze strany úřadu práce realizována nejen národní aktivní politika zaměstnanosti, ale pokračovala i realizace projektů, které byly spolufinancovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Cíle ke zvýšení zaměstnanosti mělo být dosaženo pomocí nástrojů APZ. Jedná se o nástroje veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst, včetně jejich realizace v rámci národních individuálních projektů a příspěvku na zapracování. Hlavními cílovými skupinami byli uchazeči o zaměstnání, kterým nebylo možné bez použití příspěvku APZ zajistit uplatnění na trhu práce. Jednalo se zejména o uchazeče o zaměstnání: vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku ( do 25 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce (např. ohrožení sociálním vyloučením). V.2 Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce Nástroj APZ / období SÚPM zřizovaná zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst SÚPM vyhrazená zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst Veřejně prospěšné práce (VPP) počet pracovních míst SÚPM SVČ počet pracovních míst CHPD, CHPM provoz počet pracovních míst CHPD, CHPM zřízení počet pracovních míst

47 SÚPM zřízená zaměstnavateli s příspěvkem úřadu práce V roce 2014 uzavřel úřad práce 17 dohod, kterými podpořil vznik celkem 21 SÚPM. Nejvíce dohod (4) a následně vzniklých SÚPM bylo vytvořeno ve spolupráci s firmou Charita Opava, a to celkem 6 SÚPM pro profesi dělník. Na tato zřízená pracovní místa byly přijaty výhradně osoby se zdravotním postižením. Výše finančního příspěvku, poskytnutá na vznik SÚPM v uplynulém roce, se pohybovala v rozmezí od 65 do 100 tisíc Kč. Povinná doba provozování nově zřízeného SÚPM byla pro zaměstnavatele stanovena na 365 dnů. Celkem bylo na zřízení SÚPM úřadem práce vynaloženo Kč. SÚPM vyhrazená zaměstnavateli s příspěvkem úřadu práce V roce 2014 bylo vytvořeno celkem 768 společensky účelných pracovních míst vyhrazených pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek ke mzdě). Z tohoto počtu je 197 míst financovaných z národního rozpočtu a 571 pracovních míst z projektu ESF-OP-LZZ s názvem Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti. Ve srovnání s rokem 2013 se jedná o nárůst počtu vyhrazených pracovních míst o 40 %. Zájem zaměstnavatelů o tento příspěvek se zvýšil i přes snížení příspěvku na ,- Kč měsíčně. V roce 2014 byl příspěvek poskytován na dobu 6 měsíců. Mezi preferované skupiny uchazečů, na které byl poskytován příspěvek, patřili zejména dlouhodobě evidovaní uchazeči, uchazeči nad 55 let věku, uchazeči se zdravotním omezením, uchazeči pečující o dítě do 15 let a absolventi bez praxe do 25 let. Na SÚPM vyhrazená zaměstnavateli bylo úřadem práce v roce 2014 vynaloženo celkem Kč, z toho Kč na místa hrazena z národního rozpočtu a Kč z projektu ESF. SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli vznikala nejčastěji v těchto profesích CZ-ISCO název profese počet míst 411 Všeobecní administrativní pracovníci Pomocní dělníci ve výrobě Prodavači v prodejnách Montážní dělníci výrobků a zařízení Úředníci ve skladech 15 Veřejně prospěšné práce Počet vytvořených pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací se od roku 2007 do roku 2011 každým rokem zvyšoval. V roce 2011 bylo vytvořeno 287 míst VPP, v roce 2012 bylo vytvořeno 144 míst VPP. V průběhu roku 2012 počet VPP klesl, což bylo zapříčiněno zavedením povinné veřejné služby pro uchazeče. V průběhu roku 2013 počet VPP výrazně vzrostl, bylo vytvořeno 332 míst VPP. Příčinou vyššího zájmu o dotace bylo zvýšení 47

48 maximální měsíční výše příspěvku na pracovní místo. Většina zaměstnavatelů využila maximální výše příspěvku, což bylo Kč/měsíčně na jedno pracovní místo. V průběhu roku 2014 bylo vytvořeno 341 míst VPP. Počet VPP v roce 2014 tedy mírně vzrostl. Většina zaměstnavatelů opět využila maximální výši příspěvku, což bylo Kč/měsíčně na jedno pracovní místo. Místa VPP jsou vhodná především pro občany obtížně umístitelné na trhu práce. Celkem byla na veřejně prospěšné práce v roce 2014 úřadem práce vynaložena částka Kč, z toho Kč na místa hrazena z národního rozpočtu a Kč z projektu ESF Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti. Místa v rámci VPP i VPP NIP ESF-OP LZZ vznikala nejčastěji v těchto profesích CZ-ISCO název profese počet míst Uklízeč veřejných prostranství Pracovník sociálních služeb Pomocný pracovník pro stavební a zemědělskou činnost 6 SÚPM SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání V roce 2014 podalo celkem 127 uchazečů o zaměstnání žádost o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samotné výdělečné činnosti. Následně bylo po projednání a schválení úřadem práce uzavřeno celkem 94 dohod se závazkem občana vykonávat SVČ nejméně po dobu 365 dnů. Celkem bylo na zřízení SÚPM-SVČ poskytnuto Kč. Průměrná částka poskytnutého příspěvku na jedno zřízené pracovní místo tak činila Kč. Obdobně jako v roce 2013, tak i v uplynulém roce úřad práce zaznamenal rostoucí zájem uchazečů o zaměstnání o zřízení SÚPM-SVČ (2012 podpořeno 79 SÚPM-SVČ, v roce ). Při schvalování žádostí bylo především přihlíženo k délce evidence žadatele na úřadu práce, zda v minulosti už obdobnou činnost nevykonával a k reálnosti a smysluplnosti podnikatelského záměru. Minimální délka evidence žadatele pro úspěšné projednání žádosti byla stanovena, obdobně jako v předchozích letech, na dobu 5 měsíců. Výjimku tvořili uchazeči o zaměstnání, kterým byla věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání ( 33 ZoZ). Nejvíce dohod bylo uzavřeno s uchazeči provozujícími svou živnost v oboru zprostředkování obchodu a služeb, maloobchodu, velkoobchodu (16), stavební práce, zednictví (10), poskytování služeb pro zemědělství (7). Nejčastěji zřízená SÚPM - SVČ -uchazeči o zaměstnání zahajovali SVČ převážně v těchto předmětech podnikání počet předmět podnikání OSVČ Stavební práce 14 Velkoobchod, maloobchod 13 Kosmetické a kadeřnické služby 9 48

