Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy

Transkript

1 Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy Diplomová práce Bc. Sandra Khazri Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: spanihelova.sandra@seznam.cz Praha 2013

2 Master s Dissertation Social marketing in tourism in the Beskydy region Bc. Sandra Khazri The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: spanihelova.sandra@seznam.cz Prague 2013

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Bc. Sandra Khazri

4 Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Marii Dohnalové, CSc. za odborné vedení, připomínky, podání cenných rad a především za trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat paní Janě Arendášové, majitelce cestovní agentury Jana Arendášová, Janě Dohnalové, sekretářce ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, panu Mgr. Tomáši Grossovi, tiskovému mluvčímu města Rožnova pod Radhoštěm, Mgr. Markovi Vašatovi, zprostředkovateli zaměstnání na Úřadu práce v Rožnově pod Radhoštěm, CA Safiro a CK Jokratour v Rožnově pod Radhoštěm za poskytnuté potřebné informace k mé diplomové práci. Bc. Sandra Khazri

5 Abstrakt Khazri Sandra. Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s r. o. Praha 2013, 73 stran Obsahem této práce je sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Nejprve jsem si vybrala region, který budu zpracovávat. Informuji o základních pojmech a informacích o regionu Beskydy. Zaměřím se na zaměstnanost z pohledu sociálního marketingu. Zjistím nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti letech. Informuji o pracovních příležitostech v tomto regionu. Věnuji se tomu, zda najdou uplatnění v zaměstnání všechny věkové skupiny. Uvedu zde nově vytvořené pracovní příležitosti. Analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur a vyhodnotím, na jaké cílové skupiny se zaměřují. Jestli jsou to všechny cílové skupiny nebo pro některou z nich není vytvořena nabídka. Použiji metodu sběru dat, analýzu dokumentů a kvantitativní metodu dotazování. Dále zjištění statistických údajů. Zahrnu zde i marketingový mix z pohledu komunikování a distribuce. Navrhnu SWOT analýzu pro turistickou oblast Beskydy Valašsko. Na závěr identifikuji cíle turistické oblasti, její vize a poslání směrem k sociálnímu marketingu. Klíčová slova CA, cílové skupiny, CK, CR, region Beskydy, sociální marketing, turistické informační centrum. Abstract Khazri Sandra. Social marketing in tourism in the Beskydy region. Master s Dissertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague Pages This work focuses on social marketing in tourism in the region of Beskydy. First, I chose a region to process. I inform about the basic concepts and information about the area Beskydy. I focus on employment from the perspective of social marketing. I want to learn about employment and unemployment in the region of Beskydy in the last six years and to give information about job opportunities in this region. I deal with the fact wheather all age groups are able to find a job there. I will mention the newly created jobs. Analyzing an

6 offer of travel agencies and tour operators and evaluate on what target groups they focus. If all target groups are included. Acquisition method is used in document analysis and quantitative method of questioning. Further findings of statistical data. I include also a marketing mix in terms of communication and distribution. I will suggest SWOT analysis for tourist region Beskydy - Wallachia. Finally I identify the aims of the target area, its vision and mission towards social marketing. Keywords Beskydy region, social marketing, target groups, tour operators, tourism, tourist information centre, travel agencies

7 Obsah Úvod Uvedení do problematiky Účastníci cestovního ruchu Význam cestovního ruchu Zvláštnosti služeb cestovního ruchu Cestovní ruch podle motivace účastníka Cestovní ruch podle způsobu realizace Marketing Marketing neziskových organizací Sociální marketing Informace o regionu Beskydy Zaměstnanost a nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji Subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu Beskydy Profesní organizace cestovního ruchu organizace cestovního ruchu, agentury cestovního ruchu Společné znaky sociálního marketingu Definice cílových skupin Zaměření na cílové skupiny Pracovní příležitosti v subjektech cestovního ruchu Nově vytvořené pracovní příležitosti ve vybraných subjektech CR v Beskydech Komunikování a distribuce směrem k cílovým skupinám SWOT analýza turistické oblasti Beskydy Valašsko Cíle turistické oblasti Beskydy Valašsko Vize a poslání... 62

8 3. Návrh na zlepšení situace v regionu Beskydy z hlediska sociálního marketingu Závěr... 68

