Určovací praktikum ze zoologie bezobratlí (ZOO/URPRK)

Transkript

1 Určovací praktikum ze zoologie bezobratlí (ZOO/URPRK) ÚVOD Determinace je základem biologické práce. Vyhodnocování dat založených na vyšších taxonech opomíjí celou řadu ekologických procesů není schopno postihnout ekologické změny probíhající na druhové úrovni. Jak určovat? - pomocí klíčů - pomocí atlasů (vhodné převážně pro skupiny se zjevnými a nápadnými specifickými znaky - např. denní motýli) Struktura klíče Klíč sestává z kombinace tezí a antitezí. K jedné tezi bývá zpravidla postavena jedna antiteze (občas i více). Klíče mohou být obrázkové či psané. Existuje celá řada typů klíčů, které se liší (menšími či většími) nuancemi v řazení tezí a antitezí a způsobem odkazování se na další klíče. Pochopení systému orientace v klíči je nejzákladnější předpoklad úspěšné determinace (zde se také skrývá nejvíce obtíží pro začátečníky). Jak se pozná dobrý klíč? Teze a antiteze nestojí jen na jediném znaku např. počet tykadlových článků je užitečný jen u neponičeného exempláře, který nemá ulomená tykadla. Dobrý klíč nabízí více znaků, podle kterých se dá rozhodnout. Je vratný u teze je uvedeno číslo předchozí teze, ze které k ní směřuje odkaz. Takový klíč umožňuje v případě pochyb vracený se zpět ke znaku, kde jsme si byli jisti, čili není nutné začínat od začátku. Používá kvantitativní znaky počet drápků na chodidle se lépe spočítá, než se posoudí, zda je živočich relativně malý relativně velký, nebo hlava úzká širší, nebo má krátký silný dráp dlouhý tenký dráp. Je ilustrovaný řadu znaků je obtížné popsat tak, aby byly dobře pochopitelné, týká se to hlavně kvalitativních znaků (zkroucený, širší, nepravidelný), jednoduchá pérovka s klíčovou informací často pomůže více, než sáhodlouhé popisy. Člení adekvátně tj. na přibližně stejně početné skupiny. Je dost otravné určovat pomocí klíče, který v tezi určí konkrétní druh a v antitezi zůstávají všechny ostatní. Určení toho posledního druhu je možné až po projití celého klíče. Lepší je hned na začátku rozčlenit druhy do několika početně rovnocenných skupin a druhy dolaďovat až v rámci těchto menších kategorií.

2 Zachovává systém není příliš vhodné použít rozdělení druhů na morfotypy, pokud tyto jdou napříč systémem skupiny. Příkladem (ad absurdum) by mohlo být rozdělení savců v klíči podle barvy srsti. Pokud by v rámci rezavých zvířat nebylo možné daný exemplář určit, jediná získaná informace o něm by byla barva srsti. Pokud by klíč zachovával systém savců, náš (potenciálně nový) druh by bylo možno určit do řádu, eventuelně čeledi, rodu, atp. Používá dobré znaky tj. znaky nevariabilní. Ve většině znaků je variabilita, ty znaky hodně variabilní (pokud se variabilita překrývá mezi druhy) nejsou pro determinaci příliš vhodné. Používá znaky stabilní v průběhu ontogenetického vývoje u druhů jejichž vývojová stádia jsou podobná dospělcům (např. stonožky), není příliš vhodné postavit klíč jen na znacích typických pro dospělce. Determinace nedospělých jedinců pak může být znemožněna, nebo (hůře) být mylná. Je v dostupném jazyce lépe se určuje podle klíče, kterému rozumíme, než podle klíče, kde se jen dohadujeme, o čem se v něm píše (eventuelně využíváme odkazy na obrázky). Typy klíčů Schématické obrázkové klíče diagramy Teze a antiteze jsou formulovány pomocí ANO a NE u výroků:

3 Bezprostředně párující tezi a antitezi Teze a antiteze jsou označeny pomocí a a b u stejného čísla, číslo v závorce označuje odkaz, ze kterého se přichází: Teze a antiteze jsou označeny pomocí číslice a číslice v závorce:

4 Teze a antiteze jsou označeny pomocí písmene a odrážky: Mezi tezí a antitezí vnořené odkazy Teze a antiteze jsou označeny pomocí číslice či písmene a odrážky, číslo v závorce představuje předchozí odkaz, mezi tezi a antitezi mohou být vnořeny další klíče, jednotlivé úrovně jsou značeny graficky (velká a malá písmena, pále i písmena s apostrofem) v tomto případě je antiteze k tezi 6 o několik stran dále):

5 S antitezí nepárovanou Teze jsou označeny číslicí, číslo antiteze je za ní v závorce, v případě souhlasu s tezí se postupuje k následujícímu paragrafu, v případě nesouhlasu se vyhledá antiteze: Teze jsou označeny číslicí, číslo antiteze je za ní v závorce, v případě souhlasu s tezí se postupuje dle, v případě nesouhlasu se vyhledá antiteze (viz ta závorka):

6 Nešikovné kombinace vícera stylů Zde kombinace číslovaných tezí s odkazem na předchozí bod (číslo v závorce u bodu 3 a 4) s vnořeným klíčem s nepárovanou antitezí (body a a b, respektive graficky odsazené body 1 až 5, číslo v závorce neznamená zdroj, ale číslo antiteze!!):