49 Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné (OSVČ), která přestala být uchazečem o zaměstnání a které úřad práce poskytl příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa. Poskytuje se na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Ve sledovaném období bylo uzavřeno 21 dohod. Celkový objem vyplacených prostředků na tento nástroj činil ,- Kč. Překlenovací příspěvek byl výhradně použit na krytí nákladů spojených s nájmem nebytových prostor. V.3 Podpora skupiny osob se zdravotním postižením O jednotlivých formách příspěvků zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jejich výši pojednávají 75 a 76, dále 78 a také 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a příslušná ustanovení prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., v platném znění. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na tento druh příspěvku se vztahují ustanovení 75 zákona o zaměstnanosti v platném znění. V roce 2014 byla podána jedna žádost na zřízení jednoho CHPM pro osobu se zdravotním postižením v profesi zpracovatel kůže a jedna žádost na dvě CHPM v profesi operátor PC. Oběma žadatelům byla žádost schválena, následně podepsána dohoda a vyplaceno bylo na každé zřizované chráněné pracovní místo Kč, tj. celkem Kč. Další dvě žádosti podané v prosinci byly schválené a vyplacené až v roce Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Úřad práce neobdržel v roce 2014 žádnou žádost na tento účel. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost Stejně jako v předchozích letech, úřad práce neobdržel žádnou žádost o poskytnutí tohoto příspěvku. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost V roce 2014 byl poskytnut 1 příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM SVČ dle 76 zákona o zaměstnanosti, a to ve výši Kč na období od do

50 Vymezení chráněných pracovních míst Dle novelizace zákona o zaměstnanosti s platností od se CHPM vymezují písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a úřadem práce pro osoby se zdravotním postižením bez finančního příspěvku v návaznosti na žádosti o poskytnutí příspěvku dle 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V roce 2014 bylo nově vymezeno celkem 77 CHPM pro maximální počet 147 osob se zdravotním postižením na těchto vymezených CHPM. Vymezení chráněného pracovního místa se nezakládá na poskytnutí finančního příspěvku. Příspěvek na podporu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, poskytovaný podle 78 zákona o zaměstnanosti Novela zákona o zaměstnanosti, účinná od , přinesla mj. i změny v poskytování příspěvků na podporu zaměstnávání OZP dle 78 zákona o zaměstnanosti. Tento příspěvek se již od 3. čtvrtletí 2012 poskytuje pouze na CHPM vymezená nebo zřízená písemnou dohodou úřadem práce. Zaměstnavatelům uplatňujícím nárok podle 78, bylo v souvislosti s novelou ZoZ umožněno uplatnit zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým na zaměstnávání OZP, a to do maximální výše 2000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance OZP. V roce 2014 bylo vyplaceno celkem Kč, což je o Kč více než v roce 2013, kdy bylo vyplaceno celkem Kč. Jedná se o příspěvek nárokový, který je při splnění zákonem daných podmínek vždy poskytován ve stanovené výši. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech ( 75 ZoZ) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se ZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, nejvýše však Kč. Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného CHPM nebo ode dne vymezení CHPM může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které příspěvek žádá, nejvýše však o Kč měsíčně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně za stanovených podmínek v příslušných ustanoveních 78 zákona o zaměstnanosti, v úplném znění. vyplaceno za období počet žádajících subjektů částka v tis. Kč Celkem v roce Celkem v roce Celkem v roce Celkem v roce Celkem v roce Celkem v roce

51 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ( 78 zákona o zaměstnanosti) tis. Kč V.4 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání index v % 2014/2013 zahájené rekvalifikační kurzy APZ národní ,4 zahájené rekvalifikační kurzy ESF NIP ,8 počet UoZ (zájemců) zařazených do rekvalifikací (APZ+ESF) ,6 z toho: - zájemců o zaměstnání ,0 - UoZ v rámci ESF-NIP ,8 - UoZ v rámci ESF-RIP UoZ v rámci ESF-grantové projekty ,7 rekvalifikaci ukončilo celkem 1) ,7 z toho úspěšně ,6 zvolená rekvalifikace podané žádosti o zvolenou rekvalifikaci ,2 schválené žádosti o zvolenou rekvalifikaci ,0 podané žádosti o zvolenou rekvalifikaci NIP ESF-OP LZZ ,8 schválené žádosti o zvolenou rekvalifikaci NIP ESF-OP LZZ ,0 rekvalifikace zaměstnanců zaměstnavatelé s rekvalifikovanými zaměstnanci zaměstnanci zařazení do rekvalifikací )včetně osob zařazených do rekvalifikací v předchozím roce V roce 2014 realizoval úřad práce pro své klienty rekvalifikační kurzy, které byly vysoutěženy v rámci veřejné zakázky v minulých letech. V polovině roku bylo ukončeno nové výběrové řízení a uzavřeny nové rámcové smlouvy na zajištění realizace rekvalifikačních kurzů v oblasti 51