9 Seznam ilustrací, tabulek a grafů: Seznam obrázků: Obr. č. 1 Mapa Beskyd Obr. č. 2 Mapa turistických oblastí Beskyd Obr. č. 3 Půvabná krajina Beskyd Obr. č. 4 Město Rožnov pod Radhoštěm Obr. č. 5 Valašské muzeum v přírodě Dřevěné městečko v Rožnově pod Radhoštěm Obr. č. 6 Hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm Obr. č. 7 Znak Valašského království Obr. č. 8 Logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd Obr. č. 9 - Turistická vizitka organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve Štramberku Obr. č Logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko Seznam tabulek: Tab. č. 1 Průměrná míra nezaměstnanosti v % ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji Tab. č. 2 Zaměstnanost a míra zaměstnanosti ve Zlínském a Moravskoslezském kraji Tab. č. 3 -Vzdělanostní struktura zaměstnané populace v 1. pololetí 2011 v krajském členění v % Tab. č. 4 Počet osob pracujících v cestovním ruchu v ČR, rozdělení podle odvětví za rok 2005 a 2006 Tab. č. 5 SWOT analýza turistické oblasti Beskydy Valašsko Seznam grafů: Graf č. 1 Míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji Graf č. 2 Cizinci ve Zlínském kraji v letech Graf č. 3 Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo k podle krajů Graf č. 4 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy

10 Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek: Seznam zkratek: a. s. akciová společnost A. T. I. C. Asociace turistických informačních center CA cestovní agentura CK cestovní kancelář CR cestovní ruch ČD české dráhy ČR Česká republika HDP hrubý domácí produkt CHKO chráněná krajinná oblast ILO Mezinárodní organizace práce KLACR klastr cestovního ruchu OP operační program PR public relations (vztahy s veřejností) s. r. o. a spol. s r. o. společnost s ručením omezeným SWOT analýza silných (strengths) a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats) TIC Turistické informační centrum TO turistická oblast VŠ vysoká škola

11 Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Při volbě tématu jsem nejprve zvolila region, o kterém budu svou diplomovou práci vypracovávat. Hlavním důvodem, který mě k tomu vedl, bylo mé dlouholeté žití v tomto regionu a dostatek informací o něm. Uvádím základní pojmy a důležité informace o regionu Beskydy. Z hlediska tématu diplomové práce zužuji sociální marketing na problematiku zaměstnanosti. Hlavním cílem je identifikovat, jak se v rámci sociálního marketingu vytvářejí podmínky pro zaměstnávání, zaměřuji se na nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti letech. Dílčím cílem bylo zjistit možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu. Budu se věnovat tomu, v jakých subjektech cestovního ruchu v regionu Beskydy lze najít vhodnou pracovní pozici. Jestli mají větší šanci uplatnit se absolventi a mladší lidé než střední věková skupina a osoby se zdravotním postižením. Dalším cílem je informovat o nově vytvořených pracovních příležitostech ve vybraných subjektech cestovního ruchu a vypsat pracovní pozice, jaké dané subjekty nabízejí. Dále analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur, zmapuji, na jaké cílové skupiny se zaměřují a jakými společnými znaky disponují. Vyhodnotím, zda se cestovní kanceláře a cestovní agentury zabývají všemi cílovými skupinami nebo pro nějakou není vytvořena tak bohatá nabídka služeb. Nutné je zde zahrnout také marketingový mix. Abych věděla, co se bude nabízet, kde se budou produkty nabízet, jakou formou a za jakou cenu. Součástí diplomové práce je SWOT analýza, abych zjistila klíčové silné a slabé stránky, příležitostí a hrozby pro rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy - Valašsko. SWOT analýza může být podkladem pro sociální marketing vztahující se na problematiku zaměstnanosti. Na závěr navrhuji cíle turistické oblasti, její vize a poslání. Je nutné vědět, kam se chce region Beskydy dostat a co chce zlepšit. Cíle, vize i poslání formuluji ke vztahu k sociálnímu marketingu s přihlédnutím k důležitosti vytváření nových pracovních míst a k nabídce služeb určené cílovým skupinám. 11

12 Hypotézy: Hypotéza č. 1 - V regionu Beskydy jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury nejméně zaměřeny na cílovou skupinu rodinu s dětmi Hypotéza č. 2 Nezaměstnanost v regionu Beskydy je vyšší než celostátní průměr Hypotéza č. 3 Nabídka pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v regionu Beskydy převyšuje poptávku Hypotéza č. 4 Cestovní agentury mají formu neziskových organizací (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení aj.) 12