52 počítačové gramotnosti, účetnictví, základů podnikání, získání kvalifikace pracovníka v sociálních službách a nespecifické rekvalifikace. V loňském roce bylo ve spolupráci s úřadem práce zahájeno 22 rekvalifikačních kurzů pro celkem 218 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Oproti předchozímu roku jsme zaznamenali pokles v počtu zahájených rekvalifikací i v počtu rekvalifikovaných osob, což bylo ovlivněno zejména nabídkou vysoutěžených kurzů a velkým zájmem o zvolenou rekvalifikaci z řad uchazečů a zájemců o zaměstnání. Ta jim totiž umožňuje vybrat si na trhu z široké škály rekvalifikačních kurzů. Stejně jako v roce 2013, i v roce 2014 byl zaznamenán obrovský zájem o zvolenou rekvalifikaci. V porovnání s rokem 2013 jsme obdrželi více než trojnásobek žádostí. Skladba nejčastěji žádaných kurzů se nezměnila. Největší zájem byl o získání či rozšíření řidičského průkazu, svářečské kurzy, kurz pracovníka v sociálních službách či programátora CNC strojů. Rekvalifikační kurzy a zvolené rekvalifikace byly hrazeny z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím projektu Vzdělávání a dovednosti na trhu práce a také z národních prostředků určených pro aktivní politiku zaměstnanosti. Ani v roce 2014 jsme neobdrželi žádnou žádost o zaměstnaneckou rekvalifikaci. Zaměstnavatelé žádali o vzdělávání svých zaměstnanců v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců. Tento projekt jim umožňuje získat příspěvek, jak na vzdělávání, tak na mzdy zaměstnanců po dobu účasti na vzdělávacích aktivitách, což zaměstnanecká rekvalifikace neumožňuje. Do bylo ještě možno čerpat prostředky taky v rámci projektu Vzdělávejte se pro růst! adaptabilita. Nejčastěji poskytované rekvalifikační kurzy uchazečům o zaměstnání včetně počtu zařazených název kurzu počet zařazených Obsluha PC 89 Nespecifická rekvalifikace 43 Kurzy účetnictví 24 Příprava k zahájení podnikání 13 Nejčastěji zahajované zvolené rekvalifikace (národní APZ + NIP ESF-OP LZZ) název kurzu počet zařazených Získání a rozšíření řidič. oprávnění + obsluha vysokozdvižného vozíku 301 Svářečské kurzy 56 Pracovník v sociálních službách 24 Programování CNC strojů 16 52

53 Národní individuální projekt Vzdělávejte se pro růst! adaptabilita Cílem projektu Vzdělávejte se pro růst! je podpora zaměstnavatelů, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době realizují svoji činnost v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP. Projekt je určen pro všechny typy podniků (malé, střední i velké) za předpokladu, že realizují svou činnost v podporovaných CZ-NACE. Konkrétně se jedná o odvětví strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, terénní sociální služby nebo odpadové hospodářství. O finanční podporu mohli zaměstnavatelé žádat za předpokladu, že realizují svoji činnost v uvedených odvětvích a buď nabírají nové pracovníky, které je třeba patřičně vyškolit či rekvalifikovat, nebo potřebují zvýšit odborné znalosti či dovednosti stávajících zaměstnanců. V roce 2013 se do projektu,,vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita zapojilo celkem 10 zaměstnavatelů, se kterými bylo uzavřeno 29 dohod. Firmy tak realizovaly vzdělávání pro 100 zaměstnanců. Zaměstnavatelům bylo v roce 2013 vyplaceno tis. Kč. Jelikož byl projekt prodloužen do , část vyplacených finančních prostředků byla ještě z dohod uzavřených v roce 2013 a jednalo se o částku ve výši Kč. Nejvíce žadatelů, kteří byli KoP Opava podpořeni, realizovalo svou činnost v oblasti strojírenství. Mezi nejčastěji žádané kurzy patřily zejména svářečské kurzy a dále kurzy na získání dovedností v oblasti výroby strojů a zařízení. Realizace národního individuálního projektu Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita ukazatel (podle uzavřených dohod) rok 2013 rok 2014 index v % 2014/2013 počet uzavřených dohod počet zapojených zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání objem finanč. prostř. nasmlouv. v dohodách ( Kč) objem vyplacených příspěvků celkem ( Kč) ,6 z toho - náklady vzdělávání (kurzovné) ( Kč) ,7 - příspěvky na mzdy ( Kč) ,6 Podpora vzdělávání zaměstnanců se následně realizovala prostřednictvím projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců. Národní individuální projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců Projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců navazuje na sérii projektů, jež jsou v ČR realizovány od roku 2009 s cílem podpořit odborný rozvoj zaměstnanců. Projekt se zaměřuje zejména na vzdělávání zaměstnanců těch zaměstnavatelů, případně na vzdělávání osob samostatně výdělečně činných, kteří i přes negativní vývoj ekonomiky mají na trhu stabilní pozici s možností přechodu k růstu. 53