13 Použitá metodologie: V diplomové práci používám z metod sběru dat analýzu dokumentů a kvalitativní metodu dotazování. Metodami zpracovávám informace z hlediska cestovního ruchu v regionu Beskydy. Dále se věnuji na základě statistických údajů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu v tomto regionu. Dotazuji se paní Jany Arendášové, majitelky cestovní agentury Jana Arendášová se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, paní Jany Dohnalové, sekretářky ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, pana Mgr. Tomáše Grosse, tiskového mluvčího města Rožnova pod Radhoštěm, který sídlí na Městském úřadě v Rožnově pod Radhoštěm na odboru zahraniční spolupráce, cestovní ruch a Sdružení Mikroregion Rožnovsko, dále pana Mgr. Marka Vašata, zprostředkovatele zaměstnání z Úřadu práce v Rožnově pod Radhoštěm, paní Aleny Salawowé, majitelky cestovní agentury Safiro a pana Ing. Josefa Kramoliše, majitele cestovní kanceláře Jokratour také se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. 13

14 1. Uvedení do problematiky Pojem cestovní ruch: = CR je sociálně-ekonomický jev, definovat ho je velmi obtížné - sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost - je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování - je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí - zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické" 1 - je to součet činností, které jsou zaměřeny na uspokojení potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště po dobu kratší než 1 rok za účelem využití volného času poznání, zotavení, kulturní a společenské vyžití, společenský kontakt, pracovní cesty, lázeňské léčení apod. 1.1 Účastníci cestovního ruchu,,turista v mezinárodním CR: je osoba, která v jiné zemi alespoň jednou přenocuje, avšak nepobývá zde déle než jeden rok. Turista v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa, zde alespoň jednou přenocuje, ale nepobývá zde déle než šest měsíců. Výletník v mezinárodním CR: je osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde. Výletník v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde" 2. 1 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus 1. 1.vydání. Praha 8: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 7s. ISBN DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 15s. ISBN

15 1.2 Význam cestovního ruchu 1.) Společenský význam: zahraniční turistika nám dává možnost nejen poznání, ale i posílení pochopení jiných národů, kultur a společenství = mírové vztahy. Přináší takový odpočinek, který má podstatný význam pro zachování zdraví a pro obnovu pracovní síly, naučný význam nové dovednosti a znalosti, např. cizí jazyky aj. Cestovní ruch napomáhá k zachování kulturních a přírodních památek, tradic atd. 2.) Ekonomický význam: kromě výnosů, které plynou přímo z ubytovacích, stravovacích a rekreačních služeb nám rostou díky cestovnímu ruchu také příjmy ze všech ostatních druhů služeb, z prodeje potravin a jiných průmyslových výrobků, rozvoj CR vyvolává nutnost výstavby dopravních cest a dalších staveb % přispívá CR na HDP, vytváří pracovní místa. 1.3 Zvláštnosti služeb cestovního ruchu a) poskytnutí služby a její spotřeba jsou prostorově vázány na určitý rekreační prostor (např. poskytování lázeňských služeb je vázáno na výskyt přírodního léčivého zdroje a určuje charakter potřeby lázeňských služeb) b) charakterem CR jsou převážně služby osobní = musí je vykonávat člověk c) služby CR jsou ve svém provedení mnohotvárné a vystupují jako komplex různých, zpravidla vzájemně podmíněných služeb (např. uspokojování potřeby dopravit se do rekreačního střediska)ʺ3 - komplementarita služeb CR = služby cestovního ruchu jsou vzájemně provázány - zastupitelnost služeb CR = nahrazujeme jednu službu jinou službou (např. místo autobusu pojedeme vlakem) d) rozsah služeb podmiňuje jejich včasné zabezpečení hlavně u krátkodobých hromadných akcí dodržet termín, splnit požadavky 3 ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: Idea servis, 1999, 6-7s. ISBN