54 Realizace NIP - Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců ukazatel (podle uzavřených dohod) za celý projekt stav k počet uzavřených dohod 39 počet zapojených zaměstnavatelů 18 počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání 242 nasml. fin. prostř. v dohodách ( Kč) vyplacené příspěvky celkem ( Kč) z toho - náklady vzdělávání kurzovné ( Kč) příspěvky na mzdy (Kč) Největší zájem projevují zaměstnavatelé o kurzy svařování a jazykové kurzy. Koncem roku stoupla poptávka po kurzech zaměřených na CAD systémy. V.5 Povolování činnosti dítěte V roce 2014 bylo v okrese Opava podáno celkem 25 žádostí o povolení výkonu činnosti dítěte, z nichž se většina týkala povolení umělecké činnosti, pouze 2 žádosti byly pro reklamní činnost. Všechny žádosti byly vyřízeny kladně. Ve srovnání s předchozími 2 roky se jednalo o razantní nárůst počtu žádostí (v r vyřízeno 13 žádostí, v r jen 9 žádostí). VI. VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Do vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání jsou zařazovány ty kategorie uchazečů, jejichž podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti je stabilně vysoký, případně se jedná o skupiny uchazečů vyznačující se vysokou nezaměstnaností. Z hlediska zaměstnanosti jsou ohroženými skupinami občané nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce včetně osob s různými zdravotními handicapy. Jedná se o tyto skupiny uchazečů: starší osoby - uchazeči ve věku nad 50 let uchazeči osoby se zdravotním postižením uchazeči s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání uchazeči ženy V případě kumulace handicapů jsou při aktuální velmi nízké poptávce po pracovní síle tyto skupiny uchazečů prakticky nezaměstnatelné. Navíc současná relace pracovních příjmů a sociálních příjmů (sociálních dávek), v případě kategorie lidí s nízkou kvalifikací, a tudíž s potenciálně nižším pracovním příjmem, nemotivuje tyto osoby k práci. Uvedený fakt se ještě stupňuje v případě, že by uchazeč za prací dojížděl, což by znamenalo další výdaje na dopravu, ztrátu času apod. 54

55 VI.1 Starší osoby uchazeči ve věku nad 50 let Podíl uchazečů věkové kategorie nad 50 let se v roce 2014 zvýšil o 2,1 %, i přesto, že v absolutním vyjádření počet uchazečů nad 50 let nepatrně klesl. Tito uchazeči se na celkovém počtu podílejí 30,2 %. Vývoj uchazečů starších 50 let Uchazeči Stav k o zaměstnání celkem z toho: nad 50 let v tom: nad 60 let , , , , , , ,6 Uchazečů nad 50 let podíl v % Uchazeči ve věku nad 50 let jsou již dlouhodobě problémovou skupinou. Příslušníci této věkové kategorie se často zaměstnavatelům, ve srovnání s věkově mladšími uchazeči o zaměstnání jeví jako neperspektivní vzhledem k menší adaptabilitě, flexibilitě, nižší úrovni počítačových dovedností, znalostí cizích jazyků apod. Věkově starší uchazeči, i přes značné zkušenosti získané léty praxe nezřídka u jediného zaměstnavatele, navíc mnohdy sami ztrácejí motivaci k hledání nového pracovního uplatnění. V celé ČR bylo k evidováno uchazečů ve věku nad 50 let, tj. 29,2 % ze všech uchazečů o zaměstnání. Moravskoslezský kraj tento celostátní průměr ještě o 1,6 procentního bodu převyšoval. Okres Opava je svou hodnotou 30,2 % nad celorepublikovým průměrem, ale současně mírně pod průměrem MSK. Ve věku nad 50 let je ke konci hodnoceného roku v okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Uchazeči starší 50 let k srovnání okresů MSK a ČR Okres, kraj, ČR uchazeči celkem z toho uchazeči nad 50 let podíl uchazečů nad 50 let v % Opava ,2 28,1 28,3 Moravskoslezský kraj ,8 28,6 28,7 Celkem ČR ,2 27,2 26,5 Struktura a vývoj uchazečů o zaměstnání nad 50 let věku k k věk podíl z uchazečů nad podíl z uchazečů nad 50 počet počet 50 let v % let v % let , , let , ,2 nad 60 let , ,6 celkem , ,0 Uchazeči cekem x x 55

56 Při snížení počtu všech uchazečů v evidenci úřadu práce ke konci roku 2014 o 985 proti stavu ke konci roku 2013 klesl i počet uchazečů nad 50 let o 56 osob. Sledováním jednotlivých pětiletých věkových skupin na konci věkového spektra je patrný úbytek ve dvou mladších věkových kategoriích. Naopak mírně přibylo nezaměstnaných ve věku nad 60 let. Početní převaha uchazečů zůstává ve skupině letých, kterých je Struktura a vývoj uchazečů o zaměstnání nad 50 let věku let let nad 60 let rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 VI.2 Uchazeči osoby se zdravotním postižením Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, od stanoví v 67 odst. 2 okruh osob, které jsou pro účely zaměstnanosti považovány za osoby se zdravotním postižením. Jedná se o: osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) - dříve osoby plně invalidní osoby invalidní v prvním a druhém stupni - dříve osoby částečně invalidní Podle 67 odst. 4 zákona o zaměstnanosti se od pro účely zaměstnanosti považují za osoby se zdravotním postižením i ty osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne posouzení. Tato úprava se týká osob, jejichž zdravotní stav byl posouzen po nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti, tj. po Podle bodu 5. přechodných ustanovení zákona 367/2011 Sb. rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou platila po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do

57 Vývoj uchazečů o zaměstnání OZP v průběhu roku 2014 období evidovaní celkem * celkem podíl v % z toho OZP * leden ,7 únor ,0 březen ,3 duben ,9 květen ,5 červen ,8 červenec ,8 srpen ,0 září ,8 říjen ,9 listopad ,9 prosinec ,2 * stav ke konci měsíce Počet uchazečů o zaměstnání osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) se během sledovaného roku výrazněji neměnil. Ke konci roku 2014 bylo evidováno osob se zdravotním postižením, jejich podíl se na celkové nezaměstnanosti pohybuje okolo 10 %. Z úhrnného počtu osob se zdravotním postižením převažují osoby v I. a II. stupni invalidity, kterých bylo evidováno 908. Osob zdravotně znevýhodněných bylo evidováno 130. Úřad práce evidoval také 10 osob ve III. stupni invalidity. Proti roku 2013 bylo OZP méně (-26 osob), jejich podílové zastoupení ale na celkové nezaměstnanosti meziročně mírně stouplo o 0,6 procentního bodu. Vývoj počtu uchazečů - osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením stav k meziroční rozdíl absolutně index v % osoby se ZP celkem ,6 podíl na celkovém počtu uchazečů (%) 10,2 9,6 x x z toho: ve III. stupni invalidity ,9 v I. a II. stupni invalidity ,3 osoby zdravotně znevýhodněné ,4 Z pohledu uplatnění OZP na trhu práce se jedná o jednu z nejvíce ohrožených skupin uchazečů. Pracovní příležitosti pro zdravotně postižené osoby se objevovaly spíše sporadicky, a v současné době, kdy je nabídka volných pracovních míst nedostatečná, je situace ještě složitější. Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce ke konci prosince 2014 poptávali 546 volných pracovních míst, z toho je pouze 29 míst pro osoby se zdravotním postižením. Uchazeči osoby se zdravotním postižením Ukazatel 12/14 12/13 12/12 12/11 12/10 12/09 12/08 12/07 počet evidovaných osob se ZP meziroční rozdíl podíl osob se ZP na celkovém počtu uchazečů v % 10,2 9,6 11,0 12,4 11,6 11,8 16,1 17,1 z toho: ženy se ZP podíl žen -OZP na celkovém počtu uchazečů OZP v % 41,2 42,1 42,7 41,5 41,8 43,6 43,9 43,8 57

58 Z dlouhodobějšího pohledu lze konstatovat, že od roku 2011 se počet osob se zdravotním postižením neustále mírně snižuje. Vývoj počet uchazečů u zaměstnání - OZP v letech VI.3 Uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání Celkový počet uchazečů o zaměstnání do dvou let po úspěšném ukončení přípravy na povolání (absolvent pro statistiku) a jeho vývoj je ovlivněn nejvíce celkovou úrovní nezaměstnanosti, ekonomickým vývojem v předchozích letech a cyklem školního roku. I když nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol a učilišť do dvou let po úspěšném ukončení studia výrazně souvisí také se stavem volných pracovních míst, není pouze jejím odrazem. Určitým handicapem této skupiny mladých uchazečů je stále minimální praktická zkušenost, popř. zkušenost zcela chybí. Výsledky z praxe signalizují potřebu studenty dovybavit určitými kompetencemi (např. k efektivní komunikaci, spolupráci, podnikavosti, samostatnosti, plánování a organizaci práce, k plynulé komunikaci v cizích jazycích apod.). Možnost získat zaměstnání navíc koresponduje se vzdělanostní a oborovou strukturou. Na rozdíl od minulých let, kdy byl největší nápor absolventů a mladistvých zaznamenán v září a říjnu, tak v průběhu roku 2014 bylo nejvíce absolventů a mladistvých evidováno v lednu (871) a v únoru (875). Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti byl však vhledem k celkovému poklesu počtu uchazečů nejvyšší v říjnu (8,0 %). Naopak nejméně absolventů a mladistvých bylo v evidenci v červnu (507) a také jejich podíl 5,2 % na celkové nezaměstnanosti byl v červnu nejnižší. Vyšší počet VPM pro absolventy a mladistvé byl koncem roku ovlivněn větším počtem zadaných pracovních míst typu telefonista, finanční nebo pojišťovací poradce apod., kde jsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnat uchazeče bez praxe, s tím, že je zaučí. 58

59 Vývoj počtu absolventů a mladistvých a vývoj počtu volných pracovních míst v jednotlivých měsících roku 2014 Absolventi a mladiství Podíl mladistvých Počet VPM pro absolventy a absolventů z celkového a mladistvé okres Opava Rok 2014 z toho: počtu uchazečů v % podíl v % Celkem absolventi absolutně z celkového počtu VPM leden , ,7 únor , ,7 březen , ,8 duben , ,1 květen , ,8 červen , ,8 červenec , ,8 srpen , ,3 září , ,7 říjen , ,0 listopad , ,0 prosinec , ,8 VII. SHRNUTÍ V meziročním srovnání mnoha ukazatelů v oblasti zaměstnanosti se dá konstatovat, že se situace na trhu práce v okrese Opava zlepšila. Obzvlášť ve druhé polovině roku ubylo uchazečů o zaměstnání, snížil se podíl nezaměstnaných, v nabídce je mnohem více volných pracovních míst. Tento příznivý vývoj v roce 2014 úzce souvisel s vývojem národní ekonomiky, ale také s celkovým vývojem celosvětové ekonomiky a stabilitou eurozóny. Zaměstnavatelé se pomalu dostávají z problémů, které přinesly uplynulé krizové roky. Stabilní situace nahrává podnikatelskému rozvoji, což na druhé straně přispívá ke vzniku nových pracovních příležitostí. Průměrný měsíční počet uchazečů o zaměstnání v roce 2014 je o 116 uchazečů vyšší proti roku 2013, ale tento stav je ovlivněn horší situací na počátku roku. Nejvyšší průměrný měsíční počet uchazečů byl však zaznamenán v roce 2003 ( uchazečů). V lednu až březnu 2014 byl podíl nezaměstnaných vysoký, pohyboval se mezi 9,24 % až 9,58 %. Od dubna pak začal pozvolna klesat až na listopadové minimum ve výši 7,55 %. Změna nastala tak jako každoročně v prosinci, kdy se nezaměstnanost zvýšila na 8,21 %. Zatímco v roce 2008 jsme konstatovali, že díky vysoké poptávce po pracovní síle měla míra nezaměstnanosti klesající tendenci a z dlouhodobého pohledu byla nejnižší za posledních deset let, v následujících letech platí pravý opak. Průměrný podíl nezaměstnaných za rok 2014 je 8,30 % a proti roku 2013 je vyšší o 0,2 procentního bodu. Pro srovnání v roce 2008 byla roční průměrná hodnota podílu nezaměstnaných jen 5,1 %. Nejvyšší hodnotu podílu nezaměstnaných zaujímal mikroregion Vítkovsko následovaný Kravařskem. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u Hlučínska. U všech mikroregionů výše podílu nezaměstnaných meziročně klesla. 59