16 e) účastník CR zpravidla vystupuje ze své anonymity (např. při ubytování v ubytovacím zařízení nebo při nákupu zájezdu) 1.4 Cestovní ruch podle motivace účastníka Motivace v CR vytváří souhrn vnitřních i vnějších podnětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Podle tohoto kritéria rozlišujeme:,,- rekreační CR jde o odpočinkovou formu cestovního ruchu, kde je hlavním motivem reprodukce fyzických a duševních sil člověka - kulturně-poznávací CR zaměřuje se především na poznávání kulturně-historických památek (hradů, zámků, lidové architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí), kulturní krajiny (parků, zahrad) - sportovně turistický CR zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní s cílem udržet a posílit kondici člověka." 4,,Člení se na: - pěší turistiku - cykloturistiku - vodní turistiku - horskou turistiku - zdravotně orientovaný CR hlavním důvodem jsou cesty do lázní nebo rekreačních center za účelem zlepšení zdravotního stavu pomocí léčebných procedur (koupelí, léčivých pramenů, masáží, relaxačních programů apod.), ale i z důvodu pobytu v příznivém prostředí (u moře, na horách, v lesích) 4 DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, ISBN

17 - přírodní CR účast na této formě je motivována pobytem a poznáváním přírody, zejména nenarušených, výjimečných a atraktivních přírodních míst a krajiny (návštěva přírodních rezervací, národních parků, míst vzdálených od civilizace pralesů, pouští, arktických oblastí). Zvláštním typem této formy je ekoturismus, což je pobyt v přírodě (např. v chráněných krajinných oblastech, národních parcích)." 5 - venkovský CR jedná se o vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (např. pěší turistika, pozorování přírody, vyjížďka na kole nebo na koni). Venkovský cestovní ruch může zaujímat další formy jako např. agroturismus, při kterém účastníci bydlí na venkově na rodinných farmách a poznávají zdejší způsob života spolu s kontaktem s přírodou. Další formou může být ekoagroturismus jde tedy o pobyty na rodinných farmách s alternativním zemědělstvím a zároveň i konzumace a ochutnávka jídel ze zdrojů vypěstovaných a upravovaných přímo na farmě. Pro Českou republiku je typickou formou venkovského cestovního ruchu chataření a chalupaření. - vzdělávací CR je zaměřen na získávání znalostí a dovedností (něco se naučit či poznat),,- kongresový CR motivem k účasti je zájem odborníků v určitém oboru setkat se se svými kolegy, získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti na kongresech, konferencích, přednáškách apod. - cestovní ruch se společenskými motivy jeho hlavním motivem je navázání kontaktů s lidmi, získání přátel a poznání života určité skupiny lidí (návštěvy známých, pobyty v rodinách, účast na společenských akcích apod." Cestovní ruch podle způsobu realizace,,podle způsobu realizace můžeme cestovní ruch členit následovně: 1.) z hlediska území, na kterém probíhá, rozlišujeme: - domácí cestovní ruch - zahrnuje cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu - zahraniční cestovní ruch - účastníci vždy překračují hranice svého státu 5 DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17s. ISBN DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 18s. ISBN

18 - výjezdový cestovní ruch (pasivní cestovní ruch, outgoing ) občané dané země vyjíždí do zahraničí - příjezdový cestovní ruch (aktivní cestovní ruch, incoming) zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země - tranzitní cestovní ruch představuje průjezdy zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu, aby dosáhli cíle své cesty v jiném státu" 7,,2.) podle délky pobytu rozlišujeme: - krátkodobý cestovní ruch představuje dobu pobytu zpravidla do tří přenocování - dlouhodobý cestovní ruch jedná se o více než tři přenocování, ale ne více než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a ne více než 1 rok v zahraničním cestovním ruchu 3.) podle vlivu na platební bilanci státu, můžeme sledovat: - aktivní cestovní ruch příjezdy zahraničních návštěvníků znamenají příliv devizových prostředků do platební bilance státu (zahraniční návštěvníci v dané zemi spotřebovávají zboží a služby, což je určitou formou exportu) - pasivní cestovní ruch obyvatelé určité země odčerpávají devizové prostředky dané země za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi (mění si tuzemskou měnu na zahraniční). Tento jev je podobný dovozu." 8 4.) podle způsobu zabezpečení cest a pobytu rozlišujeme: - organizovaný cestovní ruch cestovní kancelář či jiný podnikatelský subjekt zařizuje cestu i program. Účastník cestovního ruchu si kupuje předem připravený souhrn služeb, tj, zájezd. - neorganizovaný cestovní ruch všechny služby a program si zajišťuje účastník sám nebo částečně využívá služeb zprostředkovatelů (např. letenek, výměny valut) 7 DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, ISBN DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19. ISBN