60 podíl nezaměstnaných osob v % Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2014 Podle ustanovení 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., není od 1. ledna 2012 hlášení volných pracovních míst pro zaměstnavatele povinné, ale pouze dobrovolné. Celkově lze konstatovat, že i přes tuto legislativní úpravu nebyl v rámci kontaktního pracoviště ÚP v Opavě v průběhu roku pozorován výraznější pokles poptávky po službách v této oblasti. Poptávková strana trhu práce v opavském okrese se během uplynulých 2 let vyznačovala nedostatečným počtem volných pracovních míst. Po většinu roku 2014 byla situace na poptávkové straně trhu práce v meziročním srovnání mnohem příznivější. Výjimku tvořily měsíce leden a únor, kdy bylo volných míst výrazněji méně, ale pak se již s nástupem jarních měsíců situace obrátila k lepšímu. Celoroční průměr hlášených volných pracovních míst byl v roce 2014 o 170 míst vyšší než v roce předchozím. Průměrně v roce 2014 ke konci každého měsíce nahlášeno zaměstnavateli 526 volných pracovních míst. Ke konci prosince 2014 měl opavský okres k dispozici 546 volných pracovních míst. Tento počet byl ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 o 239 míst vyšší. Na konci roku 2014 se o jedno volné pracovní místo teoreticky ucházelo 18,7 uchazečů (36,5 uchazečů v roce 2013). I přes zlepšení není na tom okres Opava v celorepublikové srovnání dobře. Podle statistik k je celorepublikový průměr 9,2 uchazečů připadajících na jedno VPM. Ze 77 okresů ČR vykázalo horší výsledky tohoto přepočteného ukazatele jen 8 okresů. Zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 25 a více osob, je dle evidence úřadu práce celkem 326 a proti roku 2013 je tento počet o 10 firem vyšší. Meziročně se zvýšil jak počet firem zaměstnávající 25 a více osob, tak především počet zaměstnaných osob. Z poskytnutých údajů je úhrnná zaměstnanost ve všech těchto firmách osob. Ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostla absolutně o 650 osob. Prognóza vývoje monitorovaných zaměstnavatelů na další období napovídá, že i v r zaměstnavatelé předpokládají příznivý vývoj ve svém podnikání. Postavení okresu z hlediska podílu nezaměstnaných ve srovnání s MSK a celou ČR 11,5 Vývoj podílu nezaměstnaných osob prosinec prosinec ,5 10 9,5 MSK 9 8,5 8 7,5 7 okres ČR 6,5 12/13 01/14 02/14 03/14 04/14 05/14 06/14 07/14 08/14 09/14 10/14 11/14 12/14 60

61 VIII. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2015 Lze očekávat pravděpodobně příznivější vývoj ekonomiky, nastartovaný zejména ve 2. polovině roku 2014, který je však odvislý od řady faktorů vývoje na trzích ve světě. Navzdory všem příznivým ukazatelům zůstává situace na trhu práce i nadále velmi složitá. Prioritou pro firmy v průběhu následujícího roku bude snaha o udržení stávajícího počtu zaměstnanců a v mnohých firmách nábor dalších zaměstnanců, související s rozšířením výroby a množstvím zakázek. Dle situace na trhu s výrobními, stavebními zakázkami a dle úspěšnosti ve výběrových řízeních mnoho zaměstnavatelů předpokládá využití sezónních pracovníků s pracovním poměrem na dobu určitou, případně na dohodu o provedení práce. Z pravidelného monitorování zaměstnavatelů zaměstnávajících 25 a více zaměstnanců, které se provádí 2 x ročně, můžeme konstatovat, že do neočekáváme změny související s hromadným propouštěním zaměstnanců. Monitorované firmy zaměstnávající více než 25 osob jsou na základě činnosti rozděleny do sekcí dle číselníku Klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE. V okrese Opava jsou zaměstnavatelé monitorováni celkem v 18 odvětvích z 21. Zaměstnavatelé v 7 odvětvích očekávají pro nadcházející pololetí nárůst počtu zaměstnanců, v 5 odvětvích neočekávají změny žádné a v 6 odvětvích očekávají snížení počtu zaměstnanců. Avizovaný úbytek zaměstnanců není v žádném ze sledovaných odvětví nijak vysoký, pohybuje se většinou v řádu 1-2 %. V součtu se dle prognózy očekává v pololetí 2015 úhrnná zaměstnanost u těchto zaměstnavatelů o 409 zaměstnanců více než na konci roku Z prognózovaného vývoje zaměstnavatelů z tohoto pohledu nehrozí nebezpečí velkého přílivu zaměstnanců do evidence. Pro zlepšení vývoje nahrává také příchod sezónních činností, ať již v zemědělství, obchodě a službách. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem a dle dostupných informací od zaměstnavatelů předpokládáme, že minimálně během první poloviny roku zůstane situace na trhu práce stabilní, popř. dojde k dalšímu mírnému zlepšení. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v okrese Opava lepší vývoj očekávaný stav k počet uchazečů o zaměstnání celkem podíl nezaměstnanosti * v % počet uchazečů o zaměstnání celkem horší vývoj podíl nezaměstnanosti * v % , , , ,4 61

62 Tematický rozbor 62

63 I. Formy plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je podle 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok, včetně způsobu plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit místně příslušnému pracovišti ÚP ČR do 15. února. Zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl některým ze způsobů uvedených v 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nebo jejich vzájemnou kombinací. 1) zaměstnáváním OZP v pracovním poměru 2) odebíráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek Odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek je pro účely plnění povinného podílu možno realizovat jen od subjektů zaměstnávajících v průměrném ročním přepočteném počtu více než 50 % OZP nebo osob samostatně výdělečně činných, které jsou OZP a nezaměstnávají žádné zaměstnance. 3) odvodem do státního rozpočtu 4) vzájemnou kombinací výše uvedených způsobů Přepočet odebraných výrobků nebo služeb a výše odvodu do státního rozpočtu vychází z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí daného roku. Přehled průměrné mzdy v čtvrtletí odběr odvod období průměrná mzda v čtvrtletí (Kč) násobek * výše (Kč) násobek ** výše (Kč) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5 * Cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se vydělí X násobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí. ** Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně X násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí. 63

64 Způsob plnění povinnosti za rok 2014 se v současné době teprve zpracovává. Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením ukazatel rok 2013 počet zaměstnavatelů, kteří nahlásili plnění (zaměstnavatelé se sídlem v okrese Opava) 285 počet zaměstnanců v prům. ročním přepočteném počtu forma plnění povinnosti OZP % přímým zaměstnáváním v organizaci ,1 odebíráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek 636 2,0 odvodem do státního rozpočtu 71 0,2 okres Opava celkem ,4 Povinný podíl přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením byl plněn v celkové výši 4,1 %, což představuje průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením zaměstnanců. Do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek bylo započteno 636 zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé provedli odvod do státního rozpočtu za cca 71 zaměstnanců se zdravotním postižením v průměrném ročním přepočteném počtu. II. Hromadné propouštění Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2002 Sb. zákoník práce nejméně 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců. Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. V roce 2014 nahlásilo hromadné propouštění celkem 5 zaměstnavatelů se sídlem nebo pracovištěm v okrese Opava, které se však týkalo dohromady pouze 7 zaměstnanců s místem výkonu v opavském okrese. 64

65 III. Mikroregionální nezaměstnanost Okres Opava podle působnosti kontaktních pracovišť členíme do čtyř mikroregionů Kravařsko, Hlučínsko, Vítkovsko a centrální oblast kolem okresního města Opava. Mikroregionální rozdíly podle kontaktních pracovišť jsou při růstu celkové nezaměstnanosti za okres stále patrné. Vývoj podílu nezaměstnaných na jednotlivých kontaktních pracovištích Kontaktní Vývoj podílu nezaměstnaných v roce 2014 pracoviště leden únor březen duben květen červen Opava 9,7 9,4 9,2 8,7 8,3 8,1 Kravaře 10,6 10,7 10,0 9,0 8,4 7,9 Hlučín 6,7 7,4 7,0 6,6 6,1 6,1 Vítkov 14,3 14,2 13,5 12,3 11,6 11,5 Okres Opava 9,6 9,5 9,2 8,6 8,1 7,9 Kontaktní pracoviště Vývoj podílu nezaměstnaných v roce 2014 červenec srpen září říjen listopad prosinec Opava 8,1 7,9 7,8 7,7 7,7 7,8 Kravaře 7,8 7,5 7,7 7,6 7,6 9,5 Hlučín 6,0 5,8 5,8 5,6 5,4 6,5 Vítkov 11,5 11,4 11,6 11,6 11,9 13,4 Okres Opava 7,9 7,7 7,8 7,6 7,6 8,2 Nejvyšší hodnotu podílu nezaměstnaných zaujímal mikroregion Vítkovsko následovaný Kravařskem. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u Hlučínska. U všech mikroregionů výše podílu nezaměstnaných meziročně klesla a během roku kopíruje celkový vývoj nezaměstnanosti v okrese. Vývoj počtu uchazečů na jednotlivých kontaktních pracovištích Kontaktní pracoviště Vývoj počtu uchazečů v roce 2014 leden únor březen duben květen červen Opava Kravaře Hlučín Vítkov Okres Opava Kontaktní Vývoj počtu uchazečů v roce 2014 pracoviště červenec srpen září říjen listopad prosinec Opava Kravaře Hlučín Vítkov Okres Opava

66 Mikroregionální zaměstnanost k U k a z a t e l Okres celkem v tom oblast (podle území poboček) Opava Kravaře Hlučín Vítkov Firmy se stavem 25 a více zaměstnanců Počet zaměstnanců v těchto firmách Po stránce zaměstnanosti je na tom tradičně nejlépe oblast okolo okresního města, ve kterém se koncentrují významní zaměstnavatelé. Největšími z nich jsou Teva Czech Industries s.r.o., Brano a.s., závod Hradec nad Moravicí a Slezská nemocnice v Opavě. Naopak trvale nejhůře je na tom vítkovský region, kde aktuální podíl nezaměstnaných osob osciluje okolo 13 %. Nejvyšší zaměstnanost si zde stále udržuje podnik Česká pošta, s.p., detašované pracoviště ve Vítkově a akciová společnost Linaset v Budišově nad Budišovkou. Významným zaměstnavatelem je dále Fakultní nemocnice Ostrava Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově. Zpracovatelský průmysl je v této oblasti výrazně zastoupen akciovou společnosti MELECKY. Mezi největší zaměstnavatele v hlučínském regionu patří především strojírenské společnosti působící v dolním Benešově MSA, a.s., ARMATURY Group a.s. a Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. Podíl nezaměstnaných osob v této oblasti, která je stále do značné míry ovlivňována vývojem zaměstnanosti v podnicích ostravské průmyslové aglomerace, se kterou bezprostředně sousedí, se ke konci roku 2014 pohyboval pod hranicí 7 %, což představuje evidovaných lidí bez práce. V kravařském regionu jsou výrazně zastoupeny podniky ze zpracovatelského průmyslu. Akciová společnost LANEX a LANEX Packaging s.r.o., která vznikla k rozdělením společnosti LANEX a.s. na dvě společnosti. Mezi významné zaměstnavatele v této oblasti patří také společnost s.r.o. PF PLASTY se sídlem v Chuchelné. Podíl nezaměstnaných v tomto regionu ke konci roku 2014 činil 9,5 %, nezaměstnaných bylo celkem osob. 66

67 PŘÍLOHY I. Tabulka setřídění okresů k II. Tabulka přehled vývoje nezaměstnanosti rok 2014 III. Mapa podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel v okresech ČR k

68 S E T Ř Í D Ě N Í O K R E S Ů k 31. prosinci 2014 podíl nezam. v % počet uchazečů na 1 VPM 1 Bruntál 13,5 Sokolov 35,3 2 Most 12,8 Bruntál 34,4 3 Ústí nad Labem 12,5 Jeseník 34,2 4 Karviná 12,0 Karviná 30,3 5 Chomutov 11,0 Děčín 28,1 6 Ostrava-město 11,0 Ústí nad Labem 26,9 7 Znojmo 10,9 Chomutov 24,8 8 Jeseník 10,7 Hodonín 22,3 9 Hodonín 10,4 Opava 18,7 10 Děčín 10,3 Znojmo 18,4 11 Přerov 10,2 Kladno 18,2 12 Sokolov 9,9 Jindřichův Hradec 17,8 13 Louny 9,9 Olomouc 17,1 14 Třebíč 9,6 Hradec Králové 16,7 15 Litoměřice 9,2 Mělník 15,6 16 Příbram 9,0 Vsetín 15,3 17 Šumperk 9,0 Louny 15,1 18 Teplice 9,0 Kroměříž 14,8 19 Brno-město 8,8 Brno-město 14,8 20 Český Krumlov 8,6 Třebíč 14,3 21 Kroměříž 8,6 Jihlava 14,0 22 Vsetín 8,5 Žďár nad Sázavou 13,9 23 Olomouc 8,5 Most 13,8 24 Kolín 8,3 Strakonice 13,6 25 Karlovy Vary 8,3 Tábor 13,6 26 Kladno 8,2 Náchod 13,4 27 Opava 8,2 Litoměřice 13,3 28 Liberec 8,1 Šumperk 13,0 29 Svitavy 8,1 Vyškov 12,9 30 Mělník 7,9 Kutná Hora 12,3 31 Nymburk 7,8 Frýdek-Místek 12,2 32 Semily 7,8 Břeclav 11,7 33 Česká Lípa 7,8 Ostrava-město 11,7 34 Břeclav 7,7 Brno-venkov 11,6 35 Trutnov 7,7 Teplice 11,5 36 Kutná Hora 7,6 Přerov 11,4 37 Žďár nad Sázavou 7,5 Blansko 11,4 38 Tábor 7,5 Karlovy Vary 11,4 68

69 39 Tachov 7,3 Příbram 11,0 40 Rakovník 7,1 Svitavy 10,7 41 Strakonice 7,0 Jablonec nad Nisou 10,3 42 Jihlava 7,0 Chrudim 10,3 43 Chrudim 7,0 Prostějov 10,2 44 Frýdek-Místek 7,0 Zlín 8,9 45 Hradec Králové 6,9 Havlíčkův Brod 8,9 46 Nový Jičín 6,9 Pelhřimov 8,9 47 Prostějov 6,9 Nový Jičín 8,5 48 Jablonec nad Nisou 6,7 Rakovník 8,4 49 Blansko 6,7 Rychnov nad Kněžnou 8,3 50 Havlíčkův Brod 6,6 Plzeň-sever 8,0 51 Zlín 6,5 Kolín 7,9 52 Uherské Hradiště 6,4 Česká Lípa 7,7 53 Klatovy 6,4 Uherské Hradiště 7,6 54 Cheb 6,4 Český Krumlov 7,4 55 Brno-venkov 6,4 Plzeň-jih 6,9 56 Náchod 6,0 Semily 6,6 57 Vyškov 6,0 Praha-západ 6,2 58 Jindřichův Hradec 5,9 Jičín 6,0 59 Beroun 5,9 Písek 6,0 60 Ústí nad Orlicí 5,8 Beroun 5,7 61 Domažlice 5,6 Klatovy 5,7 62 Plzeň-město 5,5 České Budějovice 5,6 63 Plzeň-sever 5,5 Trutnov 5,3 64 Jičín 5,5 Liberec 5,2 65 Písek 5,4 Cheb 4,8 66 České Budějovice 5,1 Praha 4,6 67 Prachatice 5,1 Pardubice 4,6 68 Praha 5,0 Ústí nad Orlicí 4,5 69 Plzeň-jih 5,0 Plzeň-město 4,3 70 Pardubice 5,0 Praha-východ 4,3 71 Pelhřimov 4,9 Rokycany 4,1 72 Rychnov nad Kněžnou 4,6 Mladá Boleslav 3,7 73 Rokycany 4,5 Nymburk 3,6 74 Mladá Boleslav 4,4 Tachov 3,6 75 Praha-západ 4,4 Benešov 3,4 76 Benešov 4,3 Prachatice 3,2 77 Praha-východ 3,3 Domažlice 2,9 Celkem ČR 7,5 Celkem ČR 9,2 69

70 Přehled vývoje nezaměstnanosti v okrese Opava rok 2014 měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. evidování uchazeči o zaměstnání celkem (UoZ) dosažitelní uchazeči o zaměstnání let podíl nezaměstnaných osob v % počet UoZ s nárokem na podporu v nezam. počet UoZ OZP počet UoZ absolventi a mladiství počet UoZ žen podíl nezaměstnaných žen v % nově se hlásící UoZ ukončená evidence a vyřazení UoZ z toho: umístění UoZ počet volných pracovních míst (VPM) počet UoZ na 1 VPM ,6 9,5 9,2 8,6 8,1 7,9 7,9 7,7 7,8 7,6 7,6 8, ,4 8,3 8,1 7,9 7,7 7,8 7,9 7,8 7,9 7,6 7,5 7, ,2 39,3 17,5 16,4 15,0 22,2 23,2 18,7 16,4 17,2 17,3 18,7

71 71