19 ,,5.) podle příslušnosti účastníků ve skupině můžeme rozlišit: - individuální cestovní ruch účastník cestuje sám nebo se členy své rodiny - skupinový cestovní ruch cestuje skupina účastníků, kteří se znají, tvoří zpravidla kolektiv z jednoho podniku, školy, zájmového sdružení) 6.) podle způsobu financování je uplatňováno hledisko, z jakých zdrojů jsou hrazeny výdaje spojené s cestováním a pobytem: - komerční (volný) cestovní ruch veškeré výdaje hradí účastník z vlastních zdrojů - sociální (vázaný) cestovní ruch účast na cestovním ruchu je vázána na splnění určitých podmínek (např. mít doporučení lékaře). Část výdajů na cestování a pobyt jsou hrazeny z příspěvků příslušné organizace (např. zdravotní pojišťovnou, odborovou organizací, podnikovými sociálními fondy). Může se jednat o podnikovou rekreaci, dětské tábory, léčebné pobyty apod.ʺ9 7.) podle dopadu na životní prostředí: - měkký cestovní ruch velmi málo narušuje přirozené prostředí v navštíveném místě a snaží se využít, co nejvíce místních zdrojů (původní obydlí, tradiční způsob života) - tvrdý cestovní ruch vytváří velké změny v původním životním prostředí, nebere ohled na místní tradice a maximálně využívá všechny zdroje daného místa,,cestovní ruch se člení i na další odvětví, např: z hlediska věku účastníků, z hlediska použitého dopravního prostředku, podle ročního období, podle způsobu ubytování, podle převažujícího místa pobytu apod." 10 9 DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19s. ISBN DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 20s. ISBN

20 1.5 Marketing,,Historie marketingu: formy používání marketingu se projevily v USA v letech 1900 až 1910.ʺ11 V této době se vytvořily na trhu přebytky určitých druhů zboží, proto se výrobci snažili nějak tuto situaci vyřešit.,,nebylo už možné zastávat staré přístupy, že vyrobené zboží ve stávajícím množství a za stávající ceny se musí vždy prodat. U některého zboží to tak nebylo. Průkopníkem nového přístupu k trhu a úspěšného uplatnění na trhu byl Henry Ford v oblasti automobilového průmyslu.ʺ12 Zastával nové myšlení v podobě netradičních pohledů na vzniklé problémy na trhu.,,marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. Marketing je také jednou z činností vykonávaných organizacemi a souhrn procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené. Zájmové skupiny představují spotřebitelé, kupci, prodejci, investoři, firmy, residenti a podle Solomona a kol. i občané států, kde jsou zboží i služby vyráběny či prodávány. 13 Marketing znamená, že uspokojujeme všechny, kdo se marketingového procesu účastní. Také uvedl do souladu zcela opačné cíle hlavních účastníků trhu.,,cíle zákazníků co nejlépe uspokojit individuální nebo skupinové potřeby při co nejhospodárnějším vynaložení finančních prostředků. Cíle podnikatelů dosáhnout co největšího zisku. 14 Marketing je proces rozvoje, stanovení cen, distribuce a propagace zboží nebo služby, které uspokojí potřeby. Marketing tedy spojuje výzkum trhu, vývoj nových produktů, distribuci, reklamu, propagaci, zlepšování produktu, a tak dále KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, ISBN KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 44 s. ISBN VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Základy marketingu: pro střední školy. Praha 1: FORTUNA, ISBN MACKENZIE, Ian. Management and marketing. USA: Thomson, ISBN

21 Sociologie používá marketing jako nástroj ke zkoumání chování a jednání skupin a jednotlivců, které vycházejí i z jejich sociálního složení a kupní síly.,,dále k rozmístění prodejní sítě, výběru distribuční sítě, školení prodejců, výběru propagačních prostředků a další." 16 V marketingu existuje 5 marketingových koncepcí výrobní, výrobková, prodejní, marketingová a společenského marketingu, která se dělí na část sociálně ekonomickou a část sociálně - etickou.,,marketingová koncepce je založena na primárním zjištění potřeb zákazníka marketingovým průzkumem (marketingovou studií)." Marketing neziskových organizací Tento pojem jsem zde zavedla, jelikož sociální marketing je spojen s neziskovými organizacemi. Chtěla bych proto zjistit, jestli jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury v regionu neziskovými organizacemi (obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími apod.,,non-profit marketing je součástí non-business marketingu, který se člení na dva okruhy, a to: 1.) Marketing neziskových organizací 2.) Sociální marketing Hlavním cílem non-business marketingu je získání odpovídající odezvy osloveného trhu. Odezva může být formou výměny hodnot, finanční podpory, darů atd. 18,,Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele, mohou zisk vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejich cílů KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 93 s. ISBN ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: na rozhraní dvou tisíciletí. Praha: RADIX, 2001, 8 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN

22 ,,Základním impulsem pro založení neziskové organizace je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti. 20 Jako u soukromých komerčních firem není hlavním ukazatelem finanční zisk, ale umění naplnit poslání organizace.,,neziskové organizace lze klasifikovat různými způsoby např.: - podle zakladatele - podle kritéria globálního charakteru poslání - podle kritéria právně organizační formy - podle kritéria způsobu financování" 21,,Oblasti působení nestátních neziskových organizací: - kultura, ochrana památek, umění - výzkum a vzdělávání - zdravotní péče a sociální služby - ochrana životního prostředí, ekologická výchova - ochrana lidských práv - komunitní rozvoj - práce s dětmi a mládeží - rekreace, sport a tělovýchova - ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví)" JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN

23 ,,Kromě nestátních neziskových organizací zahrnuje neziskový sektor: - příspěvkové organizace - rozpočtové organizace - odbory - politické strany a hnutí - zájmová sdružení právnických osob - družstva (pokud jsou zřizována k jiným účelům než k podnikání) - nepodnikatelské obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům než k podnikání) - případně i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (např. Česká akademie věd, Česká televize, Český rozhlas)" Sociální marketing,,sociální marketing neboli marketing v oblasti sociálních služeb obsahuje takové marketingové iniciativy, které jsou určené k vlivu na všeobecné zlepšování společnosti. Hlavním posláním sociální služby je umožnit lidem, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejich přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí. 24 Sociální marketing má v odborné literatuře řadu definic.,,bačuvčík o něm mluví jako o socio-marketingu (termín je převzatý z německého jazyka) a píše: Socio-marketing se soustřeďuje na rozšiřování nebo změny společenských postojů, zatímco komerční a nekomerční marketing se zabývá více zájmy jednotlivých organizací. Pan Kotler k tomu 22 JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, ISBN

24 dodává, že sociální marketing je navrhování, implementace a kontrola programů, jejichž cílem je zvýšit míru přijímání sociálních ideí, problémů nebo praxe v cílové skupině." 25 Dále Bačuvčík uvádí,,,že sociální marketing znamená využití principů a technik marketingu k ovlivnění členů cílového publika tak, aby dobrovolně přijali, odmítli, pozměnili nebo opustili určité chování ve prospěch jednotlivců, skupin nebo společnosti jako celku." 26 Sociální marketing je jevem globálním, který vznikl už o mnoho let dříve. Indie začala vytvářet kampaně na plánování rodiny už v 50. letech 20. století.,,v sedmdesátých letech 20. století začalo Švédsko s kampaněmi společenského marketingu. Usilovalo o to, aby se stalo zemí nekuřáků a abstinentů." 27 V této době prováděla také australská vláda kampaně na jízdu v automobilech s bezpečnostními pásy.,,v 80. letech začaly tento termín využívat a zájem o společenský marketing propagovat Světová banka, Světová zdravotnická organizace a Centra pro kontrolu a prevenci chorob." 28 Cíle sociálního marketingu: Sociální marketingové kampaně mohou sledovat cíle z pohledu nejrůznějších rovin.,,podle Kotlera si mohou sociální marketingové kampaně dát za cíl dosáhnout vnímání, zorganizovat jednorázovou akci (očkování proti chřipce) nebo změnit chování, hodnoty a postoje." 29 Oblasti realizace sociálních marketingových kampaní: Sociální marketing se týká oblastí, které se zabývají také komerčním marketingem. 25 BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, ISBN KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, ISBN BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN